HRADIŠTĚ S NÁLEZY ZE STARŠÍ DOBY BRONZOVÉ A DOBY HALŠTATSKÉ U OPALIC (OKR. ČESKÉ BUDĚJOVICE)

HRADIŠTĚ S NÁLEZY ZE STARŠÍ DOBY BRONZOVÉ A DOBY HALŠTATSKÉ U OPALIC (OKR. ČESKÉ BUDĚJOVICE) ONDŘEJ CHVOJKA JAN JOHN Úvod Okolí Českých Budějovic je sice již od druhé poloviny 19. století předmětem poměrně intenzivního archeologického zájmu (srov. např. Beneš Michálek Zavřel 1999), přesto i zde můžeme ještě dnes nalézt dosud neobjevené pravěké či středověké nemovité památky. Jednou z nich je i malé hradiště, opevněné mohutným dvojitým valem, které leží přímo nad řekou Vltavou na katastru obce Opalice (obr. 1) a které bylo odborné archeologické obci až do počátku tohoto století zcela neznámo. Obr. 1. Opalice hradiště Na kopách. Situace lokality na soutoku Vltavy a Třeboníského potoka. Kresba K. Vávra. Abb. 1. Opalice Burgwall Na kopách. Lage der Fundstelle an der Einmündung des Třeboníský-Baches in die Moldau. Zeichnung K. Vávra. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22, České Budějovice 2009 27

Obr. 2. Opalice hradiště Na kopách. Stínovaný model terénu a řez valem a příkopem. Krok vrstevnic je 50 cm. Zaměřili J. John a O. Chvojka. Abb. 2. Opalice Burgwall Na kopách. Schattiertes Geländemodell und Schnitt durch die Fundstelle. Der Abstand der Höhenlinien beträgt 50 cm. Vermessen von J. John und O. Chvojka. Obr. 3. Opalice hradiště Na kopách. Trojrozměrný model terénu hradiště, pohled od jihozápadu. Grafika J. John. Abb. 3. Opalice Burgwall Na kopách. 3D-Modell des Burgwalls, Blick von Südwesten. Graphik J. John. 28

Obr. 4. Opalice hradiště Na kopách. Vnitřní val, pohled od východu. Foto J. John. Abb. 4. Opalice Burgwall Na kopách, Innenwall. Blick von Osten. Foto J. John. Historie výzkumu Lokalitu objevili dne 26. 8. 2003 P. Effenberková a J. Havlice. Při jejich povrchovém průzkumu se jim však nepodařilo učinit žádné archeologické nálezy, které by umožnily dataci lokality (Effenberková Havlice 2006). Dne 30. 11. 2003 provedli na ploše hradiště povrchový průzkum, základní zaměření pomocí pásma a drobnou mikrosondáž J. Havlice, P. Hrubý a O. Chvojka, přičemž získali dva keramické zlomky, které naznačovaly osídlení lokality v době bronzové (Havlice Hrubý Chvojka 2006). V souvislosti s prováděním preventivních detektorových průzkumů lokalit ohrožených amatérskými hledači provedli dne 23. 5. 2008 průzkum hradiště O. Chvojka, T. Kolegar, L. Bílý a K. Vávra z Jihočeského muzea. V místě nálezu dvou bronzových dýk zároveň realizovali i zjišťovací sondáž, která potvrdila existenci pravěké kulturní vrstvy na lokalitě. Dne 21. 3. 2009 zaměřili autoři tohoto příspěvku hradiště pomocí totální stanice, přičemž se jim podařilo vyhotovit jeho vrstevnicový plán (obr. 2) i výškopisný trojrozměrný model (obr. 3). Zatím poslední akcí na lokalitě byla dne 24. 4. 2009 uskutečněná další drobná zjišťovací sondáž, která však již žádné nové informace nepřinesla. Popis hradiště a přírodní podmínky Lokalita se nachází na velké ostrožně nad soutokem Vltavy a Třebonínského potoka, v trati Na kopách, 1400 m SSV od okraje obce Opalice a 900 m JJV od okraje obce Jamné. Nadmořská výška plošiny hradiště dosahuje max. 459 m, vrchol vnitřního valu má nadmořskou výšku 464 m. Na ZM 32-22-17 je poloha hradiště dána koordináty 082:150, 082:156, 085:160, 101:157. Hradiště nezaujímá celou plochu ostrožny, ale pouze její centrální nejužší část, která je na západní přístupové straně přepažena dvěma valy. Severní a jižní obvod hradiště vymezují prudké srázy k Vltavě a k Třebonínskému potoku; sporné vymezení je pouze na východní straně, kde byla hranice stanovena v místě největšího zúžení plošiny. Dále k východu pak terén klesá do široké nepravidelně oválné plošiny o rozměrech cca 300 x 100 m, kterou však k areálu hradiště nepočítáme, neboť zde nejsou patrné žádné relikty fortifikace ani odtud nepochází žádný archeologický nález. Pravěké osídlení tohoto místa sice nevylučujeme, za- 29

tím však nebylo nijak prokázáno. Plocha hradiště ve výše uvedeném prostoru činí přibližně 0,1 ha. Dominantním prvkem celé lokality je vnitřní val, který se skládá ze dvou na pohled odlišných částí. Mohutná jižní polovina (obr. 4) má délku 40 m, šířku v základně až 23 m a maximální výšku 5 m (z pohledu od vnitřní plochy hradiště), resp. 6 m (od dna přilehlého příkopu). Na ní se napojuje daleko nižší severní polovina valu, která v délce 45 m vybíhá po prudkém svahu dolů směrem k Vltavě. Obě části vnitřního valu mají při vizuálním pohledu podobnou konstrukci, tvořenou nasypanými kameny, z velké části říčními křemennými valouny. Opevnění ovšem zatím zkoumáno nebylo a jeho skutečná vnitřní konstrukce je zatím neznámá. Vnitřní val kopíruje při jeho západním úpatí příkop, jehož délka 95 m je v podstatě stejná jako délka vnitřního valu. Šířka příkopu činí cca 4-5 m, jeho současná max. hloubka dosahuje cca 1 m. Příkop odděluje vnitřní val od vnějšího, který je však daleko nižší i kratší. Oproti vnitřnímu valu se nachází pouze na vrcholové šíji a po svahu dolů severním směrem již nepokračuje. Jeho max. délka činí 30 m, šířka 20 m a výška max. 2 m. Rovněž tento val se pohledově jeví být nasypán z kamenů (většinou opět valounů). Podloží v prostoru hradiště je tvořeno zejména biotitickými pararulami (podle geologické mapy ZM 1:25 000, list 32-223 Kamenný Újezd). V současné době je hradiště porostlé smíšeným lesem s převahou smrků a dubů. Popis archeologických situací a nálezů Průzkum a mikrosondáž 30. 11. 2003 (i.č. A 26289) Vryp č. 1 Mikrosonda o velikosti cca 20 x 20 cm byla situována na vnitřní ploše hradiště cca 10 m v od paty vnitřního valu. Nálezy: Keramika. 1 drobný nezdobený zlomek ze stěny. Datace: pravěk neurčeno. Nekreslen. Vryp č. 2 Mikrosonda o velikosti cca 20 x 20 cm byla situována na vnitřní ploše hradiště cca 20 m v od paty vnitřního valu, 10 m SV od vrypu č. 1. Nálezy: Keramika. 1 keramický zlomek ze starší doby bronzové: 1. Zl. okraje a těla nádoby. Okraj vytažený a ven seříznutý. 35 x 38 x 4-7 mm. B. vně tm. hnědá, uvnitř hnědočerná. Výzdoba (?) na okraji: jedna solitérní horizontální rýha (není jisté, jedná-li se o záměrnou výzdobu). Příměs: kaménky hojně (do 5 mm). P. vně i uvnitř hlazen, silně korodován (popraskán). KT střední. Obr. 5:4. Vryp č. 3 Mikrosonda o velikosti cca 20 x 20 cm byla situována na přístupové šíji před vnějším valem hradiště, cca 5 m Z od jeho paty. Nálezy: Keramika. 1 drobný nezdobený zlomek ze stěny, redukčně pálený. Datace: VS2 NOV1. Nekreslen. 30

Průzkum a sondáž 23. 5. 2008 Průzkum pomocí detektoru kovů Průzkum se zaměřil především na vnitřní plochu hradiště i na prostor obou valů a příkopu, zjišťovací prospekce však byla provedena i na předpolí hradiště a na obou svazích k Vltavě a k Třebonínskému potoku. Všechny zjištěné artefakty byly zaměřeny pomocí přístroje gps i pomocí pásma. Nálezy: Bronz: Celkem tři bronzové výrobky a tři měděné nebo bronzové slitky: 1. Bronzový tyčinkovitý náramek v podobě téměř uzavřeného oválu. Tyčinka průřezu tvaru D. Oba konce náramku rovně ukončené, při obou koncích výzdoba v motivu dvou svazků po třech příčných rýhách. Vnější prům. náramku max. 70, prům. tyčinky 5 mm. Patina tm. zelená konzervovaná. Povrch mírně narušen. Datace: pozdní doba halštatská. I.č. A 27201. Obr. 5:1. - Místo nálezu: nad lesní cestou při JV okraji vnitřního valu, 5,70 m JJZ od dýky č. 1 (sondy 1/09). Souřadnice gps: N 48.53.873, E 14.24.536. Náramek se nacházel na rozhraní lesní hrabanky a erodované kamenité destrukce valu, nelze proto vyloučit jeho sekundární přemístění. 2. Bronzová dýka (č. 1). Miniaturní dýka s destičkovitým týlem se třemi otvory pro nýty okraje týlu olámány, z otvorů pro nýty dochovány jen spodní okraje. Čepel plochá, hrot ostrý. Délka 74, š. týlu 28, tloušťka čepele max. 2 mm. Patina tm. zelená, konzervovaná, povrch značně korodován. Datace: starší doba bronzová. I.č. A 27203. Obr. 5:2. - Místo nálezu: vnitřní prostor hradiště, při JV okraji vnitřního valu. Souřadnice gps: N 48.53.874, E 14.24.541. Dýka se nacházela v hloubce 15 cm od současného povrchu v prostoru kulturní vrstvy 1002. Do místa nálezu dýky byla následně umístěna sonda 1/08 (viz dále). 3. Bronzová dýka (č. 2). Delší masivnější dýka s destičkovitým odlomeným týlem, do středu se mírně zesilující čepelí a zaobleným hrotem. Dochována část jednoho otvoru pro nýt v týlu, ostatní otvory pro nýty odlomeny. Délka 104, š. v místě odlomení týlu 29, tloušťka středu čepele max. 4 mm. Patina tm. hnědozelená, konzervovaná. Povrch zachovaný. Datace: starší doba bronzová. I.č. A 27202. Obr. 5:3. - Místo nálezu: vnitřní prostor hradiště, 13,3 m VSV od nálezu dýky č. 1. Souřadnice gps: N 48.53.874, E 14.24.543. Dýka ležela v hloubce 10 cm od současného povrchu na rozhraní lesní hrabanky a geologického podloží. 4. Tři drobné měděné (?) slitky. Amorfní zlomky větších kusů, bez stop po sekání. Rozměry: 43 x 27 x 12, 25 x 17 x 9 a 15 x 20 x 14 mm. Váhy: 72, 25 a 13 g. Datace: doba bronzová? I.č. A 27204. - Místo nálezu: všechny tři slitky byly nalezeny pouhých několik centimetrů od sebe na povrchu valu, v humusu pod travnatým porostem. Slitky byly nalezeny přibližně uprostřed východního (tj. vnitřního) svahu vnitřního valu nad sondou 1/08, od jejíhož středu byly vzdáleny přibližně 5 m. Souřadnice gps: N 48.53.877, E 14.24.538. Sonda 1/08 (i.č. A 27205) Sonda o velikosti 1 x 1 m byla situována do místa nálezu dýky č. 1 (viz výše). Stratigrafická situace: pod vrstvou lesního humusu (1001) o mocnosti 10 cm se nacházela 20-25 cm mocná kulturní vrstva (1002) hnědá hlinitopísčitá s početnými kameny. Vrstva dosedala v hloubce 30-35 cm od současného povrchu na geologické podloží zvětralou skálu. Nálezy z vrstvy 1002: 31

Kamenné hladítko. Zlomek valounu jemnozrnného kvarcitu 1 šedé barvy. Na původní obvodové hraně stopy po broušení, na části hrany i na horní ploše stopy po tlučení. Rozm. 60 x 75 x 52 mm. Obr. 5:8. Keramika. Celkem 24 zlomků. Kresleny 3 zlomky, ostatní nezdobené ze stěn. KT: hrubá 17, střední 6, jemná 1. Datace: všechny starší doba bronzová. 1. Zl. rovného okraje a válcovitého hrdla. 23 x 33 x 4-5 mm. B. vně tm. hnědá, místy hnědooranžová, uvnitř tm. hnědá. Bez výz. Příměs: kaménky středně (do 2 mm). P. vně i uvnitř hlazen, korodován. KT střední. Obr. 5:5. 2. Zl. těla. 34 x 34 x 7 mm. B. vně hnědá, uvnitř tm. hnědošedá. Výz. na plecích: řada šikmých vrypů. Příměs: kaménky hojně (do 3 mm). P. vně silně korodovaný, uvnitř hlazen. KT hrubá. Obr. 5:6. 3. Zl. těla s odsazeným hrdlem. 75 x 48 x 5-8 mm. B. vně i uvnitř hnědá. Výz. na hraně odsazení hrdla a plecí: řada šikmých vrypů. Příměs: kaménky hojně (do 5 mm), slída středně (do 0,5 mm). P. uvnitř hlazen. KT hrubá. Obr. 5:7. Sonda 2/08 Sonda o velikosti 1 x 1 m byla situována do místa nálezu dýky č. 2 (viz výše). Stratigrafická situace: pod vrstvou lesního humusu (2001) o mocnosti 10 cm se nacházelo zvětralé štěrkopísčité podloží, na jehož povrchu se nacházela dýka č. 2. Žádné jiné archeologické nálezy nebyly v sondě učiněny. Vývrat ve východní části hradiště (i.č. A 27206) Keramika. Celkem dva zlomky, oba nezdobené ze stěn. Nekresleny. - 1 zl. pravěký, snad starší doba bronzová. - 1 zl. s příměsí šupinkové tuhy: doba halštatská nebo raný středověk až 13. století (?). Zjišťovací sondáž 24. 4. 2009 Za účelem zjištění rozsahu pravěkého osídlení byly do vnitřního prostoru hradiště položeny další dvě sondy, jejichž číslování navazovalo na sondy z roku 2008. Sonda 3/09 Sonda o velikosti 1 x 1 m byla situována cca 3 m jižně od sondy 1/08. Souřadnice gps: N 48.53.870, E 14.24.542. Stratigrafická situace: pod vrstvou lesního humusu (3001) o mocnosti 5 cm se nacházela vrstva hnědožluté hlinitopísčité lesní půdy (3002) o mocnosti 20-25 cm, obsahující četné kameny. V hloubce 25-30 cm od současného podloží bylo zvětralé štěrkopísčité podloží. Žádné archeologické nálezy nebyly v sondě učiněny. Sonda 4/09 Sonda o velikosti 1 x 1 m byla situována při hraně vrcholové plošiny, nad prudkým severním svahem, cca 10 m severně od sondy 3/09. Souřadnice gps: N 48.53.879, E 14.24.544. Stratigrafická situace: pod vrstvou 1 Za určení suroviny a konzultaci děkujeme RNDr. Petru Rajlichovi z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a PhDr. Petru Šídovi, Ph.D. ze Západočeské univerzity v Plzni. 32

lesního humusu (4001) o mocnosti 5-10 cm se nacházela vrstva hnědožluté hlinitopísčité lesní půdy (4002) o mocnosti 10-15 cm. V hloubce 20 cm od současného podloží bylo zvětralé skalní podloží. Žádné archeologické nálezy nebyly v sondě učiněny. Zhodnocení nálezů a jejich datace Archeologické nálezy z hradiště u Opalic jsou zatím nepočetné, přesto můžeme mezi nimi odlišit minimálně dvě pravěké epochy. První z nich je starší doba bronzová, kam náleží naprostá většina datovatelných artefaktů. Mezi nimi vynikají dvě bronzové dýky, které jsou však dosti poškozené. Menší dýka č. 1 má v zaobleném týlu zbytky tří otvorů pro nýty (obr. 5:2) a její čepel je plochá. Jedná se o jeden z typických artefaktů starší doby bronzové, který je doložen jak v hrobovém prostředí (např. Těšínov: Hájek 1954, obr. 12:13,15; Liběšovice u Podbořan: Pleinerová 1966, obr. 40:17), tak i v depotech (např. Moucha 2005, Taf. 129:9,11, 203:10,12,14) a na sídlištích, jak ukazuje jihočeský nález miniaturní dýčky z výšinné lokality na Dívčím Kameni (Havlice Hrubý 2002, Abb. 15). Podle klasifikace M. Bartelheima náleží tato varianta dýk do skupiny N 3.2, která je častá nejen v Čechách, ale prakticky v celé střední Evropě. Analogické dýky bývají datovány většinou do mladoúnětického období, mohou se však vyskytnout i dříve (Bartelheim 1998, 41-42). Druhá dýka z Opalic má bohužel natolik poškozený týl, že ji nelze blíže klasifikovat (obr. 5:3). Signifikantní je však její poměrně dlouhá čepel se zesíleným středem, která má obdobu na několika dýkách ze zmíněné lokality Dívčí Kámen u Mříče (Havlice Hrubý 2002, Abb. 15). Dýky s delší jazykovitou do středu zesílenou čepelí jsou obecně považovány za mladší chronologický prvek, nastupující až v závěru starší doby bronzové a přežívající do následující epochy (Havlice 2000, 48-50 s další lit.; srov. např. Michálek 1969, tab. VI:1-2; Beneš Chvojka 2003). Nálezy z Dívčího Kamene však ukazují na současný výskyt dýk s plochou i s profilovanou čepelí obě dýky z Opalic tak můžeme s jistou opatrností snad také považovat za současné. Do starší doby bronzové lze patrně zařadit také většinu keramických zlomků z opalického hradiště, které s výjimkou jediného tuhového střepu z vývratu mají shodný ráz. Jejich bližší chronologické zařazení však činí určité potíže, neboť žádný nevykazuje prvky jednoznačně klasifikovatelné jako starobronzové. Dva okraje nádob (obr. 5:4-5) jsou natolik uniformní, že je lze datovat spíše intuitivně. Zdobené jsou pouze dva zlomky stěn, které mají na plecích šikmé vrypy (obr. 5:6-7). Analogická výzdoba je známá spíše z doby halštatské (srov. např. Michálek Lutovský 2000, 152 obr. 43), této dataci však neodpovídá keramická hmota obou opalických zlomků. 2 Blíže nedatovatelné je kamenné hladítko (obr. 5:8), resp. otloukač, který je univerzálním pracovním nástrojem pro většinu pravěkých epoch. Vzhledem k jeho nálezu v kulturní vrstvě 1002 spolu s dýkou č. 1 a keramikou je možné přijmout hypoteticky i jeho dataci do starší doby bronzové. Také tři drobné amorfní slitky, nalezené na vnitřní straně vnitřního valu, nelze blíže datovat. Tyto předměty mohou představovat jak primární formu suroviny čistou měď, tak i doklady opětovného přetavování starších artefaktů. Bez provedení metalografických analýz nelze ovšem zatím rozhodnout. Jediným artefaktem bezpečně zařaditelným do pozdní doby halštatské je bronzový tyčinkovitý náramek se zdobenými konci (obr. 5:1). Přímo v jižních Čechách k němu nalezneme řadu analogií, jako např. dva náramky z mohyly u Těšínova (Beneš Michálek 2006, tab. XXVIII:2,4), dva jiné z žárového hrobu u Přeborova (Michálek 1969, tab. XIIA:1-2) nebo jeden exemplář z mohyl u Pašovic (Beneš 1966, tab. V:7). Podobné náramky jsou běžné zejména v jiho- a západočeských hrobech pozdní doby halštatské i v jihoněmeckém prostoru (Chytráček Metlička 2004, 36; Venclová ed. 2008, 129, obr. 83:7). 2 Stejného názoru jsou i PhDr. Jan Michálek a Jiří Fröhlich, jimž tímto děkujeme za konzultaci. 33

Obr. 5. Opalice hradiště Na kopách. Výběr nalezených artefaktů. 1-3 bronz, 4-7 keramika, 8 kámen. Kresba L. Bílý. Abb. 5. Opalice Burgwall Na kopách. Fundauswahl. 1-3 Bronze, 4-7 Keramik, 8 Stein. Zeichnung L. Bílý. 34

Všechny uvedené nálezy pocházejí z vnitřního prostoru hradiště nebo z povrchové vrstvy vnitřního valu. Samotná fortifikace ovšem zatím nijak datovaná není a ani aktivity v obou uvedených obdobích nemusejí nutně souviset se samotným opevněním. Zejména v případě solitérního halštatského náramku nelze vyloučit jeho původ v hrobovém prostředí, přičemž zmínit můžeme jeho nalezení přímo u paty velkého valu, který by spekulativně mohl sloužit i jako násep k (sekundárnímu?) zapuštění hrobu doby železné. Bez provedení podrobnějšího výzkumu ovšem nelze tuto hypotézu nijak verifikovat. Sídelně-topografická analýza Hradiště u Opalic nebylo v obou výše uvedených obdobích izolované, v jeho blízkém okolí jsou známé nálezy jak ze starší doby bronzové, tak i z doby halštatské. Starobronzové osídlení je výrazně kumulované v jižní části Českobudějovické pánve, odkud pak pokračuje v koridoru podél řeky Vltavy až do okolí Českého Krumlova (srov. Chvojka 2007, 51 obr. 1). Lokálním centrem zde bylo nepochybně výšinné sídliště na Dívčím Kameni u Mříče (Poláček 1966; Chvojka 2004), které je od Opalic vzdáleno zhruba 4 km vzdušnou čarou. Dalším výšinným sídlištěm je v této oblasti lokalita u Záluží (Havlice Hrubý 2002, Abb. 11:12). Velká kumulace rovinných osad starší doby bronzové je doložena na katastru Vrábče (Chvojka 2004, 41, obr. 3:A), jejichž vzdálenost od hradiště u Opalic se pohybuje kolem 2 km. V okruhu několika kilometrů od Opalic byly nalezeny také dva hromadné nálezy: Kosov a Březí u Kamenného Újezdu; na vltavském levobřeží je pak nejbližším depotem soubor ze Slavče (Hájek 1954; Moucha 2005). Zatímco pro starší dobu bronzovou můžeme sledovanou lokalitu označit za alespoň dočasně osídlené hradiště, zůstává charakter aktivity v době halštatské zatím nejistý. Solitérní bronzový náramek může představovat jak stopu sídelní, tak i pohřební aktivity (viz výše), záměrnou obětinu i náhodně ztracený předmět. V tomto období jsou z blízkého okolí Opalic známé především mohylové hroby, které se nacházejí na katastrech Opalic, Záluží, Vrábče a Kosova (Michálek Zavřel 1996; Beneš Michálek Zavřel 1999). Z širšího okolí Opalic je pak prokázáno i několik rovinných sídlišť a stopa lidské aktivity na Dívčím Kameni (Chvojka 2004, 43-44, obr. 4:B). Závěr Nově objevené a datované hradiště u Opalic výrazně doplňuje naše poznání pravěkého osídlení jižní části Českobudějovicka. Pro starší dobu bronzovou je již 28. výšinnou lokalitou v jižních Čechách (srov. Havlice Hrubý 2002; Chvojka 2007, 31, graf 3), pro dobu halštatskou pak dokonce čtyřicátou (srov. Michálek 2007, 73 obr. 5). Přestože většina území jižních Čech je již mnoho desítek let předmětem archeologického zájmu, příklad opalického hradiště ukazuje, že jeho potenciál není ani zdaleka vyčerpán, a to ani v případě tak významného typu památky, jakou je opevněné hradiště. Literatura Bartelheim, M. 1998: Studien zur böhmischen Aunjetitzer Kultur Chronologische und chorologische Untersuchungen. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 46. Bonn. Beneš, A. 1966: Muzeum keramiky v Bechyni. Katalog pravěké sbírky, Zprávy ČSSA Supplément 1. Praha. Beneš, A. Michálek, J. 2006: Památník města Protivína. Pobočka Prácheňského muzea v Písku. Katalog archeologické sbírky. Zprávy ČAS Supplément 61. Praha. 35

Beneš, A. Michálek, J. Zavřel, P. 1999: Archeologické nemovité památky okresu České Budějovice. Praha. Beneš, J. Chvojka, O. 2003: Bronzová dýka z Pasovska, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 16, 39-41. Effenberková, P. Havlice, J. 2006: Opalice, okr. České Budějovice, Výzkumy v Čechách 2003, 194. Hájek, L. 1954: Jižní Čechy ve starší době bronzové, Památky archeologické 45, 115-192. Havlice, J. 2000: Kontakty mezi jižními Čechami a středním Podunajím ve starší době bronzové. Nepublikovaný rukopis diplomové práce. FF UK Praha. Havlice, J. Hrubý, P. 2002: Betrachtung über die Burgwälle und Höhensiedlungen am Ende der Frühbronzezeit in Südböhmen. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen, 11. Treffen 20. 23. 6. 2001 in Obernzell. Rahden/Westf., 42-61. Havlice, J. Hrubý, P. Chvojka, O. 2006: Opalice, okr. České Budějovice, Výzkumy v Čechách 2003, 194. Chvojka, O. 2004: Pravěké osídlení na Dívčím Kameni. In: Dívčí Kámen. Přírodní rezervace a historický vývoj osídlení. Sborník příspěvků ze semináře dne 26. září 2002 v Regionálním muzeu v Českém Krumlově. Křemže, 35-50. - 2007: Současný stav poznání doby bronzové v jižních Čechách. In: Chvojka, O. Krajíc, R. (eds.), Archeologie na pomezí. Sborník příspěvků ze semináře, České Budějovice 8. 11. 2007. Archeologické výzkumy v jižních Čechách Supplementum 4. České Budějovice, 29-55. Chytráček, M. Metlička, M. 2004: Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit in Westböhmen. Památky archeologické Supplementum 16. Praha. Michálek, J. 1969: Městské muzeum v Milevsku. Katalog pravěké sbírky. Zprávy ČSSA Supplément 7. Praha. Michálek, J. Lutovský, M. 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v českobavorském kontaktním prostoru. Strakonice Praha. Michálek, J. Zavřel, P. 1996: Archeologické nemovité památky okresu Český Krumlov. České Budějovice Český Krumlov. Moucha, V. 2005: Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen. Praha. Pleinerová, I. 1966: Únětická kultura v oblasti Krušných hor a jejím sousedství I., Památky archeologické 62, 339-458. Poláček, J. 1966: Dívčí Kámen. Hradiště z doby bronzové. České Budějovice. Venclová, N. ed. 2008: Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská. Praha. Ondřej Chvojka Jan John: Ein Burgwall mit Funden der frühen Bronzezeit und der Hallstattzeit bei Opalice (Kr. České Budějovice). Der Artikel behandelt einen erst im Jahr 2003 von P. Effenberková und J. Havlice entdeckten Burgwall. In den Jahren 2008-2009 wurden dort von den Autoren dieses Beitrags Prospektionen mit Metalldetektoren vorgenommen sowie eine geodätische Vermessung durchgeführt, darüber hinaus kleine Sondagen angelegt. Die Fundstelle liegt auf einem Sporn über der Einmündung des Třebonínský-Baches in die Moldau (Vltava) (Abb. 1) auf 460 m ü. NN, ungefähr 10 km südwestlich des Stadtzentrums von České Budějovice und umfasst eine Fläche von etwa 0,1 ha. Die Westseite des Burgwalls wird von zwei markanten Wällen geschützt (Abb. 2), wobei der innere Wall in seinem südlichen Teil mit einer Höhe von 5 m über der Innenfläche dominiert (Abb. 3-4). Die Wälle scheinen eine markante Steinkonstruktion zu besitzen, die jedoch bisher nicht untersucht wurde. Zwischen den beiden Wällen befindet sich ein 4-5 m breiter und 1 m tiefer Graben. Bei den Prospektionen mittels eines Metalldetektors wurden zwei frühbronzezeitliche Dolche (Abb. 5:2-3) entdeckt, deren Fundstellen mittels kleiner Sondagen genauer untersucht wurden. In der Sondage Nr. 1/08 am inneren Wallfuß (Abb. 2:1) kam eine 20-25 cm mächtige Siedlungsschicht mit Keramik der frühen Bronzezeit (Abb. 5:4-7) und einem Steinglätter (Abb. 5:8) zum Vorschein. Weitere drei Mikrosondagen (jede von 1 x 1 m; Abb. 2:2-4) brachten dagegen keine archäologischen Funde. Am Osthang des Innenwalls wurden drei kleine amorphe Kupfer(?)-Bruchstücke gefunden (Abb. 2 Kreuz), die jedoch nicht näher datierbar sind. Aufgrund der bisherigen Erkenntnisse ist an einer frühbronzezeitlichen Besiedlung nicht zu zweifeln, was auch zwei Tonscherben aus einem Windbruch im östlichen Teil der Fundstelle (Abb. 2 Dreieck) bestätigt. Ein am südöstlichen Fuß des Innenwalls (Abb. 2 Kreis) entdeckter Bronzearmring der späten Hallstattzeit ist als Einzelfund zu werten (Abb. 5:1). Da derzeit keine weiteren hallstattzeitlichen Funde bekannt sind, bleibt eine Nutzung des Platzes in dieser Kulturperiode vorerst unklar. 36