Metodika zaměření a zakreslení PKO do GIS Tato příloha řeší problematiku principů PKO, jejich geodetické zaměření a zakreslování do GIS Obsah: Obsah:... 1 Použité zkratky:... 1 Základní princip:... 2 Logická posloupnost objektu PKO je:... 2 Logická posloupnost u SKAO je:... 2 Geodetické zaměření:... 2 Zkreslení do GISu:... 3 Vazební bod:... 3 Rozdělení vazebních bodů:... 3 Postup zakreslení kabelů:... 3 Kabely:... 3 Rozdělení kabelů:... 3 Postup zakreslení kabelů:... 4 Objekt PKO:... 4 Postup zadání objektu:... 5 Anodové uzemnění:... 5 Postup zadání objektu:... 5 Rozdělení AU:... 5 Anodové uzemnění bez vnějšího zdroje proudu (bez SKAO):... 5 Anodové uzemnění s vnějším zdroje proudu (AU u SKAO):... 6 Bleskojistka:... 7 Trasy PZ:... 7 Postupy manipulace s objekty:... 7 Použité zkratky: PZ - plynárenské zařízení PKO - protikorozní ochrana APKO - aktivní protikorozní ochrana SKAO - stanice katodické ochrany EPD - elektrická polarizovaná drenáž MTO - malý technický objekt AU - anodové uzemnění HAU - hloubkové anodové uzemnění TU - trubkové uzemnění GAN - galvanická anoda PO - propojovací objekt SO - spojovací objekt SOvtl - spojovací objekt na VTL SOau - spojovací objekt na anodovém uzemnění Zaměření a zakreslení zařízení PKO 1/7
E - referenční elektroda (zpravidla MS 110) CH - chránička CHz - záložní chránička IS - izolační spoj KVO - kontrolní vývod nn kabel - kabel nízkého napětí mn kabel - kabel malého napětí ss kabel - stejnosměrný kabel ZVB - zvlášť významný bod GIS - geografický informační systém RIS - místo napojení na dodavatele energie ELMER - elektroměr Základní princip: Zařízení PKO v zásadě sestává z místa napojení na plynárenské zařízení ( vazební bod v GIS), stejnosměrných a nízkonapěťových kabelových rozvodů, vlastního objektu PKO (PO, SO, SKAO, EPD, KVO), referenční elektrody (MS 110) a zařízení PKO (anody trubková, hloubková, galvanická atd.) Logická posloupnost objektu PKO je: místo napojení na plynovod ( vazební bod) ss kabel do objetu PKO (hlavní kabel) objekt PKO dále z hlavního kabelu nebo objektu PKO odbočují vedlejší kabely k: ss kabel k referenční elektrodě paralelně kabely k zařízení plynovodu (k chráničce, druhé straně IS) paralelně k zařízení PKO galvanické anodě paralelně k cizímu zařízení Logická posloupnost u SKAO je: místo napojení na plynovod (návarek, vazební bod) ss kabel (hlavní kabel) do spojovacího objetu PKO (SOvtl) spojovací objekt PKO (SOvtl) ss kabel (hlavní kabel) ze spojovacího objektu do MTO SKAO (malého technického objektu SKAO) MTO SKAO dále z hlavního kabelu nebo objektu PKO odbočují vedlejším kabelem: ss kabely k SO-AU SO-AU ss kabely k AU AU nebo jenom ss kabely k AU AU ss kabel k referenční elektrodě dále do MTO SKAO je veden jeden nn kabel z RIS PRE nn kabely do MTO SKAO Geodetické zaměření: Viz směrnice A 320 Zaměření a zakreslení zařízení PKO 2/7
Vizualizace v GIS: - veškeré popisky musí být umístěny tak, aby se nekřížili s ostatními popisky a zařízeními a aby byla zachována jejich dobrá čitelnost Vazební bod: Jedná se o místo propojení plynovodu se zařízením PKO respektive o místo, kde lze realizovat měření, ke kterému se vztahují veškeré údaje a vazby staničení, příslušnost objektu k plynovodu,mezi vazebním bodem,kabelem a zařízením PKO musí být relační vazba v GIS Rozdělení vazebních bodů: základní vazební bod - je bod propojení plynovodu se zařízením PKO - jeden ze dvou bodů napojení na plynovodu bude vybrán jako vazební bod, k druhému bude veden pouze vedlejší kabel každý objekt má pouze jeden vazební bod na jednom plynovodu; pokud se objekt společný pro více plynovodů, bude mít pro každý plynovod jeden vazební bot např. POnA2vs bude napojen na 2 VTL 1x STL bude mít tři vazební body tj. dva na dvou VTL plynovodech a jeden na jednom STL plynovodu POIS jako jediný má dva vazební body na jeden plynovod a to jeden před IS a druhý za IS. Jedná se vždy o první návarek směrem od IS. měření na plynovodu - pouze místo, kde lze provádět měření přímo na plynovodu bez objektu PKO měření na uzávěru (šoupěti) - pouze místo, kde lze provádět měření přímo na uzávěru bez objektu PKO měření na odvodňovači (kapáku) - pouze místo, kde lze provádět měření přímo na odvodňovači bez objektu PKO měření na shybce - pouze místo, kde lze provádět měření přímo na shybce bez objektu PKO Postup zakreslení kabelů: Při zakreslování zařízení PKO se výhradně používá základní vazební bod, přes který jsou zařízení propojena s plynovodem. Principy jeho používání jsou uvedeny výše v odrážce Základní vazební bod. Ostatní položky v číselníku K_PKVBTYP budou použity pouze na základě přímého požadavku odd. PKO s vhodnou situací. Kabely: Rozdělení kabelů: Kabely jsou rozděleny dle číselníku - K_PKKABTYP na - kabel PKO veškeré kabely pro PKO Zaměření a zakreslení zařízení PKO 3/7
- jiný kabely, které nejsou pro PKO např. kabel nn přípojky k RS Dále se dělí dle číselníku - K_PKKABDRUH ss hlavní kabel - kabel zajišťující základní vazby mezi zařízeními - mezi vazebním bodel a objektem PKO (PO, EPD, SKAO, KVO, SAT) nebo mezi vazebním bodem a spojovacím objektem (SOvtl) nebo mezi spojovacím objektem a dalším zařízením PKO (SKAO, EPD, SAT) - jako hlavní kabel bude označen nejkratší kabel mezi vazebním bodem a zařízením PKO - POZOR!!! hlavní kabel nesmí jít k žádné anodě ani referenční elektrodě. Pokud opravdu přímo přes toto zařízení vede trasa mezi vazebním bodem a objektem PKO nebo mezi SO a MTO SKAO, musí hlavní kabel toto zařízení minout nebo překřížit a pokračovat dál v jednom kuse. Příslušné zařízení se dopojí jen opticky k hlavnímu kabelu pomocí vedlejšího kabelu ss vedlejší kabel - kabel pro prostorové zakreslení ostatního ss rozvodu zařízení PKO - vede mezi ostatními zařízeními (AU, GAN, E, CH, druhou stanou IS atd.) a objektem PKO nebo hlavním kabelem nn kabel - kabel vyznačující nn rozvod PKO tj. kabel napojení SKAO na síť PRE nebo ČEZu - k nn přípojce bude zakreslen i zemnicí pásek dle geodetického zaměření - na nn přípojku bude zakreslen elektroměr ( ELMER ) a místo připojení na dodavatele energie ( RIS ) jiný kabel - doplňkové kabely např. datový kabel nebo kabel k solárnímu článku kabel překlenovací - kabel propojující dvě části ocelového řadu vodivě rozděleného vložením plastové části plynovodu (přeložka, oprava, rekonstrukce) - vyskytuje se pouze na místní síti Postup zakreslení kabelů: Po grafickém zakreslení se kabely označí z číselníku GIS - K_PKKABTYP a K_PKKABDRUH následujícím způsobem: nejkratší kabel mezi vazebním bodem a objektem PKO bude označen jako HLAVNÍ KABEL ostatní ss kabely budou zakresleny jako vedlejší kabel nn přípojka ke SKAO bude zakreslena nn kabelem jiný a překlenovací kabel bude použitou pouze podle označení v plánku skutečného zaměření Objekt PKO: Objekt musí být označen systematickým názvem dle tabulkové přílohy. U SKAO a EPD musí být uvedeno pracovní číslo Objektu v omezeném bezpečnostním pásmu VTL plynovodu musí být dán přívlastek ZVB zvlášť významný bod, který se nese po celou dobu své existence. Zaměření a zakreslení zařízení PKO 4/7
Postup zadání objektu: Z číselníku K_PKZKOTYP bude vybrán typ objektu. - typy objektu Kontrolní vývod, Kontrolní měřicí stanice, Kontrolní vývod IS a Kontrolní vývod CH už nesmí být doplněny žádnými přívlastky. Dále bude objekt doplněn přívlastky popisující připojená zařízení a vybavení objektu postupně popisující: 1. připojené plynovody počet K_PKZKOA 2. počet připojených cizích zařízení (vedení) K_PKZKOB 3. počat izolačních spojů (je jedno na jaké tlakové hladině tj. dohromady všechny, které jsou napojeny v jednom objektu) K_PKZKOIS 4. počet chrániček (je jedno na jaké tlakové hladině tj. dohromady všechny, které jsou napojeny v jednom objektu) K_PKZKOCH 5. počet záložních chrániček (je jedno na jaké tlakové hladině tj. dohromady všechny, které jsou napojeny v jednom objektu) K_PKZKOCHZ 6. počet galvanických anod (je jedno na jaké tlakové hladině tj. dohromady všechny, které jsou napojeny v jednom objektu musí odpovídat počtu zakreslených/zaměřených anod) K_PKZKOGAN 7. přítomnost diodového členu (je jedno na jaké tlakové hladině) K_PKANONE 8. počet vývodů pro měření proudu nepřímou metodou (je jedno na jaké tlakové hladině tj. dohromady všechny, které jsou napojeny v jednom objektu) K_PKZKOP 9. osazení objektu referenční elektrodou (musí odpovídat zákresu/zaměření) K_PKANONE 10. osazení objektu dálkovým přenosem K_PKANONE 11. osazení objektu zařízením pro registraci dat K_PKANONE 12. vyplnění atributu pracovní číslo pod kterým je PKO zařízení vedeno v archivu Poté musí být zkontrolována položka Název (Popis) kam se musí vygenerovat systematický název dle zadaných vlastností objektu. Anodové uzemnění: Postup zadání objektu: AU bude zakresleno dle zaměření objektem Anodové uzemnění PKO,zobrazení je určeno atributem dle K_PKAUTYP, a AU musí být doplněna řádným popisem (typ AU atd. viz. níže Rozdělení AU ). Výběr typů AU je v K_PKAUTYP U AU s omezeným pásmem vlivu na základě znaleckého posudku musí být tato skutečnost vyznačena a k AU připojen soubor se skenem znaleckého posudku respektive s odkazem na server se znaleckými posudky AU SKAO. Rozdělení AU: Anodové uzemnění bez vnějšího zdroje proudu (bez SKAO): GAN galvanické anodové uzemnění popis: GAN Zaměření a zakreslení zařízení PKO 5/7
Anodové uzemnění s vnějším zdroje proudu (AU u SKAO): - AU-FeSi anodové uzemnění ferosilitové popis: AU-FeSi 2x100-40x12 počet anodových celků x délka anodového celku počet FeSi segmentů v celku x váha jednoho segmentu - HAU hloubkové anodové uzemnění HAU 2x 40/30-16x20 počet anod x celková hloubka / délka aktivní části počet segmenů x váha segmentu - TU trubkové anodové uzemnění popis: TU 2x100-2-210/6 počet anod x délka jedné anody hloubka uložení anody DN anody / síla stěny použitého potrubí - AU-flex. flexibilní anodové uzemnění speciální kabel položený podle PZ - AU-rozpt. rozptýlené anodové uzemnění anodové uzemnění sestávající z vetšího počtu menších celků - AU-hřeben. hřebenové anodové uzemnění zpravidla trubkové uzemnění atypického tvaru - AU-TU-FeSi kombinace trubkové anody s FeSi segmenty popis: TU-FeSi 2x100-2-210/6-40x12 počet anod x délka jedné anody hloubka uložení anody DN anody / síla stěny použitého potrubí počet FeSi segmentů v celku x váha jednoho segmentu - AU-komb. kombinované anodové uzemnění kombinace anodového uzemnění jiná než výše uvedená - AU-spec speciální anodové uzemnění zcela atypické anodové uzemnění zpravidla dle znaleckého posudku - ZP zemnící pásek Zavlažování AU: Zavlažování bude zakresleno dle geodetického zaměření, objekty GIS P_PK_VODOSACHTA a P_PK_VODOVOD, tj. vodoměrná šachta, řídící šachta (pokud je osazena) a vodovod. Zaměření a zakreslení zařízení PKO 6/7
Bleskojistka: Vazební bod a hlavní kabel bude zakreslen dle výše uvedeného. Následně bude dle geodetického zaměření umístěn objekt vlastní bleskojistky, ze kterého bude veden opět dle geodetického zaměření zemnicí pásek ZP. Poznámka k zakreslování PZ: Trasy musí být propojeny tak, aby je bylo možné trasovat. Trasy se trasují po směru toku plynu tj. od hlavní trasy k RS. U okružních tras určí směr trasování technik VTL plynovodů. U MS určí směr trasování technik MS, případně technik odd. PKO. Základní principy práce s objekty v GISu: Propojení objektů PKO s GASacorem II je realizováno prostřednictvím ID. Přesunutí objektu musí být provedeno podle principů pro přesouvání grafických prvků. Tento pokyn musí mít pracovníci zakreslující PKO zařízení přístupný obrazová příloha( č.9 A 320) musí být v tištěné podobě. Zaměření a zakreslení zařízení PKO 7/7