Uhliska (návrh na přehlášení)

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Uhliska (návrh na přehlášení) na období

2 Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, Projekt je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu je implementace soustavy NATURA 2000 na území Zlínského kraje, zajištění příslušné ochrany evropsky významných lokalit. Celkové uznatelné náklady na akci činí ,80 Kč, z toho příspěvek z fondu EU činí ,28 Kč a příspěvek SFŽP ČR ,52 Kč. Datum zahájení realizace projektu Datum ukončení realizace projektu: Zadavatel: Zlínský kraj Zlín, tř. T. Bati 21, PSČ právnická osoba zřízená státem dle zákona č. 374/1997 Sb. IČO: DIČ: CZ Zhotovitel: Mgr. Lenka Pavelčíková Vlčnov 622, IČ: Spolupracovnící: Mgr. Petr Pavelčík

3 Obsah 1. Základní údaje o ZCHÚ Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Stručný popis území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území Překryv území s jinými chráněnými územími Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany Předmět ochrany EVL se kterou je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany ZCHÚ Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o nelesních pozemcích Základní údaje o vodních tocích Přehled dílčích ploch Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ZCHÚ Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval Fotodokumentace Přílohy... 45

4 1. Základní údaje o ZCHÚ Ochrana části území o rozloze ha byla již stanovena nařízením Okresního úřadu Zlín č. 1/97 ze dne o zřízení a vymezení přírodních památek. Vzhledem k tomu, že nové vyhlášení je přehlášením stávajícího zvláště chráněného území, bude použit již existující název. Nově vedená hranice přírodní památky byla navržena tak, aby předmět ochrany Evropsky významné lokality Uhliska byl do navržené přírodní památky zahrnut. Přírodní památka vyhlášená podle výše uvedeného nařízení okresního úřadu Zlín zůstává v platnosti do doby nabytí účinnosti nového nařízení rady Zlínského kraje o zřízení přírodní památky Uhliska a zrušení částí stávajícího nařízení. V daném případě jde o vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka s předmětem ochrany, který je v souladu s nařízením vlády č. 132/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů na území stejnojmenné Evropsky významné lokality Uhliska zařazené do národního seznamu evropsky významných lokalit. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius) jsou zařazeni mezi druhy živočichů v souladu s Přílohou č. 2 k vyhlášce č. 166/2005 Sb. jako druhy v zájmu Evropského společenství, jehož ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany. 1.1 Základní identifikační údaje Identifikační číslo: 1433 kategorie ochrany: Přírodní památka název území: Uhliska druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Zlín číslo předpisu: 1/97 Datum schválení: Datum účinnosti: Údaje o lokalizaci území kraj: Zlínský okres: Zlín obec s rozšířenou působností: Zlín 7213 obec s pověřeným obecním úřadem: Zlín obec: Doubravy katastrální území: Doubravy GPS středu ZCHÚ: 49 9'5.518"N, 17 40'37.513"E Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic ZCHÚ Příloha č. M4 Karta EVL Uhliska 1

5 1.3 Stručný popis území Lokalita se nachází cca 1,4 km Z od obce Březůvky na svazích Černého potoka. Jedná se o komplex mokřadních a podmáčených luk v údolní nivě a na okolních svazích. Osou území je meandrující potok, k němuž z obou stran přiléhají mokřady a podmáčené louky, zčásti je niva zarostlá olší lepkavou (Alnus glutinosa). Místy byly vyhloubeny tůňky a dřívější odvodňovací kanály jsou při svém ústí do potoka přehrazeny a několika dalšími hrázkami je v nich zadržována voda. Na vzdálenějších plochách od potoka mokré louky přecházejí ve středně vlhké a v nejvýše položených místech se nacházejí suchá stanoviště na lesních okrajích. Na části sušších luk se pravidelně pase skot. 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ZCHÚ Uhliska se rozkládá v katastrální území Doubravy a Březůvky Celková rozloha je m 2 (51,7 ha). Vyhlášené OP ZCHÚ Uhliska se rozkládá v katastrální území Doubravy Celková rozloha je m 2 (5,1 ha). Tabulka s vlastníky pozemků v ZCHÚ je z důvodu velkého objemu dat umístěna v příloze č. T 1 Vlastnici pozemků v ZCHÚ. Informace o vlastnících pozemků byly získány z internetového portálu ČÚZK - Nahlížení do katastru nemovitostí ( ve dnech Parcely v ZCHÚ - katastrální území Doubravy , Březůvky KÚ parcela KN parcela PK druh pozemku využití pozemku LV výměra celkem výměra v ZCHÚ ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost zemědělský půdní fond ostatní plocha ostatní komunikace lesní pozemek PUPFL 638/ lesní pozemek PUPFL ostatní plocha neplodná půda lesní pozemek PUPFL trvalý travní porost zemědělský půdní fond /1 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /

6 KÚ parcela KN parcela PK druh pozemku využití pozemku LV 661/ / / /2 trvalý travní porost zemědělský půdní fond 370 výměra celkem výměra v ZCHÚ / ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL trvalý travní porost zemědělský půdní fond lesní pozemek PUPFL /1 866/ / trvalý travní porost zemědělský půdní fond ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost zemědělský půdní fond ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené lesní pozemek PUPFL

7 KÚ parcela KN parcela PK druh pozemku využití pozemku LV výměra celkem výměra v ZCHÚ lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL / trvalý travní porost zemědělský půdní fond / /1 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /2 lesní pozemek PUPFL /3 639/1 lesní pozemek PUPFL / / trvalý travní porost zemědělský půdní fond / trvalý travní porost zemědělský půdní fond / trvalý travní porost zemědělský půdní fond / trvalý travní porost zemědělský půdní fond / trvalý travní porost zemědělský půdní fond /6 679 trvalý travní porost zemědělský půdní fond / trvalý travní porost zemědělský půdní fond

8 KÚ parcela KN / /6 parcela PK druh pozemku využití pozemku LV ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda výměra celkem výměra v ZCHÚ /3 658/1 trvalý travní porost zemědělský půdní fond / / /1 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /2 680 lesní pozemek PUPFL /2 685 lesní pozemek PUPFL /1 lesní pozemek PUPFL /3 lesní pozemek PUPFL /2 700 ostatní plocha neplodná půda /1 709 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /2 700 lesní pozemek PUPFL / lesní pozemek PUPFL /1 704 ostatní plocha neplodná půda / lesní pozemek PUPFL /1 716 lesní pozemek PUPFL / trvalý travní porost zemědělský půdní fond /1 lesní pozemek PUPFL /1 lesní pozemek PUPFL /2 854/2 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /2 860 lesní pozemek PUPFL

9 KÚ parcela KN /1 parcela PK druh pozemku využití pozemku LV 866/ / /4 334 orná půda zemědělský půdní fond 866/ / /1 300 výměra celkem výměra v ZCHÚ /16 866/1 ostatní plocha neplodná půda / /20 866/5 ostatní plocha jiná plocha / /21 866/2 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /22 866/2 82 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /23 ostatní plocha neplodná půda /6 ostatní plocha neplodná půda /8 866/6 866/5 lesní pozemek PUPFL / /9 866/2 lesní pozemek PUPFL /3 869 trvalý travní porost zemědělský půdní fond / lesní pozemek PUPFL /26 888/26 888/27 orná půda zemědělský půdní fond / /28 888/28 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /29 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /30 888/30 ostatní plocha neplodná půda /32 888/30 lesní pozemek PUPFL /34 888/28 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /35 888/28 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /36 888/28 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /37 888/ trvalý travní porost zemědělský půdní fond /39 888/2 196 orná půda zemědělský půdní fond 888/ /4 888/4 ostatní plocha neplodná půda /40 orná půda zemědělský půdní fond / /28 ostatní plocha jiná plocha /6 888/27 888/28 ostatní plocha neplodná půda /7 888/28 ostatní plocha neplodná půda /6 893/1 orná půda zemědělský půdní fond / /7 889 ostatní plocha jiná plocha /2 930 ostatní plocha jiná plocha

10 KÚ parcela KN parcela PK druh pozemku využití pozemku LV /1 trvalý travní porost zemědělský půdní fond výměra celkem výměra v ZCHÚ / /2 890 ostatní plocha neplodná půda /3 935 ostatní plocha neplodná půda /4 935 ostatní plocha neplodná půda /2 930 trvalý travní porost zemědělský půdní fond /2 936/ lesní pozemek PUPFL 936/ /1 lesní pozemek PUPFL /2 973 lesní pozemek PUPFL Parcely v OP - katastrální území Doubravy KÚ parcela KN parcela PK druh pozemku využití pozemku LV výměra celkem výměra v OP ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace trvalý travní porost zemědělský půdní fond / / / Příloha: Příloha č. T 1 Vlastníci pozemků v ZCHÚ Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ 7

11 1.5 Výměra území Druh pozemku ZCHÚ - plocha v ha OP - plocha v ha lesní pozemky 5, vodní plochy 0, trvalé travní porosty 28,4836 4,7363 orná půda 11, ostatní zemědělské pozemky - - ostatní plochy 5,5905 0,3638 zastavěné plochy a nádvoří - - plocha celkem 51,7130 ha 5,1001 Způsob využití pozemku ZCHÚ - plocha v ha zamokřená plocha - rybník nebo nádrž - vodní tok 0,7519 neplodná půda 4,1696 ostatní způsoby využití 1, Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: bez překrytí chráněná krajinná oblast: bez překrytí jiný typ chráněného území: přírodní památka Uhliska Natura 2000 (ptačí oblast): bez překrytí Natura 2000 (EVL): Uhliska CZ ÚSES: Funkční biokoridor lokálního významu Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic ZCHÚ 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Mokřadní biotopy a vlhké louky s výskytem vzácných druhů flóry a fauny zejména modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (Maculinea teleius). 8

12 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Stav populace modráska očkovaného byl v roce 2011 hodnocen jako nepříznivý (U2- Bad). Populace modráska bahenního byla v roce 2011 hodnocena jako méně příznivá (U1- Inadequate), avšak stabilní po celou dobu pozorování. Z hlediska celorepublikové ochrany je ponecháno hodnocení jako nepříznivý (U2-Bad). název druhu modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ do 100 kusů do 50 kusů stupeň ohrožení 2, NT 2, VU popis biotopu druhu Extenzivně využívané vlhké louky s výskytem krvavce totenu se zachovalým vodním režimem Extenzivně využívané vlhké louky s výskytem krvavce totenu se zachovalým vodním režimem název druhu areál populace stanoviště Předpokládaný vývoj Stav z hlediska ochrany modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) příznivý nepříznivý méně příznivý méně příznivý nepříznivý nepříznivý nepříznivý nepříznivý nepříznivý nepříznivý Návrh managementu dle inventarizačního průzkumu: Zachovat stávající vodní režim na lokalitě, odstraňovat náletové dřeviny na lukách; kosit louky jednou ročně, a to vždy před dobou letu imág (do 15. června), nikoli však později; kosení luk provádět mozaikovitě pomocí lištové sekačky se zvýšenou lištou. Pastvu dobytka je nutné i nadále řídit a provádět pastvu rovněž mozaikovitě (kombinovaná údržba - KURAS & DANDOVÁ 2006). Nepřípustná je trvalá přítomnost hospodářských zvířat (viz Beneš et al. 2002, Konvička et al. 2005, Marhoul & Turoňová 2008, Beneš & Konvička 2009, Podešva 2010). Hodnocení populace modráska očkovaného a hodnocení celkového současného stavu jeho biotopů je v souladu se stupnicí biomonitoringu (Dušek et al. 2007, Hejda 2007). Inventarizační průzkum provedl RNDr. Jiří Veselý, autorizovaná osoba pro hodnocení dle 67 podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., č. autorizace OEKI/1595/05, Čeperka, Vrchlického 92, PSČ , IČ: , DIČ: CZ a Josef Moravec, Poradenská a konzultační činnost v oblasti ekologie, Vrdy, Smetanovo náměstí 320, PSČ , IČ: , DIČ: CZ

13 1.7.3 Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany a) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Kategorie zákonné ochrany: silně ohrožený Červený seznam ČR: téměř ohrožený (NT) Ekologie a biologie: Typický druh obývající extenzivně využívané vlhké louky, s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a se zachovalým vodním režimem, ale také vlhké příkopy podél silnic a železnic, poddolovaná území, okraje vodních nádrží apod. Samice klade několik vajíček do květních hlávek živné rostliny (využívá fenologicky vyvinutější květenství než modrásek očkovaný). Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2 3 týdny, možná je vnitrodruhová (kanibalismus) i mezidruhová konkurence s housenkami modráska očkovaného. Přežívá 3 6 housenek v jedné květní hlávce. Ve čtvrtém instaru larvy vypadávají pod živnou rostlinu, kde jsou po velmi rychlé adopci (4 6 minut) přeneseny mravenci do mravenišť. Mravenčím hostitelem je Myrmica rubra, příležitostně také M. scabrinodis. V mraveništích se housenky chovají jako predátoři a požírají larvy a kukly mravenců (obligátní myrmekofilie); nakonec se zde i kuklí. V hnízdech velkých kolonii Myrmica rubra může přežít až několik desítek housenek. Dospělci se vyskytují od července do srpna. Sají především na kvetoucích hlávkách krvavce totenu. Vytváří uzavřené populace, imaga jsou však schopna delších přeletů než imaga modráska očkovaného a jednotlivé mikrokolonie bývají navzájem propojené do systému metapopulací. Celkové rozšíření: Rozšíření modráska bahenního sahá od severu Pyrenejského poloostrova, přes severovýchodní Francii, Švýcarsko, jižní a střední Německo, jižní polovinu Polska, Rakousko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko, Rumunsko, sever Balkánského poloostrova, severovýchod Turecka, Kavkaz, na východ po střední Sibiř a Altaj. Vymřel a zpětně reintrodukován byl v Nizozemsku. Těžiště evropského výskytu modráska bahenního je ve střední Evropě, nejvíce recentních populací přežívá v České republice, jižním Polsku a v Německu. Rozšíření v ČR: V České republice je široce rozšířen a lokálně hojný, jako nejrozšířenější modrásek z rodu Maculinea, především v nivách při dolních a středních tocích řek. Nevystupuje do nejvyšších poloh. Během posledních let však lokalit značně ubývá (např. v současné době silně ustoupil na jižní a střední Moravě). Těžiště jeho výskytu je na severní Moravě, v Bílých Karpatech, na Českomoravské vrchovině a v jižních a východních Čechách. V některých oblastech (např. Ostravsko a Opavsko) je schopen osídlovat i podmáčené ruderály. 10

14 Ohrožení: Přestože na našem území dosud není přímo ohrožen (místy se však vyskytuje spolu s ohroženými modráskem očkovaným či modráskem hořcovým M. alcon), je možné vymezit příčiny ústupu především na základě zahraničních zkušeností (v západní Evropě se jeho výskyt během druhé poloviny 20. století snížil o %). Hlavním důvodem ústupu byly změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následně přehnojování nebo rozorání stanovišť, případně sukcesní změny po ukončení hospodaření (zarůstání křovinami, náletem, invazními rostlinnými druhy). Ohrožujícím faktorem je rovněž aplikace insekticidů v okolí lokalit. Jako možnou příčinu ohrožení lze vidět i standardizovaný, masově aplikovaný nevhodný termín seče, obsažený v některých zemědělských dotačních titulech. Hlavním faktorem ohrožení je v současnosti celoplošná dvojí (na některých lokalitách i vícenásobná) strojová seč v nevhodném termínu. b) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) Kategorie zákonné ochrany: silně ohrožený Červený seznam ČR: zranitelný (VU) Ekologie a biologie: hygrofil žijící především na extenzivně využívaných vlhkých krvavcových loukách se zachovalým vodním režimem, dnes spíše v podhorských oblastech. Preferuje výslunná stanoviště, chráněná před větrem. Dospělci se vyskytují od konce června do srpna v jedné generaci. Vrchol letového období samic je oproti samcům posunut asi o jeden týden. Sedentární populace, s malou disperzní schopností imag, v ideálním případě propojené do metapopulací. Sají především na květenství krvavce totenu a na bobovitých bylinách. Samice klade vajíčka jednotlivě na nerozvinuté, zcela zelené květní hlávky krvavce totenu (příležitostně dochází k mezidruhové konkurenci s housenkami modráska bahenního, který klade vajíčka o několik dní až týdnů později na stejné živné rostliny). V jedné květní hlávce přežívá obvykle pouze jedna housenka. Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2 3 týdny. Po dosažení čtvrtého instaru pak vypadávají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců Myrmica scabrinodis, méně často M. ruginodis (obligátní myrmekofilie). Při dlouhém adopčním obřadu (30 90 minut) vylučují housenky směs cukrů a amynokyselin z dorzální Newcomerovy žlázy a svým zkroucením napodobují tvar mravenčí larvy. Housenky v mraveništích přezimují poté i kuklí. V jednom mraveništi dokončí svůj vývoj jen několik housenek. Celkové rozšíření: Modrásek očkovaný je euroasijský druh izolované populace od západní Francie, přes jižní a střední Německo, podhůří Alp, jižní polovinu Polska, Pobaltí, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajinu, Kavkaz, Ural, Kazachstán, Sibiř, Altaj, severní Čínu, Mongolsko po Dálný východ, Koreu a Japonsko. Vymřel v Nizozemsku (reintrodukován) a v Belgii. 11

15 Rozšíření v ČR: V minulosti byl v České republice velmi rozšířen a byl hojnější než příbuzný modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Ustoupil celoplošně a mnohem výrazněji než modrásek bahenní. Značný úbytek lokalit je zaznamenán především ve středních Čechách a na střední a severní Moravě. Relativně hojný je již pouze v jižních Čechách a na jihovýchodní Moravě (Uherskobrodsko, jižní svahy Vizovických vrchů a předhůří Bílých Karpat mimo CHKO), celkově je však dnes mnohem vzácnější než modrásek bahenní. Ohrožení: V rámci celé Evropy ustoupil ve druhé polovině 20. století o %. Hlavní příčinou ústupu jsou změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následně přehnojování nebo zornění, v menší míše pak sukcesní změny na opuštěných loukách (zarůstání dřevinami, tužebníkem či invazními rostlinnými druhy). Recentní nebezpečí představuje výsadba rychle rostoucích dřevin na luční pozemky. Na rozdíl od méně ohroženého modráska bahenního, který dokáže přežívat na celé řadě vlhkých lučních stanovišť s výskytem krvavce totenu, vyžaduje modrásek očkovaný členitější mikrostanoviště, typické pro jednosečné, ručně kosené louky. Toto určuje jeho úzká vazba na hostitelského mravence Myrmica scabrinodis, který nežije v trvale zamokřených depresích ani na rovném povrchu strojově sečených luk (kde přežívá mravenec Myrmica rubra, hostitel modráska bahenního). Ohrožujícím faktorem je rovněž aplikace insekticidů v okolí lokalit. 1.8 Předmět ochrany EVL se kterou je ZCHÚ v překryvu Předmětem ochrany v EVL Uhliska je modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) a jejich biotop. 1.9 Cíl ochrany ZCHÚ zachování příznivého stavu nebo zlepšení stavu biotopu vhodného pro udrření a posílení populace modráska očkovaného (Maculinea teleius) a modráska bahenního (Maculinea nausithous) zachování ekosystému podmáčených luk jakož i dalších habitatů na této lokalitě a udržení příhodných podmínek pro existenci populací rostlinných a živočišných druhů vázaných na tato prostředí 12

16 2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se rozkládá na ploše 54,9 ha cca 1,4 km západně od obce Březůvky na západně a východně orientovaných svazích Černého potoka a v jeho údolní nivě. Zájmové území je v nadmořské výšce m n. m. Z klimatického hlediska spadá zájmové území do teplé oblasti T2, která se vyznačuje dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, zima je zde krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8 C a průměrný roční srážkový úhrn mm. Charakteristika hodnota počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu ve C -2-3 průměrná teplota v červenci ve C průměrná teplota v dubnu ve C 8 9 průměrná teplota v říjnu ve C 7 8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období v mm srážkový úhrn v zimním období v mm počet sněhových dnů počet dnů zamračených počet jasných dnů Z geologického hlediska podklad tvoří flyšové vrstvy s převahou vápnitých jílovců (zlínské souvrství, vsetínské vrstvy) a v okolí vodních toků pak fluviální a deluviofluviální sedimenty. Geomorfologicky lokalita spadá do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty, podsoustavy Moravsko-slovenské Karpaty, do celku Vizovická vrchovina, podcelku Zlínská vrchovina a okrsku 9c-1b-g Kudlovská vrchovina. Jedná se o členitou vrchovinu, tvořenou především flyšovými pískovci a jílovci zlínských vrstev, s erozně denudačním reliéfem rozčleněných hřbetů a údolí. Reliéf je svažitý, tvořený západně a východně orientovanými svahy Černého potoka. Z pedologického hlediska se v potoční nivě uplatňuje fluvizem glejová a luvizem oglejená, na svazích pak kambizem oglejená. Z botanického hlediska se jedná o hodnotné území. V roce 1993 zde byl proveden botanický inventarizační průzkum. Zjištěno bylo 141 druhů vyšších rostlin, mezi nimi ze 13

17 vstavačovitých prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), který zde byl objeven až v r Dále se vyskytuje např. pcháč potoční (Cirsium rivulare), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), mokřadní druhy ostřic a sítin, na sušších místech jetel horský (Trifolium montanum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), modřenec chocholatý (Muscari comosum), prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) aj. Objevily se zde i bledule jarní (Leucojum vernum) a sněženka předjarní (Galanthus nivalis), ty však nejsou původní, neboť zde byly vysazeny v recentní době. Faunistický výzkum zde byl zaměřen především na vodní brouky. Zaznamenáno zde bylo 45 druhů náležejících k šesti čeledím. Nález vodomila Cercyon sternalis patřil k prvním známým údajům o jeho výskytu na území České republiky (Boukal & Trávníček 1995). Za zmínku stojí i vzácný drobný potápník Hydroporus ferrugineus. Již dříve byla sledována fauna střevlíkovitých brouků, bylo zjištěno 34 druhů, např. střevlík zrnitý (Carabus granulatus), střevlík fialový (Carabus violaceus) a střevlíka Scheidlerova (Carabus scheidleri). V nahodilých sběrech ostatních čeledí bylo určeno dalších 32 druhů, celkem tedy bylo na tomto území zjištěno na 111 druhů brouků. Z motýlů se zde vyskytují dnes již vzácné a mizející druhy mokřadů - modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius) (oba hlavním předmětem ochrany ZCHÚ), hojný je ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Významným prvkem arachnofauny je křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Čistá voda v potoce, systém přehrazených příkopů a tůně umožňují výskyt ohrožených druhů obojživelníků, ze kterých zde byli nalezeni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). V potoce se vyskytuje také rak říční (Astacus astacus). Z plazů byla zjištěna ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a užovka hladká (Coronella austriaca). Z ptáků je pozoruhodný výskyt krutihlava obecného (Jynx torquilla) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). 14

18 2.2 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Živočichové název druhu modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) otakárek fenyklový (Papilio machaon) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) batolec duhový (Apatura iris) batolec červený (Apatura ilia) bělopásek topolový (Limenitis populi) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri) žluva hajní (Oriolus obolus) ťuhýk obecný (Lanius collurio) chřástal polní (Crex crex) krutihlav obecný (Jynx torquilla) užovka obojková (Natrix natrix) užovka hladká (Coronella austriaca) ještěrka obecná (Lacerka agilis) ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) slepýš křehký (Anguis fragilis) mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Desítky až stovky jedinců Desítky až stovky jedinců kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. 2 2 popis biotopu druhu, další poznámky Vazba na extenzivně využívané vlhké louky se zachovalým vodním režimem a s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a mravenců rodu Myrmica. Vazba na extenzivně využívané vlhké louky se zachovalým vodním režimem a s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a mravenců rodu Myrmica. - 3 Druh s vazbou na miříkovité rostliny nížinné louky Druh s vazbou na trnky a švestky. lesní cesty, okraje smíšených lesů, ve vlhkých údolích a na zarostlých pasekách lesní cesty, okraje smíšených lesů, ve vlhkých údolích a na zarostlých pasekách preferuje lesnatá údolí podél vodotečí, kde je častý na lesních světlinách, průsecích a podél lesních cest podmáčené či bažinaté louky, okraje vodních toků, též na ruderálních mokřadech hnízdění 2 Výskyt v hnízdním období. hnízdění 3 Výskyt v celé ZCHÚ. Jedinci až desítky jedinců 2 hnízdění 2 Výskyt v celé ZCHÚ. Desítky až stovky jedinců Jedinci až desítky jedinců Desítky až stovky jedinců Desítky až stovky jedinců Desítky až stovky jedinců na vlhkých loukách, ale také na loukách s vysokým porostem a pastvinách 3 Vazba na teplá výslunná stanoviště. 2 Desítky jedinců 2 slunné a kamenité křovinaté stráně a skaly, vyhledává rovněž různé hromady sutě a další suchá a křovinatá místa 2 Vazba na teplá výslunná stanoviště. 2 Vazba na teplá výslunná stanoviště. 2 Výskyt v celé ZCHÚ. vlhké lesní lokality a louky v blízkosti vodních toků, mimo období kladení larev žije často daleko od vody 15

19 čolek horský (Triturus alpestris) čolek obecný (Triturus vulgaris) Ropucha obecná (Bufo bufo) Skokan štíhlý (Rana dalmatina) Rosnička zelená (Hyla arborea) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) rak říční (Astacus fluviatilis) Rostliny prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) lilie zlatohlávek (Lilium martagon) Desítky až stovky jedinců Desítky až stovky jedinců 2 2 desítky jedinců 3 desítky jedinců 2 desítky jedinců 2 Desítky až stovky jedinců Jedinci až desítky jedinců 2 biotopy v blízkosti vod, údolí potoků či listnaté lesy, rozmnožuje se v lesních tůních, klidných úsecích potoků listnaté lesy, louky, v zemních děrách a v mechu v blízkosti toku, rozmnožuje se na menších vodních nádržích, lesních tůních a v kalužích rybníky, tůně, požární nádrže, louky, lesy, zahrady světlé listnaté a smíšené lesy a jejich okraje, paseky, louky, menší a střední nádrže, nevyhýbá se ani suším oblastem s lokalitami stepního charakteru dobře osluněná místa v blízkosti menších a středně velkých nádrží, vlhčí listnaté lesy, sady, parky, zahrady typickým místem výskytu a rozmnožování jsou malé dočasné vodní plochy, může se jednat i o vyjeté koleje na nezpevněných lesních cestách, upřednostňuje prosluněná nezastíněná místa. 1 Vodní tok. Desítky jedinců 2 Podmáčené louky. Desítky jedinců 3 Podmáčené louky. Desítky jedinců 3 Lesní okraje. 2.3 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) historie využívání Management v PP Uhliska provádí místní ZO ČSOP Zelené údolí v Doubravách, jejíž aktivity zde probíhají od roku Kromě členů organizace zajišťují údržbu studenti Gymnázia Zlín v rámci aktivity Ekoklubu. Lokalita Uhliska spolu se širším okolím celého údolí tak slouží zároveň jako biologická laboratoř pro teoretické i praktické studium ekosystémů. Louky jsou v současnosti využívány jako pastviny pro hovězí dobytek a jsou zajištěny elektrickými ohradníky. Díky soustavné péči pracovníků ochrany přírody ve spolupráci s některými vlastníky, uživateli a ekologickými iniciativami se stav území neustále zlepšuje (Elsnerová et al. 1996, Podešva 2010). Z dobového (1950) leteckého snímku je patrné, že lokalita byla i v minulosti podobného charakteru jako v současnosti (nebyla zalesněna). Luční společenstva byla však rozsáhlejší a využívána vesměs k produkci sena a v menší míře k pastvě a částečně také jako pole, zejména východní část lokality. V osmdesátých letech 20. století, kdy se tehdejší JZD pokoušelo o intenzívní hospodaření i na této lokalitě, zde byly některé části luk rozorány a osety travní směsí a později tu byly vykopány i odvodňovací strouhy. Počátkem devadesátých let byla ústí odvodňovacích příkopů do potoka přehrazena a dnes přispívají k 16

20 zadržování vody na území. Příhodné podmínky v nich rovněž nachází pestrá fauna obývající mělké lentické biotopy. Současná tvář lokality byla formována činností člověka od pozdního středověku, kdy se tu pálilo dřevěné uhlí (to ostatně naznačuje i dochovaný název) a na vyklučených plochách vznikaly louky. Také se traduje, že v tomto údolí se ukrývali lidé z nedaleké vesnice před nejrůznějšími hordami středověkých nájezdníků. V současnosti se v zájmovém území rozkládá honitba Březůvky - Doubravy. Využívání lokality pro zájmy myslivosti není při současném rozsahu v rozporu s ochrannou ZCHÚ. Podél Černého potoka prochází biokoridor lokálního významu. b) ohrožení lokality Celoroční spásání píce skotem ve východní části ZCHÚ bez ponechávání nepasených enkláv. Tím by mohlo docházet k omezení výskytu živné rostliny krvavce totenu (platí pro oba druhy motýlů společně). Chemizace lokality - je nutné zamezit jakékoli chemizaci v lokalitě (například likvidaci křovin herbicidy, použití insekticidů nebo fungicidů v lesních porostech) a pokusit se ji vyloučit nebo alespoň regulovat i v přilehlém okolí. Zarůstání lokality lesem zejména v západní části v okolí potoka ztráta biotopu předmětů ochrany. Absence kosení vlhkých a podmáčených luk Kosení nevhodnou mechanizací vlhkých luk (rotační bubnové sekačky). Šíření porostu rákosu na vlhkých stanovištích. Odvodnění území a regulace potoka, likvidace břehových porostů. Rozorání okrajových suchých partií. Zavážení tůněk, likvidace hrázek v příkopech. 2.4 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy LHO, LHP zařizovací obvod 1214 Luhačovice Územní plán obce Doubravy 2.5 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Lesy na pozemcích určených k plnění funkce lesa se rozkládají na ploše 5,3741 ha to je asi 8 % plochy území. Jedná se karpatské dubohabřiny a olšiny. Lesní pozemky byly do ZCHÚ začleněny spíše z důvodů arondace lokality. Hlavní předmět ochrany se v lesních biotopech nevyskytuje. 17

21 Z výše popsaných důvodů mají lesy v této ZCHÚ podružnou důležitost a je jim i v následujícím textu věnována menší pozornost než nelesním pozemkům, které jsou biotopem a místem výskytu předmětu ochrany. Lesní hospodářský plán (LHP) a lesní hospodářské osnovy (LHO) pro zařizovací obvod Luhačovice zpracoval Lesoprojekt Kroměříž. Jejich platnost je od do Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky pokrývají přibližně 45 ha a tvoří tak valnou většinu plochy ZCHÚ (lesní pozemky tvoří asi 5 ha). Asi 2/3 těchto pozemků tvoří trvalé travní porosty a většinu zbytku plochy pak orná půda, která je však v současnosti zatravněna a využívána jako pastvina. Menší část tvoří mokřadní a vlhké louky, jež se rozkládají zejména v údolní nivě Černého potoka a její blízkosti. Tyto louky jsou většinou v původní přírodní památce Uhliska a jsou z velké části pravidelně udržovány kosením. Ve východní části lokality je na ploše asi 1 ha vysazen ovocný sad (slivoň) stáří asi 5-10 let. Na lokalitě je několik menších remízků tvořených většinou neudržovanými ovocnými stromy (zejména slivoně) a keři (trnka obecná, bez černý a další). Některé remízky skot využívá jako úkryt před sluncem. Na celé ploše pastvin jsou ponechány poměrně hustě i víceleté nedopasky a v některých se již objevuje růže šípková. Menší plocha ve východní části je silně ruderalizovaná a zarůstá keřovým náletem bývalé hnojiště Základní údaje o vodních tocích Centrální částí ZCHÚ protéká Černý potok. V ZCHÚ je asi 1,8 km toku od 8 řkm do přibližně 9,8 řkm. Vodní tok je lemován bohatými břehovými porosty (olšiny). Tok současně tvoří páteř funkčního lokálního biokoridoru. Další charakteristiky toku v tabulce níže. ID vodního toku: Název vodního toku: Černý potok Inventární číslo podle CEVT: - Celková délka vodního toku: 11,679 řkm Významnost toku: páteřní tok základního hydrologického povodí ID pramenného úseku toku: ID posledního úseku toku: Horní styčník recipientu (řkm 0=ústí nebo státní hranice): 1,964 řkm ID recipientu: Název recipientu: Ludkovický p. ID hlavního povodí: 4 Název hlavního povodí: Dunaj 18

22 2.5.4 Přehled dílčích ploch Zájmové území bylo pro potřeby ochrany přírody rozděleno do 20 dílčích ploch. Při rozdělování ZCHÚ do dílčích ploch jsme vycházeli především z hranic přírodní památky Uhliska, charakteru vegetace, konfigurace terénu, vedení cest a hospodářských aktivit. Dílčí plocha A (5,33 ha) Protáhlá plocha tvořící páteř celé ZCHÚ. Jde o koryto Černého potoka a jeho břehové porosty. Celé koryto je obklopenou poměrně zapojenými břehovými porosty, především olšinami. Tok přirozeně meandruje a vytváří řadu tišin, vodních zákrutů a periodických tůní. Dílčí plocha B (0,98 ha) Pcháčová podmáčená louka. Ze západu navazuje louka s bohatým výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) až k horní straně svahu (OP). Plochou prochází hlavní přístupová cesta do ZCHÚ. U této cesty je umístěna informační tabule o PP Uhliska. Dílčí plocha C (1,69 ha) Plocha s trvalým travním porostem v západní části ZCHÚ. Plocha se rozkládá na mírně ukloněném východně orientovaném svahu. Mezofilní louky jsou pravidelně koseny do konce června. Při jejich okrajích však expanduje les, který plochu z části obklopuje. Dílčí plocha D (0,34 ha) Tato plocha je tvořena pcháčovou loukou, která je z podstatné většiny obklopena lesem a není pravidelně kosena. Les do plochy poměrně silně expanduje. Plocha se rozkládá na mírně ukloněném svahu s JV orientací. Při J patě svahu je potok s pobřežní olšinou. Na druhé straně potoka je pak rovněž menší louka (mimo území ZCHÚ). Dílčí plocha E (0,82 ha) Lesní porost - dubohabřina. Lesní pozemky tvoří většinu plochy, ale lesní porost se podstatně rozšířil i na okolní pozemky vedené jako TTP. Dílčí plocha F (1,83 ha) Nekosená, poměrně rozlehlá pcháčová louka s ojedinělým výskytem křovin a skupinkami stromů (olše, vrba). Plocha navazuje na koryto potoka a jeho břehové porosty. Plochou prochází přehrazený starý odvodňovací kanál. Dílčí plocha G (0,46 ha) Jde o menší plochu protáhlého tvaru mezi pcháčovou loukou a lesním porostem, který do plochy silně expanduje. Plocha je na mírně ukloněném VVJ orientovaném svahu a se zajímavými xerotermními společenstvy. Prochází tudy hlavní přístupová cesta. Dílčí plocha H (0,79 ha) Podmáčené louky s výskytem vstavačovitých rostlin. Plocha je pravidelně kosena. V jižní části jsou vyhloubené dvě tůně s výskytem čolka horského, čolka obecného a dalších obojživelníků. 19

23 Dílčí plocha CH (0,55 ha) Plocha na mírně ukloněném svahu s JV orientací. Porost je tvořen převážně trvalým travním porostem. Ve střední části plochu protíná asi 10m široký pás stromů a plochu tak rozčleňuje na dvě mezofilní louky, které jsou pravidelně koseny do konce června. Při pásu stromů je vybudována terénní základna ZO ČSOP Zelené údolí v Doubravách. Jde o přístřešek, suché WC a několik dřevěných stolů. Nedaleko se nachází ohniště. Plochou prochází přístupová cesta. Dílčí plocha I (0,24 ha) Jedná se o relativně malou plochu na jižně orientovaném svahu. Vegetace je tvořena xerotermním trvalým travním porostem a v severním výběžku pak šířícím se lesem. Je zde výskyt poměrně vzácného sklípkánka černého (Atypus piceus). Do plochy silně expanduje lesní porost výskyt výhonků habru obecného (Carpinus betulus). Dílčí plocha J (1,07 ha) Lužní les s dominancí vrby (Salix sp.) a olše lepkavé (Anus glutinosa). Bohatý bylinný i keřový podrost. Drobné tůně. Dílčí plocha K (0,47 ha) Malá plocha tvořena dle KN převážně trvalým travním porostem a v menší míře u jižní strany plochy pak lesním pozemkem. Do nelesních ploch však les silně expanduje a tvoří již asi 50% jejich plochy. Ve výsledku je plocha silně zarostlá dřevinami a zbylé trvalé travní porosty nejsou koseny. Jde o vlhká až středně vlhká stanoviště. Plochou prochází přístupová cesta. Z východu na plochu navazují olšiny. Dílčí plocha L (1,31 ha) Plocha v severním části ZCHÚ tvořená převážně trvalým travným porostem do kterého expanduje les z okolních ploch. Travní porosty jsou z části pravidelně koseny. V jižní části plochy je menší louka na východně orientovaném svahu s neudržovaným, keři zarůstajícím porostem. Ze západu k ploše přiléhá lesní porost, z východu olšiny Černého potoka. Dílčí plocha M (0,60 ha) Úzká plocha na severu ZCHÚ tvořená korytem Černého potoka a jeho břehových porostů. Východní strana plochy je tvořena lučním porostem charakteru lesní světliny. Plocha je obklopena lesem, který se do ní šíří. Na ploše je upravená zastřešená studánka - Garlíkova studánka. Dílčí plocha N (1,09 ha) Plocha s trvalým travním porostem v severním výběžku ZCHÚ. Jde o mezofilní až vlhké louky na západně orientovaném mírném svahu. V jižní části plochy je louka silně zarůstající zmlazením olše. Louky v posledních letech nekoseny. Z východu plocha obklopena lesním porostem, ze západu porostem olšin Černého potoka. Dílčí plocha O (9,64 ha) Rozlehlá plocha tvořená pastvinou skotu. Ojedinělý výskyt ovocných stromů (zejména slivoně) v rozpadajících se stromořadí. V centrální části plochy menší porost lesního 20

24 charakteru podél cesty. V tomto porostu se vyhledává úkryt pasoucí skot. Plocha je na západně mírně ukloněném orientovaném svahu. Pastvina je extenzivně využívána pro kontinuální pastvu skotu. Na celé ploše přítomnost velkého množství nedopasků. V některých z nich již rostou křoviny jako růže šípková (Rosa canina). Z východní strany na plochu navazují další pastviny. Ze západní strany pak navazují z menší části vlhké louky a hlavně olšiny v Černého potoka. Dílčí plocha P (0,71 ha) Menší plocha v centrální části ZCHÚ tvořená lesním pozemkem. Jde o středně vlhké stanoviště při spodní straně mírně ukloněného svahu se západní orientací. Dílčí plocha R (18,28 ha) Největší dílčí plocha celá tvořená trvalým travním porostem, jež je využíván jako extenzivní pastvina s kontinuální pastvou skotu. Na celé ploše přítomnost velkého množství nedopasků. V některých z nich již rostou křoviny jako růže šípková (Rosa canina). Ojedinělý výskyt menších remízků křovin a ovocných stromů. V minulosti z části využívána jako orná půda. Z východu a severu plocha obklopena lesem. Z jihu a západu navazují většinou pastviny nebo v menší míře les. Plocha z části na západně a jižně ukloněných mírných svazích a z části na plochém hřbetu kopce..dílčí plocha S (0,79 ha) Menší plocha s ruderálním porostem a rychle se rozrůstajícím keřovým patrem (bez černý, růže šípková ). V minulosti zde bylo hnojiště. V jižní části stromový porost. Dílčí plocha T (3,6 ha) Plocha s mezofilní, místně až vlhkou loukou s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) využívanou pro extenzivní kontinuální pastvu skotu. Jde o plochu na jižně a východně orientovaných mírných svazích. Z jihu, východu a z části i ze severu je plocha obklopena lesním porostem. Ze západu pak navazuje za mezí s keřovým porostem pastvina. Dílčí plocha U (1,1ha) Plocha protáhlého tvaru na plochém hřbetu téměř celá obklopena pastvinou. Pouze z východu navazuje les. Jedná se o oplocený pozemek s trvalým travním porostem a nově vysazeným ovocným sadem slivoní (asi 5 10 let stáří) Příloha: Příloha č. T2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v ZCHÚ Uhliska 21

25 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území a) péče o biotop Management území by se měl zaměřit na zachování vhodného vodního režimu na vlhkých a podmáčených loukách, tzn. zamezení odvodňování luk, zasypávání sníženin, narušování přehrádek kanálů atd. Vhodné jsou úpravy vodního režimu na plochách, v minulosti nevhodně meliorovaných (např. výstavba hrázek na kanálech vedených loukami, rušení bývalých meliorací). Zcela nepřípustné je odvodňování vlhkých luk a naopak je třeba přistoupit k rušení bývalých meliorací. Obdobně nepřípustné jsou jakékoli snahy zalesňovat stávající luční lokality. Nepřípustné jsou rovněž chemické zásahy (hnojení, insekticidy). Louky je nutno pravidelně kosit, popřípadě přepásat před dobou letu imag, tedy v době normální" červnové senoseče (do 15. června), nikoli však později. Vlhké a mokřadní louky je vzhledem k množství biomasy vhodné kosit 2x za rok, poprvé do a podruhé od , aby nedošlo k negativnímu zásahu do biotopu modrásků rodu Maculinea. Kosení (pastvu) luk je nutné provádět vždy mozaikovitě (tj. v pruzích, šachovnici apod.) tak aby byly kontinuálně zachovány plochy s kvetoucími rostlinami jako zdroj nektaru pro hmyz. Kvetoucí prstnatce pleťové (D.incarnata) je potřebné obkosit, nebo části luk s jejich výskytem pokosit poprvé až po době zralosti semeníků prstnatců (po 20.8.). Kosení na malých plochách v obtížném terénu provádět ručně, na větších (nad 1 ha) pomocí lištové sekačky se zvýšenou lištou. Na vhodných (např. nepodmáčených) místech a při větší rozloze plochy je možné ke kosení použít i samohybnou lištovou sekačku nebo traktor s lištou. Při mozaikové seči (pastvě) v daném roce posekat (spást) jen část příslušné louky. Část neposečené plochy suchých stanovišť (do 10% celkové plochy) ponechat pro obnovu banky semen a jako úkryt a místo pro rozmnožování živočichů po dobu jednoho kalendářního roku v pásu nepokosené, v následujícím roce ho zařadit do ploch kosených a ponechat bez kosení pás na jiném místě. Vhodným doplňkem kosení je narušování vegetačního pokryvu. Na vybraných místech vynecháme z kosení zájmové jedince vzácných a chráněných druhů rostlin, v období zralosti semen se v létě a na podzim vyhrabáváním odstraňuje stařina a mech nebo se ručně skopáním vytvářejí volné plošky s obnaženou půdou, které umožňují lepší klíčení a uchycování semenáčků. U suchých stanovišť je celoplošná druhá seč (po 15.8.) méně vhodná, vždy by měla zůstat část plochy nepokosená (střídavě v minimálně 5 metrů širokých pásech). Nevhodná je také trvalá přítomnost hospodářských zvířat. Pravidla pro podíl dočasně neposečených (nepasených) ploch jsou: při rozloze lokality do 1 ha 1/2 lokality; při rozloze do 5 ha 1/3 lokality, při rozloze nad 5 ha 1/4 lokality. 22

26 V případě šíření některých druhů rostlin (ostružiník, třtina křovištní, pcháč zelinný, rákos), který může mít invazní charakter, je třeba upravit termín a četnost sečí (2 seče za rok, první do poloviny června). Dále je potřeba průběžně odstraňovat případné nálety dřevin. Pastva na lokalitě, zejména ve východní rozlehlé části, je velmi vhodný a levný způsob údržby lokality a je žádoucí hledat s vlastníky či uživateli pozemků kompromisní řešení pastvy. Bude zřejmě nutno ustoupit ze zásady pastvy pouze do 15. června na celé ploše. Vzhledem k rozloze lokality a jejímu extenzivnímu způsoby využívání je možné tolerovat udržení tohoto režim pouze asi na ½ plochy, s upřednostněním dílčí plochy O a plochy v OP PP. Pro všechny typy lučních lokalit a výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) jsou nejdůležitější termíny sečí (viz výše), aby nedošlo k pokosení porostu živných rostlin a tak k výraznému negativnímu zásahu do biotopu předmětu ochrany - modrásků rodu Maculinea. Údržba lučních porostů je nutná a nezbytná také pro zachování populací trávních mravenců, kteří mají nezastupitelnou funkci pro vývojová stadia předmětu ochrany (odnáší a krmí v mraveništi larvy modrásků), některé druhy mravenců opouští i jen jeden rok neudržované louky. Relativně náročnější na údržbu biotopu je modrásek očkovaný (Maculinea teleius), vliv managementu na jeho populaci je třeba zatím každoročně sledovat. Lesní lemy šířící se do lučních společenstev je třeba potlačit a udržet tak bezlesí v původní velikosti, rozrůstání lesa do luk je zmenšováním biotopu předmětu ochrany a vytváření bariéry pro pohyb imág motýlů. Tuto redukci je však třeba dělat s ohledem na další druhy organismů vázaných na tento biotop a redukci proto provádět po částech. Například zredukovat lesní porost na původní hranici lesa v polovině obvodu louky a po regeneraci, či znovu vytvoření lesního lemu, zredukovat druhou část expandujícího lesa, případně postupně lesní porost na původní hranici lesa prosvětlovat a nakonec ponechat jedinečné dlouhověké dřeviny (dub, buk, jilm, jedle) jako osluněné solitéry mimo les. Bezlesí, jež se nachází na lesních pozemcích, je vhodné převést na trvalé travní porosty. d) péče o druhy Pokud budou dodrženy zásady péče uvedené výše (péče o biotop), budou zabezpečeny podmínky pro vhodný rozvoj zoologické (především bezobratlých) i floristické složky ekosystému. Na základě aktualizace inventarizačních průzkumů může být vhodná úprava zejména termínu sečí některých částí lučních porostů s živnými rostlinami pro vzácné skupiny motýlů na ploše ZCHÚ a realizace standardních opatření na podporu výskytu živočichů jako je např. ponechání hroubí a materiálu po kosení na hromadách na okrajích udržovaných ploch, vybudování kamenné zídky, instalace hnízdních budek pro ptáky a přikrmování v zimním období, skopání stěny, vytváření tůněk a napajedel, dosadba vzácných druhů dřevin apod Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 23