Infekce centrálního nervového systému. MUDr. Drahomíra Rottenbornová

Podobné dokumenty
ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

Lékařská mikrobiologie II

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Neuroinfekce. Doc.MUDr.D.Bartošová,CSc. Klinika dětských infekčních nemocí FN Brno

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p

Neuroviry. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

NEUROINFEKCE. MUDr. Jarmila Kohoutová. Celostátn. sesterská sekce

PROBLEMATIKA SENIORŮ V OŠETŘOVATELSTVÍ

Atypický průběh klíšťové encefalitidy. Bartková D., Petroušová L. Klinika infekčního lékařství FN Ostrava

Světový týden očkování

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

VY_32_INOVACE_07_B_18.notebook. July 08, 2013

Neurologické komplikace po očkování

Očkování z pohledu neurologa

ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ INFEKCE V DĚTSKÉM VĚKU COLOURS OF SEPSIS, AKTUALITY V DĚTSKÉ INTENZIVNÍ PÉČI,

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

EPIDEMIOLOGIE. projekt Studijní portál pro pedagogy a studenty vyšší odborné školy, číslo CZ.2.17/3.1.00/33259 NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o.

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

Blok č. 5 Termín Téma Počet hodin

Co víme nového o borelióze a klíšťové meningoencefalitidě?

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002

Úspěchy očkování proti poliomyelitidě v České republice MUDr. Jitka Částková, CSc.

Respirační infekce a jejich původci. MUDr. Černohorská Lenka, Ph.D.

Hygiena a školní zdravotnictví. Infekční onemocnění

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ

Základní vyšetření likvoru

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/

Infekce dýchacích cest. MUDr. Drahomíra Rottenbornová

Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno

Klíšťová encefalitida

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz

Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA

CZ.1.07/1.5.00/

Přenosné nemoci v ČR v roce 2003

STREPTOKOKOVÉ NÁKAZY. MUDr. František BEŇA

Akreditované zkoušky prováděné v Laboratořích CEM

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Zdravotní aspekty migrace osob. Miroslava Zavřelová ÚOPZ LF MU

Očkujete se před cestou do zahraničí?

Nemoci nervového systému v dětském věku. MUDr. Radka Drápalová Dětská klinika FN Olomouc

Praktické aspekty očkování aspleniků a diabetiků


Epidemiologie spály. MUDr. František BEŇA

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni

CENÍK PRO SAMOPLÁTCE - INFEKČNÍ SÉROLOGIE

Výskyt enterovirových meningitid v kolektivu

Přenosné nemoci v ČR v roce Infectious diseases in the CR in 2004

CENÍK PRO SAMOPLÁTCE - INFEKČNÍ SÉROLOGIE

Invazivní meningokoková onemocnění u dětí I N T E N Z I V N Í P É Č E - F N O S T R A V A

Podíl Haemophilus influenzae na ORL onemocněních po zavedení očkování antihemofilovou vakcínou

537/2006 Sb. VYHLÁŠKA. Předmět úpravy

Aktuální situace IPO v České republice

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

537 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

CZ.1.07/1.5.00/

KLINICKÉ A LABORATORNÍ CHARAKTERISTIKY ROTAVIROVÝCH A NOROVIROVÝCH INFEKCÍ. Helena Ambrožová 1. infekční klinika 2. LF UK a NNB

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_17_BI2 NEMOCI CNS

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Alimentární intoxikace. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě indikace a kontraindikace, vedlejší účinky

Očkování (alergických) dětí. MUDr.Radek Klubal, o.s. Máša MUDr.Jitka Škovránková, FN Motol

Vrozený zarděnkový syndrom - kazuistika. MUDr. Martina Marešová HS hl.m. Prahy


KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA pohledem epidemiologa

Mezinárodní surveillance infekčních onemocnění. 24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice, září 2010

Pneumokokové pneumonie u dětí. Vilma Marešová Univerzita Karlova 2.LF I. Infekční klinika FNB Praha

POH O L H E L D E U D U M

INFEKČNÍ NEMOCI vybraná onemocnění, proti kterým lze očkovat Jana Tichá

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob

SPECIÁLNÍ MIKROBIOLOGIE POHLAVNĚ PŘENOSNÉ CHOROBY

439/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. prosince 2000 o očkování proti infekčním nemocem

CZ.1.07/1.5.00/

Přednáška byla vytvořena za finanční podpory společnosti GlaxoSmithKline, s. r. o. výrobce vakcín CZ/VAC/0067/13

Laboratorní diagnostika spalniček. A. Vinciková, E. Jílková Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Mikrobiologická diagnostika v intenzivní medicíně

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

Patologie nervového systému

VIROVÉ HEPATITIDY. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

VY_32_INOVACE_07_B_19.notebook. July 08, 2013

Epidemie enterovirových meningitid na Náchodsku (září až říjen 2016)

Připomenutí epidemie primární amébové meningoencefalitidy v Ústí nad Labem v letech

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_100_Nervová soustava II. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry

Meningokoková onemocnění ve 21. století pohled klinika

8. Přehled vyšetření interpretace výsledků

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

P l á n o č k o v a c í c h v ý k o n ů n a r o k 2013

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

Transkript:

Infekce centrálního nervového systému MUDr. Drahomíra Rottenbornová

Meningitida Encefalitida Myelitida Mozkový absces 2 ZDZ-1 Infekce CNS

Patogeneze překonání přirozených bariér chránících CNS (lebka a páteřní kanál, hematolikvorová, hematoencefalická bariéra) Mozek je imunologicky privilegovaným orgánem, který není otevřený běžným imunitním mechanismům Mikrobi, které pronikli do CNS, se zde mohou dobře množit (glukóza, naopak minimum složek imunitního systému) Pyogenní bakterie způsobují těžký zánět, který je bez moderní léčby těžko zvládnutelný Jiná, málo aktivní agens (viry, paraziti) zde mohou dobře přežívat 3 ZDZ-1 Infekce CNS

Způsoby invaze CNS Krevní cestou ze vzdáleného ložiska metastaticky Přímo per continuitatem z přilehlých struktur (VDN, středouší, mastoidy) otevřeným poraněním úraz, operace Periferními nervy - virus vztekliny, HSV, VZV, Naegleria sp. 4 ZDZ-1 Infekce CNS

Klasifikace difuzní x ložiskové akutní x subakutní...chronické hnisavé - purulentní x nehnisavé - serózní, aseptické bakterální x virové x mykotické x parazitární meningitida x encefalitida x myelitida x radikulitida x neuritida 5 ZDZ-1 Infekce CNS

Meningeální příznaky 6 ZDZ-1 Infekce CNS

Lumbální punkce 7 ZDZ-1 Infekce CNS

Mozkomíšní mok Vzhled Buňky (lymfocyty, polymorfonukleáry) Bílkoviny Glukóza Laktát Chloridy Kultivace Latexaglutinace PCR 8 ZDZ-1 Infekce CNS

Hnisavé meningitidy 9 Věk ZDZ-1 Infekce CNS Původci meningitid 0-2 měsíce Streptococcus agalactiae E.coli aj. enterobakterie Listeria monocytogenes 3 měsíce - 5 let Haemophilus influenzae Neisseria meningitidis Streptococcus pneumoniae 5-60 let, bez imunodeficitu Nad 60 let, imunodeficit Streptococcus pneumoniae Neisseria meningitidis Jiné streptokoky Stahylococcus aureus (poúrazové, při sepsi) Streptococcus pneumoniae Listeria monocytogenes Gramnegat. tyčinky Staphylococcus aureus Cryptococcus neoformans

Vzácnější původci Mycobacterium tuberculosis plísně - Cryptococcus neoformans paraziti: volně žijící améby Naegleria fowleri Acanthamoeba, Balamutia mandrilaris Toxoplasma gondii Primární hematogenní cestou (meningokoky, pneumokoky, H. influenzae) Sekundární komplikace primárního hnisavého onemocnění v blízkosti mozkových plen (př. mesotitida komplik. mastoiditidou, sinusitida, osteomyelitida obratle či kalvy) - ze vzdáleného ložiska 11 ZDZ-1 Infekce CNS

Klinický obraz rychlý nástup příznaků horečka, prudké bolesti hlavy a zad, zvracení, celková nevůle meningeální příznaky (zvýšená kožní a smyslová citlivost, ztuhlost šíjového a zádového svalstva - nemožnost předklonu hlavy) těžký celkový stav- poruchy vědomí, krvácivé kožní projevy (petechie, sufúze), křeče, selhání základních životních funkcí, rozvoj DIC (diseminovaná intravaskulární koagulopatie) od prvních příznaků do bezvědomí jedince nebo i smrtelného konce nemoci může uběhnout pouze několik hodin někdy předchází katar HCD s nevysokou horečkou nebo zánět středouší!! akutní horečnaté onemocnění: kontrola stavu vědomí a prohlížení kůže à 2 hodiny, i v noci!! 12 ZDZ-1 Infekce CNS

Diagnostika co nejrychlejší odeslání na specializované pracoviště (inf. oddělení, ARO), do 30minut stanovení diagnózy a zahájení terapie anamnéza, klinické příznaky, neurologický nález vyšetření likvoru (LP po vyš. očního pozadí) buňky biochemie etiologie: likvor mikroskopie (Gram), kultivace, PCR, latexaglutinace hemokultura!!! ukazatele zánětu: FW, krevní obraz, CRP zobrazovací metody (CT, MR): zdroj, komplikace 13 ZDZ-1 Infekce CNS

Léčba Kauzální - antibiotika baktericidní, pronikající HLB: ATB musí být podána co nejdříve, již v terénu, při převozu rychlou záchrannou službou. cefalosporiny III.g. (ceftriaxon, cefotaxim) benzylpenicilin ampicilin symptomatická: prevence a léčba edému mozku (manitol, kortikosteroidy) analgosedace léčba event. křečí oxygenace, ventilační a oběhová stabilizace (cirkulující objem doplňovat opatrně hrozí edém mozku!!) event. léčba sepse 14 ZDZ-1 Infekce CNS

Komplikace, následky Porucha sluchu Absces subdurální nebo mozkový Cévní komplikace: krvácení, okluze (trombózy ) Hydrocefalus Pozánětlivá epilepsie Demence U dětí psychomotorická retardace Parézy hlavových nervů Encefalopatie poruchy chování, spánku, paměti Kožní nekrózy 15 ZDZ-1 Infekce CNS

Meningokoková meningitida Etiologie: Neisseria meningitidis 13 séroskupin A,B,C,Y, W 135 95% případů Klinické formy invazivní meningokokové infekce: meningitida: vzácně; nejlepší prognóza, smrtnost méně než 5 % sepse: nejhorší prognóza, smrtnost 25-50% smíšená forma: nejčastější, letalita cca 10% 16 ZDZ-1 Infekce CNS

N.m. může uvolnit velmi časně značné množství endotoxinu vedoucí k rozvoji septického šoku zdroj: nemocný kteroukoliv formou nebo inaparentní nosič přenos: kapénkami inkubační doba: 1-3 dny manifestace zřejmě závisí na odolnosti organismu v době nákazy (fyzická zátěž, stres, požití alkoholu, prochladnutí) od r. 1993 nový kmen C:2:a P1.2, P1.5 - těžký průběh, všechny věkové skupiny, max. adolescenti a malé děti ve věku 2-6 let opatření: očkování branců (od r. 1995), zvyšování odolnosti organismu, nekouřit, chránit děti před pasivním kouřením, chemoprofylaxe kontaktů (PNC) zatím nelze očkovat proti typu B nejvyšší výskyt - subsaharské pásmo Afriky 17 ZDZ-1 Infekce CNS

Vybavení vozidel ZZS Pk určené k základní diagnostice a léčbě menigokokových infekcí 3x odběrová nádobka hemokultura 2x zkumavka vacuete 3g ATB cefotaxim Z prezentace Vladimíra Jandy, studenta FZS

Předpřipravené náběry na emergency FNL Plzeň používané při onemocnění IMO Z prezentace Vladimíra Jandy, studenta FZS

Pneumokoková meningitida U nás nejčastější Obvykle vzniká jako komplikace mesotitidy, mastoiditidy, sinusitidy Vzácněji jako primární meningitida (imunodeficitní osoby-např. po splenektomii) Prevence: očkování proti některým sérotypům 23-valentní polysacharidová vakcína (Pneumo 23) - od 2 let věku 7-valentní protein-konjugovaná vakcína (Prevenar) - od 2 měsíců věku Vytvoření dostatečné imunity trvá několik měsíců (cca 4-5) V zemích, které již delší dobu plošně očkují proti pneumokokům (např. USA) se do popředí dostávají do té doby méně časté sérotypy a stávají se virulentnějšími (např. 19A) 20 ZDZ-1 Infekce CNS

4, 6B, 9V, 14, 18C, 19F, 23F, Invazivní infekce vyvolávají v našich podmínkách zejména typy: 3, 6,14, 19, 23

Hemofilová meningitida Haemophillus influenzae typ b KO: kromě meningitidy Hib může vyvolat: epiglotitidu, sinusitidu, otitidu, syndrom dávivého kašle v ČR sporadické případy, v USA epidemie zdroj: nemocný, nosič přenos: kapénky vnímavost: zvýšená u dětí do 3 let opatření: očkování 22 ZDZ-1 Infekce CNS

beta hemolytický streptokok skupiny B (Streptococcus agalactiae) meningitidy novorozenců, nákaza z porodních cest matky během porodu Listeria monocytogenes, g- tyčinky, některé houby, améby meningitidy větš. u osob s postižením imunitního systému 23 ZDZ-1 Infekce CNS

Nehnisavé záněty CNS Nehnisavý (aseptický) zánět CNS Zánět postihuje často mozkové pleny, současně mozkový parenchym, míšní tkáň i periferní nervy Menigoencefalitida Encefalomyelitida Encefalomyeloradikulitida Průběh: obvykle mírnější než u hnisavých zánětů CNS Někdy však smrtelná zakončení či následky 24 ZDZ-1 Infekce CNS

Etiologie akutních meningoencefalitid Skupina Agens viry enteroviry Coxackie, ECHO, polioviry respirační a příbuzné ARBO viry Chřipky, parachřipky, RSV, příušnic, zarděnek, spalniček Klíšťové ME, západonilské encefalitidy Dengue, japonské encefalitidy B aj. 25 ZDZ-1 Infekce CNS herpetické viry ostatní viry HSV-1 a 2, VZV, CMV, EBV, HH-6 HIV, adenoviry bakterie spirochety Leptospira, Borrelia burgdorferi, Treponema pallidum intraceulárně žijící ostatní Chlamydie, Rickettsie, Ehrlichia, Coxiella, Legionella Mycoplasma pneumoniae

Aseptické meningoencefalitidy (ME) Klinický obraz kolísá od lehčího průběhu až po velmi těžké formy: subfebrilie n. horečka, bolest hlavy, nevolnost, zvracení často zaměněno za chřipkové onemocnění, nedostatečný klidový režim má za následek další zhoršení stavu u těžších forem: přecitlivělost na světlo, na hluk, schvácenost, poruchy vědomí (často jsou pacienti odesíláni na psychiatrické vyšetření!), krvácení do CNS, nekrózy mozkové tkáně 26 ZDZ-1 Infekce CNS

paraziti: Toxoplasma gondii, původci malárie mykoorganismy: kandidy, kryptokoky (u imunol. oslabených pacientů) postvakcinační 27 ZDZ-1 Infekce CNS

Diagnóza: vyšetření mozkomíšního moku biochemicky, sérologicky (vyš. protilátek) Terapie: syptomatická (naprostý klid, odstranění rušivých vlivů sluchových, zrakových) zabránění edému mozku, sledování vnitřního prostředí - ionty, acidobazická rovnováha) 28 ZDZ-1 Infekce CNS

Herpetická ME vyvolávají ji viry Herpes simplex typ 1 a 2 může jít o primární infekci, reinfekci nebo o aktivaci latentní infekce KO: vysoká horečka, neurologické příznaky postižení spánkového a čelního mozkového laloku (nekróza neuronů): halucinace, křeče, ochrnutí části těla, zrakový defekt, změny osobnosti, afázie, poruchy vědomí vysoce závažné onemocnění s vysokou smrtností 29 ZDZ-1 Infekce CNS

Poliomyelitida původce: neurotropní virus poliomyelitidy (1,2,3) Klinický obraz: inaparentní průběh (95%) obraz lehkého chřipkového onemocnění aseptická ME (destrukce motorických neuronů chabé obrny svalů) Přenos: rukama kontaminovanýma stolicí nebo sekretem nosohltanu infikované osoby koupání v kontaminovaných odpadních vodách Výskyt: ve špatných hygienic. podmínkách v zemích, kde nebylo zavedeno očkování proti PM 30 ZDZ-1 Infekce CNS

v rozvojových zemích jsou děti infikovány do 3 let věku, nákaza proběhne většinou inaparentně v rozvinutých zemích, kde je lepší hygiena a děti jsou dříve naučeny chodit na záchod, se virus vyhne těm nejmladším a infikuje školní děti a mladé dospělé, u kterých nákaza probíhá závažněji. Epidemie dětské obrny tak byly paradoxně způsobeny zlepšením komunální hygieny v ČR poslední případ 1960 SZO: program eradikace polio prevent. opatření: aktivní imunizace (perorální živá vakcína) Franklin D. Roosvelt, v letech 1933-1945 americký prezident, který v r.1921 onemocněl obrnou, sledoval a podporoval vývoj očkovací látky proti polio 31 ZDZ-1 Infekce CNS

V roce 1988 vyhlásila SZO (WHO) program Globální eradikace poliomyelitidy Nigerie, Pákistán, Indie, Afghánistán; Keňa, Angola, Bangladéš, Nepál 32 ZDZ-1 Infekce CNS

Patogeneze infekcí způsobených enteroviry

Poliovirus (typ 1,2,3) Onemocnění: dětská obrna (poliomyelitis anterior acuta) Historie: nemoc známa od starověku konkrétní popis nemoci Heine (1840) a Medin (1891) virová etiologie prokázána 1908 očkování od r. 1955 (Salkova vakcína) a od r. 1957 (Sabinova) Zdroj: infikovaný člověk Přenos: fekálně-orální cestou - virus vylučován stolicí špinavé ruce, kontaminovaná voda, potraviny a předměty Výskyt: endemický v oblastech s nízkou úrovní hygieny, horkým klimatem rychlé promoření populace v útlém věku, méně často paretické formy epidemický - v rozvinutých zemích mírného pásma přesun onemocnění do vyšších věkových skupin-častější paretické formy

V ČR největší epidemie v r. 1948, onemocnělo více než 2000 lidí Onemocnění se v ČR nevyskytuje od r. 1960 Československo se stalo první zemí na světě, kde se podařilo plošně přerušit šíření divokých poliovirů

ID: v průměru 9-12 dní Cílová tkáň: CNS Poškozeny: přední rohy míšní, motorická centra prodloužené míchy, mozkový kmen, jádra mozečku, motorická oblast kůry. Infikované neurony jsou destruovány a fagocytovány. Zánětlivá infiltrace okolí a edém způsobují zpočátku větší rozsah paralýz, než odpovídá množství destruovaných neuronů. Rozsah obrn se pozvolna zmenšuje s ústupem edému. Trvale a nenapravitelně zůstávají postiženy pouze svaly inervované zničenými neurony.

Formy onemocnění: abortivní forma (80-95% případů) - pomnožení viru ve střevě a v nosohltanu, nikam se nešíří, krátkodobé vylučování viru stolicí a nasofaryngeálním sekretem, event. mírné klinické příznaky (teplota, prosáknutí nosohltanu) aseptická meningitida: po odeznění prvních příznaků - latentní fáze, kolem 14. dne onemocnění znovu vzestup teplot (sekundární viremie), přestup infekce na mozkové pleny paralytická poliomyelitida: asi u 1% infikovaných osob, chabé obrny některých svalových skupin končetin nebo trupu, vzácněji postižení hlavových nervů (tzv. bulbární forma)

Diagnostika opatření v ČR: u všech případů akutně vzniklých chabých paréz se provádí: sérologické vyšetření + kultivace viru ze stolice Terapie: symptomatická v akutním stádiu klid uvolňování svalů (horké zábaly) protahování(předejít tvorbě kontraktru stimulace svalů (vycvičení sousedních oblastí míchy a příslušných svalů, aby převzaly funkci vyřazených svalů) Poškozené motoneurony totiž nemohou regenerovat Želené plíce

Prevence: Salkova inaktivovaná vakcína (1955) Sabinova živá oslabená vakcína (1957) WHO: Program eradikace poliomyelitidy

Franklin Delano Roosevelt (30.1.1882 12.4.1945) americký politik a 32. prezident USA v letech 1933 1945 zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). r. 1921 (ve svých 39 letech) onemocněl obrnou Sir Walter Scott (15.08.1771-21.09.1832) skotský romantický spisovatel, prozaik a básník, sběratel lidové slovesnosti v dětství onemocněl obrnou a ochrnul na jednu nohu

Postpoliomyelitický syndrom Ztráta nervové či svalové výkonnosti vzniklá s odstupem 10-40 let po prodělané akutní nemoci Postihuje asi 20-30% pacientů, kteří prodělali paralytickou formu nemoci Příčina předpoklady: předčasná atrofie dlouhodobě přetěžovaných motoneuronů v okolí postižených oblastí imunopatologické mechanismy perzistující infekce poliovirem

Gymnastka Eliška Misáková-zemřela v průběhu XIV. LOH v Londýně v r. 1948 ( 21 let) Během letu do Londýna se jí udělalo špatně. Pak ještě v Londýně pár dní trénovala. Tři dny po příletu dostala horečku a její stav se začal zhoršovat. Byla odvezena do nemocnice, kde vyšetření a testy potvrdily podezření na dětskou obrnu. Lékař výpravy dr. Hornof daroval Elišce krev, protože sám dětskou obrnu prodělal a byla naděje, že bude mít protilátky. Nedlouho poté, co družstvo československých gymnastek, ve kterém cvičila i Eliščina starší sestra Miroslava, získalo ve víceboji zlatou medaili, Eliška Misáková zemřela. Mezinárodní olympijský výbor ji udělil čestnou zlatou medaili in memoriam.

Ostatní aseptické ME klíšťová meningoencefalitida, lymská borelióza, malárie - viz infekce přenášené hmyzem parainfekční ME (příušnice, spalničky)- viz onemocnění kůže syfilis, HIV - viz pohlavní nákazy leptospirozy, toxoplazmóza - viz zonózy TBC - viz onem. respirač. traktu 44 ZDZ-1 Infekce CNS