Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Jednatel s.r.o. Bakalářská práce Autor: Miroslav Dočekal Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Ladislav Soukup Písek Duben 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Horosedlech dne 8. 1. 2015 Miroslav Dočekal
Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval mému vedoucímu práce JUDr. Ladislavu Soukupovi za cenné rady, náměty a konzultace a mé účetní Ing. Janě Ernstové, za odbornou pomoc při psaní bakalářské práce.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá právním postavením jednatele společnosti ručením omezeným v českém právním řádu s důrazem na změny, které přinesl Zákon o obchodních korporacích. Cílem bakalářské práce bylo zpracování komplexního náhledu do procesu výkonu funkce jednatele. První část se věnuje charakteristice společnosti s ručením omezeným. Druhá a třetí kapitola je zaměřena na postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným s vymezením teoretických aspektů a základních právních institutů souvisejících s jednatelem s.r.o. Čtvrtá kapitola je věnována judikatuře českých soudů, zabývajících se problematikou jednatele s.r.o. v daných souvislostech. Klíčová slova společnost s ručením omezeným, jednatel, funkce, orgány společnosti, odpovědnost, judikatura, právní úprava, právnická osoba, společník, smlouva Annotation The work deals with the legal position of an executive director in a limited liability company in the Czech legal order with an emphasis on changes that the Business Corporations Act introduced. The aim of this thesis was to develop a comprehensive insight into the process of the performance of the executive director role. The first part is devoted to the limited liability company characteristic. Chapter two and three are aimed at the position of the executive director in the limited liability company with the definition of theoretical aspects and basic legal institutes related to the executive director of the limited liability company. The fourth chapter is devoted to the practise of the Czech courts dealing with the issues of the executive director of the limited liability company in the given context. Key words limited liability company, executive director, role, bodies of the company, responsibility, practice of the courts, legislation, legal person, partner, agreement
Obsah Úvod... 7 1. Prameny právní úpravy korporátního práva... 8 1.1 Hlavní prameny právní úpravy... 8 1.1.1 Další prameny právní úpravy... 10 1.2 Ostatní prameny korporátního práva... 11 2. Vymezení pojmu společnosti s ručením omezeným a její orgány... 12 2.1 Valná hromada... 13 2.1.1 Plná moc... 14 2.1.2 Jednání valné hromady... 14 2.1.3 Zápis... 15 2.1.4 Hlas... 15 2.2 Jednatel... 16 2.3 Dozorčí rada... 16 3. Jednatel společnosti s ručením omezeným... 18 3.1 Vymezení pojmu jednatele s.r.o.... 18 3.1.1 Náhradní jednatel... 20 3.1.2 Předpoklady pro výkon funkce... 20 3.1.3 Překážky ve funkci... 21 3.1.4 Informační povinnosti ve funkci... 21 3.1.5 Vznik funkce jednatele... 22 3.1.6 Zánik funkce jednatele... 22 3.1.7 Odstoupení z funkce jednatele... 24 3.2 Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným... 26 3.2.1 Souběh funkce jednatele... 28 3.3 Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným... 29 3.3.1 Zastupování společnosti s ručením omezeným... 30 3.3.2 Obchodní vedení společnosti... 30 3.4 Výkon práv a povinností jednatele... 32 3.4.1 Principy výkonu a práv... 32 3.4.2 Řádný hospodář... 32 3.4.3 Podnikatelský úsudek... 33
3.4.4 Pravidla o střetu zájmu... 34 3.4.5 Zákaz konkurence... 35 3.5 Prokurista... 36 3.6 Odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným... 37 3.6.1 Odpovědnost jednatele podle NOZ a ZOK... 38 3.6.2 Odpovědnost řádného hospodáře... 38 3.6.3 Odpovědnost při úpadku... 39 3.6.4 Trestní odpovědnost jednatele... 41 3.7 NOZ umožňuje podnikání i mladistvým... 43 4. Jednatel s.r.o. - v současné i starší judikatuře soudů... 45 4.1 Souběh vedoucích funkcí jednatele... 45 4.2 Jednatelé jednající společně jménem společnosti... 46 4.3 Škoda způsobená jednatelem... 47 4.4 Projev vůle jednatele společnosti s ručením omezeným... 47 4.5 Odpovědnost jednatele... 48 Závěr... 49 Příloha č. 1:... 50 Seznam použitých zdrojů:... 56 Seznam použitých zkratek:... 58
Úvod Při úvahách nad volbou tématu své bakalářské práce jsem byl přesvědčen, že můj výběr bude zaměřen na oblast českého práva soukromého. Důvodem tohoto výběru, byla právě rekodifikace, která v uplynulém roce nabyla účinnosti, a určitě v posledních dvou letech se stala předmětem většiny právních diskuzí, jak v odborných kruzích na akademické půdě, především však tato skutečnost byla po právu velmi medializována. Při rozhodování o výběru tématu bylo zaměření zřejmé, měla by to být oblast práva obchodního, vzhledem k tomu, že obchodní právo mne provází neustále, zejména 1v profesním, ale i běžném životě. Téma mé bakalářské práce je Jednatel s.r.o. Domnívám se, že spolu s komplexní právní úpravou Zákona o obchodních korporacích a to zejména společnosti s ručením omezeným, je to jedno z nejvýznamnějších témat, které byly rekodifikací dotčeny. V současné právní úpravě jsem uvítal zejména přechod z principu uzavřené společnosti k principu otevřené společnosti, zpřísnění odpovědnosti členů orgánů společnosti, jakož i nové právní instituty a úpravy. Cílem mé práce je podrobná analýza daného tématu se zaměřením na změny v právní úpravě, účinné od 1. ledna 2014. Přestože má práce bude převážně teoretická a popisná, pokusím se analyzovanou problematiku dát do souvislostí i s praktickými situacemi judikaturou. První kapitola je zaměřena na prameny právní úpravy korporátního práva. Ve druhé kapitole budou stručně vymezeny pojmy společnosti s ručením omezeným a jejích orgánů. Třetí kapitola zpracovává hlavní téma práce, a to analýzu postavení jednatele. Popisuji zde i úpravu vzniku a zániku funkce jednatele a podrobněji analyzuji i vztahy mezi jednatelem a společností. Jedná se o výkon práv i povinností jednatele či jeho odpovědnost. Čtvrtá kapitola je věnována judikatuře českých soudů, které projednávaly jednotlivé kauzy týkající se jednatelů a jejich činnosti. V závěru se budu snažit shrnout veškeré poznatky, kterých bylo při psaní této práce dosaženo.
1. Prameny právní úpravy korporátního práva Historii právní úpravy obchodního práva na našem území je možno datovat rokem 1863, k významným změnám této právní úpravy došlo v roce 1950, dále pak v roce 1964, kdy byl vydán tzv. hospodářský zákoník, a nakonec v roce 1991, kdy byl vydán obchodní zákoník. Jehož účinnost skončila k 31.12.2013 vzhledem k rekodifikaci soukromého práva účinnou od 1. 1. 2014. V současné době již obchodní právo jako samostatné odvětví právního řádu České republiky neexistuje. 1.1 Hlavní prameny právní úpravy Hlavním pramenem obchodního práva je nyní zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen ZOK/ a zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník /dále jen NOZ/. Pokud si položíme otázku jaký je mezi nimi vztah?. Odpověď je následující: Vztah mezi nimi je vztahem obecného a zvláštního. Kdy v postavení obecného předpisu je občanský zákoník a v postavení zvláštního předpisu zákon o obchodních korporacích. 1 Zjednodušeně řečeno zvláštní úprava v ZOK má přednost před obecnou úpravou v občanském zákoníku. V právní úpravě účinné od 1. 1. 2014 bylo obchodní právo definováno následovně: Obchodní právo je soubor právních norem, které upravují majetkoprávní postavení podnikatelů a vztahy vznikající mezi nimi v souvislosti s jejich podnikatelskou činností. 2 Obchodní právo tedy upravuje majetkové a s nimi související vztahy mezi podnikateli. Obchodní právo v pojetí účinném do 1. 1. 2014 upravovalo tytéž právní vztahy, jako právo občanské (tj. majetkové a s nimi související), avšak mezi zvláštní skupinou soukromých subjektů, kterými jsou podnikatelé. V rámci právního řádu České republiky obchodní právo tvořilo vzhledem ke své významnosti samostatné právní odvětví v subsystému soukromého práva. Po vydání nového občanského zákoníku v roce 2012 však došlo ke zrušení obchodního 1 STANĚK J.: Obchodní právo, VŠEM 2014, I. vyd.,isbn: 978-80-87839-30-0 str. 11 2 ŠVARC Z. a kol.: Základy obchodního práva, 2. Vyd., Vydavatelství a nakladatelství A. ČENĚK, Plzeň, 2009 str. 17 8
práva jako odvětví právního řádu, byl zrušen i obchodní zákoník jako jeho kodex. V tomto širokém kontextu bude pojem obchodní právo užívat i tato publikace s onou výhradou jeho neoficiálnosti. 3 S účinností od 1. ledna 2014 došlo v českém právním řádu k rekodifikaci soukromého práva. Základem je přijetí nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). Tento zákon obsahuje veškerou právní úpravu soukromého práva s výjimkou práva, které upravuje pracovněprávní vztahy a práva upravujícího registrované partnerství osob téhož pohlaví. Nahrazuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Na NOZ navazuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích dále jen ZOK). V rámci rekodifikace došlo ke zrušení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen ObchZ), který byl do té doby základem obchodního práva v ČR. Pro právní úpravu soukromoprávních a procesních vztahů byl přijat zákon č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém. Za pramen právní úpravy obchodních vztahů musíme považovat rovněž zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen rejstříkový zákon). Co se týká nového pojetí úpravy obchodního práva, podle důvodové zprávy k ZOK byl záměr zákonodárce takový, aby NOZ vycházel kromě jiného z jednoty soukromého práva s co možná největší univerzálností NOZ. Z toho plyne, že obchodní právo je možnou dílčí disciplinou práva soukromého. Nová právní úprava vychází z výsostního postavení NOZ. Jejím záměrem bylo zamezit duplicitě institutů občanského a obchodního práva v českém právním řádu. Cílem bylo vytvořit koherentní a harmonickou úpravu soukromého práva. ZOK se navíc věnuje pouze právní úpravě obchodních korporací, tudíž z užšího pohledu ne právu obchodnímu jako celku, ale jen právu korporátnímu. Za korporátní právo považujeme právo obchodních korporací. ZOK je koncipován tak, aby byla zachována ústavní zásada co není zakázáno, je dovoleno, aby byl zachován princip smluvní svobody a rovnosti stran a rovněž princip ochrany účastníka právních vztahů se slabším postavením (za takového účastníka je považován zejména pravidelně nepodnikající subjekt). 4 Jak již bylo zmíněno výše, současná právní úprava obchodního práva je v našem právním řádu koncipována tak, že základem právní úpravy je NOZ. Není-li nějaká situace situace upravena vůbec, připouští se zásada stanovená v NOZ použití analogie, tedy úpravy, co se 3 STANĚK J.: Obchodní právo, VŠEM 2014, I. vyd.,isbn: 978-80-87839-30-0 str. 8 4 Důvodová zpráva k ZOK Zdroj: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010, tisk 363/0, www.psp.cz. 9
obsahu a účelu týče, nejbližšího právního případu. I tady platí přednost ZOK před NOZ. Použije se tedy nejbližší ustanovení v ZOK, teprve pokud takové není, použije se analogie v NOZ. 5 Ten obecně upravuje především: právní úpravu právnických osob, jejich ustavení a vznik, název, sídlo, přemístění sídla, účel právnických osob, veřejnou prospěšnost, orgány právnické osoby, jednání za právnickou osobu, jejich zrušení, přeměnu, zánik a likvidaci právnické osoby, 6 vymezení pojmu péče řádného hospodáře, 7 základní obecnou právní úpravu korporací, 8 vymezení pojmu podnikatel, 9 vymezení pojmu obchodní firmy, 10 právní úpravu prokury, 11 závazkové právo. 12 V NOZ jsou rovněž upraveny právní instituty, které byly před rekodifikací předmětem právní úpravy zvláštních právních předpisů, např. úprava cenných papírů, kterou upravoval zákon č.591/1992 Sb., o cenných papírech. 1.1.1 Další prameny právní úpravy Vedle obou uvedených hlavních pramenů je pramenem právní úpravy i: Ústava České republiky (zákon č. 1/1993 Sb.) Listina základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb.). 5 ŠTENGLOVÁ, I.; HAVEL, B.; CÍLEČEK; F., KUHN, P.; ŠUK, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2013. ISBN 978-80-7400-480-3,1008 s., str. 8 6 118 209 NOZ 7 159 NOZ 8 210 213 NOZ 9 420 422 NOZ 10 423 428 NOZ 11 450 456 NOZ 12 Část čtvrtá NOZ 10
Pramenem právní úpravy korporátního práva v jeho širokém pojetí je i řada dalších právních předpisů. Právní vztahy mezi podnikateli jsou však upraveny i mnohými právními předpisy veřejnoprávní povahy. Prameny jsou tedy i další právní předpisy, např.: zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání zákon č. 77/ 1997 Sb., o státním podniku zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a další. Procesní právní předpisy zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudníchzákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů zákon 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 13 1.2 Ostatní prameny korporátního práva Nastane-li situace, kdy určitá kauza není upravena právními předpisy, je možno dle NOZ použít takové ustanovení, které upravuje podobnou událost nebo princip spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon. 14 Přestože česká judikatura není formálním pramenem práva, 10 odst. 2 NOZ dále stanoví při rozhodování případů neupravených právními předpisy zásadu přihlédnutí k ustálené rozhodovací praxi. V 13 NOZ je stanovena zásada, že lze očekávat při rozhodování případu obdobného rozhodnutí jako už u rozhodnutých kauz. Důležitost judikatury je podtržena i změnou zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen OSŘ), ve znění pozdější předpisů. 15 13 STANĚK J.: Obchodní právo, VŠEM 2014, I. vyd.,isbn: 978-80-87839-30-0 str. 11 14 Podle 10 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 15 HAJN, Petr. Nový občanský zákoník a dosavadní rozhodovací praxe. Obchodněprávní revue. 2013, č. 2 s. 46 11
2. Vymezení pojmu společnosti s ručením omezeným a její orgány Základní pojmové vymezení společnosti s ručením omezeným obsahuje 1 odst. 1 ZOK, podle kterého jsou obchodními korporacemi obchodní společnosti (dále jen společnost) a družstva. ZOK v 1 odst. 2, dále rozlišuje společnosti na osobní společnosti, kterými jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a kapitálové společnosti, kterými jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. U osobních společností je osobní angažovanost společníků na chodu společnosti a u kapitálových společností je podstatným znakem vkladová povinnost společníků. V ZOK další podrobnější definici pojmů korporace nebo společnost nenalezneme. Přesnější pojmové vymezení tak musíme dovodit z právní úpravy obsažené v NOZ o právnických osobách. Ten považuje za právnickou osobu právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. 16 Tuto obecnou úpravu právnických osob ve vztahu k obchodním společnostem doplňují ustanovení NOZ o korporacích. Korporace je v NOZ pojmově vymezena jako právnická osoba, kterou vytváří společenství osob a také právnická osoba, která je tvořena jediným členem a to v tom smyslu, že se i na ni pohlíží jako na korporaci. Korporace tudíž může mít i jen jediného člena, jestliže to zákon připouští (jedná se o tzv. unipersonalitu u obchodních korporací). 17 NOZ v rámci obecné úpravy korporací dále upravuje zásady chování člena korporace vůči vlastní korporaci (měl by se chovat čestně a zachovávat vnitřní řád), jakož i principy chování korporace vůči vlastnímu členovi (nesmí jej zvýhodňovat ani znevýhodňovat a má povinnost šetřit jeho členská práva a oprávněné zájmy). NOZ rovněž upravuje možnost rozhodnutí soudu, že nebude přihlíženo k hlasu člena korporace v tom konkrétním případě, kdy se prokáže, že tento zneužil hlasovací právo k újmě korporace jako celku. 18 Součástí právní úpravy v NOZ je rovněž otázka náhrad tzv. reflexní škody. 19 ZOK je společnost s ručením omezeným vymezena tak, že je to společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně a to do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. 20 16 118 NOZ 17 210 a 211 NOZ 18 212 NOZ 19 213 NOZ 20 132 odst. 1 ZOK 12
Společnost s ručením omezeným může být založena za účelem podnikání, ale též za účelem jiným. Bez ohledu na konkrétní účel jejího založení je společnost s ručením omezeným v souladu s ustanovením 421 odst. 1 NOZ, jakožto právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, považována za podnikatele. Právní nauka v tomto ohledu často výstižně užívá označení podnikatel podle formy. Stejný závěr samozřejmě neplatí pro její společníky, kteří nemohou být považováni za podnikatele pouze z důvodu své účasti na činnosti v obchodní společnosti. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že i užití formy společnosti s ručením omezeným má své meze a není možné ji využít pro provozování veškerých činností. Forma společnosti s ručením omezeným je například zákonem naprosto vyloučena ve vztahu k provozování bank, pojišťoven a zajišťoven 21 Společnost s ručením omezeným musí mít alespoň dva orgány: valnou hromadu a jednoho, nebo několik jednatelů. Kromě těchto povinně zřizovaných orgánů může mít společnost s ručením omezeným další orgány, na kterých se dohodnou společníci ve společenské smlouvě nebo o kterých rozhodne zakladatel v zakladatelské listině. Pro tyto další nepovinné orgány musí být vymezena působnost ve společenské smlouvě. V české praxi si nejčastěji společnosti s ručením omezeným zřizují dozorčí radu. Pro orgány obchodních společností platí obecná ustanovení ZOK, která upravují odstoupení členů těchto orgánů z funkce, vztah mezi společností a členy orgánů, způsob hlasování, zvláštní odpovědnost a ručení osob ovlivňujících chování společnosti a podepisování jménem společnosti. 2.1 Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, ale nenáleží ji běžné vedení společnosti, které je vyhrazeno jednatelům společnosti. Do její působnosti patří například schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, jmenování a odvolání jednatelů. Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. 22 21 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str. 177. 22 168 ZOK 13
2.1.1 Plná moc Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady společníkovi veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro společníka význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zástupce. Žádná obchodní korporace, a tedy ani společnost s ručením omezeným, nemůže existovat bez svých společníků, či v případě unipersonální společnosti společníka, neboť právě jejich vůle je určujícím hybatelem jak pro činnost obchodní korporace, tak pro účel jejího naplňování. Tato závislost obchodní korporace na jejich společnících, jejich vzájemná interakce, jejich vzájemná práva a povinnosti jsou vtělena do právního vztahu, který je označován termínem podíl. Určení výše podílu je pak zcela rozhodující pro vymezení síly hlasu, souhrnu práv a povinností společníka na obchodní společnosti a tedy i jeho pozice ve vztahu k ostatním společníkům. Stanovená výše podílu je měřítkem vlivu na obchodní společnosti vyjádřeného v podobě zlomku či procenta 23 2.1.2 Jednání valné hromady Valná hromada se koná nejméně jednou za účetní období, není-li společenskou smlouvou upravena vyšší frekvence svolání valné hromady. Účetním obdobím je zpravidla 12 po sobě jdoucích měsíců, účetní období se nejčastěji shoduje s kalendářním rokem. Může se od něj však odlišovat, to jej pak nazýváme hospodářským rokem. Termín a pořad valné hromady musí být oznámen společníkům nejméně 15 dnů předem, a to písemnou pozvánkou. Součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady. V případě přítomnosti všech společníků na valné hromadě je možné vzdát se práva na včasné svolání valné hromady - toto prohlášení musí být obsaženo v zápise z valné hromady. 23 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str. 180. 14
2.1.3 Zápis Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Jednatel je povinen zajistit vyhotovení zápisu z jednání valné hromady a zápis podepisuje předseda a zapisovatel. Zápis musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, místo a dobu konání valné hromady, jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady, rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování. K zápisu se přikládají návrhy a prohlášení předložená na valné hromadě k projednání, a listina přítomných na valné hromadě. Ze zákonných důvodů musí být zápis pořízen ve formě veřejné listiny, tzv. notářským zápisem. Jedná se například o změnu společenské smlouvy, rozdělení a převod obchodního podílu, ale i o změnu výše základního kapitálu. V ostatních případech nemusí být o rozhodnutích valné hromady žádný notářský zápis. Společnost s jediným společníkem nesvolává valnou hromadu, protože ji vykonává jediný společník. 2.1.4 Hlas Není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak, má každý společník jeden hlas na každou 1 Kč vkladu. Pro posouzení, zda je valná hromada schopna se usnášet, není přihlíženo k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Zákon říká, že valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. Je možné, že společenská smlouva určuje hlasování jinak a podle zákona je potřeba souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, např.: k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva, k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací. 15
Společník, který nevykonává hlasovací právo, je ten, o jehož nepeněžitém vkladu valná hromada rozhoduje, dále pak, rozhoduje-li valná hromada o jeho vyloučení či o podání návrhu na jeho vyloučení soudem. Další situace, kdy společník nevykonává hlasovací právo, může nastat, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení. 2.2 Jednatel Statutárním orgánem společnosti je jeden, nebo více jednatelů. Více jednatelů tvoří kolektivní orgán, jestliže tak určí společenská smlouva. Jednatelem může být společník, ale také jakákoliv jiná fyzická, k výkonu funkce způsobilá osoba, kterou jmenovala jednatelem valná hromada jako nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. 2.3 Dozorčí rada Dozorčí rada je kontrolním orgánem a je zřizována pouze za předpokladu, že je to upraveno ve společenské smlouvě. Povinnost zřízení dozorčí rady může určit i zvláštní právní předpis. V praxi je dozorčí rada u společností s ručením omezeným zřizována pouze výjimečně. Funkce člena dozorčí rady není slučitelná s funkcemi, které podle zápisu v obchodním rejstříku umožňují jednat za společnost. To platí především pro jednatele, 24 ale týká se to také i prokuristy. Zákon podrobněji dozorčí radu nijak neupravuje, neurčuje počet jejich členů, ani délku jejich období. Za předpokladu, že se bude jednat o kolektivní orgán, rozhoduje se hlasováním. Dozorčí radu však může tvořit pouze jeden člen. Zákon ani nevylučuje, aby členem dozorčí rady byla i jiná právnická osoba. Funkce člena dozorčí rady může vzniknout také na základě právního nástupnictví nebo jmenováním soudem, pokud to navrhne osoba, která na tom osvědčí právní zájem. 25 24 201 odst. 3 ZOK 25 201 odst. 4 ZOK 16
Konkrétní podobu dozorčí rady a její kompetence u dané konkrétní společnosti určuje společenská smlouva. Zákon stanoví působnost dozorčí rady, ale rozšíření působnosti dozorčí rady zůstává opět na kolektivní smlouvě. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada společnosti, není- li ve společenské smlouvě nebo zákonným předpisem stanoveno jinak. Podle zákonné úpravy obsažené v 201 odst. 2 ZOK dozorčí rada: dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsažené údaje, podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě, podává žalobu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Některé další kompetence dozorčí rady vyplývají z dalších ustanovení ZOK při úpravě konkrétních právních institutů. Jako příklad je možno uvést postavení dozorčí rady při tzv. informační povinnosti o střetu zájmu člena orgánu společnosti. Ze zákona vyplývá, že dozorčí rada, pokud je zřízena informace o střetu zájmu získává. 17
3. Jednatel společnosti s ručením omezeným Jednatel, popřípadě více jednatelů nebo více jednatelů tvořící kolektivní orgán je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. 26 Jednatelem může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Osobu právnickou zastupuje člen jejího statutárního orgánu nebo jiná fyzická osoba na základě zmocnění. 3.1 Vymezení pojmu jednatele s.r.o. Právní úprava jednatele je obecně upravena v NOZ. 27 obsažena v ZOK. 28 Speciální právní úprava je 194 (1) Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. (2) Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán; ustanovení 440 a 444 se použijí obdobně. 195 (1) Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen 51 odst. 1. 196 Jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti. 197 Jednatel bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že došlo ke změně společenské smlouvy na základě jakékoliv právní skutečnosti, vyhotoví úplné znění společenské smlouvy a uloží je spolu s listinami prokazujícími změnu do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen sbírka listin ). 198 (1) V případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiného ukončení jeho funkce, zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele. (2) Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s právním nástupcem, stává se jednatelem její právní nástupce, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s likvidací, použije se odstavec 1 obdobně. 26 194 odst. 1 ZOK 27 151 a násl. 28 194-199 18
(3) Nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. 199 (1) Bez svolení všech společníků jednatel nesmí a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti, nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání. (2) Pokud všichni společníci při založení společnosti nebo v okamžiku zvolení jednatele byli jednatelem na některou z okolností podle odstavce 1 výslovně upozorněni nebo vznikla-li později a jednatel na ni písemně upozornil všechny společníky, má se za to, že jednatel činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To neplatí, pokud kterýkoli ze společníků vyslovil nesouhlas s činností jednatele podle odstavce 1 do jednoho měsíce ode dne, kdy na ni byl jednatelem upozorněn. (3) Společenská smlouva může se souhlasem všech společníků určit další omezení činnosti jednatele. (4) Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje také na společníky. Jestliže má společnost s ručením omezeným více jednatelů, je statutárním orgánem každý z nich, pokud to společenská smlouva neurčí jinak. ZOK nově připouští, aby jednatelé tvořili kolektivní orgán (tzv. jednatelstvo). Podmínkou vzniku jednatelstva je výslovná úprava ve společenské smlouvě. 29 Pokud jednatelé tvoří kolektivní orgán, rozhodují tak jednatelé o záležitostech ve sboru. 30 Orgán je tak schopen se usnášet za přítomnosti většiny svých členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Každý jednatel má jeden hlas a o průběhu jednání jednatelů se musí pořídit zápis, který podepisuje předsedající a zapisovatel. Toto obecné ustanovení NOZ o rozhodování kolektivního orgánu se nepoužije v případě, je-li působnost jednotlivých členů jednatelstva rozdělena podle určitých oborů. V takovém případě rozhoduje každý člen jednatelstva sám v rámci své působnosti a ostatní členové jednatelstva mají pak pouze povinnost dohlížet na to, jak je společnost s ručením omezeným spravována. 31 29 194 odst. 2 ZOK 30 156 odst. 1 NOZ 31 156 odst. 2 NOZ 19
3.1.1 Náhradní jednatel Náhradní jednatel je člen jednatelství, kterého (pokud to společenská smlouva připouští) zvolí zbylí jednatelé v případě, že v mezidobí mezi konáními valné hromady poklesne počet členů jednatelství (nesmí klesnout pod jednu polovinu). Jiným způsobem řešení poklesu členů jednatelství v mezidobí mezi konáními valné hromady je zvolení náhradníků, kteří nastupují na uvolněná místa jednatelů v určeném pořadí. Náhradníky volí valná hromada na základě úpravy ve společenské smlouvě. Doba funkce náhradního jednatele se nezapočítává do doby výkonu funkce řádného jednatele a to ani tehdy, když bude valnou hromadou řádným jednatelem zvolen. 3.1.2 Předpoklady pro výkon funkce Zákonné předpoklady pro výkon funkce jednatele jsou: plná svéprávnost. 32 Plné svéprávnosti u jednatele není zapotřebí, když hlavní činnost společnosti není podnikání a činnost společnosti se týká nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností. Takové osoby pak mohou vykonávat funkci voleného člena kolektivního orgánu, 33 bezúhonnost podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen živnostenský zákon). 34 Podmínka bezúhonnosti podle tohoto zákona spočívá v tom, že se nesmí jednat o osobu, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Od nedostatku bezúhonnosti musíme rozlišovat překážky, které mohou omezit způsobilost být jednatelem a mají souvislost s insolvenčním řízením. Tato omezení nejsou tak absolutní a je ponecháno na úvaze společnosti, jestli k nim bude přihlížet či nikoli. 32 152 odst. 2, NOZ 33 152 odst. 3 34 6 odst. 2 zákona o živnostenském podnikání 20
3.1.3 Překážky ve funkci Překážky podle 8 zákona o živnostenském podnikání jsou: prohlášení konkursu na majetek, neuplynutí tříleté lhůty od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu pro nemajetnost, neuplynutí tříleté lhůty od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu, že majetek dlužníka by nepokryl ani náklady insolvenčního řízení. Překážka výkonu funkce podle NOZ spočívá v osvědčení úpadku. Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, jestliže to předem oznámí tomu, kdo ji do funkce povolává (pokud od skončení insolvenčního řízení neuplynuly alespoň 3 roky). 35 Poskytnutou informaci o úpadku zváží povolávací osoba (u jednatele zakladatelé nebo valná hromada) a zváží, zda je to překážkou výkonu funkce nebo nikoliv. Taková překážka podle výše uvedené právní úpravy v NOZ tedy není absolutní. 3.1.4 Informační povinnosti ve funkci Informační povinnost kandidáta na funkci jednatele upravuje rovněž ZOK. 36 Tato povinnost spočívá v povinnosti kandidáta na funkci jednatele (nebo jiného člena orgánu korporace) informovat zakladatele nebo společnost o skutečnosti, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, kde působil v posledních 3 letech, jako člen orgánu bylo nebo je vedeno insolvenční řízení nebo řízení podle 63 až 65 ZOK. Jde-li o řízení podle 63 až 65 ZOK, které upravují vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, jedná se o překážku absolutní a společnost ji nemůže nijak svým rozhodnutím ovlivnit. O vyloučení rozhoduje soud (krajský soud, v jehož obvodu má korporace sídlo). V případě rozhodnutí o úpadku, soud zahájí i bez návrhu řízení o vyloučení členů statutárních orgánů obchodní korporace v úpadku z výkonu funkce člena statutárního orgánu, pokud výkon funkce statutárního orgánu vedl s přihlédnutím k okolnostem případu k úpadku korporace. Jestliže soud řízení nezahájí, může návrh na zahájení takového řízení podat kdokoli, kdo na tom 35 153 odst. 1 NOZ 36 46 odst. 2 ZOK 21
osvědčí důležitý zájem (např. věřitelé, obchodní korporace). Pro řízení o vyloučení není rozhodující, jakým způsobem soud o úpadku rozhodl. Musí však být o úpadku rozhodnuto. Pro takové vyloučení (diskvalifikaci) členů statutárních orgánů se současná právní úprava podle ZOK liší od předchozí právní úpravy, podle které insolvenční řízení zakládalo s určitými výjimkami překážku výkonu funkce ex lege. 37 3.1.5 Vznik funkce jednatele Funkce jednatele vzniká jeho jmenováním nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, kterým je valná hromada. Při zakladatelském jednání u vzniku společnosti s ručením omezeným jednatele jmenují zakladatelé (nebo jediný zakladatel) společnosti. S problematikou prvních členů statutárních orgánů je spojena i otázka vzniku statutárního orgánu, resp. Vzniku jeho funkce u jeho jednotlivých členů. Přes počáteční pochybnosti postupně převládl názor, že není možné, aby existoval statutární orgán společnosti, která ještě nevznikla. Proces vzniku funkce u členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností tak lze v hrubých rysech přirovnat právě ke vzniku obchodních společností, kde v jedné fázi je třeba rozlišovat založení funkce, tedy ustanovení jednatelem ve společenské smlouvě (zakladatelské listině), a ve fázi druhé zápis společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem a tedy i vznik statutárního orgánu 38 3.1.6 Zánik funkce jednatele Funkce jednatele může zaniknout z několika důvodů a to jak důvodů vyplývajících přímo ze zákona, tak i z jiných. Funkce jednatele zpravidla zaniká: odstoupením z funkce ze strany jednatele, smrtí jednatele (pokud je jednatelem právnická osoba tak jejím zánikem), odvoláním, diskvalifikací, 39 zánikem právnické osoby, jejímž je jednatel statutárním orgánem, na základě ztráty způsobilosti být jednatelem (svéprávnost, bezúhonnost). 37 381 ObchZ 38 RADA Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6, str. 24 39 63 a násl. ZOK 22
Právní praxe řešila otázku momentu zániku funkce jednatele. Jednalo se zejména o případy, kdy byl jednatel valnou hromadou odvolán, aniž by se o tom dověděl. Podle níže citovaného usnesení Nejvyššího soudu se ustálil právní výklad, že momentem zániku funkce jednatele je moment rozhodnutí valné hromady. Usnesení valné hromady je jinou právní skutečností, v jejímž důsledku pravidelně dochází ke vzniku, změně či zániku práv a povinností. Tak i rozhodnutí o odvolání jednatele společnosti s ručením omezeným má (a vždy mělo) konstitutivní účinky. Neodloží-li proto valná hromada výslovně účinnost svého rozhodnutí, nabývá její rozhodnutí účinků zásadně dnem, kdy bylo přijato. Ani to, že odvolanému jednateli - do doby než se dozvěděl nebo mohl dozvědět o svém odvolání z funkce - nelze vytýkat, že jednal jako statutární orgán společnosti (neboť nevěděl, že jím již není), pak nic nemění na tom, že funkce jednatele zaniká dnem, kdy valná hromada společnosti rozhodla o jeho odvolání z funkce, případně pozdějším dnem v usnesení valné hromady určeným (nikoliv až okamžikem, kdy se jednatel o svém odvolání z funkce dozví). Závěr odvolacího soudu, podle něhož ustanovení 66 odst. 2 obch. zák. o přiměřeném použití mandátní smlouvy nelze na otázku účinků odvolání jednatele společnosti s ručením omezeným z funkce použít, je proto správný. 40 Způsob zániku účasti po rekodifikaci Původní úprava Vystoupení společníka 164, 202, 207 (3) ZOK, 376 zákona o 376 zákona o přeměnách přeměnách Dohoda o ukončení účasti společníka 203 ZOK 149a ObchZ Vyloučení společníka soudem na návrh valné hromady 204 ZOK 149 ObchZ Vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady 151, 165 ZOK 113 (4) a 121 (2) ObchZ Zrušení účasti společníka soudem 205, 211 ZOK 148 (1) a 116 (2) ObchZ Další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti 206 ZOK 148 (2) ObchZ Převod podílu 207 ZOK 115 ObchZ Smrt fyzické osoby a zánik právnické osoby 42 ZOK 116 (1) a 116 (2) ObchZ Tabulka č. 1: http://www.prf.cuni.cz/klara-svandelikova-1404046226.html- upraveno 40 podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2363/2010, ze dne 21. 12. 2010. dostupné z: http://www.nsoud.cz/judikatura 23
3.1.7 Odstoupení z funkce jednatele Odstoupení z funkce je v praxi zřejmě jedním z nejběžnějších způsobů zániku funkce jednatele společnosti s ručením omezeným. Odstoupení je jednostranným právním úkonem jednatele a společnost jej nemůže z právního hlediska nijak ovlivnit. Obecně platí (pokud společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce nestanoví jinak), že jednatel své odstoupení (rezignaci) oznámí valné hromadě. 41 Funkce jednatele zaniká ze zákona uplynutím jednoměsíční lhůty, která se počítá ode dne doručení oznámení o rezignaci. Okamžikem doručení rezignace jednatele společnosti je jím jednatel vázán a nemůže ji vzít zpět, ledaže by se následně se společností dohodnul jinak. V případě odstoupení z funkce jedná se o jednostranné právní jednání, které dále nemusí být schváleno žádným z orgánů obchodní korporace ani jinou pověřenou či zákonem určenou osobou. Odstoupením člena obchodní korporace z funkce jeho výkon funkce končí. Toto své rozhodnutí je však odstupující člen povinen obchodní korporaci oznámit. Zákon tedy členovi odstoupení z funkce pouze nepovoluje, stanoví také podmínky, za jakých tak může učinit. Specifikuje dobu, která by měla být pro obchodní korporaci nejméně zatěžující. Zakazuje členovi orgánu obchodní korporace odstoupit z funkce v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Z dikce zákona vyplývá, že by tedy odstoupením neměl člen orgánu působit společnosti potíže. 42 Záměrně jsem ohledně problematiky odstoupení z funkce jednatele připojil citaci jednoho z komentářů zákona o obchodních korporacích a to z důvodu, že podle mého názoru bude v praxi v konkrétních případech dosti problematické posuzovat, co je to doba nevhodná pro obchodní korporaci v souvislosti s odstoupením jednatele z funkce. Ani zákon tento termín nijak blíže nespecifikuje a bude proto zajímavé v budoucnu sledovat, jakým směrem se ustálí judikatura v takových případech. V případě zániku funkce jednatele jeho smrtí může nastat pro společnost s ručením omezeným problém ohledně zápisu zániku funkce jednatele do obchodního rejstříku. V této souvislosti vyvstávají otázky, jak prokázat obchodnímu rejstříku, že dotyčný člen statutárního orgánu zemřel. Podle ustanovení 1 zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých dalších zákonů, se úmrtí zapisuje do matriky, konkrétně 41 59 odst. 5 ZOK 42 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9 str.82 24
matriky úmrtí. Vedením matriky je podle ustanovení 3 tohoto zákona pověřen matriční úřad. Matriční úřady vedou matriční knihy a k nim se vztahující sbírky listin obsahující matriční doklady (rodné listy, oddací listy a úmrtní listy) v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Matriční úřad vydá v souladu s ustanovením 25 matričního zákona úmrtní list, nebo umožní nahlédnout do matriční knihy, popřípadě činit z nich výpisy jen: a) členům rodiny (kterými se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, rodiče, děti, prarodiče a vnuci), sourozencům a zplnomocněným zástupcům. b) státním orgánům pro jejich úřední potřebu. 43 Vzhledem k této skutečnosti lze předpokládat, že pokud nebude v praxi možná v případě úmrtí jednatele společnosti s ručením omezeným spolupráce s rodinnými příslušníky ohledně poskytnutí úmrtního listu, může dojít k průtahům ohledně výmazu tohoto jednatele z obchodního rejstříku. Doklad o úmrtí tak bude muset z úřední povinnosti obstarat soud. Diskvalifikací zaniká funkce jednatele v případech, zakotvených v 63 a násl. ZOK. Zákon rozlišuje dva, resp. tři případy, kdy je možné vydat rozhodnutí o diskvalifikaci. Jednak je to v případě vydání rozhodnutí o úpadku (podle insolventního zákona) a jednak pokud jsou opakovaně porušovány povinnosti. Rozhodnutí vždy přísluší soudu, když v rámci koncentrace řízení je příslušným buď insolvenční soud, nebo krajský soud. V případě rozhodování o diskvalifikaci v souvislosti s úpadkem se zahajuje řízení ex officio a soud je povinen kladné rozhodnutí vydat, jsou-li splněny podmínky zákona, tedy je souvislost mezi úpadkem a jednáním člena orgánu obchodní korporace; odkaz na hrozící úpadek je odkazem na nový institut zavedený novým insolventním zákonem. Období diskvalifikace je 3 roky a je jednotné pro všechny případy. 44 K výše uvedenému je třeba doplnit, že v případě porušení zákazu vykonávat funkci na základě rozhodnutí o vyloučení může být takový zákaz prodloužen až na 10 let. Soud může o tomto prodloužení rozhodnout i bez návrhu. 45 Je zřejmé, že funkce jednatele zaniká k okamžiku zániku společnosti s ručením omezeným. Společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku a společně s výmazem společnosti soud rozhodne i o výmazu jejich statutárních orgánů. Funkce jednatele ze zákona 43 RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2.doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6, str. 62 44 HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str. 55 45 67 ZOK 25
zanikne, pokud jednatel ztratí způsobilost pro výkon této funkce. Jelikož důvody ke ztrátě způsobilosti musí být osvědčeny rozhodnutím soudu (ztráta bezúhonnosti, svéprávnosti), lze dovodit, že funkce jednatele zanikne ex lege ke dni účinnosti takového rozhodnutí. Jestliže funkce jednatele z jakéhokoliv důvodu zanikne, je společnost s ručením omezeným povinna do 1 měsíce ode dne zániku funkce jednatele zvolit nového jednatele. Pokud společnost nedostojí této zákonné povinnosti, jmenuje jednatele soud a to na dobu, než bude nový jednatel řádně zvolen na návrh osoby, která na tom má právní zájem. Soud může společnost i bez návrhu zrušit, jestliže jednatel nebude valnou hromadou zvolen a ani nedojde k jeho jmenování soudem. Soud v případě takového zrušení zároveň nařídí likvidaci společnosti. 3.2 Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným Vztahy mezi jednatelem a společností s ručením omezeným a to úprava jejich vzájemných práv a povinností má obecný základ v ustanoveních NOZ ohledně smlouvy o příkazu. 46 ZOK upravuje speciální právní úpravu, zejména úpravou smlouvy o výkonu funkce. 47 Zákonem není uložena povinnost uzavírat s jednatelem smlouvu o výkonu funkce, je to otázka vůle smluvních stran. Vzhledem k současné právní úpravě však v praxi nelze předpokládat, že by společnost a především jednatel na uzavření smlouvy o výkonu funkce zájem neměli. Uzavření takové smlouvy v předepsané formě a se zákonem určenými náležitostmi je pro jednatele zásadní z hlediska odměňování. Jednatel v otázkách uzavírání smlouvy o výkonu funkce má postavení tzv. slabší smluvní strany a z toho důvodu mu ZOK přiznává určitou míru ochrany. 48 Platí, že pokud není smlouva o výkonu funkce uzavřena vůbec, nebo není uzavřena v souladu se ZOK výkon funkce jednatele je bezplatný. 49 Jestliže však budou důvody neuzavření smlouvy o výkonu činnosti (nepřiměřené průtahy, neplatnost ujednání o odměně) odměna jednateli bude společností určena. Výše takové odměny bude odpovídat výši odměny obvyklé v době uzavření smlouvy nebo v době vzniku funkce (jestliže nebyla smlouva uzavřena). 46 2430 a násl. NOZ 47 59 a násl. ZOK 48 59 odst. 4 ZOK 49 59 odst. 3 ZOK 26
Zákon předepisuje pro smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným písemnou formu a schválení valnou hromadou (včetně jejich změn a doplňků). 50 Obsahem této smlouvy nebudou pouze povinnosti jednatele ke společnosti, ale také bude obsahovat i práva jednatele vůči společnosti. Pokud nebude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele upraveno jinak, zákon považuje výkon funkce jednatele za bezplatný. Určení odměny a způsob jejího poskytování musí proto obsahovat primárně smlouva o výkonu funkce. ZOK upravuje povinné náležitosti pro určení údajů o odměňování ve smlouvě o výkonu funkce takto: 51 vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet jednateli, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu (ve smlouvě o výkonu funkce tedy nemusí být stanovena konkrétní částka, ale jasný způsob, jak konkrétní částku stanovit) a její podoby (např. i nepeněžní podoba může být sjednána), určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro jednatele (tantiémy), pokud mohou být přiznány, údaje o výhodách nebo odměnách jednatele, které spočívají v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí jemu osobou blízkou (jestliže má být odměna v této podobě poskytnuta). V praxi bude mít správná formulace úpravy odměňování ve smlouvě o výkonu funkce významnou roli. Neurčitost nebo rozpor se zákonem může způsobit neplatnost takových ujednání a tím bezplatnost výkonu funkce jednatele. Smlouva o výkonu funkce však může upravovat i jiné než zákonné důvody, pro které nebude odměna poskytnuta vůbec nebo nebude poskytnuta v plné výši. Pro doplnění tématu názorným příkladem jsem zařadil přílohu č. 1 jako základní vzorový text smlouvy o výkonu funkce jednatele. Záměrně jsem použil smlouvu v téměř základní podobě, neboť předpokládám, že v praxi bude tato jednoduchá úprava nejběžnější. 50 59 odst. 2 ZOK 51 60 ZOK 27
3.2.1 Souběh funkce jednatele S tímto tématem souvisí v právní praxi hojně diskutovaná otázka souběhu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným a pracovní smlouvy uzavřené mezi totožným jednatelem a společností. V minulosti byly na možnost takových souběhů odlišné právní názory, které se negativně promítaly do praxe. Do konce roku 2011 Nejvyšší soud konstantně judikoval, že funkce jednatele nemůže být vykonávána v pracovním poměru. Pracovní smlouva zaměstnance, který byl zároveň jednatelem společnosti, byla považována za neplatnou, pokud náplň práce dle pracovní smlouvy byla obdobná jako náplň funkce jednatele. Zákaz souběhu funkce jednatele a pracovního poměru však nebyl v praxi často dodržován. Novelou obchodního zákoníku, účinnou od 1. 1. 2012 tedy bylo výslovně stanoveno, že současný výkon funkce jednatele a pracovního poměru je přípustný. 52 ObchZ tyto souběhy nikdy nezakazoval a následně dokonce výslovně povolil, 53 judikatura na souběhy měla jiný názor a souběhy víceméně zakazovala. ZOK ohledně souběhů nepřevzal výše zmíněnou úpravu ObchZ a souběhy neupravuje vůbec. Lze tudíž předpokládat, že podle zásady co není zakázáno, je dovoleno i nadále bude moci společnost s jednateli (nebo jinými členy orgánů společnosti) uzavírat vedle smlouvy o výkonu funkce zároveň pracovní smlouvy. Jednatelům tak lze pouze doporučit uzavření smlouvy o výkonu funkce jednatele dle ZOK, a tím tak předejít souběhu s pracovněprávním poměrem. Otázkou zůstává, jak se k nové právní úpravě postaví judikatura. Ke shrnutí této problematiky uvádím následující komentář: Podmínky smlouvy o výkonu funkce jsou upraveny pouze v obecné rovině. Tato smlouva však vzniká vždy ex lege jmenováním vzniká jako smlouva příkazní, ledaže se smluvní strany dohodnou jinak (tedy se výslovně nezakazuje využití jiného smluvního typu, vč. pracovněprávní smlouvy). Plnění, na které neplyne nárok ze zákona, vnitřního předpisu nebo smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem společnosti, družstva nebo osob, které schválily smlouvu o výkonu funkce při absenci pravidel se sjednává smlouva bezplatná toto řešení, které je odlišné od dosavadního je motivační dává tak stranám výběr, aby si odměny sjednaly přesně a předem, čímž se zdůrazňuje tzv. reward strategy. Pokud jsou 52 http://www.reznicek.czzmeny-pravni-upravy-dopadajici-na-spolecnost-s-rucenim-omezenym-od-1-1-2014 [online] [cit.2015-04-16] 53 66d ObchZ 28
výkonem funkce společnost nebo družstvo poškozeny, plnění se neposkytne, ledaže by i přes to příslušný orgán nebo všichni společníci stanovili jinak. 54 3.3 Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným V této podkapitole rozeberu postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným, to je zejména jeho základní práva (a s nimi související povinnosti) jako subjektu, kterému náleží ze zákona právo zastupovat společnost a právo obchodního vedení společnosti. Postavení jednatele je smluvně upraveno především společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce. Ve společenské smlouvě musí být dle zákona stanoven počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost a v době založení společnosti i označení prvního jednatele. Počet jednatelů může být za určitých podmínek stanoven i intervalem. 55 Práva a povinnosti vzniklé od účinnosti nové právní úpravy, se logicky řídí zcela novou úpravou. Dle P. Čecha je otázkou podle čeho se řídí postavení jednatelů ustanovených do funkce před tímto datem. Závisí to na určení, nakolik je postavení jednatele statusovou otázkou a nakolik je smluvní povahy. Podle ustanovení 3041 odst. 1 NOZ se právní povaha právnických osob řídí novou úpravou rovněž tedy i celkově povaha jejího statutárního orgánu. 56 Je možno tedy usuzovat, že na práva a povinnosti, jež nejsou kogentní povahy, se 3041 odst. 1 NOZ řídit nebudou. Na ně by se pak vztahoval 3028 ost. 3 NOZ. 57 Pokud dále ve své práci užiji pojem jednatel bez dalšího upřesnění, budu tím mít na mysli i více jednatelů nebo jednatelstvo (podle ustanovení ve společenské smlouvě ohledně statutárního orgánu). Působnost jednatele jakožto statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným můžeme diferencovat na tyto oblasti: vnitřní funkce (tj. obchodní vedení společnosti), vnější funkce (tj. jednání jménem společnosti), jiné povinnosti stanovené zákonem (svolávat valnou hromadu, vést seznam společníků, zajišťovat zápisy v obchodním rejstříku aj.). 54 HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava:Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str.54 55 ŠTENGLOVÁ, I.; HAVEL, B.; CÍLEČEK; F., KUHN, P.; ŠUK, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1.vydání. Praha: C. H. BECK, 2013. ISBN 978-80-7400-480-3,1008 s., str. 286 56 ČECH Petr. Souběhy funkcí zpět do neznáma. Právní rádce [online]. 2013. č.10 [cit. 2015-04-10] 57 HAVEL Bohumil. Souběhy či smlouvy na doručitele. Zbláznil se stát? Právní rádce [online]. 2013. č.11 [cit. 2015-04-10] 29