HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná
Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001%
Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar přesun ve formě plynu srážky pevnina odtok do oceánu
Srážky X výpar X odtok Srážky převládají nad výparem = Výpar převládá nad srážkami =
Říční síť Tvoří ji řeky a jejich přítoky Mřížkovitá Pravoúhlá Radiální
Pojmy: = území, ze kterého odvádí vodu jedna řeka = hranice mezi povodími = území, ze kterého je odváděna voda do jednoho moře PRŮTOK = množství vody, které za 1s proteče příčným průřezem koryta
Režim vodních toků Udává množství vody v řece v průběhu roku Je závislý na PODNEBÍ GEOLOGICKÉM PODLOŽÍ GEORELIÉFU DRUHY PŮD A VEGETACE
Jednotilvé režimy vodních toků: Rovníkový Monzunový Polosuchých a suchých oblastí Subtropů Celoročně vyrovnaný stav Vyšší průtok v letním období (monzunové období) Menší zvýšení průtoku v období dešťů Afrika = Austrálie = Maxima v zimě, minima v létě Mírných oblastí Dešťovo-oceánský Vyrovnané (maximum v zimě) Vysokohorský sněhovodešťový Kontinentální sněhovodešťový Maximum na jaře a v létě (roztávají ledovce) Maximum na jaře (tání sněhu, déšť) Subpolární Polární Maximum v pozdním létě (taje led), po zbytek roku je voda zmrzlá Období letního maxima je krátké
Jezera Sníženina vyplněná vodou
Dělení jezer podle jejich vzniku: Tektonická Ledovcová Říční Termokrasová (tání podzemního ledu) Krasová Sopečná
jezero jezero jezero jezero
Dělení jezer podle slanosti: Slané (Mrtvé moře, Kaspické moře) Sladké
Dělení jezer podle průtoku: Bezodtoká Průtočná
Umělé vodní nádrže Vodní plochy uměle vytvořené, nebo přizpůsobené člověkem : mělké, plošně menší vodní nádrže pro zadržování vody a k chovu ryb Průtočné napájené řekou Pramenité napájené prameny Nebeské napájené srážkovou vodou : plošně velké vodní nádrže určené k vodohospodářským účelům Zásobárna pitné vody Ochrana v době záplav Energetické účely Rekreační účely Dopravní účely
Mokřady Oblast celoročně zatopena vodou (větší přítok X srážky nežli výpar) Nepropustný podklad + velký přítok = JEZÍRKA BAŽINY: území bez pravidelného odtoku vody Vznik: zvýšení hladiny podzemní vody, podmáčením či zaplavováním půdy říční vodou, rozmrznutím povrchové vrstvy, permafrostu : v horských oblastech, při vývěru podzemních vod nebo v jezerních pánvích Rašeliník a další byliny (suchopýr, rosnatka, borůvka) : v nižších nadmořských výškách, často v místech slepých říčních ramen Dostatek minerálních látek ve vodě = zarůstání travnatými porosty
Podpovrchová voda PŮDNÍ: vlhkost v půdě Podzemní: v puklinách, trhlinách, jeskyních Rozpuštěné minerální látky Minerální voda = voda s více než 1g minerálních látek na litr Nejvýraznější zdroj PITNÉ VODY CHOPAV = chráněná oblast přírozené akumulace vod ARTÉZSKÁ STUDNA = mezi nepropustnými horninami je zvodněná vrstva, na kterou neprop. horniny tlačí z vrtu voda vyvěrá
Prameny Zlomové struktury Kras Vodorovné vrstvy hornin Gejzíry V oblasti sopečné aktivity Když se voda ohřeje na kritickou hranici dojde k erupci
Oceány Tichý oceán 170 mil km2 Největší a nejhlubší Atlanský oceán 92 mil km2 Středoatlanský hřbet mělký Indický oceán 76 mil km2 Nejteplejší a nejslanější Severní ledový oceán 14 mil km2 Nejmenší a nejstudenější
Mořské proudy Vyrovnávají rozdíly teplot vody v oceánech Výrazně ovlivňují podnebí v přilehlých oblastech proudy Oteplení Zvlhčení proudy Ochlazení Vysoušení Směr proudů je ovlivněn cirkulací atmosféry
Mořské proudy Golfský Kuro - šio Brazilský Východoaustralský Bengálský Kalifornský Peruánský Oja-šio Teplý Teplý Teplý Teplý Studený Studený Studený Studený
Salinita Slanost průměrně 35 Z oceánů se voda odpařuje, sůl však ne Nejslanější jsou subtropická moře Krásně modrá voda V chladném podnebí voda méně slaná, více, tmavší barva, více planktonu V oblastni Arktidy trvale zmrzlá vrstva vody