K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a

Podobné dokumenty
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Stavba zemského tělesa

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země

Vznik a vývoj litosféry

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

Fyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

Fyzická geografie Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika

Fyzická geografie. Daniel Nývlt. Litosféra a desková tektonika

Země jako dynamické těleso. Martin Dlask, MFF UK

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika

Složení Země - koláž

stratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie

OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

Ict9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál

Základy geologie pro archeology. Josef V. Datel, Radek Mikuláš Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 2017/18

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

ZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO. Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

VY_32_INOVACE_ / Stavba Země

Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy

ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU

Úvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin

Vnitřní geologické děje

Sopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Geochemie endogenních procesů 8. část

Globální tektonika Země

MECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, PhD. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

MECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

10. Zemětřesení a sopečná činnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Obsah přednášky Věda * Geografie jako věda

Přednáška II. Planeta Země

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY

Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají

OBSAH PŘEDNÁŠKY SEISMOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY ZEMĚ. 1) Základy teorie elastických vln 2) Seismický model Země 3) Zemětřesení

Pojmy vnější a vnitřní planety

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu

Tělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny

ročník 9. č. 22 název

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum:

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna

Geochemie endogenních procesů 6. část

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9

Geofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Zemětřesení. Absolventská práce. Autor: Petr Jalůvka. Třída: IX. Vedoucí práce: Jana Sedláčková

kapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA

NEROSTY A HORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin.

Vesmír. ORcUWI4bjFYR1FqRXM

MERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.

Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..

Stavba zemského tělesa. Procesy v kůře a plášti

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Přírodní zdroje uhlovodíků

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM

Geochemie endogenních procesů 10. část

Environmentáln. lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk. Čas v geologické historii Země. v geomateriálech disciplína

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika

Krajinná sféra 15.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Tělesa Sluneční soustavy: analýza vnitřní stavby na základě topografie a gravitačního pole

OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech.

SAMOSTUDIUM, KONTROLA OTÁZEK

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ

Vulkanismus, zemětřesení

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ

PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem)

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Transkript:

Eva Kolářová

K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1. Zemská kůra 2. Zemský plášť 3. Zemské jádro

Členění zemské kůry Kontinentální zemská kůra Je tvořena sedimentární vrstvou, žulovou (granitovou vrstvou) a čedičovou vrstvou (bazaltovou) Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 20 km do 80 km Tvoří kontinenty, šelfy, kontinentální svahy Oceánská zemská kůra Je tvořena sedimentární vrstvou, a čedičovou (bazaltovou vrstvou ) Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 km do 15 km Tvoří dna oceánu, pánve, příkopy Přechodná zemská kůra Je tvořena sedimentární vrstvou, a čedičovou (bazaltovou vrstvou) Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími (30-40km, v Himalájích 80 km, nejtenčí (6-8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km

Nejhlubší vrt na světě na poloostrově Kola Dosahuje hloubky 12 261 m Člověk pronikl pouze do nepatrných hloubek v porovnání s poloměrem Země

Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech Dochází zde ke skokovému zrychlení pohybu seismických vln Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově Plochy tvoří nespojitosti (diskontinuity), které vyjadřují náhlé změny chemických a fyzikálních vlastností látek uvnitř Země Přechod zemské kůry a svrchního pláště Nachází se v rozmezí hloubek 20 90 kilometrů pod kontinenty a 10 20 kilometrů pod oceány V ČR se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem

je část zemského obalu v hloubce 2 900 km od zemské kůry - přechod mezi spodním pláštěm tvořeného silikátovou taveninou a polotekutým jádrem tvořeným polotekutými kovy Mocnost vrstvy se na základě měření pohybu seismických vln odhaduje na 200 až 300 km Nazvaná byla po německém geofyzikovi Gutenbergovi, který předložil soubornou geofyzikální interpretaci vnitřních obalů Země, přispěl k poznání pochodů uvnitř Země

Shora je vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem Od zemské kůry je oddělen Mohorovičičovou plochou diskontinuity Od zemského jádra je oddělen Gutenbergovou plochou diskontinuity Zemský plášť je složen ze tří Bullenových zón svrchní (300-400 km) Je tvořen spodní částí litosféry a plastickou astenosférou ( z řečtiny - asthenes=slabý). Je to tzv. žhavá tekutá část pláště Střední (400-1000 km) Spodní (1000-2900 km) Zasahuje na rozhraní zemského jádra Zastoupeny nerosty: křemičitany, oxid železa, oxid křemíku, sulfidy železa) Hustota se zvyšuje s hloubkou

Zemské jádro se rozkládá od hloubky 2900 km až do středu Země (6378 km) Je udržováno tlakem v polotekutém stavu při vysoké teplotě (obaleno magmatem), 5 800 stupňů Celsia Uvnitř zemského jádra dochází k radioaktivním pochodům rozpadu prvků, tavení hmot a jejich transportu uvnitř zemského tělesa. Uvolňuje se energie v podobě tepla, jež se dostává na povrch (sopky). Je složeno ze tří Bullenových zón : 1) Vnější jádro 2) Přechodná vrstva 3) Jadérko

Vnější jádro (do hloubky 4980 km) Polotekuté, magmatické Tvořené železem, niklem, kobaltem, sírou, křemíkem Zabraňuje pronikání zemětřesných s-vln (sekundární vlny příčné vlny), vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu Přechodná vrstva Odděluje vnější a vnitřní jádro Jadérko Tvořeno velmi žhavou pevnou směsí železa a niklu Jeho tvar je zploštělý Vzniká zde magnetické pole planety Země Jádro je žhavé a má velikou hustotu, teplotu do cca 5 800 C V jádru probíhají procesy radioaktivního rozpadu endogenní (vnitřní) pochody, kdy se uvolňuje energie z nitra Země na povrch

Literatura: BIČÍK, Ivan. Příroda a lidé Země: učebnice zeměpisu pro střední školy. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2001, 135 s. ISBN 80-86034-45-3. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis v kostce. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, 139 s. ISBN 80-7200-252-x. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis I. v kostce: pro střední školy : [kartografie, fyzická geografie, socioekonomická geografie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 152 s. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0586-7. Internetové zdroje: Gutenbergova diskontinuita. Wikipedie [online]. Wikipedie: Wikipedie, 2015, 28.4. 2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/gutenbergova_diskontinuita Keith Edward Bullen 1906-1976. Australian Academy of Science [online]. ASAPWeb: Australian Science Archives Project, 1995, 8.4. 1998 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://www.asap.unimelb.edu.au/bsparcs/aasmemoirs/bullen.htm Kolský superhluboký vrt. Wikipedie [online]. Wikipedie: Wikipedie, 2015, 24. 3. 2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/kolsk%c3%bd_superhlubok%c3%bd_vrt

Keith Edward Bullen 1906-1976. Australian Academy of Science [online]. ASAPWeb: Australian Science Archives Project, 1995, 8.4. 1998 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://www.asap.unimelb.edu.au/bsparcs/aasmemoirs/bullen.htm Objev nejvnitřnějšího zemského jádra potvrzen. FyzWeb [online]. FyzWeb: FyzWeb, 2015, 2015 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=112 Stavba a složení země. Litosféra [online]. Litosféra: Litosféra, 2015, 2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://www.litosfera.wz.cz/stavba.html Stratifikace Země. Http://geol.jex.cz/menu/stratifikace-zeme [online]. Přehled geologie: Přehled geologie, 2015, 2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://geol.jex.cz/menu/stratifikace-zeme Svrchní plášť [online]. nd01.jxs.cz: nd01.jxs.cz, 2015, 2015 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://nd01.jxs.cz/820/958/857a140127_19622903_o2.jpg Zemské jádro. Wikipedie [online]. Wikipedie: Wikipedie, 2015, 7.10. 2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/zemsk%c3%a9_j%c3%a1dro Zemská kůra. Wikipedie.[online]. Wikipedie: Wikipedie, 2015, 28.10. 2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/zemsk%c3%a1_k%c5%afra Zemský plášť. Wikipedie [online]. Wikipedie: Wikipedie, 2015, 16. 7. 2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/zemsk%c3%bd_pl%c3%a1%c5%a1%c5%a5 Zemský plášť. Wikipedie [online]. Wikipedie: Wikipedie, 2015, 16. 7. 2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/zemsk%c3%bd_pl%c3%a1%c5%a1%c5%a5