Proč CAP? Strategicko politické důvody (soběstačnost 85%) Zájem na rovnoměrném osídlení Ochrana drobných zemědělců Stabilita cen primárních surovin je důležitá pro nízkou p a stabilizaci životních nákladů Pokles podílu na HDP a E rozvoj nezemědělských aktivit Vyrovnat rozdíl mezi ŽÚ města a venkova
Principy CAP (Komise) Jednota trhu Zem. výrobky se mohou pohybovat po celé EU Preference Společenství Neskrývaný protekcionismus, ochrana dom. Výrobců Finanční solidarita
CAP Trh zem. Výrobků nadnárodně regulovaný! Současně se však liší metody a nástroje pro jednotlivé skupiny výr.! Jednotná CAP je tedy uplatňována jen v rámci zbožových skupin
CAP před reformou 1992 Cenový mechanismus zákl. nástrojem CAP Systém administrativně určených zaručených cen Systém intervenčních nákupů Postupem času dosahováno soběstačnosti, výdajů (výkup za zaručené ceny, skladování) systém doplněn výrobními kvótami Poplatky ze spoluodpovědnosti (mléko, cukr)
Regulace trhu orientována na objem výroby a stimulaci jeho růstu přebytků vykupovaných za zaručené ceny Rozevírání nůžek mezi cenami světového trhu a EU Protesty ze strany zahran. partnerů zejména USA
EAGGF Evropský zemědělský záruční a orientační fond Přerozdělovací úloha Záruční sekce 95% - výdaje na tržní regulaci Orientační 5% - podpora strukturálních zem. Výroby
Agroměnový systém a ZPK Hlavním smyslem utlumení kolísání měn. kursů na přepočty cen a plateb Dávky a sazby CAP v ECU x skutečné platby v národních měnách Pro přepočet z ECU na národní měny se používá zemědělský přepočítávací kurs Tržní kursy mohou fluktuovat +-15%, aby se zabránilo této fluktuaci používá se pro platby v rámci tyto zelené kurzy
MacSherryho reforma 1992 (Neúnosně výdaje evropského rozpočtu a plnění závazků uruguayského kola GATT) Nešlo o odklon od zákl. principů CAP ale jinou míru realizace Nový mechanismus: Omezit objem dotací vázaných na objem výroby Posílit dotace a podpory vzhledem k velikosti VF nikoliv k objemu produkce
3 hlavní nástroje intervenční a prahové ceny, variabilní přirážky Zavedení kompenzačních plateb v závislosti na velikosti půdy a stavu dobytka, atp. Orientace na omezování objemu výroby
Další nástroje Uvádění půdy do klidu (rotující, trvalé) Ušlý výdělek hrazen komp. Platbami = přibližnému výnosu Snížení stavu dobytka (obdobné komp.platby) Podpora odchodu zemědělců do předčasného důchodu if předá někomu jinému a umožní zvětšování velikosti farem
Přínosy reformy významu kompenzace a pokles váhy cenových intervencí a podpor Nic podstatného však nezměnila na míře podpor pro zemědělce
Budoucnost CAP Důsledky rozšíření EU Finanční neúnosnost dosavadního systému Závazky vůči WTO Nutnost podpory rozvoje venkova otázky multifunkčního zemědělství, bezpečnosti potravin a mimoprodukčních funkcí zemědělství.
2.reforma CAP Komisař EU pro zemědělství Franz Fischler: Tato reforma má jeden cíl a tím je dát zemědělským dotacím smysl, a to jak z hlediska zemědělců, tak z hlediska spotřebitelů a daňových poplatníků.
Reforma CAP 2003 1) Jediná (integrovaná) platba pro zemědělce bez závislosti na výši produkce vazba těchto plateb na dodržování standardů z hlediska ŽP, bezpečnosti potravin, pohody zvířat, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zároveň uplatňování požadavku na udržování zemědělské půdy v dobrém stavu 2) účinnější zemědělská politika s větším objemem finančních prostředků, s novými opatřeními na podporu jakosti produkce, pohody zvířat a dodržování výrobních standardů EU
Reforma CAP 2003 3) snižování přímých plateb ( degrese plateb ) větším zemědělským podnikům získání většího objemu prostředků na rozvoj venkova a na financování dalších reforem 4) revize tržní politiky v rámci CAP Snižování intervenčních cen Revize kvót
ČR a CAP + prodej výrobků nejméně za zaručené ceny Podle zprávy EK by příjmy zemědělců měly vzrůst až kolem 60% + nová jistota, ve které se ocitnou Výkupní ceny i dotace jsou určovány na 7 let dopředu V porovnání se starými členy dostanou více na venkovský rozvoj - přiznány velmi nízké přímé platby 25% plateb stávajících členů v r.2004 Porostou velmi pomale až do r.2013
ČR před vstupem Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) Již před vstupem dílčí dotace komoditám Program Phare Technická a finanční pomoc SAPARD Podpora TUR zemědělství a venkovských oblastí Pomoc při zavádění pravidel CAP
Rok 2004 Postupné zavádění přímých plateb EU zemědělcům: 25 % v r. 2004 (190,7 mil.eur) 30 % v r. 2005 35 % v r. 2006. V letech 2004-2006 má ČR možnost doplňovat přímé platby od EU, a to: na 45 % úrovně v EU v roce 2004, 50 % v r. 2005 55 % v r. 2006; od r. 2007 pak o 20 procentních bodů nad příslušnou zaváděcí úroveň platnou pro daný rok.
Systém jednotné platby na plochu Místo standardního systému IACS bude ČR uplatňovat pro čerpání prostředků zjednodušený systém přímých plateb SAPS Výhody: IACS integrovaný administrativní kontrolní systém SAPS single area payment scheme Zjednodušení systému a kontrol 1.rok nebude povinnost uvedení 10% půdy do klidu Větší objem peněz (v národní obálce započítány plné kvóty) Snazší přechod na reformovanou politiku CAP
Programové dokumenty Horizontální plán rozvoje venkova Záruční část EAGGF Zmírnit rozdíly rentabilit v méně příznivých oblastech, zlepšit nepříznivou věkovou strukturu OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Orientační část EAGGF + FIFG HDP a E ČR, zachování ŽP a TUR