Kolik stojí 1 µg g? Snižov ování emisí z hutních podniků - nejefektivnější cesta ke zlepšen ení kvality ovzduší?
Zamyšlen lení nad většinovv inově uznávanými prioritami ochrany ovzduší se zaměř ěřením m na: Moravskoslezský kraj, zejména Ostravu a blízk zké okolí suspendované částice Možné úhly pohledu při p i hodnocení účinnosti opatřen ení navržených ke zlepšen ení kvality ovzduší ší: vliv na velikost imisních příspp spěvků a koncentrací vliv na obyvatelstvo vztah náklady n / přínosyp Téma příspp spěvku
Stávaj vající náhled na priority ochrany ovzduší Tisk: Lidovky.cz - zpravodajský server Lidových novin, 10.2.2010, Děti D i dospělí na Ostravsku trpí 'otravou vzduchem Odborníci zpochybňuj ují, že e se lidé na znečištění podílej lejí stejně jako giganti Mittal či ČEZ. EZ. Mladá fronta Dnes, 5.8.2010, V létěl Ostravsko trápí prach hlavně kvůli průmyslu S čím m souvisí nadlimitní denní koncentrace polétav tavého prachu? Tady se ukazuje vliv velkých průmyslových zdrojů. Krajský integrovaný program ke zlepšen ení kvality ovzduší MSK: Prioritní kategorie zdrojů znečišťov ování ovzduší (tuhé znečišťuj ující látky): zvláš áště velké a velké zdroje (REZZO 1), malé zdroje (REZZO 3), mobilní zdroje (REZZO 4) a další plošné zdroje nebo činnosti produkující emise prachu. V poslední době stále většív důraz i na jiné zdroje znečišťov ování: doprava lokáln lní topeniště Polsko
Je dosavadní vnímání priorit v ochraně ovzduší opodstatněné? Proč o tom přemýp emýšlet? náhled na priority se odráží v plánech na čerpání značných ných objemů finančních prostředk edků (např.. 4,3 mld. KčK pro MSK) pokles výroby vyvolaný celosvětovou hospodářskou skou recesí se téměř neprojevil na imisní situaci velké zdroje pod kontrolou, technologie ke snižov ování emisí již instalovány, ny, většinou v plní BAT nebo brzy budou (IPPC) malý prostor pro další snížen ení emisí,, drahé nejistoty u lokáln lních topenišť (režim provozu, vlastnosti paliv, zatápění,, přechodnp echodná období,, nekáze zeň - excesy) znovuzvířen ená prašnost (doprava, stavební práce) jaký je podíl l na celkovém m obsahu suspendovaných částic?
Jak se dád posoudit, zda je pořad adí priorit správn vné? Výběr r prioritních opatřen ení v ochraně ovzduší by se měl m řídit následujícími kritérii: rii: 1) pokles imisních koncentrací 2) rozsah očeko ekávaných vlivů (plocha území nebo velikost populace, na kterých se opatřen ení projeví) 3) náklady (omezené prostředky, proto nutná analýza přínosů a nákladn kladů a stanovení pořad adí opatřen ení) 4) technická proveditelnost, spolehlivost řešení
1) Potenciáln lní pokles imisních koncentrací Kateg. zdroj Emise MSK r. 2007 REZZO 1 46% REZZO 2 8% REZZO 3 22% REZZO 4 24% Celkem 100% Zdroj: PZKO kategorie zdrojů REZZO 1 (t/rok 2008) REZZO 3 (t/rok 2008) Ostrava 2 067,5 250,0 Frýdek-Místek 991,7 569,2 Karviná 210,4 355,9 Opava 20,1 293,8 Nový Jičín 53,6 255,2 Zdroj: ČHMÚ V MSK největší podíl REZZO 1 nejvyšší potenciál ke zlepšení, ale: opatření ke snížení emisí na rozdíl od REZZO 3 již provedena, takže další snižování emisí drahé výrazně odlišný vztah emise imise u různých kategorií REZZO
2) Rozsah očeko ekávaných vlivů opatřen ení Primárním účelem ochrany ovzduší je ochrana zdraví obyvatel.. Počet ovlivněných ných lidí by měl m l být zohledňov ován. Srovnání: odpráš ášení aglomerace-sever v AMO pozitivní vliv na max. cca 12 500 obyvatel (Radvanice, Bartovice, část Šenova) vs. plošný zásah z do provozu lokáln lních topenišť pozitivní vliv na celkem cca 40 000 obyvatel (odhad počtu lidí v bytových jednotkách s vytápěním m tuhými palivy na základě vytápěné plochy publikované na www.cleanborder.eu)
2) Rozsah očeko ekávaných vlivů opatřen ení Maximální plynofikace lokálních topenišť Výhradní vytápění pevnými palivy Zdroj: ZÚ OVA, ČHMÚ, VŠB-TU, CDV: Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v oblasti ochrany ovzduší, 2009
3) NákladyN Program ke zlepšen ení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, K.3. Popis priorit Programového dodatku dle nákladn kladů lze navržen ená opatřen ení zatřídit do kategorií: nejdražší (desítky mld. na celý kraj, jednotlivě obvykle stovky mil.): snižov ování emisí z velkých podniků středn edně drahé (jednotky aža první desítky mil.): zvýšen ení plynulosti silniční dopravy omezování objemu automobilové dopravy nejlevnější (jednotky mil.): rozvoj environmentáln lně příznivé energetické infrastruktury omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů ekologizace dopravy omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním většinou s nevyčíslenými náklady, n v případech, p padech, kdy jsou náklady n vyčísleny, velmi drahé (stovky mil. aža první mld.): vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťuj ujících ch látek l mimo obydlené oblasti
4) Technická proveditelnost, spolehlivost řešení nejpropracovanější metody ke snižov ování emisí jsou u velkých průmyslových zdrojů,, jsou prověř ěřeny časem opatřen ení na REZZO 3 a 4 mají svá rizika: nejistoty stanovení velikosti emisí (velký rozptyl parametrů,, velký počet zdrojů,, lidský faktor u lokáln lních topenišť) nevyhovující legislativa (často( nutná dobrovolnost obyvatelstva)
Kolik stojí 1 µg/m 3? cena za 1 µg.m = pokles náklady imisní koncentrace Odpráš ášení velkých podniků: stovky mil. Kč cena za1 µg.m = první jednotky µg.m = stovky mil. Kč Opatřen ení na lokáln lních topeništích (výměna spalovacích ch zařízen zení): stovky mil. Kč cena za1 µg.m = jednotky µg.m Opatřen ení v dopravě: = desítky až stovky mil.kč Náklady jsou těžt ěžko definovatelné (významné nejistoty vázanv zané na resuspendovanou prašnost)
Kolik stojí 1 µg/m 3 při i zohlednění rozsahu vlivu opatřen ení? cena za 1 µg.m náklady = pokles imisní koncentrace velikost populace Odpráš ášení aglomerace-sever v AMO: 1 mld. Kč cena za 1 µg.m = = cca 25000 2 4 µg.m cca 10000 obyv. 50000 Kč Opatřen ení na lokáln lních topeništích: 0,6-1 mld. Kč cena za 1 µg.m = 5-10 µg.m 40000 obyv. = 1500 5000 Kč Opatřen ení v dopravě: Náklady jsou těžt ěžko definovatelné (významné nejistoty vázanv zané na resuspendovanou prašnost)
Závěr Zlepšen ení kvality ovzduší je důled ležitým cílem. c Nastolený N systém, který mám vést k postupnému snižov ování imisní zátěže, je nefunkční.. Revizi proto vyžaduj adují jak stávaj vající priority ochrany ovzduší ší,, tak i způsob jejich uplatňov ování v praxi. Je nezbytné realizovat přednostnp ednostně ta opatřen ení,, která jsou nejúčinn innější i při p i zohlednění ekonomického hlediska a velikosti dotčen ené populace. V opačném m případp padě se přínosy p projeví pouze lokáln lně,, popř.. budou provedená opatřen ení zbytečně nákladná. Ilustrativní příklady naznačuj ují, že stávaj vající priority by mělym být přehodnoceny. SniS nižování emisí z velkých průmyslových podniků situaci nevyřeší ší.. Investice do odpráš ášení zdrojů REZZO 1 jsou v současnosti již z hlediska zlepšov ování kvality ovzduší neefektivní,, zejména pokud již emisně dosahují BAT.
Děkuji za pozornost. Ing. Radim Seibert, Regionáln lní centrum EIA s.r.o.