Historický vývoj báňského záchranářství

Historický vývoj báňského záchranářství srpen 2007 posta@hbzs-ov.cz Václav Pošta

OKR Rok 1897

Nařízení číslo 692 ze 6. dubna 1897 C. k. báňské hejtmanství ve Vídni rozhodlo o : zřízení záchranné stanice v blízkosti jámy pro sjezd mužstva typu a počtu dýchacích přístrojů, důlních lamp a brýlí do kouřů ve vybavení stanice. Počet přístrojů v záchranné stanici musel činit 5% maximálního počtu osazenstva nejsilněni obsazené směny počtu zaměstnanců, kteří museli být vycvičeni jako záchranné mužstvo. Jejich počet musel být 2 x větší než počet přístrojů pravidlech pro zahájení záchranné akce v dole

úkolech záchranného mužstva povinnostech závodního dolu přenesení jednotlivých opatření v případě nehody na určité osoby opatřeních při výbuchu třaskavých větrů nebo uhelného prachu opatřeních pro případ požáru v šachtě

Pneumatophor Walcher Gärtner 1895

a ústenka b dýchací vak c kyslíková láhev 0,6 l/100 bar f láhev s 25 % roztokem louhu sodného g vložka z vláken s dýchací hadice u ovládací ventil láhve y drtící šroub Výrobce: Waldeck, Wagner & Benda, Opernring 10, Wien

Nařízení c. k. báňského hejtmanství ve Vídni z 20. října 1902 k zabezpečení dolů proti výbuchům třaskavých plynů a uhelného prachu - dýchací přístroje pro nejméně 3 % nejsilněji obsazené směny, nejméně ale 10 ks - bezpečná doba použití přístroje nejméně 1 hodina - zcela neomezená volnost pohybu použivatele dýchacího přístroje - počet osob vyškolených v používání dýchacího přístroje a v záchranářství dvakrát větší než počet dýchacích přístrojů

- povolené dýchací přístroje : Pneumatophor Walcher Gärtner Pneumatophor Shamrock Mayer Pilar Giersberg Modell 1901

Nařízení c. k. báňského hejtmanství ve Vídni č. 3.238 z 11. října 1905 Počet připravených dýchacích přístrojů v záchranné stanici musel činit 2% nejvíce obsazené směny v dole. Povolené dýchací přístroje s ochrannou dobou nejméně jedna hodina : - Pneumatophor Walcher und Gärtner - Pneumatophor Shamrock - Mayer Pilař - Giersberg - Dräger - Pneumatogen

Umístění dvou přenosných beden s dýchacími přístroji pro narážeče v nárazišti patra ze kterého se provádí těžba. Zřizování společných záchranných stanic pro dva nebo více blízko ležícících dolů se souhlasem báňského úřadu.

Počty dýchacích přístrojů v používání na záchranných stanicích ostravsko-karvínského revíru v roce 1906 : - Pneumatophor WalcherGärtner 455 - Pneumatophor Shamrock 160 - Mayer Pilař 140 - Dräger - Pneumatogen 2 48

Založení ústředních záchranných stanic Nařízení c. k. báňského hejtmanství ve Vídni z 23. 6. 1908 o zřizování ústředních záchranných stanic a záchranných stanic v podzemí. První Ústřední záchranná stanice na Dole Jan v Libušíně u Kladna již v roce 1907. V ostravsko-karvínském revíru 1908 na jámě Karolína pro doly ve vlastnictví Vítkovické báňské a hutní společnosti 1911 na Dole Vilém pro doly ve vlastnictví c. k. Severní dráhy Ferdinandovy 1912 na Dole Trojice pro doly ve vlastnictví hraběte Wilczeka 1912 v Orlové Lazy pro doly ve východní části revíru

Aparátka na Ústřední záchranné stanici v Lazích

Aparátka na Ústřední záchranné stanici na Dole Trojice

Záchranné mužstvo Ústřední stanice na jámě Karolína

Ústřední záchranná stanice v Lazích od 1912 do 1979

BG Modell 1924 od firmy Dräger

Nařízení ministerstva hospodářství a práce č. 290 ze 17. dubna 1943 o organizaci záchranné služby v hornických závodech

Zřízení záchranné stanice na každém samostatném dole, koksovně, v železárnách a hutích. Předepsaný počet dýchacích přístrojů musel činit 2 % osazenstva nejsilněji obsazené směny v dole. Koksovny, železárny a hutě nejméně 4 kusy. Povolování dýchacích přístrojů ministerstvem. Kontroly a zkoušení dýchacích přístrojů a vybavení jedenkrát za půl roku výrobcem, nebo mechanikem Ústřední záchranné stanice nebo kvalifikovaným zaměstnancem určeným báňským hejtmanstvím. Obsáhlý popis provádění zkoušení vybavení.

Revírní báňský úřad mohl nařídit dolům s nebezpečím průtrží uhlí pohotovost dýchacích přístrojů v dole. Záchranný sbor se skládal z vedoucího, jeho zástupce a záchranného mužstva. Četa se skládala z četaře jeho zástupce a 3 záchranářů. Členy záchranného sboru se mohly stát jen zaměstnanci tělesně zdraví, vytrvalí a rozvážní ne mladší než 20 a ne starší než 45 roků.

Počet členů záchranného mužstva musel být o 50 % vyšší než byl předepsaný počet dýchacích přístrojů. Každý rok se muselo opakovat lékařské vyšetření záchranářů. Do záchranného mužstva museli být určeni dozorci a dělníci, kteří bydleli v blízkosti závodu. Záchranný sbor musel cvičit pravidelně nejméně čtvrtletně, přičemž musel být použit nepřetržitě po dobu 2 hodin dýchací přístroj. O každém použití dýchacího přístroje v případě likvidace nehody musel být informovaný revírní báňský úřad.

Nařízení ministerstva hospodářství a práce č. 295 z 16. května 1944 o povolení dýchacích přístrojů s ochrannou dobou nejméně dvě hodiny pro záchrannou službu v dole

Ministerstvo stanovilo následující : Při zřízení nové záchranné stanice a pro doplnění na stávajících stanicích směly být použité dále uvedené dýchací přístroje : AUER MR II se stálou dávkou kyslíku a plicní automatikou

AUER MR II OS se stálou dávkou kyslíku a plicní automatikou Dräger 160 A se stálou dávkou kyslíku a plicní automatikou E II se stálou dávkou kyslíku Fa. Eckhard u. Co., Praha

Pokud byly na záchranné stanici v používání dále uvedené dýchací přístroje tak směly být nadále používány : Dräger Modell 1924 se stálou dávkou kyslíku a plicní automatikou Dräger Modell 1924 se stálou dávkou kyslíku Dräger Modell 160 se stálou dávkou kyslíku

Vyhláška minsterstva hospodářství ze 14. ledna 1947 Předepsaný počet dýchacích přístrojů s ochrannou dobou nejméně 2 hodiny na každém samostatném dole musel činit 2 % zaměstnanců nejsilněni obsazené směny v dole. Koksovny, železárny a hutě nejméně 4 kusy. Stanovení postupu zkoušení vybavení. Použití regeneračních pohlcovačů, které nebyly starší než 1,5 roku.

Přírůstek hmotnosti pohlcovače nesměl být vyšší než 50 gramů. Pohlcovače s přírůstkem hmotnosti mezi 50 a 100 gr směly být použité pouze pro cvičení. Počet členů záchranného mužstva musel být o 100 % vyšší než předepsaný počet dýchacích přístrojů. Nová organizace báňského záchranářství : - závodní báňské záchranné stanice - společné záchranné stanice pro blízké doly - Ústřední záchranné stanice pro několik dolů - Hlavní báňské záchranné stanice

Hlavní báňské záchranné stanice : Vedení a kontrola báňského záchranářství v obvodech své působnosti. Vydávání směrnic pro cvičení a přípravu záchranných akcí Provádění cvičení a školení. Tvorba plánů vzájemné pomoci záchranných sborů.

29. říjen 1950 založení Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě Stálá pohotovost čtyř čet záchranářů ze závodů

Příkaz ministra paliv č. 9 z 26. února 1957 Reorganisace důlní záchranářské služby. Zřízení profesionálních záchranných sborů o počtu 35 záchranářů se stálou pohotovostní službou na HBZS Ostrava, Most a na Ústřední záchranné stanici v Lazích. Ubytování záchranářů z povolání v blízkost HBZS nebo ÚZS. Další vzdělávání záchranářů z povolání v dálkovém studiu na hornických průmyslových školách v Ostravě a Duchcově zakončené maturitou.

18. 12. 1959 podpis prováděcího protokolu ke smlouvě o vzájemné spolupráci na úseku báňské záchranné služby s PLR

1961 Důl Dukla požár od pásového dopravníku 108 obětí na životech. Ustanovení stálých záchranářských hlídek. ZBZS jako samostatný úsek.

Výnos ÚBÚ čj. 2600/10/63 ze dne 5. dubna 1963 o záchranářských hlídkách v podzemí

Výnosy Ústředního báňského úřadu čj. 3641 a 3642/61 o povolení českých dýchacích přístrojů typu Chirana 255 a 458

Výnos Ústředního báňského úřadu č. 1268/5/1966 Povolení používání kyslíkového regeneračního dýchacího přístroje BG 174

1968 stálá pohotovost lékaře rok 1963 vyškolení 23 lékařů v záchranářském kurze od 1965 nepřetržitá domácí pohotovost lékařů od února 1968 stálá pohotovost lékaře na HBZS poskytování první pomoci v podzemí dáno zákonem o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě č. 61/88 Sb.

17. 12. 1979 Podpis mezivládní dohody o spolupráci v oblasti báňského záchranářství při likvidaci složitých havárií mezi Bulharskou lidovou republikou, Československou socialistickou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Mongolskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou soc. republikou, Svazem sovětských socialistických republik a Vietnamskou socialistickou republikou.

Zákon o hornické činnosti, trhavinách a státní báňské správě č. 61/1988 Sb. Povinnost vzájemné pomoci těch co provádějí hornickou činnost v případě nehody při likvidaci havárie, obzvláště při záchraně života lidí a majetku materiál, technické vybavení, záchranný sbor. Báňský úřad může nařídit báňskou záchrannou službu organizacím, které provádějí činnost hornickým způsobem. (ražba tunelů, kanalizačních systémů, štěrkovny, jímání léčivé a minerální vody v důlních dílech,...) Organizace provádějící hornickou činnost jsou povinny přispívat na zřízení, vybavení a provoz HBZS.

Inertizace První použití dusíku Důl Doubrava po nehodě 13. února 1949 celkem 24 mrtvých - Od 8. 8. 1949 do 12. 9. 1950 vypuštěno více než 5 mil. m3 dusíku o čistotě 99,5 %. - Kryogenní dusíková jednotka Claude systém Linde poháněná stlačeným vzduchem o tlaku 2,5 až 3 MPa. - Princip zkapalnění vzduchu a rektifikace. - Denní průměr 16 až 17 000 m3.

Jáma Dolu Doubrava uzavřená na poklopech 1949

Rok 1989 mobilní zařízení na výrobu dusíku na Dole Barbora Princip zařízení: molekulové síto výk.600 m3/hod.

Rok 1993: Centrální dusíkové hospodářství

Centrální dusíkovod

Množství dusíku dodávaného CDH Pro prevenci : 11 000 m3/hod. Pro represi : po dobu 10 hodin až 18 000 m3/hod. Průměr potrubí : 200 300 mm Celková délka : 29 km

Množství vypuštěného dusíku v roce 2006 v OKD CDH molekulová síta : Důl Darkov 3 Důl ČSM jih C e l k e m 74 323 000 m3 3 936 000 m3 4 980 000 m3 83 239 000 m3 Na 1 tunu prodaného uhlí 6,6 m3 dusíku (doly napojené na CDH plus molekulová síta)

IMRB mezinárodní skupina báňského záchranářství

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 341/1992 Sb. o báňské záchranné službě Nová organizace báňské záchranné služby : - Revírní báňské záchranné stanice - Závodní báňské záchranné stanice

6. leden 1994 založení akciové společnosti OKD, Revírní báňská záchranná stanice

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb. o báňské záchranné službě ve znění vyhlášky č. 87/06 Sb. Závodní báňské záchranné stanice Hlavní báňské záchranné stanice Nová definice ztížených mikroklimatických podmínek Snížení počtu dýchacích přístrojů v pohotovosti na závodních báňských záchranných stanicích

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 71/2002 Sb. o plánech na zdolávání nehod v podzemí Služební řády HBZS a ZBZS