METODICKÝ DEN ŘLZ Zlín 25.11.2014
OSNOVA 1. Poradenství a podpora personálního řízení PO 2. Odměňování ve veřejných službách a správě 3. Přehled nejčastějších nedostatků zjištěných při kontrolách 4. Metodické dohlídky problematická místa 5. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 6. Pracovní poměr na dobu určitou 7. Skončení pracovního poměru 8. Pracovnělékařské služby 9. Odborný rozvoj zaměstnanců 10. Pracovní doba a doba odpočinku 11. Dovolená 12. Odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele za škodu
* PORADENSTVÍ A PODPORA PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ PO METODICKÝ DEN 25. 11. 2014 Ing. Aranka Medková Pekárková vedoucí Odboru Řízení lidských zdrojů
CÍLEM? ORGANIZACE MAJÍ IMPLEMENTOVÁNY STANDARDY PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ SNÍŽENÍ NÁLEZŮ POCHYBENÍ PŘI KONTROLÁCH PRACOVNĚ PRÁVNÍ A PLATOVÉ AGENDY
NABÍZÍME? Poradenství konzultace Personální marketing Oddělení ŘLZ organizací ZK Právní servis Hodnocení Vzdělávání a rozvoj
Poradenství konzultace Realizace průzkumů spokojenosti při slučování, transformaci organizace atmosféra pracoviště komunikace, spolupráce firemní kultura, loajalita zaměstnanců Nastavení a implementace personálních procesů individuální spolupráce, vytvoření vnitřního dokumentu, formulářů na míru, komunikace zaměstnancům Hodnocení Vzdělávání a rozvoj Řízení kariéry talent management Nábor, výběr Adaptace Odměňování, motivace
Personální controlling podpůrný nástroj podávající informace o výkonnosti a fungování procesů, ukazuje trendy, upozorňuje na odchylky, odhaluje ohrožená místa a umožňuje predikovat vývoj Realizace personálních a procesních analýz popisování a vyhodnocování procesů eliminice duplicit pozice vykonávají správné činnosti vytíženost zaměstnanců oběh dokladů využívání informačních systémů
Právní servis Právní servis konzultace pracovně právních záležitostí provoz e-poradny metodické dohlídky vzorové dokumenty Podpora při organizačních změnách pomoc při realizaci organizační změny konzultace pracovně právní stránky organizační změny
Vzdělávání a rozvoj Nové formy vzdělávání a rozvoje tématické kulaté stoly workshopy ke sdílení best practices metodické dny pro personalisty teambuildingové rozvojové aktivity centrální lektorský tým akreditované vzdělávací kurzy pro manažery a personalisty
Hodnocení Implementace systémů hodnocení definování kompetencí, kritérií hodnocení, vazba na další personální procesy komunikační strategie účast na pilotním hodnocení Zácvik hodnotitelů
Personální marketing Burza práce přehled aktuální nabídky a poptávky konkrétních pracovních pozic ( výměna zkušených zaměstnanců ) provoz prostřednictvím e-poradny Databáze uchazečů o zaměstnání soustřeďování nabídky volných míst shromažďování životopisů uchazečů Výběr klíčových zaměstnanců
Organizační struktury Sesbírání proběhlo Vyhodnocování probíhá
Ing. Aranka Medková Pekárková vedoucí Odboru řízení lidských zdrojů aranka.medkovapekarkova@kr-zlinsky.cz 577 043 240 / 731 555 151 Ing. Radim Stehlík (průzkumy, analýzy, implementace procesů, vzdělávání a rozvoj, hodnocení) radim.stehlik@kr-zlinsky.cz 577 043 278 / 731 555 241 Mgr. Jan Kuráň (právní poradenství, e- Poradna, organizační změny) jan.kuran@kr-zlinsky.cz 577 043 279 Mgr. Marta Linhartová (průzkumy, implementace procesů, vzdělávání a rozvoj, hodnocení) marta.linhartova@kr-zlinsky.cz 577 043 281 Ing. Jana Vlková (personální controlling, analýzy) jana.vlkova@kr-zlinsky.cz 577 043 248
Odbor řízení lidských zdrojů
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ AKTUÁLNÍ ZMĚNY V PRACOVNĚPRÁVNÍ LEGISLATIVĚ
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Nařízení vlády č. 224/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů Zvýšení platových tarifů o 3,5% všem zaměstnancům s výjimkou zaměstnanců poskytovatelů zdravotních služeb, u kterých způsob financování platu neumožňuje měnit platový tarif v průběhu kalendářního roku (bude řešit samostatné nařízení vlády) Regulace dosavadního používání pásmového odměňování u všech profesí ve veřejných službách a správě bez bližších kritérií Od 1.11.2014 lze použít u zaměstnanců: kteří vykonávají jednoduché obslužné nebo rutinní práce kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo fyzické zdatnosti kteří pracují u poskytovatele zdravotních služeb a jsou zařazení do 6. a vyšší platové třídy
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ve znění do 31. 10. 2014 Zaměstnavatel smí určit platový tarif zvláštním způsobem všem zaměstnancům Podmínky aplikace 6 NV Bližší podmínky nejsou stanoveny Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. účinné od 1. 11. 2014 Zaměstnanci zařazení do 1. až 5. platové třídy Zaměstnanci zařazení do 6. a vyšší platové třídy, kteří vykonávají umělecké, uměleckotechnické, uměleckopedagogické práce, činnost sportovce nebo trenéra, nebo práci výkonného letce Zaměstnanci zařazení do 6. a vyšší platové třídy, kteří pracují u zaměstnavatele, který je poskytovatelem zdravotních služeb Podmínky aplikace 6 NV Zaměstnavatel sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním předpisem okruh zaměstnanců, kterých se tento způsob určení platového tarifu týká, a taktéž pravidla pro určení platového tarifu. Zaměstnavatel sjedná v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem stanoví okruh zaměstnanců, kterých se tento způsob určení platového tarifu týká, a taktéž pravidla pro určení platového tarifu. 1. Předchozí souhlas zřizovatele 2.Zaměstnavatel sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním předpisem způsob určení platového tarifu těmto zaměstnancům. 3. Výše takto určeného platového tarifu musí být určena nejméně ve výši odpovídající platovému tarifu, který by zaměstnanci příslušel při zařazení do
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Postup při přeřazení zaměstnance, který od 1.11.2014 není uveden v 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. : Platový tarif zaměstnance určený podle 6 je nižší, než by odpovídalo jeho započitatelné praxi zařadí se dle doby započitatelné praxe Platový tarif zaměstnance určený podle 6 je vyšší, než by odpovídalo jeho započitatelné praxi - zařadí se do platového stupně, pro který je stanoven platový tarif hodnotově nejbližší platovému tarifu určenému zaměstnanci podle 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. V tomto platovém stupni bude zaměstnanec zařazen až do doby, než dosáhne délky započitatelné praxe stanovené pro vyšší platový stupeň.
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Hodnotově nejbližší platový tarif může být vyšší i nižší než plat, který byl zaměstnanci určen dle 6 nařízení vlády Z důvodové zprávy k novele nařízení vlády č. 564/2006 Sb.: U zaměstnanců, kterým zaměstnavatel určil plat vyšší, než jaký jim náleží podle standardního určení platu podle 123 odst. 4 zákoníku práce a 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a odpovídalo by započitatelné praxi, se navrhuje zmírnit důsledky nové úpravy a určit jim platový tarif, který je svou hodnotou nejblíže platovému tarifu odpovídajícímu částce určené podle 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., a to do doby, než doba započitatelné praxe dosáhne příslušné délky.
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Zákon č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě účinnost 1.1.2015 část padesátá čtvrtá - novelizace zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů účinnost od 1.1.2015 Zrušení smluvního platu 122 odst. 2 zákoníku práce. - postup při stanovení platu tomuto zaměstnanci upravuje přechodné ustanovení (čl. LVI) Novela nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí účinnost od 1.1.2015 Minimální mzda vzroste z 8 500 Kč na 9 200 Kč (z 50,60 Kč/hod na 55 Kč/hod) Zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů účinnost od 1.1.2015 Výkonní umělci, výtvarní umělci, uznávaní odborníci v oboru, trenéři, učitelé uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři ( 8 odst. 3, 9 odst. 8, 10 odst. 2, 11 odst. 4 a 5 a 17 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.) ředitel školy může písemně rozhodnout o uznání odborné kvalifikace k výkonu vymezených činností, pokud ve škole pracují na tzv. zkrácený úvazek (nejvýše úvazek 0,5) a tyto činnosti vykonávají i mimo pracovněprávní vztah ke škole Rodilí mluvčí ( 22 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb.) jsou kvalifikováni pro výuku konverzace v cizím jazyce, jestliže získali alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a příslušný cizí jazyk je pro ně rodným jazykem, nebo tento jazyk ovládají na úrovni rodného jazyka - jsou kvalifikováni pro výuku cizího jazyka, jestliže získali vysokoškolské vzdělání, a příslušný cizí jazyk pro ně rodným jazykem, nebo jej ovládají na úrovni rodného jazyka
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Prominutí nesplnění odborné kvalifikace ( 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 563/2004 Sb.) fyzická osoba, která nesplňuje odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost kterou vykonává, může tuto činnost vykonávat pokud ke dni 1. ledna 2015 dosáhla alespoň 55 let věku a vykonávala přímou pedagogickou činnost na příslušném druhu školy nejméně po dobu 20 let. Možnost zajištění výchovy a vzdělávání pedagogickým pracovníkem bez odborné kvalifikace ( 22 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb.) - pokud škola nebo školské zařízení nemůže prokazatelně zajišťovat výchovu a vzdělávání pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací, pak může tyto činnosti zajišťovat po nezbytně nutnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace 22 odst. 6 zákona č. 563/2004 Sb. - 22 odst. 6 větu první nelze použít u zaměstnanců, kteří jsou odborně kvalifikovaní jen pro příslušný předmět nebo aktivitu ( 22 odst. 5 nebo 8 odst. 3, 9 odst. 8, 10 odst. 2, 11 odst. 4 a 5 a 17 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.)
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ VYBRANÉ OTÁZKY ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ ZÁPOČET PRAXE Pravidla pro zápočet praxe jsou stanovena v 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Při využití pásmového odměňování může zaměstnavatel stanovit pravidla odlišná od těch v 4, nesmí však v žádném případě rozhodovat subjektivně, diskriminačně Dobu čerpání MD, další MD, RD, trvalé péče o dítě a dobu osobní péče o nezletilé dítě, které je závislé na péči jiné osoby, lze započíst dohromady nejvýše v rozsahu 6 let Jestliže dochází k souběhu dob uvedených v 4 odst. 4 a 5 s přípravou na povolání v denním nebo prezenčním studiu, pak se tyto doby nezapočítají Po dobu přerušení denního nebo prezenčního studia lze tyto doby započítat (osoba není po dobu přerušení studia žákem školy ani studentem vysoké školy)
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ OSOBNÍ PŘÍPLATEK ( 131 ZP) Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k důvodům pro jeho snížení nebo odnětí. Např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1752/2013: Osobní příplatek jako nenároková (fakultativní) složka platu se tedy v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jeho přiznání a výši stává složkou platu nárokovou (obligatorní). Ke snížení nebo odnětí přiznaného osobního příplatku může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, došlo-li v okolnostech (předpokladech a podmínkách) uvedených v ustanovení 131 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce, za nichž byl osobní příplatek zaměstnanci přiznán, k takové změně, která odůvodňuje jeho další poskytování v menším rozsahu nebo která vyžaduje jeho odnětí.
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Stanovisko MPSV připouští jako výjimečné opatření zaměstnavatele poměrné snížení osobních příplatků všem zaměstnancům z důvodu nedostatku finančních prostředků. O zákonem stanovený důvod se však nejedná.
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ PŘÍPLATEK ZA VEDENÍ ( 124 ZP) náleží vedoucím zaměstnancům, jejím zástupcům a také tzv. zaměstnancům v nultém stupni řízení výše tohoto příplatku je odstupňovaná podle stupně řízení (1. 4.) a náročnosti řídící práce (např. složitost pracovní náplně útvaru, počet řízených zaměstnanců), v rámci procentního rozpětí se předpokládá i ocenění individuálních schopností, výsledků řídící práce konkrétního vedoucího zaměstnance po konkrétním posouzení je zaměstnanci příplatek přiznán v rámci stanoveného rozpětí u vedoucích zaměstnanců ve stejném stupni řízení a zařazených do stejné platové třídy, lze tedy rozdíly ve výši jejich příplatků za vedení odůvodnit rozdílnou náročností řídící práce, individuálními schopnostmi zaměstnance, výsledky řídící práce
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ z hlediska ověření správnosti výše příplatku za vedení je důležitá přehledná organizační struktura s určenými stupni řízení a také jednoznačná úprava ve vnitřním předpise (zpravidla organizační řád), v případě zaměstnance v tzv. nultém stupni ( 124 odst. 4 zákoníku práce) a tzv. trvalého zástupce ( 124 odst. 2 písm. a) zákoníku práce) je výslovně uvedeno, že se musí jednat o organizační předpis URČENÍ STUPŇŮ ŘÍZENÍ správné určení stupně řízení je nezbytné pro správné určení příplatku za vedení pravidla pro určení stupně řízení jsou dány v 124 odst. 3 zákoníku práce u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je při určení stupně řízení oproti ostatním vedoucím zaměstnancům zohledněna vyšší náročnost řídící práce odlišnými pravidly pro určení stupně řízení: Statutární orgán, který řídí práci podřízených zaměstnanců 2. stupeň Statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení 3. stupeň Statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení 4. stupeň
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ OKRUHY ZAMĚSTNANCŮ, KTERÝM PŘÍPLATEK ZA VEDENÍ NÁLEŽÍ VEDOUCÍ ZAMĚSTNANCI definice v 11 zákoníku práce ZÁSTUPCI ( 124 odst. 2 písm. a), b) ZP) Tzv. trvalý zástupce za podmínky, že zastupuje vedoucího zaměstnance: - trvale - v plném rozsahu jeho řídící činnosti - zastupování je upraveno organizačním předpisem nebo zvláštním právním předpisem výše příplatku za vedení mu přísluší v rámci rozpětí stanoveném pro nejbližší nižší stupeň řízení, než náleží zastupovanému zaměstnanci
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Tzv. dočasný zástupce za podmínky, že zastupuje vedoucího zaměstnance: - v plném rozsahu jeho řídící činnosti - déle než 4 týdny - zastupování není povinností vyplývající z jeho pracovní smlouvy - příplatek náleží od 1. dne zastupování za stejných podmínek (= ve stejném rozpětí) jako v případě zastupovaného zaměstnance NULTÝ STUPEŇ ŘÍZENÍ 124 odst. 4 zákoníku práce - jde o zaměstnance, který není vedoucím zaměstnancem, avšak je podle organizačního předpisu oprávněn řídit, kontrolovat a organizovat práci podřízených zaměstnanců a dávat jim závazné pokyny
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ PLAT NEBO NÁHRADNÍ VOLNO ZA PRÁCI PŘESČAS ( 127 ZP) Zaměstnanci vzniká primárně nárok na plat a příplatek za práci přesčas Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí Dohoda musí být individuální, poskytování náhradního volna nelze obecně upravit ve vnitřním předpise či kolektivní smlouvě (totéž platí pro příplatek za práci ve svátek) Vedoucímu zaměstnanci s příplatkem za vedení je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin. Neplatí pro přesčas v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti ( 127 odst. 3 ZP) Statutárnímu orgánu je plat stanoven s přihlédnutím k veškeré práci přesčas ( 127 odst. 3 ZP)
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ POSOUZENÍ NÁROKU NA JEDNOTLIVÉ SLOŽKY PLATU Nároky na jednotlivé složky platu se posuzují samostatně V případě příplatků to znamená, že je možný tzv. souběh více příplatků (např. za práci přesčas v neděli), souběh příplatku a čerpání náhradního volna (např. za práci přesčas v neděli) i čerpání náhradního volna z více důvodů (např. práce přesčas a práce ve státní svátek) Příklad: Zaměstnanec konal práci přesčas v neděli 28. září 2014 Zaměstnanci přísluší zároveň: 127 ZP příplatek za práci přesčas, případně po dohodě náhradní volno za práci přesčas 126 ZP příplatek za práci v neděli 135 ZP náhradní volno za práci ve svátek, případně po dohodě příplatek za práci ve svátek (zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu)
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ CÍLOVÁ ODMĚNA ( 134a ZP) Přísluší zaměstnanci za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož realizace je z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná Zaměstnanec se musí bezprostředně nebo významně podílet na splnění cílového úkolu Nelze ocenit částečné splnění cílového úkolu. 134a zákoníku práce stanoví, že cílová odměna přísluší za splnění úkolu. Dále stanoví, že pokud pracovní poměr zaměstnance skončí před splněním stanoveného úkolu, cílová odměna mu nepřísluší (jednalo by se o bezdůvodné obohacení na straně zaměstnance)
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ ODMĚNA ( 134 ZP) Institut odměny umožňuje ocenit zaměstnance za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu slouží k jednorázovému ocenění zaměstnance zaměstnavatel zaměstnanci nedává předem příslib odměny za splnění určitého úkolu; záleží na jeho rozhodnutí, zda zaměstnanci odměnu poskytne
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ PŘÍPLATEK ZA PŘÍMOU PEDAGOGICKOU ČINNOST NAD STANOVENÝ ROZSAH - PŘESPOČETNÉ HODINY ( 132 ZP) Pedagogický pracovník má za hodinu přímé pedagogické činnosti vykonané nad rozsah stanovený ředitelem (školy, školského zařízení, zařízení sociálních služeb) podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb. nárok na příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku Příplatek náleží jak za stálé přespočetné hodiny (stanovené ředitelem v rozvrhu), tak za předem neplánované přespočetné hodiny (např. suplování za nepřítomného pedagogického pracovníka) Za výkon přespočetné hodiny má zaměstnanec nárok na příplatek, není dána možnost dohodnout jiné plnění (X u práce přesčas lze dohodnout náhradní volno)
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Přespočetné hodiny nelze bez dalšího posuzovat jako práci přesčas ( 78 odst. 1 písm. i) ZP) se posoudí práce vykonaná nad rozsah stanovené týdenní pracovní doby ( 79 ZP) (nařízená či se souhlasem zaměstnavatele) ZPr nevylučuje ani souběh práce přesčas a výkonu přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah. Při splnění zákonem stanovených podmínek tak může zaměstnanci vzniknout právo jak na příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, tak i na plat (popř. náhradní volno) za práci přesčas (Bělina, M. a kol. Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. s. 643) Za tzv. přespočetnou hodinu se považuje také hodina vykonaná dle 23 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb. i v případě, že pedagogický pracovní nesplnil základní ředitelem stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnost, protože byla dána doba, která se považuje za výkon práce ( 348 zákoníku práce)
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ SPECIFICKÉ PŘÍPADY PRO POSOUZENÍ PŘESPOČETNÝCH HODIN Kratší pracovní doba ( 23 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb.) - u pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou se jako přespočetná hodina posoudí činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající jejich stanovené týdenní pracovní době (tedy v případě přímé pedagogické činnosti vykonané do plného úvazku se nejedná o přespočetné hodiny ) - přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah zaměstnancům s kratší pracovní dobou není možné nařídit Snížený rozsah přímé pedagogické činnosti ( 3 nařízení vlády č. 75/2005 Sb.) - např. výchovný poradce, metodik informačních a komunikačních technologií - jako přespočetná hodina se posoudí každá hodina přímé pedagogické činnosti vykonaná nad takto snížený rozsah
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Nerovnoměrné rozvržení přímé pedagogické činnosti ( 2 odst. 3 nařízení vlády č. 75/2005 Sb.) - na jednotlivé týdny může být pedagogickému pracovníkovi stanoven odlišný počet hodin přímé pedagogické činnosti (stanovený rozsah však musí být naplněn za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců - jako přespočetné hodiny se v takovém případě posoudí ty hodiny, které byly vykonány nad rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený pedagogickému pracovníkovi na daný týden
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ SPECIALIZAČNÍ PŘÍPLATEK PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA ( 133 ZP) Pedagogický pracovník, který vykonává specializované činnosti (např. koordinátor ŠVP, prevence sociálně patologických jevů) a splňuje kvalifikační předpoklady k jejich výkonu, má nárok na specializační příplatek ve výši 1000 až 2000 Kč měsíčně Nevzniká nárok na zařazení do vyšší platové třídy, pouze na specializační příplatek (X absolvování např. studia pro vedoucí pedagogické pracovníky, studia pro výchovné poradce a současně výkon příslušných činností) Pro přiznání tohoto příplatku je nutné splnit současně obě podmínky (výkon specializovaných činností a získání kvalifikačních předpokladů) Podmínka získání kvalifikačních předpokladů je splněna absolvováním studia uvedeného v 9 odst. 1 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
2. ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ PRACOVNÍ POHOTOVOST ( 140 ZP) X Doba pohotovosti (zaměstnanec je připraven dostavit se k výkonu práce na výzvu) odměna 10% průměrného výdělku Výkon práce v době pohotovosti zaměstnanci přísluší plat (zpravidla i příplatek za práci přesčas)
Přehled nejčastějších nedostatků zjištěných při kontrolách Krajský úřad ve Zlíně 25. 11. 2014 Hedvika Mlčáková Finanční kontrolor
1. Pracovní smlouvy 2. Platové výměry 3. Náplně práce 4. Zařazování zaměstnanců do platových tříd a platových stupňů 5. Zvláštní způsob určení platového tarifu 6. Organizační struktura, příplatky za vedení 7. Osobní příplatky 8. Odměny 9. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 10. Pracovní doba
11. Práce přesčas, rozdělené směny a noční práce 12. Příplatek za práci v sobotu a v neděli, plat za práci ve svátek 13. Samostudium 14. Dovolená 15. Minimální a zaručená mzda 16. Vnitřní předpisy 17. Ostatní nedostatky 18. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. zvláštní příplatky 19. Vyjádření MPSV k evidenci pracovní doby pedagogů 20. Vyjádření MŠMT k rozvržení pracovní doby pedagogů
1. Pracovní smlouva - 34, 37 ZP - Neobsahuje povinné náležitosti (druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce); - Změny pracovního poměru nejsou sjednány písemně (nebyl uzavřen dodatek k pracovní smlouvě); - Chybějící nebo neúplné informace o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru; - Více pracovních poměrů u jednoho zaměstnance (samostatné posuzování nároků);
1. Pracovní smlouva - 34, 37 ZP - Organizace uzavírá nové pracovní smlouvy i v případě, že se nejedná o založení pracovního poměru, ale další pracovní smlouvou nahrazuje dodatek, případně dohodu o změně pracovní smlouvy původní; - Sjednání platu v pracovní smlouvě a při jeho změně je plat jednostranně stanoven platovým výměrem (pracovní smlouva je dvoustranné právní jednání obsahující shodný a souhlasný projev vůle zaměstnavatele a zaměstnance a nelze ji jednostranně měnit);
2. Platové výměry - 136 a 334 ZP - Vyhotovení po dni účinnosti; - Neobsahují všechny pravidelně opakující se složky platu; - Nejsou uváděny důvody pro jejich vystavení; - Organizace neoznámila změny v platu, příp. platový výměr nebyl vystaven vůbec; - Neprokazatelné předání/doručení platového výměru zaměstnanci; - Nebyl uveden termín a místo výplaty (ani ve vnitřním předpisu);
3. Náplně práce - Jsou zastaralé, nereagují na změny katalogu prací a svým obsahem neodpovídají vykonávaným činnostem a zařazení do platové třídy; - V některých případech nejsou pracovní náplně vůbec vypracovány;
3. Náplně práce - Náplně práce jsou základem pro zařazování zaměstnanců do platových tříd, proto je třeba vypracovat náplně práce dle aktuálního katalogu prací tak, aby bylo možno posoudit správnost zařazení do platové třídy, případně posoudit, zda není činnost totožná s případnou dohodou o práci konané mimo pracovní poměr. Doporučujeme v nich uvádět nejnáročnější činnost, kterou zaměstnavatel po zaměstnanci požaduje, odvolání na konkrétní bod katalogu prací a také bližší popis skutečně vykonávaných činností.
4. Zařazování zaměstnanců do platových tříd a platových stupňů - 3 a 4 NV 564/2006 Sb. - Zařazení do platové třídy neodpovídá katalogu prací a skutečně vykonávaným činnostem; - Zařazení do platového stupně - chybí doklady o předchozím zaměstnání nebo čestná prohlášení o předchozí praxi, není doložena doba čerpání mateřské, další mateřské a rodičovské dovolené a doba výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby (Povinností zaměstnanců, dle ustanovení 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., je dobu praxe, dobu skutečného čerpání mateřské, další mateřské a rodičovské dovolené a dobu výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby prokazatelně doložit, případně předložit čestné prohlášení v takové formě, aby průběh praxe byl zcela jasný);
4. Zařazování zaměstnanců do platových tříd a platových stupňů - 3 a 4 NV 564/2006 Sb. - Stejná nebo obdobná praxe je započítávána rozdílným způsobem; - Při kontrolách se v osobních spisech zaměstnanců nachází doklady s rozdílnými daty pracovních poměrů, mateřských dovolených, evidence na ÚP apod.;
5. Zvláštní způsob určení platového tarifu 6 NV 564/2006 Sb. - Zvláštní způsob určení platového tarifu je ve vnitřním předpisu organizace uveden pouze obecně; - Organizace nezohledňuje náročnost práce při stanovení zvláštního způsobu určení platového tarifu;
6. Organizační struktura, příplatky za vedení - 124 ZP - Chybně zpracovaná organizační struktura (příplatky za vedení se odvíjí od organizační struktury jednotlivých organizací); - Vyplácení příplatků za vedení pod minimální hranicí stanovenou daným stupněm řízení; - Organizačním předpisem není konkrétně stanoveno, o jaký způsob zastupování vedoucího zaměstnance se jedná, zda o trvalé nebo dočasné zastupování (ad hoc).
6. Organizační struktura, příplatky za vedení - 124 ZP Zaměstnanec - který trvale zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnosti a zastupování je upraveno zvláštním právním předpisem nebo organizačním předpisem v tomto případě náleží zástupci příplatek za vedení o úroveň nižší než zastupovanému vedoucímu zaměstnanci, ale vyplácen je trvale (zastupování je přímo druhem práce sjednaným s příslušným zaměstnancem), - který vedoucího zaměstnance zastupuje dočasně (zastupování ad hoc) přísluší příplatek za vedení pouze po dobu zastupování, ale ve stejném rozpětí, jako zastupovanému vedoucímu zaměstnanci, avšak pouze po dobu jeho zastupování (zastupování není součástí povinností vyplývajících z pracovní smlouvy zástupce).
6. Organizační struktura, příplatky za vedení - 124 ZP V obou případech zastupování (trvalého i dočasného) stanoví ZP podmínku, že se musí jednat o zastupování v plném rozsahu řídící činnosti (často se vyskytují omezení pravomocí u zástupce).
7. Osobní příplatky - 131 ZP - Jsou poskytovány ihned při nástupu (dle ZP náleží zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci); - Jsou přiznávány nad 50 % (není doloženo, že se jedná o vynikajícího všeobecně uznávaného odborníka nikoliv jen v podmínkách jeho zaměstnavatele); - Při snižování osobních příplatků zdůvodněných nedostatkem finančních prostředků organizace nepostupuje u všech zaměstnanců stejně (nerovné zacházení);
8. Odměny - 124 ZP - Jsou vypláceny za práce zcela totožné s vykonávaným druhem práce; - Nejsou zdůvodněny vůbec nebo je v nich uváděno za mimořádný úkol, za vstřícnost plnit úkoly, apod.; - Zdůvodněno neprůkazně (popis úkolů a k nim seznam všech zaměstnanců);
9. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 74 77, 34b a 194 ZP - Dohody s vlastními zaměstnanci v dalším základním pracovněprávním vztahu jsou uzavírány na práci stejně druhově vymezenou (tento postup je v rozporu s platnou legislativou); - Vyplacená výše odměny z dohod uvedená ve mzdovém listě neodpovídá sjednaným podmínkám v dohodě; - Neprůkazný počet odpracovaných hodin (není možno ověřit, zda nedochází k porušení platné legislativy, případně zda počet hodin odpovídá podmínkám sjednaných v dohodě);
9. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 74 77, 34b a 194 ZP - Počet odpracovaných hodin u DPP je nad 300 (v rozporu se ZP); - V dohodách zaměstnavatel neurčil předem rozvržení týdenní pracovní doby do směn (pro případně vyplácení náhrady odměny z dohody při pracovní neschopnosti); - Vyplácení odměny z dohod pod hranici minimální mzdy; - Sjednání odměny z dohody za stejnou práci v rozdílné výši (nerovné zacházení ust. 16 odst. 1 ZP); - Proplácení cestovních náhrad a mimořádných odměn (může být propláceno pouze v případě, že je to sjednáno v dohodě);
10. Pracovní doba - 78-97 ZP - Chybné stanovení pracovních režimů a s tím související stanovení délky týdenní pracovní doby (dvousměnný, třísměnný, nepřetržitý); - Není zpracován písemný rozvrh týdenní pracovní doby (tj. ve které dny bude zaměstnanec pracovat, začátek a konec směn; všichni zaměstnanci musí být od 1. 1. 2012 s rozvrhem seznámeni - viz 84 ZP a to platí i při změně rozvrhu); - Zaměstnavatel neseznámil zaměstnance s písemným rozvrhem týdenní pracovní doby nebo s jeho změnou nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení ( 84 ZP);
10. Pracovní doba - 78-97 ZP - Není stanoveno a dodržováno vyrovnávací období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby; - Chybná výplata náhrady platu za překážky na straně zaměstnance při uplatnění pružné pracovní doby; - Organizace nestanovila pro pracovní cesty rozvržení týdenní pracovní doby (při pracovní cestě se pružné rozvržení prac. doby neuplatní); - Výplata složek platu neodpovídala sjednané kratší pracovní době;
10. Pracovní doba - 78-97 ZP10 - Přestávka na jídlo a oddech nebyla stanovena; - Přestávka na jídlo a oddech nebyla poskytnuta; - Přestávka na jídlo a oddech byla započtena do odpracované doby; - Délka směny přesahovala 12 hodin; - Nebyl dodržen nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami ani v týdnu;
10. Pracovní doba - 78-97 ZP - Chybné proplácení práce přesčas u zaměstnanců s kratší pracovní dobou; - Zaměstnavatel nevede průkaznou evidenci odpracované doby s vyznačením začátku a konce směny, evidenci odpracované práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas, noční práce, dobu v době pracovní pohotovosti;
11. Práce přesčas - 127 ZP, rozdělené směny - 130 ZP a noční práce - 125 ZP - Není proplácena přesčasová práce ani prokazatelně poskytováno náhradní volno za přesčasovou práci z pracovních cest v sobotu, v neděli a ve svátek (návaznost na cestovní příkazy); - Proplácena přesčasová práce zaměstnancům, kterým přísluší příplatek za vedení (v rozsahu 150 hodin je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas s výjimkami uvedenými v 127 odst. 3);
11. Práce přesčas - 127 ZP, rozdělené směny - 130 ZP a noční práce - 125 ZP - Proplácena přesčasová práce zaměstnancům s kratší prac. dobou (u nich je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu) ust. 78 odst. 1 písm i) ZP; - Příplatek za rozdělené směny je proplácen i v případě, kdy souvislé přerušení práce nečiní 2 hodiny, případně není proplácen vůbec; - Noční práce nebývá proplacena nebo nebývá proplacena za zlomky hodin u zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel rozvrhl pracovní dobu před 6 hodinou (noční práce je práce konaná v době mezi 22 6 hodinou);
12. Příplatek za práci v sobotu a neděli - 126 ZP, plat za práci ve svátek - 135 ZP Organizace neproplácí příplatek za práci v sobotu a v neděli, případně za práci ve svátek při pracovních cestách;
13. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících - 24 samostudium Další vzdělávání pedagogických pracovníků ( 24) - Nárok na samostudium pedagogů o nebyl krácen poměrně k úvazku o nebyl krácen poměrně k délce trvání pracovního poměru o byl stanoven na období kalendářního roku - Čerpání nebylo řádně evidováno v evidenci odpracované doby - Studijní volno přednostně čerpáno místo dovolené
14. Dovolená - 211 218 ZP - Chybné stanovení nároku na dovolenou (např. u kratší pracovní doby nebo u týdenního rozvržení kratší pracovní doby, u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby); - Zaměstnavatel neurčil zaměstnanci dovolenou (dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené); - Rozvrh čerpání dovolené nebyl stanoven v celém nároku či nebyl stanoven vůbec;
14. Dovolená - 211 218 ZP - U plánů dovolené chyběl předchozí souhlas odborové organizace; - Dovolená nebyla vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo (převody zůstatků dovolené bez vážného důvodu, kterými jsou naléhavé provozní důvody, překážky v práci na straně zaměstnance);
15. Minimální a zaručená mzda NV č. 567/2006 Sb. - Organizace nedodržují základní sazbu minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy (změna od 1. 8. 2013 a další navýšení bude od r. 2015); Minimální mzda od 1. 8. 2013 činí Kč 8 500;
15. Minimální a zaručená mzda NV č. 567/2006 Sb. - Zaručená mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin a činí pro: 1. a 2. PT 50,60 Kč/hod. Kč 8 500 3. a 4. PT 55,90 Kč 9 400 5. a 6. PT 61,70 Kč 10 400 7. a 8. PT. 68,10 Kč 11 400 9. 10. PT 75,20 Kč 12 600 11. a 12. PT 83,00 Kč 13 900 13. a 14. PT 91,70 Kč 15 400 15. a 16. PT 101,20 Kč 17 000 Poznámka: Od ledna 2015 nové navýšení minimální mzdy a zaručené mzdy.
16. Vnitřní předpisy - Organizační řád je v rozporu se skutečnou praxí v organizaci o vnitřní předpisy obsahují odkazy na již neplatnou legislativu, jsou ve vzájemné kolizi o organizační struktura neaktuální, nevypovídá o vztazích nadřízenosti a podřízenosti
16. Vnitřní předpisy - Vnitřní platový předpis je v rozporu se skutečnou praxí v organizaci o ustanovení v rozporu s legislativou (např. příplatky pod zákonem stanovený limit) o ustanovení v organizaci neaplikovatelné o zvláštní způsob určení platového tarifu případně pásmové odměňování chybně nastaveno (pozn. mění se zvláštní způsob určení platového tarifu NV 564/2006 Sb.)
17. Ostatní nedostatky - Výplata je vyplácena opožděně po organizací stanoveném výplatním termínu; - Některé složky platu jsou vypláceny opožděně (dle ust. 141 ZP jsou plat nebo jeho složky splatné po vykonání práce); - Některé složky platu sjednané nebo určené na hodinu práce organizace v rozporu s legislativou zaokrouhluje na celé hodiny (dle ust. 141 odst. 2 ZP přísluší i za zlomky hodin);
17. Ostatní nedostatky - Osobní spisy obsahují dokumenty v nadbytečném rozsahu (např. kopie občanských průkazů, kopie vkladních knížek, rozhodnutí soudu o rozvodu manželství atd. (dle ust. 312 ZP smí osobní spis obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v základním pracovně právním vztahu);
Chybné vyplácení 18. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 564/2006 Sb. - zvláštního příplatku za směnnost i v případě, kdy při pravidelném střídání zaměstnanců ve směnách dojde k souběžnému výkonu práce zaměstnanců navazujících směn po dobu větší než 1 hodiny (ust. 78 odst. 2 ZP); - zvláštního příplatku za výkon práce třídního učitele; - zvláštního příplatku za neuropsychickou zátěž; (zvláštní příplatky vypláceny bez krácení vzhledem k výši úvazku, vypláceny pod zákonem stanovenou hranici nebo nad zákonem stanovenou hranici)
Vyjádření MPSV k evidenci pracovní doby pedagogů Problematiku evidence pracovní doby upravuje 96 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP). Zákoník práce blíže neupravuje způsob ani formu evidence pracovní doby. Zaměstnavatel musí však zvolit takovou formu a způsob evidence pracovní doby, které jsou přehledné, srozumitelné a prokazatelné nejen pro něj, ale i pro zaměstnance. Je nezbytné upozornit na skutečnost, že pouhé vedení evidence přítomnosti zaměstnance v areálu zaměstnavatele nevypovídá samo o sobě nic o průběhu pracovní doby, začátku a konci směny, doby v době pracovní pohotovosti, noční práce ani o výkonu práce přesčas. Nedostatečné jsou tedy systémy vedení evidence, které evidují přítomnost zaměstnance pouhou čárkou pro příslušný den, či nejsou schopné evidovat zvlášť začátek a konec směny, začátek a konec práce přesčas, začátek a konec noční práce a začátek a konec doby v době pracovní pohotovosti, a tím je řádně od sebe odlišit. Z hlediska právní úpravy je tedy důležité řádné vedení evidence pracovní doby zaměstnavatelem v souladu s ustanovením 96 ZP, která musí mít parametry výše popsané a zaměstnavatel tuto povinnost musí plnit sám či v součinnosti se zaměstnancem, tj. nesmí přenášet vlastní povinnost vedení evidence pracovní doby pouze na zaměstnance.
Vyjádření MPSV k evidenci pracovní doby pedagogů Na základě výše uvedeného je zřejmé, že způsob vedení evidence pracovní doby, ve kterém jsou evidovány pouze počty odpracovaných hodin v jednotlivých dnech, aniž by šlo jasně poznat, kdy zaměstnanci začala směna, je nedostatečný. Stejně tak je nedostatečný systém evidence, který je sice schopen řádně evidovat začátek a konec směny, avšak není schopen rozlišit začátky a konce jednotlivých částí směn. Smyslem evidence pracovní doby je dokumentace (záznam dob), kdy zaměstnanec práci koná či je připraven ji konat. Z praktického hlediska je tak třeba říci, že v žádném případě nelze evidenci pracovní doby zaměňovat s rozvrhováním směn. Jedná se o dvě navazující etapy. Předně je zaměstnavatel povinen pracovní dobu určitým způsobem rozvrhovat (například zaměstnanec je povinen být každý den na pracovišti od 7,45 do 15,15 hod). Evidence pracovní doby má následně po výkonu práce vytvořit záznam a zdokumentovat, zda požadavky zákona v oblasti pracovní doby zaměstnavatel společně se zaměstnancem skutečně naplnili. Povinností zaměstnavatele je evidovat přesný začátek a konec pracovní doby, resp. přesné začátky a konce jednotlivých částí směny. V souladu s dikcí ustanovení 3 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, platí, že v evidenci odpracované pracovní doby
Vyjádření MPSV k evidenci pracovní doby pedagogů dle 96 ZP musí být jasně patrný též počet hodin přímé pedagogické činnosti vykonaných nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo školského zařízení. Pouze takový způsob vedení evidence pracovní doby pedagogických pracovníků, který je schopen jasně evidovat a odlišit začátek a konec výkonu přímé pedagogické činnosti od začátku a konce výkonu práce související s přímou pedagogickou činností konané dle ustanovení 22a odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a také od začátku a konce výkonu přímé pedagogické činnosti vykonané nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo školského zařízení, je tedy možno považovat za dostatečný. V případě, kdy je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout mu pracovní dobu a určit začátek a konec směny. Pokud dojde v rámci pracovní cesty k výkonu práce přesčas, musí tato skutečnost z řádně vedené evidence pracovní doby samozřejmě jasně vyplývat. JUDr. Ladislav Trylč, v. r. ředitel odboru pracovněprávní legislativy Odpověď na dotaz ze dne 1. 12. 2013 ohledně evidence pracovní doby pedagogů.
Vyjádření MŠMT k rozvržení pracovní doby pedagogů Na základě ustanovení 81 ZP rozvrhuje pracovní dobu zaměstnavatel, tj. ředitel školy, a určí začátek a konec směn. Směnou se rozumí podle 78 ZP pracovní doba, kterou je zaměstnanec, tj. pedagogický pracovník, povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn. Zákon o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v 22a stanoví, že pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době přímou pedagogickou činnost a práce související s přímou pedagogickou činností. Z výše uvedeného ustanovení ZP vyplývá, že pracovní dobu pedagogických pracovníků (přímé pedagogické činnosti i související) rozvrhuje ředitel školy a pokud určí, že pedagogičtí pracovníci dané školy budou na pracovišti (ve škole) celých 8 hodin denně, resp. 40 hodin týdně (při plném pracovním úvazku) vykonávat přímou pedagogickou činnost (PPČ) a všechny práce související s PPČ, pak jde o jeho rozhodnutí ve smyslu 22a odst. 2) zákona č. 563/2004 Sb. a svůj postup si zdůvodní. Máme informace, že takové případy rozhodnutí ředitelů škol v ČR jsou a je jich hodně, např. školy v Brně a Jihomoravském kraji i v jiných krajích.
Vyjádření MŠMT k rozvržení pracovní doby pedagogů Rozhodne-li ředitel dané školy podle 22a odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., že některé práce související s PPČ musí pedagogové vykonávat na pracovišti, neboť to vyplývá z povahy práce (např. akce organizované školou, třídní schůzky s rodiči žáků, účast na poradách určených vedením školy apod.), ale jiné práce související s PPČ (například příprava na vyučování, opravování kompozic, testů a úkolů apod.) mohou vykonávat na jiném dohodnutém místě, pak rozhodl podle ustanovení 22a odst. 3. zákona a v tomto případě platí, že tyto jiné práce, které určí ředitel školy a které vykonávají pedagogové v pracovní době, si pedagogové sami rozvrhují. Náklady, které pedagogovi vzniknou v souvislosti s výkonem práce na jiném dohodnutém místě než na pracovišti zaměstnavatele (ve škole), se nepovažují za náklady v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník. Poznámka: příkladný výčet prací souvisejících s PPČ je uveden v 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky MŠMT č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení; 3 odst. 2 a 3 se týká rozvržení pracovní doby pedagogů a o změnách v rozvržení pojednává 3 odst. 4 této vyhlášky, kde je odchylná úprava oznámení změn do 3 dnů. Rozsah PPČ je stanoven v NV č. 75/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyjádření MŠMT k rozvržení pracovní doby pedagogů Z výše uvedeného vyplývá, že pokud půjde o výkon jiné práce pedagogických pracovníků (tedy nikoli všech prací souvisejících s PPČ, ale jen některých) podle 22a odst. 3 zákona č. 563/2004Sb., určuje tyto práce ředitel konkrétní školy např. vydáním pokynu (v písemné podobě), nebo v záznamu z pracovní porady, v osobních spisech pedagogů, popř. určením ve vnitřním předpisu školy apod. Mgr. Jana Ondrejčeková oddělení kariérního systému pedagogických pracovníků Odpověď na dotaz ze dne 19.9.2014 ohledně rozvrhování pracovní doby pedagogů.
Děkuji za pozornost. Hedvika Mlčáková Finanční kontrolor telefon 577 043 221, hedvika.mlcakova@kr-zlinsky.cz
4. METODICKÉ DOHLÍDKY PROBLEMATICKÁ MÍSTA OSOBNÍ SPISY OSOBNÍ PŘÍPLATEK PŘÍPLATEK ZA VEDENÍ ZVLÁŠTNÍ PŘÍPLATEK EVIDENCE PRACOVNÍ DOBY PŘESTÁVKY V PRÁCI PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY
4. METODICKÉ DOHLÍDKY PROBLEMATICKÁ MÍSTA OSOBNÍ SPISY Chybějící doklad o předchozím zaměstnání, chybějící doklad o zápočtu praxe Vstupní lékařské prohlídky až po uzavření pracovní smlouvy Neúplné či chybějící písemné informace dle 37 zákoníku práce Chybějící doklad o seznámení s vnitřními předpisy, o provedení vstupního školení BOZP a PO Přeměna pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou chybějící písemné potvrzení Zaměstnanec, který byl během trvání pracovního poměru jmenován a následně odvolán chybí dokument o jeho dalším pracovním zařazení
4. METODICKÉ DOHLÍDKY PROBLEMATICKÁ MÍSTA OSOBNÍ PŘÍPLATEK ( 131 ZP) Chybějící odůvodnění přiznání či změny jeho výše Výrazné rozdíly mezi zaměstnanci Nesprávné důvody pro přiznání, změnu jeho výše či úplného odebrání Všeobecně uznávaný odborník PŘÍPLATEK ZA VEDENÍ ( 124 ZP) Nároková složka platu Výrazné rozdíly u vedoucích ve stejném stupni řízení Podřízený zaměstnanec má vyšší příplatek za vedení než jemu nadřízený vedoucí zaměstnanec (příp. vedoucí ve vyšším stupni řízení)
4. METODICKÉ DOHLÍDKY PROBLEMATICKÁ MÍSTA ZVLÁŠTNÍ PŘÍPLATEK ( 129 ZP) Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., I. Skupina (400 až 1 000 Kč) Bod 1: Příplatek za směnnost Bod 2.1: Příplatek za třídnictví (Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., I. skupina bod 2.1 Bod 2.2: Dohled nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu u důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy II. skupina (600 až 2 000 Kč) Bod 1: Přímá pedagogická činnost, práce třídního učitele, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálně vzdělávacími potřebami
4. METODICKÉ DOHLÍDKY PROBLEMATICKÁ MÍSTA K příplatku za směnnost (I. skupina bod 1 Přílohy č. 9 k NV 564/2006 Sb.) - základem pro ověření nároku zaměstnance je posouzení pracovního režimu zaměstnance - z definic dvousměnného, třísměnného a nepřetržitého pracovního režimu ( 78 odst. 1 písm. d) až f) zákoníku práce) lze dovodit dva rozhodující znaky pro posouzení pracovního režimu, které musí být naplněny současně 1. Vzájemné střídání zaměstnanců tento znak je splněn, pokud na sebe směny střídajících zaměstnanců navazují tak, že dojde k souběžnému výkonu práce zaměstnanců navazujících směn nejvýše po dobu 1 hodiny (např. 6-14:30 hod, 14:00 21:30 hod) 2. Pravidelné střídání zaměstnanců - ke střídání zaměstnanců ve směnách dochází v pravidelném časovém intervalu - např. zaměstnanec A chodí první týden na denní směnu, střídá jej zaměstnanec B, který chodí na noční směnu; v následujícím týdnu si směny prohodí, tedy oba zaměstnanci chodí na denní i noční směnu) - časový interval, ve kterém se zaměstnanci ve směnách střídají, určuje zaměstnavatel (dle 81 zákoníku práce zaměstnavatel rozvrhuje pracovní dobu)
4. METODICKÉ DOHLÍDKY PROBLEMATICKÁ MÍSTA EVIDENCE PRACOVNÍ DOBY ( 96 ZP, vyhláška č. 263/2007 Sb.) Pracovní doba pedagogického pracovníka se skládá z těchto činností: - 22a odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., 3 odst. 1 vyhlášky č. 263/2007 Sb. 1. Přímá pedagogická činnost 2. Práce související s přímou pedagogickou činností - 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.: příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen žáci ) ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.
4. METODICKÉ DOHLÍDKY PROBLEMATICKÁ MÍSTA ZPŮSOB EVIDENCE U dob uvedených v 96 odst. 1 zákoníku práce je třeba vyznačit začátek a konec jejich trvání Evidence práce konané mimo pracoviště zaměstnavatele zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnanci, aby poskytovali přiměřenou součinnost (zaznamenávali výkon práce a předložili jej zaměstnavateli) kromě dob uvedených v 96 odst. 1 zákoníku práce se u pedagogických pracovníků eviduje také počet hodin přímé pedagogické činnosti vykonané nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem ( 3 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb.) dle stanoviska MPSV pouze takový způsob evidence pracovní doby pedagogických pracovníků, který je schopen jasně evidovat a odlišit začátek a konec výkonu přímé pedagogické činnosti od začátku a konce výkonu práce související s přímou pedagogickou činností konané dle ustanovení 22a odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a také od začátku a konec výkonu přímé pedagogické činnosti vykonané nad týdenní rozsah stanovený ředitelem školy a školského zařízení, je tedy možno považovat za dostatečný
4. METODICKÉ DOHLÍDKY PROBLEMATICKÁ MÍSTA PŘESTÁVKY V PRÁCI ( 88 ZP) Přestávku na jídlo a oddech lze v souladu s 88 odst. 2 zákoníku práce rozdělit na více částí pozor na případy, kdy by některá z rozdělených částí byla poskytnuta v rozporu se zákoníkem práce (např. delší dobu po první části), lze doporučit, aby po 6,5 hodinách od zahájení výkonu práce byla vyčerpána přestávka v délce nejméně 30 minut Směna v délce 12 hodin zaměstnavatel může čerpání přestávky určit tak, že zaměstnanci vznikne nárok na jedinou přestávku, avšak také na více přestávek za tuto směnu, záleží na jeho rozhodnutí
4. METODICKÉ DOHLÍDKY PROBLEMATICKÁ MÍSTA PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) Absolvovány až po uzavření pracovní smlouvy Lékařský posudek neobsahující povinné náležitosti dle vyhlášky č. 79/2013 Sb. Při změně druhu práce je třeba vyhodnotit, zda je práce vykonávána za odlišných podmínek ( 10 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.), pokud ano, pak zaměstnance vyslat na pracovnělékařskou prohlídku - v případě převedení povinně, v případě uzavření dohody o změně pracovního poměru lze doporučit dle vyjádření Ministerstva zdravotnictví však i při dohodě o změně pracovního poměru povinně
5. DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRAC.POMĚR Dohoda o pracovní činnosti - 76 ZP povinné náležitosti - sjednané práce - sjednaný rozsah pracovní doby - doba, na kterou se dohoda uzavírá - strany dohody, odměna ( 138 ZP) rozsah max. polovina stanovené týdenní pracovní doby, tj. 20 hodin v průměru za celou dobu, nejdéle za období 52 týdnů ukončení lze jednostranně přímo ze zákona, jiné způsoby sjednat Dohoda o provedení práce - 75 ZP povinné náležitosti - doba, na kterou se dohoda uzavírá - strany dohody, předmět dohody, odměna ( 138 ZP) rozsah max. 300 hodin/kalendářní rok ukončení jednostranné ukončení je třeba sjednat!!! sčítání hodin u jednotlivých DPP u téhož zaměstnavatele