MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Brno 2013 Ing. Michal Kurka
Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Studijní program: Rostlinolékařství Fytoplazma proliferace jabloně Závěrečná práce Vedoucí závěrečné práce: prof. Ing. Radovan Pokorný, Ph.D. Zpracoval: Ing. Michal Kurka Brno 2013
Prohlášení Tímto prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci voboru specializačního studia Rostlinolékařství v rámci programu Institutu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného na Mendelově univerzitě v Brně vypracoval v době studia pod vedením prof. Ing. Radovana Pokorného, Ph.D. Závěrečnou práci jsem vypracoval za použití vtéto práci uvedených literárních zdrojů a z poznatků při výkonu úředního dozoru při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů. V Brně dne 12. května 2013 Podpis:
Děkuji Prof. Ing. Radovanu Pokornému, Ph.D. za erudovanou odbornou pomoc v oblasti epidemiologie ovocných rostlin, jeho praktické znalosti a připomínky ke zpracování zadaného tématu. Dále děkuji Ing. Janě Suché z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích, která je odpovědnou pracovnici za výzkum virologie, testování a ozdravování odrůd rostlin ovocných rodů a druhů, za vědeckou podporu a odbornou aplikaci výsledků pozorování a testování rozmnožovacího materiálu do této závěrečné práce. Rovněž děkuji paní Evě Černé, v současné době zaměstnankyni SEMPRY Litoměřice, s. r. o., která stála u zrodu testování a ozdravování rozmnožovacího materiálu v České republice v bývalé Šlechtitelské stanici v Těchobuzicích, za poskytnuté informace o počátcích testování a její erudovanou zkušenost v oblasti testování. Děkuji vedení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně za umožnění specializačního studia v oboru Rostlinolékařství na Mendelově univerzitě v Brně.
Souhrn Závěrečná práce pojednává o historii výskytu proliferace jabloně vzhledem k vědeckému zkoumání tohoto onemocnění. V literárním přehledu popisuje výskyt a projevy napadení fytoplazmou, její šíření, náchylnost starších odrůd na proliferaci a praktické zkoušení některých podnoží na odolnost. Pozornost je věnována popisu hostitele, škodlivého organismu a vektorů, kteří jsou schopni onemocnění přenášet z rostliny na rostlinu. Hlavním tématem je správná aplikace certifikačních schémat v procesu výroby zdravého rozmnožovacího materiálu při zabezpečení sledovaných pomologických hodnot odrůdy a jejího původu. V části závěrečné práce je provedena analýza evropské a české legislativy a to jak z historického pohledu, tak i ze současnosti se zaměřením k zamezení šíření proliferace jabloně rozmnožovacím materiálem. V závěru práce jsou výsledky doloženy fotografiemi a vzory úředních dokladů, které se týkají školkařské výroby rozmnožovacího materiálu. Klíčová slova: Proliferace jabloně, Apple Proliferation Phytoplasma, Candidatus Phytoplasma mali
Summary Final thesis is aimed at the history of Apple Proliferation Phytoplasma due to scientific investigation of this disease. The literature review describes the incidence and symptoms of phytoplasma infection, its spread, older varieties predisposition to proliferation and practical testing of some rootstocks for resistance. Attention is paid to describe the host organism and vectors that are capable of transmitting disease from plant to plant. The main topic is the proper application of certification schemes in the process of production of healthy planting material when security monitored pomological value of the variety and its origins. In the thesis is an analysis of European and Czech legislation, both from a historical perspective as well as from the present with a focus on preventing the spread of Apple Proliferation propagating material. In conclusion, the results are illustrated by photographs and models of official documents relating to the nursery production of planting material. Keywords: Apple Proliferation Phytoplasma, Candidatus Phytoplasma mali
O B S A H 1. Ú V O D 7 2. Cíl závěrečné práce 8 3. Literární přehled 9 3.1. Přehled literatury 9 3.2. Zařazení proliferace jabloně v systému 11 3.3. Popis hostitele a popis proliferace jabloně 12 3.4. Hostitelé proliferace jabloně 14 3.5. Přenašeči (vektoři) proliferace jabloně 15 3.6. Základní právní úprava v Evropské unii a v České republice 16 4. Produkce certifikovaného rozmnožovacího materiálu 18 4.1. Analýza legislativy 18 4.2. Certifikační schéma a testování rozmnožovacího materiálu jabloní 22 4.3. Uznávací řízení a kontrola rozmnožovacího materiálu jabloní 27 4.4. Analýza stavu rozmnožovacího materiálu v České republice 31 5. Závěr 34 6. Seznam použité literatury 35 8. Přílohy 37
1. Ú V O D Ovocnářství v rámci agrárního sektoru zaujímá významné postavení a to jak z pohledu produkčního intenzivního pěstování pro účely uvedení ovoce na trh, tak i z pohledu samozásobitelského. Podle Českého statistického úřadu bylo v České republice přes 2 300 pěstitelů ovoce hospodařící na více než 21 000 ha ovocných sadů. Z celkového počtu osázených ovocných sadů pěstování jabloní zaujímá téměř 50 % plochy (49,1 %). Přitom pěstování jádrovin má nejvyšší podíl ovocných stromů na jednotku plochy, kdy je to přibližně 1 100 ks na hektar jabloní a 900 ks stromů hrušní, tudíž je potřeba nejvyšší počet výsadbového materiálu. U ostatních ovocných druhů velkého ovoce se počet stromů na jednotku plochy pohybuje kolem 400 ks. Stáří ovocných sadů v České republice je nevyhovující, zvláště u jabloní je v současné době přibližně 42,6 % ovocných sadů přestárlých, nad 25 let. Nelichotivá situace je v tomto ohledu i v kontextu Evropské unie, kdy máme celkově druhé nejstarší ovocné sady. Právě v těchto přestárlých sadech je výskyt škodlivých organismů značný a zabránění dalšímu šíření je obtížné, tak se jeví potřeba zdravého výsadbového materiálu v příštím období velmi aktuální. Kromě škodlivých organismů, které se u jabloní vyskytují pravidelně a každoročně (např. patogen strupovitost jabloně) a kterých zvládnutí ochrany je limitujícím faktorem úspěšného pěstování ovoce dodávaného na trh, tak z pohledu dlouhodobého je bezpodmínečně nutné provádět veškerá preventivní opatření k zamezení použití výsadbového materiálu, který je již infikován škodlivými organismy a který ve výsledku nepřinese plánované sklizně ovoce. Většina popisovaných onemocnění jabloní (způsobeno viry a virům podobnými organismy) se dnes v certifikovaném rozmnožovacím materiálu v podmínkách České republiky téměř nevyskytuje. Je to pravděpodobně z důvodu toho, že bylo zvládnuto testování a případně vizuální selekce a z důvodu, že přenos osivem nebo vektory není, nebo prozatím nebyl zjištěn. Proliferace jabloně jako jedna ze závažných onemocnění jabloní, kterou způsobuje fytoplazma Candidatus Phytoplasma mali, je právě přenosná vektory a tím se stává více nebezpečná v ovocných sadech. 7
2. CÍL ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Závěrečná práce je věnována problematice proliferaci jabloně, jako jednomu z nejvýznamnějších škodlivých organismů jabloní, která je šířena vegetativně nebo i pomocí vektorů. K uvedenému tématu je nutné prostudovat a zpracovat historické i současné práce vědeckých pracovníků a to jak zahraničních, tak i našich původních autorů. V práci je věnována pozornost biologii patogena a jeho přenašečům. Zvláště je věnována v práci pozornost vývoji vědeckého poznání o výskytu, šíření a škodlivosti dnes karanténního organismu a analýze evropské a české právní úpravy se zaměřením se na rod Malus a výše zmiňovanou proliferaci. Cílem je rovněž zpracovat hlavní zásady certifikace rozmnožovacího materiálu v podmínkách České republiky, které jsou zásadní k zabezpečení výsadbového materiálu odpovídajících pomologických hodnot a dobrého zdravotního stavu, případně popsat podmínky k zamezení dalšího šíření v případě zjištěného výskytu v rozmnožovacím materiálu. V přílohové části závěrečné práce je problematika doložena dokumentací o prováděném uznávacím řízení a fotografiemi o metodách testování a projevu škodlivého organismu. 8
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Historie sledování patogena První zpráva o výskytu Candidatus Phytoplasma Mali u třešní (Prunus avium), meruněk (Prunus armeniaca) a slivoní (Prunus domestica) je ze Slovinska. Fytoplazma nebyla detekována z listů nebo lýka sledovaných stromů třešní, ale z kořenů třech stromů. Dále byla detekována ve dvou stromech meruněk z 29 a v jednom stromu z 34 slivoní (Mehle at al., 2007). Proliferace jabloně byla původně popisována jako růstová fyziologická anomálie. Později infekční původ byl zaznamenán v Itálii a v ČR se příčiny tohoto onemocnění sledovaly již počátkem šedesátých let. Průběh onemocnění naznačoval, že se může jednat o virový původ, ale nalezením tělísek podobných mykoplazmám, tzv. MLO organismy, bylo konstatováno, že onemocnění způsobuje fytoplazma, která je geneticky podobná fytoplazmě způsobující chřadnutí hrušní (PD - Pear decline) a evropské žloutence peckovin (ESFY European Stone Fruit Yellows Phytoplasma), (Erbenová, Kučerová, 2005). Hlavní příznaky přítomnosti proliferace jabloně na ovocných stromech je metlovitost výhonů a tvorba malých plodů. Po laboratorní analýze infikovaných stromků odrůdy Golden Delicious byla prokázána ztráta apikální dominance (Hegele et al., 1998). První výskyt fytoplazmy proliferace jabloně na stromech hrušní detekované zároveň s přítomností chřadnutí hrušně (Pear decline) byl popsán v Maďarsku v roce 1998 (Serrone et al., 1998). První informace z jižní Itálie je z roku 1996, kdy ve vzorcích odebraných v letech 1994 1995 ze stromů, které jevily příznaky proliferace jabloně, byla metodou PCR detekována přítomnost této fytoplazmy u všech analyzovaných vzorků (Marcone et al., 1996. Volné šíření proliferace jabloně bylo sledováno v ovocných sadech jabloní v Porýní- Falci (Německo) po více než 3 roky. Během šetření se v některých případech šíření fytoplazmy zvýšilo až o 40 %. Bylo vysloveno podezření, že důvodem šíření mohou být dotýkající se a prorůstající kořeny jednotlivých stromů. Dále byl v ovocných sadech zjištěn 9
velký výskyt Fieberiella florii, u některých jedinců byla detekována přítomnost fytoplazmy (Bliefernicht, Krczal, 1995). V provincii Friuli-Venezia Giulia v severní Itálii byl pozorován výskyt proliferace jabloně na odrůdách Florina, Prima a Priscila vysázené v letech 1985 1990 v ovocném sadu pěstovaném v režimu ekologického zemědělství. Výskyt napadených ovocných stromů se jevil lokální, což mohlo ukazovat na omezenou schopnost pohybu vektora (Loi et al., 1995). Větší množství podnoží bylo naroubováno infikovanými odrůdami Cox s Orange Pippin a Golden Delicious a sledování bylo prováděno 4 roky. Naroubované stromky reagovaly velmi rozdílně a byly podle symptomatických projevů rozděleny do pěti skupin. Skupina I: odrůdy roubovány na Malus pumila, charakterizováno nízkou výtěžností, nízkou úmrtností, vysokým počtem metlovitosti a vysokou přítomností fytoplazmy v laboratorní analýze. Skupina II: vysoká úmrtnost jedinců. Skupina III: úmrtnost stejná jako ve skupině II, nižší přítomnost fytoplazmy při laboratorní analýze. Skupina IV: mortalita jedinců kolem 50 %, přítomnost fytoplazmy v laboratorní analýze nízká. Skupina V: většina stromků byla bez příznaků přítomnosti proliferace, nízká mortalita, laboratorní analýzy obvykle nulové. Tato skupina byla roubována na podnože pocházející s křížení Malus sieboldii a Malus sargentii s Malus pumila (Kartte, Seemüller, 1991). V pokusech roubování odrůd jabloní na různé podnože byla pozorována různá úroveň poškození ovocných stromků. V první skupině, kdy odrůda byly roubována na podnože Malus sylvestris, Malus baccata a Malus sikora, byly symptomy poškození po infekci pozorovány každý rok, ale růst nadzemních i podzemních částí stromků se jevil normální. Ve druhé skupině byla odrůda roubována na Malus kansuensis, Malus x moerlandsii, Malus tschonoskii a Malus x purpurea Lemoinei a příznaky infekce a špatný růst byla pozorovány během prvních dvou let. Ve třetí skupině kříženců podnoží s Malus sieboldii vykázaly malou úmrtnost a nevykazovaly příznaky onemocnění. Tyto podnože by mohly být potenciální pro rozmnožování (Kartte, Seemüller, 1988). Onemocnění je v dnešní době rozšířeno ve všech státech Evropy. Růst napadených stromů je snížen o 30 40 %, výnos až o 95 %, počet plodů je nižší až o 86 %, nižší počet semen a hmotnost ovoce, horší kvalita plodů. Mezi nejdůležitější příznaky onemocnění patří zvětšení palistů a typickým znakem, který však nebývá pravidelně se objevující a obvykle se ukáže na rychle rostoucích výhonech během šokové fáze, je metlovitost. Tato 10
vzniká předčasným rašením pupenů ve vrchní části letorostů diferenciovaných v průběhu léta až na další vegetační období, výhonky jsou slabé, s hlavním letorostem svírající ostrý úhel a jsou napadány patogenem způsobujícím padlí jabloňové. Obdobně metlovatí i kořenový systém (Čača et al., 1981). Mikroorganismus jako mykoplazma byl detekován elektronovým mikroskopem z kořenů a abnormálních výhonů uměle infikovaných rostlin (Brčák et al., 1972). Sledování různých skupin odrůdy Golden Delicious štěpovaných na různých podnožích (M4, M7, M9) prokázalo nižší obsah dusíku a draslíku o 21 až 29 % než kontrola. Ve všech analyzovaných vzorcích byl průměrně nižší obsah o 23 %, draslíku o 36 % a vápníku o 43 % než kontrola (Schmidle, Kunze, 1972). 3.2. Zařazení proliferace jabloně v systému Soustava: Vitae živé organismy Doména: Bacteria bakterie Kmen: Firmicutes Třída: Mollicutes Řád: Acholeplasmatales Čeleď: Acholeplasmataceae Rod: Phytoplasma ( Candidatus Phytoplasma ) Apple proliferation phytoplasma Obvykle rozvoj lidské činnosti vede k vědeckému poznání při zkoumání souvisejících činitelů. Škodlivé organismy projevující se v případě fytoplazem (v minulosti mykoplazem) různými deformacemi rostlin, barevnými odchylkami, zezelenání květů, bezsemenností rostlin, maloplodostí až mortalitou rostlin se připisovali virům, protože byl prokázán přenos pomocí vektorů. Objevem fytoplazmy v lýku aster v roce 1967 (Doi et al., 1967) a později pomocí laboratorních analýz při určování genetických relací fytoplazem, byl pro tyto organismy zaveden dočasný klasifikační systém (tzv. fylogenetický klasifikační systém) založený na kategorii Candidatus, rod Candidatus Phytoplasma, druh Candidatus Phytoplasma Mali. Podrobněji viz v Přehledu vybraných druhů a izolátů fytoplazem a jejich klasifikace podle IRPCM (2004), Lee et al. (1998), Seemüller et al. (1998), Wei et al. (2007), Navrátil, M., Fialová, R. (eds.), 2008. 11
3.3. Popis hostitele a popis proliferace jabloně Popis hostitele Klasifikace rodu Malus: Říše: Plantae rostliny Podříše: Tracheobionta cévnaté rostliny Oddělení: Magnoliophyta krytosemenné Třída: Rosopsida vyšší dvouděložné Řád: Rosales růžotvaré Čeleď: Rosaceae růžovité Rod: Malus - jabloň Obdobně jsou v klasifikaci dalších potenciálních hostitelů proliferace jabloně zařazeni rody Pyrus a Prunus. Do hlavního hostitele proliferace jabloně rodu Malus patří dnes přes 30 různých samostatných druhů, přitom Malus pumila (jabloň nízká) a Malus sylvestris (jabloň lesní) a další jsou považovány za původní druhy současných ušlechtilých odrůd. Některé z původních druhů jsou samostatné botanické druhy volně rostoucí v Zakavkazí (Írán, Turkestán) a tato oblast je považována za primární zdroje všech dnes pěstovaných odrůd. Postupně záměrnou činností člověka se pěstování jabloní rozšířilo přes Malou Asii, Řecko a Itálii do celé Evropy a později do všech částí světa (kromě severního a jižního pólu). Dnes v oblasti ovocnářství tvoří jabloň nejpěstovanější ovocný druh, zejména v severní části mírného pásma představuje obvykle pěstování jabloní nad 50 %. Pro školkařskou produkci ovocných stromků je použitelné z rodu Malus jednak osivo některých botanických druhů (např. jabloň lesní) a jednak podnože množené vegetativně (např. typy J-TE-G, M 27, M 9, J-TE-E, M7, MM 106, MM 111, A2 a další), které vznikly záměrným šlechtěním. Všeobecně jabloň pro úspěšné pěstování má vysoké požadavky na stanoviště a výživu, jinak podléhá špatnému vývinu a tím citlivostí na škodlivé organismy a různé fyziologické poruchy, v konečném důsledku ke špatné a nízké plodnosti. Pokud jsou zajištěny dobré agroekologické podmínky (světlo, teplota, vláha, půdní podmínky, správná poloha, vhodná odrůda ve vztahu k podnoži), tak jako ovocný druh lze jabloň pěstovat od 12
subtropických oblastí až do oblastí severního mírného pásma, kde průměrná roční teplota je nad 6 C a až 700 m n. m. Přitom je nutné téměř vždy dát pozor na zamokřené polohy a mrazové kotliny, nevhodné jsou rovněž příliš výsušné polohy, pokud není zajištěna závlaha. Pro většinu odrůd je limitujícím faktorem úspěšného pěstování zvládnutí ochrany na strupovitost jabloně (Venturia inaequalis), z dalších významných škodlivých činitelů je to padlí jabloňové (Podospharea leucotricha), ze škůdců obaleč jablečný (Cydia pomonella), květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), pilatka jablečná (Haplocampa testidinea), z virových chorob je to mozaika jabloně (Apple mosaic virus), z fytoplazem zmiňovaná proliferace a z bakterióz bakteriální spála (Erwinia amylovora). Popis proliferace jabloně Ve starší literatuře je proliferace jabloní popisována jako virový čarověník jabloní. Je popisováno, že spící pupeny raší, listy jsou obvykle menší a užší, listy světlejší, slabší růst, nižší výnosy ovoce, které má dlouhé stopky a zvětšené palisty. Listy mají ostřejší a nepravidelné zoubkování. Onemocnění se vyskytuje ve Švýcarsku, Holandsku, v Itálii. Byl zjištěn snadný přenos roubováním. Mezi bezpříznakové odrůdy patří Antonovka, mezi náchylné odrůdy patří Delicious, Banánové zimní, Jonathan, Coxova reneta, Boskoopské a Baumanova reneta (Blattný et al., 1956, příloha 1). Hostitelskými rostlinami viru jsou jabloně a hrušně. Onemocnění způsobuje zvětšení palistů se zoubkovaným okrajem a zkrácení listových řapíků, postranní větve vystupují v ostrém úhlu od hlavních větví. Stromy v jarním období raší o 1 2 týdny dříve a naopak ukončení vegetace na podzim je dřívější při výraznějším zbarvení do červena. Onemocnění způsobuje i plnokvětost nebo prorůstání květních pupenů v listy, případně může nastat kvetení v průběhu léta z pupenů připravených na další rok. U starších stromů je běžné zmnožení větví, tzv. metlovitost, zvláště u vlků, které vznikají prorůstáním pupenů. Květy jsou nenormální, ovoce je špatně vyvinuté s nižším obsahem cukrů a kyselin, malé, osivo deformované a špatně klíčí. Virus se přenáší roubováním a očkováním a pravděpodobně se přenáší křísy. Odrůdy jsou různě náchylné a z podnoží bývají příznaky zejména u typu M 4. Plody jsou menší, ulpívají na větvích, jsou méně chutné, mají horší skladovatelnost. Nebezpečí proliferace spočívá zejména v tom, že může být mnoho let v latentní podobě. Typické příznaky se projeví při hlubokém zmlazení nebo 13
přeroubování staršího stromu. Mezi náchylné odrůdy patří Boskoopské, Coxova reneta, Jonathan, Golden Delicious, Boikovo, Ontario, Astrachán bílý, Kanadská reneta, tolerantní se jeví Lord Lambourne, Herme, Antonovka. Zastavení růstu napadených stromů může být o 30 až 40 % a snížení výnosů ovoce od 24 % (Ontario) až do 87 95 %, např. Coxova reneta (Lanák et al., 1969; Dvořák, A. 1987; Zacha et al., 1989). Přenos je prokázán i pomocí vektorů, např. penodějka Philaenus spumarius a další křísy. Infikováni mohou být jednotlivá vývojová stadia, kdy inkubační doba může být až dva roky a infekčnost si zachovají po celý život (Hluchý, et al., 1997). Mezi nejvýznamnější evropské autory popisující virová onemocnění a onemocnění způsobující virům podobné organismy patří Mária Németh, Virus, mycoplasma and rickettsia diseases of fruit trees, Akadémiai Kiadó, Budapest, 1986, kde kromě jiného uvádí, že u napadených stromů je snížen obsah chlorofylu až o 23 % a stromy se jeví chlorotické. Charakter projevů proliferace jabloně ukazuje, že je nesystémový, parciální. Pro účely testování je nutné znát průběh a projevy onemocnění. Tělíska fytoplazmy jsou téměř vždy detekovatelné z kořenů rostlin na rozdíl od nadzemních částí, kdy jsou detekovatelná pouze v určitém období (léto, podzim), přitom nejsou prokazatelná v průběhu vysokých teplot. V kořenovém systému lze tělíska najít i při odběru 20 C pod nulou (Erbenová, Kučerová, 2005). Z vědeckého hlediska patří proliferace jabloně mezi jednoduché prokaryotní organismy bez pevné buněčné stěny, jež je možné ji identifikovat pomocí elektronového mikroskopu. Vyskytuje se výhradně v sítkovicích rostlin a v těle přenašečů (vektorů). Všeobecně k detekci fytoplazmóz se používají různé laboratorní metody vyvinuté převážně závěrem minulého století. Dočasná klasifikace byla stanovena na základě genetické příbuznosti. 3.4. Hostitelé proliferace jabloně Amelanchier grandiflora, A. laevis, Cataranthus roseus, Cotoneaster melanocarpa, C. tomentosa, Crateagus monogyma, C. oxyacantha, Cydonia vulgaris, Chaenomeles japonica, Malus baccata, M. coronaria, M. Dawsoniana, M. Eleyi, M. floribunda, M. fusca, M. gloriosa, M. Halliana, M. ionensis, M. kansuenis, M. platycarpa, M. prunifolia, 14
M. pumila, M. purpurea, M. robusta, M. sikimensis, M. toringo, M. x Dawsoniana, Mespilus germanica, Photinai villosa, Pyracantha coccinea, Pyrus communis, Sorbus aria, S. aucuparia, S. hybrida (Németh, 1986). 3.5. Přenašeči (vektoři) proliferace jabloně Nejvýznamnější vektoři jsou mery Cacopsylla picta (Förster) - mera jabloňová) a Cacopsylla melanoneura (Förster) - mera černožilná. Klasifikace rodu Cacopsylla: Říše: Animalia živočichové Podříše: Eumetazoa Kmen: Arthropoda členovci Třída: Insecta hmyz Řád: Hemiptera polokřídlý Čeleď: Psyllidae merovití Rod: Cacopsylla mery Druh: Cacopsylla picta, Cacopsylla melanoneura Mera jabloňová je dlouhá přibližně 3,5 mm, její rozšíření je v celé Evropě, v průběhu vegetace přežívá na jabloních, v zimních obdobích ve vyšších polohách v jehličnatých lesích. Za rok má jednu generaci. Mera černožilná je rovněž dlouhá přibližně 3,5 mm, v průběhu vegetace přežívá na celé řadě růžovitých rostlin, přezimuje stejně jako předešlá ve vyšších polohách. Za rok má jednu generaci. Nelze opomenout při šíření proliferace jabloně z bezpříznakových stromů na velké vzdálenosti i lidský faktor, kdy i vdnešní době může být velkým problémem tohoto onemocnění. Přenos osivem jabloní případně půdními háďátky (např. Xiphinema, Longidorus) prozatím nebyl prokázán. 15
3.6. Základní právní úprava v Evropské unii a v ČR (předpisy platné v současné době) Evropská unie tzv. marketingové směrnice Směrnice Rady 92/34/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Komise 93/64/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Komise 93/79/EHS ze dne 21. září 1993, kterou se stanoví dodatečná prováděcí ustanovení týkající se odrůdových seznamů rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 92/34/EHS (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (přepracované znění; doposud nemá prováděcí předpisy). 16
Evropská unie rostlinolékařské předpisy Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. Česká republika Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). Vyhláška č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. 17
4. PRODUKCE CERTIFIKOVANÉHO ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU 4.1. Analýza legislativy Právní předpisy Evropské unie marketingové směrnice První směrnice (tzv. marketingová směrnice), která stanovila všeobecné a základní pravidla společného trhu s rozmnožovacím materiálem ovocných rostlin v Evropském hospodářském společenství, aniž byly dotčeny rostlinolékařské předpisy, byla přijata v roce 1992. V seznamu druhů, kterých se tato směrnice týkala a které podléhaly úřednímu dozoru při výrobě a uvádění do oběhu, byl i rod Malus. Směrnice Rady 92/34/EHS, o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (a její prováděcí směrnice), sice definovala VF (virus free = viruprostý, tj. testovaný na všechny známé viry a virům podobné organismy) a VT (virus tested = testovaný na vyjmenované viry a virům podobné organismy) materiál pro případné označení, ale metody, rozsah a četnost testování nestanovila. Stanovila pouze minimální požadavky na zdravotní stav rostlin CAC materiálu (Conformitas Agraria Communitatis = konformní rozmnožovací materiál), kdy alespoň při zrakovém zkoumání jsou rostliny v zásadě prosté škodlivých organismů a původců chorob snižujících jakost (Směrnice Komise 93/48/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS, čl. 3). Přitom na rod Malus se vztahovaly všechny viry a virům podobné škodlivé organismy. Pokud některé členské státy uplatňovaly při rozmnožování ovocných rodů a druhů doporučená certifikační schéma pro předzákladní, základní a certifikovaný materiál, tak pravidla byla stanovena na národní úrovni jednotlivých členských států (Směrnice Komise 93/48/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle Směrnice Rady 92/34/EHS, článek 7). Původní Směrnice Komise 92/34/EHS byla přepracována a zveřejněna v roce 2008 Směrnice Rady 2008/90/ES, ze dne 29. září 2008, o uvádění na trh rozmnožovacího 18
materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Podle článku 4 budou stanoveny zvláštní požadavky na ovocné roy a druhy určující podmínky, které musí splňovat předzákladní, základní a certifikovaný rozmnožovací a CAC materiál, kromě jiného i s ohledem na zdravotní stav rostlin, testovací metody a postupy kzabezpečení zdraví rostlin. Právní předpisy Evropské unie rostlinolékařské předpisy Mezinárodní úmluva na ochranu rostlin (International Plant Protection Convention, IPPC) přijata v Římě 6. prosince 1951 (později doplněna v roce 1979 a revidována v roce 1997, v současné době 178 signatářů), k níž přistoupila ještě ČSSR v roce 1982, položila základ ochrany rostlin před škůdci a chorobami, při prevenci před jejich zavlečením a šířením. Přílohou této dohody byl Vzor rostlinolékařského osvědčení, kterým vývozní stát stvrzoval, že rostliny, části rostlin nebo rostlinné výrobky jsou prosté škodlivých organismů vyhovující platným předpisům na ochranu rostlin dovážejícího státu. V návaznosti na tuto mezinárodní úmluvu bylo nutné vydat rostlinolékařské předpisy uvnitř Evropského hospodářského společenství, protože opatření proti šíření a případná eradikace škodlivých organismů jednotlivými členskými státy byla na různé úrovni a harmonizací předpisů bylo nutné odstranit případné překážky volného obchodu. Směrnice Rady 77/93/EHS, o ochranných opatřeních uvnitř členských států proti zavlékání škodlivých organismů rostlin a rostlinných výrobků, byla přijata 21. prosince 1976. V příloze I byla ještě proliferace jabloně řazena mezi viry a mykoplazmy, jejichž dovoz je zakázán ve všech členských státech. V případě dovozu dřevin rodu Malus materiál byl doprovázen dokumentem stvrzujícím, že v místě pěstování se v posledním vegetačním období viry a mykoplazmy na rostlinách nevyskytovaly. Později byla tato směrnice novelizována a specifikace upřesněna o ustanovení, že rostliny pocházejí z oblastí prostých proliferace jabloně a buď byly vypěstovány podle certifikačního schématu, a nebo byly matečné rostliny, ze kterých rozmnožovací materiál pochází, testovány minimálně jednou za šest let na indikátory nebo jinými rovnocennými metodami. Obdobně je proliferace jabloně řešena i v posledním platném předpisu Směrnice Rady 2000/29/ES, o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství. 19
Právní předpisy Evropské unie další vývoj V současné době probíhá v Evropské unii rozsáhlá diskuse, zda v marketingové směrnici mají být uvedeny i tzv. regulované (karanténní) škodlivé organismy, kam kromě jiného patří i proliferace jabloně, nebo budou uvedeny pro účely certifikace pouze v rostlinolékařských předpisech. Vývin právních předpisů v EU dnes naznačuje, že rostlinolékařské předpisy budou obsahovat všechny škodlivé organismy (karanténní a kvalitativní), které se na rozmnožovacím materiálu vyskytují a které snižují jeho jakost, včetně metod testování. Marketingové směrnice budou obsahovat jenom principy rozmnožování kromě zdravotního stavu rostlin. Zároveň jsou připravované společné předpisy pro veškerý rozmnožovací materiál s cílem je vydat formou NAŘÍZENÍ, které bude přímo aplikovatelné do národní legislativy všech členských států. Právní předpisy České republiky Právní základ uznávání (certifikace) rozmnožovacího materiálu byl položen zákonem č. 128/1921 Sb., o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení kulturních rostlin. Tento zákon z období první Československé republiky byl prvním zákonem tohoto druhu na světě, týkal se především semenářství polních plodin a pozdější legislativa pro rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů vycházela právě ze semenářských norem. Různá opatření proti zavlékání škůdců při výrobě, dovozu, průvozu a vývozu se objevovala v legislativě bývalého Československa průběžně, tzv. vnější a vnitřní karanténa. Virózy na ovocných dřevinách bez bližší specifikace jako předmět vnitřní a vnější karantény se objevují poprvé až v prováděcím předpisu k zákonu č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve vyhlášce č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby a ve vyhlášce č. 63/1964 Sb., o ochraně proti zavlékání škůdců a chorob rostlin a plevelů při dovozu, průvozu a vývozu (vnější karanténa). V roce 1977 byly tyto předpisy novelizovány a ve vyhlášce č. 51/1977 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 63/1964 Sb., o ochraně proti zavlékání škůdců a chorob rostlin a plevelů při dovozu a vývozu (vnější karanténa), byla proliferace jabloně vyjmenována poprvé v seznamu škůdců vnější karantény. 20
Ve vyhlášce č. 83/1997, o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, 21 je proliferace jabloně (Apple proliferation phytoplasma) uvedena v seznamu škodlivých organismů, na které se vztahuje ohlašovací povinnost (viz příloha č. 1 vyhlášky), jakožto dovoz a průvoz rostlin rodu Malus napadených viry a virům podobnými organismy (viz příloha č. 6 a 7 vyhlášky). Původní ČSN 46 3601 Osivo a sadba ovocných dřevin platná 1. května 1980 (v zásadě prováděcí předpis k zákonu č. 61/1964 Sb.) rovněž obsahovala regulaci proliferace jabloně, později revidovaná a platná od 1. února 1990 obsahovala nesmí se vyskytovat. ČSN byly platné až do roku 1996. I když testování rozmnožovacího materiálu vyjmenovaných ovocných druhů probíhalo v České republice prakticky od roku 1965, tak až zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin a zejména jeho prováděcí předpis, vyhláška č. 191/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, poprvé popsal zvláštní jakostní třídy : viruprostý materiál, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě mezinárodně uznávaných metod shledán prostý všech známých virů a organismů podobných virům přirozeně se vyskytujícím v rámci daného rodu, materiál testovaný na virózy, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě mezinárodně uznávaných metod shledán prostý hospodářsky významných virů a virům podobných organismů. V příloze č. 6 a 7. této vyhlášky byly zdravotní třídy pro jabloně stanoveny následovně: Viruprostý materiál: Apple mosaic virus Mozaika jabloně Apple chlorotic leafspot virus Chlorotická skvrnitost listů jabloně Apple stem grooving virus Žlábkovitost kmene jabloně Apple rubbery wood Gumovitost jabloně Apple flat limb Zploštělost jabloně Apple stem pitting Mělká vrásčitost kmene jabloně Apple Spy 227 epinasty and decline Epinastie a odumírání Spy 227 Apple platycarpa scaly bark Šupinatost kůry Malus platycarpa Apple horseshoe wound Podkovitost jabloně Apple proliferation Proliferace jabloně
Materiál testovaný na virózy Apple mosaic virus Apple chlorotic leafspot virus Apple stem grooving virus Apple rubbery wood Apple flat limb Apple proliferation Mozaika jabloně Chlorotická skvrnitost listů jabloně Žlábkovitost kmene jabloně Gumovitost jabloně Zploštělost jabloně Proliferace jabloně Tento systém je v českém prostředí uplatňován doposud a má mezinárodní srovnání. 4.2. Certifikační schéma a testování rozmnožovacího materiálu jabloní Základní principy výroby zdravého rozmnožovacího materiálu jabloní (hrušní, kdouloní) podle doporučeného certifikačního schématu EPPO (European and Mediterranean Plant Protection Organization) Princip certifikačního schématu spočívá na těchto pěti základních prvcích: a) původ odrůdy a její pomologické vlastnosti, b) pravost a čistota odrůdy, c) původ jednotlivých kategorií a generací rozmnožovacího materiálu, d) zdravotní stav rostlin, e) kvalita rozmnožovacího materiálu. Odrůda Šlechtitel cíleně na základě sledovaných pomologických hodnot vybírá vhodného jedince případně více jedinců stávající odrůdy, případně sleduje a vybírá nově vyšlechtěnou odrůdu, která by již v této fázi měla být rozmnožena na několik kusů. Sleduje zejména znaky odrůdy, které jsou pro šlechtitele významné vzhledem k předpokládanému účelu pěstování, a sleduje, zda stávající odrůda nebo nová odrůda zachovává původní vlastnosti, pro které je sledována. Je to kandidátní rostlina (kandidátní rostliny) pro uplatnění v dalších systému rozmnožování. Obdobně se postupuje v případě výběru 22
podnoží pro vegetativní rozmnožování. U generativních podnoží by mělo být cílem vybrat typ odrůdy (semenného stromu), která produkuje vyrovnané (uniformní) potomstvo. Vybrané kandidátní rostliny jsou pěstovány ve vhodné izolaci (obvykle technický izolát) jednotlivě a odděleně od jiného rozmnožovacího materiálu tak, aby byla zajištěna ochrana proti škodlivým činitelům, v důsledku kterých by mohly být kandidátní rostliny znehodnoceny. Kandidátní rostliny jsou považovány za šlechtitelský materiál, který ještě nepodléhá uznávání (certifikaci), ale šlechtitel o něm vede podrobnou evidenci, aby později mohl prokázat původ odrůdy. Produkce předzákladního rozmnožovacího materiálu Z kandidátních rostlin se odebírá rozmnožovací materiál (rouby, očka) pro účely testování na rostlinné indikátory. Na zdravou podnož (doporučuje se používat semenáč jabloně, na který se generativním rozmnožováním podle dosavadního vědeckého poznání viry a virům podobné organismy nepřenáší) se ve spodní části naočkuje indikátor a nad ní očko z vybrané kandidátní rostliny, tzv. metoda dvojího očkování (viz obrázek 1 a 2). Očkování se provede minimálně v pěti opakováních z každé kandidátní rostliny na různé doporučené indikátory. Očkování se provádí v polních podmínkách v případě, že není nebezpečí přenosu testovaného škodlivého organismu z okolních porostů, nebo se provádí v technických izolátech odděleně od ostatních rostlin. Pokud kandidátní rostliny byly otestovány na všechny doporučené indikátory a sledovány po stanovenou dobu s negativním výsledkem, mohou se kandidátní rostliny prohlásit za předzákladní rozmnožovací materiál a umístit do technického izolátu (viz obrázek 6). Metody testování vegetativně rozmnožovaných podnoží jsou obdobné s tím rozdílem, že na rozmnožovací materiál pocházející zkandidátní rostliny (z kandidátních rostlin) se očkuje (roubuje) pouze indikátor. Případné ozdravování žádané odrůdy probíhá tak, že se naočkuje (naroubuje) na bezvirózní podnož. Doporučuje se u jabloně použít podnož vypěstovanou generativně, kdy podle dosavadního vědeckého poznání se sledované škodlivé organismy osivem nepřenáší. Rostlina se kultivuje v dalším období v termokomoře při stanovené teplotě a stanovenou dobu. Pokud se potom testováním výše uvedenou metodou neprojeví škodlivý organismus, 23
může být rostlina rovněž prohlášena za předzákladní rozmnožovací materiál a umístí se do technického izolátu. Udržování matečných porostů předzákladního rozmnožovacího materiálu Testovaný předzákladní rozmnožovací materiál je udržován v podmínkách zabraňujících infekci, je pravidelně vizuálně sledován a v případně potřeby retestován vhodnými metodami, které jsou prokazatelné pro detekci sledovaného škodlivého organismu. Testované rostliny s pozitivním výsledkem musí být neprodleně z izolátu odstraněny. Doporučuje se, aby tento předzákladní materiál byl rozmnožen a vysázen odděleně od ostatních sadů, kde po určitou dobu by měl být sledován na pravost a čistotu odrůdy, tzv. srovnávací výsadby, případně tuto výsadbu lze prohlásit za udržovací šlechtění. Předzákladní rozmnožovací materiál přemnožen v technickém izolátu za přísných zdravotních podmínek a umístěn opět v technické izolaci je považován opět za předzákladní rozmnožovací materiál. Produkce základního rozmnožovacího materiálu Základní rozmnožovací materiál pro odběr roubů a oček se získá přemnožením předzákladního rozmnožovacího materiálu s přihlédnutím na minimalizaci potřebného množství a v případě ušlechtilých odrůd je tento naroubován na podnože stejné kategorie a zdravotního stavu. Materiál je vysázen do tzv. prostorového izolátu, kde musí být pravidelně vizuálně kontrolován a namátkově laboratorně testován na přítomnost sledovaných škodlivých organismů. Obvykle se na základním rozmnožovacím materiálu neponechávají květy z důvodu nebezpečí infekce (zejména Erwinia amylovora). Základní materiál vegetativně rozmnožovaných podnoží se získá přemnožením předzákladního rozmnožovacího materiálu. V případě výskytu škodlivého organismu na rozmnožovacím materiálu musí být pozitivní stromy neprodleně odstraněny, případně mohou být stanovena další ochranná opatření. 24
Produkce certifikovaného rozmnožovacího materiálu Certifikovaný rozmnožovací materiál pro odběr roubů a oček je získán ze základního rozmnožovacího materiálu naroubováním na podnože stejné nebo vyšší kategorie. Matečný porost vegetativně rozmnožovaných podnoží je získán přemnožením základního rozmnožovacího materiálu. Materiál je vysázen do podmínek zaručující určitou ochranu proti škodlivým činitelům, tj. vytvoření bezpečné vzdálenosti od případných zdrojů infekce vzhledem k způsobu pěstování. Celý průběh procesu výroby rozmnožovacího materiálu podle schématu je kontrolován úředním osobou tak, aby byl znám původ každé rostliny. Metody testování rozmnožovacího materiálu Testování na dřevité indikátory je povinné a nenahraditelné. Může být provedeno v polních podmínkách nebo v technických izolátech. Používá se metoda dvojího očkování (viz obrázek 1 6) a sledování rostlin má být prováděno minimálně po dobu dvou let, v případě sledování na plodové škodlivé organismy aspoň po dobu dvou vegetačních období, kdy sledované rostliny přinesou úrodu ovoce. Při testování podnoží se na podnož očkuje pouze indikátor. Sledování je obdobné jako u ušlechtilé odrůdy. Při testování v technických izolátech by měla být zabezpečena regulace teploty (18 C až 25 C). Jako indikátor pro testování proliferace jabloně se používá odrůda Golden Delicious, v případě výskytu se detekuje metlovitost a zvětšení palistů. Testování na bylinných indikátorech je doplňková metoda pro detekci zejména mechanicky přenosných škodlivých organismů. Provádí se v technických izolátech opět za možnosti regulace teploty (18 C až 25 C). Laboratorní metody, jako je např. test ELISA, PCR (nejvíce využívána zejména pro detekci proliferace jabloně), molekulární hybridizace, DAPI, případně další, jsou rovněž považovány za doplňkové. Testování na bylinných indikátorech a laboratorní metody jsou rychlé a relativně ekonomicky výhodné zejména pro otestování rozmnožovacího materiálu s cílem vyřadit infikované rostliny z certifikačního procesu resp. pro zařazení rostlin do ozdravovacího procesu. 25
Všeobecně lze použít pro testování rozmnožovacího materiálu i jiné metody než doporučuje EPPO, ale výsledky musí být prokazatelné a opakovatelné. Ozdravování infikovaných rostlin Speciálně ozdravování jabloní infikovaných rostlin proliferací jabloně je poměrně obtížné a nezaručuje vždy výsledný efekt. Rostliny jsou udržovány v termokomoře při teplotě 38 C po dobu 21 dnů (Németh, 1986). Némethová dále uvádí (podle Georgiu, E.; 1976), že ošetření horkým vzduchem při teplotě 50 C došlo k ozdravení materiálu a potom 55 % oček při očkování se ujalo. Z praxe jsou však výsledky termoterapie rozporuplné a v případě potřeby provedení ozdravení je bezpodmínečně nutné věnovat procesu maximální pozornost. Technicky se v termokomoře odebírají vegetační vrcholy a opakovaně se laboratorně testují až do doby, kdy není zjištěna přítomnost proliferace. Následně je vhodné provést ještě testování na dřevitý indikátor (ústní sdělení zaměstnanců NAKTUIBOUW, Horst, 2002). U ozdravených rostlin ovšem je bezpodmínečně nutné provést ověření pomologických vlastností. Testování rozmnožovacího materiálu jabloní v podmínkách České republiky Počátky testování jabloní na indikátory jsou v České republice kolem roku 1965, kdy byly zpracovány metodiky testování a první výsadby byly provedeny v roce 1967 v katastru obce Jeleč (dnes k. ú Dolní Týnec, okres Litoměřice). Testování probíhalo ve Šlechtitelské stanici Těchobuzice (dnes SEMPRA Litoměřice s. r. o.), metodika testování z tohoto období je uvedena v příloze 2 a testovací karta viz příloha 3. Později po roce 1990 bylo přeneseno také testování jabloní na indikátory do Uniplantu šlechtění ovocných dřevin, Skrbeň. Testování prováděl původně zaměstnanec Šlechtitelské stanice v Těchobuzicích a významný šlechtitel odrůd jabloní (např. Dukát, Diadém, Domino, Desert, Denár a další) a podnoží jabloní (řada J-TE, později např. J-OH- A, Oltem a další) Ing. Antonín Dvořák. Dlouhodobě až dodnes se testování jabloní a jiných ovocných druhů provádí ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích. Testování v polních 26
podmínkách je vidět na obrázcích 1 až 5 (testovací školka). Otestovaný materiál bez příznaků onemocnění je přenesen do technických izolátů (viz obrázek 6 a 7) a po přemnožení do prostorových izolátů (viz obrázek 8). Na tomto pracovišti jsou trvale rozvíjeny i laboratorní metody k detekci škodlivých organismů, výstupy jsou závazné metodiky certifikačních schémat pro podmínky České republiky. VŠÚO Holovousy patří voblasti šlechtění a testování ovocných druhů mezi naše nejvýznamnější pracoviště a toto postavení si zachovává minimálně i ve středoevropském kontextu. 4.3. Uznávací řízení a kontrola rozmnožovacího materiálu jabloní Legislativní pravidla pro výkon úředního dozoru v procesu uznávacího řízení (certifikace) a kontroly konformního rozmnožovacího materiálu jabloní jsou v podmínkách České republiky předepsány zákonem číslo 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcího předpisu vyhláškou č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu. Základní definice a povinnosti výrobců rozmnožovacího materiálu jsou dány v zákonu, podrobnosti o rozmnožování jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce. Fytosanitární kontrola rozmnožovacího materiálu je prováděna ve smyslu zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. Tato kontrola je prováděna pouze s ohledem na možný výskyt regulovaných škodlivých organismů (karanténních škodlivých organismů), kam proliferace jabloně patří. Uznání (certifikace) množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu pocházejícího z tohoto množitelského porostu je možné pouze tehdy, pokud je úřední dozor podle obou předpisů vyhodnocen kladně. Obdobně to platí i pro CAC materiál. 27
Některé základní definice, vymezení pojmů Udržovací šlechtění je postup podle obecně uznávané praxe, zajišťující zachování uniformity a stálosti odrůdy. Šlechtitelský rozmnožovací materiál je rozmnožovací materiál odpovídající úřednímu popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který slouží k výrobě rozmnožovacího materiálu předstupně a nepodléhá uznávacímu řízení, pokud není uváděn do oběhu. Množitelský porost ovocného rodu a druhu je souvislá výsadba rostlin stejné skupiny porostů, stejného druhu, odrůdy, kategorie, generace, zdravotní třídy, stáří a u školkařských výpěstků též podnože. Rozmnožovací materiál předstupně (zkratka SE 1, pre-basic) je rozmnožovací materiál vyráběný nebo zajišťovaný udržovatelem odrůdy jako kategorie předcházející základnímu rozmnožovacímu materiálu. Základní rozmnožovací materiál (zkratka E, basic; u ovocných dřevin má dvě generace E I a E II) je rozmnožovací materiál vyrobený udržovatelem nebo pod jeho dohledem přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupně anebo sloužící k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu. Certifikovaný rozmnožovací materiál (zkratka C, certified) je rozmnožovací materiál vyrobený přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, z rozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu. Konformní rozmnožovacím materiálem (zkratka CAC) je rozmnožovací materiál odrůdy ovocného rodu a druhu, který nepodléhá uznávacímu řízení. Tento materiál nemůže být označen zdravotní třídou. Zdravotní třída je označení rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocného rodu a druhu, který je viru prostý nebo testovaný na viry. Pro označení zdravotní třídy se používá se zkratka VF a VT. jabloní Základní principy uznávání (schéma certifikace) rozmnožovacího materiálu Rozmnožovací materiál předstupně (SE 1): pochází ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, je udržován v podmínkách zabraňujících infekci jednotlivých rostlin, 28
je pravidelně kontrolován na přítomnost škodlivých organismů, které snižují jakost rozmnožovacího materiálu, je považován za předstupeň, je-li rozmnožen za stejných podmínek. Základní rozmnožovací materiál: první generace pochází přímým vegetativním rozmnožováním z rozmnožovacího materiálu předstupně a označuje se E I, druhá generace pochází přímým vegetativním rozmnožováním z první generace základního materiálu a označuje se E II. Certifikovaný rozmnožovací materiál (C): pochází z rozmnožovacího materiálu předstupně, z první nebo z druhé generace základního rozmnožovacího materiálu a označuje se C. Některé další podrobnosti rozmnožování jabloní a úřední kontrola Úřední kontrola rozmnožovacího materiálu jabloní probíhá minimálně v následujících stanovených termínech (tabulka 1): Tabulka 1 Porosty První přehlídka v době Druhá přehlídka v době Před sklizní letních roubů a Před dozráváním plodů Matečné roubové stromy řízků (obvykle první z důvodu ověření pravosti polovina července). odrůdy 1). Generativní a vegetativní podnože, zaškolkované podnože, výpěstky k expedici 1. 6. až 31. 8. (každého roku) 1. 8. až 30. 9. (každého roku) Výpěstky v kontejnerech 1. 5. až 30. 6. Před uváděním do oběhu. U konformního rozmnožovacího materiálu provádí dodavatel pravidelné kontroly při pěstování s ohledem na vývoj rostlin a vhodnou dobu zjištění případného výskytu škodlivého organismu, o tomto vede záznamy. V případě potřeby odesílá rostliny do laboratoře k provedení analýzy. Úřední dozor je proveden minimálně jednou za vegetační období v porostu a dále kontrola je provedena o vedení evidence o pěstování. 1) Po ověření pravosti odrůdy se v dalších letech odstraňují květy zdůvodu možného napadení Erwinia amylowora. 29
Požadavky (tabulka 2): na minimální izolační vzdálenost od výskytu proliferace jabloně Tabulka 2 Porosty SE 1 E I, E II C CAC Podnože generativní a vegetativní, matečné roubové stromy Semenné stromy (pokud jsou vegetativně přemnoženy) Zaškolkované podnože a školkařské výpěstky TI 500 m 250 m nestanovena TI 500 m 250 m nestanovena TI 500 m 0 m nestanovena Proliferace jabloně se v množitelských porostech nesmí vyskytovat. Poznámka: TI = technický izolát Ve stanovených termínech výrobci školkařského materiálu žádají dozorový orgán o provedení uznávacího řízení nebo podávají oznámení o rozsahu výroby konformního rozmnožovacího materiálu podle následujících skupin porostů (jabloně): - semenné stromy - podnože generativní a vegetativní - matečné roubové stromy a keře - zaškolkované podnože - školkařské výpěstky k expedici V procesu uznávacího řízení a kontroly konformního rozmnožovacího materiálu je každý množitelský porost ve smyslu definice identifikován v listinné podobě (příloha 4 až 6) a zkontrolován se skutečností. Výsledek uznávání je vystavení uznávacího listu (příloha 7) včetně příloh a oznámení o výrobě CAC materiálu, čímž může být materiál uváděn do oběhu. Celé skupině porostů je každoročně přidělen kód podle zavedeného systému, který slouží i vdalších letech k identifikaci původu každého porostu - odrůdy. V případě, že množitelský porost nevyhoví legislativním podmínkám, je vystaveno Rozhodnutí o neuznání (příloha 8). Rostlinolékařské předpisy Z hlediska rostlinolékařských předpisů je proliferace jabloně součástí soustavné rostlinolékařské kontroly a případný výskyt je hodnocen bez ohledu na kategorie 30