AKTUALIZOVANÁ METODIKA REGULACE IV. REGULAČNÍHO OBDOBÍ PRO ODVĚTVÍ PLYNÁRENSTVÍ

NÁVRH Energetického regulačního úřadu AKTUALIZOVANÁ METODIKA REGULACE IV. REGULAČNÍHO OBDOBÍ PRO ODVĚTVÍ PLYNÁRENSTVÍ k veřejnému konzultačnímu procesu

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Veřejný konzultační proces... 6 3 IV. regulační období... 9 4 Přeprava plynu... 9 4.1 Metoda regulace... 9 4.2 Alokační klíč... 11 4.3 Parametry regulačního vzorce... 12 4.3.1 Eskalační faktor... 12 4.3.2 Faktor efektivity... 13 4.3.3 Časová hodnota peněz... 13 4.3.4 Míra výnosnosti... 13 4.3.5 Náklady... 14 4.3.6 RAB a odpisy... 15 4.3.7 Zisk... 17 4.3.8 Faktor zastarávání sítě... 17 4.3.9 Investiční fond... 17 4.3.10 Faktor efektivního využití sítě... 17 4.3.11 Povolená nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energie plynu na pohon kompresních stanic... 17 4.3.12 Povolené množství ztrát v přepravní soustavě... 18 4.3.13 Plánované množství energie plynu pro pohon kompresních stanic... 18 4.3.14 Plánované náklady na službu poskytování flexibility... 18 5 Distribuce plynu... 19 5.1 Metoda regulace... 19 5.2 Parametry regulačního vzorce... 19 5.2.1 Eskalační faktor... 19 5.2.2 Faktor efektivity... 19 5.2.3 Časová hodnota peněz... 19 5.2.4 Míra výnosnosti... 20 5.2.5 Náklady... 21 5.2.6 RAB a odpisy... 21 5.2.7 Zisk... 23 5.2.8 Faktor zastarávání sítě... 23 5.2.9 Investiční fond... 23 5.2.10 Faktor efektivního využití sítě... 24 5.2.11 Cena plynu na pokrytí povolených ztrát a vlastní technologickou spotřebu... 24 5.2.12 Povolené množství plynu na krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu... 24 6 Korekční faktory... 25

1 Úvod Vzhledem k tomu, že (1) Energetický regulační úřad (dále také Úřad, ERÚ ) je povinen postupovat v souladu s ustanovením 19a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, tak, aby stanovené ceny pokrývaly účelně vynaložené náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti. (2) Úřad je dále povinen vycházet z ustanovení 17 odst. 4 energetického zákona, a to zejména chránit oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích, přičemž je povinen regulovat ceny, podporovat hospodářskou soutěž v energetických odvětvích, ale i chránit oprávněné zájmy držitelů licencí. (3) V rámci celospolečenského zájmu založeného na vybalancování souladu mezi regulovanými subjekty a zákazníky je nutností učinit potřebné kroky pro změnu parametrů regulace pro IV. regulační období v podobě předložení tohoto návrhu. Úřad navrhuje metodiku regulace IV. regulačního období pro odvětví plynárenství, která plně respektuje výše uvedené předpoklady a je založena na základních principech, na které se Energetický regulační úřad v následujícím období zaměří. Jedná se zejména o: I. Přecenění regulovaných subjektů Úřad před zahájením III. regulačního období řešil otázku, zda do metodiky regulace cen přepravních a distribučních služeb zahrnout aktiva a odpisy regulovaných společností v hodnotách, na které byly nově oceněny v souvislosti s procesem unbundlingu. (a) (b) (c) Úřad na III. regulační období uznal hodnotu přeceněných odpisů do regulovaných cen. Nezavedl však mechanismus umožňující korekci těchto odpisů v případě, že je společnosti nebudou skutečně využívat na investiční činnost v rámci licence. Úřad na III. regulační období neuznal plnou hodnotu přeceněných aktiv, avšak stanovil minimální výši koeficientu přecenění pro výchozí úroveň regulační báze aktiv. Společnostem, které již tento koeficient překročily, byl ponechán dosažený koeficient přecenění. Použití minimální výše koeficientu přecenění pro nastavení výchozí úrovně regulační báze aktiv bylo z hlediska ziskovosti nevýhodné pro společnosti, u kterých přecenění znamenalo menší navýšení zůstatkové hodnoty aktiv. V jednotlivých letech III. regulačního období je výchozí úroveň regulační báze aktiv navyšována o rozdíl mezi aktivovanými investicemi a odpisy. Odpisy jsou přepočteny koeficientem přecenění. Použití odpisů snížených koeficientem přecenění ve výpočtu změny regulační báze aktiv zapříčinilo navyšování regulační báze aktiv v hodnotě, která neodpovídala skutečně investovaným prostředkům. Společnosti generovaly zisk i z hodnoty, kterou neinvestovaly. Metodika použitá při přecenění v sektoru plynárenství nezajistila stanovení srovnatelné reprodukční hodnoty majetku, což mělo dopad v zaúčtování odpisů, které nevyjadřují potřebu obnovy. Zatímco u jedné společnosti přeceněné odpisy nestačí v současné době ani na obnovu 3

majetku, jiná společnost nedokáže přeceněné odpisy ve značné míře proinvestovat ani v rámci rozšířené reprodukce. Potřeba obnovy byla přitom základním argumentem při uznání přeceněných účetních odpisů do regulace. Kritickým bodem v celém systému regulace v návaznosti na uznávání účetních hodnot je možnost neustálého přeceňování majetku a odpisů regulovaných společností, které by vyvolávalo umělé navyšování cen pro konečné zákazníky. K tomuto závěru směřuje i vyjádření Ministerstva financí ČR v připomínkách podaných vrámci veřejného konzultačního procesu: Potvrzuje se dlouhodobý poznatek z výkonu cenové regulace, že přeceňování jakýchkoliv majetkových hodnot včetně použitého kapitálu je velmi riskantní manévr obsahující potenciál ke zneužití. Použití přeceněných hodnot při stanovení parametrů III. regulačního období mělo na jednotlivé společnosti velmi rozdílný dopad. Z těchto dopadů je evidentní, že pokračování v použité metodice přecenění by bylo v rámci plynárenského sektoru diskriminační. Úřad vnímá složitost nastavení regulační báze aktiv a souvisejících odpisů, a proto se rozhodl věnovat se nadále analýze v této oblasti. Cílem Úřadu je zpracovat v průběhu následujících let vlastní přecenění sektoru plynárenství. II. Ustanovení 19a energetického zákona Stanovené regulované ceny mají pokrývat účelně vynaložené náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti. Stávající způsob regulace ve III. regulačním období respektuje při výpočtu povolených výnosů přeceněné hodnoty vedené v účetnictví jednotlivých regulovaných subjektů. Může tak zahrnovat do konstrukce regulované ceny hodnotu, která ve skutečnosti nebyla vynaložena na efektivní výkon regulovaných činností, nemotivuje regulované společnosti k investicím do infrastruktury a je tak v rozporu se zákonnými limity a cíli regulace cen. Návrhem metodiky regulace na IV. regulační období dává Úřad jednotlivé parametry regulačního vzorce do souladu s ustanovením 19a energetického zákona. II.A Náklady Kontrola účelnosti vynakládaných nákladů Úřad se již ve III. regulačním období začal zabývat otázkou účelnosti vynaložených nákladů. V této souvislosti nastartoval mapování a detailní analýzu nákladů jednotlivých regulovaných subjektů za uplynulé roky III. regulačního období. V této kontrolní činnosti, která by v následujícím období měla být ve svých postupech standardizována, hodlá Úřad pokračovat i nadále. II.B Odpisy Energetický zákon pojem odpisů blíže určuje tím, že jde o odpis zajišťující návratnost realizovaných investic. Tento přívlastek je podle našeho názoru rozhodujícím pro výklad, že pro účely regulace nelze automaticky akceptovat odpisy vykazované v účetnictví společností, ale je nezbytné stanovit takovou hodnotu povolených odpisů, která po zahrnutí do regulované ceny zajistí přiměřenou návratnost vložených investic. Pro závěr, že odpis podle 19a odst. 1 energetického zákona je zvláštním regulovaným či regulačním odpisem, svědčí i skutečnost, že Úřad je podle 98a odst. 2 písm. e) energetického zákona oprávněn stanovit vyhláškou odpisové sazby pro účely regulace. 4

II.C RAB Investiční pobídky v regulaci Úřad si uvědomuje závažnost problematiky investičních cyklů a nutnosti společností investovat do obnovy sítí minimálně tak, aby byl zajištěn bezpečný a spolehlivý provoz energetických soustav a jejich obnova. V této souvislosti navrhuje v rámci regulačních pravidel na IV. regulační období systém podpory investic, a to na základě desetiletých investičních plánů regulovaných subjektů. Tento systém však již bude stanoven komplexně takovým způsobem, aby měly regulované subjekty zajištěny dostatečné zdroje pro obnovu majetku, avšak nebylo možné tyto prostředky přiznané právě na obnovu využívat jiným způsobem, než ke kterému byly určeny. Úřad předkládá novou metodiku pro IV. regulační období včetně vyčíslení vstupní hodnoty investičního fondu plynoucí z III. regulačního období. Závazky společností vzniklé ve III. regulačním období na základě přiznaného přeceňovacího bonusu v odpisech vázaného k použití na investiční činnost v rámci licence tímto budou zohledněny. Navrhované pobídky a kontrola jejich využívání by měly zajistit stabilní prostředí, a to jak pro stranu regulovaných společností, tak pro stranu konečných zákazníků. III. Optimalizace dividendového výnosu pro investora při dodržení cílů regulace V souladu s národními i unijními strategickými cíli se bude ERÚ ve IV. regulačním období více zaměřovat na stimulaci a usměrňování investičních aktivit regulovaných společností prostřednictvím regulačního vzorce. Energetický regulační úřad musí postupovat tak, aby regulace splnila tři částečně protichůdná kritéria: a) zajištění dostatečného zdroje likvidity pro regulované společnosti pro zajištění financovatelnosti potřebných investic; b) minimalizace cen pro konečného spotřebitele; c) zamezení nepřiměřeného zisku nad rámec povolených výnosů a úspor z efektivnosti. Pobídková regulace, která je uplatňována i v České republice, je úspěšná z hlediska optimalizace nákladů regulovaných společností, a tím umožňuje snižování cen pro koncového spotřebitele. Nicméně s sebou nese riziko, že regulovaná společnost bude svoji ziskovou marži zvyšovat na úkor kvality (a to i budoucí v případě investic) služeb pro své zákazníky, např. nedostatečnými investicemi do obnovy existující infrastruktury. Této problematice musí tedy ERÚ věnovat zvýšenou pozornost tak, aby byla současně naplněna všechna tři výše uvedená kritéria. Stejný problém identifikoval v nedávné době též britský regulační úřad OFGEM, který zavedl nástroje, které mají sloužit k zajištění dostatečných investic v době, kdy dochází k zásadním změnám v celém odvětví energetiky a současně mají zamezit nepřiměřeným ziskům 1. ERÚ se tímto přístupem částečně inspiroval a především v něm nalezl oporu pro své přesvědčení, že je ze strany regulačního orgánu nutné více motivovat adekvátní investiční chování regulovaných subjektů také v závislosti na dividendové politice společností. 1 Metodika budoucí regulace RIIO@20 viz http://www.ofgem.gov.uk/networks/rpix20/pages/rpix20.aspx. 5

2 Veřejný konzultační proces I. Konzultace dle energetického zákona Na základě ustanovení 17e odst. 2 písm. a) energetického zákona je Úřad povinen konzultoval návrhy zásad cenové regulace a návrhy cenových rozhodnutí. Vedle požadavku na zřízení diskusního místa, umožnění předkládat připomínky a zveřejnění výsledků konzultace, neupravuje ale bližší podmínky konzultací např. dobu trvání konzultací, okruh osob, se kterými by měly být návrhy konzultovány, nebo pravidla konzultačního procesu (ta má Úřad dle požadavku zákona stanovit na diskusním místě). Jestliže zvláštní úprava bližších podmínek vedení konzultace v energetickém zákoně chybí a není obsažena ani v jiném právním předpise nebo nařízení Evropské unie, je vhodné tyto podmínky dovozovat z obdobných předpisů, které by bylo možné analogicky aplikovat (nebo k nim přihlédnout při výkladu energetického zákona) a z obecných zásad právní normotvorby. Regulátoři ve světě Níže je uveden přehled standardních lhůt pro vyjádření připomínek, které dotčeným subjektům poskytují vybraní regulátoři síťových odvětví ve světě. Tabulka 1 Standardní lhůty pro vyjádření připomínek vybraných regulátorů Regulátor AESO Stát / mezinárodní organizace Alberta, Kanada Standardní lhůta pro vyjádření připomínek dotčených subjektů cca 2 měsíce - Zkrácená konzultace AER Austrálie 1,5 měsíce ne AEMC Austrálie 6 týdnů možnost fast track procesu, kdy se obejde konzultace i případné veřejné slyšení ACER EU 4 týdny bez konkrétního času ve výjimečných 2 měsíce případech CER Irsko 4 týdny bez konkrétního času ve výjimečných případech CEER EU 8 týdnů ne ČTÚ ČR 1 měsíc 5 pracovních dnů ve výjimečných případech ENTSO-E EU 2 měsíce 1 měsíc ENTSO-G EU 1 měsíc ne EK EU 8 týdnů bez konkrétního času v případě, že je třeba rychlého rozhodnutí, nebo pokud již měli zájemci příležitost se vyjádřit FERC USA 60 dnů NERSA JAR 20 dní až 1 měsíc - OFGEM Spojené království 8 týdnů bez konkrétního času ve výjimečných případech 4 týdny v případě, že je třeba rychlého rozhodnutí nebo pokud již měli zájemci příležitost se vyjádřit nebo je stanovený harmonogram Na základě výše uvedených standardizovaných lhůt pro vyjádření připomínek od ostatních regulátorů lze konstatovat, že délka veřejného konzultačního procesu, kterou aplikuje Úřad, v zásadě neodporuje obecným praktikám v zapojování veřejnosti u ostatních regulátorů. 6

Úřad deklaruje, že veřejný konzultační proces bude vést tak dlouho, jak bude nutné pro řádnou konzultaci. II. Vypořádání připomínek z I. a II. etapy veřejného konzultačního procesu Veškeré připomínky vznesené v rámci konzultačního procesu k návrhu na ukončení III. regulačního období pro sektor plynárenství a návrhu metodiky regulace IV. regulačního období pro odvětví plynárenství, které nebyly označené jako neveřejné, jsou zveřejněny na webu Energetického regulačního úřadu. Úřad se po zvážení veškerých aspektů a dopadů rozhodl nezkracovat stávající III. regulační období v odvětví plynárenství. Vzhledem k výše uvedenému rozhodnutí se Úřad dále nebude vyjadřovat k připomínkám týkajícím se ukončení III. regulačního období. Ostatní připomínky Energetický regulační úřad zvážil a posoudil, k některým bylo přihlédnuto v rámci zpracování aktualizace původního návrhu metodiky. Reakce na připomínky jsou globálně zpracovány v rámci této metodiky v textu k jednotlivým parametrům regulačního vzorce s vyjádřením, zda byly zohledněny, či nikoli. Vzhledem k rozsáhlejšímu přehodnocení dosavadního návrhu některé připomínky již dále pozbyly na relevanci, tudíž se k nim Úřad nevyjadřoval a předpokládá další konzultace v návaznosti na nově navrženou aktualizovanou metodiku regulace na IV. regulační období pro odvětví plynárenství. III. Třetí etapa veřejného konzultačního procesu Energetický regulační úřad plynule navazuje na předcházející etapu veřejného konzultačního procesu k návrhu metodiky regulace na IV. regulační období pro odvětví plynárenství a pokračuje v definování regulačního rámce na IV. regulační období, které bude začínat 1. 1. 2015. Energetický regulační úřad předkládá v rámci veřejného konzultačního procesu aktualizovaný materiál týkající se nastavení jednotlivých parametrů regulace pro regulované činnosti v odvětví plynárenství, tedy pro licencovanou činnost přeprava plynu a distribuce plynu, na IV. regulační období. Aktualizovaný harmonogram přípravy IV. regulačního období pro odvětví plynárenství je uveden v následující tabulce. 7

Tabulka 2 Aktualizovaný harmonogram přípravy IV. regulačního období pro odvětví plynárenství Popis činnosti Termín Zveřejnění aktualizovaného návrhu metodiky regulace IV. RO 1. 8. 2013 Zahájení veřejného konzultačního procesu k aktualizovanému návrhu metodiky regulace IV. RO 1. 8. 2013 Termín pro podání připomínek k aktualizovanému návrhu metodiky 30. 8. 2013 Konzultace s připomínkujícími subjekty září říjen 2013 Zahájení VKP k návrhu regulační vyhlášky v odvětví plynárenství listopad 2013 Odeslání návrhu vyhlášky do MPŘ prosinec 2013 Vydání regulační vyhlášky ve Sbírce zákonů únor 2014 Pozn.: RO regulační období VKP veřejný konzultační proces MPŘ mezirezortní připomínkové řízení 8

3 IV. regulační období Energetický regulační úřad navrhuje IV. regulační období pro sektor plynárenství v délce trvání pěti let, začínající 1. 1. 2015 a končící 31. 12. 2019. 4 Přeprava plynu Navrhovaná metodika IV. regulačního období odpovídá modelu trhu s plynem entry/exit, který byl zaveden v roce 2007, koresponduje tak s vyhláškou Energetického regulačního úřadu č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů. Výsledné ceny za přepravu plynu jsou kalkulovány pro jednotlivé definované vstupní a výstupní body přepravní soustavy - vstupní a výstupní hraniční body, vstupní a výstupní body virtuálních zásobníků plynu, pro odběrné místo zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě a předávací místo nebo souhrn předávacích míst mezi přepravní a distribuční soustavou. Cílem Úřadu je nastavit takovou metodiku regulace provozovatele přepravní soustavy, která zajistí stabilní prostředí v cenotvorbě pro zákazníka na území České republiky. Úřad uznává připomínku provozovatele přepravní soustavy, že při budování přepravní soustavy byly využity úspory zrozsahu tím, že namísto budování dvou zcela oddělených přepravních soustav pro mezinárodní a pro vnitrostátní přepravu plynu byla vybudována společná soustava, jejíž některé části jsou sdílené. Výstavba plynovodu Gazela propojující severní a jižní trasu napojila Českou republiku na ruský zemní plyn. Provoz nového plynovodu má za následek radikální změnu toků plynu v České republice. Pokud ERÚ přistoupí na návrh přepravce ohledně zatížení zákazníků, kteří mají z nabídky kapacit této sdílené soustavy užitek, při neustále klesající kapacitě v mezinárodní přepravě se dostáváme k situaci, kdy budou výrazně zatíženi vnitrostátní zákazníci. 4.1 Metoda regulace Provozovatel přepravní soustavy ve svých připomínkách vznesených k původnímu návrhu ERÚ nesouhlasí s aplikací metody price-cap založené na nákladovém stanovení tarifů a jejich fixaci na pětileté období a nesouhlasí s návrhem Úřadu, že pokud dojde k významným změnám na trhu s plynem, Úřad si vyhrazuje právo změnit metodiku regulace cen. Úřad bere v úvahu připomínku přepravní společnosti a jeho snahou je nastavit regulaci s ohledem na změny na trhu s plynem. Úřad při nastavování metodiky považuje za podstatné zohlednit změny vyplývající z implementace vnitřního evropského trhu s plynem. V souladu s Nařízením 715/2009/ ES jsou vytvářeny síťové kodexy, které je nezbytné po schválení Evropskou komisí ve stanoveném termínu začlenit do národního modelu trhu s plynem, a zajistit tak sbližování trhů s plynem mezi členskými státy Evropské unie. V následující tabulce je uveden přehled vytvářených síťových kodexů a jejich předpokládaný termín přijetí, popř. implementace. 9

Tabulka 3 Přehled zpracovávaných síťových kodexů Síťový kodex Zkratka Platnost od* Kodex pro přidělování kapacit CAM 1. listopadu 2015* Kodex pro řízení překročení kapacity CMP 2012 Kodex vyrovnávání BAL 1. leden 2014 Kodex pro interoperabilitu a výměnu dat INT NA; komitologie Q1 2014 Kodex týkající se harmonizovaných struktur přepravních sazeb * předpokládané datum platnosti TAR NA; komitologie Q1 2015 Postupné přijímání těchto kodexů ovlivní model trhu s plynem v České republice. Úřad očekává, že nejzásadnější změnou bude změna modelu týkající se vyrovnávání soustavy, kdy by se mělo přejít od naturálního k plně finančnímu vyrovnání. Pravidla pro přidělování kapacit předpokládají zavedení aukčních mechanismů na hraničních předávacích bodech mezi soustavami. Úřad dále identifikoval riziko, které vyplývá z očekávaných změn v oblasti infrastruktury u provozovatele přepravní soustavy. Provozovatel přepravní soustavy zvažuje projekt výstavby plynovodu Moravia, který bude sloužit k zásobování regionu severní Moravy. Zároveň je však součástí jedné z os severojižního propojení, jehož cílem je diverzifikace jak zdrojů plynu, tak tras zásobování plynem pro region střední a východní Evropy. Fungování plynovodu Moravia jako tranzitní části infrastruktury je závislé na výstavbě plynovodu Stork II propojujícího Českou republiku a Polsko. Úřad proto uzná jen takový mechanismus, po jehož aplikaci se bude zákazník v České republice podílet na nákladech spojených s plynovodem Moravia pouze v rozsahu, který je nezbytný pro zajištění bezpečnosti dodávek v regionu severní Moravy, a nebude tak docházet ke křížovým dotacím mezi tranzitní a vnitrostátní přepravou. Dalším problémem, který Úřad identifikoval v oblasti týkající se provozovatele přepravní společnosti, je současná podoba a stav regulačního výkaznictví, včetně vykazování majetku a souvisejících alokačních klíčů, které bude muset být podrobeno kontrole, a to jak z hlediska nastavení, tak z hlediska konkrétního vykazování. Ve světle výše zmíněných skutečností musí Úřad konstatovat, že prostředí v oblasti přepravy plynu není a v nejbližších letech nebude stabilní. Nelze ani s minimální určitostí predikovat jeho vývoj, konkrétní závazné termíny, natož detailní dopady. Po zvážení veškerých vlivů a rizik, které mohou nastat v průběhu IV. regulačního období v oblasti přepravy plynu, dospěl Energetický regulační úřad k názoru, že není možné dostatečně kvalifikovaně nadefinovat dlouhodobý, stabilní a několik let neměnný způsob regulace, jak je tomu v případě metody price-cap nebo revenue-cap. Z tohoto důvodu navrhuje Úřad regulovat činnost přepravy plynu s každoročním vyhodnocováním dopadů jednotlivých skutečností a stabilizovat pouze některé parametry, např. WACC a investiční pobídky. V případě ostatních parametrů regulačního vzorce by vždy docházelo k posouzení, zda jsou v daném regulovaném roce zasaženy jakýmkoli nestandardním vnějším vlivem. 10

4.2 Alokační klíč Alokační klíč je aplikován z důvodu stanovení části nákladů na přepravu plynu pro potřeby zásobování zákazníků v České republice tranzitními plynovody. S ohledem na skutečnost, že současná hodnota alokačního klíče stanovená pro III. regulační období ve výši 18,72 % neodpovídá reálným poměrům současného využití přepravní soustavy, navrhnul Úřad pro IV. regulační období stanovit alokační klíč jako poměr mezi průměrným denním množstvím plynu přepraveným pro potřeby zásobování zákazníků v České republice k součtu celkové kontrahované denní pevné kapacity na výstupních hraničních bodech a průměrného množství plynu přepraveného pro zásobování zákazníků v České republice. Na základě vznesených připomínek a probíhajících diskuzí Úřad identifikoval v navržené metodice vysoké riziko vlivu tranzitních kontraktů na hodnotu alokačního klíče. V případě, že by došlo k výraznému poklesu přepravy plynu v tranzitním režimu, mohlo by v dlouhodobém horizontu dojít k nárůstu hodnoty alokačního klíče, a tím k přenosu nákladů na provozování tranzitní části přepravní soustavy na zákazníka v České republice. V případě, že by provozovatel přepravní soustavy udržel stávající úroveň tranzitní přepravy, došlo by k poklesu alokačního klíče o několik procentních bodů. Úřad proto intenzivně vyjednává o metodice a o využití přepravní soustavy s jejím provozovatelem. Provozovatel přepravní soustavy jako reakci na předložený návrh představil několik variant výpočtu alokačního klíče. Úřad vzal v první řadě na vědomí argumentaci, že je provozovatel přepravní soustavy povinen plnit faktické a legislativní požadavky, aby zajistil bezpečnost dodávek a veškeré další služby pro zásobování domácích zákazníků plynem. Na základě těchto nových požadavků požaduje vyšší hodnotu alokačního klíče. Úřad akceptuje povinnost udržovat bezpečnostní kapacity v souladu s Nařízením EU 994/2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Vyžaduje však, aby hodnota této kapacity byla stanovena jako maximální celková poptávka po plynu v období jednoho dne, ke které dochází se statistickou pravděpodobností jednou za dvacet let. O jednotlivých parametrech navržených variant probíhají v tuto chvíli jednání. Úřad také požaduje, aby nastavený mechanismus jasným způsobem odrážel rozvoj infrastruktury, který má dopad na kapacitní využití tranzitní části soustavy pro zásobování ČR. Úřad dále vyhodnocuje stávající metodiku stanovení alokačního klíče. Současná metodika předpokládá, že do České republiky je plyn dodáván výhradně přes hraniční předávací stanici Lanžhot. Vzhledem ke změně toků plynu, ke kterým došlo v důsledku zprovoznění plynovodu Gazela, považuje Úřad za nezbytné, aby se tato skutečnost odrazila v této variantě metodiky stanovení alokačního klíče. 11

Obrázek 1 Tranzitní a vnitrostátní přepravní soustava Zdroj: NET4GAS, s.r.o. 4.3 Parametry regulačního vzorce Provozovatel přepravní soustavy vznesl v rámci konzultačního procesu k návrhu metodiky regulace na IV. regulační období pro odvětví plynárenství nesouhlasné stanovisko ke všem navrhovaným parametrům. Proto již nebude tato skutečnost zmiňována u jednotlivých konkrétních parametrů, pouze v případě zdůvodnění návrhu Úřadu či odkazu na připomínkované skutečnosti. 4.3.1 Eskalační faktor Eskalačním faktorem obecně rozumíme index, kterým jsou vstupní parametry vrámci regulace posouvány do dalších let. V případě činnosti přeprava plynu navrhuje Úřad meziroční eskalaci pouze parametru povolených nákladů, a to stejným eskalačním indexem jako ve III. regulačním období, který je složen z indexu cen podnikatelských služeb (subindex indexu cen tržních služeb) s váhou 70 % a indexu spotřebitelských cen s 1% bonusem a váhou 30 %. Index cen podnikatelských služeb (IPS) je stanoven jako vážený průměr indexů cen 62-Programování a poradenství, 63-Informační služby, 68-Služby voblasti nemovitostí, 69-Právní a účetnické služby, 71-Architektonické a inženýrské služby, 73-Reklamní služby a průzkum trhu, 74-Ostatní odborné, vědecké a tech. sl., 77-Služby v oblasti pronájmu, 78-Služby v oblasti zaměstnání, 80-Bezpečnostní a pátrací služby, 81-Sl. souv. se stavbami, úpr. krajiny, 82-Administrativní a jiné podpůrné služby vykázaných Českým statistickým úřadem v tabulce Indexy cen tržních služeb (kód 7008) za měsíc duben roku i-1 na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů, kde váhami jsou roční tržby za služby poskytované v roce 2011. Index spotřebitelských cen (CPI) odráží běžnou inflaci a je vykazován Českým statistickým úřadem v tabulce indexu spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1 na základě klouzavého průměru. 12

V návaznosti na připomínky regulovaných subjektů musí Úřad upozornit, že eskalační faktor podléhal před III. regulačním obdobím důkladné analýze z pohledu struktury nákladů a souvisejících indexů. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci připomínek nebyl vznesen žádný konkrétní návrh na výpočet indexu, nenavrhuje Úřad jinou definici. V případě, že takový návrh obdrží, je ochoten ho dále konzultovat. 4.3.2 Faktor efektivity Úřad vnímá spojitost faktoru efektivity s nastavenou definicí povolených nákladů a akceptuje připomínku, že povolené náklady by měly být rozděleny na část, kterou bude faktor efektivity ovlivňovat, a část, která jím ovlivněna nebude. V této souvislosti Úřad očekává návrhy regulovaných subjektů na konkrétní rozdělení, které budou dále konzultovány. 4.3.3 Časová hodnota peněz V případě využití časové hodnoty peněz navrhuje ERÚ ve IV. regulačním období využívat index určený podle metodiky III. regulačního období, tedy na základě podílů klouzavých bazických indexů spotřebitelských cen (CPI) za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaných Českým statistickým úřadem za období duben duben. K připomínkám regulovaných subjektů na využití WACC pro ohodnocení časové hodnoty peněz je nutné uvést, že parametr WACC využívaný v současné době v regulaci je stanoven za účelem návratnosti dlouhodobých aktiv. V případě korekčních faktorů se jedná o dvouleté, tedy krátkodobé financování, a je nutné k časové hodnotě peněz takto přistupovat. V tomto případě by musel být využit WACC stanovený na roční bázi či jiný finanční ukazatel, který by tento přístup zohledňoval. V případě konkrétních návrhů je bude Úřad dále konzultovat. 4.3.4 Míra výnosnosti Pro stanovení míry výnosnosti ve IV. regulačním období navrhuje Úřad aplikovat metodiku vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC). K problematice stanovení hodnoty parametru WACC byla založena speciální expertní skupina, jejíž činnost bude dále pokračovat. Vzhledem ke změně metodiky regulace pro činnost přepravy plynu, změně metodiky stanovení RAB a dalších parametrů v rámci investičních pobídek dochází ke snížení rizika pro regulované podnikání, Úřad proto navrhuje ponechat hodnotu koeficientu beta na hodnotě III. regulačního období 0,35 a nastavit poměr cizího a vlastního kapitálu na úrovni 40 % ku 60 %, aniž by přitom bylo nutné navyšovat navrhovanou úroveň regulovaných nákladů na cizí kapitál 4,72 %. Z mezinárodního porovnání došel Úřad k závěru, že úroveň dluhu ve výši 40 % je spíše na dolní hranici analyzovaného rozpětí a touto úpravou v kombinaci s dalšími navrženými podmínkami regulace (zejména kritériem zajištění dostatečného zdroje likvidity pro regulované společnosti pro zajištění financovatelnosti potřebných investic) nebudou ohroženy předpoklady společností pro jejich dluhové financování. 13

Tabulka 4 Hodnota WACC pro IV. regulační období přeprava plynu Parametr vzorce Přeprava plynu r f bezriziková míra výnosu 4,49% ß unl koeficient beta nezadlužený 0,350 ß levered koeficient beta vážený 0,539 ERP (příp. r M - r f ) tržní riziková přirážka 6,09% D objem cizího kapitálu 40% E objem vlastního kapitálu 60% T daňová sazba 19,0% r d náklady cizího kapitálu 4,72% r e náklady vlastního kapitálu 7,77% WACC nominální hodnota (po zdanění) 6,193% T daňová sazba 19,0% WACC nominální hodnota upravená o vliv daně (před zdaněním) 7,645% 4.3.5 Náklady Při stanovení výchozí hodnoty nákladů bude přihlíženo k hodnotám posledních tří účetně ukončených kalendářních let. Konkrétní výše výchozí hodnoty povolených nákladů bude vycházet z níže popsaných analýz a konzultací s regulovanými subjekty. Vstupní hodnota povolených nákladů Úřad navrhuje stanovit povolené náklady na základě definice ekonomicky oprávněných nákladů. Definice bude stanovena na základě konzultací s regulovanými subjekty, přičemž základem pro diskuzi budou již zpracované definice v oblasti teplárenství 2 a v oblasti plynárenství pro obchodníka na trhu s plynem 3. Takto stanovené náklady navrhuje Úřad dále upravit v oblasti nákladů na služby způsobem popsaným dále. Regulované subjekty velkou část svých činností v rámci licence zajišťují prostřednictvím dalších poskytovatelů služeb, kteří jsou ve většině případů subjekty v podnikatelském seskupení. Tyto subjekty však nebývají skutečnými poskytovateli a dané služby také znovu nakupují, buď od dalšího subjektu v podnikatelském seskupení, nebo již přímo od nespřízněných dodavatelů. Dochází tak k řetězení nákladů, ke kterým je obecně přičítána zisková marže každého subjektu. Úřad navrhuje neuznávat v rámci parametru povolených nákladů část ziskových marží placených dodavatelům služeb z řetězce v rámci podnikatelského seskupení. Výchozí hodnota 2 Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2012 ze dne 25. října 2012, k cenám tepelné energie. 3 Příloha č. 1 Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2012 ze dne 26. listopadu 2012, o cenách regulovaných služeb souvisejících s dodávkou plynu. 14

nebude obsahovat část nákladů na služby, která bude převyšovat hodnotu vyčíslenou na základě uvedeného principu (očištění o marže ve skupině přesahující hranici stanovenou Úřadem). Stanovené povolené náklady také budou dále očištěny o mimořádné či nestandardní náklady, které se každoročně (v navržených pěti letech IV. regulačního období) nedají očekávat. Tyto informace budou doplněny regulovanými subjekty na výzvu Úřadu. Úprava vstupní hodnoty povolených nákladů v jednotlivých letech regulačního období Výchozí hodnota nákladů bude eskalována složeným eskalačním faktorem (viz kapitola 4.3.1) na cenovou úroveň roku 2014. V dalších letech budou náklady eskalovány složeným eskalačním faktorem a faktorem efektivity (viz kapitola 4.3.2). Kontrola účelnosti vynakládaných nákladů Kontroly vynaložených nákladů, které by měly být zaměřeny zejména na jejich účelnost, budou probíhat, a u některých regulovaných společností již probíhají, před nastavením vstupní hodnoty parametru povolených nákladů. Mohou však probíhat také v průběhu regulačního období. Pokud Úřad zjistí, že se ve vstupní hodnotě nákladů stanovené na IV. regulační období vyskytnou jakékoli neúčelně vynaložené náklady, budou z této vstupní hodnoty odečteny zpětně. 4.3.6 RAB a odpisy Pro IV. regulační období navrhuje Úřad stanovit regulační bázi aktiv a odpisy tak, aby byl vyloučen vliv přecenění (viz kapitola 1). Vstupní hodnota RAB a odpisů Výchozí hodnota RAB pro IV. regulační období bude stanovena na základě regulované hodnoty aktiv v roce 2009 (RAB 2009 ) upravené o změny zůstatkové hodnoty aktiv uplatněné v regulaci v letech 2010 až 2013. Takto stanovená celková hodnota RAB bude následně rozdělena na dvě části, tzv. nový RAB a starý RAB, k nimž budou vypočteny související odpisy. Tento krok je prováděn z důvodu stanovení odpisů, které budou splňovat definici podle energetického zákona, a zároveň bude možné při jejich stanovení zohlednit zastarávání sítě u jednotlivých společností. Vstupní hodnota nového RAB je určena jako skutečná zůstatková hodnota aktivovaných investic od roku, kdy došlo k přecenění (tj. od roku 2006). Vstupní hodnota odpisů z nového RAB je určena odpisy z aktivovaných investic od roku, kdy došlo k přecenění (tj. od roku 2006). Vstupní hodnota starého RAB je stanovena jako rozdíl celkové hodnoty RAB po odečtení vstupní hodnoty nového RAB. Vstupní hodnota odpisů ze starého RAB je určena jako vstupní hodnota starého RAB vydělená zbytkovou životností. 15

Obrázek 2 Vstupní hodnota RAB a odpisů přeprava plynu Úprava vstupní hodnoty RAB a odpisů v jednotlivých letech regulačního období Hodnota RAB v každém regulovaném roce je určena jako součet hodnoty nového RAB a hodnoty starého RAB v posledním účetně ukončeném kalendářním roce. Hodnota odpisů v každém regulovaném roce je určena jako součet hodnoty odpisů z nového RAB a hodnoty odpisů ze starého RAB v posledním účetně ukončeném kalendářním roce. Vstupní hodnota nového RAB bude každý rok upravována o skutečné změny aktivovaných investic po odečtení souvisejících odpisů v posledním účetně ukončeném kalendářním roce. Odpisy z nového RAB jsou každý rok určeny jako odpisy ze skutečně aktivovaných investic od roku 2006 do posledního účetně ukončeného kalendářního roku. Vstupní hodnota starého RAB je v každém regulovaném roce snížena o hodnotu odpisů stanovenou jako vstupní hodnota odpisů ze starého RAB. Vstupní hodnota starého RAB bude odepsána za dobu zbytkové životnosti. Odpisy ze starého RAB jsou konstantní do doby odepsání vstupní hodnoty starého RAB a jsou určeny jako vstupní hodnota odpisů ze starého RAB. Obrázek 3 Úprava vstupní hodnoty RAB a odpisů přeprava plynu 16

Dvouletá prodleva vzniklá při stanovení RAB a odpisů bude zohledněna na základě auditovaných dat s využitím časové hodnoty peněz. 4.3.7 Zisk Stejně jako ve III. regulačním období, také ve IV. regulačním období, bude zisk stanoven jako součin regulační báze aktiv (RAB) a míry výnosnosti (WACC). Úřad v současné době připravuje modely jednotlivých společností, které budou založeny na desetileté trajektorii, a předpokládá projednání těchto modelů s regulovanými subjekty v průběhu konzultačního procesu. 4.3.8 Faktor zastarávání sítě Faktor zastarávání sítě bude v jednotlivých letech stanoven v závislosti na potřebě obnovy sítě z pohledu zastarávání sítí a obnovy vreprodukčních hodnotách. Faktor bude stanoven na základě desetiletých plánů investic předložených regulovanými subjekty. Prostředky plynoucí z tohoto faktoru budou muset být investovány do sítí, pokud tomu tak nebude, nevyužité prostředky budou přesunuty do investičního fondu administrativně evidovaného Úřadem (viz kapitola 4.3.9) a použití faktoru ve vzorci bude zastaveno do doby, než bude investiční fond vyčerpán. Faktor bude každý rok Úřadem kontrolován a jeho čerpání bude podléhat kontrole efektivně vynakládaných investic s možností jeho odebrání z rozhodnutí Úřadu. 4.3.9 Investiční fond Úřad navrhuje zavedení investičního fondu, který bude sloužit k evidenci neproinvestovaných zdrojů přiznaných na základě faktoru zastarávání sítě. Pokud v některém roce nebude proinvestována určitá část takto uznaných zdrojů, budou tyto prostředky evidovány Úřadem v navrhovaném fondu. Dokud bude fond obsahovat nějaké prostředky, nebude mít daná společnost nárok na uznání ostatních investičních pobídek (viz kapitola 4.3.8. Faktor zastarávání sítě). Počáteční hodnota investičního fondu bude stanovena na základě hodnoty neproinvestovaných odpisů z III. regulačního období. 4.3.10 Faktor efektivního využití sítě Úřad navrhuje zavedení faktoru efektivního využití sítě. Smyslem tohoto faktoru je stimulace skutečného využití kapacit v přepravní soustavě. Úřad v současné době zvažuje dvě varianty nastavení. První možností je jeho stanovení jako podílu dosažené a technické kapacity. V tomto případě by se tedy jednalo o skutečné využití soustavy bez ohledu na rezervaci ze strany obchodníků. Druhou možností je stanovení jako podílu rezervované a technické kapacity. Tato varianta tedy představuje procentní podíl prodané kapacity proti maximální možné kapacitě. 4.3.11 Povolená nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energie plynu na pohon kompresních stanic Maximální uznatelná cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energie plynu na pohon kompresních stanic v přepravní soustavě je ve výši plánované nákupní ceny energie plynu na následující plynárenský den, která se určí jako hodnota výsledné vypořádací ceny (Settl. price) na burze European Energy Exchange AG pro následující plynárenský den D+1 produktu Day 10 MW pro zónu NCG v aktuálním 17

plynárenském dni D; pokud není vypořádací cena k dispozici, použije se hodnota výsledné vypořádací ceny v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla publikována výsledná vypořádací cena (Settl. price) na následující plynárenský den D+1. Hodnota zúčtovací ceny je veřejně dostupná na internetové stránce burzy European Energy Exchange AG (http://www.eex.com/en/market%20data/trading%20data/natural%20gas/natural%20gas%20%7c%20spot/spotgas-table/). Denní cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným ČNB v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována. Pokud není hodnota zúčtovací ceny k dispozici, použije se poslední známá sesouhlasená cena plynu z denního trhu na organizovaném krátkodobém trhu s plynem organizovaném operátorem trhu. 4.3.12 Povolené množství ztrát v přepravní soustavě Povolené množství ztrát pro regulovaný rok se stanoví na základě pětileté řady skutečných hodnot. Přestože je výše ztrát na úrovni přepravní soustavy vzhledem k proteklému množství energie plynu soustavou zanedbatelná, bude Úřad důsledně vyžadovat prokazování, při jaké opravě nebo čistění ke ztrátám došlo. 4.3.13 Plánované množství energie plynu pro pohon kompresních stanic Plánované množství energie pro pohon kompresních stanic bude vypočteno jako součin plánovaného přepraveného množství energie plynu a koeficientu, který bude vyjadřovat procentuální spotřebu kompresních stanic ze skutečně přepraveného plynu v každém výstupním bodě. Koeficient bude stanoven na základě pětiletého průměru. Plánované množství energie plynu bude stanoveno na základě predikce toků plynu v přepravní soustavě. 4.3.14 Plánované náklady na službu poskytování flexibility Vzhledem k tomu, že princip využívaný ve III. regulačním období odpovídá podmínkám otevřeného trhu, navrhuje Úřad jeho využití i pro stanovení hodnoty nákladů na službu poskytování flexibility pro celé IV. regulační období. ERÚ bude i nadále analyzovat využití služby flexibility a bude trvat na prokázání účelnosti vynaložených nákladů na tuto službu. Dále bude Úřad trvat na implementaci opatření, k nimž se provozovatel přepravní soustavy zavázal v průběhu roku 2011 a která mají vést ke snižování poptávaného celkového rozsahu služby flexibility a denního maximálního výkonu implementace predikčního systému pro efektivnější plánování využití flexibility. 18

5 Distribuce plynu 5.1 Metoda regulace Pro činnost distribuce plynu navrhuje Energetický regulační úřad pokračování v aplikaci metody revenue-cap. Jednotlivé parametry regulačního vzorce budou každoročně upravovány níže navrhovanou metodikou a následně z nich bude vypočtena regulovaná cena. Energetický regulační úřad se bude zabývat návrhem regulovaných společností na úpravu tarifního modelu tak, aby docházelo ke stabilizaci regulovaných výnosů. 5.2 Parametry regulačního vzorce 5.2.1 Eskalační faktor Eskalačním faktorem obecně rozumíme index, kterým jsou vstupní parametry vrámci regulace posouvány do dalších let. V případě činnosti distribuce plynu navrhuje Úřad meziroční eskalaci pouze parametru povolených nákladů, a to stejným eskalačním indexem jako ve III. regulačním období, který je složen z indexu cen podnikatelských služeb (subindex indexu cen tržních služeb) s váhou 70 % a indexu spotřebitelských cen s 1% bonusem a váhou 30 %. Index cen podnikatelských služeb (IPS) je stanoven jako vážený průměr indexů cen 62-Programování a poradenství, 63-Informační služby, 68-Služby voblasti nemovitostí, 69-Právní a účetnické služby, 71-Architektonické a inženýrské služby, 73-Reklamní služby a průzkum trhu, 74-Ostatní odborné, vědecké a tech. sl., 77-Služby v oblasti pronájmu, 78-Služby v oblasti zaměstnání, 80-Bezpečnostní a pátrací služby, 81-Sl. souv. se stavbami, úpr. krajiny, 82-Administrativní a jiné podpůrné služby vykázaných Českým statistickým úřadem v tabulce Indexy cen tržních služeb (kód 7008) za měsíc duben roku i-1 na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů, kde váhami jsou roční tržby za služby poskytované v roce 2011. Index spotřebitelských cen (CPI) odráží běžnou inflaci a je vykazován Českým statistickým úřadem v tabulce indexu spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1 na základě klouzavého průměru. V návaznosti na připomínky regulovaných subjektů musí Úřad upozornit, že eskalační faktor podléhal před III. regulačním obdobím důkladné analýze z pohledu struktury nákladů a souvisejících indexů. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci připomínek nebyl vznesen žádný konkrétní návrh na výpočet indexu, nenavrhuje Úřad jinou definici. V případě, že takový návrh obdrží, je ochoten ho dále konzultovat. 5.2.2 Faktor efektivity Úřad vnímá spojitost faktoru efektivity s nastavenou definicí povolených nákladů a akceptuje připomínku, že povolené náklady by měly být rozděleny na část, kterou bude faktor efektivity ovlivňovat, a část, která jím ovlivněna nebude. V této souvislosti Úřad očekává návrhy regulovaných subjektů na konkrétní rozdělení, které budou dále konzultovány. 5.2.3 Časová hodnota peněz V případě využití časové hodnoty peněz navrhuje ERÚ ve IV. regulačním období využívat index určený podle metodiky III. regulačního období, tedy na základě podílů klouzavých 19

bazických indexů spotřebitelských cen (CPI) za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaných Českým statistickým úřadem za období duben duben. K připomínkám regulovaných subjektů na využití WACC pro ohodnocení časové hodnoty peněz je nutné uvést, že parametr WACC využívaný v současné době v regulaci je stanoven za účelem návratnosti dlouhodobých aktiv. V případě korekčních faktorů se jedná o dvouleté, tedy krátkodobé financování, a je nutné k časové hodnotě peněz takto přistupovat. V tomto případě by musel být využit WACC stanovený na roční bázi či jiný finanční ukazatel, který by tento přístup zohledňoval. V případě konkrétních návrhů je bude Úřad dále konzultovat. 5.2.4 Míra výnosnosti Pro stanovení míry výnosnosti ve IV. regulačním období navrhuje Úřad aplikovat metodiku vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC). K problematice stanovení hodnoty parametru WACC byla založena speciální expertní skupina, jejíž činnost bude dále pokračovat. Vzhledem ke změně metodiky stanovení RAB a dalších parametrů v rámci investičních pobídek dochází ke snížení rizika pro regulované podnikání, Úřad proto navrhuje snížit hodnotu koeficientu beta na 0,35 a ponechat regulovaný poměr cizího a vlastního kapitálu podle nastavení ve III. regulačním období na úrovni 40 % ku 60 %, aniž by přitom bylo nutné navyšovat navrhovanou úroveň regulovaných nákladů na cizí kapitál 4,72 %. Z mezinárodního porovnání došel Úřad k závěru, že úroveň dluhu ve výši 40 % je spíše na dolní hranici analyzovaného rozpětí a touto úpravou v kombinaci s dalšími navrženými podmínkami regulace (zejména kritériem zajištění dostatečného zdroje likvidity pro regulované společnosti pro zajištění financovatelnosti potřebných investic) nebudou ohroženy předpoklady společností pro jejich dluhové financování. Tabulka 5 Hodnota WACC pro IV. regulační období distribuce plynu Parametr vzorce Přeprava plynu r f bezriziková míra výnosu 4,49% ß unl koeficient beta nezadlužený 0,350 ß levered koeficient beta vážený 0,539 ERP (příp. r M - r f ) tržní riziková přirážka 6,09% D objem cizího kapitálu 40% E objem vlastního kapitálu 60% T daňová sazba 19,0% r d náklady cizího kapitálu 4,72% r e náklady vlastního kapitálu 7,77% WACC nominální hodnota (po zdanění) 6,193% T daňová sazba 19,0% WACC nominální hodnota upravená o vliv daně (před zdaněním) 7,645% 20

5.2.5 Náklady Při stanovení výchozí hodnoty nákladů bude přihlíženo k hodnotám posledních tří účetně ukončených kalendářních let. Konkrétní výše výchozí hodnoty povolených nákladů bude vycházet z níže popsaných analýz a konzultací s regulovanými subjekty. Vstupní hodnota povolených nákladů Úřad navrhuje stanovit povolené náklady na základě definice ekonomicky oprávněných nákladů. Definice bude stanovena na základě konzultací s regulovanými subjekty, přičemž základem pro diskuzi budou již zpracované definice v oblasti teplárenství 2 a v oblasti plynárenství pro obchodníka na trhu s plynem 3. Takto stanovené náklady navrhuje Úřad dále upravit v oblasti nákladů na služby způsobem popsaným dále. Regulované subjekty velkou část svých činností v rámci licence zajišťují prostřednictvím dalších poskytovatelů služeb, kteří jsou ve většině případů subjekty v podnikatelském seskupení. Tyto subjekty však nebývají skutečnými poskytovateli a dané služby také znovu nakupují, buď od dalšího subjektu v podnikatelském seskupení, nebo již přímo od nespřízněných dodavatelů. Dochází tak k řetězení nákladů, ke kterým je obecně přičítána zisková marže každého subjektu. Úřad navrhuje neuznávat v rámci parametru povolených nákladů část ziskových marží placených dodavatelům služeb z řetězce v rámci podnikatelského seskupení. Výchozí hodnota nebude obsahovat část nákladů na služby, která bude převyšovat hodnotu vyčíslenou na základě uvedeného principu (očištění o marže ve skupině přesahující hranici stanovenou Úřadem). Stanovené povolené náklady také budou dále očištěny o mimořádné či nestandardní náklady, které se každoročně (v navržených pěti letech IV. regulačního období) nedají očekávat. Tyto informace budou doplněny regulovanými subjekty na výzvu Úřadu. Úprava vstupní hodnoty povolených nákladů v jednotlivých letech regulačního období Výchozí hodnota nákladů bude eskalována složeným eskalačním faktorem (viz kapitola 5.2.1) na cenovou úroveň roku 2014. V dalších letech budou náklady eskalovány složeným eskalačním faktorem a faktorem efektivity (viz kapitola 5.2.2). Kontrola účelnosti vynakládaných nákladů Kontroly účelně vynaložených nákladů, které by měly být zaměřeny zejména na jejich účelnost, budou probíhat, a u některých regulovaných společností již probíhají, před nastavením vstupní hodnoty parametru povolených nákladů. Mohou však probíhat také v průběhu regulačního období. Pokud Úřad zjistí, že se ve vstupní hodnotě nákladů stanovené na IV. regulační období vyskytnou jakékoli neúčelně vynaložené náklady, budou z této vstupní hodnoty odečteny zpětně. 5.2.6 RAB a odpisy Pro IV. regulační období navrhuje Úřad stanovit regulační bázi aktiv a odpisy tak, aby byl vyloučen vliv přecenění (viz kapitola 1). 21

Vstupní hodnota RAB a odpisů Výchozí hodnota RAB pro IV. regulační období bude stanovena na základě regulované hodnoty aktiv v roce 2009 (RAB 2009 ) upravené o změny zůstatkové hodnoty aktiv uplatněné v regulaci v letech 2010 až 2013. Takto stanovená celková hodnota RAB bude následně rozdělena na dvě části, tzv. nový RAB a starý RAB, k nimž budou vypočteny související odpisy. Tento krok je prováděn z důvodu stanovení odpisů, které budou splňovat definici podle energetického zákona, a zároveň bude možné při jejich stanovení zohlednit zastarávání sítě u jednotlivých společností. Vstupní hodnota nového RAB je určena jako skutečná zůstatková hodnota aktivovaných investic od roku, kdy došlo k přecenění (tj. od roku 2007). Vstupní hodnota odpisů z nového RAB je určena odpisy z aktivovaných investic od roku, kdy došlo k přecenění (tj. od roku 2007). Vstupní hodnota starého RAB je stanovena jako rozdíl celkové hodnoty RAB po odečtení vstupní hodnoty nového RAB. Vstupní hodnota odpisů ze starého RAB je určena jako vstupní hodnota starého RAB vydělená zbytkovou životností. Obrázek 4 Vstupní hodnota RAB a odpisů distribuce plynu Úprava vstupní hodnoty RAB a odpisů v jednotlivých letech regulačního období Hodnota RAB v každém regulovaném roce je určena jako součet hodnoty nového RAB a hodnoty starého RAB v posledním účetně ukončeném kalendářním roce. Hodnota odpisů v každém regulovaném roce je určena jako součet hodnoty odpisů z nového RAB a hodnoty odpisů ze starého RAB v posledním účetně ukončeném kalendářním roce. Vstupní hodnota nového RAB bude každý rok upravována o skutečné změny aktivovaných investic po odečtení souvisejících odpisů v posledním účetně ukončeném kalendářním roce. Odpisy z nového RAB jsou každý rok určeny jako odpisy ze skutečně aktivovaných investic od roku 2007 do posledního účetně ukončeného kalendářního roku. 22