MINERALOGIE
PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie) zákonitosti přeměn a vztahů k ostatním horninám a geologickým jevům petrologie experimentální - krystalizace tavenin v laboratoři MINERALOGIE věda o minerálech studující zejména jejich vlastnosti, složení a vznik GEOLOGIE A ZAKLÁDÁNÍ STAVEB 2
HORNINA X MINERÁL minerál (nerost) - stejnorodá přírodnina, lze vyjádřit chemickým vzorcem (věda - mineralogie) hornina - nestejnorodá přírodnina, je složená z více minerálů (žula - křemen, živec,...) (věda - petrologie) GEOLOGIE A ZAKLÁDÁNÍ STAVEB 3
TVARY NEROSTŮ Minerály obvykle vznikají krystalizací z magmatu. Podle místa k vykrystalizování mohou vznikat: Krystaly - dostatek místa Drůzy - málo místa Minerály amorfní = beztvaré - není místo
KRYSTALOVÉ SOUSTAVY Při krystalizaci vznikají různé tvary. Ty se dají popsat matematicky pomocí os, úhlů, které svírají osy a rovin souměrnosti. Minerály se podle toho rozdělují do krystalových soustav. Trojklonná Jednoklonná Kosočtverečná Čtverečná Klencová Šesterečná Krychlová
TROJKLONNÁ SOUSTAVA tři různé osy ani jeden pravý úhel 0 rovin souměrnosti Příklady nerostů: modrá skalice, plagioklas
JEDNOKLONNÁ SOUSTAVA tři různé osy jeden úhel není pravý 1 rovina souměrnosti Příklady nerostů: sádrovec, světlá slída
KOSOČTVEREČNÁ SOUSTAVA tři různé osy všechny úhly pravé 3 roviny souměrnosti Příklady nerostů: síra, olivín
ČTVEREČNÁ SOUSTAVA dvě stejné osy, jedna různá všechny úhly pravé 5 rovin souměrnosti Příklady nerostů: chalkopyrit, cínovec
ŠESTEREČNÁ SOUSTAVA tři stejné osy, jedna různá stejné osy svírají pravý úhel s různou 7 rovin souměrnosti Příklady nerostů: apatit, grafit
KLENCOVÁ SOUSTAVA osy a úhly stejné jako u šesterečné 3 roviny souměrnosti Příklady nerostů: křemen, kalcit
KRYCHLOVÁ SOUSTAVA tři stejné osy osy svírají pravé úhly 9 rovin souměrnosti Příklady nerostů: sůl kamenná, zlato
VLASTNOSTI NEROSTŮ chemické rozpustnost - ve vodě (sůl kamenná) - v kyselinách (kalcit v HCl) složení - rozdělení do skupin (prvky, oxidy, sulfidy,...) fyzikální 1. mechanické (tvrdost, štěpnost, lom, soudržnost) 2. optické (barva, zbarvení, propustnost světla, lesk) 3. další (žáruvzdornost, vodivost, magnetické vlastnosti)
FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI MECHANICKÉ Tvrdost odolnost proti pronikání cizího tělesa Stupnice tvrdosti minerálů Mastek 1 (nejměkčí) Sůl kamenná 2 Kalcit 3 Fluorit 4 Apatit 5 Lze rýpat nehtem Lze rýpat hřebíkem Ortoklas (živec) 6 Křemen 7 Topaz 8 Korund 9 Diamant 10 (nejtvrdší) Rýpou do skla
MASTEK
HALIT (SŮL KAMENNÁ)
KALCIT
FLUORIT
APATIT
ORTOKLAS (DRASELNÝ ŢIVEC)
KŘEMEN
TOPAZ
KORUND
DIAMANT
MECHANICKÉ A DALŠÍ VLASTNOSTI Štěpnost podle pravidelných ploch (sůl kamenná, slídy) Lom podle nepravidelných ploch (křemen) Soudrţnost 1. křehké minerály (diamant) 2. jemné (sůl kamenná, síra) 3. kujné (měď, zlato, stříbro) Další vlastnosti: Ţáruvzdornost (grafit) Magnetické (magnetit) Elektrická a tepelná vodivost (měď, zlato)
OPTICKÉ VLASTNOSTI Barva (síra žlutá) Zbarvení (díky příměsím, př. odrůdy křemene) křišťál růženín záhněda Vryp barva vrypu na porcelánové destičce (pyrit černý) Propustnost světla 1. průhledné minerály (diamant) 2. průsvitné (fluorit) 3. neprůsvitné (magnetit) Lesk (diamantový, skelný, kovový,...)
Zemská kůra tvořena nerosty (minerály) - lze vyjádřit chem. vzorcem (CaCO 3, SiO 2, ), z nerostů se tvoří horniny (např. ţula křemen, živec, slída) Horniny dělíme dle vzniku: Horniny vyvřelé - vznikají tuhnutím magmatu popř. lávy - hlubinné např. ţula, žilné např. aplit, výlevné např. čedič, znělec, 95 % zemské kůry Horniny metamorfované (přeměněné) - přeměnou vyvřelých a sedimentárních hornin působením vysokého tlaku a teploty např. rula, svor, fylit, mramor Horniny usazené / sedimentární / - vznikají sedimentací rozrušeného materiálu (eroze, transport, sedimentace) např. pískovec, slepenec, vápenec, uhlí, opuka