Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Stráně u Popovic CZ0723425
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Stráně u Popovic Kód lokality: CZ0723425 Kód lokality v ÚSOP: 3354 Rozloha (ha): 130,8608 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 1016 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka - část Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Dne 16. 12. 2013 byla Krajským úřadem Zlínského kraje vyhlášena přírodní památka Stráně u Popovic. Podklady pro její vymezení nebyly v době zpracování SDO ještě k dispozici. Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 130,8608 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Zlínský kraj Dotčené obce Hradčovice, Podolí, Popovice, Veletiny Dotčená katastrální území Hradčovice, Podolí nad Olšavou, Popovice u Uherského Hradiště, Veletiny
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží je tvořeno vápnitými jílovci a pískovci bělokarpatské a račanské jednotky magurského flyše. Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Vizovická vrchovina, podcelku Hlucká pahorkatina, okrsků Prakšická a Vlčnovská pahorkatina. Jedná se o členitou pahorkatinu s celkovým úklonem reliéfu k JZ, tvořenou flyšovými horninami, s erozně denudačním reliéfem širokých plochých hřbetů oddělených hlubokými, ale široce rozevřenými podélnými údolími, rozčleněnými krátkými příčnými údolími, na rozvodích se zbytky terciérního zarovnaného povrchu. Reliéf: Reliéf je svažitý, tvořený poměrně strmými JZ, J a JV orientovanými svahy údolí Olšavy a jejího pravostranného přítoku. Pedologie: V půdním pokryvu jsou zastoupeny hnědozemě, kambizemě, luvizemě a v okolí vodního toku fluvizem oglejená. Krajinná charakteristika: Jedná se o komplex lesních lemů, světlých lesů, remízů a křovin v kulturní krajině, na pravém břehu Olšavy. Biota Každoročně je prováděn monitoring předmětu ochrany. V průběhu let 2006-2011 bylo zaznamenáno celkem 76 hnízd housenek předmětu ochrany. Hnízda nalezena na hospodářky neudržovaných plochách zarůstajících hlohy a trnkami. kriticky ohrožené druhy: pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), kudlanka nábožná (Mantis religiosa) silně ohrožené druhy: bourovec trnkový (Eriogaster catax), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), stužkonoska vrbová (Catocala electa), krutihlav obecný (Jynx torquilla), krahujec obecný (Accipiter nisus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), holub doupňák (Columba oenas), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), žluva hajní (Oriolus oriolus), ropucha zelená (Bufo viridis), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka obecná (Lacerta agilis), bobr evropský (Castor fiber) ohrožené druhy: batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon), bělopásek topolový (Limenitis populi), roháč obecný (Lucanus cervus), kozlíček jilmový (Saperda punctata), bramborníček černohlavý (Saxicola torquatus), ropucha obecná (Bufo bufo), veverka obecná (Sciurus vulgaris), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum)
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: bourovec trnkový Eriogaster catax Kód předmětu ochrany: 1074 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace stálá populace - - - dobré zachování přítomná 15 % p > 2 % Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Zachování stavu populace bourovce trnkového (Eriogaster catax) jako v roce 2008 (10 20 hnízd) aktivním managementem. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: bourovec trnkový Eriogaster catax Kód předmětu ochrany: 1074 Popis nároků předmětu ochrany: Bourovec trnkový byl u nás v minulosti vázán především na řídké teplé listnaté lesy nížin a pahorkatin, obhospodařované jako nízké či střední lesy. Ve světlých listnatých lesích a křovinatých lesních pláštích druh dosud přežívá v jižní polovině Bavorska, výskyt je zde omezen pouze na lesy obhospodařované výmladkovým způsobem, druh preferuje mladší fáze spodní etáže. U nás je vázán především na křovinami zarůstající xerotermní stráně, případně křovinaté biotopy (křovinaté meze a remízky). Výskyt larválních hnízd je omezen pouze na nízké, osluněné a většinou závětrné keře hlohů (výjimečně trnek). Dospělé, solitérní larvy opět vyžadují teplé, před větrem chráněné keře, na jejich stáří a konkrétním druhu dřeviny však zřejmě již tolik nezaleží. Larvy požírají listy listnatých keřů. Z České republiky je znám výskyt gregarických (skupinových) larválních hnízd pouze na trnce (Prunus spinosa) a hlozích (Crataegus spp.), na Moravě druh upřednostňuje hlohy. Solitérně žijící larvy posledního instaru již nejsou tak potravně specializovány a žír dokončují na řadě dalších druhů listnatých dřevin, např. hrušeň (Pyrus spp.), bříza (Betula spp.), dub (Quercus spp.), vrba (Salix spp.), topol (Populus spp.), jilm (Ulmus spp.), dřišťál (Berberis spp.). Jedná se o jednogenerační druh, imaga se vyskytují od konce září do poloviny října, nepřijímají potravu. Líhnutí dospělců nastává až v prvních chladných podzimních dnech. Po vylíhnutí se ihned připravují na páření samice lákají samce feromony a prakticky nelétají, zatímco samci létají velice rychle. Samice kladou spirálovité shluky vajíček na silnější větvičky živné rostliny a ty přikrývají chlupy z konce zadečku. Přezimují vajíčka, ze kterých se v poslední dekádě dubna až počátkem května líhnou hromadně housenky. Stejně jako u většiny dalších druhů bourovců žijí housenky gregarickým způsobem života v zapředených larválních hnízdech. Larvální hnízda bourovce trnkového jsou výrazně menší než bourovce březového (E. lanestris), navíc je výskyt hnízd bourovce trnkového oproti jiným bourovcům tvořících larvální hnízda fenologicky uspíšen o 3 4 týdny. Hnízda jsou velmi nápadná na hlozích s rašícími pupeny či s mladými listy. Housenky ve hnízdě netráví příliš mnoho času, pouze se v něm shromažďují na nocování. Přes den jsou rozlezlé po celém keři. Od čtvrtého instaru opouští housenky čím dál častěji společné hnízdo a v posledním instaru se již v hnízdě nezdržují. V této poslední, solitérní fázi vývoje jsou velmi žravé a značně mobilní. Kuklí se na konci července v charakteristickém pevném zámotku ve vegetaci na zemi. Druh vytváří lokální izolované populace, což je zřejmě dáno minimální mobilitou samic. Disperzi a transfer genů zajišťují samci a zřejmě také mobilní housenky posledního instaru.
V současnosti je druh ohrožen likvidací rozptýlené zeleně, zalesňováním a chemizací. Protože jeho výskyt v krajině je závislý na nabídce sukcesně nestálých křovitých stanovišť, populace početně slábnou s rostoucím zapojením křovin a postupnou přeměnou společenstva křovin na zapojený mladý les. Opačným extrémem je plošné vyřezávání křovin. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na EVL: - velkoplošná likvidace rozptýlených keřových porostů snižující jejich pokryvnost pod 10 % na dané ploše - zapojení keřových porostů do skupin nad 2000 m2 - prořezávání křovinatých porostů v nevhodném termínu - změny ve využívání vhodných biotopů (např. zalesnění, změna na polní kultury), resp. zmenšování jejich rozlohy vedoucí ke snížení pokryvnosti keřových porostů pod 10 % na dané ploše - používání biocidů a hnojiv při obhospodařování (i v bližším okolí) Management spočívá zpravidla v zajištění péče o rozptýlenou zeleň, předcházení zapojení keřových porostů, zalesnění a eliminaci chemického ošetření dřevin. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán. 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Postupující sukcese na nelesních plochách se projevuje zejména zarůstáním a zapojováním keřových porostů trnek či hlohů. Často dochází k překročení sukcesního optima, na které je předmět ochrany závislý. Pravidelný management je proto nezbytný. Naopak plošné vyřezávání křovin, které je na některých plochách EVL prováděno v předjarním období, může mít za následek přímou likvidaci hnízd housenek bourovce trnkového. Takový zásah je naprosto nežádoucí. V roce 2013 byly odstraněny mladé keře hlohu a trnek (mulčováním), na kterých byla nalézána hnízda PO (např. plocha č. 19). V západní části EVL se nachází zahrádkářská kolonie (bývalé vinohrady). Zde je výskyt trnek i hlohů v sukcesním optimu minimální. Podobná situace je i v severní části EVL. Prakticky celá EVL hraničí s obhospodařovanou zemědělskou půdou. Při ošetřování plodin jsou aplikovány chemické postřiky, které působí na PO toxicky, fatálně. V rámci EVL jsou nelesní plochy rozděleny do půdních bloků. V západní části dominuje pastva skotu, ve východní spíše mechanizované kosení luk. Problém šíření invazních druhů rostlin nastává jak na nelesní, tak i lesní půdě. V blízkosti toku Olšavy je rozšířena slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). V lesních společenstvech a jejich okrajích je poměrně vysokým podílem zastoupen trnovník akát (Robinia pseudoacacia) či javor jasnolistý (Acer negundo). Rozšiřování invazních rostlin je poměrně rychlé a likvidace často obtížná až nemožná. V roce 2009 a 2010 byl v západní části EVL Stráně u Popovic realizován projekt Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji. Cílem bylo zachování a rekonstrukce ploch polopřirozených lučních porostů, prostorová a věková strukturalizace porostů živných rostlin pro bourovce trnkového. Práce spočívaly především v odstranění náletových dřevin v místě starého ovocného sadu. Vzrostlejší dřeviny byly odstraněny motorovou pilou, pařezy poté sníženy na úroveň terénu. Následná péče o zájmové plochy bude probíhat do roku 2021 ve formě kosení a pastvy. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Další dokumenty Název: Územní plán Popovice Platnost od: 24. 11. 2009 Poznámka: k.ú. Popovice u Uherského Hradiště
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Zarůstající křovinaté stráně, kde křoviny místy tvoří neproniknutelný porost, je nutné radikálně asanovat. Prořezávky je však nutné provádět v termínu mimo výskyt vajíček a larev motýla, tedy od konce července do poloviny září. Pokryvnost keřových porostů nesmí klesnout pod 10 % na dané ploše. Vhodná pokryvnost je 10 20 %. Na plochách, které jsou užívány jako louka, sad, či zahrada, je třeba ponechat část rozptýlené keřové zeleně (resp. stromové zeleně s keřovým opláštěním), přednostně hlohu a trnky minimálně dosahující desetiny celkové výměry užívané plochy. Zároveň je třeba blokovat sukcesi a udržovat sukcesní optimum živných keřů pravidelnými zásahy. Jedná se zejm. o kosení či výřez staršího náletu. Je však nutné ponechávat mladé keře hlohů a trnek do věku přibližně 5 7 let. V případě pastvin (při občasném sanačním odstraňování staršího keřového náletu, jednou za 5 7 let) je nutné část náletu ponechat, nejlépe v nepravidelném rozmístění, v drobných shlucích. Extenzivní pastvu je vhodné zachovat. U lesních porostů na pozemcích určených k plnění funkcí lesa je důležité uchovávat keřové opláštění okrajů lesa. V dlouhodobější perspektivě lze ve vybraných porostech, které navazují na keřové porosty s výskytem bourovce trnkového, obnovit výmladkové hospodaření. Na ostatní půdě je nutné zamezit převodům na les. V bezprostředním okolí míst s výskytem PO je vhodné minimalizovat používání biocidů. Na rozhraní orné půdy a EVL lze také vytvořit keřový, stromový pás (alespoň 5 m). Tento prostor bude sloužit jako ochranná zóna před chemickými látkami ze zemědělství. Invazní druhy rostlin, např. trnovník akát (Robinia pseudoacacia), javor jasanolistý (Acer negundo) či slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), je třeba eliminovat. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci či skupinky) Invazní druhy Eriogaster catax (bourovec trnkový) 1074 Likvidace trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), javoru jasanolistého (Acer negundo) a slunečnice topinamburu (Helianthus tuberosus) v rámci EVL. Při likvidaci akátu je nutné brát v úvahu jeho výrazné zmlazení po mechanickém zásahu. Vhodnými metodami likvidace akátin je např. kroužkování kmene s ponecháním neporušeného pruhu kůry na jedné straně kmene nebo kácení na vysoký pařez cca 1 m nad zemí. Efektivní je kombinace výše uvedené mechanické metody s následným použitím herbicidu na pařez, nebo část kmene po oloupání kůry. Je nutné zabránit distribuci herbicidu do okolí, proto je upřednostněn kontaktní herbicid. Stejně jako trnovník akát je nutné i javor jasanolistý odstraňovat kombinovanou metodou (mechanicky + chemicky) opakovaně v průběhu několika let. Pro odstranění slunečnice topinamburu je vhodné plošné kosení. 1 x za 1 rok červenec - září Při nutném použití herbicidních přípravků je nutná zvýšená opatrnost vůči bourovci trnkovému i jeho živným rostlinám (především hlohy, dále trnky).
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření 4, 7, 10, 11, 13, 16, 18, 19, 20 Kosení lehkou mechanizací Kosení Eriogaster catax (bourovec trnkový) 1074 Na plochách s těžištěm výskytu bourovce trnkového (zejména plochy č. 4 a č. 19) je třeba blokovat sukcesní pochody a eliminovat expanzivní druhy rostlin, např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Možnou metodou na plochách bez třtiny je mozaikovité kosení. Jejím smyslem je pokosení pouze části (přibližně polovina) dané plochy. Druhá část bude kosena v následujícím roce (dvouletý cyklus). Louky s třtinou lze pokosit i vícekrát za rok. Pokosenou biomasu je třeba z lokality odklidit. Trnky a hlohy v sukcesním optimu předmětu ochrany je nutné obsékat! Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Vzhledem k charakteru lokality je vhodné použití mechanizace (dle únosnosti i těžké), popř. ručních nástrojů. 1x za 1 rok květen - 1. polovina července V případě upuštění od pastvy je vhodné realizovat kosení. 4, 7, 10, 11, 13, 16, 18 Extenzívní pastva ovcemi či kozami Pastva Eriogaster catax (bourovec trnkový) 1074 Pastva může být realizována kontinuálně, ovcemi, kozami, popř. skotem v oplůtku během roku. Hlohy a trnky, které jsou živnými rostlinami předmětu ochrany, zůstávají pastvou většinou nedotknuty. 1x za 1 rok duben - říjen 2, 4, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 18, 19, 20 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Eriogaster catax (bourovec trnkový) 1074 Již na dvouletých mladých keřích hlohu či trnek se objevují hnízda PO. Proto je vhodné tyto nálety (alespoň do věku 5-7 let) ponechávat. Cílová pokryvnost by se měla pohybovat v rozmezí 10-20 %. Rozdělení jednotlivých ploch na dílčí segmenty (např. poloviny) tak, aby bylo vždy zachováno optimum osluněné stráně s keři. V rámci jedné poloviny plochy realizovat výřez náletu (staršího cca 5 let) v průběhu 5 let a poté situovat opatření na druhou polovinu. Tak bude zajištěna udržitelnost v průběhu desetiletí. 1x za 5 let konec července - polovina září Plochy v blízkosti hranice EVL záměrně posunuty z důvodu vytvoření nárazníkové, ochranné zóny před chemickými látkami. Na nich je vhodné neprovádět pravidelný zásah.
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka 1, 3, 5, 8, 14, 17, 21 Jiné opatření Jiné Eriogaster catax (bourovec trnkový) 1074 Vytvoření či zachování nárazníkové zóny jako ochrany bourovce trnkového před biocidy a chemickými látkami ze zemědělství. Zde je možné ponechat nálet trnek či hlohů bez zásahu. Vhodné je zapojení porostu. Šířka ochranné zóny může být 5-10 m. leden - prosinec 2, 6, 9, 12, 15, 18, 19, 20 Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Eriogaster catax (bourovec trnkový) 1074 Asanační management. Jednorázové vyčištění zarostených ploch. Snížení pokryvnosti na cca 20%. Dále provádět pravidelnou údržbu. konec července - polovina září
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady BĚLÍN, V. (2003). Noční motýli České a Slovenské Republiky: Nachtfalter der Tschechischen und Slowakischen Republik. 1st ed. Zlín: Kabourek. 260 s. ISBN 80-86447-02-2. GOTTWALD, A.; BĚLÍN, V. et al. (2001). Motýli Bílých a Bielych Karpat: The Lepidoptera of the White Carpathians Mts.. Uherské Hradiště: Přírodovědný klub. 153 s. ISBN 80-86485-01-3. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 8, s. 1-132. 1213-3393. MACEK, J.; DVOŘÁK, J.; TRAXLER, L. et al. (2007). Motýli a housenky střední Evropy: Noční motýli I.. Vyd. 1. Praha: Academia. 371 s. ISBN 978-80-200-1521-1. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s. VALCHÁŘOVÁ, J. (2012). Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). České Budějovice. 49 s. Bakářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín Zpracovatel: Ing. Miroslava Pazderová E-mail: bilekarp@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ES Evropský seznam EVL Evropsky významná lokalita OP ZCHÚ ochranné pásmo zvláště chráněného území PO předmět ochrany SDO Souhrn doporučených opatření ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ zvláště chráněné území ZOPK zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0723425_Strane_u_Popovic_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0723425_Strane_u_Popovic_Jine.pdf CZ0723425_Strane_u_Popovic_Koseni.pdf CZ0723425_Strane_u_Popovic_Pastva.pdf CZ0723425_Strane_u_Popovic_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU