VODSTVO Voda je nejdůležitější složkou přírodního prostředí. Voda má v krajinné sféře funkci látky umožňující nejen pohyb hmoty, ale i její nepřetržitě probíhající výměnu. Je i velmi významným přírodním zdrojem, který zaujímá klíčové postavení v životě a činnosti člověka, a její úloha roste s mírou rozvoje společnosti. Rozmístění celosvětových zásob vody 1. Hydrosférou rozumíme (vyberte nejsprávnější tvrzení): a) veškerou sladkou vodu na Zemi b) veškerou pitnou vodu na Zemi, oceány a moře c) prostor na povrchu, pod povrchem i v zemské atmosféře, kde se vyskytuje a pohybuje voda v různých skupenstvích d) oceány a moře, pitnou vodu a vodu v řekách, jezerech a v ledovcích 2. Vyjmenuj všechny formy, ve kterých se vyskytuje voda: a)... Pevné b)... Kapalné c)... Plynné 3. Převážná část sladké vody je vázána: a) v jezerech b) v bažinách c) v ledovcích d) pod zemským povrchem 4. Značnými rezervoáry vodstva na Zemi jsou bažiny. Nejrozsáhlejší oblastí bažin na Zemi je území: a) v Evropě b) v Rusku a Kanadě c) v bezodtokých územích tropů d) v Jižní Americe 5. Vysvětli pojmy: a) malý oběh vody:probíhá pouze nad pevninou nebo nad oceánem b) velký oběh vod: probíhá i nad pevninou i nad oceánem
6. Vysvětli pojmy: a) oceánologie studuje živé a neživé aspekty moří a oceánů b) potamologie nauka o režimu řek c) limnologie je věda o kontinentálních vodních útvarech d) kryologie nauka o kryosféře 7. Doplň do obrázku základní složky malého a velkého oběhu vody. Obr. 1: Oběh vody na Zemi 8. Ledovce jsou největší zásobárnou sladké vody na Zemi. Doplň, ve kterém pohoří a ve kterém státě se nachází ledovec: LEDOVEC POHOŘÍ STÁT Fedčenkův Aletschský Vatnajökull PPamír bbernské Alpy Hvannadalshnjúkur TTádžikistán Švýcarsko iisland 9. Jak se dá získat voda v poušti? Z artézské studny
Moře a oceány Všechna moře a oceány tvoří světový oceán, ve kterém je převážná část z celkových zásob vody na Zemi. Z plochy povrchu Země připadá na světový oceán 71% a na souši jen 29%. Rozdělení oceánů a pevnin na povrchu Země je velmi nerovnoměrné, neboť na severní polokouli tvoří souše asi 39% a oceány 61%, kdežto na jižní polokouli je celková plocha pevnin pouze 19% a plocha oceánů 81%. 10. Vysvětli pojmy: a) světový oceán souvislý vodní obal planety Země b) moře je velká plocha slané vody c) poloostrov je pevnina, která je ukotvená a má výběžek který obtéká nějaká voda(moře, JEZERO) d) průliv spojuje vodní plochy je sevřený pevninou 11. Vyjmenuj tři typy moří a uveď příklad: MOŘE ookrajová Vnitřní Měsíční PŘÍKLAD Severní Baltské Mare Tranquillitatis 12. Jaké jsou příčiny těchto pohybů mořské vody: a) vlnění působení přílivu a odlivu b) příliv a odliv důsledek působení Měsíce a Slunce c) oceánské proudy rozdílná salinita, rozdílná teplota 13. Která moře spojuje / odděluje: a) Bospor Egejské a Černé b) Beringův průliv Čukotské a Beringovo c) Drakeův průliv Sotia a Tichý oceán d) Bab al Mandab Rudé a Arabské moře 14. Úžina Dardanely se nachází mezi: a) Marmarským mořem a Černým mořem b) Egejským mořem a Thráckým mořem c) Egejským mořem a Marmarským mořem d) Egejským mořem a Krétským mořem
15. Barevně zakresli a popiš do mapky nejznámější teplé a studené mořské proudy: 1.Golfský 2.Severoatlantský 3.Východoaustralský 4.Západní příhon Obr. 2: Slepá mapa světa 16. Které oblasti Asie ohrožují vlny tsunami? Dokázal/a bys popsat jejich činnost od okamžiku vzniku? Jihovýchodní Asie. Vznikají většinou nasouváním nebo podsouváním lit. desek a probíhá to velkou vlnou směrem od místa lit. desek. U pevniny moře ustupeje. 17. Podle tematické mapy ve školním atlase světa porovnej slanost oceánské vody v oblasti Perského zálivu a Korejského poloostrova. Vysvětli případné rozdíly. Hodnota v perském zálivu je velká a u Korejského poloostrova roste opačným směrem.
18. Urči, ve které oblasti Asie se nachází Hormuzský průliv. Proč má tato úžina strategický význam nejvyššího řádu? Projevila se tato skutečnost v posledním desetiletí? Je důležitá pro přepravu velké části světové ropy. Nachází se mezi Perským zálivem a Ománským zálivem 19. Načrtni a pak popiš dno oceánu. 20. Vysvětli příčiny, proč má Rudé moře největší a Baltské moře nejmenší salinitu. Rudé moře má málo výparů oproti Baltskému a nemá žádné přítoky které by redukovali salinitu. 21. Vysvětli geografické rozložení salinity v oceánu. Největší salinita je kolem rovníku z důvodu největšího výparu. Od rovníku salinita klesá
Řeky, říční síť Mimořádný význam pro život na Zemi mají řeky. Zajišťují odtok vody z kontinentů do oceánu a tvoří základní část oběhu vody na Zemi. Rozdělují se podle délky a velikosti plochy povodí. 22. Do obrázku dopiš názvy jednotlivých typů říční sítě: stromovitá vějířovitá asimetrická Prstencovitá radiální mřížovitá paralelní pravoúhlá paprsčitá péřovitá Obr. 3: Přehled typů říčních sítí 23. Uveď tři nejdelší řeky každého kontinentu: a) Evropa Volha, Dunaj, Dněpr b) Asie Jang c -t iang, Jenisej, Ob c) Afrika Nil,Niger,Kongo d) S. Amerika Mississippi, Rio Grande, Yukon e) J. Amerika Paraná,Amazonka,Orinoko 24. Vytvoř správné dvojice: 1. pramen A) nesoustředěný odtok srážkové vody 2. ústí B) hranice mezi dvěma povodími 3. ron C) místo, kde podzemní voda vyvěrá na zemský povrch 4. povodí D) území, ze kterého všechny vodní toky odvádějí vodu do jednoho moře, oceánu 5. rozvodí E) místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky, jezera, moře či oceánu 6. úmoří F) území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu 1 - C 2 - E 3 - A 4 - D 5 -B 6 - F
25. Obrázky A G znázorňují jednotlivé režimy odtoku řek. K obrázkům A G přiřaď správné odtokové režimy: a) alpské řeky b) západoevropské řeky c) rovníkové řeky d) jihoevropské řeky e) monzunové řeky f) východoevropské řeky g) středoevropské řeky Uvedené řeky přiřaď správně k jednotlivým odtokovým režimům: 1) Volha 2) Amazonka 3) Temže 4) Tajo 5) Rhôna 6) Kongo 7) Odra 8) Tibera 9) Mekong 10) Rýn 11) Dněpr 12) Vezera 13) Iravadi 14) Seina A- 5,10 B 3,4 C 2,6 D 13,14 E - 8,9F 11,1 G 7,12 26. Nejvyšší odtokovou výšku ze všech kontinentů má: a) Evropa b) Austrálie c) Oceánie d) Jižní Amerika Amazonka Zdůvodněte. 27. Nejnižší odtokovou výšku ze všech kontinentů má: a) Austrálie b) Evropa c) Oceánie d) Severní Amerika
28. Ke kterému úmoří patří většina vodstva Jižní Ameriky? Amazonské 29. Názvem creek se v Austrálii označují: a) zdroje podzemní vody vyvěrající pod tlakem na povrch b) zdroje podzemní vody, které je nutno čerpat na povrch c) občasné říční toky v období dešťů d) stálé vodní toky na západním a jižním pobřeží Austrálie 30. Ke každé řece přiřaď moře / záliv, do kterého se vlévá. Pracuj s atlasem. Yukon Beringovo moře Niger Guinejský záliv Parana Atlantský oceán Jenisej Karské moře Dněpr Černé moře Mekong Jihočínské moře Brahmaputra Bengálský záliv Bengálský záliv Karské moře Atlantský oceán Guinejský záliv Beringovo moře Černé moře Jihočínské moře 31. Ruské řeky mají nejen významný energetický potenciál, ale jsou i významným předpokladem pro vodní vnitrozemní dopravu. Silně omezujícím aspektem je však skutečnost, že: a) převážná část těchto řek s výjimkou nejzápadnějších a nejjižnějších oblastí zamrzá, na Sibiři na 7-8 měsíců b) převážná část těchto řek je silně znečištěna průmyslovou činností a těžbou nerostných surovin c) většina řek má nevyrovnané vodní stavy v průběhu roku d) většina řek je pro nákladní vnitrozemskou vodní dopravu mělká a málo vhodná 32. Které oblast v Evropě je nejvíce protkána kanály a průplavy mezi velkými řekami? Proč? Stockholm