Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin Hodnocení výskytu strupovitosti jabloní ve výsadbách Bouzovské zemědělské společnosti a.s. Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc. Vypracovala: Jana Mlýnská Brno 2007 1

Chtěla bych poděkovat zejména vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Vojtěchu Řezníčkovi, Csc. za odborné konzultace a poskytnuté materiály. Mé poděkování patří rovněž panu Ing. Františku Flášarovi za ochotu při poskytování odborných rad o sledovaných výsadbách. V neposlední řadě děkuji svým rodičům za umožnění studia na vysoké škole. 2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení výskytu strupovitosti ve výsadbách Bouzovské zemědělské společnosti a.s., vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis. 3

OBSAH 1. ÚVOD...7 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 8 2.1 Obecná charakteristika houby Venturia inaequalis.8 2.2 Taxonomické zařazení.9 2.3 Symptomatologie...9 2.4 Biologie.11 2.4.1 Vývojový cyklus.11 2.4.2 Rozmnožování a morfologie patogena.12 2.5 Epidemiologie 13 2.6 Ochrana proti strupovitosti jabloní 15 2.6.1 Ochrana nepřímá preventivní.15 2.6.2 Ochrana přímá..16 2.6.3 Kombinovaný systém ochrany...17 2.6.4 Vlastnosti fungicidů...18 2.7 Tolerantní a rezistentní odrůdy vůči strupovitosti jabloní.19 2.8 Výskyt nových ras Venturia inaequalis.20 2.9 Aktuální výskyt strupovitosti v ČR..21 3. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 24 3.1 Cíl práce..24 3.2 Obecná charakteristika pokusného stanoviště 24 3.3 Stáří jednotlivých výsadeb..25 3.4 Agrotechnika v pokusných výsadbách...26 3.5 Ochrana proti strupovitosti v pokusných výsadbách..26 3.5.1 Charakteristika použitých fungicidů..29 4. METODIKA HODNOCENÍ 30 5. VÝSLEDKY...34 4

6. DISKUSE 36 7. ZÁVĚR...38 8. SOUHRN...40 9. SUMARY...41 10. SEZNAM LITERATURY..42 11. SEZNAM PŘÍLOH.46 5

1. ÚVOD Pěstování jabloní zaujímá v ovocnářské výrobě největší podíl. V našich podmínkách je ovocnictví významnou součástí rostlinné výroby. Jablka mají vysokou nutriční hodnotu, proto by se měla v budoucnu více uplatnit ve výživě lidí. Základem úspěšného pěstování jabloní jsou intenzivní výsadby, kde je každoročně dosahováno pravidelných a kvalitních výnosů. Aby bylo dosaženo takových výsledků je důležitá celoroční péče o tyto výsadby (řez, výživa a hnojení, chemická ochrana proti chorobám a škůdcům, ochrana proti plevelům, zpracování půdy, atd.) Rod Malus je napadán celou řadou chorob a škůdců. Hospodářsky nejvýznamnější houbové onemocnění je strupovitost jabloně, jejíž původce Venturia inaequalis (Cke.) Wint. napadá plody, listy, méně větvičky. Za příznivých podmínek může zcela znehodnotit úrodu daného roku. Napadení plodů je pro pěstitele nejvýznamnější, protože se tímto stávají neprodejné. Proti této chorobě je třeba využít a zkombinovat metody preventivní a chemické, popřípadě biologické ochrany. Vhodným řešením pro pěstitele je výsadba rezistentních odrůd. Šlechtění odrůd rezistentních proti strupovitosti se dostává do popředí zájmu šlechtitelů, kteří tak výrazně snižují nebezpečí výskytu této choroby. Nejúčinnější proti strupovitosti jabloně je chemická ochrana. Předpokladem efektivní chemické ochrany je dokonalá znalost biologie a epidemiologie patogena, s využitím metod prognózy a signalizace. V praxi to znamená, že se termíny postřiku stanoví na základě výsledků sledování meteorologických podmínek, které jsou rozhodující pro vznik a průběh infekce. Cílem vypracování hodnocení strupovitosti jabloně bylo zjištění skutečného napadení odrůd touto chorobou, vhodnost použitých fungicidů a posouzení odrůd v dané lokalitě. Pokus byl založen v ovocných výsadbách Bouzovské zemědělské společnosti a.s., nacházející se v Olomouckém kraji. 6

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Obecná charakteristika houby Venturia inaequalis Strupovitost jabloně, kterou způsobuje Venturia inaequalis (Cke) Wint., je považována za nejzhoubnější mykózu jabloně ve všech oblastech jejího pěstování (VAVERKA, 1995). Poprvé byla popsána v první polovině 19. století Friesem ze Švédska. Později se objevují práce z Ameriky, Německa a dalších zemí (BAUDYŠ, 1962). I u nás je velmi rozšířená a běžná, zvláště ve vlhkých letech. Proto se stala vhodným objektem četných studií. Jak shrnul BAUDYŠ (1962) biologií této houby se jako jedni z prvních našich autorů zabývaly Blattný a Starý (1941). Král (1956) a Svobodová (1958) sledovali napadení různých odrůd jabloní u nás, možnosti signalizace na základě letu askospor a některé jiné otázky z biologie i ochrany. Další z mnoha novějších studií jsou zaměřeny nejen na biologii a epidemiologii, ale hlavně na usměrněnou chemickou ochranu pomocí moderních metod prognózy a signalizace. Tato houba se stala také vhodným objektem genetických studií (CHENG et al., 1998, TENZER et al., 1999, MELOUNOVÁ et al., 2004). Při silném napadení listy předčasně opadávají, stromy omezují růst, snižuje se nasazení plodů, takže ztráty na výnosu mohou dosahovat až 30%. Silně napadené plody jsou nechutné a neprodejné. Avšak i slabě napadená jablka mají nižší kvalitu (ČAČA et al., 1990). Později napadené plody jsou nevzhledné, často zdeformované a hůře skladovatelné. Při častém opadu listů jsou nepříznivě ovlivněny diferenciace a kvetení v příštím roce (HLUCHÝ et al., 1997). Choroba se vyskytuje všude, kde se pěstují jabloně, kromě oblastí s velmi suchým a teplým klimatem (LANÁK et al., 1969). Je všeobecně známo, že rentabilita pěstování jabloní v mnoha oblastech závisí na výskytu strupovitosti a účinnosti ochrany proti ní. Výskyt strupovitosti je podporován bohatými srážkami ve spojitosti s vysokou teplotou a se všemi okolnostmi, které umožňují udržení vysoké vlhkosti a pomalé osýchání stromů hustý spon, neprosvětlená koruna, zaplevelenost, podkultury aj. (ČAČA et al., 1990). 7

2.2 Taxonomické zařazení říše: oddělení: pododdělení: třída: řád: rod: druh: (VÁŇA, 1996) Fungi Eumycota Ascomycotina Ascomycetes Dothideales Venturia teleomorfa: Venturia inaequalis (Cook.)Wint. anamorfa: Spilocea pomi Fr. Hostitelem je především jabloň domácí (Malus domestica Borkh.), dále jabloň lesní (Malus sylvestris Mill.) a celá řada dalších druhů rodu Malus Mill. (ACKERMANN, 1992). Významné jsou rozdíly v náchylnosti odrůd. Velmi náchylné jsou odrůdy Gloster, Golden Deliciosus, Goldspur, Mac Intosh Red, Spartan, Starkrimson Deliciosus, Šampión a další (HLUCHÝ et al., 1997). K odolnějším patří Booskopské červené, James Grieve, Matčino aj. Na základě zkušeností lze konstatovat, že citlivost odrůd v jednotlivých oblastech není jednoznačná a stabilní (ČAČA et al., 1990). V současné době jsou zaváděny rezistentní odrůdy Prima, Jolana, Karmína, Liberty, Melodie, Otava, Topas, Vanda, aj. (HLUCHÝ et al., 1997). 2.3 Symptomatologie Patogen napadá zejména listy a plody, výjimečně letorosty a květy (VAVERKA, 1995). Prvotní symptomy se objevují nejprve na horní pak na spodní straně listových čepelí, jsou málo výrazné a proto často unikají pozornosti (ČAČA et al., 1990). K výraznějšímu napadení listů dochází až po odkvětu (BLAŽEK, 2001). 8

Na obou stranách čepelí listů vznikají sazovité, různě velké skvrny. Skvrny se šíří, splývají a ve středu se korkovitě zbarvují. Okraje skvrn jsou nepravidelné, paprsčité (ANONYMUS, 1997). Napadené listy vykazují vyšší transpiraci, voda se odpařuje v místech napadení kutikuly (BLAŽEK, 2001). Postižená místa nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Při časném opadu listu jsou nepříznivě ovlivněny diferenciace a kvetení v příštím roce (ANONYMUS, 1997). Na květech a mladých plodech, podobně jako na listech, tvoří okrouhlé nebo nepravidelné olivově šedé až šedočerné skvrny (ČAČA et al., 1990). Typické symptomy jsou na plodech. Již na mladých plodech se vytvářejí tmavé skvrny, pokožka se zvedá a odchlipuje. Po porušení kutikuly se na slupce vytváří korkové pletivo. Mladé plody jsou skvrnami deformované a opadávají (VAVERKA, 1995). Na větších plodech jsou různě velké a různě utvářené šedočerné skvrny, v důsledku nestejného růstu postižených a zdravých pletiv dochází k deformacím a praskání plodů (HLUCHÝ et al., 1997) Výjimečně může dojít k napadení plodů před sklizní a ve skládce. K nákaze skládkovou strupovitostí dochází již na stromě a při skladování již k dalším nákazám nedochází. Choroba se při skladování nepřenáší na zdravá jablka (ANONYMUS, 1997). Velmi nebezpečné je časné jarní napadení před květem, v době kvetení a časně po odkvětu. Později napadené plody neopadávají, pokožka se neodchlipuje ani nekorkovatí. Jsou však nevzhledné, zdeformované a často hůře skladovatelné. Strupovité nevzhledné skvrny bývají vstupní bránou pro další houby, které způsobují hnilobu plodů (ERBENOVÁ et al.,1992). Na letorostech se skvrny objevují jen dokud jsou malé a zelené. Z počátku jsou to opět sazovité skvrny, ve kterých se korové pletivo trhá. Na mladých větvích se houba rozmnožuje (SMOLÁK, 1995). 9

2.4 Biologie 2.4.1 Vývojový cyklus Houba je fakultativní parazit, jehož anamorfní stadium, napadá živé části rostlin a stadium telomorfní Venturia ineaqualis (Cke.) Wint. se vyvíjí jako saprofyt na odumřelých rostlinných částech (ACKERMANN, 1984). Konidiové stádium se vytváří na živých orgánech hostitelské rostliny, pseudoperitecie jsou v odumřelých částech, většinou jen v listech (BAUDYŠ, 1962). Původce strupovitosti jabloně přezimuje na opadaných listech, kde se postupně vyvíjí. Na jaře dozrávají pseudoperitecia a asky s askosporami (ACKERMANN, 1984). Příznivě na vývin plodnic působí chladné počasí po opadu listů, sněhová přikrývka v zimě a vlhké jaro. Vysoké teploty a suché periody po sejití sněhu působí brzdivě (ČAČA et al.,1990). Dozrávání askospor ovlivňuje teplota a jejich uvolňování z vřecek je podmíněno deštěm při navlhčení vřecko nabobtná a ve špičce praskne, výtrusy jsou vymrštěny do vzduchu a vítr je roznese do okolí (BLAŽEK, 2001). Vzdušnými proudy jsou přenášeny mladé listy, na nichž způsobují primární infekci, ke které u nás dochází obvykle od dubna. Postupné uvolňování dozrálých askospor se protahuje až do července (ČAČA et al., 1990) Masová zralost a největší nebezpečí infekcí nastává od fenofáze růžového poupěte a zpravidla trvá do období 2 týdny po odkvětu. V tomto relativně krátkém časovém úseku se uvolní asi 90-95% askospor (HLUCHÝ et al., 1997) Po dopadu na vlhký list začnou spory klíčit a prorůstají listovou pokožkou (BLAŽEK et al., 1998). Do orgánů vniká rostoucí mycelium klíčního výtrusu proražením kutikuly. Na živých, zelených částech rostliny se houba vyvíjí ektoparazitně, mezi kutikulou a vnější stranou epidermis. Haustoria do buněk mycelium nevysílá (BAUDYŠ, 1962). Po určité době (inkubační doba) se objeví na listech nebo plodech slabé skvrny, které mají olivově zelenou barvu, později tmavou. Tyto sametové skvrny jsou tvořeny konidiofory s konidiemi (BLAŽEK et al., 1998). 10

Konidie se vytváří na skvrnách, které dále šíří infekci na zdravé listy (BLAŽEK, 2001). Konidie jsou jednobuněčné letní výtrusy, mají kyjovitý tvar a působí sekundární infekci. Jsou spalovány vodou a nešíří se na větší vzdálenosti (BLAŽEK et al., 1998). Podle BAUDYŠE (1962) vytvářející se konidiofory později znovu proráží kutikulu na vnější straně listu, kde vytváří konidie. Ty se rozšiřují téměř výhradně deštěm; mluvíme o kapénkových infekcích. K nákazám konidiemi dochází většinou jen v nejbližším okolí ohniska napadení, které nepřesahuje prostor stromu. Konidiemi se houba šíří do konce vegetace. Ke konci vegetace se v pletivu napadených listů tvoří askogonium a postupně se vyvíjejí pseudoperitecia, v nichž se na jaře diferencují vřecka a askospory (ACKERMANN, 1984). Podle BAUDYŠE (1962) jeden list s pseudoperitecii je schopen vyprodukovat až 2 milióny askospor. PLÍŠEK (2001) uvádí až 2,5 miliónů. Pokud se nepodaří potlačit primární infekci, na napadených listech a plodech se vyvíjejí a dozrávají konidie a sekundární infekce se může šířit po celou dobu vegetace (KŮDELA, 2000). 2.4.2 Rozmnožování a morfologie patogena Parazit se rozmnožuje pohlavně pomocí askospor a nepohlavně pomocí konidií. Konidiofory houby Venturia inaequalis jsou hladké, přímé a nevětvené, po několika ve svazečcích. Bývají jednobuněčné, někdy dvoubuněčné. Velikost se pohybuje mezi 16-18 x 4-5 µm až 50-60 x 5 µm. Na konidioforech se vytváří po jedné vejčité až kyjovité konidii, dosti pravidelného tvaru. Konidie jsou zpočátku hyalinní, později žlutozelené až našedlé. Většinou jsou jednobuněčné, později (starší konidie) i dvoubuněčné. Rozměry konidií jsou udávány 30-40 µm x 7-9 µm. Za příznivých podmínek konidie klíčí většinou na užším konci jedním klíčním pórem (BAUDYŠ, 1962). Na podzim po opadu listů prorůstá mycelium pod pokožkou do mezofylu. Tvoří drobné kulovité stroma v němž se později diferencuje spirálovitý askogon s jednobuněčným trichogynem. Pro další vývin patogena je nutné, aby do stromatu 11

pronikla hyfa mající odlišné pohlaví (heterothalický druh) a vytvořila anteridium (URBAN, 1980). Po dotyku anteridia s trichogynem vzniká otvor, kterým do askogonu přejde plazma a samčí jádra s anteridia. Po plazmogamii vyrůstají s askogonu askogenní hyfy. Proces je zakončený vytvořením stěnou askospor (BOONE, 1971). Vřecka vrůstají do dutiny stromatu a vzniká plodnice pseudoperithecium. Plodnice je lahvicovitá, černé barvy s ústím (ostiolum). Počet vřecek v plodničkách je autory udáván různě. ADERHOLD (1990) uvádí 40-60, VIENNOT BOURGIN (1949) uvádí 12-34 (in BAUDYŠ, 1962), ACKERMANN (1984) 30-100. Asko má dvojitou stěnu (bitunikální askus). Každé asko obsahuje osm dvoubuněčných askospor, které jsou zpočátku hyalinní, později slabě žlutozelené až olivově zelené, v době zralosti až žlutohnědé. Horní buňka je vždy o něco kratší a širší než spodní. Askospory jsou ve vřecku uloženy kratší buňkou nahoru (BAUDYŠ, 1962). Sekundární infekce je způsobena konidiofory. Prorážejí kutikulu a tvoří se na nich konidie, které jsou zdrojem sekundární infekce (KŮDELA,2000). 2.5 Epidemiologie Hlavním zdrojem infekce na jaře jsou askospory, ve výjimečných případech konidie, které se vytvořily na konidioforech na napadených letorostech. Rozsah infekce závisí na opadu listů, teplotě a množství srážek. Jak uvádí BAUDYŠ (1962), KEITT (1926) a WEISMANN (1932) spojují rychlost dozrávání askospor s dobou opadu listů. Čím dříve na podzim listy opadnou, tím dříve pseudoperithecia dozrávají a tím dříve dochází k náletu askospor. Oproti tomu KRÁL (1956), který také sledoval vliv doby opadu listů na vyzrávání pseudoperitecií uvádí, že rozdíl byl pouze v množství uvolněných askospor při jejich vystřelování po prvních deštích. Vývoj plodnic je podle různých autorů závislý na teplotách. KNOPPIEN a VLASVELD (1947) považují za nejdůležitější pro vývoj plodnic teploty během 14 dnů po opadu listů. Teplotní optimum pro dozrávání plodnic stanovil WEISMANN (1932) na 13-20 C, HOLZ (1939) udává rozhodující vliv na dozrávání 12

plodnic teploty od 1. března. Stanovil tzv. pravidlo teplotních sum: zralost plodnic je dosažena tím dříve, čím je dosaženo do 1.3. součtu průměrných teplot 105 C. toto pravidlo potvrdil i KRÁL (1956). Optimální teplota pro infekci a růst mycelia je 17-23 C. Infekce však může nastat již při teplotách 0-0,5 C. Čím je teplota příznivější, tím kratší může být doba ovlhčení. Inkubační doba závisí na vhodnosti podmínek pro růst mycelia a trvá 6-26 dní (ACKERMANN, 1984) Vývojový cyklus Venturia inaequalis (Cke.) Wint. je v těsném vztahu s klimatickými podmínkami prostředí, a to nejen s teplotou, ale i s vlhkostí. Askospory i konidie potřebují k vyklíčení vodu, pouze zvýšená vzdušná vlhkost nestačí, proto se onemocnění šíří zejména za deštivého počasí (ERBENOVÁ et al.,1992). Plodnice a aska nabobtnají, tlak ve vřeckách stoupá, až vřecko praskne. (ACKERMANN, 1984). Askospory jsou vymršťovány do vzduchu různě vysoko, maximálně asi 50 mm. Jsou strhovány větrem a roznášeny po okolí. Odhaduje se, že se pouze v jednom silně napadeném listě vytvoří ve vřeckách až 2 mil. Askospor. V době hlavního letu askospor bylo v zahradách nalezeno v jednom litru vzduchu až 11 těchto výtrusů. Tato čísla dávají alespoň částečně představu o tom, jak silné mohou být infekce v příznivých podmínkách pro parazita za předpokladu, že nejsou prováděna ani ta nejdůležitější ochranná opatření (BAUDYŠ, 1962). Již 0,2 mm srážek může způsobit uvolňování askospor, avšak pouze v malém množství GILPATRIK (1976). Teprve větší množství srážek může být impulsem pro vznik významné infekce. K maximálnímu uvolnění askospor dochází v době 30 minut po dešti. Životnost askospor je dle WEISMANNA (1932) velmi dobrá, klíčivost si askospory udržely pět měsíců. Od roku 1924 se zabýval výzkumem působení faktorů vnitřního prostředí na vznik infekce MILLES. Závislost vývoje houby od počátku tvorby vřecek v pseudoperithecích do konce uvolňování askospor a vznik infekce na době ovlhčení listů a teplotě zpracoval do tzv. Millesovy tabulky a Millesovy křivky, které se staly po korekcích amerických a německých badatelů základem pro signalizaci chemického ošetření proti strupovitosti (in VAVERKA, 1995). WARNER et al., (1992) uvádějí, že cca 16 % askospor se uvolní mezi 18 až 7 hodinou. 13

2.6 Ochrana proti strupovitosti jabloní 2.6.1 Ochrana nepřímá preventivní opatření Významná jsou všechna preventivní opatření, která omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění a širší uplatnění odolných odrůd. Součástí ochranných opatření je také likvidace opadlých litů, na nichž houba přezimuje, volby vhodného stanoviště, volba rezistentních odrůd, správný výchovný a udržovací řez, výživa a hnojení. Z agrotechnických opatření má omezující vliv na výskyt strupovitosti volba vhodného stanoviště. Jabloně nepěstujeme v uzavřených neprovzdušněných enklávách, kde zůstávají listy a plody po dešti dlouho ovlhčené (ČAČA et al., 1990). V oblastech s četnými srážkami na počátku vegetace (duben, květen) se doporučuje pěstovat méně citlivé odrůdy k této chorobě. Při výběru pozemku pro výsadbu se dává přednost vzdušným lokalitám, kde dochází k rychlému osychání listů po dešti, což snižuje riziko infekcí (ŽUPNÍK, 1991). Rovněž nevhodná jsou místa s častými mlhami, vlhká stanoviště, zaplevelené půdy, hustý spon, lišejníky a mechy (BAUDYŠ, 1962). Pěstitel by měl znát a při volbě odrůdové skladby pro dané stanoviště zohlednit poznatky o náchylnosti odrůd. Na rizikové stanoviště není vhodné vysazovat náchylné odrůdy. Vytváří se tak zcela zbytečně předpoklady pro extrémní ohrožení výsadby, zvýšenou potřebu chemické ochrany a vyšší riziko jejího selhání. V další generaci by mělo být podstatně sníženo zastoupení velmi náchylných odrůd a podstatně zvýšeno zastoupení tolerantních a rezistentních odrůd (ACKERMANN, 1992). Důležitým pěstitelským opatřením je správné zapěstování koruny a péče o ni. Stromy by měly mít vzdušnou korunu, umožňující nejen rychlé osychání listů, ale i dobrý postup fungicidních látek do koruny při ošetření. Velmi záleží na provedeném řezu koruny. V integrovaných systémech se dává přednost přirozenějším pěstitelským tvarům před tvary přísnými. Jabloně řežeme především v zimním období. Klademe důraz na optimální provzdušnění a přístup světla do všech částí koruny systemicky voleným řezem. To umožní rychlejší osychání listů a snížení nebezpečí infekce strupovitosti, s příznivým vlivem na kvalitu ovoce (DROBNÝ et al., 2000). 14

Houba přezimuje ve spadeném listí pod stromy odkud se na jaře začíná šířit. Proto první podmínkou úspěšného boje je zničení opadaných listů, pokud možno na podzim. Poslední termín k odstranění těchto listů je do konce února (BAUDYŠ, 1962). Určitým preventivním opatřením je odstraňování listů z výsadby a jejich kompostování na podzim. Účinný je rovněž podzimní postřik listů po sklizni plodů močovinou (v 5% koncentraci), který napomáhá k rychlejšímu rozkladu listů během zimy, čímž se rovněž likvidují zdroje infekce (BLAŽEK, 2001). Podle směrnic pro integrované systémy pěstování ovoce je preventivní ošetření povoleno do konce května a případné další preventivní ošetření je povoleno pouze při teplotě po 10 C nebo při zjištění rezistence houby k fungicidům ze skupiny inhibitorů demetylace. (LÁNSKÝ, KNEIFL, 2000). 2.6.2 Ochrana přímá Základem úspěšné chemické ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben, červen), které vyloučí potřebu dalších ošetření. Ochranu je možno provádět preventivně, nebo kurativně na základě sledování průběhu infekcí, případně jako kombinaci obou systémů (HLUCHÝ et al., 1997). Při preventivní ochraně ošetřujeme průběžně po celou dobu nebezpečí primárních infekcí. Podle lokality a podmínek od vyrašení do června v intervalu 7-14 i více dní. Interval mezi postřiky musí zohlednit infekční tlak, intenzitu růstu a možnosti použitého fungicidu. Maximální intenzita ochrany musí být v období největšího nebezpečí infekcí (HLUCHÝ et al., 1997). V jarním období se musí začít s chemickou ochranou vždy, kdy dochází k ovlhčování listů. Askospory jsou zralé zpravidla již před rašením listů, proto je chemická ochrana nezbytná již od rašení. Nejnebezpečnějším obdobím pro vznik infekce je však doba začínající přibližně týden před květem a končící asi 3 týdny po odkvětu. Postřik musí na listech a plodech dokonale zaschnout (BLAŽEK, 2001). Při postinfekční ochraně ošetřujeme až po splnění podmínek pro infekci. Tento systém vychází ze vztahu mezi dobou ovlhčení, teplotou a infekcí. K ošetření musí být použity kurativně působící fungicidy (HLUCHÝ et al., 1997). 15

Pro úspěšné zvládnutí ochrany je nejdůležitější podchytit začátek vegetace, kdy je nejsilnější infekční tlak. S ochranou se začíná ve fenofázi myší ouško a pokud se udrží listy i plody čisté do konce června, potom je možno ochranu ukončit. Pokud dojde k napadení listů nebo plodů strupovitostí, potom musíme stromy ošetřovat až do sklizně (BLAŽEK et al., 1998). V kombinovaném systému ochrany se obvykle ošetřuje před květem (méně intenzivní růst, často nižší teploty) preventivně a v dalším období kurativně (HLUCHÝ et al., 1997). Úspěšné zvládnutí strupovitosti není možné pomocí jednoho přípravku. Optimální je mít k dispozici více účinných látek s rozdílným principem působení vůči patogenu. Zvýší se tím nejen jistota zásahu, ale je také zabezpečena antirezistentní prevence. Dvojice přípravků Zato a Euparen Multi je při optimálním zařazení do fungicidního sledu schopna splnit nejnáročnější očekávání. Na obou fungicidech je možné postavit základní strategii ochrany proti strupovitosti, kterou lze dále kombinovat nebo doplňovat dalšími přípravky. Pro přípravek Zato je specifické mesostemické působení, což znamená že největší část účinné látky je po aplikaci lokalizována ve voskové vrstvě listu. Z tohoto místa trvale brání vzniku infekce a je zde dlouhodobě chráněna proti smyvu deštěm. Zároveň se její část uvolňuje do vnitřních pletiv, kterými transamilačním pohybem postupuje na protější stranu listu. Z povrchové voskové vrstvičky se účinná látka také uvolňuje odparem a nepřímo chrání i sousedící části rostliny. Samostatně aplikovaný Euparen Multi v době květu, chrání jabloně proti strupovitosti, padlí a proti chorobám jádřince a kalichu. Pevnou pozici si získal v boji proti skládkovým chorobám. Zato a Euparen Multi se ve svém spektru účinnosti velmi dobře doplňují. Jejich vzájemná kombinace přináší v plné šíři optimální kontrolu nad strupovitostí i padlím. (HAVLIČEK, 2006). 2.6.3 Kombinovaný systém ochrany V kombinovaném systému ochrany se obvykle ošetřuje před květem (méně intenzivní růst, často nižší teploty) preventivně a v dalším období kurativně. Pro preventivní ošetření je třeba upřednostnit kontaktní fungicidy. Pro kurativní ošetření jsou vhodné lokálně systémové fungicidy ze skupiny inhibitorů demetylace (DMIs). 16

Tyto přípravky nepůsobí dostatečně za chladného počasí (pod 10 C) je nutno použít anilinopyrimidiny (Chorus 75 WG, Mythos 30 SC), dodine (Syllit 65) nebo dithianon (Delan 750 SC, Delan 700 WDG). Použití kombinovaných fungicidů nebo tank-mix kombinací (systémová + kontaktní účinná látka je vhodné zejména pro kurativní ošetření v obdobích pravidelných infekcí, kdy se uplatní delší preventivní působení těchto kombinací. Pro použití za nízkých teplot nejsou vhodné ready-mix a tank-mix kombinace lokálně systémového kontaktního fungicidu, neboť systémová složka nepůsobí a účinnost zajišťuje jen kontaktně působící fungicidní látka (HLUCHÝ et al., 1997). 2.6.4 Vlastnosti fungicidů Značná část komerčních přípravků patří do skupiny kontaktních fungicidů, neboli fungicidů povrchových. Aplikují se preventivně na listy rostlin. Nepronikají podstatněji rostlinnou kutikulou a nejsou uvnitř rostliny rozváděny (CREMLYN, 1985). Naproti tomu systémové fungicidy jsou absorbovány kořeny, listy a dalšími částmi a jsou rozváděny do ostatních částí rostlin. Většina patogenních hub proniká kutikulou a pak rozvětvenými vlákny do ostatních tkání rostliny. Má-li tedy fungicid pokrýt infekci, musí v případě preventivních fungicidů dojít ke jeho aplikaci dříve, než dojde k infekci (CREMLYN, 1985). Současné fungicidy blokují syntézu ergosterolu, především na úrovni C-14 demethylace, DMI-fingicidy. U houby způsobují poruchy ve výstavbě buněčné membrány. Specifický způsob účinku však usnadňuje houbovým patogenům možnost vzniku populací se sníženou citlivostí vůči těmto fungicidům (FILKUKA, 1991). V současné době existují nové fungicidy ze skupiny strobilurinů, které jsou velmi účinné proti strupovitosti. Prvním fungicidem z této skupiny je přípravek Discus (LÁNSKÝ, 1998). GUPTA (1989) prováděl pokusy, ve kterých zjišťoval účinnost různých přípravků na redukci askospor při jejich podzimní aplikaci. Zjistil, že při použití močoviny 5 %, bitetanolu 0,2 %, carbendazinu a mancozebu 0,1 + 0,3 % a kravské moči, došlo ke 100 % zničení askospor. 17

CHYBA (1989) uvádí, že preventivní účinnost fungicidů je dána účinnou látkou, jejím použitím množstvím, narůstáním listů v závislosti na teplotě a vegetační době, vegetativním výkonu stromu i stálosti při dešti. Ta je ovlivněna především intenzitou deště a jeho rozdělením. Podle JAHNA a kol. (1986) mancozeb a captan v povolených dávkách poskytují při preventivní aplikaci proti strupovitosti vyšší jistotu ochrany než systémové přípravky Saprol, Fundazol, Rubigan. Systémové přípravky se mají používat ke kurativnímu nasazení, naopak při preventivních opatřeních je třeba dát přednost nesystémovým fungicidům. 2.7 Tolerantní a rezistentní odrůdy vůči strupovitosti jabloní Citlivost odrůd ke strupovitosti je rozdílná. BLAŽEK (1988) uvádí jako náchylné odrůdy zejména Golden Delciosus, MacIntosh, Spartan, Idared ale i Goldspur, Starkrimson Delciosus, Šampion a další. Naproti tomu existují odrůdy které jsou tolerantní nebo rezistentní vůči strupovitosti a nevyžadují fungicidní ochranu (LÁNSKÝ, 1998). V současné době jsou zaváděny rezistentní odrůdy ( Prima, Jolana, Karmína, Liberty, Melodie, Otava, Rosana, Selena, Sir Prize, Topas, Vanda a starší odrůdy odolné vůči strupovitosti, např. James Grive, Red Wealthy, Lodr Lambourne, Vosova reneta, Ontario (BLAŽEK, 1988). Rezistence většiny současných odrůd jabloní vůči strupovitosti, pochází z planého botanického druhu Malus floribunda (klon 821). Tato rezistence je podmíněna dominantním genem velkého účinku označovaným zkratkou V f. Tento gen využíval šlechtitelský kooperační program tří univerzit rozpracovaný ve 40. letech minulého století v USA. Po pěti generacích zpětného křížení s kulturními odrůdami se zde v roce 1970 podařilo vyšlechtit první rezistentní odrůdu jabloně Prima, za kterou brzy následovala řada dalších. Záhy se využívání genu V f ve šlechtění jabloní rozšířilo prakticky do celého světa. V ČR byly vyšlechtěny první dvě rezistentní jabloně s tímto genem ( Jolana a Melodie ) v 80. letech minulého století ve Střížovicích. 18

Do současnosti bylo ve světě vyšlechtěno přes 300 odrůd s tímto typem rezistence, z toho více než čtyřicet v ČR (BLAŽEK, VÁVRA, 2006). 2.8 Výskyt nových ras Venturia inaequalis Až do 80. let byly všechny odrůdy s rezistencí podmíněnou genem V f odolné vůči všem pěti tehdy známým rasám Venturia inaequalis, jež se ve světě vyskytovaly a nevyžadovaly žádnou chemickou ochranu proti této chorobě. Potom u nich došlo k výskytu napadení strupovitostí v několika lokalitách zemí západní Evropy (BLAŽEK, VÁVRA, 2006). Nové patotypy Venturia inaequalis překonávající rezistenci odrůd podmíněnou genem V f byly popsány jako rasy 6 a 7. Tyto první výskyty nových ras se začaly významněji rozšiřovat po roce 1995. V České republice jsme až do loňského roku výskyt nových ras strupovitosti nezjistili. Několik údajů o napadení těchto odrůd sice bylo publikováno, avšak pravděpodobně se vždy jednalo o genotypy, které nebyly nositelem daného genu, nebo šlo o odrůdové záměny. U některých rezistentních odrůd ( Primula, Rubinola ) jsme v letech v letech silného spontánního napadení sice pozorovali zcela nepatrné příznaky na plodech nebo i na listech, avšak jednalo se vždy patrně o interakce (vzájemné působení) běžných ras houby s mimořádně příznivými podmínkami pro napadení určitých pletiv tímto patogenem. V následujících letech se nikdy tyto infekce v dané lokalitě neopakovaly ani nerozšiřovaly (BLAŽEK, VÁVRA, 2006). Analýza všech dosavadních výskytů nových ras Venturia inaequalis v Evropě ukazuje na to, že nejvyšší riziko prolomení rezistence podmíněné genem V f je na pracovištích, zabývajících se šlechtěním těchto odrůd nebo jejich zkoušením. Smíšené výsadby odrůd a genotypů jabloní s různým stupněm své odolnosti, které nejsou chemicky ošetřovány proti napadení strupovitostí a kam jsou navíc soustřeďovány různé patotypy dané houby, navozují ideální podmínky pro vznik nových rekombinantních typů strupovitostí. Další riziko pro šíření nových ras strupovitostí představují školky, zabývající se výrobou výsadbového materiálu těchto odrůd a neaplikují žádnou chemickou ochranu proti této chorobě. Zejména pozdní infekce strupovitosti mohou přetrvávat na nejmladších listech a na šupinách vrcholových pupenů a pokud nejsou 19

zničeny mrazem, mohou být rozšířeny prodejem tohoto materiálu do nových lokalit. Jisté riziko vzniku nových ras strupovitosti představují všechny výsadby jabloní, v nichž jsou společně vysázeny rezistentní odrůdy s odrůdami citlivými a ve kterých se nepoužívá dostatečně účinná ochrana proti této chorobě (BLAŽEK, VÁVRA, 2006). 2.9 Aktuální výskyt strupovitosti v ČR Podíváme-li se na průběh teplot ovzduší několik let zpět, lze konstatovat, že se v posledních letech především ve vegetačním období vyskytují ve zvýšené míře značné odchylky maximálních teplot od normálu. Tento trend povětrnosti v poslední době zapříčiňuje zvýšený výskyt teplomilných škodlivých organismů i zvýšenou potřebu ochrany ovoce proti nim (LÁNSKÝ, FALTA, 2006). Zejména strupovitost se stává v posledních letech až limitující chorobou, která velmi silně ovlivňuje kvalitu a výnos, a tím také dobré zpeněžení produkce (HAVLÍČEK, 2006). V roce 2005 byly askospory houby Venturia inaequalis dozrálé před rašením, tj. koncem března. Začátek dubna byl mírně nad normál a raně rašící odrůdy jabloní ( Idared ) bylo třeba ošetřit před splněním podmínek pro první infekci. I v dalším období pak nastalo několik významných teplotních i srážkových odchylek od 20-letého průměru. K prvnímu významnému zvýšení teplot došlo ve druhé dekádě dubna. V tomto období však nedošlo k dostatečně dlouhému ovlhčení listů, takže do konce dubna již nebyly splněny podmínky pro vznik infekce strupovitosti. Duben byl teplotně nadnormální a srážkově podnormální. Pokles teploty noční mráz konce první dekády května poškodil velkou část květů jabloní. Několika denní souvislý déšť neumožnil fungicidní zásah a splnění podmínek pro slabou infekci strupovitostí 7. 5. 2005 bylo významným obdobím pro rozvoj primárná infekce strupovitosti. Kterému pěstiteli se nepodařilo ošetřit preventivně před 4. květnem, ten velmi obtížně hledal čas potřebný k ošetření mezi deštěm. V poslední dekádě května byly splněny podmínky pro dvě infekce a teplota vysoce překročila normál. Vysoké teploty ve druhé polovině června a především nedostatek srážek výrazně snížil nebezpečí infekce strupovitostí. Při deštivém počasí v první polovině července mohlo tedy ještě dojít k výletu zbytků askospor z loňských listů a k výskytu strupovitosti na listech i plodech z primární 20

infekce. Pokud se nepodařilo udržet listy a plody čisté bez strupovitosti, potom byl červenec ideální měsíc k šíření sekundární infekce. Srpen byl na hranici normálu teplotně a rozvržení srážek vytvořilo několik příznivých období pro pokračování sekundárního šíření strupovitosti. Podíváme-li se na průběh počasí v srpnu a v září, tak u některých citlivějších odrůd jabloní umožnil sekundární šíření strupovitosti a vytvořil příznivé podmínky pro vytvoření dostatečné zásoby spor pro primární infekce v roce 2006 v podobě napadených listů strupovitostí (LÁNSKÝ, FALTA, 2006). V roce 2006 na vývoj ovocných výsadeb nepříznivě působil opožděný nástup jara a rozhodující doba pro nástup strupovitosti, nastala ve druhé polovině května. Kdo v této době neošetřil, dočkal se výskytu choroby (JIRKA, 2006). V roce 2006 dochází také k prvnímu patrně spontánnímu výskytu nové rasy strupovitosti na našem území v sadech pana Sedláčka ve Spáleném Poříčí v západních Čechách. Pěstitel uvádí, že ojedinělé výskyty strupovitosti na rezistentních odrůdách v desetileté výsadbě pozoroval již v předešlém roce. V loňském roce došlo v této lokalitě k mimořádně silnému infekčnímu tlaku této choroby vlivem výskytu trvalých srážek koncem dubna. Z tohoto důvodu se pěstiteli i přes chemickou ochranu nepodařilo zabránit napadení citlivých odrůd. Bohužel parcelu kde byly vysazeny rezistentní odrůdy (výměra 2 ha) vůči strupovitosti neošetřoval. V důsledku toho zde došlo na odrůdách Topaz, Rubinola, Rajka a Vanda k velmi silnému napadení listů, kdy silně sporulující skvrny pokrývaly na začátku srpna více než 50 % jejich povrchu. Strupovitost se na těchto odrůdách projevila i na plodech. Většina jich byla pokryta strupovitostí na 20 40 % povrchu. Menší výskyt strupovitosti se zde projevil i u odrůdy Selena. Jedná se zatím o lokalizovaný výskyt napadení, protože v okolí nebyly příznaky napadení na rezistentních odrůdách zatím pozorovány (BLAŽEK, VÁVRA, 2006). K dalším dvěma výskytům silného napadení rezistentních odrůd strupovitostí došlo v roce 2006 rovněž v západních Čechách. Jednalo se o dvě výsadby firmy Sady Schwarz ve Vranově u Rokycan, které jsou od sebe vzdáleny přibližně 1 km. Nejintenzivnější výskyt strupovitosti se zde projevil na rezistentních odrůdách Vanda a Otava. Jen o něco méně zde byly zasaženy další dvě dosazené odrůdy Goldstar a Rubinola. Ve druhé výsadbě byl výskyt strupovitosti na dvouletých stromcích rovněž pouze ojedinělý. V roce předešlém nebyl v této lokalitě výskyt strupovitosti na rezistentních odrůdách pozorován (BLAŽEK, VÁVRA, 2006). 21

Silný výskyt strupovitosti se na rezistentních odrůdách jabloní se v roce 2006 projevil rovněž v jedné výsadbě firmy Šampima u obce Žernov v severovýchodních Čechách. Zde byly strupovitostí silně napadeny stromy odrůdy Topaz a Goldstar. Slabší napadení strupovitostí zde bylo zjištěno v sousední menší výsadbě u odrůd Rajka a Rubinola. Strupovitost na odrůdách Topaz a Rubinola zjistil na svém pozemku také Ing. Míka, šlechtitel jabloní v Branicích u Písku. Listy na těchto odrůdách byly již v červnu napadeny silně, plody poněkud méně (BLAŽEK, VÁVRA, 2006). Na Moravě byly zatím jen v několika lokalitách zaznamenány na rezistentních odrůdách příznaky velmi slabého výskytu strupovitosti. Pravděpodobně nebyly vyvolány žádnou novou rasou tohoto patogenu. Přesto je nutno všechny tyto případy stále monitorovat, zda se nebude výskyt stupňovat a dále rozšiřovat (BLAŽEK, VÁVRA, 2006). 22

3. EXPERIMENRÁLNÍ ČÁST 3.1 Cíl práce Cílem práce je studium a zhodnocení výskytu strupovitosti jabloní v založených výsadbách vybraných odrůd Bouzovské zemědělské společnosti a.s., se zaměřením na omezující vliv výskytu strupovitosti - stanoviště, vhodnost odrůd apod. Posuzována byla také vhodnost aplikace fungicidů ve vhodnou dobu (stanovení termínu prvního ošetření). 3.2 Obecná charakteristika pokusného stanoviště Bouzovská zemědělská společnost a.s., kde byl pokus založen, se nachází v turisticky atraktivní obci Bouzov v Olomouckém kraji. Majoritním vlastníkem společnosti se před dvěma lety stala firma Úsovsko, a. s., se sídlem v Klopině. Akciová společnost ÚSOVSKO byla založena v roce 1995. Podnik obhospodařuje necelých 1200 hektarů orné půdy, na které se pěstuje především ozimá pšenice, řepka a ječmen jarní. Organizačně je rozdělena do 5 samostatných divizí. potravinářská výroba ovocnářství průmyslová výroba a služby rostlinná výroba živočišná výroba Ovocné sady Bouzovské zemědělské společnosti, a.s. o výměře téměř 85 hektarů, se nachází v bramborářském výrobním typu, v nadmořské výšce 380 510 m. Průměrná roční teplota je zde 7,1 C. Vývoj teploty vzduchu má normální průběh s nižším průměrným letním maximem 29,7 C v červenci a průměrným minimem 16 C v lednu. Klima je ovlivňováno velkou členitostí terénu a velkým zastoupením lesních porostů v krajině. Tato severní část Drahanské vrchoviny se nachází v částečném srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Průměrný roční úhrn srážek za patnáctileté 23

období činí 586 mm a sluneční svit 1634,2 hodin ročně. Nižší letní teplotní maxima, průměrná sněhová pokrývka v zimě a poměrně příznivé rozložení srážek během vegetace působí poměrně vyrovnané vláhové poměry. Sledované výsadby se nachází na mírných svazích obrácených na severovýchod. Půdním typem je zde ilimerizovaná půda oglejená, vytvořená na těžším méně propustném substrátu svahoviny. Ornice má mocnost 0,25 0,30 m, eluviální slabě oglejený horizont sahá do 0,35 0,50 m, přechodný do 0,65 m, iluviální do 1,20 m. Půdním typem je hlinitá půda s vyšším obsahem skeletu. Vodní režim je promyvný. Obsah humusu v orniční vrstvě 2,5 3,5 %, vysoká zásoba draslíku a dobrá zásoba fosforu, ph 6,5. Sady Bouzovské zemědělské společnosti a.s., jsou rozděleny do pěti katastrálních území (obcí). Kromě jabloní jsou zde zastoupeny také výsadby červeného a bílého rybízu o výměře 38,34 ha. Strupovitost jabloní byla hodnocena ve všech katastrálních územích a to u všech odrůd, které jsou zde zastoupeny. 3.3 Stáří jednotlivých výsadeb Rok založení jednotlivých výsadeb je v každém pozemku odlišný. Nejstarší výsadba, pozemek Za humny, byla založena v roce 1973 a v roce následujícím, zde byly vysazeny odrůdy Idared a Spartan. Rok 1976, je rokem založení výsadby Bezděkov, kde byly na 5 hektarech vysazeny odrůdy Idared, Spartan a Jonathan. Na zbývajících 4 hektarech této výsadby byly v roce 1985 vysazeny odrůdy Šampion, Rubín a James Grieve. Výsadby Kopaniny a Vágnerovo v obci Kozov byly založeny v roce 1978. Na obou výměrách byly vysazeny odrůdy Idared a Spartan. Ve stejném roce byly vysazeny odrůdy Šampion, Spartan, Delor a Rubín na pozemku U křížků. Odrůdy Idared a Spartan byly roce 1979-1980 vysazeny v sadech Kadeřín a to na obou pozemcích (Hejnice, Vítkovo + Suchých). K mladším výsadbám patří sady Svojanov, v roce 1995 zde byly vysazeny odrůdy Šampion, Rubín, Bohemia, Boskoopské červené, Gloster a Melrose a pozemek Vřetena v obci Kozov, kde byly v letech (1995 1997) vysazeny odrůdy 24

Šampion, Idared, Gloster, Bohemia, Jonagold, Melrose, Prima, Gala a Golden Delicious. 3.4 Agrotechnika v pokusných výsadbách Ve výsadbách je prováděn běžný udržovací zimní řez. Meziřadí je udržováno systémem sežínaného zatravnění. Pás trávy široký 2,5 m, sečený 8 10 krát za vegetaci. Pod stromy se udržuje herbicidní úhor. Hnojení se provádí dle půdních a listových rozborů. Během vegetace je zde aplikován s pesticidy Campofort ultra B, Campofort gatant P, Campofort forte se smáčedlem Silwet a hydroledek vápenatý. U starých výsadeb (rok založení 70 80 léta) byla použita podnož A2, u výsadeb novějších (rok založení 1985) podnož M7. Ve výsadbě Kozov (obec Vřetena) byla u odrůd Golden Delicious, Gala a Šampion použita podnož J-TE-E, u odrůd Gloster, Melrose, Bohemia, Prima a Jonagold byla použita podnož M9 a u odrůdy Idared podnož M26. V obci Svojanov byla použita podnož M26 u odrůdy Šampion, Jork 9 u odrůdy Delor a M9 u odrůd Melrose a Gloster. Ochrana proti škůdcům se provádí dle zimních probírek dřeva a signalizace v době vegetace. Během vegetace prováděna insekticidní ošetření proti mšici, pilatce a obaleči jabloňovému. 3.5 Ochrana proti strupovitosti v pokusných výsadbách Ve všech uvedených výsadbách je ochrana proti strupovitosti prováděna dle signalizace na upraveném termohydrografu THG 851. Využívaná je zde pouze ochrana preventivní. Od fenofáze myšího ouška bylo provedeno v průměru 13 fungicidních ošetření, s použitím postřikovače Munckhof. 25

3.5.1 Charakteristika použitých fungicidů CHORUS 75 WG Postřikový fungicidní přípravek ve formě ve vodě dispergovatelného mikrogranulátu určený k ochraně jádrového ovoce proti strupovitosti Účinná látka: cyprodinil Působení: Chorus 75 WG je systémový fungicid se zcela novým mechanizmem účinnosti. Účinná látka inhibuje biosyntézu aminokyselin. Do rostliny proniká velice rychle prostřednictvím listů již v průběhu 2 hodin po ošetření. Po uplynutí této doby nemůže již být účinná látka smyta deštěm. V rostlině se účinná látka pohybuje akropetálně směrem k novým přírůstkům a translaminárně. Přípravek má preventivní a kurativní účinnost. Spektrum účinnosti přípravku: Chorus 75 WG je určen především na ochranu jádrového ovoce proti strupovitosti. Kromě toho má výraznou vedlejší účinnost na padlí a moniliovou hnilobu Doporučení pro aplikaci: Ošetření přípravkem Chorus 75 WG se provádí na počátku vegetace od stadia zelených špiček do konce květu. Přípravek účinkuje spolehlivě i při nízkých teplotách na jaře. Během vegetace se doporučuje provést maximálně 4 ošetření přípravkem Chorus 75 WG v bloku za sebou. Následující ošetření je vhodné provést přípravkem Score 250 EC. Proti strupovitosti ošetřujeme jádrové ovoce zpravidla preventivně v intervalu 7 10 dní. Kurativní ošetření je možné provádět jen za předpokladu spolehlivé signalizace. Při kurativním ošetření je nutné provést postřik do 2 dnů po vzniku infekce. Chorus 75 WG účinkuje spolehlivě i v podmínkách silného infekčního tlaku. SCORE 250 EC Postřikový fungicidní přípravek ve formě emulgovatelného koncentrátu určený k ochraně jádrovin proti strupovitosti a celeru proti septorióze celeru. Účinná látka: difenoconazole Působení: Score 250 EC se používá jako součást fungicidních sledů proti strupovitosti. Zkušenosti z praxe potvrzují, že v současné době stále patří k nejúčinnějším fungicidům. Score 250 EC je nejpoužívanější azol ve světovém ovocnářství pro svou nejdelší kurativní účinností ve srovnání s obdobnými přípravky. 26

Doporučení pro aplikaci: Léčebné ošetření je možné provést 3 až 4 dny po vzniku infekce (na základě spolehlivé signalizace). Přípravek je proto velmi vhodný v situacích, kdy je nutné zasáhnout kurativně. Score 250 EC je vhodný azolový partner k strobinulinům z důvodu ochrany před rezistencí. THIRAM GRANUFLO Fungicidní přípravek, který je novinkou na trhu. Vynikající prostředek především proti kadeřavosti broskvoně. Ze všech dostupných prostředků, má nejlepší účinnost. Účinná látka: thiram Doporučení pro aplikaci: ošetřuje se od fáze zeleného pupene až myšího ouška od června v intervalu 7 10 (14) dní. MYTHOS 30 SC Fungicidní přípravek proti strupovitosti jabloně a hrušně a plísni šedé na jahodníku a révě vinné ve formě suspenzního koncentrátu bílo béžové barvy. Účinná látka: pyrimethalin Působení: Pyrimethanil (300 g.l -1 ), působí kontaktně a má fumigační a translaminární účinek. Rychle proniká do pletiv i při nízké teplotě. Doporučení pro aplikaci: Aplikuje se spíše preventivně (má kurativní účinek 48 až 72 hodin) v intervalech 7 10 dní v koncentraci 0,15 až 0,25% a je účinný proti široké škále listových skvrnitostí a plísni šedé. Lze jej použít i do kombinací s jinými přípravky a přestože nebyly zaznamenány případy poškození rostlin v důsledku jeho aplikace, doporučuje se vyzkoušet, zejména při kombinacích s jinými fungicidy nebo insekticidy. DELAN 700 WDG Kontaktní organický fungicid ve formě mikrogranulátu rozpustného ve vodě proti houbovým chorobám ovocných dřevin. Účinná látka: dithianon Působení: Je vysoce účinný mnohostranně použitelný fungicid, zabraňující klíčení spór hub. Spektrum působení přípravku: Účinná látka dithianon 27

(750 g.l -1 ) působí proti řadě původců listových skvrnitostí způsobených například houbami rodů Gleosporium sp., Mycosphaerella, Monilia, Gnomonia a dalším. Doporučení pro aplikaci: Aplikuje se postřik v koncentraci 0,07 0,1 % s možností opakování za 7 14 dní, nejvýše však třikrát za vegetaci. MERPAN 80 WG Fungicidní přípravek ve formě ve vodě dispergovatelného mikrogranulátu určený k ochraně jádrovin, révy vinné a okrasných rostlin proti houbovým chorobám. Účinná látka: captan Působení: Účinná látka captan je kontaktní fungicid s protektivním účinkem potlačující růst mycelia a sporulaci houbových patogenů rostlin. Merpan 80 WG účinkuje proti širokému spektru listových chorob ovocných stromů, révy vinné, zeleniny, okrasných rostlin a trávníků. Dále je vhodný k moření osiva lesních dřevin, cibulí tulipánů, gladiol a okurek. Je možné ho použít k desinfekci půdy proti padání klíčních rostlin. Spektrum účinnosti: Alternariová skvrnitost listů - Alternaria spp., hořká hniloba - Glomerella cingulata, černá hniloba - Physalospora obtusa, botryosphaeriová hniloba - Botrysphaeria ribis, skvrnitost listů - Mycosphaerella pomi, muší skvrnitost - Microthyriella rubi, padlí jabloňové - Podosphera leucotricha, strupovitost jabloní - Venturia inaequalis, sazovitá skvrnitost - Gloeodes pomigena, plíseň okurková - Pseudoperenospora cubensis, perenospora révy vinné - Plasmopara viticola, plíseň šedá - Botrytis cinerea. černá skvrnitost - Phomopsis viticola, a patogenů rodu Guignardia spp., Monilinia spp., Phoma spp., Phytophthora spp., Pythium spp., Rhisoctonia sp Doporučení pro aplikaci: Přípravek Merpan 80 WG aplikujte 2-3 x před květem od fenologické fáze "myšího ouška", další ošetření provádějte podle průběhu počasí a infekčního tlaku v intervalech 5-10 dní. Kombinace s Rubiganem, Systhane 12 EC a Trifmine 30 WP jsou pro včely škodlivé! Ošetření jabloní v září cca měsíc před sklizní, výrazně omezují výskyt chorob skladovaného ovoce. 28

4. METODIKA HODNOCENÍ VLASTNÍ PRÁCE Meteorologické pozorování Pro účely pokusu byly v jednotlivých měsících (březen srpen) zaznamenány denně meteorologické údaje, průměrná denní teplota, denní teplotní maxima a minima, vlhkost vzduchu, rychlost větru, sluneční svit a srážky. Pozorovací bod - pozorování Bylo provedeno dvojí pozorování: 1. napadení listů 1 x po ukončení primárních infekcí v červenci 2. napadení plodů 1 x při sklizni Pozorování bylo provedeno ve všech sledovaných výsadbách u všech nalezených odrůd. Náhodně bylo vybráno pět za sebou rostoucích stromů a na různých místech koruny bylo vždy odebráno deset vyvinutých listů, kde byla hodnocena intenzita napadení, tj. pokrytí čepele listu skvrnami strupovitosti. Napadení listů bylo hodnoceno dle 9-ti bodové stupnice. Napadení listů 1 velmi silné 2 silné až velmi silné 3 silné 4 střední až silné 5 střední 6 slabé až střední 7 slabé 8 velmi slabé 9... bez napadení 29

Při sklizni bylo od každé odrůdy ze všech výsadeb hodnoceno pět náhodně vybraných plodů. Hodnotila se intenzita napadení, tj. pokrytí povrchu plodů skvrnami strupovitosti. Napadení plodů bylo hodnoceno dle 9-ti bodové stupnice. Napadení plodů 1 velmi silné 2 silné až velmi silné 3 silné 4 střední až silné 5 střední 6 slabé až střední 7 slabé 8 velmi slabé 9... bez napadení Hodnocení sklizně Při sklizni jednotlivých odrůd byly zjišťována průměrná hmotnost jednoho plodu v gramech, průměrná hmotnost plodů z jedné koruny v kilogramech, počet plodů na jedné koruně a průměrné výnosy jednotlivých odrůd v tunách na hektar. Z náhodně vybraných deseti stromů sledované odrůdy bylo zváženo 5 plodů a zjištěna průměrná hmotnost jednoho plodu dané odrůdy v gramech. Celkový výnos dané odrůdy byl vydělen výměrou v hektarech, čímž byl zjištěn průměrný výnos dané odrůdy na 1 hektar. Průměrný výnos odrůdy z hektaru byl vydělen počtem stromů na jednom hektaru, což je průměrná hmotnost jablek z jednoho stromu. Při sklizni bylo vybráno pět náhodných stromů každé odrůdy, u kterých byl spočítán počet jablek na koruně. 30

5. VÝSLEDKY Ve sledovaných výsadbách byly hodnoceny odrůdy: Idared, Spartan, Jonathan, Šampion, Rubín, Bohemia, James Grieve, Delor, Boskoopské červené, Gloster, Melrose, Jonagold, Prima, Golden Delicious a Gala. Celkový počet stromů v pásových výsadbách je 39120 o výměře 43,53 hektarů. U odrůd Idared, Spartan a Jonathan se na jednom hektaru nachází 800 stromů uvedených odrůd. Odrůdy Šampion, Rubín, Bohemia, Delor, Boskoopské červené, Gloster, Melrose, Jonagold, Prima, Golden Delicious a Gala jsou vysazeny po 2200 stromech na hektar a James Grieve po 1600 stromech na hektar. Celkový počet stromů odrůdy Idared ve všech sledovaných výsadbách činí 16680. Odrůda Spartan je ve všech výsadbách zastoupena celkově 7064 stromy, odrůda Jonathan představuje 440 stromů, odrůda Šampion 15202 stromů, odrůdy Bohemia a Rubín dohromady 6864 stromů, James Grieve 1712 stromů, Delor 880 stromů, Boskoopské červené 528 stromů, Gloster 484 stromů, Melrose 462 stromů, Jonagold 1144 stromů, Prima 638 stromů, Golden Delicious 264 stromů, Gala 440 stromů. U plodů odrůdy Idared byla zjištěna průměrná hmotnost jednoho plodu 170 gramů. Hmotnost jednoho plodu odrůdy Spartan byla v průměru 120 gramů. Hmotnost jednoho plodu odrůdy Jonathan byla v průměru 150 gramů. U odrůdy Šampion byla průměrná hmotnost plodů 160 g. Hmotnost plodů odrůd Rubín byla v průměru 190 gramů u odrůdy Bohemia 180 gramů. U odrůdy James Grieve byla zjištěna váha jednoho plodu v průměru 175 gramů, u odrůdy Delor 150 gramů a Boskoopské červené 200 gramů. U odrůd Gloster byla zjištěna váha jednoho plodu 180 gramů a u Golden Delicious 130 gramů.váha jednoho plodu u odrůdy Melrose byla 190 gramů, u odrůdy Jonagold 160 gramů, u odrůdy Prima 170 gramů a u odrůdy Gala 140 gramů. Průměrná hmotnost plodů z jedné koruny v kilogramech byla zjištěna u odrůdy Idared 33,5 kg, u odrůdy Spartan 15,65 kg, u odrůdy Jonathan 26,6 kg, u odrůdy Šampion 27,6 kg, u odrůd Rubín a Bohemia 10,3 kg, u odrůdy James Grieve 16,7 kg, u odrůdy Delor 14,55 kg, u odrůdy Boskoopské červené 15,3 kg, u odrůdy Gloster 18,4 kg, u odrůdy Melrose 5,7 kg, u odrůdy Jonagold 13,7 kg, u odrůdy Prima 21,7 kg, u odrůdy Golden Delicious 18,2 kg a u odrůdy Gala 31