Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy

Podobné dokumenty
Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

Základní morfogenetické procesy

Kmenové buňky a tkáňové náhrady naděje moderní medicíny.

Sekvenování genomu a bioinformatika Kmenové buňky vytvořené genetickou manipulací Materiálové a tkáňové inženýrství Editace genomu

VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Výzkum kmenových buněk ve světle Úmluvy Martin Šolc 1/24

Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:

EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

Kmenové buňky Jan Voldřich ÚOCHB AVČR VŠCHT

RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

c 2002 Intellectronics

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Gastrulace, neurulace, somitogenese 508

Tekuté biopsie u mnohočetného myelomu

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)

Intracelulární detekce Foxp3

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller. Informace pro pacienty

Advanced Therapies Products Produkty Moderní terapie a výrobní laboratoře. Barbara Kubešová

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Nádorové kmenové buňky - CSCs (Cancer stem cells)

RNDr K.Roubalová CSc.

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.

Aktuální výzkum kmenových buněk: ze zkumavky k terapeutickému využití

Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Tisková zpráva. Ústav experimentální medicíny - výsledky aplikovaného výzkumu za rok 2014

Výzkumné centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň.

Klinicko-patologické změny u koní po intraartikulární aplikaci autologních a allogeních mezenchymálních kmenových buněk získaných z placenty

Oftalmologie atestační otázky

Výroční zpráva tkáňového zařízení za rok 2015

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Protein S100B Novinky a zajímavosti

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

A) Dárci a odběry. Druh buněk / tkání Počet dárců * Počet odběrů tabl. 1 :Žijící dárci / odběry buněk a tkání pro autologní použití

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Molekulární mechanismy diferenciace a morfogeneze Miloš Grim

Některé významné aspekty vývojové biologie v medicíně

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Protein S100B ití v traumatologii. lková Roche s.r.o., Diagnostics Division

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Vakcíny z nádorových buněk

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Ústav Experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Chrupavka a kost. Osifikace 605

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

Jaké máme leukémie? Akutní myeloidní leukémie (AML) Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom,

Buňky s velkým potenciálem 1. Historie indukované pluripotence a metody přípravy ips buněk

TITULNÍ LIST ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY 2011 PROJEKTU 1M0538 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Živá soustava, hierarchie ž.s.

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

Výzkum a technologie budoucnosti

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

Vliv mesodiencefalické modulace. Interní klinika FN v Motole a UK 2. LF Praha

ONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63)

Od fyziologie k medicíně

2. provede umělé oplození vajíčka za účelem jiným, než dosažení těhotenství u ženy, od níž vajíčko pochází,

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Transkript:

Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy 1. 12. 2010 www.lf1.cuni.cz

Není buňka jako buňka (některá je kmenová) Význam a výzkum kmenových buněk Eliška Krejčí Anatomický ústav 1.LF UK

Není buňka jako buňka Kmenové buňky jsou primární nediferencované buňky, které mají schopnost jednak sebeobnovy jednak přeměny (diferenciace) na jakýkoliv jiný typ buněk. Tato schopnost kmenových buněk za běžných okolností umožňuje tělu vytvářet nové buňky, a opravovat tak poškozené nebo opotřebované části tkání a orgánů.

Typy kmenových buněk Z hlediska diferenciačního potenciálu

Typy kmenových buněk Z hlediska původu Embryonální kmenové buňky (ESCs) pluripotentní (schopné vytvořit jakýkoliv z 230 buněčných typů) - po injekci do tetraploidní blastocytsty jsou schopné vytvořit celé embryo - buňky embryoblastu - poprvé izolovány v r. 1981 (lidské 1998) Fetální kmenové buňky - multipotentní Dospělé kmenové buňky multi- či unipotentní tkáňově specifické

Není buňka jako buňka Čím se somatické a kmenové buňky liší? Každá buňka nese cca. 20 tisíc stejných genů ve dvou kopiích Je každý z těchto genů aktivní?

Není buňka jako buňka Čím se somatické a kmenové buňky liší? Každá buňka nese cca. 20 tisíc stejných genů ve dvou kopiích Je každý z těchto genů aktivní? NE každá buňka exprimuje 8 10 tisích genů Jednotlivé buňky se tedy liší kombinací proteinů a jejich koncentrací Housekeeping geny zajišťují základní metabolické a strukturální funkce (ve všech buňkách) Specifické geny zajišťují specifické funkce (markery)

Jak je zajišťována rozdílná genová exprese? Buněčné dělení Sebeobnova Asymetrické dělení Diferenciace Poměr jednotlivých typů dělení ovlivňuje prostředí, ve kterém se buňky nacházejí

Regulace transkripce DNA Atenuátor Enhancer Promotor Kódující oblast genu Zeslabovač Zesilovač Pozitivní Negativní

Pozitivní regulace transkripce Atenuátor Enhancer Promotor Gen Zeslabovač Zesilovač

Negativní regulace transkripce DNA Atenuátor Enhancer Promotor Gen Zeslabovač Zesilovač Epigenetická regulace - genomický imprinting DNA Atenuátor Enhancer Promotor Gen Zeslabovač Zesilovač

Signalizační síť v ESCs

Signální transdukce Vliv prostředí x Vlastní buněčná výbava (kompetence)

Není buňka jako buňka Co musí být splněno, aby měla konkrétní buňka vlastnosti buněk kmenových? Musí se vyskytovat ve vhodném prostředí (uvnitř organismu, vhodné kultivační podmínky) Musí exprimovat určitou sadu genů Musí mít určitý methylační status (genomický imprinting)

Není buňka jako buňka Co musí být splněno, aby měla konkrétní buňka vlastnosti pluripotentních kmenových buněk? Musí se vyskytovat ve vhodném prostředí Musí exprimovat určitou sadu genů Musí mít určitý methylační status (genomický imprinting) Musí být schopná vytvořit i buňky zárodečné linie po injekci do blastocysty

Tvorba chimér Chiméra je jedinec, který je tvořen buňkami s různým genetickým materiálem Jestliže se cizí buňka stane zárodečnou buňkou, vytvoří se nová linie a všichni potomci ponesou cizí genetickou informaci Důkaz dokonalého reprogramování genomu ( správný pluripotentní imprinting) Princip tvorby transgenních kmenů

Jak získat pluripotentní buňky? Z časných zygot až po blastocystu ESCs Přenosem jádra NT-ESCs Indukcí pluripotence indukované pluripotentní kmenové buňky (induced Pluripotent Stem cells - ips)

Izolace pluripotentních buněk z blastocysty Vyvstává etický problém při izolaci buněk blastocysty dochází k usmrcení embrya V řadě zemí je výzkum a využití ESCs zakázano V případě transplantace se jedná o allogení transplantaci

Přenos jader Princip klonování zvířat (u nich však dochází k určitým vývojovým abnormalitám NT-ESCs jsou transkripčně a funkčně neodlišitelné od ESC (pravděpodobně v důsledku selekce dokonale reprogramovaných buněk V případě použití se jedná o vlastní buňky (autologní transplantace)

Indukce pluripotence

Indukované pluripotentní buňky Poprvé připraveny z myších buněk r. 2006

Rizika spojená s použitím KB Důležitou vlastností KB je schopnost sebeobnovy (proliferace) - při transplantaci tedy hrozí riziko, že KB budou budou pokračovat v nekontrolované proliferaci a budou vytvářet nádory Buňky se nemusí diferencovat žádoucím směrem je vhodné buňky částečně diferencovat do podoby příslušnýchprogenitorů Při allogení transplantaci hrozí odmítnutí buněk imunitním systémem příjemce

Nádorové KB Při nádorové transformaci dochází k dediferenciaci buněk buňky získávají některé vlastnosti kmenových buněk Např. buňky melanomu svým transkripčním profilem připomínají spíše KB neurální lišty než diferencované melanocyty (z nichž jsou derivovány) Významnou úlohu hraje prostředí nádorové kmenové buňky si upravují okolní prostředí sekrecí některých faktorů Jsou-li v tomto prostředí, nekontrolovaně se množí Jestliže se přenesou do embrya, jsou schopné zapojit se do normálního vývoje

Využití kmenových buněk Transplantace kostní dřeně = transplantace hemopoetických KB - ročně se provede až 50 tis. transplantací - alogenní transplantace - od roku 1960 - používá se pro léčbu asi 50 různých onemocnění, zejména onkogenních Pupečníková krev rovněž odběr hemopoetických KB i pro možnou autologní transplantaci

Mesenchymové kmenové buňky Vznikají v kostní dřeni, ale mohou být izolovány např. z tukové tkáně Diferenciace do chondrocytů, hladkých svalových buněk, osteocytů, adipocytů Po transplantaci se nemusí přímo stát součástí regenerované struktury, ale produkují trofické faktory, které zlepšují regeneraci Transplantace diabetickým pacientům záchrana končetin před amputací (zlepšení prokrvení ) Využití při léčbě popálenin a špatně se hojících ran

Transplantace buněk do míšních lézí Při poraněních páteře dojde k poruše axonů nervů a následkem toho k ochrnutí V místě poranění se vytvoří akutní zánět Po určité době dojde k vytvoření tzv. gliové jizvy, která zabrání regenerace jednotlivých axonů Zralé neurální buňky jsou navíc terminálně diferencované a ztratily schopnost proliferace trvalé poškození Proběhla řada experimentů, kdy byly do postižené oblasti u nově vytvořených lézí transplantovány kmenové buňky (poměrně dobré výsledky u zvířat)

Transplantace ESCs do míšních lézí V roce 2009 americký úřad pro potraviny a léky povolil první klinice v USA (Geron www.geron.com) klinické testy první fáze (testy bezpečnosti) s ESCs při léčbě poranění páteře V říjnu tohoto roku byly 10 pacientům transplantovány progenitory oligodendrocytů derivované z ESCs Transplantace 7 14 od úrazu Předpokládá se, že transplantované buňky budou jednak produkcí růstových faktorů podporovat regeneraci neuronů a současně budou vytvářet myelinové pochvy rostoucích axonů

Transplantace při ischemické spastické paraplegii Materiál od Dr. Petr Vodičky z ÚŽFG Akademie Věd Dočasná okluze aorty, nutná u některých srdečních operací (např. náhrada aneurysma aorty) Může vést k ischemické degeneraci spinálních neuronů a následné ztrátě motorických funkcí Na krysím modelu balónkové okluze aorty bylo prokázáno, že transplantace krysích či lidských neuronálních prekurzorů vede k postupnému zmenšení spasticity a zlepšení pohyblivosti Ve spoluprácí s Neuralstem Inc. (www.neuralstem.com) v současnosti testujeme jejich linii lidských míšních progenitorů na prasečím modelu Plánujeme i využití prasečích NKB a ips buněk

Neurální kmenové buňky Vyskytují se ve fetálním i dospělém (v subventrikulární zóně) mozku Předpokládá se, že transplantované buňky budou produkovat trofické faktory, které budou podporovat přeživší neurony

Další využití Neuralstem léčba amyotrofické laterální sklerózy (1. fáze klinických testů) - léčba chronických poranění míchy, Alzheimerovy choroby, mrtvice, schizofrenie (plánovaná 1.fáze klinických testů) Léčba Parkinsonovy choroby, Huntingtonovy choroby Použití epidermových progentirů pro přípravu kožních štěpů

Využití ips buněk Léčba poruchy krvetvorby

Je možné vytvoření nového orgánu?

Je možné vytvoření nového orgánu? Vývoj oka reciproké induktivní interakce

Vytvoření krysí ledviny v myši Sall1 KO myš - Nemá vyvinuté ledviny

Vytvoření krysí ledviny v myši Sall1 KO myš - Nemá vyvinuté ledviny Chimerická myš se zdravými ledvinami

Praktický příklad základního výzkumu kmenových buněk

Kmenové buňky neurální lišty izolované z vlasového folikulu Neurální lišta (NL) Embryonální přechodná struktura Představuje 4. zárodečnou vrstvu Vyskutuje se pouze u obratlovců, kterým umožnila vývoj hlavy Poruchy vývoje NL jsou příčinou řady vrozených vad

Wnt1-cre / R26R Xgal Bgal

Neurální ploténka Neurální lišta Epidermis N e u r u l a c e

Buňky NL mají široký diferenciační potenciál HNK1 DAPI Neurony a glie periferního nervového systému Ektomesenchym hlavy a krku chrupavka a kost,endotel a stroma rohovky, zubní papila, dermis, hladká svalovina,tuková a pojivová tkáň Melanocyty Merkelovy buňky Endokrinní buňky

Buňky NL jsou přítomny p ve vlasovém folikulu

Izolace myších kmenových buněk neurální lišty

Disekce oblasti bulge z folikulu hmatového chlupu Xgal+ buňky NL emigrují 4 dny po přenesení do tkáňové kultury

Buňky NL po emigraci z vlasového folikulu exprimují geny charakteristické pro NL Anti-nestin + DAPI Anti-Sox10 + DAPI

Buňky NL po izolaci z vlasového folikulu jsou multipotentní Xgal SCIP Schwannovy buňky Xgal Hladké svalové buňky Neurony anti-sma anti-ß-iii tubulin DAPI anti-s-100 Melanocyty Chondrocyty MelEM Anti-collagen II Ab

Buňky NL izolované z vlasového folikulu mají schopnost sebeobnovy (klonální analýza) 6 h 18 h 48 h 72 h ß-III tubulin Xgal anti-sma Xgal 5-denní klon Buňky sekundárního klonu po 2 týdnech

Buňky NL byly transplantovány ny do akutních míšm íšních lézí Nestin GAD67 Transplantované buňky v lézi přežívají, zapojují se do tkáně, nemigrují a neproliferují (netvoří nádor) Exprimují markery GABAergních neuronů (GAD67) a oligodendrocytů (RIP) -podpora regenerace (růstové faktory, myelinizace regenerujících axonů) RIP

Izolace lidských buněk NL z vlasových folikulů Zdroj tkáně: kožní biopsie z různých částí těla

Exprese genů charakteristických pro NL

Analýza transkriptomu Pomocí microarray analýzy lze zjistit všechny exprimované geny Naše buňky exprimují cca. 90% genů přítomných v myších buňkách z vlasového folikulu a genů, jejichž esprese je zahájena po indukci NL v embryu Geny molekulárního podpisu buněk NL z vlasového folikulu Potvrzení pomocí RT-PCR myo10 vars2 thop pcbp4 h1fx msx2 gapdh peg10 ube4b crmp1 agpat6 calr cryab vdac1 tsen15 ets1 pygo2 adam12 SeproteinH

SMA Diferenciace do derivátů NL

Průkaz kmenového charakteru Schopnost klonálního růstu Exprese genů charakteristických pro kmenové buňky

Exprese genů použitých pro indukci pluripotence v dospělých somatických buňkách Pro reprogramování byly použity 4 transkripční faktory - POU5F1 (OCT3/4), SOX2, c-myc and KLF4 Následná selekce byla provedena v závislosti na promotorové aktivitě FBXO15 a NANOG Všechny tyto geny jsou exprimovány v lidských EPI-NCSCs (microarray) Potvrzení pomocí RT-PCR SOX2 POU5f1 GAPDH NANOG c-myc

Závěr Lidské vlasové folikuly mohou sloužit jako zdroj kmenových buněk NL Tyto buňky exprimují markery NL, myších EPI-NCSCs i kmenových buněk obecně Lidské EPI-NCSCs jsou schopné sebeobnovy a diferenciace v některé deriváty NL Vzhledem k unikátním vlastnostem a snadné dostupnosti zdrojové tkáně by mohly být lidské kmenové buňky NL vhodným kandidátem pro buněčnou terapii a regenerativní medicínu

Děkuji za pozornost