MATÁV Maďarský parlament schválil nový telekomunikační zákon, který není odborníky hodnocen příliš pozitivně. Zákon bude platit od 23. prosince 2001, tímto datem také skončí monopol Matávu na vnitřní a mezinárodní hovory. Podle zákona budou telefonní poplatky za použití Internetu a poplatky fixní linka-mobil určovány vládou. Zákon přináší některá další omezení konkurence a je v rozporu se směrnicemi EU. Po dvouletém přechodném období umožňuje poskytovatelům služeb požadovat tržní cenu od subjektů nově vstupujících do sítí stávajících operátorů. V prvních dvou letech bude tato cena stanovena podle nákladů. Matáv je 51% vlastníkem Westelu - maďarského mobilního operátora. V tomto podniku se Matáv zřejmě rozhodne uplatnit opci (za přibližně 1 mld. EUR, kterou mu nabízí Deutsche Telekom) na nákup zbylých 49% Westelu na konci roku 2001. Celkem mobilní telekomunikační služby tvoří 25% tržeb Matávu. Díky spojení se silným Matávem drží Westel vedoucí pozici na trhu s 53% podílem, což představuje přibližně 1,8 miliónu klientů. Druhou polovinu trhu drží konkurenční Pannon. Dynamický růst trhu mobilní komunikace v Maďarsku způsobil růst mobilní penetrace již na 35 procent. Nad mobily převažují fixní linky s penetrací 40%, tento druh komunikace má také největší podíl na tržbách Matávu 60 procent. Spolu s německým majoritním akcionářem pracuje firma na strategii expanze do zahraničí. Prvním příkladem mezinárodní expanzivní činnosti Matávu je makedonský Mak Tel za nějž Matáv v privatizaci zaplatil 340 milionů EUR. V prvním čtvrtletí konsolidace, Mak Tel dodal 44,6 mil. EUR do tržeb Matávu, celkově začlenění Mak Telu do skupiny přineslo meziroční růst forintových tržeb o 22 procent v prvním čtvrtletí 2001. Stejný relativní růst tržeb očekává Matáv i na konci roku. Mak Tel je dosud jediným operátorem na makedonském trhu fixní a mobilní telefonie, díky tomuto výsadnímu postavení může dosahovat 53 % marže EBITDA (podílu zisku před úroky, zdaněním a odpisy na tržbách). V červnu také povolil maďarský antimonopolní úřad, aby se Matáv stal jediným vlastníkem Emitelu, kde dosud držel 50% podíl. Emitel je místní telekomunikační operátor ve třech jižních oblastech Maďarska. Financování Matáv zajišťuje programem emisí dluhového instrumentu Medium term note (MTN) v celkovém objemu 170 mil. EUR. Medium term notes jsou dluhovým instrumentem, který je nabízen agentem emitenta kontinuálně investorům. Investoři si tak mohou vybírat z několika dob splatností těchto dluhopisů. Letos vydá operátor MTN za 11 mil. EUR. Akcie Matáv (až na zlatou akcií státu) jsou v rukou soukromých investorů, 59,5% vlastní Deutsche Telekom, zatímco 40,5% je rozdrobeno mezi další vlastníky. Akciový vývoj kurzu Matávu je silně ovlivněn vývojem kurzu mateřské společnosti Deutsche Telekom.Ta bohužel patřila v posledním roce k titulům s nejvyšším relativním poklesem. Telekomunikacja Polska S.A. (TPSA) Polské ministerstvo telekomunikací vydalo několik licencí místním telefonním operátorům a vytvořilo tak konkurenční prostředí na národním trhu podobné českému telekomunikačnímu trhu. V loňském roce byly vydány také 3 licence pro provozovatele na dlouhé vzdálenosti. Nicméně TPSA si do konce roku 2002 uchová exkluzivitu pro mezinárodní telefonní služby. Nový telekomunikační zákon, který platí od začátku roku 2001 směřuje k další postupné deregulaci trhu. Rozvoj konkurenčního prostředí má svoje opodstatnění. Monopolní praktiky TPSA (nadhodnocení poplatků u hovorů na delší vzdálenosti ) vedly v loňském roce polský Úřad pro ochranu konkurence a spotřebitelů k pokutě TPSA, která musela zaplatit cca 15 mil. EUR. TPSA poskytuje služby více než 11,5 milionu uživatelů, z toho 10 milionů používá fixní linky a 1,5 milionu mobilní telefony. Fixní linky vygenerovaly platbami za hovorné v loňském roce 55,5 % tržeb, paušální měsíční poplatky 16%, 8% dělaly propojovací poplatky a 7% mobilní služby. TPSA v rámci rozšíření služeb 1 / 7
činnosti koupí druhý největší internetový portál Wirtualna Polska s cílem posílit svoji pozici na internetovém trhu. TPSA již loni koupila ekonomický denník Parkiet. Úrovně penetrace fixních i mobilních telefonů jsou v Polsku nižší, než v dalších zemích střední Evropy. Součástí TPSA je Centertel, nejmenší ze tří polských mobilních operátorů s tržním podílem 24%. Centertel plánuje letos navýšení svého základní jmění o 200 milionů EUR na zhruba 700 mil. EUR. Na zvýšení kapitálu se rovným dílem budou podílet TPSA, která má v Centertelu 66% a France Telecom s podílem 34%. Získané zdroje chce využít k budování nové sítě třetí generace, k němuž obdrželo licenci na konci loňského roku. Spolu s Centertelem obdržely licence také Polkomtel a Polska Telefonia Cyfrowa. Tržby Centertelu se mají zvýšit v roce 2001 o 50 procent, podobně jako loni, když dosáhly 385 mil. EUR. Bohužel akvizice nových zákazníku znamenaly, že se operátor dostal do výrazné ztráty. TPSA v roce učinilo kapitálové výdaje v objemu 1,6 mld. EUR. Pro rok 2001 je plánováno rapidní zvýšení na 2,6 mld. EUR jako součást tříletého investičního programu (celkem 6,3 mld. EUR), jehož cílem je udržet si tržní pozici. Zajímavé je, že zhruba polovinu investic plánuje operátor vydat do sítě fixních linek. Podobně jako Matávu zajišťuje financování polskému operátorovi postupné emitování MTN. Kromě MTN emitovala firma v roce dluhopisy za 1 miliardu dolarů. Kurz TPSA je ovlivněn rozhovory mezi strategickým vlastníkem firmy - konsorciem společností France Telecom a Kulczyk Holding, kterým opce platná do konce července dovoluje navýšit dosud 35% podíl o dalších 10%, ale za cenu 40 PLN/akcie, která je více než dvojnásobně vyšší, než kurz akcie na trhu. Svých podílů v tomto telekomunikačním operátorovi se zbavují také zahraniční investoři. Ti mají obavu z nelepšící se makroekonomické pozice Polska a z reálného zpoždění vstupu Polska do EU. V průběhu třetí fáze privatizace hodlá vláda prodat 14-30% akcií TPSA ve veřejné nabídce. Tato nabídka se uskuteční do konce září a je doprovázena prodejem dalších 6% akcií konsorciu, které tak má možnost navýšit svůj podíl na majoritních 51%. Český Telecom (CT) Přes snahu CT zlevnit dálkové a mezinárodní hovory, jsou jejich ceny stále atraktivní pro možné konkurenty. Deklarovaná úplná liberalizace od začátku roku 2001díky rozdílům mezi naším telekomunikačním zákonem a předpisy EU neměla dosud za následek přeměnu českého telekomunikačního trh na plně konkurenční trh. Klíčovým pro další rozvoj Českého Telekomu je Eurotel a jeho osud po privatizaci operátora. Zatímco CT vyjádřil nedávno zájem odkoupit podíl Atlantic West v Eurotelu a vlastnit 100% podíl v Eurotelu, spekuluje se také o případném oddělení firemního hospodaření Eurotelu od CT po jeho privatizaci. Eurotel přispěl v roce konsolidací 348 mil. EUR do výnosů českého Telecomu a očekává se, že podíl Eurotelu na výnosech CT (21%) se bude v dalších letech zvyšovat. Nejvyšší podíl na tržbách CT (42%) má hovorné, 12 procent tvoří fixní měsíční poplatky a 10% poplatky ostatních operátorů. V České Republice je nejvyšší stupeň kanibalizace (přetahování zákazníků z fixních linek na mobilní telefony) ve Střední Evropě, což plyne z relativně malého rozdílu mezi tarify CT a mobilních operátorů. Mobilní telefon u nás má již více než polovina obyvatel, Eurotel s 2,65 miliony zákazníků drží 49% trhu s mobilními telefony. Přes růst zákaznické báze se přírůstky tržeb Eurotelu začínají snižovat. Výrazný růst datového businessu Českého Telecomu je způsoben substitucí analogových linek ISDN, růst výkonů na jedné straně je tak vystřídán poklesem tržeb na straně druhé. Investiční činnost CT v posledních pěti letech poklesla díky nasycenosti trhu fixních linek (penetrace se pohybuje okolo 37%) na polovinu. Zatímco v roce 1997 firma uvádí 35 mld. investičních prostředků, v roce již jde o necelých 17 mld. Podíl hlavních telefonních stanic (HTS) napojených na digitální ústředny se dnes pohybuje okolo 90%. Zdrojem investiční činnosti jsou zejména úvěry v cizích měnách, které tvoří dvě 2 / 7
třetiny všech dluhových nástrojů. Firma je díky této vysoké expozici na zahraniční měnu výrazně ovlivněna rizikem pohybu měnových kurzů. Kromě těchto úvěrů firma emitovala v roce 1997 dluhopisy v přepočtu za cca 200 mil. Eur. Neustále odkládaná privatizace Českého Telecomu má opět nové časové ohraničení. Vláda by chtěla zprivatizovat CT ještě letos s tím, že na prodej bude kromě podílu FNM (51,1%) také podíl TelSource a KPN (spolu 33.5%). Jisté však dosud není ani to, kolik procent základního jmění bude předmětem tendru, oba vlastníci se dohodli na zachování prodejního poměru podle velikosti vlastněného podílu. Slovenské telekomunikácie (ST) V červenci se strategickým partnerem podniku stal Deutsche Telekom, který vlastní 51% akcií firmy. Hlavním úkolem nového vlastníka je vybudovat ze státního monopolu firmu, která bude připravena na konkurenční prostředí. Kvalitou a sortimentem poskytovaných služeb zaostávají ST za ostatními operátory střední Evropy. Podobně jako v okolních státech pokračuje přechod na úplnou liberalizaci veřejných telefonních služeb, v případě Slovenska od začátku roku 2003. Prvním krokem je nový zákon o telekomunikacích, který platí od června, přispěl k narovnání vztahu mezi bývalým monopolem a jeho zákazníky. Poklesem cen mezinárodních hovorů, předplacenými kartami pro volání ze zahraničí na Slovensko, zvolna přibližují Slovenské telekomunikácie standard služeb úrovni ostatních středoevropských operátorů. Rozvíjí se také internetové služby ST Online, což je spojeno s poklesem cen dial-up připojení i přístupu ISDN. Nejvyšší podíl na tržbách firmy mají příjmy z hovorného, které činí 60% výnosů ST, následují paušální poplatky (11,6%) a propojovací poplatky ostatním operátorům (11%). Penetrace hlavních telefonních stanic dosáhla v minulém roce 31,4% při digitalizaci linek přesahující 70 procent. Slovenské telekomunikácie vlastní majoritu v mobilním operátorovi Eurotel, zbytek akcií podobně jako v případě českého Eurotelu dosud drží firma Atlantic West. Atlantic West je společným podnikem Verizon Communications a AT &T. Eurotel SK měl na konci roku přibližně 500 tisíc zákazníků. Slovenské telekomunikácie se v loňském roce zaměřily na snížení vysokého zadlužení. Splacení půjček v hodnotě téměř 319 mil. EUR v roce bylo umožněno navýšením základního jmění firmy o 386 mil. EUR. Právě navýšením základního jmění ST Deutsche Telekomem došlo k privatizaci firmy. Německá firma úpisem získala majoritu v podniku, za nové akcie slovenského operátora zaplatila zhruba 3,2 násobek nominální hodnoty. Část emisního ážia této transakce byla pak využita k splacení krátkodobých úvěrů, mezi nimi také 34 mil. EUR úvěrů, které firmě půjčila Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Podíl dluhů na vlastním jmění tak meziročně klesl z hrozivých 72,5 % na velmi přijatelných 18 procent na konci loňského roku. Slovenský operátor využívá k financování svého rozvoje rovnoměrně dluhových instrumentů denominovaných v slovenských korunách a v EUR. Investice do rozvoje telekomunikační infrastruktury dosáhly v loňském roce 112 mil. EUR. V prvním čtvrtletí roku 2001 proinvestoval operátor 11,5 mil. EUR. Zbylé akcie ST dosud vlastní slovenská vláda. Akcie nejsou veřejně obchodovatelné, přitom právě slovenský kapitálový trh by potřeboval rozšířit spektrum kvalitních cenných papírů. Je ovšem otázkou, zda by veřejná nabídka akcií Slovenských telekomunikací byla na nelikvidní slovenské burze vůbec úspěšná. 3 / 7
Komparativní analýza středoevropských operátorů Všechny analyzované telekomunikační trhy procházejí procesem postupné deregulace. Ani v jedné zemi není dosud konkurenční prostředí dostatečně rozvinuté a bývalé monopoly v některých typech telekomunikačních služeb (zejména u mezinárodních hovorů) stále drží komparativní výhody proti svým konkurentům. Nejméně liberalizovaný trh, a tedy nejméně komplexní telekomunikační služby jsou poskytovány zákazníkům na Slovensku. O kvalitě služeb vypovídá například nízký stupeň digitalizace (podíl HTS napojených na digitální ústředny), který na Slovensku koncem roku činil 70 procent. Relativně nižší úroveň deregulace a malý tlak konkurenčního prostředí lze vyvodit z meziročního růstu EBITDA marže o 8%. Tento ukazatel by měl s růstem konkurenčních tlaků naopak klesat. Výraznější vliv než konkurence tak má na telekomunikační služby poskytované Slovenskými telekomunikáciemi jejich nový vlastník, Deutsche Telekom. Kromě Polska nebyly dosud ve střední Evropě rozděleny operátorům licence na výstavbu a provozování mobilní sítě třetí generace. Tendr v České Republice je neustále odkládán a zájemci považuji vládou očekávaný výtěžek výběrového řízení, celkem zhruba 575 mil. EUR, za nereálný. V Maďarsku jsou v požadavcích za licence UMTS střízlivější, přes výrazně nižší cenu - cca 85 mil. EUR - bylo vypsání tendru odloženo na neurčito. Telekomunikacje Polska operují na největším trhu ze sledovaných operátorů, proto není divu, že svými výkony ( v loňském roce tržby na úrovni 4 mld. EUR ) ostatní výrazně překonávají. Meziročně dokázala firma nejvíce navýšit tržby (téměř o 30%) a využít dosud relativně nižší penetrace telekomunikačních služeb v Polsku. Také podle tržní kapitalizace TPSA suverénně vévodí žebříčku telekomů, i když v tomto měřítku velikosti již není "náskok" tak zřejmý. Tržby - mil. EUR 31.12. 31.12. Index TPSA 4082,0 3163,4 1,29 MATAV 1685,0 1513,4 1,11 Český Telecom 1644,6 1440,9 1,14 Slov. Telekomunikácie 418,5 434,9 0,96 Tržní kapitalizace mil. EUR 10.7.2001 TPSA 6136,7 MATAV 3379,0 Český Telecom 3343,8 Slov. Telekomunikácie * 940,2 Pozn*: V případě ST byla místo tržní kapitalizace dosazena hodnota vlastního jmění ke konci roku Polské TPSA jsou také nejzadluženějším integrovaným operátorem regionu. Podíl čistého dluhu na tržní kapitalizaci přesahuje 50%, což je dvakrát až třikrát více než u ostatních operátorů. Z nejnižší zadluženosti se nyní těší Slovenské telekomunikace, je to však způsobeno úhradou významné části minulých dluhů z privatizačního výnosu. Akcie ST navíc nejsou veřejně obchodovatelné, proto je ve jmenovateli zlomku použita hodnota vlastního jmění. Po privatizaci ST tak klesla zadluženost na pouhých 40% hodnoty z konce roku. Kromě polského telekomu se absolutní výši čistého dluhu podařilo operátorům v loňském roce 4 / 7
snížit. Relativně nízká zadluženost (kromě TPSA) je velkou výhodou středoevropských firem v porovnání se západní Evropou. Průměrná zadluženost (vyjádřená podílem čistého dluhu na tržní kapitalizaci) se zde pohybuje kolem 50%, v případě některých společností (např. France Telecom) dokonce kolem 80 procent. Středoevropské telekomy nevynaložily desítky milionů EUR za licence třetí generace a jejich akviziční činnost probíhá v menším měřítku než v zemích Evropské Unie, pro sledované firmy to znamená větší ekonomickou stabilitu v následujících letech. Čisté zadlužení - mil. EUR 31.12. 31.12. Index TPSA 3549,1 2540,4 1,40 MATAV 642,5 677,1 0,95 Český Telecom 743,3 784,8 0,95 Slov. Telekomunikácie 171,0 412,9 0,41 Dluh/Tržní kapitalizace % k 31/12/ TPSA 57,8% MATAV 19,0% Český Telecom 22,2% Slov. Telekomunikácie * 18,2% Pozn*: V případě ST byla místo tržní kapitalizace dosazena hodnota vlastního jmění ke konci roku Český Telecom se velikostí i poměrovými ukazateli výrazně podobá Matávu, maďarský operátor překonává český ve významném měřítku efektivity, tedy počtu hlavních telefonních stanic na zaměstnance. Často vytýkaný ukazatel dokázal Český Telecom od roku 1996 více než zdvojnásobit. Výraznější problémy s efektivitou mají v Polsku a na Slovensku, polský ukazatel je však vypočten jako podíl HTS na celkový počet zaměstnanců skupiny, relevantnější údaj pouze o zaměstnancích provozovatele fixních linek se nepodařilo zjistit. HTS na zaměstnance k 31/12/ TPSA 140 MATAV 264 Český Telecom 222 Slov. Telekomunikácie 126 5 / 7
Přestože jsou středoevropští operátoři umírnění ve své akviziční činnosti, jejich investiční potřeby, zejména na modernizaci stávajících a výstavbu nových telekomunikačních sítí, jsou vysoké. Proto při porovnávání rentability telekomů bylo využito agregovaného ukazatele EBITDA (Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation, Amortization), který lépe než čistý zisk zohledňuje množství disponibilních zdrojů pro další investice. EBITDA marže je pak podílem tohoto ukazatele k tržbám. Nejvyšší marže dosahují český a slovenský operátor. Svědčí to zejména o menším tlaku konkurenci v těchto dvou zemích ve srovnání s Polskem a Maďarskem. V dalších letech je pravděpodobný další pokles marží s tím, jak se bude zvyšovat liberalizace a deregulace telekomunikačního trhu. EBITDA - mil. EUR 31.12. 31.12. Index TPSA 1565,6 1249,0 1,25 MATAV 721,0 720,6 1,00 Český Telecom 767,4 713,5 1,08 Slov. Telekomunikácie 199,1 192,0 1,04 EBITDA marže % 31.12. 31.12. Index TPSA 38,4% 39,5% 0,97 MATAV 42,8% 47,6% 0,90 Český Telecom 46,7% 49,5% 0,94 Slov. Telekomunikácie 47,6% 44,1% 1,08 Použité kurzy HUF/EUR PLN/EUR SKK/EUR CZK/EUR 31.12.99 254,33 4,16 42,359 36,02 31.12.00 264,63 3,89 43,898 34,795 10.07.01 252,88 3,73 42,483 34,87 Zdroj: Reuters 6 / 7
Vývoj na kapitálovém trhu Přestože je ekonomický výhled integrovaných středoevropských operátorů díky nízkému zadlužení stabilnější, vývoj kurzu akcií na kapitálovém trhu prakticky kopíruje vývoj indexu telekomunikačního sektoru sledujícího akcie integrovaných operátorů západní Evropy. Je zajímavé, že v dobách technologické "horečky" nejvýše vystoupil kurz Českého Telecomu, který je na tom i ve více než dvouletém období lépe než ostatní sledované firmy i index sektoru. Na své hodnotě v EUR za tento časový úsek nejvíce ztratil kurz maďarského Matávu, který se nyní pohybuje na 60% hodnoty z poloviny února. indexovaná cena 2,4 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 II- IV- VI- Středoevropské telekomy a index DJ Stoxx Tcom - 2001 (EUR) VIII- X- XII- II- IV- VI- VIII- X- XII- II- 2001 IV- 2001 TPSA MATAV Cesky Tel. DJ STOXX TCOM Zdroj: Reuters 7 / 7