Seznam opatření 1.1 Podpora modernizace bytového fondu s využitím stavebního spoření... 2 1.2 Regenerace panelových domů - Program PANEL resp. NOVÝ PANEL... 3 1.3 Dotace Státního fondu rozvoje bydlení na opravy bytových domů od r. 2010 opravy jsou součástí programu NOVÝ PANEL... 5 1.4 Úvěry měst a obcí na modernizaci bytů... 7 1.5 Osvěta k úsporám energie ve spotřebě tepla v domácnostech... 9 1.6 Energetické štítkování domácích elektrospotřebičů podpora implementace... 10 1.7 Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování domácností... 11 1.8 Program Zelená úsporám... 12 2.1 Rozšíření úlohy veřejného sektoru v demonstraci nových technologií... 16 2.2 Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování v terciárním sektoru a u veřejného osvětlování... 17 2.3 Uplatnění dohody o Energy Star o kancelářských přístrojích... 19 3.1 Podpora energetické účinnosti z Operačního programu průmysl a podnikání... 21 3.2 Podpora energetické účinnosti z Operačního programu podnikání a inovace Eko-energie... 22 3.3 Podpora dobrovolných závazku k úsporám energie... 23 4.1 Snižování emisní a energetické náročnosti u osobních vozidel uváděných na trh... 25 4.2 Podpora hromadné dopravy (městské tramvajové)... 27 4.3 Podpora kombinované dopravy (KD)... 29 4.4 Opatření ke zvýšení energetické účinnosti v železniční dopravě... 31 5.1 Souhrn opatření ke zvýšení energetické účinnosti zemědělských provozů... 35 7.1 Nabídka energetických služeb výrobci, distributory a dodavateli energie... 37 7.3 Přínosy realizace doporučení povinných energetických auditů... 38 7.4 Povinnost zpracování energetických průkazů budov (certifikace budov)... 40 7.5 Požadavky na minimální účinnost při výrobě elektřiny, tepelné energie a chladu... 41 7.6 Snížení ztrát při přenosu a distribuci elektřiny, tepelné energie a chladu... 44 7.7 Rotační fond MPO a ČSOB pro financování energeticky úsporných projektů... 48 7.8 Podpora energetické účinnosti v ostatních operačních programech (zejména OPŽP)... 49 7.9 Státní programy na podporu úspor energie a využití OZE... 50 7.10 Podpora šíření informací a propagace úspor energie ze strany státu... 51 7.11 Aplikace Směrnice o ekodesignu... 53 7.12 Vliv zavedení ekologické daňové reformy na úspory energie... 54 7.15 Využití energie prostředí pro dodávku tepla a teplé vody tepelnými čerpadly... 56 7.16 Využití solární termální energie pro dodávku tepla a teplé vody... 57 7.18 Vliv zpřísňování norem v tepelné ochraně budov na jejich energetickou náročnost... 58 7.19 Nové požadavky na energetickou náročnost budov... 60 7.20 Vliv distribuované kogenerační výroby... 62 7.21 Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla... 63 7.22 Cílená ekologizace zdrojů znečištění... 65 Příloha 1 stránka 1
1.1 Podpora modernizace bytového fondu s využitím stavebního spoření Základ Číselné údaje byly převzaty ze zprávy Asociace českých stavebních spořitelen vydané v roce 2009. Následovaly diskuze a konzultace se zástupci právníků, ekonomů, technických a finančních poradců zabývajících se mj. oblastí bydlení v České republice. Další údaje byly převzaty ze SLBD (Sčítání lidu, domů a bytů) 2001. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Výchozími údaji pro výpočet byly: Výše finančního podílu mířícího do oprav a rekonstrukcí stávajících bytových objektů (na základě současného stavu přibližně 32 %). % předpokládaného zájmu o stavební spoření oproti roku 2006; Počet disponibilních finančních zdrojů v daném roce Počet bytů, u kterých předpokládáme zahájení oprav v daném roce (počet rekonstruovaných, modernizovaných bytů a podlahové plochy těchto bytů. Velikosti vytápěných ploch stávajících bytů byly získány ze SLBD2001. Úspora energie vztažená na m 2 podlahové plochy (SLBD) dosažená v daném období realizací oprav. Vzniklá úspora vyjadřuje rozdíl měrné energetické náročnosti v neopravených a v modernizovaných bytových objektech. Výpočet byl proveden zvlášť pro bytové a pro rodinné domy. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 119 GWh (v období 2008 2010: 364 GWh) 430 TJ (v období 2011 2013: 1310 TJ) Přístup ke kalkulaci úspor pro další roky Byl proveden odhad opravených bytů do roku 2016, po jednotlivých letech. Počet bytů v daném roce byl ve výpočtovém modelu rozdělen do jednotlivých období výstavby. Počet opravených bytů podpořených z stavebním spořením: 2001-2006 2007 008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 RD 38 263 7 946 7 795 829 8 173 7 946 7 719 7 565 7 414 7 265 7 120 BD 66 959 13 906 13 641 14 051 14 304 13 906 13 509 13 239 12 974 12 714 12 460 PANEL 86 091 17 879 17 539 18 065 18 390 17 879 17 369 17 021 16 681 16 347 16 020 Rozdíl v měrné spotřebě byl stanoven na základě období výstavby modernizovaných domů a bytů a odpovídajících požadavků norem a legislativy pro dané období. Podrobný výpočet je v samostatném souboru.xls. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 1 179 GWh 4 244 TJ Příloha 1 stránka 2
1.2 Regenerace panelových domů - Program PANEL resp. NOVÝ PANEL Základ Výroční zprávy: Státní fond rozvoje bydlení Českomoravská záruční a rozvojová banka Svaz českých a moravských bytových družstev Program Nový panel a Zelená úsporám Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Normové požadavky a legislativa Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Roční alokované prostředky jsou předpokládány v minimální výši 5 mld. Kč/rok. Byl proveden výpočet úspory energie na vytápění - úspory tepla byly stanoveny samostatně podle období realizace a požadavků na energetickou náročnost v současnosti a s výhledem do roku 2016. (viz podrobné výpočty), Výpočet se dále opíral o předpokládaný počet rekonstruovaných, modernizovaných bytů (na základě počtu podpořených žádostí a jim odpovídajícího očekávaného objemu poskytnutých finančních záruk a dotací), a jejich podlahové plochy (velikosti vytápěných ploch stávajících bytů byly získány ze SLBD 2001). Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 47 GWh/rok (v období 2008 2010: 144 GWh) 172 TJ /rok (v období 2008 2010: 517 TJ) Přístup ke kalkulaci úspor pro další roky Roční alokované prostředky jsou předpokládány po celé období AP v minimální výši 5 mld. Kč/rok. Předpokládáme pokračování programu až do roku 2015 a také fakt, že bude do roku 2010 pokračovat nárůst zájmu o tento program. Po tomto roce předpokládáme snížení zájmu a hledání jiných alternativ pro financování realizace opatření vedoucí k modernizaci stávajícího stavu objektu a snížení energetické náročnosti. Průměrný roční přírůstek modernizovaných bytů s podporou programu panel činí 16 700 bytů ročně ( 2024 podpořených projektů), očekávané přírůstky v jednotlivých letech AP jsou následující: 201-2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 201 2014 2015 2016 PANEL 65 000 17 063 16 738 17 240 17 550 17 199 16 900 16 562 16 231 15 906 15 588 Do modelového bylo zaneseno předpokládané zpřísnění normových požadavků na součinitel prostupu tepla v období mezi lety 2010 2013, které přímo ovlivní měrnou energetickou náročnost budov. Ten se promítá do měrné spotřeby tepla na vytápění panelových bytů a Příloha 1 stránka 3
do velikosti dosahované úspory tepla na vytápění v budoucích obdobích. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 544 GWh/rok 1957 TJ/rok Příloha 1 stránka 4
1.3 Dotace Státního fondu rozvoje bydlení na opravy bytových domů od r. 2010 opravy jsou součástí programu NOVÝ PANEL Základ Výroční zprávy: Státní fond rozvoje bydlení Ministerstvo pro místní rozvoj Alokované finanční prostředky do rekonstrukcí bytů Měrné spotřeby tepla na vytápění (na základě normových požadavků a legislativních požadavků) Počet opravených bytů Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Do roku 2006 včetně bylo rekonstruováno či modernizováno u uvedeného Fondu přibližně 114 tisíc bytových jednotek tento odhad je propočtem ze skutečně alokované a dopočtem doplněné částky 2,34 mld. Kč celkem za roky 1998 až 2006. Průměr na rok je 12732 opravených bytových jednotek. Uvažujeme s částkou 180 000 Kč/bytovou jednotku (stejná a jako v roce v roce 2006 viz podrobný výpočet). Nepředpokládáme nárůst alokovaných finančních zdrojů, spíše jejich pokles. Na základě průměrných měrných stávajících panelových objektů a průměrně dosahovaných úspor při rekonstrukci panelových domů byla vyčíslena dosažená úspora energie na vytápění. Od založení programu dochází každým rokem ke snížení udělené státní podpory a počtu rekonstruovaných či modernizovaných bytů. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 24 GWh/rok (za období 2008 2010: 72 GWh/rok) 86,7 TJ /rok (za období 2008 2010: 260 TJ/rok) Předpokládáme, že v průběhu let 2008 až 2016 dojde ke každoročnímu poklesu zájmu z důvodů administrativní náročnosti programu a disponibilitě jiných dotačních programů pro tento typ oprav (Zelená úsporám, NOVÝ PANEL). Údaje viz podrobné propočty - počet rekonstruovaných či modernizovaných bytů je uveden v následující tabulce: Opravy panel 2007 2008 2009 201 2011 2012 2013 2014 2015 2016 8 522 8 360 8 117 7 711 7 954 7 630 7 477 7 327 7 181 7 037 Předpokládáme konstantní objem finančních prostředků na bytovou jednotku ve výši 180 000 Kč/bj. Do vstupních předpokladů modelového bylo zaneseno předpokládané zpřísnění normových požadavků na součinitel prostupu tepla v období mezi lety 2010 2013, které přímo ovlivní měrnou energetickou Příloha 1 stránka 5
náročnost budov. Na základě rozdílu měrné energetické náročnosti a počtu opravených bytů v daném roce byla vypočtena úspora energie na vytápění. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 261 GWh/rok 940 TJ/rok Příloha 1 stránka 6
1.4 Úvěry měst a obcí na modernizaci bytů Základ Údaje o výši finanční podpory a počtu podpořených akcí vycházely z výročních zpráv: Státního fondu rozvoje bydlení Ministerstva pro místní rozvoj Další údaje byly čerpány ze sčítání lidu, domů a bytů 2001, legislativních a normových požadavků. Pro rok 2010 jsou v rozpočtu SFRB na tento účel alokovány prostředky. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Počet rekonstruovaných či modernizovaných bytů byl vypočten podle alokovaných finančních prostředků v daném roce za předpokladu finančních nákladů rekonstrukce 1 bj ve výši 180 tis. Kč. Důvodem k tomuto je absence jakékoliv vyhodnocení dotací či databáze, z níž by bylo možné přesně určit počet opravených bytů. V roce 2008 bylo dle našeho opraveno 179 bytů. Tento počet byl rozdělen podle doby výstavby odhadem (viz podrobný propočet v přiloženém souboru). Výpočet úspory energie byl proveden z rozdílu měrných spotřeby energie na vytápění v rozlišení dle doby výstavby a z průměrné podlahové plochy těchto bytů (SLBD 2001). Měrné y nezateplených budov, stejně jako měrné y spotřeby energie modernizovaných budov byly odvozeny ze vzorku zpracovaných energetických auditů. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 0,79 GWh (v období 2008 2010: 2 GWh) 2,67 TJ (v období 2008 2010: 8 TJ) Podkladem je počet rekonstruovaných či modernizovaných bytů, které předpokládáme, že budou ve sledovaném období podpořeny předpoklad je uveden v následující tabulce. Úvěry městům 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 176 179 176 174 151 204 214 217 210 216 Do modelového úspory energie na vytápění bylo zaneseno předpokládané zpřísnění normových požadavků na součinitel prostupu tepla v období mezi lety 2010 2013, které přímo ovlivní měrnou energetickou náročnost budov. Na základě rozdílu měrné energetické náročnosti a počtu opravených bytů v daném roce byla vypočtena úspora energie na vytápění. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 9 GWh/rok Příloha 1 stránka 7
31 TJ/rok Příloha 1 stránka 8
1.5 Osvěta k úsporám energie ve spotřebě tepla v domácnostech Základ Úspora dosažená v opatřeních 1.1 až 1.4 Předpokládaný podíl osvěty prostřednictvím různých existujících programů a aktivit distribučních společností se zájmem o realizaci energeticky úsporných opatření v domácnostech Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Vliv osvěty na opatření vedoucí k úsporám energie je těžko prokazatelný, důvodem je synergický efekt dalších opatření. Proto je výpočet odvozen od celkové dosažené úspory dosažené vlivem konkrétních investičních opatření 1.1 až 1.4. Předpokládáme, že vliv informovanosti a osvěty, která je a bude díky uvedeným programům a dalším programům v daném časovém období věnována úspoře tepla na otop a ohřev teplé vody v domácnostech, se projeví dalšími úsporami ve výši 4% úspor v investičních opatřeních 1.1 až 1.4. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 6 GWh/rok 21 TJ/rok Do předpokládaného přínosu osvěty v domácnostech je zanesen předpoklad nárůstu jejího podílu na úsporách energie na vytápění. Přínosy osvěty byly uvažovány ve výši 4 % v letech 2008 2010, 6% v letech 2011 2013 a 7 % v letech 2014 2016 a jsou vždy vypočteny jako podíl z úspor, dosahovaných ve spotřebě tepelné energie opatřeními 1.1 až 1.4. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 81 GWh 292 TJ Příloha 1 stránka 9
1.6 Energetické štítkování domácích elektrospotřebičů podpora implementace Základ Kalkulace vychází ze statistických údajů (ČSÚ) o celkové spotřebě elektrické energie v domácnostech. Podíl elektrospotřebičů na ni byl expertně odhadnut na základě odhadů domácích a zahraničních výzkumních studií. Podíl zvyšování energetické účinnosti provozu elektrospotřebičů byl konzervativně odhadnut na základě statistik z předcházejícího vývoje na domácím i evropském trhu. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Průměrná roční spotřeba elektrické energie v domácnostech je 52 611 TJ (průměr let 2002 2006 pro výpočet cíle 1. akčního plánu energetické účinnosti), tedy 14 614 GWh ročně. Podíl elektrospotřebičů a podíl elektrospotřebičů označovaných energetickým štítkem je cca 70%, (pračky, chladničky, zdroje světla, klimatizace, myčky, atd. ale bez elektrických akumulačních ohřívačů vody). Pokud by důsledné dodržování legislativy o energetickém štítkování, jeho propagace spotřebitelům, revize energetických tříd a rozšíření na nové elektrospotřebiče znamenalo v rámci pravidelné obměny stavu spotřebičů v domácnostech zvýšení úspornosti jejich provozu o 1% ročně (energetická účinnost nově prodaných spotřebičů), celkový dopad štítkování na spotřebu energie v ČR by byl 263 TJ / rok. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových Celkový dopad štítkování na spotřebu energie v ČR předpokládáme ročně 263 TJ. V období let 2011 2016 by se tak celkem mohlo ušetřit 1578 TJ. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) Předpokládá se stabilní vývoj a přínos energetického štítkování k úsporám energie. I když některé druhy elektrospotřebičů mohou mít časem nižší potenciál snižování provozní energetické náročnosti, ten může být nahrazen jinými spotřebiči, jejichž podíl na vybavenosti domácností bude růst. 438 GWh celkem, resp. 73 GWh ročně. Doba životnosti Uvedená opatření v rámci aktivit SEI ČR a ČOI je možné zavést ihned, respektive v návaznosti na druhý akční plán. Příloha 1 stránka 10
1.7 Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování domácností Základ Odhad vychází z celkové spotřeby elektrické energie domácností a podílu osvětlení na ní. Potenciál úspor byl kalkulovaný jako možná náhrada průměrné klasické žárovky za úspornou zářivku a další úsporné světelné zdroje s odborným odhadem počtu výměn světelných zdrojů jako výsledku popsaného opatření a jednotlivých aktivit. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Celková spotřeba elektrické energie na osvětlování domácností v České republice je přibližně 39,08 GWh/rok (podle počtu domácností, jejich vybavení světelnými zdroji a jejich denního využití). Pokud by se pomocí uvedených aktivit podařilo snížit počet klasických žárovek na polovinu (z 8 na 4 na domácnost) a adekvátně zvýšit vybavenost energeticky úspornými zdroji světla (z 3 na 6 úsporných zářivek a z 1 na 2 LED zdrojů), celkově se bude jednat o úsporu 7,94 GWh elektrické energie v ČR / rok, respektive 0,2% spotřeby elektrické energie v domácnostech. Z toho 5,8 GWh bude dosaženo díky stávajícím (zejména evropským opatřením) a 2,1 GWh ročně je možné uspořit dodatečnými národními aktivitami. Poznámka: i když energeticky úsporné zdroje světla jsou již na trhu i bez uvedeného opatření, přínos stávající do roku 2010 je hodnocen jako minimální, protože jejich uplatnění na trhu bylo bez koordinované domácí podpory. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 7,94 GWh 28,584 TJ V případě zavedení popsaného opatření se předpokládá přibližně stejný roční přínos úsporám energie vycházející z pravidelné (ale urychlené) obměny světelných zdrojů v domácnostech. Po jistém nasycení trhu kompaktními zářivkami je možné předpokládat širší uplatnění dalšími úspornými technologiemi, jako jsou úsporné halogenové zdroje nebo LED diody, které zastanou své místo na trhu a uplatnění ne vždy vhodné pro kompaktní zářivky. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 55,6 GWh 200,16 TJ Příloha 1 stránka 11
1.8 Program Zelená úsporám Stručný souhrn Česká republika má v rámci režimu Kjótského protokolu v období 2008-2012 předpokládaný emisní přebytek ve výši asi 165 mil. tun CO 2 eq. (resp. AAU, Assigned Amount Units). Z toho přibližně 130 mil. AAU může být zobchodováno v rámci mechanismu mezinárodního emisního obchodování (IET, International Emission Trading) podle čl. 17 Protokolu. Odhaduje se, že výnos z prodeje AAU bude ve výši přesahující 20 mld. Kč. Novelou zákona č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z 18. července 2008 jsou výnosy z prodeje emisních kreditů příjmem Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) a lze je použít pouze na podporu činností a akcí vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů. Cílem programu je podpořit vybraná opatření ke zvýšení energetické efektivnosti realizovaná v obytných budovách fyzickými osobami a dalšími subjekty vlastnícími obytné budovy, která povedou jak k okamžitému snížení emisí oxidu uhličitého, tak k nastartování dlouhodobého trendu trvale udržitelného stavění. Administrací programu Zelená úsporám je pověřen Státní fond životního prostředí ČR. Prostředky programu mohou být čerpány v průběhu celého programového období od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012. Program je průběžně monitorován. Dne 29. října 2010 bylo zastaveno příjímání nových žádostí. V rámci Programu bylo přijato celkem cca 79 tis. žádostí s požadavkem na podporu ve výši téměř 23 mld. Kč. Příloha 1 stránka 12
Popis opatření V rámci programu Zelená úsporám jsou podporována tato opatření: A. Úspory energie na vytápění A.1 Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu A.2 Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy (dílčí zateplení). B. Nová výstavba v pasivním energetickém standardu B.1 Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu. C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla. C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb. C.3 Instalace solárně-termických kolektorů. D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření Od změny v podmínkách dotačního programu Zelená úsporám 10.8.2009 je v oblasti podpory A.1 možno podporovat i celkové zateplení panelových bytových domů. Dne 24.8.2010 bylo zastaveno příjímání nových žádostí. Regionální aplikace Projekt muže být realizován na celém území České republiky. Cílová skupina Oprávněnými žadateli o podporu jsou vlastníci rodinných a bytových domů, tedy fyzické osoby, společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí) nebo podnikatelské subjekty. Maximální celková výše podpory z programu je pro jeden subjekt (unikátní IČ) na 30 mil. Kč za celé programové období. Podpora se bude dále řidít pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory. Cílené akce zaměřené na koncového uživatele A.1 celkové zateplení: (Způsobilá výše dotace týkající se tohoto opatření na m 2 podlahové plochy) celkové zateplení RD na 70 kwh/m 2 1 550 Kč/m 2 celkové zateplení RD na 40 kwh/m 2 2 200 Kč/m 2 celkové zateplení BD (panel i ne-panel) na 55 kwh/m 2 1 050 Kč/m 2 celkové zateplení BD (panel i ne-panel) na 30 kwh/m 2 1 500 Kč/m 2 Jedinou podmínkou v rámci opatření A2 dílčí zateplení je snížení y měrné potřeby tepla na vytápění m 2 podlahové plochy o 20 % nebo o 30%. Pro snížení y měrné potřeby tepla o 20% jsou stanoveny tyto y: rodinné domy 650 Kč/m 2 podlahové plochy bytové domy 450 Kč/m 2 podlahové plochy Pro snížení y měrné potřeby tepla o 30% jsou stanoveny tyto y: rodinné domy 850 Kč/m 2 podlahové plochy Příloha 1 stránka 13
bytové domy 600 Kč/m 2 podlahové plochy B podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu Fixní částka ve výši 250 000 Kč pro rodinný dům v pasivním standardu s roční měrnou potřebou do 20 kwh na m 2 a 150 000 Kč na byt v bytovém domě s roční potřebou tepla na vytápění do 15 kwh na m 2. C využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody Pro tyto oblasti podpory jsou stanoveny fixní částky na realizaci těchto opatření podle jednotlivých typů technologií: Rodinné domy: C. 1 zdroj na biomasu 50 000 Kč až 95 000 Kč podle typu C. 1 tepelné čerpadlo 45 000 Kč až 85 000 Kč podle typu C. 2 pro novostavby stejně jako dotace v podoblasti C.1, C.3 C. 3 solární systém 55 000 Kč (ohřev vody) C. 3 solární systém 80 000 Kč (ohřev vody a vytápění) Bytové domy (na bytovou jednotku): C. 1 zdroj na biomasu 25 000 Kč C. 1 tepelné čerpadlo 15 000 až 24 000 Kč podle typu C. 2 pro novostavby stejně jako dotace v podoblasti C.1, C.3 C. 3 solární systém 25 000 Kč (ohřev vody) C.3 solární systém 35 000 Kč (ohřev vody a vytápění) D dotační bonus Kombinace vybraných opatření vedou k dotačnímu bonusu 20 000 Kč na rodinný dům, případně 50 000 na bytový dům. E. Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci Programu Rodinné domy 5 000 až 20 000 Kč podle typu opatření a bytové domy 15 000 Kč (+ 2000 Kč/bytová jednotka) až 40 000 Kč podle typu opatření. Efektivita Program Zelená úsporám má v dílčích programových dokumentech jasně definované požadavky na jednotlivá podporovaná opatření, které mají okamžitý vliv na snížení spotřeby paliv a energie v konečné spotřebě energie na vytápění a ohřev TUV. Z tohoto pohledu je proto opatření možné požadovat za velice efektivní. OČEKÁVANÉ ÚSPORY A POSTUP VÝPOČTU Základ Očekávané roční úspory v KSE na vytápění a ohřev TUV jsou stanoveny na základě vyčíslení ročních předpokládaných počtů realizovaných projektů jednotlivých opatření v rámci programu, které jsou uvedené v programovém dokumentu Zelená úsporám z dubna 2009. A dále jsou uvažovány předpoklady průměrných ročních úspor energie a výchozích spotřeb tepla jednotlivých podporovaných opatření podle kapitoly 2.1.3. Analýza redukčního potenciálu programu programového dokumentu. Podle směrnice 2006/32/ES patří domácí produkce z obnovitelných zdrojů energie, která snižuje množství zakoupené energie možno do opatření ke zvýšení energetické efektivnosti. Z tohoto důvodu je možno tuto výrobu energie považovat za úsporu energie. Dále předpokládáme, že v roce 2010 bude uspořeno 12,5% z předpokládané roční úspory dosažené realizací Příloha 1 stránka 14
programu Zelená úsporám, v roce 2011 25%, v roce 2012 50% a v roce 2013 100%. Ex-post vyhodnocení programu Zelená úsporám bude vhodné provést po skončení realizace programu v roce 2013 na základě množství podpořených projektů a výsledků verifikované roční redukce emisí CO 2 v rámci tohoto programu. Očekávané roční úspory energie Vzhledem na průměrnou životnost těchto opatření ve výši 15 až 30 let je na základě výše zmíněného ex-ante vyhodnocení závazných ukazatelů úspor energie očekávat ve výši cca 8 708 TJ (2 419 GWh) v KSE. Průměrná životnost těchto opatření je ve výši 15 až 30 let. V rámci Akčního plánu se předpokládá, že tyto budou dosahovány průběžně po dobu předpokládané životnosti těchto opatření. 8 708 TJ (2 419 GWh) za rok. Tato a ročních úspor energie odpovídá cca 12,2% indikativního cíle úspor na základě prvního Akčního plánu energetické účinnosti za ČR podle směrnice č. 2006/32/ES. Stav implementace a přesný časový rámec 2008 2010 2011 2013 2014 2016 Opatření implementovaná před rokem 2009a stále účinná v roce 2010 (resp. 2016) bez větších adaptací Nová opatření - proces implementace započal Nová opatření - proces implementace nezapočal 1 088 TJ 4 354 TJ 8 708 TJ Doba životnosti Průměrná životnost těchto opatření je ve výši 15 až 30 let po zpuštění do provozu. Příloha 1 stránka 15
2.1 Rozšíření úlohy veřejného sektoru v demonstraci nových technologií Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Základ Jde o soubor opatření.: Nakupování zařízení a vozidel podle seznamů údajů o energeticky účinných produktech Energetické audity Zavedení průkazů energetické náročnosti Energetická účinnost a úspory energie jako kritérium hodnocení při výběrových řízeních na veřejné zakázky Přínos některých z nich na dosahování energetických úspor je hodnocen v jiných kapitolách (energetické audity, průkazy energetické náročnosti budov). Kalkulace vychází z celkové spotřeby veřejného sektoru. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových Způsob V současnosti není v České republice žádná legislativní povinnost využívat zelené nakupování, ani žádné závazné legislativní standardy v této oblasti. Pouze několik resortů ministerstev zavedlo interní předpisy upravující nákup environmentálně šetrných produktů. Předpokládáme vytvoření legislativního a administrativního rámce, který zaručí plnění výše uvedeného požadavku. Způsob vychází z předpokladu dosažení úspory ročně ve výši 0,5% spotřeby veřejného sektoru celkem. 0 GWh/rok 0 TJ/rok Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) U požadavku na zadávání zakázek se zahrnutím energetické účinnosti a nákladů životního cyklu lze odhadnout úspory energie na přibližně 0,5% ze spotřeby energie veřejného sektoru, tj. každý rok od roku 2011 bude znamenat novou roční úsporu přibližně 80 GWh. V roce 2016 bude celková úspora činit přibližně 480 GWh. 480 GWh 1 728 TJ Příloha 1 stránka 16
2.2 Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování v terciárním sektoru a u veřejného osvětlování Základ Veřejné osvětlení: Jsou známé celkové údaje o počtu světelných zdrojů v České republice a o jejich průměrné spotřebě energie i denním využití. Jsou rovněž známé technologie a jejich potenciál úspor, který by mohl stávající zdroje světel postupně nahrazovat. Odhadnut byl pravděpodobný příspěvek navrhovaných opatření na uplatnění úsporných světelných zdrojů v praxi. Výslednou úsporu energie bude možné kontrolovat i ve srovnání se speciální sazbou pro odběr elektrické energie v sektoru veřejného osvětlování. Kancelářské osvětlení: Celková spotřeba elektrické energie v sektoru služeb byla ponížena na podíl osvětlení. Technologický potenciál úspor energie byl navíc ponížen o pravděpodobný příspěvek navrhovaného opatření k realizovaným úsporám energie. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Energeticky úsporné zdroje světla v terciárním sektoru mohou přinést oproti neefektivním technologiím úspory až 80% elektrické energie, mají několikanásobně delší životnost a kvalitní podání barev světla. Velký prostor k možným úsporám elektrické energie je zejména ve veřejném osvětlení, a to nahrazením neefektivních nízkotlakých výbojových zdrojů (zářivky) a zejména pak vysokotlakých rtuťových výbojek moderními vysokotlakými sodíkovými a halogenidovými výbojovými zdroji světla. Přibližně dalších 20% energie lze ušetřit používáním pouze elektronického příslušenství, a tedy nahrazením ztrátových elektromagnetických tlumivek. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 0 GWh 0 TJ Veřejné osvětlování: Při 800 tis. kusů sloupů veřejného osvětlení, průměrném příkonu 150 W a průměrném potenciálu úspor 20% na kus, dením svícení 8 hod / rok je celková spotřeba elektrické energie 350 GWh. Potenciál úspor je 70 GWh a příspěvek opatření k jeho realizaci je 5% ročně. V tom případě je roční úspora energie plynoucí z realizace opatření 3,5 GWh (od roku 2010). Kancelářské osvětlení: Při 10% podílu elektrické energie ze sektoru služeb na osvětlení (4203 GWh), 30% potenciálu úspor energie, 30% podílu trhu s potřebou renovace za energeticky úsporné udroje a 5% příspěvku Příloha 1 stránka 17
opatření k jejich realizaci je možné ročně ušetřit 18,9 GWh elektrické energie. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) Celkem lze tedy díky uvedenému opatření realizovat 22,4 GWh ročně, respektive 80,6 TJ elektrické energie úspor ročně od roku 2010. Příloha 1 stránka 18
2.3 Uplatnění dohody o Energy Star o kancelářských přístrojích Základ Program Energy Star se týká podpory úspor energie u kancelářských elektrospotřebičů. V podobě platné v EU je výsledkem dohody Evropské komise s US EPA, kde byl program založen. Význam programu Energy Star je v tom, že se kancelářské přístroje značnou měrou podílejí na spotřebě elektrické energie v terciárním sektoru a v domácnostech a že jejich počet roste Odhad přínosu opatření byl proveden na základě zkušeností s jeho aplikací v zemích Evropské unie. Celková spotřeba byla odhadnuta na základě vybaveností sektoru služeb i domácností počítači a dalšími kancelářskými elektrospotřebiči. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob V rámci České republiky bylo v roce 2009 54% domácností vybaveno počítačem, což znamená minimálně jeden počítač ve více než 2,3 milionech domácností. Program Energy Star mimo to zahrnuje monitory, notebooky, tiskárny, kopírky, faxy, scannery a další spotřebiče. Stávající podoba programu Energy Star může podle expertních odhadů ve všech členských státech EU v letech 2007 09 přinést úspory energie až 30 TWh, resp. 10 TWh / rok. Od roku 2011 a 2014 předpokládáme pokles účinnosti programu vždy o 10%. Podíl České republiky na těchto úsporách, uvedený jako poměr počtu obyvatel (2,23%) a ekonomické vyspělosti jako indikátoru vybavenosti výpočetní technikou (70% HDP úrovně EU25) a podíl opatření na jejich realizaci v ČR (10%) je celkem 93 GWh elektrické energie, respektive 0,29 % průměrné celkové roční spotřeby elektrické energie. Roční úspory elektrické energie v období: 2011-2013: 17 GWh 2014-2016: 14 GWh Po roku 2017: 13 GWh. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových Úspory začnou nabíhat až po roce 2011. V následujících letech se předpokládá stabilní příspěvek úsporám energie. I když některé druhy elektrospotřebičů mohou mít časem nižší potenciál snižování provozní energetické náročnosti, ten může být nahrazen jinými spotřebiči, jejichž podíl na vybavenosti domácností, respektive kanceláří bude růst. Příloha 1 stránka 19
Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 93 GWh 335 TJ Příloha 1 stránka 20
3.1 Podpora energetické účinnosti z Operačního programu průmysl a podnikání Základ Hodnoceny byly přínosy Operačního programu průmysl a podnikání. Pro realizaci investice platí princip n+2, tzn., že posledním rokem možné realizace je rok 2008. Stanoveny proto byly pouze přínosy roku 2008. Při bylo vycházeno z údajů České energetické agentury a agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest, jejich výročních zpráv, dotazníků a z materiálu Aktualizované projekce skleníkových plynů Ministerstva životního prostředí. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Z Vyhodnocení Operačního programu průmysl a podnikání vyplývá, že celková alokace činila v letech 2004-2006 v podnicích malého a středního podnikání v ČR 111, 068 mil. Kč do projektů energetických úspor. Průměrně činila podpora projektů 35% celkových investičních nákladů, celkové investice proto dosáhly cca 340 mil. Kč v letech 2004 6. Předpokládáme, že část těchto prostředků (100 mil. Kč) bude investována v letech 2007 8 (pro realizaci investice platí princip n+2, tzn. že posledním rokem možné realizace je rok 2008). Odhad úspor energie vychází z průměrných investičních nákladů na dosažení úspory 1 GJ v průmyslových podnicích, která se pohybuje dle zjištění z energetických auditů v širokém rozmezí od 200 do 5000 tis. Kč/GJ, průměrně však ve výši 1000 Kč/GJ. Přínosy OPPP v oblasti projektů energetických úspor byly proto odhadnuty ve výši 100 TJ /rok. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 27,8 GWh 100 TJ V dalších letech (2009 2016) nejsou možné další investice do tohoto opatření. Životnost opatření (soubor technologických opatření v podnicích) je však dostatečná na to, aby se úspora 100 TJ mohla započíst i v roce 2016. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 27,8 GWh/rok 100,0 TJ/rok Příloha 1 stránka 21
3.2 Podpora energetické účinnosti z Operačního programu podnikání a inovace Eko-energie Základ Základem pro výpočet je předpokládaná alokace finančních prostředků z OPPI ve výši 3 ml. Kč na podporu energetické účinnosti a využití OZE Operační program). Dále je předpokládána investiční náročnost na dosažení 1GJ úspory ve výši 2000 Kč. Dále je předpokladem, že výše podpory z OPPI činí 1/3 celkových investičních nákladů (uznatelné náklady) a tedy že celkové investice do realizace energeticky úsporných opatření dosáhnou výše 9 mld. Kč. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Celková alokace a její přínosy byly zjednodušeně rozpočteny do 9 let Akčního plánu. Předpokládáme, že tyto prostředky tvoří 1/3 celkových investičních nákladů (pákový efekt 3). Předpokládáme investiční náročnost 2 tis. Kč na dosaženou úsporu 1 GJ. Podíl celkových investic a investiční náročnosti na úsporu 1 GJ je výslednou úsporou docílenou Operačním programem podnikání a inovace v oblasti podpory úspory paliv a energie v průmyslu. Celková výše úspory je 4 500 TJ, roční přínos je propočten na 500 TJ (9 let trvání Akčního plánu). Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 139 GWh 500 TJ Úspora byla předpokládaná stejná ve všech letech AP, přínosy k roku 2016 jsou násobkem roční úspory v jednotlivých letech. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 1249 GWh 4500 TJ Příloha 1 stránka 22
3.3 Podpora dobrovolných závazku k úsporám energie Základ Pro výpočet se vychází z průměrné roční spotřeby energie v oblasti průmyslu (podniky nezahrnuté pod emisní obchodování) v období 2002 2006 data od Českého statistického úřadu (2007). Neexistuje zatím podobný program v ČR, ze kterého by se dala vyvodit data ohledně očekávaných úspor. Proto se vycházelo z monitoringu podobných projektu v zahraničí, např. z Finska a z Nizozemí. Zdroje: Energy conservation agreements progress review 2005, Motiva 2006 Long-term agreements on energy efficiency in the Netherlands results for 2005, SenterNovem 2006 Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Implementace opatření započne dle našeho předpokladu, až od roku 2013. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 0 GWh 0 TJ Průměrná spotřeba energie v oblasti průmyslu (podniky nezahrnuté pod emisním obchodování) v období 2002 2006 se pohybuje v úrovni 166 840 TJ. Podle dostupných zdrojů je ve Finsku pokryté v dobrovolných dohodách 85% spotřeby energie v průmyslu, v Nizozemí až 90%. Toto číslo zahrnuje ale i velké podniky spadající pod emisní obchodování. V sektoru SME se nedá očekávat takový podíl úspor. Expertní odhad pokrytí je zde 50% - 83.576 TJ. Zavedení tohoto opatření je poměrné náročné na administrativu takže se nedá očekávat, že opatření započne dřív než v druhém období AP (2011-2013). Kvůli pomalému zavedení konkrétních úsporných opatření na místě se budou úspory energie generovat až mezi lety 2013 a 2016. Pro výpočet energetických úspor znovu vycházíme se zahraničních příkladů. Např. systém dlouhodobých dohod v NL mezi lety 1989 a 2000 vedl k snížení energetické náročnosti ve výši 20% (± 2 % za rok) ve velkých průmyslových podnicích. Bylo by možné vycházet z podobných čísel v ČR. Spotřeba energie v daném sektoru vzrostla minimálně mezi lety 2002 až 2006 (0 1% pro celé období). Nicméně kvůli ekonomickému růstu by v následujícím období mohlo docházet k růstu spotřeby energie (až 1% ročně). Snížení energetické náročnosti o 2% pak vede k absolutnímu Příloha 1 stránka 23
snížení spotřeby energie o 1% ročně od r. 2012. Celkový přínos pro období 2013 2016 bude 3 067 TJ (852 GWh) Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 852 GWh 3067 TJ Příloha 1 stránka 24
4.1 Snižování emisní a energetické náročnosti u osobních vozidel uváděných na trh Základ Podstatou opatření je podpora dosažení cílových emisní potažmo energetické náročnosti nových osobních vozidel dodávaných na tuzemský trh tak, jak byly definovány nedávno přijatou legislativou EU (nařízení č. 443/2009). Opatření předpokládá využití informačních, finančních a dobrovolných nástrojů a příp. i (zákonné) regulace tak, aby v letech 2012. Pomocí technologického zlepšení motorů by se mělo do roku 2012 dosáhnout průměrné y 130 resp. 120 g/km u nového vozového parku. Základem jsou data o prodejích osobních automobilů na českém trhu v posledních pěti letech publikované Sdružením dovozců automobilů. Poskytuje informace o počtech vozů každoročně prodaných na trhu v tuzemsku v členění na jednotlivé kategorie a druh používaného paliva / motorového pohonu. Z této statistiky je následně odvozena současná průměrná energetická a emisní náročnost těchto vozů a přes odborný odhad průměrného projezdu vypočtena celková výchozí/referenční spotřeba energie jimi po uvedení do provozu. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob (Postupnou) implementací navržených opatření by bylo možné dosáhnout ve sledovaném období následujících úspor. Při konstrukci výše energetické úspory se vychází z následujících předpokladů: Referenční scénář vývoje emisní náročnosti nových vozů v letech 2011-2019 bude kopírovat dosavadní vývoj (tj. přibližně 12,4 % zlepšení mezi výchozím rokem 2011 a konečným rokem 2019). Navrhovaný scénář bude počítat se snížením na hranici 130 g/km do roku 2012 a na hranici 100 g/km do roku 2019. Roční prodej OA bude ze stávajícího průměru (cca 165 tis./rok) postupně každoročně růst o 2 % s tím, že stále více budou upřednostňovány vozy se vznětovým motorem (meziroční nárůst o 7 %). Roční projezd bude vykazovat podobný trend výchozí a navrhovaná pro rok 2011 (15 tis. km/rok), která zohledňuje významný podíl zákazníků z řad podnikatelů s vyšším ročním počtem najetých kilometrů, poroste o 2,5 % ročně. Příloha 1 stránka 25
Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 BAU scénář (g CO2/km) 150 147 145 142 140 138 135 133 131 Navrhovaný scénář (g CO2/km) 150 145 140 135 130 122,5 115 107,5 100 Prodej vozů (ks) 165000 167475 169987 172537 175125 177752 180418 183124 185871 z toho se: zážehovým motorem 0.67 0.65 0.62 0.60 0.57 0.54 0.50 0.47 0.43 vznětovým motorem 0.33 0.35 0.38 0.40 0.43 0.46 0.50 0.53 0.57 Roční projezd 15000 15375 15759 16153 16557 16971 17395 17830 18276 Úspora energie u vozového parku uvedeného do provozu v letech 2011-2019 v GWh 2011 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2012 23,92 23,92 23,92 23,92 23,92 23,92 23,92 23,92 2013 50,39 50,39 50,39 50,39 50,39 50,39 50,39 2014 79,18 79,18 79,18 79,18 79,18 79,18 2015 110,57 110,57 110,57 110,57 110,57 2016 173,25 173,25 173,25 173,25 2017 241,02 241,02 241,02 2018 314,17 314,17 2019 392,97 Celkem v GWh 0,00 23,92 74,31 153,49 264,05 437,30 678,32 992,49 1385,45 Celkem v PJ 0,000 0,086 0,268 0,553 0,951 1,574 2,442 3,573 4,988 Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 0 GWh (Úspory začnou nabíhat až od roku 2012) Jsou promítnuty předpokládané trendy postupný růst prodeje nových vozidel, mírné snižování průměrné emisní náročnosti (posílen realizací opatření), zvyšování podílu vozů se vznětovým motorem a mírný růst ročního projezdu. Při uvedených předpokladech by výše energetických úspor k roku 2016 implementací navrhovaného opatření dosáhla výše 1 574 TJ. Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 437 GWh 1574 TJ Příloha 1 stránka 26
4.2 Podpora hromadné dopravy (městské tramvajové) Základ Ministerstvo dopravy podporovalo, nebo podporuje energetickou účinnost v hromadné dopravě v následujících programech. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (podporuje opatření přinášející úspory energie prostřednictvím vyšší energetické efektivnosti vozidel - zejména účinnějšími pohony). Program byl ukončený v roce 2009. Program podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy Integrované dopravní systémy Výměnou el. výzbrojí za modernější je možné u tramvajových vozidel dosáhnout významných úspor el. energie, a to v desítkách procent. Prostředkem k tomu je přechod z původního odporového na pulzní řízení (snižuje v průměru náročnost o 15-25 %) a zavedení rekuperace brzdné energie (další úspora o 20-25 %). Díky tomu klesá měrná spotřeba elektřiny na kratších úsecích (v řádu stovek metrů), typických pro městský provoz s řadou rozjezdů a zastávek, z obvyklých 150 až 170 Wh/tkm i na méně než 100 Wh/tkm. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Z výše uvedených podpůrných programů jsou do kvantifikovaných úspor energie zahrnuty pouze rekonstrukce el. výzbrojí tramvajových vozů (Státní program v oblasti hromadné dopravy). Míra úspor je kvantifikována samotnými žadateli o podporu (nejrůznější dopravní podniky) a verifikována administrátorem (MD ČR). Dosahována je vyšší účinností moderních výzbrojí oproti původním (odporovým příp. tyristorovým) a její absolutní výše je dána ročním projezdem. Při uvedeném počtu modernizovaných vozidel činí po revizi celkem 3,8 GWh ročně. V letech 2005 až 2008 tuto možnost podpory využívaly dopravní podniky ke spolufinancování modernizace elektrické výzbroje tramvajových vozů v roce 2005 byly za podpory programu rekonstruovány 4 tramvaje, v roce 2006 již 20 tramvajových vozů, v roce 2007 to bylo 12 a pak zatím nejvíce 25 tramvajových jednotek, tj. celkem více než 60 tramvajových vozidel. Nová elektrická výzbroj je založena na pulzním řízení s možnou rekuperací energie při brzdění (např. TV Europulse nebo TV Progress), díky čemuž může oproti původní (odporové či tyristorové řízení) snížit elektroenergetickou náročnost vozu o několik desítek procent (zpravidla mezi 20 až 50 %). Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových Příloha 1 stránka 27
3,8 GWh 13,7 TJ Další roky již nejsou zahrnuty. Realizované modernizace el. výzbrojí tramvají byly vždy spojeny se současnou kompletní rekonstrukcí vozidel díky čemuž byla prodloužena jejich životnost o dalších min. 10-15 let (tj. reálně k horizontu roku 2020). Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) Modernizace tramvajových vozů dopravních podniků vybraných měst (Ostrava, Brno, Plzeň, Liberec ad.) za podpory St. programu v letech 2005 až 2008 tak bude po dobu příštích 10-15 let přinášet každoroční úsporu el. energie ve výši 3,8 GWh (13,7 TJ) Příloha 1 stránka 28
4.3 Podpora kombinované dopravy (KD) Základ Podpora kombinované dopravy, jejíž podstatou je převoz zboží na delší vzdálenosti. Přeprava zpravidla probíhá mezi hlavními logistickými uzly. Podíl přepravy po silničních komunikacích je minimální, většina přepravy probíhá po železnici nebo pomocí lodní dopravy. Opatření podpory kombinované dopravy je jednou z priorit rozvoje Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 2013. Tento způsob přepravy nákladů má prokazatelně vyšší energetickou efektivnost oproti silniční nákladní dopravě, obzvlášť je-li zboží přepravováno nedoprovázenou (kontejnerovou) dopravou. S podporou KD je dále rovněž uvažováno i v připravovaném Operačním programu doprava, který bude realizován v období 2007 2013. Předpokládá se, že v jeho rámci bude podporována nová výstavba či rekonstrukce stávajících soukromých překladišť KD, sloužících k veřejnému užívání, veřejná logistická centra, související technologické vybavení, dopravní prostředky a překládací mechanizmy pro KD a multimodální přepravu, informační technologie, telematika a další. Za předpokladu nárůstu počtu přepravovaných kontejnerů po železnici na úkor silniční nákladní dopravy přinese opatření pro podporu kombinované dopravy významné úspory primární energie vyčíslené rozdílem spotřebované energie pro dopravu daného množství zboží po silnici a železnici. Při byly využity statistiky Ministerstva dopravy ČR o přepravě zboží (nedoprovázenou) kombinovanou dopravou a Českého statistického úřadu o nákladní železniční dopravě publikované ve statistických ročenkách či časových řadách 1, a promítnuty očekávané vývojové trendy. Popis zdroje, ze kterého je při vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení y základu Způsob Míra energetických úspor, která má být v rámci tohoto opatření monitorována, se přitom v Akčním plánu selektivně zaměřuje pouze na přepravu (ložených) kontejnerů po železnici namísto jejich dopravy po silnici. Základem úspor energie je předpokládaný počet každoročně přepravených ložených kontejnerů, které jsou přepravovány po železnici namísto silniční dopravy na danou průměrnou vzdálenost (cca 250 km/kontejner). Lineární trend růstu počtu takto přepravených kontejnerů, který byl dle statistik zaznamenán v letech 2001 až 2008, je však v důsledku finanční krize nutné korigovat, jelikož v roce 2009 a 2010 došlo s největší pravděpodobností k významnému poklesu tak, jak tomu bylo u výkonů nákladní přepravy jako celku. Pro celé sledované období (2001 2016) byla proto upřednostněna regresní křivka logaritmického typu, díky které zatím nejvyšší výkony přepravy z roku 2008 budou opětovně dosaženy až v roce 2015/2016. Posledním vstupem do jsou pak měrné spotřeby při dopravě 1 ) Ročenka dopravy za rok 2008: http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2008/rocenka/htm_cz/cz08_520710.html Příloha 1 stránka 29
kontejnerů nákladním vozem versus po železnici (35 litrů nafty na 100 kilometrů nebo-li cca 3,5 kwh/km versus asi 0,6 kwh elektřiny na kontejner a kilometr). Počet přepravených ložených velkých kontejnerů po železnici a výše ročních úspor energie (v GWh) ve vybraných letech sledovaného období: Období 2001 2008 2016 Počet přepravených kontejnerů v ks 181 369 471 464 484 756 Roční úspr energie v GWh 132 346 356 Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu ) s uvedením skutečných výpočtových 346 GWh 1245,6 TJ Při předpokladu logaritmického vývoje v počtu přepravených kontejnerů po železnici v letech 2001 až 2016, by bylo přepraveno železniční dopravou téměř 485 tis. kontejnerů, což by reprezentovalo úsporu více než 350 GWh energie (porovnáním vyvolané spotřeby elektřiny ve srovnání s úsporou pohonných hmot, ke kterým by jinak došlo při přepravě po silnici). Popis kalkulace a přístupu k pro další roky (2009 2016) 356 GWh 1282 TJ Příloha 1 stránka 30
4.4 Opatření ke zvýšení energetické účinnosti v železniční dopravě Základ Podporu úspor energie v železniční dopravě lze rozdělit do následujících opatření: Obnova jednotek osobní dopravy s využitím rekuperace Zvyšování podílu elektrizovaných tratí Automatické řízení provozu Uvedení infrastruktury do normového stavu Poplatek za použití dopravních cest. Úspory energie v železniční dopravě, byly stanoveny odděleně pro jednotlivá dílčí opatření: Rekuperace elektrické energie, Automatické vedení vlaku, Rekonstrukce pohonných systémů, Uvedení trati do normového stavu. Obnova, rekonstrukce vlaků osobní dopravy s využitím rekuperace (a efektivnějších pohonných jednotek) Vyčíslení úspor rekuperací bylo počítáno pro příměstské vlakové spoje na stejnosměrné elektrifikované trati, s použitím jednotek 471. Výpočet je postaven na podmínce obnovy jednotek 541 novými jednotkami 471, které umožňují rekuperaci elektrické energie. Předpokládán je optimistický scénář zavádění těchto vozů (znamená, že bude v provozu najeden turnus celkem 101 jednotek řady 471) s tím, že úspory energie jsou generovány pouze jednotkami pořízenými po roce 2008. Rozdíl v energetické náročnosti při totožném denním dopravním výkonu pak přináší cílené úspory energie. Úspory energie prostřednictvím modernizace vlakových jednotek se spalovacím motorem byly převzaty z hodnocení Státního programu na podporu úspor a využití obnovitelných zdrojů energie, a ve stejné výši projektovány i do následujících let, díky předpokládané realizaci dalších opatření tohoto typu v obdobném rozsahu. Automatické vedení vlaku Vyčíslení energetické úspory zaváděním automatického vedení vlaku (AVV) vychází z příspěvku Ing. Pavla Šimana, CSc. pracovníka GŘ Českých drah: Možnosti úspory trakční elektrické energie a motorové nafty závislé na železniční infrastruktuře. V příspěvku byla vyčíslena roční energetická spotřeba pro jízdu jednotek 471 na 102 km dlouhém úseku 17 000 MWh. Na tomto úseku byla vyčíslena teoretická úspora elektrické energie 25 % zavedením AVV, což činí na kilometr trati roční úsporu 167 MWh elektřiny. Řešitelský tým předpokládá po konzultaci s odborníky zavádění systému automatického vedení vlaku v rozsahu 10 km trati ročně. Výše úspor tomu přímo odpovídá. Uvedení trati do normového stavu Vyčíslení energetické úspory uvedením infrastruktury do normového stavu bylo postaveno na příspěvku Ing. Pavla Šimana, CSc.: Možnosti úspory trakční elektrické energie a motorové nafty závislé na železniční infrastruktuře. V tomto příspěvku jsou uvedeny 4 významné příklady Příloha 1 stránka 31