Životní styl žáků základních škol v ČR

Životní styl žáků základních škol v ČR VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU Praha Duben 2013 České zdravotnické fórum, o.p.s., Dělnická 12, Praha 7, www.czf.cz

DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM ŽIVOTNÍHO STYLU ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ČR Data z průzkumu ČZF zpracoval Ján Palguta Tento dokument prezentuje výsledky dotazníkového průzkumu mezi žáky druhého stupně základních škol v ČR (5. 9. třída ZŠ), jehož cílem bylo mapovat regionální a časové trendy životního stylu žáků. Průzkum se zaměřil na pět prioritní oblasti a vyplynula z něj následující hlavní zjištění: Zdravé stravování žáků: Stravovací návyky žáků se zhoršují s jejich věkem. U žáků obecně klesá pravidelnost snídaně. Starší žáci, především kluci, volí častěji rychlé formy přísunu energie: častěji pijí energetické nápoje nebo limonády, ke svačině jedí čokoládu a čokoládové tyčinky. U dívek ve vyšších třídách dochází nebývale často k držení diet a nižší pravidelnosti jídla. Stravovací návyky se vyvíjejí rozdílně i regionálně. Vůbec nesnídá nejvíc žáků na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. V Praze si až čvtrtina dětí kupuje svačiny v bufetech, zatímco v ostatních krajích si o mnoho častěji děti nosí svačinu z domova. V Praze žáci, obzvláště kluci, častěji obědvají ve fast-foodech. Energetické nápoje mají největší podíl oblíbenosti v Praze, Karlovarském a Jihomoravském kraji. Nejméně vyváženy v pravidelnosti jídla jsou kraje Vysočina, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Pohybové aktivity žáků: S rostoucím věkem klesá procento žáků pravidelně cvičících na hodinách tělocviku. Stejně tak klesá jejich kladné hodnocení tělocviku jako oblíbeného předmětu. Nejvyšší procento necvičících je v Praze a ve Středočeském kraji. Užívání léků: Průzkum ukazuje relativně vysokou míru užívání léků a výživových doplňků (40-50% žáků). Více než polovina žákyň bere nějaké léky 1

3,6 procenta žáků užívá léky s léčebnou látkou Alprazolam (antidepresivum) Žáci často berou léky proti bolesti, vitamíny a výživové doplňky, léky na úpravu hmotnosti nebo léky proti astmatu a alergiím. Detekujeme vysoké procento užívání léků potenciálně nebezpečných a nevhodných pro děti. Nadužívání nevhodných léků je regionálně velmi nerovnoměrné. Způsoby trávení volného času Zájmy žáků se s jejich rostoucím věkem posouvají směrem od kroužků a tréninků k delšímu času stráveného u počítače, především na sociálních sítích. S věkem tráví žáci méně času se svými rodiči. Regionálně také dochází k rozdílům ve způsobech trávení volného času. V Jihomoravském kraji a v Praze tráví žáci víkendy nadprůměrně často v nákupních centrech. V Moravskoslezském, Plzeňském, Jihočeském a Středočeském kraji pak žáci výjimečně často tráví víkendy na chatě s rodiči. Sami doma jsou nejčastěji žáci na Vysočině nebo v Moravskoslezském kraji. Z Moravskoslezského a Ústeckého kraje a Vysočiny pochází relativně nejvíc žáků, kteří buď sledují nadprůměrné dlouho televizi (tj. 5-6 hodin denně) nebo denně tráví více než 6 hodin na sociálních sítích. Na kroužcích se v těchto krajích žáci buď specializují a navštěvují je hodně, nebo na ně vůbec nechodí. Komunikační návyky žáků Sociální sítě hrají výraznou roli ve volném čase žáků již v brzkém věku. V 10 letech používá sociální sítě již 65% holek a 40% kluků. V 15 letech prakticky každý. Podobně jako u sociálních sítí stoupá již od 10 let procento žáků, kteří svým kamarádům zašlou během jednoho dne více než 3 SMS. Trend je společný pro kluky i holky. Průzkum byl realizován neziskovou organizací České zdravotnické fórum (ČZF) a uskutečnil se v období prosinec 2012 až únor 2013. V rámci průzkumu žáci v dotazníku vyplňovali odpovědi na 29 otázek. ČZF sesbíralo celkem 3 398 dotazníků, tj v půměru 243 dotazníků za kraj. Příloha 1 popisuje reprezentativnost zkoumaného vzorku z hlediska rozložení žáků do tříd, podle regionálního původu žáků a podle zastoupení chlapců a děvčat ve třídách zkoumaného vzorku. 2

20 40 % 60 80 1. STRAVA První oblastí, které se náš průzkum životního stylu žáků ZŠ věnoval, byla oblast stravování. Obecně lze tvrdit, že stravovací návyky žáků se zhoršují s jejich věkem, což ale může být provázáno s jejich postupným získáváním samostatnosti a s menším rodičovským dohledem. Například, u žáků s věkem obecně klesá pravidelnost snídaně. Rovněž s rostoucím věkem žáci častěji označují sladké limonády a energetické nápoje jako jimi nejčastěji požívaný nápoj. U dívek ve vyšších třídách ZŠ dochází nebývale často k držení stravovacích diet. Náš průzkum také ukazuje, že za stravovací návyky žáků nesou částečně odpovědnost i někteří rodiče. Z průzkumu totiž například vyplývá, že v rodinách, kde rodiče dětem častěji říkají, které potraviny jsou zdravé, jedí děti častěji ovoce a zeleninu. V následujícím textu rozebíráme tato i další zjišténí podrobněji. 1.1 Snídaně a svačina Jako na první příklad zhoršujících se stravovacích návyků se podíváme na klesající pravidelnost snídaně u žáků. Na tento problém poukazuje následující graf. Ten se ptá, jak často žáci snídají. Snídáš každý den? Nesnídám Snídám jen o víkendu Snídám jen výjimečně Snídám jen ve školních dnech Snídám každý den 5 6 7 8 9 Třída Podle grafu žácí ve vyšších třídách snídají méně často. Například v deváté třídě jich nesnidá již jedna pětina. Zároveň klesá procento žáků, kteří snídají denně. Pro porovnání, ještě v páté třídě jsme téměř nenašli žáka, který by nesnídal alespoň výjimečně. 3

Druhý důležitý faktor, který je ale o polovinu slabší než efekt věku, je efekt pohlaví. Lze tvrdit, že vůbec nesnídá více holek než kluků a každodenně snídá víc kluků. Následující tabulka dokládá tato zjištění číselně. Snídáš každý den? Chlapec Dívka Celkem Nesnídám 8.2% 11.4% 9.6% Snídám jen o víkendu 12.8% 12.2% 12.6% Snídám jen výjimečně 9.8% 11.7% 10.6% Snídám jen ve školních dnech 4.6% 4.7% 4.7% Snídám každý den 64.6% 60.0% 62.5% Lze přitom konstatovat, že rozdíly mezi děvčaty a kluky se s věkem zvětšují. Vůbec nesnídá nejvíc žáků v kraji Vysočina a v Moravskoslezském kraji. Oporu v přísunu potravy skýtá žákům svačina. Pouze necelé 2.6 % žáků v dotazníku uvádí, že vůbec nesvačí. Následující tabulka ukazuje, odkud si žáci svačiny do školy nosí. Nosíš si svačinu z domova nebo si ji kupuješ ve školním bufetu? Nosím si ji z domova 86.0% Kupuji si cestou něco do školy 1.8% Kupuji si ji v automatu ve škole 2.3% Kupuji si ji ve školním bufetu 7.3% Nemám svačinu nesvačím 2.6% Původem svačin je ve velké většině jídlo z domova. Pro toto zjištění je výjimkou Praha, kde si až čtvrtina žáků kupuje svačinu ve školních bufetech. V ostatních krajích využívá nejčastěji bufety okolo 5% žáků. Na druhé straně, původ svačiny se odráží na tom, co děti jedí. Zatímco v průměru je až pro 46,8% žáků nejčastějším svačinovým jídlem chléb s máslem, v Praze je zastoupení chleba pouze 38% a naopak až 12,2% žáků má tady k snídani nejčastěji čokoládu nebo čokoládové tyčinky. V ostatních krajích mají žáci čokoládové tyčinky jako nejčastější svačinu pouze v přibližně 5 % případů. Následující graf ukazuje tato čísla v čase a říká nám tedy, jak se náplň svačiny s věkem u děvčat a chlapců vyvíjí. 4

% 20 40 60 80 Co máš nejčastěji ke svačině ve škole? 5 6 7 8 9 Třída 5 6 7 8 9 Sušenky Čokoládu, čokoládové tyčinky Chléb s máslem Něco slaného Zeleninu a ovoce Ještě v páté třídě je nejčastější svačinou u dívek ovoce a zelenina. U kluků je v tomtéž věku stejně často zastoupena zelenina a ovoce a chléb s máslem. S postupem času u obou pohlaví podíl ovoce a zeleniny jako nejčastější svačiny klesá. Tento pokles je ovšem o poznání rychlejší u kluků. Zde zjevně hrají roli i rozdílné fyziologické potřeby žáků během dospívání. Kluci mají v mnohem vyšší míře k svačině více zasycující chléb s máslem. V poslední řadě je možné konstatovat, že čokoládu a čokoládové tyčinky svačí percentuálně častěji kluci. Dívky čokoládu jako nejčastější svačinu téměř vůbec neznají. 5

% 20 40 60 80 1.2 Pitný režim Negativní trendy lze sledovat i v měnících se vzorcích pitného režimu žáků. Následující graf se táže, co žáci během školního dne nejčastěji pijí. Co během školního dne nejčastěji piješ? 10 11 12 13 14 15 Věk 10 11 12 13 14 15 Energetické nápoje Sladké limonády Ovocné džusy Vodu S věkem klesá u žáků podíl ovocných džusů jako nejčastěji požívaného nápoje. Naopak stoupá podíl sladkých nápojů, jako jsou Cola, Fanta nebo Sprite. Rovněž se od brzkého věku začínají objevovat případy, kdy nejčastěji požívaným nápojem jsou energetické nápoje jako Redbull, Semtex a jiné. S energetickými nápoji jsou výrazněji zastoupeni kluci. Ve věku 13-14 let pije energy drinky přibližně 10-15% kluků. U dívek je pití energetických nápojů 2-3 krát méně časté. Regionálně mají tyto nápoje největší podíl v oblíbenosti v Praze, Karlovarském a Jihomoravském kraji. Také pití Coly, Fanty nebo Spritu je u kluků výrazně častější než u dívek. U těch je v každém zkoumaném věku nejoblíbenějším nápojem voda. Lze očekávat, že pití vody (ne kalorických nápojů) je i součástí diet, které dívky drží. Za možné hybatele popsaných trendů lze považovat relativní dostupnost jednotlivých druhů nápojů na školách (prodejních automatech), včetně jejich cenové dostupnosti a koupěschopnosti žáků. Rychlejší životní styl a nedostatek přísunu energie z jiných zdrojů může také stát za tím, že si přísun energie žáci kompenzují energetickými a více kalorickými nápoji. Žáci si neuvědomují, že takovýto rychlý přísun energie nemusí být pro jejich zdraví vhodný z dlouhodobého hlediska. 6

1.3 Obědy a školní jídelna Samostatnou otázkou jsou obědy žáků ve školních jídelnách. Následující tabulka ukazuje, kam a jak často žáci chodí na obědy. Chodíš na obědy ve školní jídelně? Ano, každý den 69.5% Ano, několikrát týdně 11.2% Nechodím, obědvám doma 10.2% Nechodím, kupuji si obědy sám (v McDonaldě, KFC, apod.) 1.2% Nechodím, rodiče mi je nekupují 1.2% Nechodím, i když mi je rodiče platí 2.2% Ano, výjimečně 2.5% Neobědvám 2.0% Lze konstatovat, že 69,5% žáků ZŠ chodí na obědy do jídelny pravidelně každý den. Dalších 21,5% ji navštěvuje několik dní v týdnu nebo obědvá doma. Celkové procento obědvajících je tedy poměrně vysoké. Ze statistické analýzy dále vyplývá, že žáci obědvají méně často s rostoucím věkem a že na tomto trendě se podílejí více holky. Ty častěji obědvají jen několikrát týdně nebo jen výjimečně. Co se týká regionálních rozdílů, v Praze si lze povšimnout, že si samo kupuje obědy přes 5% žáků. V ostatních částech republiky hraničí počet takovýchto žáků s nulou. Častěji si ve fastfoodech kupují oběd kluci. Důvodem pro odklánění se od jídelen může být fakt, že žákům v nich s věkem víc nechutná. 7

% 20 40 60 80 Chutná ti jídlo ve školní jídelně? 5 6 7 8 9 Ano Spíše ano Jak kdy Spíše ne Ne S rostoucím věkem se absence názoru na jídlo v jídelně (odpověď chutná mi jak kdy ) mění na záporný postoj. Šedá a bordó barva ukazují, jak roste počet žáků, kterým ve školní jídelně nechutná nebo spíše nechutná. Jasněji přitom vyjadřují svůj postoj kluci. Holky častěji volí odpověď jak kdy. Z regionálního porovnání naopak vyplývá, že nejvíc v jídelnách chutná žákům v Moravskoslezském, Ústeckém kraji a na Vyšočině. 1.4 Celková pravidelnost jídla a stravovací diety Nebývalým prvkem ve stravování žáků ZŠ je jejich brzká náchylnost k držení stravovacích diet (viz následující graf). Držel(a) jsi již někdy dietu? 5 6 7 8 9 5 6 7 8 9 Ano, několikrát Ano, jednou Ne 8

% 20 40 60 80 Kolem 35% kluků na druhém stupni ZŠ drželo alespoň jednou v životě stravovací dietu. Polovina z nich ji držela několikrát. Na grafu pro kluky stojí za povšimnutí fakt, že starší kluci drželi dietu méně často než mladší. Jedná se tak spíše o nový trend, kdy mladší žáci začínají s dietami dřívěji, což se ale zatím nepromítlo u starších ročníků. Situace se liší pro dívky. Procento dívek, které drželo již několikrát dietu, je s věkem rostoucí. V deváté třídě nikdy nedržela dietu přibližně čtvrtina holek. Automatickou otázkou je, jestli držení diet skutečně vede u žáků i k jejich lepšímu zdraví a nenese s sebou zdravotní rizika. Je totiž otázkou, jestli si žáci drží dietami váhu na zdravotně optimální úrovni, nebo jestli si žáci váhu nesnižují přespříliš. Bohužel, posouzení těchto otázek je individuální pro každého žáka, a proto v našem průzkumu na tyto otázky neposkytujeme odpovědi. Stravovací diety se každopádně odrážejí i v počtu jídel, které žáci denně jedí (viz další graf). Kolikrát denně jíš? 10 11 12 13 14 15 10 11 12 13 14 15 Téměř nejím 1-2x denně 3-5x denně 5x denně a více Pravidelnost jídla s věkem klesá, a to především u dívek. Dívky jedí častěji buď 1-2 krát denně nebo 5 a vícekrát denně. Zdrojem těchto rozdílů jsou nezanedbatelně i kraje. Nejméně vyváženy jsou tři již dříve vzpomenuté kraje, a to Vysočina, Moravskoslezký a Ústecký kraj. Zde je nejnižší zastoupení žáků, kteří jedí 3-5krát denně. Místo toho žáci 1-2krát denně nebo 5 krát denně a více. 9

20 40 % 60 80 1.5 Vliv rodičů na stravovací návyky dětí Posledním tématem z oblasti stravování byl potenciální vliv rodičů na stravovací návyky dětí. Potenciál pro vliv rodičů je velký, protože téměř 40% rodičů dětem často říká, které potraviny jsou zdravé, a dalších přibližně 50% jim to říká alespoň občas. Ze statistické analýzy dále vyplývá, že s věkem upozorňují rodiče na zdravé potraviny méně. Dívky jsou na zdravé jídlo upozorňovány více. Z dalšího grafu vidíme, že stravování v rodinách, kde rodiče upozorňují na zdravé potraviny, se liší od rodin, kde rodiče na zdravé potraviny neupozorňují. Říkají ti rodiče, které potraviny jsou zdravé? Jak často jíš zeleninu a ovoce? Denně Několikrát týdně Jednou týdně Jednou měsíčně Nejím Ano, často Občas Neříkají Na první pohled by se mohlo zdát, že čím více rodiče na zdraví potravin upozorňují, tím častěji a pravidelněji děti jedí ovoce a zeleninu. Na druhé straně je ale také možné, že rodiny, které na zdravou stravu kladou větší důraz, se liší od jiných rodin i v jiných aspektech. Například rodiny, které na zdraví potravin více upozorňují, mohou mít lepší přístup ke zdravým potravinám (jsou například bohatší). Lepší přístup proto může vést rodiče k tomu, aby na zdravé potraviny více upozorňovali. Pozorovanou závislost proto nelze interpretovat kauzálně. 10

% 20 40 60 80 2. POHYBOVÉ AKTIVITY A UŽÍVÁNÍ LÉKŮ Pro zdravý životní styl není důležitá jenom zdravá strava, ale i dostatek pohybových aktivit. Pohybovým aktivitám žáků se věnuje tato sekce. Ukazujeme zde, že s rostoucím věkem klesá procento žáků pravidelně cvičících na hodinách tělocviku, stejně jako kladné hodnocení tělocviku jako oblíbeného předmětu na ZŠ. V této sekci též poukazujeme na poměrně vysokou míru užívání léků a výživových doplňků žáky ZŠ. 2.1 Školní tělocvik Školní tělocvik je na základních školách pro mnohé žáky jedinou příležitostí, jak se věnovat pohybovým aktivitám. Následující graf ukazuje pravidelnost cvičení žáků v hodinách tělocviku. Cvičíš pravidelně při hodinách tělocviku? 10 11 12 13 14 15 10 11 12 13 14 15 Ano,cvičím pravidelně Necvičím Cvičím jen občas Z grafu čteme, že s rostoucím věkem se zvyšuje podíl žáků, kteří na tělocviku cvičí jenom občas nebo necvičí vůbec. Obecně roste podíl necvičících rychleji u dívek. Na konci základní školy pravidelně cvičí pouze asi 60% děvčat; v deváté třídě vůbec necvičí 15% děvčat. Vysvětlení mohou být různá. Na jedné straně nejvyšší procento necvičících je v Praze a ve Středočeském kraji. Pro Prahu tak může jít o další črtu nezdravého životního stylu, jenž začíná už v dětství. Alternativně, následující graf se ptá na podíl žáků, kteří jsou od povinného cvičení osvobozeni lékařem, což by vysvětlovalo, že za necvičením by stály spíše zdravotní důvody. 11

% 20 40 60 80 0 % 20 40 60 80 Jsi osvobozen(a) lékařem od tělesné výchovy? 5 6 7 8 9 5 6 7 8 9 Ano Ne Z grafu lze ale konstatovat, že podíl žáků osvobozených od tělocviku je nízký. Větší část poklesu v pravidelnosti cvičení z tohoto důvodu je způsobená osvobozováním holek od tělesné výchovy. Podle dalšího grafu oblíbenost tělocviku u děvčat prudce klesne ve 13 letech. To lze jednoduše vysvětlit obdobím nastupující menstruace. Je tělocvik tvůj oblíbený předmět? 10 11 12 13 14 15 10 11 12 13 14 15 Ano Ne U kluků oblíbenost tělocviku klesá s věkem také, ale více pozvolna. Může za tím stát rozdílná přirozená nadanost žáků pro sport nebo postupné uvědomování si rozdílné míry této nadanosti. Roli zde může hrát také rozdílná rychlost dospívání žáků, jež je vede k jejich rozdílným úspěchům na hodinách tělocviku a následné neoblíbenosti tohoto předmětu. 12

3. UŽÍVÁNÍ LÉKŮ Pohybové aktivity žáků mohou být omezeny různými nemocemi nebo zdravotními problémy. V další otázce jsme se ptali na míru užívání léků žáky. Užíváš léky? 16% 14% 17% 15% 13% 20% 57% 47% Pravidelně Občas Neužívám Zřídka Z odpovědí vyplývá, že míra užívání léků je poměrně vysoká. Pouze 47% holek a 57 % kluků uvedlo, že žádné léky neužívají. Nabízí se zde tedy otázka, zda je tato vysoká míra užívání léků oprávněná. Požádali jsme proto žáky, aby vyjmenovali, jaké konkrétní léky berou. Sbírali jsme pak informace o těch lécích, které se v odpovědích žáků vyskytly alespoň 10krát. Ty jsou zachyceny v následující tabulce. Léky v tabulce nicméně nejsou zobrazeny pod jejich komerčním názvem, ale jsou řazeny pouze podle účinné látky nebo kategorie léku, do které daný lék patří. 13

Pokud užíváš léky, napiš jaké: Kategorie léku (účinná látka) Počet žáků % ze všech žáků Kategorie léku (účinná látka) Počet záků % ze všech žáků Lék 1 (Ibuprofen) 244 7.20% Vitamíny a výživové doplňky 3 16 0.50% Vitamíny a výživové doplňky (obecně) 186 5.50% Lék 7 (Budesonidum) 15 0.40% Antialergika a Vitamíny a výživové 130 3.80% antihistaminika (obecně) doplňky 4 15 0.40% Lék 2 (Alprazolamum) 124 3.60% Vitamíny a výživové doplňky 5 14 0.40% Lék 3 (Paracetamol) 105 3.10% Antikoncepce (obecně) 13 0.40% Léky na hubnutí (obecně) 94 2.80% Lék 8 (Lactobacillus acidophilus) 13 0.40% Lék na bolest (obecně) 92 2.70% Inzulín (obecně) 12 0.40% Lék 4 (Ibuprofen) 82 2.40% Vitamíny a výživové doplňky 6 11 0.30% Léky na astma (obecně) 71 2.10% Lék na alergii / astma 4 11 0.30% Lék 5 (Paracetamol) 50 1.50% Lék na alergii / astma 5 11 0.30% Kreatin (obecně) 48 1.40% Lék na alergii / astma 6 11 0.30% Lék na alergii / astma 1 48 1.40% Lék na alergii / astma 7 11 0.30% Lék na alergii / astma 2 41 1.20% Lék na alergii / astma 8 11 0.30% Vitamíny a výživové doplňky 1 39 1.10% Lék na alergii / astma 9 11 0.30% Vitamíny a výživové doplňky 2 38 1.10% Lék na alergii / astma 10 10 0.30% Lék na hubnutí 1 32 0.90% Lék 9 (Citalopramum) 10 0.30% Lék na alergii / astma 3 28 0.80% Vitamíny a výživové doplňky 7 10 0.30% Lék 6 (Salbutamoli sulfas) 26 0.80% Lék na alergii / astma 11 10 0.30% Lék na hubnutí 2 25 0.70% Vitamíny a výživové doplňky 8 10 0.30% Nejpoužívanějšími léky jsou léky s obsahem ibuprofenu, vitamíny, antialergika a antihistaminika, léky s obsahem alprazolamu a léky s obsahem paracetamolu. Časté jsou léky na hubnutí nebo léky proti bolesti. 14

Předepisování jednotlivých druhů léků je v krajích přitom značně nerovnoměrné. Následující tabulka popisuje, v jaké míře užívají žáci 5 nejčastěji uvedených typů léků v jednotlivých krajích. V tabulce se úmyslně zaměřujeme pouze na žáky ve věku 13-15 let, aby výsledky nebyly ovlivněny rozdílným věkovým průměrem v krajích našeho vzorku. Bydliště Lék 1 Antialergika a Lék 2 Lék 3 Vitamíny (Ibuprofen) antihistaminika (Alprazolamum) (Paracetamol) Jihomoravský kraj 4.7% 4.1% 5.4% 14.2% 0.7% Jihočeský kraj 7.9% 3.0% 4.8% 2.4% 1.2% Karlovarský kraj 1.3% 1.3% 8.0% 0.0% 0.0% Královohradecký kraj 3.9% 2.0% 3.9% 0.0% 1.0% Liberecký kraj 4.9% 2.5% 5.7% 0.0% 0.8% Moravskoslezský kraj 30.0% 27.7% 0.0% 7.7% 21.5% Olomoucký kraj 2.7% 1.4% 6.8% 0.0% 0.0% Pardubický kraj 11.6% 6.2% 5.4% 3.9% 2.3% Plzeňský kraj 9.2% 5.0% 5.0% 3.5% 2.1% Praha 4.5% 3.8% 5.1% 8.3% 0.6% Středočeský kraj 5.6% 4.2% 5.6% 2.8% 1.4% Vysočina 33.1% 33.9% 0.0% 12.7% 21.2% Zlínský kraj 2.8% 1.4% 7.0% 1.4% 0.0% Ústecký kraj 33.3% 29.4% 0.0% 11.9% 22.2% Z tabulky vyplývá, že v průměru neobvykle vysoká míra užívání léků s obsahem Ibuprofenu a Paracetamolu je tažena hlavně Ústeckým, Moravskoslezkým a krajem Vysočina. Lék s alprazolamem je kromě Ústeckého, Moravskoslezkého a kraje Vysočina značně rozšířený také v Jihomoravském kraji. V každém kraji přitom porovnáváme v průměru 120 pozorování (kvůli věkovému omezení). Nakolik je alprazolamum pro děti potenciálně nebezpečné a nevhodné, věnujeme mu zde další prostor v analýze. Zaměřením se pouze na 3 kraje, kde je jeho užívání nejvyšší, zjisťujeme, že lék s obsahem alprazolamu berou v téměř naprosté většině dívky. Ty, které jej berou, většinou uvádějí, že léky berou občas nebo pravidelně. V porovnání s ostatními děvčaty méně navštěvují tréninky a kroužky, a když už, tak většinou jednou nebo dvakrát týdně. Víkendy tráví častěji samy doma, častěji mají televizi na vlastním pokoji. Večer chodí spát později než ostatní dívky, většinou mezi 23. 24. hodinou. 15

20 40 % 60 80 4. VOLNÝ ČAS Zajímavou oblastí životního stylu žáků ZŠ jsou způsoby, jak žáci tráví svůj volný čas. Obecně se zájem žáků s jejich rostoucím věkem posouvá směrem pryč od mimoškolních kroužků a tréninků. S věkem také klesá množství času stráveného s rodiči. Více času ale žáci netráví u televize, i když je jim s věkem více dostupná. Z průzkumu naopak vyplývá, že s věkem roste délka času stráveného u počítače, notebooku nebo tabletu. V poslední sekci spekulujeme, zda počet možností žáků, jak trávit volný čas, nemá vliv na délku jejich spánku, a tím pádem na jejich zdraví nebo kvalitu studia. 4.1 Tréninky a kroužky Následující graf ukazuje procento žáků, kteří tréninky nebo kroužky po vyučování navštěvují. Chodíš po škole na nějaký trénink nebo kroužek? Ano Ne 10 11 12 13 14 15 Věk Jeví se, že mimoškolní aktivity, jako jsou tréninky nebo kroužky, jsou využívány spíše mladšími žáky. To platí pro kluky i dívky. Zatímco ve věku 10 let chodí na trénink nebo kroužek téměr každý žák, ve věku 15 let je to už jenom polovina. Závislost samozřejmě může mít více zdrojů, například může být dána preferencemi rodičů, kteří neudrží dohled nad staršími dospívajícími dětmi, nebo také tím, že starší děti mají při náročnější výuce na kroužky méně času. Dále můžeme předpokládat, že starší žáci se dokážou jasněji vyjádřit, zda je trénink nebo kroužek baví. 16

hodin 0 1 2 3 4 5 6 0 1 2 3 4 Následující graf poukazuje nejen na pokles procenta dětí, které kroužky vůbec navštěvují, ale také na pokles průměrného počtu dní v týdnu, kdy žáci na tréninky nebo kroužky chodí. Průměrný počet dní v týdnu, kdy žák chodí na tránink či kroužek Věk 10 11 12 13 14 15 * Graf kromě průměrného počtu dní v týdnu, kdy žák chodí na tréninky nebo kroužky, ukazuje také 95% interval spolehlivosti tohoto průměru. Zatímco kluci ve věku 10 let chodili na kroužky v průměru tři dny v týdnu, v 15 letech chodili už jenom dva dny. Pro holky nastal pokles z 2-3 dní na 1-2 dny. Výjimečné jsou opět kraje Vysočina, Ústecký a Moravskoslezský, kde kluci nechodí na tréninky buď vůbec (přibližně 70%), nebo chodí na tréninky 4krát týdně (přibližně 25%). 4.2 Čas s rodiči Podobným klesavým vývojem jako čas na trénincích a kroužcích se vyvíjí čas strávený s rodiči. Následující graf ukazuje průměrný počet hodin, který žáci denně stráví alespoň s jedním ze svých rodičů. Kolik času denně strávíš alespoň s jedním ze svých rodičů? Věk 10 11 12 13 14 15 17

Žáci s věkem získavají od rodičů větší prostor. Průměrný čas strávený s rodiči s věkem klesá, a to u obou pohlaví. Například, i když ještě ve věku 10 let trávili žáci s rodiči průměrně 5 hodin denně, v 15 letech trávily holky s rodiči v průměru 3 hodiny a kluci 4 hodiny denně. Jakousi kompenzací pro rodiče mohou být víkendy, které s rodiči tráví relativně stále hodně žáků. Jak nejčastěji trávíš víkendy? Počet žáků % Doma s rodiči 953 28.0 Na chatě s rodiči 655 19.3 Na výletech bez rodiču 40 1.2 Na výletech s rodiči 308 9.1 Při sportu 426 12.5 Při sportu - na tréninku, na zápase, na závodech 97 2.8 S kamarády 440 12.9 Sám doma 308 9.1 V nákupních centrech 169 5.0 Z tabulky vyplývá, že způsobů trávení víkendu znají žáci mnoho. S rodiči tráví víkend kolem 56% žáků, z toho polovina doma a ostatní na chatě nebo na společných výletech. Okolo 28% žáků tráví víkend s kamarády nebo při sportu. Méně než 10% žáků tráví víkend samo doma. Z regionálního hlediska v Jihomoravském kraji a v Praze tráví žáci víkendy nadprůměrně často v nákupních centrech. V Moravskoslezském, Plzeňském, Jiho- a Stredočeském kraji pak žáci výjimečně často tráví víkendy na chatě s rodiči. Nejčastěji jsou žáci sami doma na Vysočině nebo v Moravskoslezském kraji. 18

4.3 Čas u televize Nedílnou součástí volného času žáků je také čas u televize. Jen malé procento žáků ZŠ (kolem 10%) uvádí, že ji denně doma vůbec nesledují. Asi polovina žáků sleduje televizi jednu až dvě hodiny denně, 30% žáků tři až čtyři hodiny. Deset procent žáků sleduje televizi více než 5 hodin denně. Velká část žáků, kteří sledují televizi 5-6 hodin denně, přitom pochází z Moravskoslezského a Ústeckého kraje a z Vysočiny. Zajímavým prvkem žákovského životního stylu je, že míra sledování televize s věkem stoupá jenom velmi pozvolna, i to převážně u kluků. Je tomu tak i navzdory tomu, že přístup žáků k televizi přímo na jejich pokoji se s věkem zlepšuje. Zatímco v 10 letech má na svém pokoji televizi pouze čtvrtina žáků, v 15 letech je to již přibližně 60%. Tato relativní dostupnost televize na pokoji dětí může také vysvětlovat nízkou míru, v níž žáci sledují televizi společně se svými rodiči. Otázce času stráveného při sledování televize společně s rodiči se věnuje následující graf. Sleduješ televizi se svými rodiči? 8% 20% 23% 49% Ano, vždy Sleduji televizi bez rodičů Ano, ale jen výjimečně Nesleduji televizi Sledování televize již neplní roli činnosti, při níž se rodina schází. Pouze 20% žáků sleduje televizi vždy s rodiči. I tam následuje propad ve věku 13 let. Polovina žáků uvádí, že s rodiči sledují televizi jen výjimečně. 30% žáků sleduje televizi bez rodičů nebo ji nesledují vůbec. 19

% 20 40 60 80 4.4 Čas u počítače a tabletů Pozornost žáků si podle následujícího grafu vyžadují čím dál více počítače a tablety. Kolik času denně strávíš u počítače/ notebooku / tabletu? 10 11 12 13 14 15 10 11 12 13 14 15 Nemám počítač/ notebook/ tablet 1-2 hodiny 3-4 hodiny 5-6 hodiny více než 6 hodin Trávení času u počítače nastupuje ještě před pátou třídou. 90% žáků již v páté třídě tráví při počítači alespoň jendu až dvě hodiny denně. V 15 letech už jenom třetina žáku tráví při počítači méně než 3 hodiny denně. Je jen velmi málo žáků, kteří by v 15 letech neměli nebo nepoužívali počítač, notebook nebo tablet. Téměř všichni takoví v našem vzorku přitom pocházejí z Vysočiny, Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje. Na druhé straně, náš průzkum v rámci položené otázky nerozlišuje mezi časem stráveným u počítače během plnění školních povinností a jiným užíváním počítače (pro hry, užívání socálních sítí, atd). Je možné, že jak s věkem postupně rostou nároky na počítačové dovednosti žáků, musí žáci pro jejich splnění strávit u počítače více času (vyhledáváním informací, přípravou úkolů a prezentací, atd). 20

% 20 40 60 80 4.5 Večerní čas spánku Škola, tréninky a kroužky, čas s rodiči, televize, počítač, tablet; spousta alternativ využití volného času žáků má podle všeho vliv i na dobu, kdy žáci jdou večer spát. Analýzou této doby se zabývá následující graf. V kolik hodin chodíš ve všední den spát? 10 11 12 13 14 15 10 11 12 13 14 15 Před 20 hodinou Mezi 22-23 hodinou Po půlnoci Mezi 20-21 hodinou Mezi 23-24 hodinou Doba ukládání se k spánku stoupá s věkem pro obě pohlaví, o kus rychleji ovšem u kluků. Nejdřív klesá zastoupení 20. 21. hodiny jako večerky žáků a naopak stoupá zastoupení 22. 23. hodiny. Od 14 let pak začne klesat i tento čas, a žáci čím dál častěji jdou spát mezi 23. 24. hodinou. Ve věku 15 let je ovšem stále výjimečné, aby žáci chodili spát až po půlnoci. Můžeme se zde ptát, co stojí za pozdním ukládáním se k spánku. Jestli to není náhodou právě čas strávený u televize nebo u počítače, notebooku nebo tabletu, mimo jiné i například na sociálních sítích (viz příští sekce). Kompulzivní charakter sociálních sítí může nabádat žáky, aby večer zůstali u počítače ještě o chvilku déle. Množství aktivit v průběhu dne také může vést žáky například ke studiu po večerech, což ovšem může mít vliv na kvalitu jejich studia, zdraví a zvládání nároků, které jsou na ně kladeny. Připomeňme si zde zvyšující se trend pití energetických nebo sladkých kalorických nápojů u žáků, popřípadě množství vitamínů a podpůrných prostředků, které žáci občas nebo více pravidelně užívají. 21

% 20 40 60 80 5. KOMUNIKACE Poslední oblastí, kterou jsme se v našem průzkumu zabývali, byl způsob komunikace mezi dospívajícími žáky ZŠ. Z průzkumu vyplynulo, že s věkem hrají sociální sítě velmi důležitou roli v komunikaci žáků. Na sociálních sítích tráví někteří žáci čas ještě dřív, než je jim 10 let. Jinak tomu není ani u mobilních telefonů. Věk, kdy žáci dostávají první mobil, se mezi žáky postupně snižuje. 5.1 Sociální sítě Následující graf studuje užívání sociálních sítí jako nástroje komunikace mezi žáky ZŠ. Žáků jsme se ptali, kolik času stráví komunikací s kamarády přes sociální sítě, jako jsou Facebook, Twitter apod. Kolik času strávíš komunikací s kamarády přes sociální sítě? 10 11 12 13 14 15 Věk 10 11 12 13 14 15 Sociální sítě nepoužívám 1-2 hodiny 3 4 hodiny 5-6 hodiny více než 6 hodin Z grafu lze vyčíst tato pozorování: Intenzivní užívání roste ještě před tím, než žáci dosáhnou 10 let. V tomto věku používá sociální sítě již 65% holek a 40% kluků. Od té doby se postupně snižuje procento žáků, kteří sociální sítě vůbec nevyužívají. Naopak roste procento žáků, kteří užívají sociální sítě 1-2 hodiny nebo 3-4 hodiny. V 15 letech užívají sociální sítě prakticky všechny dívky a velká většina kluků (kolem 80%). Existují i případy žáků, kteří tráví na sociálních sítích denně více než 6 hodin. V Moravskoslezském a Ústeckém kraji je takových žáků okolo 10%. V ostatních krajích se jedná spíš o ojedinělá pozorování. Vyšší hodnoty v používání sociálních sítí v rozmezí 3-4 hodin ukazuje hlavně Zlínský kraj. Tento rostoucí trend byl očekávatelný již z předešlých grafů, kde jsme spatřovali, kolik času žáci tráví u počítače, notebooku nebo tabletu. 22

Průměrný věk 0 2 4 6 8 10 0 % 20 40 60 80 5.2 Mobilní telefon Jako doplněk k sociálním sítím slouží pro komunikaci žákům především mobilní telefon. Kolik SMS pošleš svým kamarádům během jednoho dne? 10 11 12 13 14 15 Věk 10 11 12 13 14 15 Méně než 3 SMS 4-6 SMS 7-9 SMS 10-12 SMS Více než 12 SMS Podobně jako u sociálních sítí již od 10 let stoupá procento žáků, kteří svým kamarádům zašlou během jednoho dne víc než 3 SMS. Trend je společný pro kluky i holky. Následující graf pak ukazuje, jak postupně u žáků klesá věk, kdy dostali svůj první mobil. V kolika letech jsi dostal(a) svůj první mobilní telefon? Věk 10 11 12 13 14 15 Starší věkové kategorie dostaly v průměru svůj první mobil později než mladší žáci. 23

.2.4.6.8 1 Příloha 1: Reprezentativnost výzkumného vzorku Tato příloha zkoumá reprezentativnost výzkumného vzorku žáků podle jejich rozložení do tříd, regionálního původu a podle zastoupení chlapců a děvčat v třídách zkoumaného vzorku. Rozdělení vzorku do tříd je vyrovnané. Struktura vzorku podle tříd 23% 19% 20% 21% 18% 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída 9. třída Regionální struktura vzorku po třídách je s ohledem na metodu sběru dat přiměřená. Pouze v Pardubickém kraji pozorujeme slabší zastoupení žáků ze 6. třídy. V Moravskoslezském, Ústeckém, Královohradeckém a na Vysočině pozorujeme slabší zastoupení žáků z 5. třídy. Regionální rozdělení žáků do tříd Jihomoravský Jihočeský Karlovarský Královohradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Stredočeský Vysočina Zlínský Ústecký 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída 9. třída 24

Složení vzorku v třídách podle pohlaví je vyrovnané. Pohlaví podle třídy žáka 10 20 30 40 50 % 60 70 80 90 Chlapec Dívka 5 6 7 8 9 Třída Všechny kraje jsou zastoupeny dostatečným počtem pozorování. Počet žáků % Počet žáků % Hlavní město Praha 334 9,83 Olomoucký kraj 181 5,33 Jihomoravský kraj 317 9,33 Pardubický kraj 213 6,27 Jihočeský kraj 326 9,59 Plzeňský kraj 280 8,24 Karlovarský kraj 188 5,53 Středočeský kraj 293 8,62 Královéhradecký kraj 207 6,09 Zlínský kraj 179 5,27 Liberecký kraj 282 8,30 kraj Vysočina 193 5,68 Moravskoslezský kraj 218 6,42 Ústecký kraj 187 5,50 CELKEM 3 398 České zdravotnické fórum, o.p.s. www.czf.cz V Praze dne 17.dubna 2013 25