Regionální geografie Evropy

Regionální geografie Evropy Martin Jurek Seznam místopisných pojmu verze 2006 U zkoušky bude znalost základního místopisu Evropy prověřována požadavkem na zanesení vybraných dvaceti pojmů do obrysové mapy Evropy. Průběh hranice mezi Evropou a Asií: Bajdaracký záliv Karského moře východní úpatí Uralu horní tok řeky Ural řeka Emba Kumo-manyčská sníženina Kerčský průliv průlivy Bospor a Dardanely Moře Norské moře Barentsovo moře Bílé moře Severní moře Baltské moře Irské moře Keltské moře Středozemní moře Ligurské moře Tyrhénské moře Jaderské moře Jónské moře Krétské moře Egejské moře Marmarské moře Černé moře Azovské moře Zálivy Češský záliv Kandalakšský záliv Oněžský záliv Dvinský záliv Varangerfjorden Sognefjorden Botnický záliv Finský záliv Rižský záliv Gdaňská zátoka Pomořanská zátoka Seinská zátoka záliv St-Malo Bristolský záliv Biskajský záliv Lví záliv Janovský záliv Tarentský záliv Benátský záliv Soluňský záliv Průlivy Skagerrak Kattegat Lamanšský průliv Calaiská úžina Svatojiřský průliv Dánský průliv Gibraltarský průliv Bonifácký průliv Messinský průliv Sicilský průliv Maltský průliv Otrantský průliv Dardanely Bospor Kerčský průliv Ostrovy Nová země Kolgujev Vesterály Lofoty Saaremaa Hiiumaa Alandy Gotland Öland Bornholm Rügen (Rujana) Sjaelland Fyn Fríské ostrovy Normanské ostrovy Guernsey Jersey Britské ostrovy ostrov Velká Británie ostrov Irsko ostrov Wight ostrov Man Hebridy Orkneje Shetlandy Faerské ostrovy Island Baleáry Ibiza Mallorca Menorca Korsika Sardinie Toskánské ostrovy Elba Liparské ostrovy Sicílie Pantelleria Malta Dalmatské ostrovy Jónské ostrovy Kerkyra (Korfu) Evia Kyklady Severní Sporady Jižní Sporady Kréta Rodos Lesbos Kypr Poloostrovy poloostrov Kanin poloostrov Kola Skandinávský poloostrov Jutský poloostrov Cornwallský poloostrov Bretaňský poloostrov Pyrenejský poloostrov Apeninský poloostrov Balkánský poloostrov poloostrov Peloponés poloostrov Krym Mysy Nordkapp (Severní mys) Nordkinn mys Kanin Nos mys Slea mys Lizard mys Finisterre mys Roca mys Trafalgar mys Saryč Šíje Perekopská šíje Korintská šíje

Řeky Vysvětlivky: Tok/Varianta (Exonymum) pramenná zdrojnice přítok rameno v deltě Shannon Severn Thames (Temže) Glomma Klarälven/Göta älv Seine (Seina) Loire (Loira) Garonne (Garonna) Rhône (Rhôna) Saône (Saôna) Escaut/Schelde (Šelda) Rhein/Rijn (Rýn) Hinterrhein (Zadní Rýn) Vorherrhein (Přední Rýn) Aare (Aara) Neckar Main (Mohan) Moselle/Mosel (Mosela) Ruhr (Rúr) Meuse/Maas (Máza/Mása) Ems (Emže) Weser (Vezera) Elbe/Labe Vltava Mulde (Mulda) Saale (Sála) Havel (Havola) Spree (Spréva) Jezera Lough Neigh Loch Ness Loch Lomond j. Vänern j. Vätterm j. Mälaren j. Oulu j. Saimaa j. Inari Odra/Oder Nysa Kłodzka (Kladská Nisa) Lužická Nisa/Nysa Lużycka Warta (Varta) Wisła (Visla) Dunajec San Narew Bug Nëman/Nemunas (Němen) Daugava (Západní Dvina) Donau/Dunaj/Duna/Dunav/ Dunărea Breg Brigach Isar Inn Enns (Enže) Morava Váh Drau/Drava (Dráva) Tisa/Tisza Mureş/Maros (Maruše) Sava (Sáva) Bosna Drina Velika Morava Zapadna Morava Južna Morava Olt Siret Prut Kilijské rameno Sulinské rameno Svatojiřské rameno Müritz See Jaziero Śniardwy Chiemsee Bodensee (Bodamské j.) Neusiedler See/Fertő tó (Neziderské jezero) Balaton (Blatenské j.) Lac Léman (Ženevské j.) Lago Maggiore Lago di Como (Komské j.) Lago di Garda (Gardské j.) Ebro Tajo/Tajo Duero/Douro Guadiana Guadalquivir Po (Pád) (Tibera) Neretva Drin Struma/Strymónos Vardar/Axios Marica/Meriç Volga (Volha) Kama Oka Achtuba Ural Severní Dvina Suchona Jug Vyčegda Pečora Don Dnipro (Dněpr) Pripjať Pivdennyj Buh (Jižní Bug) Dnister/Nistru (Dněstr) Bled (Bledské j.) Skadarské j. Ochridské j. Prespanské j. Ladožské j. Oněžské j. Peipsi järv/čudské j. Pskovské j. 2

Umělé vodní průplavy a kanály Albertův kanál průplav Marna-Saôna průplav Marna-Rýn Severomořsko-baltský průplav Mittellandkanal (Středoněmecký průplav) průplav Rýn-Mohan-Dunaj Korintský průplav Volžsko-baltský průplav Moskevský průplav průplav Volha-Don Umělé vodní nádrže IJsselmeer Liptovská Mara Oravská nádrž Zemplínska šírava Gabčíkovo Železná vrata Cimljanská nádrž (Don) Dněperská kaskáda Kyjevská nádrž Kremenčugská nádrž Dněprodzeržinská nádrž Kachovská nádrž Volžská kaskáda Rybinská nádrž Gor kijská (Nižněgorodská) nádrž Čeboksarská nádrž Kamská nádrž (ř. Kama) Votkinská nádrž (ř. Kama) Nižněkamská nádrž (ř. Kama) Kujbyševská (Samarská) nádrž Saratovská nádrž Volgogradská nádrž Ledovce Vatnajökull Aletschský ledovec Mer de Glace ledovec Pasterze Jeskyně j. Altamira j. Lascaux Postojnska jama j. Domica j. Optymistyčna Hory a nížiny Vysvětlivky: nejvyšší vrchol v pohoří Hvannadalshnúkur (2119 m) Hekla (1491 m) Skotská vysočina Kaledonské hory údolí Glen More Grampiany ( Ben Nevis 1343 m) Penniny Kambrické pohoří ( Snowdon 1085 m) Skandinávské pohoří ( Galdhøppigen 2469 m, Kebnekaise 2123 m) Pyrénées / Pirineos (Pyreneje; Pico de Aneto 3404 m) Cordillera Cantabrica (Kantaberské pohoří; Picos de Europa 2648 m) Cordillera Ibérica (Iberské pohoří; Moncayo 2315 m) Cordillera Central (Kastilské pohoří; Plaza del Moro Almanzor 2592 m) Meseta Sierra Morena ( Peña Escrita 1323 m) Sierra Nevada ( Mulhacén 3478 m) Massif Central (Centrální masiv / Francouzské středohoří; Puy de Sancy 1886 m) Cévennes (Cevenny) Francouzská nížina Akvitánská pánev Pařížská pánev Lotrinská pánev Vosges (Vogézy; Grand Ballon 1424 m) Ardennes (Ardeny; Botrange 694 m) Eifel Středoněmecká vysočina Harz ( Brocken 1142 m) Schwarzwald (Černý les; Feldberg 1493 m) Schwäbische Alb (Švábský Jura/Švábská Alba) Fränkische Alb (Franský Jura/Franská Alba) Severoněmecká nížina Středopolské nížiny Velkopolská nížina Mazovská nížina Slezská nížina Baltská nížina Česká vysočina ( Sněžka 1602 m) Wyżyna Małopolska (Malopolská vrchovina) Góry Świętokrzyskie (Svatokřížské hory; Łysica 612 m) Wyżyna Lubelska (Lublinská vrchovina) 3

Jura ( Crêt de la Neige 1718 m) Švýcarská plošina Alpes / Alpen / Alpi / Alpe (Alpy; Mont Blanc 4807 m, Dufourspitze/Monte Rosa 4634 m, Matterhorn 4478 m; Zugspitze 2963 m) Vysoké Taury ( Grossglockner 3797 m) Dolomity ( Marmolada 3342 m) Julské Alpy ( Triglav 2864 m) Karavanky Apeniny Abruzzi ( Corno Grande 2914 m) Vesuv (1279 m) Etna (3323 m) Stromboli (926 m) Dinárské hory Pindos Olympos Stara planina ( Botev 2376 m) Karpaty Západní Karpaty Tatry ( Gerlachovský štít 2655 m) Východní Karpaty ( Hoverla 2061 m) Jižní Karpaty ( Moldoveanu 2543 m) Velká uherská nížina (Alföld) Malá uherská nížina (Kisalföld) Mátra ( Kékes 1015 m) Valašská (Rumunská) nížina Východoevropská rovina / nížina Valdajská vyvýšenina / vrchovina (343 m) Volyňsko-podolská vyvýšenina / vrchovina Dněperská nížina Černomořská nížina Středoruská vyvýšenina /vrchovina Doněcký masiv Krymské hory Ural ( Narodnaja 1895 m) Karelská jezerní plošina Finská jezerní plošina Meklenburská jezerní plošina Pomořanská jezerní plošina Mazurská jezerní plošina Regiony V. BRITÁNIE: Anglie, Wales, Skotsko, Severní Irsko NOR/ŠVÉD/FIN: Laponsko NĚMECKO: Porúří, Falc, Sársko, Bavorsko, Franky, Durynsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Dolní Sasko, Braniborsko, Lužice RAKOUSKO: Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Vídeň, Burgenlandsko, Štýrsko, Korutansko, Tyrolsko, Salcbursko, Vorarlbersko POLSKO: Dolní Slezsko, Horní Slezsko, Malopolsko, Velkopolsko, Mazovsko, Mazursko, Pomořansko, Kujavsko ITÁLIE: Piemont, Lombardie, Toskánsko, Kampánie, Apulie, Kalábrie FRANCIE: Normandie, Bretaň, Champagne, Burgundsko, Lotrinsko, Alsasko, Gaskoňsko, Savojsko, Languedoc, Provence ŠPANĚLSKO: Galície, Asturie, Kantábrie, Baskicko, Aragón, Katalánie, Kastílie-León, Kastílie-La Mancha, Valencie, Extremadura, Andalusie PORTUGALSKO: Algarve, Alentejo CHORVATSKO: Slavonie, Dalmácie RUMUNSKO: Transylvánie (Sedmihradsko), Moldávie, Dobrudža, Banát BĚLORUSKO: Pinské bažiny MOLDAVSKO: Besarábie 4

Státy a města Stát Albánie Andorra Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Malta Moldavsko Monako Významná města (hlavní město tučným písmem) Tiranë (380 tis.) Andorra la Vella (20 tis.) Bruxelles (Brusel; 1 mil.), Antverpen (Antverpy; 463 tis.) Minsk (1,7 mil.); Homel (480 tis.) Sarajevo (737 tis.), Banja Luka (232 tis.) Sofija (Sofie; 1,2 mil.), Plovdiv (340 tis.), Varna (312 tis.), Burgas (197 tis.) Podgorica (160 tis.) Praha (1,2 mil.), Brno (365 tis.), Ostrava (311 tis.), Plzeň (164 tis.), Olomouc (101 tis.) København (Kodaň, 1,1 mil.), Århus (229 tis.), Odensee (146 tis.) Tallinn (392 tis.) Helsinki (558 tis.; aglom. 1,2 mil.), Tampere (204 tis.), Turku (176 tis.) Paris (Paříž; 2,1 mil., aglom. 11,6 mil.), Marseille (793 tis., aglom. 1,6 mil.); Lyon (476 tis., aglom. 1,8 mil.); Toulouse (439 tis.), Nice, Nantes, Strasbourg (Štrasburk; 276 tis.), Bordeaux, Le Havre, Brest Zagreb (Záhřeb; 701 tis.), Split (177 tis.), Rijeka Dublin (1,0 mil.), Cork (190 tis.) Reykjavík (115 tis., aglom. 195 tis.) Roma (Řím; 2,6 mil.; aglom. 3,7 mil.), Milano (Milán; 1,3 mil.; aglom. 4,3 mil.), Napoli (Neapol; 983 tis.; aglom. 3,8 mil.), Torino (Turín; 873 tis.; aglom. 1,7 mil.), Palermo, Genova (Janov), Bologna, Florence, Bari, Venezia (Benátky), Trieste (Terst) Vaduz (5 tis.) Vilnius (542 tis.); Kaunas (374 tis.), Klaipeda (192 tis.) Riga (738 tis.) Luxembourg (Lucemburk; 76 tis.) Budapest (Budapešť; 1,7 mil., aglom. 2,6 mil.), Debrecen (Debrecín; 204 tis.), Miskolc (Miškovec), Szeged (Segedín), Pécs (Pětikostelí), Győr (Ráb), Székesfehérvár Skopje (477 tis.) Valletta (256 tis.) Chişinău (Kišiněv; 624 tis.), Tiraspol (157 tis.) Monte Carlo (16 tis.), Monaco-Ville (1 tis.) 5

Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko San Marino Slovensko Slovinsko Berlin (Berlín; 3,4 mil., aglom. 4,0 mil.), Hamburg (Hamburk; 1,7 mil., aglom. 3,3 mil.), München (Mnichov; 1,3 mil.; aglom. 2,3 mil.), Köln (Kolín nad Rýnem; 961 tis.), Frankfurt nad Mohanem (643 tis.), Essen (596 tis.), Stuttgart (590 tis.), Dortmund (587 tis.), Düsseldorf (574 tis.), Bremen (Brémy; 548 tis.), Hannover (514 tis.), Leipzig (Lipsko; 502 tis.), Duisburg (502 tis.), Nürnberg (Norimberk; 494 tis.), Dresden (Drážďany; 490 tis.) poznámka: konurbace Rhein-Ruhr 11,8 mil. Amsterdam (744 tis.), Rotterdam (597 tis.), s-gravenhage / Den Haag (Haag; 480 tis.), Maastricht poznámka: konurbace Randstad 6,6 mil., Alma 2,1 mil. Oslo (821 tis.), Bergen (215 tis.), Stavanger, Trondheim Warszawa (Varšava; 1,6 mil.; aglom. 2,2 mil.), Łódź (763 tis.), Kraków (754 tis.), Wrocław (Vratislav; 633 tis.), Poznań (568 tis.), Gdańsk (462 tis., aglom. 867 tis.), Szczecin (Štětín; 413 tis.), Bydgoszcz (364 tis.), Lublin (361 tis.), Katowice (314 tis.; konurb. 2,6 mil.) Lisboa (Lisabon; 508 tis., aglom. 2,6 mil.), Porto (246 tis., aglom. 1,3 mil.) Wien (Vídeň; 1,6 mil.; aglom. 2,1 mil.), Graz (Štýrský Hradec; 221 tis.), Linz (Linec; 180 tis.), Salzburg (145 tis.), Innsbruck (112 tis.), Klagenfurt Bucureşti (Bukurešť; 1,9 mil.), Iaşi (Jasy; 317 tis.), Cluj-Napoca (Kluž; 316 tis.), Timişoara (Temešvár; 314 tis.), Craiova (304 tis.), Constanţa (Konstanca; 301 tis.), Galaţi (292 tis.), Braşov (Brašov; 273 tis.) Moskva* (10,5 mil., aglom. 14,5 mil.), Sankt-Petěrburg* (4,0 mil., aglom. 4,9 mil.), Nižnij Novgorod (1,3 mil.), Samara (1,1 mil.), Kazaň (1,1 mil.), Rostov-na-Donu (1,1 mil.), Ufa (1,0 mil.), Volgograd (1,0 mil.), Perm (976 tis.) Poznámka: jen města evropského Ruska, pouze města označená * leží v rozsahu používané obrysové mapy Athínai (Atény; 725 tis., aglom. 3,8 mil.), Thessaloníki (Soluň; 352 tis.; aglom. 957 tis.), Pátrai (164 tis.), Iráklion (139 tis.), Lárisa (130 tis.) San Marino (5 tis.) Bratislava (422 tis.), Košice (237 tis.), Prešov (95 tis.), Žilina (86 tis.), Nitra (86 tis.), Banská Bystrica (82 tis.), Trnava (70 tis.), Martin (61 tis.); Trenčín (58 tis.), Poprad (58 tis.) Ljubljana (Lublaň; 254 tis.); Maribor (88 tis.), Celje, Kranj, Koper 6

Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Vatikán Velká Británie (Spojené království) Beograd (Bělehrad, 1,1 mil.), Priština (263 tis.), Novi Sad (196 tis.), Niš (174 tis.) Madrid (3,1 mil., aglom. 6,1 mil.), Barcelona (1,6 mil., aglom. 4,9 mil.), Valencia (803 tis., aglom. 1,7 mil.), Sevilla (702 tis., aglom. 1,3 mil.), Zaragoza (659 tis.), Málaga (547 tis.), Bilbao, La Coruña Stockholm (1,3 mil.), Göteborg (519 tis.), Malmö (264 tis.), Uppsala (128 tis.) Zürich (Curych; 339 tis., aglom. 1,0 mil.), Genève (Ženeva; 179 tis., aglom. 613 tis.), Basel (Basilej; 164 tis., aglom. 571 tis.), Bern (121 tis.), Lausanne (116 tis.) Istanbul (10,0 mil., aglom. 11,9 mil.) Kyjiv (Kyjev; 2,5 mil.), Charkiv (Charkov; 1,4 mil.), Dnipropetrovs k (1,0 mil.), Oděsa (995 tis.), Doněc k (980 tis.), Zaporižžja (Záporoží; 791 tis.), L viv (Lvov; 714 tis.), Kryvyj Rih (Krivoj Rog; 648 tis.) Città del Vaticano (770 obyv.) London (Londýn; 7,5 mil.; aglom. 12,5 mil.), Birmingham (1,0 mil., aglom. 3,2 mil.), Glasgow (607 tis., aglom. 1,6 mil.), Liverpool (469 tis.), Leeds (459 tis., aglom. 1,6 mil.), Sheffield (449 tis., aglom. 1,2 mil.), Edinburgh (438 tis., aglom. 702 tis.), Bristol (433 tis., aglom 704 tis.), Manchester (396 tis.), Cardiff (305 tis., aglom. 725 tis.), Belfast (275 tis., aglom. 662 tis.) Poznámka: konurbace Manchester-Liverpool 4,2 mil. 7

Evropská místa konání olympijských her Starověké 776 př. n. l. 393 n. l. Olympia Novodobé Letní olympijské hry 1896 Athény 1900 Paris (Paříž) 1904 1908 London (Londýn) 1912 Stockholm 1920 Antverpy 1924 Paris (Paříž) 1928 Amsterdam 1932 1936 Berlin (Berlín) 1948 London (Londýn) 1952 Helsinki 1956 1960 Roma (Řím) 1964 1968 1972 München (Mnichov) 1976 1980 Moskva 1984 1988 1992 Barcelona 1996 2000 2004 Athény 2008 2012 Londýn Zimní olympijské hry 1924 Chamonix 1928 St. Moritz 1932 1936 Garmisch-Partenkirchen 1948 St. Moritz 1952 Oslo 1956 Cortina d Ampezzo 1960 1964 Innsbruck 1968 Grenoble 1972 1976 Innsbruck 1980 1984 Sarajevo 1988 1992 Albertville 1994 Lillehammer 1998 2002 2006 Torino (Turín) 2010 Zpracováno podle: Beránek, T. et al. 2006. Index českých exonym standardizované podoby, varianty (Geografické názvoslovné seznamy OSN ČR). 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální. ISBN 80-86918-04-1 Klímová, E. (ed.) et al. 2005. Školní atlas světa. 1. vyd., 2. dotisk. Praha: Kartografie. ISBN 80-7011-730-3. Král, V. 1999. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia. ISBN 80-200-0684-2. International Olympic Commitee, Olympic Games All the Games since 1896 [cit. 10. 1. 2007]. Dostupné z <http://www.olympic.org/uk/games/index_uk.asp> 8