Optimalizace daňových vztahů k zahraničí

Optimalizace daňových vztahů k zahraničí

A. Smlouvy a metody zamezení mezinárodního dvojího zdanění. B. Zdaňování příjmů se zdrojem v zahraničí rezidentů ČR. C. Zdaňování příjmů se zdrojem v ČR nerezidentů a mezinárodní pronájem pracovní síly. D. Daňové ráje a offshore společnosti.

Téma : A.Smlouvy a metody zamezení mezinárodního dvojího zdanění. 1. Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění. 2. Explikace metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění. 3. Demonstrace metod na příkladu.

1. Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění. Podstatou smluv je : a) vyloučit mezinárodní dvojí zdanění, b) zamezit daňovým únikům. Smluvní státy se zpravidla zavazují, že : 1) osvobodí určité objekty zdanění od daně (např. důchod, úrok, dividendu, zisk, majetek); 2) sníží daňové zatížení; 3) rozdělí si právo vybírat daň podle zdroje, sídla, bydliště; 4) dohodnou se na vymezení určitých pojmů (např. dividenda, úroky, stálá provozovna, licenční poplatky, nezávislá povolání, příjmy z veřejných funkcí, daňový domicil - vztah DS ke státu).

1. Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění. Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění jsou kodifikovány ve Sbírce zákonů ČR (Sb.) nebo ve Sbírce mezinárodních smluv ČR (Sb.m.s.). Z hlediska rozsahu existují 2 typy smluv: 1) omezené je v nich řešena problematika úzkého okruhu specifických příjmů či majetku, 2) komplexní zahrnují veškeré druhy příjmů či majetku. Pro komplexní smlouvy existují dva modely smluv, podle nichž státy připravují daňové dohody. Jsou to tzv. vzorové smlouvy : a) podle vzoru OECD b) podle vzoru OSN c) podle vzoru EU Jednotlivé mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění byly uvedeny do roku 1999 včetně ve Sbírce zákonů ČR (označeno symbolem Sb.) a od roku 2000 jsou uvedeny ve Sbírce mezinárodních smluv (označeno symbolem Sb.m.s. ).

1. Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění. Pro oba typy smluv existuje shodná modelová struktura, zahrnující celkem 29 článků (čl. 1 až čl. 29). Čl. 1 Osoby, na které se smlouva vztahuje. [Personal Scope] Čl. 2 Daně, na které se smlouva vztahuje. [Taxed Covered] Čl. 3 Všeobecné definice. [General Definitions] Čl. 4 Rezident. [Resident] Čl. 5 Stálá provozovna. [Permanent Establishment] Čl. 6 Příjmy z nemovitého majetku. [Income from Immovable Property] Čl. 7 Zisky podniků. [Business Profits] Čl. 8 Mezinárodní doprava. [International Transport] Čl. 9 Sdružené podniky. [Associated Enterprises] Čl.10 Dividendy. [Dividends] Čl.11 Úroky. [Interest]

1. Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění. Čl.12 Licenční poplatky. [Royalties] Čl.13 Zisky ze zcizení majetku. [Capital Gains] Čl.14 Nezávislá povolání. [Independent Personal Services] Čl.15 Zaměstnání. [Dependent Personal Services] Čl.16 Ředitelé společností. [Company Managers] Čl.17 Umělci a sportovci. [Artistes and Sportsmen] Čl.18 Penze. [Pensions] Čl.19 Veřejné funkce. [Government Service] Čl.20 Studenti. [Students] Čl.21 Ostatní příjmy. [Other Income] Čl.22 Majetek. [Capital] Čl.23 Metody vyloučení dvojího zdanění. [Methods for Elimination of Double Taxation] Čl.24 Zákaz diskriminace. [Non-discrimination]

1. Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění. Čl.25 Řešení případů dohodou. [Mutual Agreement Procedure] Čl.26 Výměna informací. [Exchange of Information] Čl.27 Členové diplomatických misí a konzulární úředníci. [Members of Diplomatic Missions and Consular Posts] Čl.28 Vstup v platnost. [Entry into Force] Čl.29 Výpověď. [Termination]

Stálá provozovna Každý stát se snaží zdanit zisky z aktivní činnosti na svém území. Toto zdanění je v případě nerezidentů ČR omezeno na příjmy, které jsou dosahovány prostřednictvím stálé provozovny. Hlavním úkolem pro to, abychom byli schopni určit, zda daný příjem v ČR zdanit či nikoliv, je vymezit, kdy a za jakých podmínek dochází ke vzniku stálé provozovny na našem území. Samotný pojem stálá provozovna je v ČR definován v jednotlivých smlouvách o zamezení dvojímu zdanění uzavřených s příslušnými státy a dále v zákoně o daních z příjmů.

Poř. číslo 1. Vymezení vzniku stálé provozovny u staveniště a stavebně montážních projektů. Smluvní stát Nizozemské království (protokol ke smlouvě) Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací nad 12 měsíců Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. 138/1974 Sb. 112/1997 Sb. Platnost ode dne 30.12.1980 2. Francouzská republika nad 12 měsíců 79/2005 Sb. 01.07.2005 3. Belgické království nad 12 měsíců 95/2000 Sb. ve znění sdělení 127/2003 Sb.m.s. 24.07.2000 01.01.2004 4. Japonsko nad 12 měsíců 46/1979 Sb. 25.11.1978 5. Rakouská republika nad 12 měsíců 31/2007 Sb.m.s. 39/2007 Sb.m.s. 100/2012 Sb.m.s. 22.03.2007 26.11.2012 6. Republika Srí Lanka 183 dní 132/1979 Sb. 19.06.1979 7. Norské království nad 12 měsíců 35/1980 Sb. 28.12.1979 8. Švédské království nad 12 měsíců 9/1981 Sb. 08.10.1980 9. Kyperská republika nad 6 měsíců 120/2009 Sb.m.s. 26.11.2009 10. Španělsko nad 12 měsíců 23/1982 Sb. 05.06.1981

Vymezení vzniku stálé provozovny u staveniště a stavebně montážních projektů. Poř. číslo Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 11. Dánské království (protokol ke smlouvě) nad 12 měsíců 53/1983 Sb. 249/1993 Sb. 27.12.1982 18.12.1993 12. Jugoslávie nad 12 měsíců 99/1983 Sb. 17.04.1983 13. SRN 26) nad 12 měsíců 18/1984 Sb. 17.10.1983 14. Italská republika nad 12 měsíců 17/1985 Sb. 26.06.1984 15. Čínská lidová republika nad 6 měsíců 65/2011 Sb.m.s. 04.05.2011 16. Řecká republika nad 9 měsíců 98/1989 Sb. 23.05.1989 17. Brazilská federativní republika nad 6 měsíců 200/1991 Sb. 14.11.1990 18. Nigerijská federativní republika nad 3 měsíce 19. Spojené království Velké Británie a Severního Irska nad 12 měsíců 339/1991 Sb. 371/1999 Sb. 89/1992 Sb. 02.12.1990 20.12.1991 20. Tuniská republika nad 6 měsíců 419/1992 Sb. 25.10.1991

Poř. číslo Vymezení vzniku stálé provozovny u staveniště a stavebně montážních projektů. Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 21. Kanada 83/2002 Sb.m.s. 28.05.2002 22. Lucemburské velkovévodství nad 6 měsíců 79/1993 Sb. 30.12.1992 23. Slovenská republika nad 12 měsíců 100/2003 Sb.m.s. ve znění sdělení 127/2003 Sb.m.s. 14.07.2003 01.01.2004 24. Polská republika nad 12 měsíců 102/2012 Sb.m.s. 26.11.2012 25. USA nad 12 měsíců 26. Rumunsko nad 9 měsíců 32/1994 Sb. 370/1999 Sb. 180/1994 Sb. 370/1999 Sb. 23.12.1993 10.08.1994 27. Stát Izrael nad 12 měsíců 21/1995 Sb. 23.12.1994 28. Maďarská republika nad 12 měsíců 22/1995 Sb. 27.12.1994 29. Korejská republika nad 9 měsíců 124/1995 Sb. 03.03.1995 30. Lotyšská republika nad 9 měsíců 170/1995 Sb. 22.05.1995

Poř. číslo Vymezení vzniku stálé provozovny u staveniště a stavebně montážních projektů. Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací 31. Estonská republika nad 6 měsíců Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. 184/1995 Sb. 17/2004 Sb. Platnost ode dne 26.05.1995 32. Litevská republika nad 9 měsíců 230/1995 Sb. 08.08.1995 33. Thajské království nad 6 měsíců 229/1995 Sb. 14.08.1995 34. Egyptská arabská republika nad 6 měsíců 283/1995 Sb. 04.10.1995 35. Austrálie nad 12 měsíců 5/1996 Sb. 27.11.1995 36. Finská republika nad 12 měsíců 43/1996 Sb. 12.12.1995 37. Indonéská republika nad 6 měsíců 67/1996 Sb. 26.01.1996 38. Irsko nad 12 měsíců 163/1996 Sb. 21.04.1996 39. Albánská republika nad 9 měsíců 270/1996 Sb. 10.09.1996 40. Švýcarsko nad 12 měsíců 281/1996 Sb. 23.10.1996 41. Malta nad 9 měsíců 164/1997 Sb. 06.06.1997 42. Portugalská republika nad 12 měsíců 275/1997 Sb. 01.10.1997 43. Spojené arabské emiráty nad 12 měsíců 276/1997 Sb. 09.08.1997

Poř. číslo Vymezení vzniku stálé provozovny u staveniště a stavebně montážních projektů. Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 44. Ruská federace nad 12 měsíců 278/1997 Sb. 18.07.1997 45. Venezuelská republika nad 6 měsíců 6/1998 Sb. 12.11.1997 46. Jihoafrická republika nad 12 měsíců 7/1998 Sb. 03.12.1997 47. Běloruská republika nad 12 měsíců 31/1998 Sb. 15.01.1998 48. Malajsie nad 12 měsíců 71/1998 Sb. 09.03.1998 49. Vietnamská socialistická republika nad 6 měsíců 108/1998 Sb. 03.02.1998 50. Slovinsko nad 12 měsíců 214/1998 Sb. 28.04.1998 51. Singapurská republika nad 12 měsíců 224/1998 Sb. 21.08.1998 52. Mongolsko nad 12 měsíců 18/1999 Sb. 22.06.1998 53. Ukrajina nad 12 měsíců 103/1999 Sb. 20.04.1999 54. Bulharská republika nad 12 měsíců 203/1999 Sb. 02.07.1999 55. Indie nad 6 měsíců 301/1999 Sb. 27.09.1999 56. Kazachstán nad 12 měsíců 3/2000 Sb.m.s. 29.10.1999

Poř. číslo Vymezení vzniku stálé provozovny u staveniště a stavebně montážních projektů. Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací 57. Chorvatská republika nad 12 měsíců Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. 42/2000 Sb.m.s. 82/2012 Sb.m.s. Platnost ode dne 28.12.1999 30.07.2012 58. Libanonská republika nad 12 měsíců 30/2000 Sb.m.s. 24.01.2000 59. Moldavská republika nad 12 měsíců 88/2000 Sb.m.s. 26.04.2000 60. Islandská republika nad 12 měsíců 11/2001 Sb.m.s. 28.12.2000 61. Uzbecká republika nad 12 měsíců 28/2001 Sb.m.s. 15.01.2001 62. Republika Makedonie nad 12 měsíců 88/2002 Sb.m.s. 17.06.2002 63. Spojené státy mexické nad 6 měsíců 7/2003 Sb.m.s. 27.12.2002 64. Filipínská republika nad 6 měsíců 132/2003 Sb.m.s. 23.09.2003 65. Turecká republika nad 12 měsíců 19/2004 Sb.m.s. 16.12.2003 66. Stát Kuvajt nad 6 měsíců 48/2004 Sb.m.s. 122/2004 Sb.m.s. 03.03.2004 01.01.2005 67. Srbsko a Černá Hora nad 12 měsíců 88/2005 Sb.m.s. 27.06.2005 68. Korejská lidově demokratická republika nad 6 měsíců 3/2006 Sb.m.s. 07.12.2005 69. Ázerbájdžánská republika nad 9 měsíců 74/2006 Sb.m.s. 16.06.2006 70. Marocké království nad 6 měsíců 83/2006 Sb.m.s. 18.07.2006

Poř. číslo Vymezení vzniku stálé provozovny u staveniště a stavebně montážních projektů. Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 71. Gruzie nad 6 měsíců 40/2007 Sb.m.s. 04.05.2007 72. Jordánské hášimovské království nad 6 měsíců 88/2007 Sb.m.s. 07.11.2007 73. Tádžická republika 89/2007 Sb.m.s. 19.10.2007 74. Etiopská federativní demokratická republika nad 6 měsíců 54/2008 Sb.m.s. 30.05.2008 75. Nový Zéland nad 6 měsíců 75/2008 Sb.m.s. 29.08.2008 76. Arménská republika nad 6 měsíců 86/2009 Sb.m.s. 15.07.2009 77. Syrská arabská republika nad 6 měsíců 115/2009 Sb.m.s. 12.11.2009 78. Bosna a Hercegovina 58/2010 Sb.m.s. 12.05.2010 79. Hongkong 49/2012 Sb.m.s. 24.1.2012 80. Bahrain 59/2012 Sb.m.s. 10.4.2012 81. Barbados 69/2012 Sb.m.s. 6.6.2012

Poř. číslo Přehled maximálních sazeb daně (%) vybíraných ve státě zdroje příjmu Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 1. Nizozemské království 0 % 1), 10 % 7) 0 % 2) 5 % 2. Francouzská republika 0 % 1), 10 % 7) 0 % 2) 0 % 3), 5% 4), 10 % 5) 3. Belgické království 5 % 1), 15 % 7) 0 % 21), 10 % 5 % 4), 10 % 22) 4. Japonsko 10 % 1), 15 % 7) 0 % 6), 10 % 5. Rakouská republika 10 % 0 % 6. Republika Srí Lanka 15 % 0 % 6), 10 % 7. Norské království 5 % 1), 15 % 7) 0 % 8. Švédské království 0 % 1), 10 % 7) 0 % 9. Kyperská republika 10 % 0 % 6), 10 % 10. Španělsko 5 % 1), 15 % 7) 0 % 11. Dánské království 15 % 0 % 0 % kulturní 8), 10 % prům. 9) 0 % kulturní 8), 5 %prům. 9) 0 % kulturní 8), 10 % prům. 9) 0 % kulturní 8), 5 % prům. 9) 0 % kulturní 8), 5 % prům. 9) 0 % kulturní 8), 5 % prům. 9) 0 % kulturní 8), 5 % prům. 9) 0 % kulturní 8), 5 % prům. 9)

Poř. číslo Přehled maximálních sazeb daně (%) vybíraných ve státě zdroje příjmu Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 12. Jugoslávie 5 % 1), 15 % 7) 0 % 10 % 13. SRN 5 % 1), 15 % 7) 0 % 5 % 14. Italská republika 15 % 0 % 0 % kulturní 8), 5 % prům. 9) 15. Čínská lidová republika 10 % 0 % 6), 10 % 10 % 16. Řecká republika 38 47 % 0 % 6), 10 % 17. Brazilská federativní republika 15 % 10 % 10), 15 % 7) 0 % kulturní 8), 10 % prům. 9) 25 % 11), 15 % 7) 18. Nigerijská federativní republika 12,5 % 12), 15 % 7) 0 % 6), 15 % 15 % 19. Spojené království Velké Británie a Severního Irska 5 % 1), 15 % 7) 0 % 20. Tuniská republika 10 % 1), 15 % 7) 0 % 6), 12 % 21. Kanada 5 % 1), 15 % 7) 0 % 22. Lucemburské vévodství 5 % 1), 15 % 7) 0 % 23. Slovenská republika 0 % 0 % kulturní 8), 10 % prům. 9) 5 % kulturní 8), 15 % prům. 9) 0 % kulturní 8), 10 % prům. 9) 0 % kulturní 8), 10 % prům. 9)

Poř. číslo Přehled maximálních sazeb daně (%) vybíraných ve státě zdroje příjmu Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 24. Polská republika 5 % 12), 10 % 1) 0 % 6), 10 % 5 % 25. USA 5 % 13), 15 % 1) 0 % 0 % kulturní 8), 10 % prům. 9) 26. Rumunsko 10 % 0 % 6), 7 % 10 % 27. Stát Izrael 5 % 14), 15 % 7) 0 % 15), 10 % 7) 0 % 15), 10 % 7) 28. Maďarská republika 5 % 1), 15 % 7) 0 % 10 % 29. Korejská republika 5 % 1), 10 % 7) 10 % 0 % kulturní 8), 10 % prům. 9) 30. Lotyšská republika 5 % 1), 15 % 7) 0 % 6), 10 % 10 % 31. Estonská republika 5 % 1), 15 % 7) 0 % 6), 10 % 10 % 32. Litevská republika 5 % 1), 15 % 7) 10 % 10 % 33. Thajské království 10 % 10 % 5 % kulturní 8), 10 % 14), 15 % 1) 34. Egyptská arabská republika 5 % 1), 15 % 7) 15 % 15 % 35. Austrálie 5 % 16), 15 % 7) 10 % 10 % 36. Finská republika 5 % 1), 15 % 7) 0 % 1 % 17), 5 % 18), 10 % 19), 0 % kulturní 8),

Přehled maximálních sazeb daně (%) vybíraných ve státě zdroje příjmu Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 37. Indonéská republika 5 % 12), 15 % 7) 0 % 6), 12,5 % 12,5 % 38. Irsko 5 % 1), 15 % 7) 0 % 10 % 39. Albánská republika 5 % 1), 15 % 7) 0 % 6), 5 % 10 % 40. Švýcarsko 5 % 1), 15 % 7) 0 % 10 % 41. Malta 0 %, 5 % 20) 0 % 5 % 42. Portugalská republika 10 % 1), 15 % 7) 0 % 6), 10 % 10 % 43. Spojené arabské emiráty 0 % 6), 15 % 7) 0 % 10 % 44. Ruská federace 10 % 0 % 10 % 45. Venezuelská republika 5 % 14), 10 % 7) 0 % 6), 10 % 12 % 46. Jihoafrická republika 5 % 1), 15 % 7) 0 % 10 % 47. Běloruská republika 10 % 0 % 6), 5 % 10 % 48. Malajsie 10 % 0 % 6), 12 % 12 % 49. Vietnamská socialistická republika 10 % 0 % 6), 10 % 10 % 50. Slovinsko 5 % 1), 15 % 7) 0 % 6), 5 % 10 % 51. Singapurská republika 5 % 0 % 10 %

Přehled maximálních sazeb daně (%) vybíraných ve státě zdroje příjmu Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 52. Mongolsko 10 % 0 %6), 10 % 10 % 53. Ukrajina 5 % 1), 15 % 7) 0 % 6), 5 % 10 % 54. Bulharská republika 10 % 0 % 6), 10 % 10 % 55. Indie 10 % 0 % 6), 10 % 10 % 56. Kazachstán 10 % 0 % 6), 10 % 10 % 57. Chorvatská republika 5 % 0 % 10 % 58. Libanonská republika 5 % 0 % 5 % 4), 10 % 22) 59. Moldavská republika 5 % 1), 15 % 7) 0 % 10 % 60. Islandská republika 5 % 1), 15 % 7) 0 % 10 % 61. Uzbecká republika 10 % 0 % 10 % 62. Republika Makedonie 5 % 1), 15 % 7) 0 % 10 % 63. Spojené státy mexické 10 % 0 % 6), 10 % 10 % 64. Filipínská republika 10 % 23), 15 % 7) 0 % 6), 10 % 10 % 24), 15 % 25) 65. Turecká republika 10 % 0 % 6), 10 % 10 %

Přehled maximálních sazeb daně (%) vybíraných ve státě zdroje příjmu Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 66. Stát Kuvajt 0 % 6), 10 % 7) 0 % 10 % 67. Srbsko a Černá Hora 10 % 10 % 5 % kulturní 8), 15 % prům. 9) 68. Korejská lidově demokratická republika 10 % 10 % 10 % 69. Ázerbájdžánská republika 8 % 10 % 10 % 24) 70. Marocké království 10 % 10 % 10 % 24) 71. Gruzie 5% 1),10% 7) 0% 28) 5% 3),10% 5) 72. Jordánské hášimovské království 10 % 10 % 10 % 73. Tádžická republika 74. Etiopská federativní demokratická republika 10 % 10 % 10 % 75. Nový Zéland 15 % 10 % 10 % 76. Arménská republika 10 % 10 % 5% 8), 10% 9) 77. Syrská arabská republika 10 % 10 % 12 % 78. Bosna a Hercegovina

Přehled maximálních sazeb daně (%) vybíraných ve státě zdroje příjmu Poř. číslo 79. Hongkong 80. Bahrain 81. Barbados Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky

Vysvětlivky: 1) Při vlastnictví nejméně 25 % podílů. 2) Zdanění ve výši 0 % znamená, že se úroky zdaňují pouze v zemi bydliště poplatníka, nikoliv v zemi zdroje příjmu. 3) Náhrada za užití nebo poskytnutí na užití autorského práva k literárnímu, uměleckému nebo vědeckému dílu, s výjimkou počítačových programů a včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání. 4) Náhrada za užití nebo poskytnutí práv na užití průmyslových, vědeckých nebo obchodních zařízení. 5) Náhrada za užití nebo práv za užívání patentu, ochranné známky, návrhu, modelu, plánu, tajného vzorce, výrobního postupu, počítačového programu a dále nabytých průmyslových, obchodních nebo vědeckých zkušeností (know-how). 6) Jde o úroky z vládních úvěrů a půjček, které jsou osvobozeny od daně (0 %). 7) Ve všech ostatních případech. 8) Kulturní licenční poplatky zahrnují příjmy přijaté náhradou za užití nebo za práva na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro rozhlasové a televizní vysílání.

Vysvětlivky: 9) Průmyslové licenční poplatky zahrnují příjmy přijaté náhradou za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, tajného návodu nebo výrobního postupu nebo za užití nebo právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. 10) Sazba daně činí 10 %, pokud jde o půjčky a úvěry poskytované bankou na období nejméně10 let ve spojení s prodejem průmyslového zařízení nebo studie, instalací nebo vybavením průmyslových nebo vědeckých jednotek a ve spojení s veřejnými pracemi. 11) Sazba daně činí 25 % z hrubé částky licenčních poplatků za užití nebo za právo na užití ochranných známek. 12) Jestliže příjemcem je společnost(jiná než osobní společnost), která přímo vlastní nejméně 20 % majetku společnosti vyplácející dividendy. 13) Sazba daně činí 15 % hrubé části dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost, která vlastní nejméně 10 % podílů s hlasovacím právem na společnosti vyplácející dividendy. 14) Sazba daně činí 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo vlastní nejméně 15 % majetku společnosti vyplácející dividendy.

Vysvětlivky: 15) Ve státě zdroje nepodléhají úroky placené z obligací, dluhopisů prvně zmíněného smluvního státu (Česká republika) nebo z půjček poskytnutých, refinancovaných, zaručených nebo zajištěných v případě České republiky Ćeskou národní bankou a v případě Izraele Bank of Israel. 16) Sazba daně činí 5 % v Austrálii z té části hrubé částky dividend, která byla ofrankována (zaplacením daně společnosti ze zisku) v souladu se zákony Austrálie vztahujícími se k daním, jestliže podle těchto zákonů sazba daně z ofrankovaných dividend vyplácených nerezidentovi společností, která je pro daňové účely rezidentem Austrálie, nepřesáhne 5 % hrubé částky dividend a v České republice 5 % z hrubé částky dividend, jestliže jsou dividendy vypláceny společnosti (vyjma partnerství), která přímo vlastní nejméně 20 % jmění společnosti vyplácející dividendy. 17) Za finanční pronájem zařízení. 18) Za operativní pronájem zařízení nebo za užití nebo za právo na užití počítačových programů. 19) Za užití nebo za právo na užití patentu, ochranné známky,návrhu nebo modelu, plánu tajného vzorce nebo výrobního postupu a za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo německé.

Vysvětlivky: 20) Jsou-li dividendy vypláceny společností, která je rezidentem České republiky, rezidentu Malty, který je jejich skutečným vlastníkem, čeká daň takto uložená nepřesáhne pět procent hrubé částky dividend. Jestliže jsou dividendy vypláceny společností, která je rezidentem Malty, rezidentu České republiky, který je jejich skutečným vlastníkem, maltská daň z hrubé částky dividend nepřesáhne daň uloženou ze zisků, z nichž jsou dividendy vypláceny. 21) Úroky jsou osvobozeny od zdanění ve smluvním státě, v němž mají zdroj, jestliže to jsou úroky z obchodních pohledávek včetně pohledávek představovaných obchodními cennými papíry vyplývající z odložených plateb za zboží nebo služby poskytované podnikem, nebo úroky placené z důvodu půjčky nebo úvěru, které jsou poskytovány, garantovány nebo pojišťovány veřejnými subjekty, jejichž cílem je podpora exportu, dále úroky z půjček jakéhokoliv druhu nepředstavovaných cennými papíry na doručitele, které poskytuje bankovní podnik, dále úroky z vkladů nepředstavovaných cennými papíry na doručitele (u bankovního podniku) a úroky placené druhému smluvnímu státu nebo nižšímu správnímu útvaru nebo místního úřadu tohoto státu.

Vysvětlivky: 22) Sazba daně 10 % z hrubé částky licenčních poplatků za užití nebo právo na užití jakékoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a filmů nebo zakázek pro rozhlasové nebo televizní vysílání, jakéhokoliv softwaru, patentu, ochranné známky, návrhu, modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. 23) Sazba daně činí 10 %, jestliže skutečným vlastníkem je společnost, která přímo vlastní nejméně 10 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy. 24) Sazba daně 10 % z hrubé částky licenčních poplatků plynoucí z práv za užití nebo práv na užití jakéhokoliv práva k dílu literárnímu, uměleckému vědeckému (kromě autorského práva ke kinematografickým filmům a filmům nebo nahrávkám pro televizní nebo rozhlasové vysílání), jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu, modelu nebo plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za užití nebo práva na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké

Vysvětlivky: 25) Sazba daně 15 % hrubé částky licenčních poplatků za užití nebo z práv na užití jakéhokoliv autorského práva ke kinematografickým filmům nebo nahrávkám pro televizní nebo rozhlasové vysílání. 26) Ministerstvo financí ČR vydalo dne 30.7.2004 Pokyn č. D 269 Sdělení k uplatňování Smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Německem ve vztahu k německým subjektům s právní formou GmbH&CO.KG, v němž jsou uvedeny podrobnosti k aplikaci mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění týkající se výše uvedených specifických německých subjektů.(publikováno ve Finančním zpravodaji 7-8/2004) a dále vydalo sdělení č.j. 49/115 981/2004-494 ze dne 8.11.2004 k pokynu č. D-269 (publikováno ve Finančním zpravodaji 11/2004). 27) V případě, že skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní obchodní společnost), která přímo vlastní nejméně 10% kapitálu společnosti vyplácející dividendy. 28) Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 8% hrubé částky úroků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení.

2. Explikace metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění.

2. Explikace metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění. 1) Metody vynětí (Exemption) 2) Metody zápočtu (Credit system) 1) U metod vynětí rozlišujeme : a) metodu úplného vynětí (Full Exemption) b) metodu vynětí s výhradou progrese (Exemption for Progression) Metoda úplného vynětí spočívá v tom, že příjem dosažený v zahraničí se úplně vyjímá ze zdanění a nezahrne se do základu daně. Metoda vynětí s výhradou progrese se uplatňuje ve 2 variantách (resp. jde o dvě samostatné metody), a to: metoda zprůměrování (Averaging) metoda vrchního dílku (Top Slicing)

2. Explikace metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění. Princip metody zprůměrování spočívá ve 3 krocích : a) vypočítá se daňová povinnost (D T+Z ) ze souhrnu dílčích základů daně (Σ DZD) z tuzemska a ze zahraničí; b) stanoví se průměrné daňové zatížení v % : Z D = (D T+Z ) : (Σ DZD) x 100 ; c) vypočítá se daň v tuzemsku = (D T ) = DZD T x Z D x 0,01 Princip metody vrchního dílku spočívá ve zjištění souhrnu dílčích základů daně z tuzemska (DZD T ) a ze zahraničí (DZD Z ) a pro tento celkový dílčí základ daně (Σ DZD) se vyhledá v tuzemském předpisu příslušné pásmo klouzavě progresivní stupnice z hlediska výše Σ DZD a jemu odpovídající marginální sazba daně, kterou se při výpočtu daně v tuzemsku (D T ) zatíží dílčí základ daně v tuzemsku (DZD T ). 2) U metod zápočtu rozlišujeme : a) metodu plného zápočtu (Full Credit) ; b) metodu prostého zápočtu (Ordinary credit). U metod zápočtu se daň zaplacená v zahraničí započítává na daňovou povinnost v tuzemsku.

2. Explikace metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění. Při aplikaci metody plného zápočtu se daň zaplacená v zahraničí plně (v celé výši) započte na daňovou povinnost v tuzemsku a o výši daně zaplacené v zahraničí se sníží daňová povinnost poplatníka vypočítaná z dílčího základu daně z příjmů dosažených v tuzemsku (DZD T ) a z dílčího základu daně z příjmů ze zdrojem v zahraničí (DZD Z ). Metoda prostého zápočtu předpokládá, že daň zaplacená v zahraničí se započte na daňovou povinnost v tuzemsku, avšak maximálně do výše tzv. ukazatele maxima (Max) a do výše daně zaplacené v zahraničí. Tento ukazatel se určí jako [(DZD Z ) : (DZD T+Z ) x D T+Z ].

Zadání příkladu: 3. Demonstrace metod na příkladu Poplatník, který je rezidentem ČR, má příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, dále příjmy z kapitálového majetku a z pronájmu se zdrojem příjmů v ČR. DZD T = 648 000 Kč. V zahraničí poplatník vykonával zaměstnání a jeho příjem ze závislé činnosti snížený o v zahraničí sražené zdravotní a sociální pojištění činil v přepočtu 160 000 Kč (DZD Z ). Z tohoto příjmu zaplatil v zahraničí daň (D Z ) ve výši 48 000 Kč. Předpokládejme, že poplatník neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky ani slevy na dani.

3. Demonstrace metod na příkladu Řešení příkladu. (A) Při klouzavě progresivní stupnici (z roku 2007) 1. Metoda úplného vynětí Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč DZD po vynětí = DZD - DZD Z = DZD T = 648 000 Kč Daň podle 16 = D T = = [61 212 + (0,32 x 316 800)] = 162 588 Kč Daň zaplacená v zahraničí = D Z = 48 000 Kč Daň celkem = Σ D = 210 588 Kč

3. Demonstrace metod na příkladu 2. Metoda zprůměrování Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč Daň podle 16 = D T+Z = = [61 212 + (0,32 x 476 800)] = 213 788 Kč Průměrné daňové zatížení = = Z D = (213 788 : 808 000) x 100 = 26,46 % Daňová povinnost v ČR = D T = DZD T x Z D = 171 461 Kč Daň zaplacená v zahraničí = D Z = 48 000 Kč Daň celkem = Σ D = 219 461 Kč

3. Demonstrace metod na příkladu 3. Metoda vrchního dílku Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč Sazba daně v pásmu 331 200 Kč a více = 32 % Daňová povinnost v ČR = D T = DZD T x m S D = 648 000 x 0,32 = 207 360 Kč Daň zaplacená v zahraničí = D Z = 48 000 Kč Daň celkem = Σ D = 255 360 Kč 4. Metoda plného zápočtu Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč Daň podle 16 = D T+Z = = [61 212 + (0,32 x 476 800)] = 213 788 Kč Zápočet daně zaplacené v zahraničí = D Z = 48 000 Kč Daňová povinnost v ČR = D T = = 213 788 48 000 = 165 788 Kč Daň celkem = Σ D = 213 788 Kč

3. Demonstrace metod na příkladu 5. Metoda prostého zápočtu Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč Podíl (DZD Z : Σ DZD) x 100 = = (160 000 : 808 000) x 100 = 19,80 % Daň podle 16 = D T+Z = = [61 212 + (0,32 x 476 800)] = 213 788 Kč Maximálně možná výše zápočtu daně = = Max = 213 788 x 0,1980 = 42 331 Kč Daň zaplacená = D Z = 48 000 Kč Daň k zápočtu = 42 331 Kč Daňová povinnost v ČR = D T = 213 788 42 331 = 171 457 Kč Daň celkem = Σ D = 219 457 Kč

3. Demonstrace metod na příkladu Neuplatněná částka k zápočtu (48 000 42 331) = 5 669 Kč z daně zaplacené v zahraničí je daňovým výdajem u příjmů, které se zahrnují do základu daně v následujícím zdaňovacím období.

3. Demonstrace metod na příkladu Řešení příkladu. (B) Uplatnění jednotné sazby daně (15%) 1. Metoda úplného vynětí Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč DZD po vynětí = DZD - DZD Z = DZD T = 648 000 Kč Daň podle 16 = D T = 648 000 x 0,15 = 97 200 Kč Daň zaplacená v zahraničí = D Z = 48 000 Kč Daň celkem = Σ D = 145 200 Kč

3. Demonstrace metod na příkladu 2. Metoda zprůměrování Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč Daň podle 16 = D T+Z = [808 000 x 0,15] = 121 200 Kč Průměrné daňové zatížení = = Z D = (121 200 : 808 000) x 100 = 15,00 % Daňová povinnost v ČR = D T = DZD T x Z D = 97 200 Kč Daň zaplacená v zahraničí = D Z = 48 000 Kč Daň celkem = Σ D = 145 200 Kč

3. Demonstrace metod na příkladu 3. Metoda vrchního dílku Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč Marginální sazba daně = 15 % Daňová povinnost v ČR = D T = DZD T x M S D = 648 000 x 0,15 = 97 200 Kč Daň zaplacená v zahraničí = D Z = 48 000 Kč Daň celkem = Σ D = 145 200 Kč 4. Metoda plného zápočtu Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč Daň podle 16 = D T+Z = 808 000 x 0,15 = 121 200 Kč Zápočet daně zaplacené v zahraničí = D Z = 48 000 Kč Daňová povinnost v ČR = D T = = 121 200 48 000 = 73 200 Kč Daň celkem = Σ D = 121 200 Kč

3. Demonstrace metod na příkladu 5. Metoda prostého zápočtu Σ DZD = DZD T + DZD Z = 648 000 + 160 000 = 808 000 Kč Podíl (DZD Z : Σ DZD) x 100 = = (160 000 : 808 000) x 100 = 19,80 % Daň podle 16 = D T+Z = 808 000 x 0,15 = 121 200 Kč Maximálně možná výše zápočtu daně = = Max = 121 200 x 0,1980 = 23 997 Kč Daň zaplacená = D Z = 48 000 Kč Daňová povinnost v ČR = D T = 121 200 23 997 = 97 203 Kč Daň celkem = Σ D = 145 203 Kč Neuplatněná částka k zápočtu (48 000 23 997) = 24 003 Kč z daně zaplacené v zahraničí je daňovým výdajem u příjmů, které se zahrnují do základu daně v následujícím zdaňovacím období.

3. Demonstrace metod na příkladu Celkovou výši daňové povinnosti poplatníka s příjmy se zdrojem v ČR i se zdrojem v zahraničí ovlivňují především tyto faktory: výše (velikost) příjmů, výdajů a dílčího základu daně poplatníka; poměr DZD T a DZD Z ; uplatněná metoda zamezení mezinárodního dvojího zdanění; stupeň progrese daňových sazeb u daně z příjmů fyzických osob (pokud existuje) a jeho rozdíl mezi Českou republikou a zahraničním státem; diferenciace v daňovém zatížení příjmů mezi ČR a zahraničním státem.

B. Zdaňování příjmů se zdrojem v zahraničí rezidentů ČR.

1. Explikace pojmů rezident a nerezident u fyzických osob a u právnických osob.

Český daňový systém 6. Zdaňování příjmů fyzických osob (I) 6.1. Poplatník daně 1.1 Poplatník daně fyzické osoby V daňové teorii a praxi jsou rozlišovány podle teritoriálního vymezení zdrojů příjmů dva typy daňových poplatníků, a to: 1) poplatník s neomezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (daňový tuzemec, domácí osoba, rezident); 2) poplatník s omezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (daňový cizozemec, zahraniční osoba, nerezident, nonrezident)

Český daňový systém 6. Zdaňování příjmů fyzických osob (I) 6.1. Poplatník daně 1.1 Poplatník daně fyzické osoby Poplatníkem s neomezenou daňovou povinností (1) je fyzická osoba, která na území ČR: má bydliště, nebo se zde obvykle zdržuje. Poplatníky s omezenou daňovou povinností (2) jsou fyzické osoby, které na území ČR: nemají bydliště; obvykle se nezdržují; zdržují se méně než 183 dní v roce; zdržují se pouze z důvodu studia či léčení (i když se na území ČR obvykle zdržují); fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce (i když splňují jedno z kritérií pro daňového tuzemce).

1.2 Poplatník daně právnické osoby Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou: osoby, které nejsou fyzickými osobami, a organizační složky státu. Z hlediska rezidentství rozlišujeme právnické osoby jako: 1. rezident ČR jde o poplatníky, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen; daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí; 2. nerezident ČR poplatník, který nemá na území ČR sídlo; daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR.

1.2 Poplatník daně právnické osoby Z hlediska předmětu daně je důležité rozlišení na právnické osoby: - podnikající jde o právnické osoby založené za účelem podnikání (obchodní společnosti a družstva) podle obchodního zákoníku (např. a.s., s.r.o., v.o.s., k.s., družstvo) nebo podle nařízení EU (tzv. evropská společnost, Societas Europaea); - nepodnikající tj. právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, a byly zřízeny zákonem (např. veřejné vysoké školy) nebo rozhodnutím Ministerstva vnitra (např. občanská sdružení). Do této skupiny právnických osob patří dále i obce, kraje, organizační složky státu, státní fondy, zájmová sdružení právnických osob s právní subjektivitou, obecně prospěšné společnosti, školské právnické osoby, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, nadace a nadační fondy, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, odborové organizace, případně subjekty, o nichž to stanoví zvláštní zákony.

2. Zdaňování příjmů ze závislé a z nezávislé činnosti. Poplatník daně z příjmů (FO+PO), který je rezidentem ČR, má daňovou povinnost nejen z příjmů plynoucích ze zdrojů v ČR, ale i příjmů ze zahraničí. Zdaňuje příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny od daně podle tuzemského předpisu nebo příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Aby se vyloučilo dvojí zdanění, může si rezident ČR při zdaňování příjmů z tuzemska odečíst od této daně obdobnou daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do částky daně z příjmů připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí.

2. Zdaňování příjmů ze závislé a z nezávislé činnosti. Dvojí zdanění lze vyloučit pouze tehdy, pokud jde o příjmy ze státu, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou. Z pohledu FO-rezidenta ČR je nutné rozlišovat příjmy ze zahraničí ze závislé činnosti ( 6) nebo z nezávislé činnosti ( 7,8,9,10).

2. Zdaňování příjmů ze závislé a z nezávislé činnosti. 1. Příjmy ze závislé činnosti ( 6) vykonávané v zahraničí, plynoucí rezidentu ČR od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, se sídlem nebo bydlištěm v ČR pokud příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži stálé provozovny v zahraničí se většinou vyjímají ze zdanění, neboť na výběr daně z příjmů ze závislé činnosti má právo stát zdroje příjmu. Existují výjimky USA, Belgie aj. 2. Z příjmů z nezávislé činnosti ( 7,8,9,10) se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část.pokud by to bylo výhodnější, započte se daň zaplacená ve druhé státě nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

3. Zdaňování dividend, úroků a licenčních poplatků se zdrojem v zahraničí. Použije se metoda zápočtu. U dividend, úroků a licenčních poplatků se uplatňují sazby dle mez. smlouvy ve výši 5, 10, 12, 12,5, 15 a 25 %. Příklad: Poplatník FO měl v r. 2012 tuzemské příjmy 411.222 Kč, výdaje 197.222 Kč. Příjmy ve formě dividend měl ve SR 48.262 Kč (zde zdaněny 15 %) a v Rakousku 72.738 Kč (zde zdaněny 10 %). Vypočítat daňovou povinnost poplatníka uplatňujícího nezdanitelnou částku 23.520 Kč (úroky z hypot. úvěru) a slevu na dani na poplatníka, tj. 24.840 Kč.

Řešení: Tuzemsko DZD T = P T V T = 411.222-197.222=214.000 Zahraničí DZD Z = P Z = 48.262+72.738= 121.000 Souhrn DZD 335.000 Nezdanitelná část základu daně 23.520 Základ daně 311.480 = 311.400 Daň 15 %= 311.400 x 0,15= 46.710 Koeficient zápočtu (DZD Z ):(DZD T +DZD Z )= =(121.000:335.000)= 0,3612 Ukazatel maxima Z max =46.710 x 0,3612= 16.871,65 Daň zaplacená v zahraničí=(48.262x0,15)+(72.738x0,10)=14.513 Daň po zápočtu=46.710-14.513= 32197 Sleva na dani na poplatníka 24.840 Daň po zápočtu a slevě 7.357

4. Přiznání k dani, vynětí příjmů a zápočet daně zaplacené v zahraničí. DAP se v tuzemsku nepodává, má-li poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění dle mez. smlouvy. DAP se v tuzemsku podává, pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti ze země, s níž není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění. Dvojí zdanění bude zmírněno tím, že daň zaplacená v zahraničí je výdajem odčitatelným od základu daně v následujícím zd. období. Při závislé činnosti se zahraniční příjem snižuje o daň zaplacenou z téhož příjmu v zahraničí.

4. Přiznání k dani, vynětí příjmů a zápočet daně zaplacené v zahraničí. Příjmy z nezávislé činnosti FO ze zdrojů v zahraničí se zdaňují v DAP společně s příjmy tuzemskými. Metody výpočtu metoda vynětí s výhradou progrese nebo metoda zápočtu.

C. Zdaňování příjmů se zdrojem v ČR nerezidentů a mezinárodní pronájem pracovní síly.

1. Techniky výběru daně od nerezidentů. Zahraniční FO a PO, které nejsou rezidenty ČR, mají daňovou povinnost z příjmů, jejichž zdroj se nachází na území ČR. Uplatňují se 2 techniky výběru daně od nerezidentů: 1) srážkou daně (zvláštní sazbou daně ze sam. základu daně) z příjmů (hrubé částky) plátcem daně u zdroje, a to sazbou daně dle mez. smlouvy a tuzemského předpisu, 2) výběr daně prostřednictvím DAP se zajištěním daně.

2. Výběr daně srážkou daně. V případě srážkové daně se uplatňují sazby uvedené v mez. smlouvách o zamezení dvojího zdanění ve výši 5%, 10%, 12%, 12,5%, 15%, 25%. Jde o max. sazby, které lze uplatnit ve státě zdroje. Podle tuzemského předpisu se uplatňují sazby 5% (příjmy z nájemného u FL) a 15% (z účasti v a.s. a z podílu na zisku z podílového listu tzv. dividendový příjem, z podílu na zisku, z účasti na s.r.o., z vypořádacího podílu při zániku účasti v s.r.o., z výher a cen v loteriích aj.).

3. Zajištění daně u nerezidentů fyzických osob se provádí: 1% z příjmů z prodeje investičních nástrojů dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením, 10% z příjmů ze zdrojů na území ČR, např. příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, příjmy z prodeje nebo užívání nemovitostí umístěných na území ČR, příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, výhry v loteriích, výživné, důchody aj. 15 % ze základu daně v.o.s. nebo k.s. připadajícího na společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s.

4. Stálá provozovna zahraniční osoby (nerezidenta). Jednou z forem podnikání zahraniční osoby na území České republiky je zřízení její organizační složky (odštěpného závodu, detašovaného pracoviště, reprezentace). Tato organizační složka je pouze organizačně oddělenou součástí zahraniční osoby, samostatnou jen do nezbytně nutné míry, vyžadované českým právním řádem. Organizační složka nemá právní subjektivitu. Přestože formálně vstupuje do obchodních kontraktů, odpovědnost za veškeré právní jednání organizační složky nese zahraniční osoba. Pro účely OBCHZ je organizační složka podniku jako jeho odštěpný závod zapsaný v obchodním rejstříku (OR). Organizační složku může zřídit jak právnická tak fyzická osoba. Podmínkou pro to je, aby v zemi svého původu měla statut podnikatele. Organizační složka zahraniční osoby je oprávněna působit na území ČR dnem zápisu do OR.

4. Stálá provozovna zahraniční osoby (nerezidenta). Stálou provozovnou se pak rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků (nerezidentů),umístěné na území České republiky, a to zejména dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje). V těchto smlouvách jsou odlišně definovány podmínky, za jakých vzniká stálá provozovna a je tedy nutné vždy vycházet z konkrétní smlouvy.

5. Zdaňování mezinárodního pronájmu pracovní síly. mezinárodní pronájem PS = pronajímání zaměstnanců zahraničních firem (B) českým daňovým rezidentům (A) za účelem vykonávání závislé činnosti, přičemž zahr. firma práci sama neřídí, nezodpovídá za ni, ani nepředává výsledky, formy pronájmu PS mezi A a B: 1. smlouva o dílo B pouze zprostředkovává svým zaměstnancům na území ČR zaměstnání a příjem za práci se vyplácí jejím prostřednictvím, 2. smlouvy o uvolnění pracovníků v zájmu účelné spolupráce s odvoláním na 42 ZP, které upravuje institut vyslání zam. k výkonu práce k jiné osobě.

5. Zdaňování mezinárodního pronájmu pracovní síly. Za zaměstnavatele je dle ZDP považován poplatník (A), u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smlouvy vypláceny prostřednictvím zahraniční osoby (B). Takto vyplácený příjem se považuje za příjem vyplácený českým rezidentem. V případě, že v úhradách zaměstnavatele (A) zahraniční osobě (B) je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady. Zaměstnavatel má povinnost plátce daně z příjmů ze závislé činnosti pronajatých zaměstnanců, i když mzda je vyplácena zaměstnancům prostřednictvím zahraniční osoby (B) nebo stálé provozovny umístěné na území ČR tzv. ekonomický zaměstnavatel.

D. Daňové ráje a offshore společnosti.

1. Země s privilegovaným daňovým režimem tzv. daňové ráje nebo také offshore centra. Offshore = mimo pobřeží, původní význam pro označení menších ostrovů ležících vně území a pobřeží daného státu nabízející různé výhody vč. daňových úlev investorům z průmyslově vyspělejších zemí s cílem přilákat zahraniční kapitál, = pojem používán nejčastěji ve spojení se společností nebo investicí, která je umístěna v zahraničí, kde se platí nižší daně než v mateřské zemi. Daňový ráj = země, jejíž zákony, nařízení a tradice a v některých případech i smluvní ustanovení umožňují snížení celkového daňového zatížení.

2. Daňové ráje a offshore centra. Za daňový ráj by mohla být považována každá země nabízející větší daňové úlevy pro investory (nap. osvobození od daní, daňové prázdniny v ČR 5 let od r. 2008, dříve 10 let při poskytování investičních pobídek). Snaha o dosažení daňových výhod postupně převládá nad původními motivy daňového plánování. Postupně se prosazuje plánování mezinárodních operací, globální investování, pojišťování, zjednodušování mezinárodních obch. transakcí to vede ke vzniku tzv. offshore finančního centra (dominantní role=daňové výhody)

2. Daňové ráje a offshore centra. 1. země offshore centra Bermudy (1927) rozmach daňových rájů v roce 1984 - přijat výnos o mez. obchodních společnostech v roce 2009 existovalo 212 tisíc takových společností Daňové ráje Andorra, Angola, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Bermudy, Britské panenské ostrovy, Gibraltar, Hongkong, Irsko, Jamajka, Lucembursko, Nizozemí, Švýcarsko, Panama, Venezuela, Seychely aj.

3. Typy subjektů a formy podnikání offshore společnosti subjekty zakládané podle speciálních zákonů, podle všeobecného zákona o společnostech a daňově osvobozené společnosti, partnership společenství 2 nebo více osob, které spojují své finanční zdroje, schopnosti a kvalifikaci jednotlivých společníků (partners) s cílem dosáhnout při společném podnikání zisku, který se pak rozděluje (v ČR obdoba sdružení FO, v.o.s., k.s.) 2 základní druhy partnership: 1. general p. všichni společníci mají stejné postavení a celým svým majetkem ručí za veškeré závazky společnosti 2. limited p. je společností, kde alespoň 1 společník ručí za závazky p. neomezeně (general partner) a alespoň 1 společník ručí pouze do výše svého vkladu (limited partner)

3. Typy subjektů a formy podnikání Trusty (svěřenství) jsou formou podnikání, při níž prospěch z majetku, který vlastní jedna strana (správce t.), plyne druhé straně (beneficientovi). Nástroj pro ochranu rodinného majetku (ochrana majetku před nároky ze strany 3. osob), nástroj sloužící k legální minimalizaci daňové povinnosti, sestavování trust. smlouvy je v kompetenci zakladatele, přičemž beneficientem může být i zakladatel, Nadace (foundation) je produktem římského práva, PO s tzv. věcným substrátem. Majetek je složen z vkladů zakladatelů a po dobu existence nadace je oddělen od jejich vlastního majetku. Založena pro určený nekomerční účel. Zpravidla pod kontrolou vlády, účel musí vyhovovat veř. zájmu.

3. Typy subjektů a formy podnikání Offshore banky společnosti provozující bankovní činnost v některém z offshore center prostřednictvím v tomto místě získané licence, pro něž je stanoven zvýhodněný daňový režim (mj. nemusí mít povinné rezervy). Zdrojem příjmů SR offshore center jsou roční licenční poplatky. jsou stanoveny vysoké nároky na žadatele o licenci. Offshore pojišťovny pojišťovací společnosti podnikající v offshore centrech, kde mají výhodné podmínky, především v oblasti nižší regulace činností a při nízkém zdanění. Pojišťovací produkty nabízeny do celého světa. Kaptivní (závislé) pojišťovny zakládány podnikatelskými subjekty pro krytí rizik spojených s jejich činností. Osvobození od zdanění v místě registrace.

4. Daňové výhody offshore společností osvobození od placení daně z příjmů nebo platí tuto daň při velmi nízkém daňovém zatížení (roční vládní paušální poplatek nebo správní poplatek, tzv. filing fee) nebo jen dílčí výhody, např. osvobození od daně z kapitálových zisků, z dividend, DPFO, DPH, daňové prázdniny, investiční úlevy na dani, anonymita vztahující se k offshore společnosti aj.

Výměna informací s daňovými ráji Ministerstvo financí předložilo v roce 2010 do vlády první dvě dohody o výměně informací v daňových záležitostech s jurisdikcemi s preferenčním daňovým režimem (tzv. daňovými ráji). Smluvními stranami jsou Státy Guernsey (States of Guernsey) a Ostrov Man (Isle of Man). Jedná se o významný nástroj v boji proti daňovým únikům s pozitivním dopadem na veřejné rozpočty, uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Proto je v zájmu České republiky uzavřít co nejvíce podobných dohod, v tuto chvíli se nachází v různé fázi vyjednávání další tři smlouvy, z toho jedna těsně před uzavřením, dodal ministr financí. Na základě těchto smluv je možné obdržet informace potřebné pro účely správy daní, tj. zejména možnost prověřit, zda příjem nebo majetek českých daňových subjektů byl řádně zdaněn. A to bez ohledu na to, zda jsou potřebné informace v držení bank nebo jiných finančních institucí, upozornil generální ředitel Jan Knížek, šéf daňové správy. Česká republika tak navazuje na pozitivní zkušenosti s tímto druhem mezinárodní spolupráce doposud realizované především na základě smluv o zamezení dvojímu zdanění a Směrnice Rady 77/799/EHS z 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci příslušných orgánů členských států v oblasti přímých daní a pojistného a memorand o porozumění. Usnesením vlády č. 227 ze dne 22.3. 2010 byl za účelem sjednávání takovýchto dohod schválen Vzorový návrh směrnice pro expertní jednání o dohodách o výměně informací v daňových záležitostech a návrh Dohody o výměně informací v daňových záležitostech. Oba dokumenty slouží jako koncepční základ vyjednávání příslušných dohod, jehož cílem je účinná spolupráce tuzemské daňové správy s daňovou správou států aplikujících preferenční daňovým režimem, který umožňuje unikání daňových příjmů České republiky. Tento typ mezinárodních smluv vycházející z nových standardů OECD pro výměnu informací dosud nebyl sjednáván a je výsledkem tlaku mezinárodního společenství na důslednou aplikaci principů dobré daňové správy i v problematických jurisdikcích. Obě dohody nyní musí projít standardním legislativním procesem v ČR i v zemích smluvních partnerů