34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování lidsk ch práv v zemi pûvodu. Îadatel o azyl prochází azylov m fiízením, jehoï v sledkem mûïe b t rozhodnutí o udûlení azylu (v podstatû trval pobyt), zamítnutí Ïádosti, pfiíp. udûlení dopàkové ochrany (ãasovû omezené). Poãty ÏadatelÛ o azyl (podle roku zahájení fiízení) byly mezi roky 1993 1997 pomûrnû stabilní, s maximem mírnû pfiesahujícím osob. V roce 1998 poãet ÏadatelÛ vzrostl témûfi dvojnásobnû a vzrûstající trend pokraãoval i nadále v roce poãet ÏadatelÛ dosáhl pfiibliïnû 88 osob. Doposud nejvy í poãet ÏadatelÛ byl zaznamenán v roce, kdy v âeské republice o azyl zaïádalo pfiibliïnû 18. cizincû. Rapidní pokles ÏadatelÛ o azyl v roce doprovázela novela azylového zákona do lo ke sníïení poãtu ÏadatelÛ na necel ch 85 osob, v dal ím roce tento poãet pak narostl na 11.4 ÏadatelÛ o azyl. Kolísav trend v poãtech ÏadatelÛ byl potvrzen rovnûï v roce, kdy do lo k poklesu na 5459 cizincû (pokles více neï o 5.%). Od roku pak poãty ÏadatelÛ nadále klesaly, v roce 26 bylo v âr evidováno 316 ÏadatelÛ. Nejčastější státní občanství žadatelů o azyl mezi lety 1993 26 (Graf 18) Po roce byla struktura ÏadatelÛ o azyl z pohledu státního obãanství v raznû ovlivàována obãany Ukrajiny a Ruska, novû se mezi nejãastûj- í státní obãanství ÏadatelÛ zafiadili obãané Moldavska a Slovenska. V znamnûj í zastoupení bylo zaznamenáno rovnûï u obãanû u, âíny, Bûloruska a Gruzie. Nejãetnûj ím státním obãanstvím ÏadatelÛ o azyl byla mezi roky 26 pravidelnû, kterou zastoupilo v roce v souvislosti s konflikty v âeãensku. V roce 26 Ïáda- tis. 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 227 1187 1417 2211 219 485 722 8788 18 94 8484 11 4 5459 421 316 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 25 26 Graf 18: Nejãastûj í státní obãanství ÏadatelÛ o azyl v roce 26 39 % Čína 19 % Egypt 1 Kazachstán 8 % Bělorusko
36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech 1993 26 li o azyl v âr nejvíce obãané Ukrajiny (571 osob), Egypta (422 osob), Kazachstánu (236 osob), Bûloruska (174 osob) a Ruska (171 osob). Počty udělených azylů v letech 1993 26 (Graf 19) V voj poãtu cizincû, jimï byl azyl mezi roky 1993 26 udûlen, byl znaãnû rozkolísan. Nejvíce azylû bylo udûleno v letech: 1993 (azyl obdr- Ïelo 25 osob), 25 (251 ÏadatelÛ) a v roce 26 (azyl získalo 268 ÏadatelÛ); nejménû pak v roce 1995 (azyl byl udûlen 59 ÏadatelÛm). Mezi nejúspû nûj í Ïadatele o azyl v âr v letech 1993 26 (tj. nejvy í podíl udûlen ch azylû k celkovému poãtu osob, které podaly Ïádost o azyl) patfiili cizinci se státním obãanstvím Bosny a Hercegoviny, dále cizinci s obãanstvím Bûloruska, Arménie, Afghánistánu a Iráku (z prvních deseti státních obãanství s nejvy ími poãty udûlen ch azylû ve sledovaném období). Nejčastější státní občanství azylantů v letech 1993 26 (Graf 2) Mezi lety 1993 26 obdrïelo v âr azyl 228 osob, z nich bylo nejvíce obãanû Ruska a b valého Sovûtského svazu (298 osob), Bûloruska (26 osob), dále pak Afghánistánu (233 osob) a Arménie (189 osob). Z dal ích obãanství lze jmenovat Rumunsko,, Ukrajinu, Irák a Kazachstán (mezi 75 1 udûlen mi azyly bûhem sledovaného období). V roce 26 (k 31..12.) bylo v âr evidováno 1887 cizincû s aktuálnû platn m azylem, z nich pfiibliïnû 2.% (39 osob) tvofiili obãané Ruska a b valého SSSR, 13.% obãané Afghánistánu (237 osob) a 12.% obãané Bûloruska (227 osob). Následovalo státní obãanství Rumunska, Iráku, Arménie a Kazachstánu. 3 25 2 15 1 5 25 1993 116 1994 59 1995 162 1996 96 1997 78 1998 Graf 2: Cizinci s aktuálnû platn m azylem podle státního obãanství (31. 12. 26) 3 Kazachstán Arménie Irák 79 1999 133 83 13 28 Rumunsko 142 251 25 21 % 268 26 Afghánistán 1 Bělorusko 1
38 Cizinci vzdělávající se na školách v ČR (školní / akademický rok 26 7) (Graf 21) Pramen: Ústav pro informace ve vzdûlávání Pozn.: do celkového poãtu cizincû vzdûlávajících se na kolách v âr jsou fiazeni dûti, Ïáci a studenti ve kolách matefisk ch, základních, stfiedních, na konzervatofiích, vy ích odborn ch kolách a na kolách vysok ch. V âr nav tûvovalo ve kolním roce 26 27 koly 45.987 dûtí, ÏákÛ a studentû-cizincû. Více neï polovinu z nich (zhruba 25 tisíc) tvofiili studenti vysok ch kol, více neï ãtvrtina pak nav tûvovala základní kolu. RozloÏení u cizincû se podstatnû li ilo od rozloïení ãesk ch studentû a ÏákÛ, kde vysokou kolu studovalo 15.% v ech studujících obãanû âr, základní kolu pak 4.%. Obecnû cizinci v raznû více v âr (oproti obãanûm âr) studují na kolách vysok ch, v raznû ménû na kolách stfiedních a základních. Fakt, Ïe tak málo cizincû nav tûvuje stfiední kolu lze interpretovat v souvislosti s poãty dûtí v matefisk ch a základních kolách: jedná se zfiejmû o dûti dlouhodobû nebo trvale usazen ch cizincû, vût inou mlad ch, ktefií se v âr zaãali usazovat a zakládat rodiny ve v raznûj í mífie aï od 9. let. Jejich dûti jsou je tû v niï ích typech kol, do vûku stfiedních kol teprve dorûstají. Obecnû cizinci tvofiili pouh ch 2,2.% dûtí, ÏákÛ a studentû nav tûvujících nûkterou od matefiské po vysokou kolu. Nejvy í podíl zaujímali na kolách vysok ch, kde cizinci pfiedstavovali 7,6.% studujících, 3,2.% vzdûlávajících se tvofiili cizinci na konzervatofiích, kde v ak studoval pomûrnû nízk poãet osob (celkem 3534 studentû v celé âr), na základních kolách pfiedstavovali cizinci 1,4.% v ech dûtí; podíly na ch typech kol byly je tû niï í. Naprostá vût ina dûtí-cizincû na základních kolách pocházela z u (28.%, 3452 osob), 22.% cizincû-ïákû základních kol mûlo státní obãanství Ukrajiny (2748 osob). Vy ích poãtû dosahovali Ïáci se státním obãanstvím Slovenska (18.% ÏákÛ-cizincÛ na Z, 2266 osob) a Ruska (7.%, 913 osob). Na vysok ch kolách se v akademickém roce 26 7 nejãastûji jednalo o zahraniãní studenty ze Slovenska (16.53 osob, 68.% cizincû na V ), Grafy 21: Cizinci vzdûlávající se na kolách v âr podle státního obãanství ( kolní / akademick rok 26 7) Mongolsko Spojené království 18 % 2 21 % Základní koly Vysoké koly 28 % 2 68 %
4 Graf 22: Cizinci nelegálnû migrující v roce 26 Ruska (189 osob, 4.% cizincû na V ), Ukrajiny (76 osob, 3.%), u (576 osob, 2.%) a Velké Británie (419 osob, 2.%). Cizinci nelegálně migrující (Graf 22) Pramen: editelství sluïby cizinecké a pohraniãní policie MV âr Nelegální migrace zahrnuje jednak nedovolené pfiekroãení státních hranic âr, jednak poru ování pobytového reïimu, tj. setrvávání na území i pfies vypr ení platnosti povolení k pobytu. Poãet zji tûn ch nelegálnû migrujících cizincû od roku stále pozvolna klesá, a to z pfiibliïnû 53 tisíc osob v roce na necel ch 11 tisíc osob v roce 26. V roce 26 S CPP MV âr zaznamenalo 1.793 nelegálnû migrujících cizincû, z toho 3676 cizincû pfiekraãovalo nelegálním zpûsobem státní hranice a u 7117 cizincû bylo zaznamenáno poru ování pobytového reïimu. Mezi cizinci ilegálnû pfiekraãujícími státní hranice âeské republiky byli nejãastûji identifikováni obãané Ukrajiny (654 osob), Polska (46 osob) a rovnûï obãané Nûmecka (289). Dále následovali obãané âíny, Ruska, Moldavska a u. Na celkovém poãtu v ech nelegálnû migrujících osob pfies státní hranice âr (nejen cizincû) mûli nejvy í podíl obãané âr (695 osob, 16.% v ech pfies hranice nelegálnû migrujících osob). V roce 26 i nadále klesal poãet osob, u nichï policie zjistila poru ování pobytového reïimu, a to na 7117 cizincû (pokles o 27.% oproti roku pfiedchozímu). Nejãastûji bylo poru ení pobytového reïimu zji tûno u obãanû Ukrajiny, tito tvofiili témûfi 7.% v ech cizincû (tj. 4853 osob), u nichï bylo v roce 26 poru ení pobytového reïimu zaznamenáno z dal ích státních obãanství lze jmenovat obãany u (7.% v ech tûchto cizincû), dále obãany Ruska a Bûloruska. Cizinci nelegálnû pfiekraãující státní hranice âr 4 1 Polsko 1 Německo 8 % Čína Moldavsko Cizinci poru ující v âr pobytov reïim Mongolsko Čína Bělorusko 1 6
42 Cizinci, kteří nabyli státní občanství ČR (Graf 23) Pramen: Oddûlení státního obãanství a matrik MV âr Nab vání a pozb vání ãeského státního obãanství je fie eno: zákonem ã. 4/1993 Sb., o nab vání a pozb vání státního obãanství âeské republiky, ve znûní pozdûj ích úprav (poslední z nich je novela ã. 413/25.) Na základû 7 tohoto zákona je moïno nab t státní obãanství âr naturalizací (udûlením), na základû 18a,b,c nab vají státní obãanství âr obãané Slovenska, a to tzv. prohlá ením. zákonem ã. 193/1999 Sb., o státním obãanství nûkter ch b val ch ãeskoslovensk ch státních obãanû, ve znûní zák. ã. 32/ Sb (poslední novela ã. 46/26); státní obãanství âr je pak nabyto prohlá ením. Podle pûvodní verze zákona bylo moïno prohlá ení podle 1 uãinit do pûti let ode dne úãinnosti tohoto zákona, jinak toto právo zaniklo. V tomto smyslu je nutno tedy interpretovat sníïení poãtu osob, které nabyly státní obãanství âr podle tohoto zákona v roce 25. AÏ novela tohoto zákona z roku 26 (zák. ã. 46/26) b val m obãanûm umoïàuje prohlá ení podle 1 zákona ã. 193/1999 opûtovnû uãinit. Poãet cizincû, ktefií nabyli státní obãanství âr, od roku pozvolna klesá, a to z 6321 osob v roce na 2346 osob v roce 26. V jimkou byl rok, v nûmï státní obãanství âr nabylo 52 cizincû. V roce 26 tedy nabylo státní obãanství âeské republiky 2346 osob. Na základû zákona ã. 4/1993 Sb., o nab vání a pozb vání státního obãanství âr ve znûní pozdûj ích pfiedpisû nabylo státní obãanství celkem 2141 osob. Z toho 1536 osobám bylo státní obãanství udûleno nejãastûji b val m obãanûm Ukrajiny (425 osob), Slovenska (181 osob), Rumunska (131 osob), Kazachstánu (129 osob), Ruska (17 osob), dále pak b val m obãanûm Polska (86 osob) a Arménie (61 osob). Zbyl ch 65 osob nabylo na základû tohoto zákona státní obãanství prohlá ením jednalo se o b valé obãany SR. Podle zákona ã. 193/1999 Sb. ve znûní zákona ã. 32/ Sb. o státním obãanství nûkter ch b val ch ãeskoslovensk ch státních obãanû nabylo v roce 26 ãeské státní obãanství 25 osob. Graf 23: Nab vání státního obãanství âr tis. 7 6 5 4 3 2 1 Státní obãanství âr nabytá roku 26 podle pfiedchozího státního obãanství Arménie Kazachstán 6321 167 3378 1336 Rumunsko Nab vání státního obãanství âr v letech 26 19 % 4532 1273 1882 1397 341 1154 91 1346 52 1784 1564 1672 Prohlášení (zák. 193/1999 Sb.) prohlášení ( 18 a,b,c, zák. 4/1993 Sb.) Naturalizace ( 7, zák. 4/1993 Sb.) 2626 19 113 1423 25 Polsko 2346 25 65 26 1536 3 2 % Pozn.: státní obãanství nabytá na základû zák. ã. 4/1993 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû
44 Graf 24: Smí ené sàatky cizincû v roce 26 Sňatky cizinců v roce 26 (Graf 24) Pramen: âesk statistick úfiad V roce 26 uzavfielo v âr sàatek 4566 cizincû, pfiiãemï z 98.% se jednalo o sàatky smí ené, tj. mezi cizincem a obãanem âr (v kombinaci cizinec cizinka uzavfielo sàatek 11 osob, ponejvíce obãanû Ukrajiny a Slovenska, a to s osobou téhoï státního obãanství). V kombinaci muï-cizinec, Ïena-obãanka âr uzavfielo svazek 2549 osob. Îeny ponejvíce vstupovaly do manïelství s obãany Slovenska (24.% osob v rámci této kombinace), Nûmecka (9.%), dále Velké Británie, Ukrajiny a Spojen ch státû. 5.% tûchto Ïen uzavfielo sàatek s muïem jiného neï v e uvedeného státního obãanství. V kombinaci muï-obãan âr, Ïena-cizinka uzavfielo sàatek 197 osob. MuÏi se rovnûï Ïenili zejména s Ïenami se slovensk m obãanstvím (4.%), 23.% z nich vstoupilo do svazku s obãankou Ukrajiny, následovaly Ïeny s obãanstvím u, Ruska a Polska. Pouh ch 2.% muïû obãanû âr uzavfielo svazek s Ïenou jiného neï uvedeného obãanství. 5 % 2 % Polsko 8 % Îena-obãanka âr, muï-cizinec Spojené státy Îena-cizinka, muï-obãan âr 2 Německo 2 9 % Spojené království 4 %
46 Graf 25: Cizinci Ïivû narození v âr Cizinci živě narození v ČR (Graf 25) Pramen: âesk statistick úfiad Údaje se t kají Ïivû narozen ch dûtí cizincû v âr. Poãet cizincû narozen ch na území âr vzrostl od roku 1995 z 667 narozen ch dûtí-cizincû na 1725 dûtí-cizincû v roce 26. Poãet tûchto osob se od roku 1997 postupnû navy oval, a to vyjma roku, tedy roku následujícím po poklesu poãtu bydlících cizincû v âr. Nejvy í podíl mezi narozen mi cizinci mají tradiãnû obãané u, v roce 26 pfiedstavovaly dûti s vietnamsk m obãanstvím 36.% v ech narozen ch dûtí-cizincû, následovaly dûti s ukrajinsk m obãanstvím (18.%), obãanstvím Slovenska (14.%) a Ruska (6.%). Pofiadí státních obãanství narozen ch dûtí-cizincû tedy odpovídá pofiadí státních obãanství cizincû s trval mi pobyty, tj. dlouhodobû usazen ch cizincû mezi nejãetnûj ími v ak není zastoupeno Polsko dûti s polsk m obãanstvím pfiedstavovaly pouhá 2.% v ech narozen ch dûtí-cizincû v roce 26. ZároveÀ je u narozen ch dûtí pomûrovû patrn vy í pfiíspûvek obãanû u. 18 16 14 12 1 8 6 4 2 2 Čína 1 1995 1996 1997 1998 V voj v letech 1995 26 667 651 647 939 128 136 888 1154 1276 1352 1999 Struktura podle státního obãanství (rok 26) 1518 1725 25 26 3 18 %