Předměty DV v semestru Podzim 2006 Povinné předměty (kredity A) DVBA001 Drama I. (kredit A; 1. ročník Bc.), První část dvousemestrálního semináře je určena pro studenty prvních ročníků a jejím cílem je seznámit studenty s hlavními vývojovými tendencemi dramatu a s proměnami struktury a výstavby dramatického textu, k nimž docházelo v jednotlivých etapách dějin divadla. DVBA003 Poezie (kredit A; 1. ročník Bc.) Mgr. Pavel Drábek, Ph.D. Seminář uvádí do základů práce s jazykem ve slovesném uměleckém díle. Cílem je získání schopností číst imaginativní jazyk a získat základy poetiky a literární teorie. Předmět je určen studentům prvního ročníku. DVBA005 Inscenace I. (kredit A; 1. ročník Bc.) Kurz je vypisován pouze pro 1. ročník oboru teorie a dějiny divadla a je povinným předmětem oboru. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními východisky teatrologické práce a umožnit jim úvodní vhled do problematiky oboru. Východiskem kurzu se stanou otázky spojené s fenoménem inscenace, a to od vlastních základů terminologie, přes analýzy inscenačního tvaru až po principy rekonstrukce inscenace, včetně práce s dokumentací. DVBA007 Vybrané dějiny divadla a dramatu I. (kredit A; 1. ročník Bc.) různí přednášející První část dvousemestrálního cyklu přednášek různých přednášejících, uvádějící do vybraných epoch a problémů dějin divadla a dramatu. Cílem cyklu je nastínit specifickou problematiku diachronního studia divadla a dramatu. Součástí předmětu bude zevrubná domácí příprava studentů na postupovou zkoušku na závěr druhého semestru. Cyklus je vhodný pro studenty všech ročníků. DVBA009 Umění recenze (kredit A; 2. ročník Bc.) Seminář založený na reflexi a kritickém zpracování existující inscenace. Umění napsat divadelní recenzi. Předmět je určen studentům druhého ročníku Bc. DVMA001 Přednášky z teorie divadla a dramatu I. (kredit A; 1. ročník Mgr.) různí přednášející První část dvousemestrálního přednáškového cyklu vybraných odborníků, uvádějící studenty do problematiky teoretických přístupů k divadlu a dramatu v oborech teatrologie, teorie literatury, estetika, antropologie, psychologie. První semestr je zaměřen na myšlenková hnutí a školy. Cyklus je vhodný pro studenty všech ročníků. DVMA003 Analýza inscenace (seminář) (kredit A; 1. ročník Mgr.) Seminář je určen pouze studentům prvního ročníku navahujícího magisterského studia oboru teorie a dějiny divadla a je postupovou zkouškou. Seminář je koncipován jako seminář aplikovaného výzkumu, v jehož rámci budou studenti spolu s pedagogem kooperovat na zadaných dílčích úkolech, jejichž prostřednictvím budou seznamováni s odbornou teatrologickou praxí přístupu k inscenaci a k její teatrologické analýze. Cílem kurzu je umožnit studentům na základě práce s konkrétním materiálem aplikovat své znalosti a připravovat se tak na budoucí praxi v oboru.
Předměty DV v semestru Podzim 2006 Povinně-volitelné předměty (kredity B) DVHc001 České překlady Shakespeara Mgr. Pavel Drábek, Ph.D. Přednáškový a seminární cyklus o českých překladatelích Williama Shakespeara. Generační dělení českých překladatelů: 1. generace (nejstarší překlady) Karel Hynek Thám, Josef Kajetán Týl, Josef Jiří Kolar 2. generace ("muzejní" Shakespeare, pol. 19. st) Josef Jiří Kolar, František Doucha, Jan Josef Čejka, Ladislav Čelakovský, Jakub Malý 3. generace ("akademický" Shakespeare, přelom 19. a 20. st.) Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Antonín Klášterský 4. generace (počátek 20. st.) Otokar Fischer, Antonín Fencl, Bohumil Štěpánek 5. generace (polovina 20. st., zhruba 1945 1965) Erik Adolf Saudek, Jiří Valja, František Nevrla, Otto František Babler 6. generace (60. 70. léta 20. st.) Aloys Skoumal, Zdeněk Urbánek, Josef Topol, Václav Renč, Břetislav Hodek 7. generace (moderní překlady) Alois Bejblík, Milan Lukeš, Antonín Přidal, Martin Hilský, Jiří Josek. Předmět je přednostně určen studentům Mgr. DVHc003 České drama a činoherní divadlo v letech 1945-1968 Dvouhodinová jednosemestrální přednáška. Formou podrobného přehledu bude charakterizován historický vývoj činoherního divadla, proměny vztahu státu a politiky ke kulturním institucím v jednotlivých obdobích, periodizovaných zlomovými lety 1948, 1953, 1956, 1967, 1968. Těžištěm výkladu bude charakterizace žánrových a stylových proměn dramatické a inscenační tvorby v této době, poetika původních her a jejich inscenací atd. DVHc075 Dějiny českého loutkového divadla I. Mgr. Jaroslav Blecha Přednáška je exkursem do historie světového loutkového divadla. Klade si za cíl seznámit posluchače s kořeny, charakteristickými podobami a etapami světového loutkářství. Výklad je zaměřen na následující tematické oddíly: původ loutkového divadla, loutkové divadlo mimoevropských národů, evropské loutkové divadlo, progresivní tendence loutkového divadla, teorie a estetika loutkového divadla. Autor věnuje zvýšenou pozornost problematice vztahu loutkového divadla a jeho výrazových prostředků k divadlu neloutkovému. Látka bude ilustrována autentickými dokumenty ze sbírky Moravského zemského muzea v Brně. DVHc085 České divadlo 1930-1950 Profesionalizace tvorby Osobností české divadelní avantgardy, české divadlo v boji proti fašismu a za druhé světové války, analýza inscenací, proměny českého herectví, divadelní kritika atd. DVHc111 Autorské divadlo (Ivan Vyskočil a další) Proměny českého autorského divadla po roce 1945. Těžištěm přednášky bude Nedivadlo Ivana Vyskočila.
DVHc112 Audiovizuální dokumentace českého divadla V tomto semináři budou promítány jednak záznamy inscenací, dokumenty o významných osobnostech režie, scénografie, jednotlivých souborech a jejich klíčových představitelích, dále zajímavé rozhlasové inscenace, vždy doprovázeno přednáškou či jinou formou vhledu do tématu. DVHc113 Počátky novodobého českého divadla Zlomové období v dějinách českého divadla, hledání nového výrazu pro divadlo jako samostatný ideový, tvůrčí a osobitý celek v rámci habsburské monarchie, volání po nových možnostech a jejich výsledná realizace, dvě klíčové osobnosti české dramatické tvorby Klicpera a Tyl. DVHs020 Evropské barokní divadlo PhDr. Margita Havlíčková Divadlo jako umělecký projev zaujímá v baroku centrální postavení. Celá barokní epocha vykazuje výrazné rysy spektakulárního pojetí reality, ať se v ní obrátíme kamkoliv. Dokonce i život sám byl pojímán jako velké jeviště, na kterém se hraje drama o lidské existenci. Historická a duchovní východiska takového pojetí lze spatřovat v renesanční proměně hodnot středověkého řádu světa. Baroko jeví se potom jako následek renesančního otřesu lidského vědomí. Cílem přednášky je zmapovat prvky teatrálního vnímání ve sféře evropské barokní kultury se zaměřením na oblast střední Evropy - teritoria, v němž byly položeny základy k novodobé profesionální divadelní instituci. Zvláštní pozornost bude proto věnována baroknímu profesionálnímu divadlu právě v této oblasti.. Divadelní reformy 18. století Dvousemestrální přednáška seznámí v přehledu s nejdůležitějšími reformami, kterými prošlo evropské divadlo ve všech svých složkách v průběhu 18. století. Pozornost bude věnována evropské divadelní kultuře té doby jako celku a také nejvýznamnějším osobnostem, jejichž prostřednictvím byly divadelní reformy uskutečňovány (Gottsched, Ekhof, Neuberová, Fielding, Garrick, Voltaire, Diderot, Lessing, Goldoni, Noverre, a další). Významný prostor bude věnován teoretickým textům jako je Diderotův Herecký paradox, Lessingova Hamburská dramaturgie a Schillerovo pojednání Divadlo jako mravní instituce. Zvláštní pozornost bude věnována scénografii 18. století vč. divadelního kostýmu. DVHs024 Řecké divadlo klasické doby prof. PhDr. Eva Stehlíková Kurs předpokládá aktivní účast posluchačů: drama bude demonstrováno na Oidipovi králi, každý z přihlášených však bude sám sledovat jedno zvolené drama, všichni však musí mít sledovaná dramata rovněž přečtena a budou je konfrontovat s vybranými středověkými a moderními dramaty (Hra o Adamovi, Everyman, Večer tříkrálový, Nora, Racek, Čekání na Godota, Skřivánek, Konec masopustu, Válka s mloky, Zahradní slavnost, Terezka, Taťka střílí góly). Součástí kursu, který bude zakončen soustředěním v Telči, bude studium relevantní sekundární (většinou cizojazyčné) literatury. DVHs045 Od Copeaua ke Koltésovi: Francouzské drama 20. století Přednáškový kurz se bude věnovat dějinám francouzského divadla a dramatu v průběhu dvacátého století. Kurz bude v první části sledovat vývoj ve francouzském divadle od nástupu moderních směrů na počátku století a reformy J. Copeaua a na ni navazujícího působení režisérů Kartelu, přes hnutí divadla surrealistického a dadaistického k reformě A. Artauda. Ve druhé části budeme zkoumat proměny francouzského divadelnictví po druhé světové válce, proces tzv. decentralizace a budeme se věnovat takovým fenoménům jako je např. Avignonský festival, Divadlo evropských národů, absurdní divadlo apod. Přednáška se bude zabývat jak dramatem a autory textů (např. Giraudoux, Cocteau, Vitrac, Sartre, Ionesco, Arrabal, Beckett, Genet, Koltes aj.), tak osobnostmi režisérů a významných hybatelů divadelního dění (Copeau, Jouvet, Dullin, Baty, Pitoëff, Barrault, Savary, Chéreau, Mnouchkine aj.). Od studentů se předpokládá četba dramatických textů.
DVHs073 Světské drama středověku V rámci přednášek se budeme zabývat evropským středověkým dramatem a divadlem převážně jeho světskou oblastí (fraškami, moralitami, sotties, komickými monology aj.), poukážeme na odlišnosti jednotlivých jazykových i kulturních oblastí, na rozmanitost jednotlivých žánrů, na jejich stránku tematickou, budeme sledovat pozici divadelních projevů v rámci středověké společnosti. Seznámíme se se stěžejními autory středověkých dramatických textů i s texty (nezřídka anonymními) samotnými (Adam de la Halle, Fraška o kádi, Fraška o Mistru Pathelinovi, Everyman, Hans Sachs, Gil Vicente aj.). DVHs076 Mladosymbolisté v ruském divadle Přednáška je koncipována jako příspěvek k historii světového divadla a počátků moderní scénografie. Jejím cílem se stává seznámit studenty rozhodující fází symbolistické tvorby v době moderny v Rusku. Zvláštní pozornost bude věnována především analýze vlastních textů tzv. druhé vlny ruského symbolismu, jejichž prostřednictvím se autoři (A. A. Blok, A. Bělyj, V. Ivanov atd.) dokázali vymanit z epigonství předchozího období i vlivu francouzských vzorů. Těžištěm výkladu se však stane především vlastní inscenační praxe převádění mladosymbolistní produkce na jeviště v pojetí významných režisérů osobností ruského divadla (V. E. Mejerchold, V. F. Komissarževská, Studia MCHAT atd). Důraz bude kladen na objasnění přínosu ruské jevištní interpretace pro konečné světové prosazení směru v divadelním umění. DVHs103 Jerzy Grotowski a Teatr Laboratorium (Eugenio Barba a Odin) prof. Mgr. Petr Oslzlý (Alternativní divadlo III herec a rituál) Přednáška se zabývá portrétem nesporně stěžejní osobností alternativního divadla 20. století v Evropě i ve světě, polského režiséra Jerzyho Grotowského, zejména pak zevrubnou analýzou jeho divadelní aktivity. Výklad bude postupovat od tvůrčích počátků Jerzyho Grotowského, přes jeho převzetí Divadla 13 řad v Opoli, přesun již světově známé skupiny do Wroclawi a její proměny na Divadlo laboratoř a středisko výzkumu herecké metody. Podobněji se bude zabývat inscenacemi jako byla Akropolis, Vytrvalý princ a Apocalypsis cum Figuris. Pokusí se dále pojmenovat typ Grotowského hledání v tzv. "paradivadelní" oblasti. Samostatný výklad je věnován metodě hereckých cvičení, kterou Grotowský vytvořil spolu se svými herci. Pozornost bude věnována v celém průběhu přednášky teoretickým úvahám Jerzyho Grotowského a jeho nejbližšího dramaturgického spolupracovníka Ludwika Flaszena. V poslední čtvrtině se přednáška pokusí o umělecký portrét a analýzu tvorby Grotowského žáka Eugenia Barby a jeho Odin Theatru (Dánsko). V součinnosti s Barbovou výzkumnou aktivitou a myšlením se tato přednáška věnuje také pojmu tzv. třetího divadla a otázkám divadelní antropologie. DVS052 Současné dramatické umění seminář divadelní kritické tvorby Smyslem obou jednosemestrálních dvouhodinových seminářů je pěstovat schopnost teoreticky analyzovat dané dramatické texty (tematicky-kompoziční analýza dramatu, žánrová klasifikace atd.) a autorsky je interpretovat. Podmínkou absolvování jsou nejméně dvě písemné práce s nimiž student vystoupí veřejně. DVS054 Seminář čtení českého dramatu Smyslem obou jednosemestrálních dvouhodinových seminářů je pěstovat schopnost teoreticky analyzovat dané dramatické texty (tematicky-kompoziční analýza dramatu, žánrová klasifikace atd.) a autorsky je interpretovat. Podmínkou absolvování jsou nejméně dvě písemné práce s nimiž student vystoupí veřejně.
DVS056 Jak číst texty pro divadlo. Teorie dramatu v praxi I. Tento seminární kurz je zaměřen na prohloubení dovedností studentů v oblasti čtení dramatických textů, resp. textů pro divadlo. V rámci semináře budou studenti aktivně pracovat s různými texty světového i českého dramatu a ve společných diskusích budou nad danými texty debatovat. Výběr textů je koncipován tak, aby obsáhl co možná největší šíři rozličných autorských rukopisů, dramatický forem a autorských postupů, které se od sebe liší jak v závislosti na dobových konvencích, tak na rozdílnosti uměleckých přístupů a směrů. Důraz bude kladen především na texty dramatu 19. a 20. století. Studenti si budou moci praktickou cestou osvojit poznatky o teorii dramatu. Od studentů se předpokládá aktivní spolupráce na diskusích a práce na konkrétních dílčích úkolech týkajících se diskutovaných textů. Nezbytnou podmínkou k ukončení kurzu je znalost všech rozebíraných textů. DVS057 Dialogické jednání s vnitřním partnerem Psychosomatická disciplína prof. Ivana Vyskočila (DAMU) vycházející ze samomluv a samoher. Zkušenostní studium principů dramatické hry a nepředmětného herectví. Vytváření kondice pro tvořivou komunikaci. DVT024 Situace - postava - prostor prof. PhDr. Július Gajdoš, Ph.D. Jde o sledování linie dramatu, pro kterou se klíčovým pojmem stala právě situace. Je to právě situace, která spojuje jak drama v divadle tak s dramatem ve světě, tak také s teorii dramatu a divadla, ale také drama s divadlem, pro které se nechce a nemůže stát pouhou ilustraci psaného textu. V tomto pojetí jde také o postavení od dramatické k herecké postavy a její proměnu k perfomerovi v kontextu specifické scéničnosti. Tyto proměny probíhají v prostoru jak dramatickém jako imaginárně scénickém. Jeho imaginárnost souvisí s jeho neustálou proměnlivostí a pulzací, se schopností tohoto prostoru nejenom přesahovat své vlastní hranice, ale navádět diváky k přesahu vlastního já za jeho obvyklé vnitřní a vnější meze. DVT026 Základy vizuální komunikace I. Přednáška má za úkol seznámit posluchače s psychologickými, filozofickými a estetickými aspekty vnímání, představenými prostřednictvím vizuálních teorií, které vznikly na základě postupné proměny prostoru a jeho funkcí. Pozornost bude pochopitelně věnována hlavně těm teoriím, které prakticky ovlivnily divadelní strukturu, jež se stala předobrazem moderních médií. Zvláštní důraz bude kladen na hledání vzájemností mezi současnými trendy v umění, jejich teoretickými východisky a možnostmi praktické aplikace těchto teorií v interaktivním prostředí. DVT029 Podoby postmoderního divadla prof. PhDr. Július Gajdoš, Ph.D. Semestrální přednáška je zaměřena na různé podoby postmodernizmu v divadle, na jeho spojitosti a odlišnosti. Předmětem zájmu, kromě obecného vymezení, budou práce Berkoffa a Sheparda, režisérů Wilson, Kirbyho a Foremana, představitelů AIDS a feministického dramatu, divadelní společnosti Wooster Group a performerů Laurie Anderson a Karin Finley.