Výroční zpráva. Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015

Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015

Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015 Anna Füleová, Jana Zónová, Danuše Antošová Praha, říjen 2016 Hygienická stanice hlavního města Prahy, Rytířská 404/12, 100 01 Praha 1 www.hygpraha.cz ISBN 978-80-905520-9-8

Obsah Úvod... 4 Kapitola 1: Infekce spojené s užíváním drog... 5 Virové hepatitidy... 6 Virová hepatitida A... 7 Virová hepatitida B...10 Virová hepatitida C...15 Virová hepatitida A, B a C v hl. m. Praze v letech 2011 2015...18 Infekce virem lidské imunodeficience...19 Výskyt infekce HIV/AIDS v Česku a hl. m. Praze...19 Kapitola 2: Programy zaměřené na snižování zdravotních rizik (harm reduction)...22 Výměnný program stříkaček a jehel na území hl. m. Prahy...23 Závěry...24 Zkratky...26 Seznam tabulek...27 Seznam grafů...27 Zdroje dat a použitá odborná literatura...28

Úvod Vážení čtenáři, tato zpráva navazuje na Hygienickou stanici hlavního města Prahy (dále jen HSHMP ) každoročně vydávané publikace (období let 2007 2015) s názvem Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog v Praze. V oblasti monitorování drogové situace v Česku došlo v roce 2015 k zásadní změně. Zákonem o zdravotních službách (372/2011 Sb., v platném znění) byl zřízen Národní registr léčby uživatelů drog (dále jen NRLUD ), a jeho provoz byl spuštěn v březnu 2015. Správou NRLUD byl pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen ÚZIS ČR ). 1 Jde o nový zdravotní registr, který slučuje předchozí sběr dat provozovaný hygienickou službou s již existujícím Národním registrem uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek. Z důvodů složitých technických převodů dat z různých zdrojů informačních systémů došlo k časové prodlevě a konečná data o léčbě uživatelů drog za rok 2015 nejsou k 31. 8. 2016 z NRLUD k dispozici. Předkládaná výroční zpráva se tedy z důvodu nedostupnosti kompletních dat zaměřuje pouze na zdravotní dopady u léčených uživatelů drog v pražské populaci. Konkrétně jde o mapování virových hepatitid a infekce virem lidské imunodeficience. Součástí této zprávy je taktéž informace o programech poskytujících služby ke snižování rizik spojených s užíváním drog. Předkládáme zde přehled výměn injekčního materiálů problémovým uživatelům drog na území hl. m. Prahy. Tato zpráva se nezabývá zdravotními komplikacemi tzv. intoxikacemi způsobenými užíváním nelegálních psychoaktivních látek v pražské populaci z důvodu nedostupnosti zdrojových dat. Informace o výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy jsou zpracovány na národní úrovni v publikaci Zdravotní následky u uživatelů drog v České republice v roce 2015. Publikaci je možné bezplatně stáhnout na webových stránkách HSHMP, dostupné na: http://www.hygpraha.cz/dokumenty/zdravotni-nasledky-u-uzivatelu-drog-v-cesku-- 2758_2758_437_1.html V příštím roce bude naší snahou navázat na předchozí rozsáhlejší analýzu dat a poskytnout Vám tak opět souhrnné informace z monitorování indikátoru žádosti o léčbu v pražské populaci uživatelů drog. Autorský kolektiv 1 Národní registr léčby uživatelů drog, dostupné na: http://www.uzis.cz/registry-nzis/nrlud 4

Kapitola 1: Infekce spojené s užíváním drog 5

Virové hepatitidy Virové hepatitidy (dále jen VH ) jsou v oblasti drogové epidemiologie jedním z hlavních zdravotních indikátorů. Stejně jako v minulých letech evidované případy zejména u krví přenosných virových hepatitid mají souvislost s injekčním užíváním drog. Nejmarkantnějším je podíl intravenózních uživatelů drog (dále jen IUD ) na počtu případů virové hepatitidy C (dále jen VHC ), který v roce 2015 činil v hl. m. Praze více než 51% (graf 1), podíl IUD na počtu případů VHC v české populaci činí 58,9 %. Prezentovaná data jsou výstupem z registru hygienické služby (dále jen EPIDAT ), který slouží k evidenci a analýze infekčních onemocnění v české populaci. Rizikové chování uváděné v textu představuje přítomnost některého ze sociálně negativních jevů u nemocných osob s diagnózou VH, tj. užívání nelegálních psychoaktivních látek, nadměrné pití alkoholu, užívání těkavých látek, hraní hazardních her, bezdomovectví, nízká úroveň osobní hygieny apod. Graf 1: Podíl injekčních uživatelů drog (absolutní počet) na VH v hl. m. Praze v roce 2015 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 6

Virová hepatitida A U virové hepatitidy A (dále jen VHA ) převažuje způsob přenosu tzv. fekálně-orální cestou, toto infekční onemocnění je nazýváno nemoc nečistých rukou. Proti tomuto virovému zánětu jater se lze účinně chránit očkováním. Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHA, jak vyplývá z dlouhodobého sledování hygienickou službou je nízký. Občasné zvýšení počtu IUD mezi hlášenými případy onemocnění VHA má souvislost také se sociálním a hygienickým zázemím uživatelů drog (výrazné navýšení počtu nemocných bylo např. z důvodu epidemie VHA v roce 2008, která propukla v hl. m. Praze v populaci uživatelů drog; v roce 2015 proběhla epidemie v Karlovarském kraji). V roce 2015 bylo v Česku nově nahlášeno 724 případů virové hepatitidy A, z toho 98 případů bylo mezi injekčními uživateli drog, tj. 13,5 % (v roce 2014 to bylo 673 případů, 48 případů mezi injekčními uživateli drog, tj. 7,1 %). Největší počet osob s diagnózou VHA mezi injekčními uživateli drog v Česku byl zaznamenán ve 25 34 let. Podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými VHA, byl ale nejvyšší ve 20 24 let (27,5 %). V hl. m. Praze bylo ve stejném období evidováno celkem 74 případů VHA, z toho 2 případy byly diagnostikovány u injekčních uživatelů drog, tj. 2,7% podíl na VHA v hl. m. Praze. Oproti roku 2014 byl v roce 2015 zaznamenán výrazně nižší výskyt VHA v hl. m. Praze, a to až o 70,0 %. Mezi nemocnými VHA v hl. m. Praze je nejvíce případů zastoupeno ve kategorii 35 44 let (tabulka 1). Injekční uživatele drog, kteří onemocněli VHA patří do kategorie 15 24 let. 7

Tabulka 1 Virová hepatitida A v Česku a hl. m. Praze v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Česko Hl. m. Praha Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním Z toho IUD Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním Z toho IUD 0 8 * * * * 1 * * * * 1 4 86 * * * * 4 * * * * 5 9 83 * * * * 10 * * * * 10 14 55 * * * * 6 * * * * 15 19 40 10 25,0 9 22,5 2 1 50,0 1 50,0 20 24 91 30 33,0 25 27,5 8 1 12,5 1 12,5 25 34 118 40 33,9 32 27,1 15 1 6,7 * * 35 44 100 31 31,0 24 24,0 19 2 10,5 * * 45 54 61 16 26,2 8 13,1 2 1 50,0 * * 55 64 53 12 22,6 * * 5 * * * * 65 74 18 5 27,8 * * 1 * * * * 75 + 11 * * * * 1 * * * * Celkem 724 144 19,9 98 13,5 74 6 8,1 2 2,7 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 8

Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHA v Česku dle regionů Ve sledovaném období roku 2015 byl nejvyšší počet případů VHA zaznamenán v Karlovarském kraji, a to 274 nových případů (37,8 % z celého Česka). Z tohoto počtu 68 případů tvoří injekční uživatelé drog, tj. 24,8 % (zvýšený výskyt byl zaznamenán již v roce 2014 na Chebsku, a v roce 2015 došlo k rozšíření epidemie do dalších okresů kraje Sokolov, Karlovarsko). Druhé místo zaujímá Liberecký kraj, ve kterém bylo evidováno 91 případů VHA, přičemž 22 případů se vyskytlo mezi injekčními uživateli drog, tj. 24,2 %. Hl. m. Praha s počtem 74 nahlášených případů VHA zaujímá čtvrté místo, a na celkovém počtu všech nemocných VHA v Česku se podílí 10,2 %. Mezi nově diagnostikovanými VHA v hl. m. Praze jsou 2 injekční uživatelé drog, což představuje 2,7% podíl (tabulka 2). Tabulka 2 Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Karlovarský 274 68 24,8 Liberecký 91 22 24,2 Ústecký 78 1 1,3 Hl. m. Praha 74 2 2,7 Středočeský 58 1 1,7 Plzeňský 44 1 2,3 Jihomoravský 27 * * Olomoucký 21 * * Královéhradecký 17 2 11,8 Moravskoslezský 17 * * Jihočeský 13 1 7,7 Pardubický 7 * * Zlínský 3 * * Vysočina * * * Celkem 724 98 13,5 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 9

Virová hepatitida B Virová hepatitida B (dále jen VHB ) představuje spolu s VHC, pro které je nejčastější cestou přenosu šíření parenterální, vysoké riziko pro injekční uživatele drog. V roce 2015 se na akutní VHB podílí injekční uživatelé drog v Česku z 23,6 %; v roce 2014 byl zjištěn podíl 37,1 % (tabulka 3). V roce 2015 pokračuje sestupný trend v počtu nově zjištěných případů VHB. Celkem bylo zaznamenáno 89 případů akutní VHB (oproti roku 2014 došlo ke snížení o 16 případů). Rovněž došlo ke snížení počtu injekčních uživatelů drog mezi nakaženými VHB, a to o 18 případů (z 39 IUD v roce 2014 na 21 IUD v roce 2015). Na snižujícím se výskytu VHB v české populaci i mezi rizikovou skupinou injekčních uživatelů drog se pravděpodobně podílí účinnost harm reduction programů a nárůst populace, která je proti VHB očkována. V hl. m. Praze byl ve stejném období oproti populaci Česka zaznamenán nárůst výskytu akutní VHB, tj. došlo k navýšení počtu onemocnění akutní VHB ze 14 případů v roce 2014 na 21 případů v roce 2015. Podíl injekčních uživatelů drog se na tomto infekčním onemocnění oproti minulému roku nezměnil, a činí 14,3 %. V roce 2015 bylo v Česku zaznamenáno také 193 případů chronického onemocnění VHB (v roce 2014 to bylo 192 případů onemocnění). Co se týče počtu a podílu onemocnění mezi injekčními uživateli drog, počet se téměř nezměnil (20 případů IUD v roce 2014 a 21 případů IUD v roce 2015). Počet onemocnění chronickou VHB se v hl. m. Praze v roce 2015 zvýšil o 5 diagnostikovaných případů (z 25 případů onemocnění v roce 2014 na 30 případů onemocnění v roce 2015). Zároveň došlo ke zvýšení podílu injekčních uživatelů drog na tomto onemocnění, a to z 16,0 % v roce 2014 na 20,0 % v roce 2015 (tabulka 4). 10

Tabulka 3 Akutní virová hepatitida B v Česku a hl. m. Praze v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Česko Hl. m. Praha Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním Z toho IUD Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním Z toho IUD 0 * * * * * * * * * * 1 4 * * * * * * * * * * 5 9 * * * * * * * * * * 10 14 * * * * * * * * * * 15 19 * * * * * * * * * * 20 24 * * * * * * * * * * 25 34 26 12 46,2 6 23,1 10 4 40,0 * * 35 44 35 19 54,3 13 37,1 6 5 83,3 3 50,0 45 54 15 6 40,0 2 13,3 4 1 25,0 * * 55 64 8 1 12,5 * * * * * * * 65 74 4 * * * * 1 * * * * 75 + 1 * * * * * * * * * Celkem 89 38 42,7 21 23,6 21 10 47,6 3 14,3 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 11

Tabulka 4 Chronická virová hepatitida B v Česku a hl. m. Praze v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Česko Hl. m. Praha Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním Z toho IUD Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním Z toho IUD 0 1 * * * * * * * * * 1 4 * * * * * * * * * * 5 9 * * * * * * * * * * 10 14 1 * * * * 1 * * * * 15 19 * * * * * * * * * * 20 24 5 * * * * 2 * * * * 25 34 48 11 22,9 10 20,8 7 2 28,6 2 28,6 35 44 43 13 30,2 8 18,6 9 3 33,3 1 11,1 45 54 42 4 9,5 2 4,8 5 2 40,0 2 40,0 55 64 29 4 13,8 1 3,4 5 1 20,0 1 20,0 65 74 22 1 4,5 * * 1 * * * * 75 + 2 * * * * * * * * * Celkem 193 33 17,1 21 10,9 30 8 26,7 6 20,0 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 12

Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHB v Česku dle regionů Nejvíce případů akutního onemocnění VHB bylo v roce 2015 evidováno v hl. m. Praze, tj. 21 osob, z toho u 3 injekčních uživatelů drog. Na druhém místě je Středočeský kraj se 14 případy akutní VHB a zároveň největším počtem mezi injekčními uživateli drog (5 osob) (tabulka 5). Tabulka 5 Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Hl. m. Praha 21 3 14,3 Středočeský 14 5 35,7 Moravskoslezský 10 2 20,0 Ústecký 10 2 20,0 Zlínský 6 * * Karlovarský 5 3 60,0 Královéhradecký 5 * * Olomoucký 5 2 40,0 Liberecký 4 * * Pardubický 3 1 33,3 Jihočeský 2 2 100,0 Jihomoravský 2 * * Plzeňský 2 1 50,0 Vysočina * * * Celkem 89 21 23,6 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Chronických onemocnění bylo nejvíce zjištěno v kraji Libereckém (43 evidovaných případů, z toho 1 IUD), který je následován hl. m. Prahou se 30 případy chronické VHB. Nejvyšší počet injekčních uživatelů drog mezi chronicky nemocnými VHB je v hl. m. Praze a Ústeckém kraji, a to shodně v 6 případech (tabulka 6). Počet injekčních uživatelů drog v roce 2015 mezi nemocnými akutní VHB v Česku a chronickou VHB je totožný (21 případů u obou forem). Dvojnásobný je ale podíl IUD mezi nemocnými akutní VHB oproti chronické formě VHB (akutní VHB 23,6 %, chronická VHB 10,9 %). V hl. m. Praze zaznamenáváme ve stejném období vyšší počet nemocných IUD s diagnózou chronické VHB (6 případů) oproti akutní formě VHB (3 případy). Oproti IUD v Česku však zaznamenáváme mezi IUD v hl. m. Praze vyšší podíl na chronické formě VHB, a to o 5, 7 %. 13

Je pravděpodobné, že výskyt akutní hepatitidy B se v budoucnosti bude i nadále snižovat v důsledku zavedení celoplošného očkování od roku 2001. Tabulka 6 Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Liberecký 43 1 2,3 Hl. m. Praha 30 6 20,0 Středočeský 18 4 22,2 Ústecký 16 6 37,5 Moravskoslezský 15 * * Jihomoravský 14 1 7,1 Královéhradecký 12 2 16,7 Zlínský 12 * * Pardubický 11 * * Olomoucký 8 * * Jihočeský 6 * * Plzeňský 5 * * Vysočina 2 * * Karlovarský 1 1 100,0 Celkem 193 21 10,9 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 14

Virová hepatitida C Nejnebezpečnější z virových hepatitid, jak z hlediska závažnosti zdravotních následků, tak z pohledu rizika šíření tohoto infekčního onemocnění je VHC, která významně ohrožuje komunitu injekčních uživatelů drog. Trend vysokého podílu injekčních uživatelů drog, který tvoří zhruba 60 % všech nemocných v Česku, přetrvává. Vzhledem k tomu, že neexistuje prevence vakcinací, zůstává tato virová hepatitida společensky vysoce nebezpečnou. I přes realizované aktivity v oblasti primární či sekundární prevence, zůstává podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými stále vysoký. Nejvyšší počty injekčních uživatelů drog v Česku jsou mezi nemocnými VHC ve věku 25 34 let, celkem 250 nakažených osob (tabulka 7). U nemocných VHC v Česku došlo oproti minulému roku k vzestupu v počtu celkem evidovaných případů z 867 osob na 956 osob, ale co se týká podílu injekčních uživatelů na tomto onemocnění, došlo k mírnému poklesu z 64,5 % v roce 2014 na 58,9 % v roce 2015. V hl. m. Praze zaznamenáváme v roce 2015 celkem 138 případů VHC oproti 150 případům v roce 2014, což představuje snížení o 8,0 %. Zjištěn byl rovněž pokles podílu IUD na tomto onemocnění z 56,6 % v roce 2014 na 51,4 % v roce 2015. 15

Tabulka 7 Virová hepatitida C v Česku a hl. m. Praze v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Česko Hl. m. Praha Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním Z toho IUD Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním Z toho IUD 0 * * * * * * * * * * 1 4 1 * * * * * * * * * 5 9 2 * * * * 1 * * * * 10 14 5 3 60,0 3 60,0 2 * * * * 15 19 54 48 88,9 43 79,6 1 1 100,0 1 100,0 20 24 138 108 78,3 94 68,1 8 6 75,0 6 75,0 25 34 360 285 79,2 250 69,4 52 41 78,8 35 67,3 35 44 228 159 69,7 135 59,2 37 29 78,4 23 62,2 45 54 98 52 53,1 34 34,7 25 11 44,0 6 24,0 55 64 38 9 23,7 4 10,5 7 2 28,6 * * 65 74 24 2 8,3 * * 5 1 20,0 * * 75 + 8 * * * * * * * * * Celkem 956 666 69,7 563 58,9 138 91 65,9 71 51,4 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 16

Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHC v Česku dle regionů Nejvyšší počty onemocnění, tj. 138 osob, s diagnózou VHC jsou v roce 2015 hlášeny shodně z Ústeckého kraje a hl. m. Prahy (tabulka 8). Dále následuje kraj Jihomoravský (130 osob) a Moravskoslezský (117 osob). Injekční uživatelé drog jsou co do počtu nejvíce zastoupeni v Ústeckém kraji (104 osoby), Moravskoslezském kraji (72 osob) a v hl. m. Praze (71 osob). V deseti krajích Česka tvoří podíl IUD na VHC nadpoloviční většinu případů. Tabulka 8 Virová hepatitida C v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Ústecký 138 104 75,4 Hl. m. Praha 138 71 51,4 Jihomoravský 130 27 20,8 Moravskoslezský 117 72 61,5 Středočeský 97 69 71,1 Jihočeský 91 69 75,8 Karlovarský 61 51 83,6 Liberecký 52 34 65,4 Olomoucký 36 21 58,3 Plzeňský 28 17 60,7 Královéhradecký 21 10 47,6 Vysočina 17 4 23,5 Zlínský 16 6 37,5 Pardubický 14 8 57,1 Celkem 956 563 58,9 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 17

Virová hepatitida A, B a C v hl. m. Praze v letech 2011 2015 Z analýzy dat za období let 2011 2015 vyplývá, že k největším výkyvům ve výskytu onemocnění virovými hepatitidami dochází u VHA. V pětileté historii bylo v pražské populaci minimum případů VHA evidováno v roce 2011 (8 případů onemocnění), maximum v roce 2014 (247 případů onemocnění). Podíl injekčních uživatelů na tomto onemocnění je rovněž rozdílný, od 0 % v roce 2011 až po 18 % v roce 2013. Nejvíce případů onemocnění akutní VHB bylo zaznamenáno v roce 2011 (47 případů onemocnění), nejméně v roce 2014 (14 případů onemocnění). Podíl IUD se na tomto onemocnění pohybuje v rozmezí od 8,0 % v roce 2013 do 21,3 % v roce 2011. U chronické VHB je patrné, že po poklesu v letech 2011 až 2013, dochází v posledních dvou letech k mírnému zvýšení počtu všech případů. U VHC dochází po roce 2013 ke snížení, jak celkového počtu evidovaných onemocnění, tak také podílu injekčních uživatelů drog na tomto onemocnění (ze 71,2 % v roce 2013 na 51,4 % v roce 2014). Výskyt vybraných hepatitid (A, B a C) v hl. m. Praze a podíl injekčních uživatelů drog na těchto hepatitidách za pětileté období prezentuje tabulka 9. Tabulka 9 Virové hepatitidy A, B a C a podíl injekčních uživatelů drog v hl. m. Praze srovnání let 2011 2015 Celkem případů Z toho IUD % IUD Virová hepatitida A Akutní virová hepatitida B Chronická virová hepatitida B 2011 8 0 0,0 2012 82 6 7,3 2013 161 29 18,0 2014 247 27 10,9 2015 74 2 2,7 2011 47 10 21,3 2012 32 6 18,8 2013 25 2 8,0 2014 14 2 14,3 2015 21 3 14,3 2011 37 14 37,8 2012 23 4 17,4 2013 19 4 21,1 2014 25 4 16,0 2015 30 6 20,0 2011 182 107 58,8 2012 184 139 75,5 Virová hepatitida C 2013 191 136 71,2 2014 150 85 56,7 2015 138 71 51,4 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 18

Infekce virem lidské imunodeficience Výskyt infekce HIV/AIDS v Česku a hl. m. Praze Závažným zdravotním dopadem v souvislosti s rizikovým chováním, které ohrožuje zdraví populace je také výskyt HIV infekce. Z analýzy Státního zdravotního ústavu (dále jen SZÚ ), Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS (dále jen NRL AIDS ) vyplynulo, že v roce 2015 byl v Česku zaznamenán nejvyšší roční nárůst počtu nových případů HIV od počátku sledování této infekce (graf 2), a to 266 případů, tj. 2,52 nových případů na 100 000 obyvatel. Graf 2: Počty nových případů HIV infekce v Česku v letech 1985 2015 Zdroj: SZÚ, NRL AIDS, 2016 Nejčastější způsob přenosu infekce virem HIV je v Česku dlouhodobě zaznamenáván sexuální cestou, a v roce 2015 tento hlavní způsob přenosu činí 95 % (graf 3). Oproti tomu dlouhodobě přetrvává nízký podíl přenosu prostřednictvím injekčního užívání drog. Pouze u dvou osob mezi nově zjištěnými případy infekce virem HIV v české populaci se jednalo o injekční užití drogy, tj. byl zaznamenán 0,8% podíl injekčních uživatelů drog. 19

Graf 3: Rozdělení HIV pozitivních případů v Česku podle způsobu přenosu v roce 2015 (v %) Zdroj: SZÚ, NRL AIDS, 2016 Více než polovina osob (135 osob), u kterých byla v roce 2015 nově diagnostikovaná infekce HIV, uvádí bydliště v hl. m. Praze (50,8 %), dalších 7,9 % osob uvádí bydliště ve Středočeském kraji. Z relativních údajů (přepočteno na 100 000 obyvatel) je patrný dominující výskyt v hl. m. Praze (graf 4). Graf 4: Počet HIV pozitivních případů v Česku na 100 000 obyvatel podle kraje bydliště v době první diagnózy za období 1. 1. 2015 31. 12. 2015 Zdroj: SZÚ, NRL AIDS, 2016 20

Za celé období sledování infekce HIV/AIDS (1985 2015) bylo v Česku provedeno celkem 24 806 165 vyšetření na HIV u občanů Česka/rezidentů, z nichž je evidováno 2 620 HIV pozitivních osob. Z toho bylo zjištěno 98 případů u injekčních uživatelů drog (podíl injekčních uživatelů drog ze všech případů HIV infekce činí 3,7 %). K 31. 12. 2015 bylo v Česku evidováno 458 případů rozvinutého AIDS, ve 32 případech se jednalo o injekční uživatele drog. Z kumulativních údajů dále vyplývá, že na prvním místě ve výskytu tohoto onemocnění je hl. m. Praha (1 292 případů infekce HIV, tj. 1 040,3 osob na 1 000 000 obyvatel oproti 249,4 na 1 000 000 obyvatel v Česku). V hl. m. Praze je celkem evidováno 49,3 % ze všech HIV pozitivních osob v Česku. 2 2 Státní zdravotní ústav, Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS, Zpráva o výskytu a šíření infekce HIV/AIDS v ČR za rok 2015. Dostupné na: http://www.szu.cz/tema/prevence/zprava-o-vyskytu-a-sireni-hiv-aids-za-rok-2015 21

Kapitola 2: Programy zaměřené na snižování zdravotních rizik (harm reduction) 22

Výměnný program stříkaček a jehel na území hl. m. Prahy Dle údajů získaných od spolupracujících léčebně kontaktních center (dále jen L/K center ) působících na území hl. m. Prahy bylo v roce 2015 v rámci výměnného programu v hl. m. Praze vydáno 2 479 426 injekčních stříkaček a jehel. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti v Česku (dále jen NMS ) odhaduje počet injekčních uživatelů drog v roce 2014 na 45 600, přičemž cca třetina připadá na hl. m. Prahu. 3 I za předpokladu mírného nárůstu počtu těchto uživatelů v roce 2015 je zřejmé, že uvedený počet kusů injekčních stříkaček a jehel není dostačující pro denní potřebu všech injekčních uživatelů drog v hl. m. Praze, pokryl by ji přibližně z jedné poloviny. Výměna injekčního materiálu je považována za významnou složku strategie harm reduction, jejíž cílem je snižování zdravotních rizik a prevence šíření infekčních nemocí spojených s užíváním drog. V roce 2015 bylo v hl. m. Praze v L/K centrech vyměněno 1 673 312 injekčních stříkaček a jehel, a v terénu poté dalších 806 114 injekčních stříkaček a jehel. V porovnání s předchozím rokem došlo v roce 2015 ke snížení výměn o 5,9 % (v L/K centrech došlo ke snížení vyměněných injekčních stříkaček a jehel o 6,7 %, a v terénu o 4,1 %). Přehled o počtech distribuovaných injekčních jehel a stříkaček ve výměnných programech na území hl. m. Prahy je zaznamenán v tabulce 10. Tabulka 10 Přehled o výměnném programu v hl. m. Praze v období let 2014 a 2015 L/K centrum 2014 Počet vyměněných kusů 2015 v L/K centru 2015 v terénu 2015 celkem DROP IN, K-centrum 198 718 172 400 * 172 400 SANANIM, terénní programy 474 678 * 447 900 447 900 DROP IN, terénní programy 253 402 * 255 490 255 490 PROGRESSIVE, o.s. 425 392 303 111 102 724 405 835 SANANIM, K-centrum 1 262 087 1 197 801 * 1 197 801 Celkem 2 634 336 1 673 312 806 114 2 479 426 Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 3 Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014, Úřad vlády České republiky, 2015, ISBN 978-80-7440-134-3 23

Závěry Virové hepatitidy V roce 2015 byl celostátní výskyt VHA 724 případů, z toho v 98 případech se jednalo o injekční uživatelé drog; nejvyšší podíl IUD na počtu nemocných VHA je ve kategorii 20 24 let (27,5 %); V hl. m. Praze bylo celkem 74 osob nemocných VHA, nejpočetněji ve věku mezi 25 a 44 lety (celkem 34 osob); výskyt VHA mezi uživateli drog byl zaznamenán pouze ve dvou případech, ve věku 15 24 let; V roce 2015 bylo v Česku diagnostikováno celkem 89 případů akutní VHB, z nich 21 případů bylo zjištěno u uživatelů drog, tj. 23,6 %; počet případů akutní VHB i podíl IUD meziročně klesá; V hl. m. Praze byl zaznamenán vzestup počtu akutně onemocnělých VHB ze 14 případů v roce 2014 na 21 případů v roce 2015; podíl IUD se však nezměnil a činí 14,3 % stejně jako v roce 2015; U chronické VHB se ani počet nemocných v Česku (192 případů onemocnění v roce 2014 a 193 případů onemocnění v roce 2015), ani počet IUD s diagnózou VHB téměř nezměnil (20 IUD v roce 2014 a 21 IUD v roce 2015); V hl. m. Praze se počet nemocných chronickou VHB zvýšil na 30 případů (oproti roku 2014 zvýšení o 5 případů), zároveň se zvýšil i podíl IUD z 16 % na 20 % nemocných chronickou VHB; V české populaci představují IUD téměř čtvrtinu (23,6 %) všech akutně nemocných VHB a pouze 10,9 % chronicky nemocných; v hl. m. Praze oproti české populaci zaznamenáváme naopak o 5,7 % vyšší podíl IUD na chronické nemocnosti VHB; Injekční uživatelé drog tvoří téměř 60 % všech nemocných virovou hepatitidou typu C v celém Česku, ve věkových kategoriích 10 34 let je podíl IUD mezi nemocnými VHC ještě vyšší (ve 15 19 se jedná o takřka 80 %); 24

Podíl evidovaných injekčních uživatelů drog na onemocnění VHC se v různých krajích liší; v hl. m. Praze zaznamenáváme v roce 2015 nižší podíl (51,4 %) než je celostátní průměr (58,9 %); V pětiletém sledování virových hepatitid v hl. m. Praze zaznamenáváme největší kolísání počtu nemocných u VHA (od 8 případů v roce 2011 po 247 případů v roce 2014), kde i zvýšení absolutního počtu onemocnělých je zároveň provázeno větším podílem IUD; klesající tendenci pozorujeme u VHB (akutní i chronické); nejvyšší podíl IUD je dlouhodobě zaznamenán u VHC (dosahuje v maximu přes 75 %); Infekce virem lidské imunodeficience V české i pražské populaci zaznamenáváme rostoucí trend v počtu nově zjištěných případů infekce virem lidské imunodeficience; v roce 2015 bylo v Česku nově zjištěno celkem 266 případů infekce virem HIV, bydliště v hl. m. Praze uvedlo 135 osob (50,8 %); Nejčastějším způsobem přenosu infekce virem HIV je přenos pohlavní cestou, přenos injekční cestou se v Česku v roce 2015 uplatnil pouze u dvou injekčních uživatelů drog; Programy harm reduction V rámci harm reduction programů bylo v roce 2015 na území hl. m. Prahy vydáno celkem 2 479 426 jehel a stříkaček; oproti roku 2014 došlo ke snížení počtu vydaných jehel a stříkaček o zhruba 6 %; 25

Zkratky AIDS EPIDAT Acquired Immune Deficiency Syndrome syndrom získaného imunodeficitu program využívaný hygienickou službou pro evidenci a analýzu infekčních nemocí HIV HSHMP IUD L/K centrum NMS NRL AIDS NRLUD SZÚ ÚZIS ČR VH VHA VHB VHC Human immunodeficiency virus - virus lidského imunodeficitu Hygienická stanice hlavního města Prahy injekční uživatel drog Léčebné a kontaktní centrum Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Národní registr léčby uživatelů drog Státní zdravotní ústav Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky virová hepatitida virový zánět jater virová hepatitida typu A virová hepatitida typu B virová hepatitida typu C 26

Seznam tabulek Tabulka 1: Virová hepatitida A v Česku a hl. m. Praze v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Tabulka 2: Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Tabulka 3: Akutní virová hepatitida B v Česku a hl. m. Praze v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Tabulka 4: Chronická virová hepatitida B v Česku a hl. m. Praze v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Tabulka 5: Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Tabulka 6: Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Tabulka 7: Virová hepatitida C v Česku a hl. m. Praze v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Tabulka 8: Virová hepatitida C v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Tabulka 9: Virové hepatitidy A, B a C a podíl injekčních uživatelů drog v hl. m. Praze srovnání let 2011 2015 Tabulka 10: Přehled o výměnném programu v hl. m. Praze v období let 2014 a 2015 Seznam grafů Graf 1: Podíl injekčních uživatelů drog na VH v hl. m. Praze v roce 2015 Graf 2: Počty nových případů HIV infekce v Česku v letech 1985 2015 Graf 3: Rozdělení HIV pozitivních případů v Česku podle způsobu přenosu v roce 2015 Graf 4: Počet HIV pozitivních případů v Česku na 100 000 obyvatel podle kraje bydliště 27

Zdroje dat a použitá odborná literatura Tištěné zdroje: FÜLEOVÁ, A., ZÓNOVÁ, J.,: Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog v Praze v roce 2014. Hygienická stanice hlavního města Prahy, 2015,122 s. ISBN 978-80-905520-7-4 MRAVČÍK, V., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., JANÍKOVÁ, B., GROLMUSOVÁ, L., TION LEŠTINOVÁ, Z., ROUS, Z., KIŠŠOVÁ, L., NECHANSKÁ, B., SOPKO, B., VLACH, T., FIDESOVÁ, H., JURYSTOVÁ, L., VOPRAVIL, J., MALINOVÁ, H.: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014. Praha: Úřad vlády České republiky, 2015, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti; 217 s. ISBN 978-80-7440-134-3 Elektronické zdroje: SZÚ, NRL AIDS: Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS. [cit. 31. 3. 2016]. Dostupné na: http://www.szu.cz/tema/prevence/rocni-zpravy-o-vyskytu-a-sireni-hivaids-v-cr Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní registr léčby uživatelů drog. [cit. 31. 3. 2016] Dostupné na: http://www.uzis.cz/registry-nzis/nrlud 28

Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015 Vydala Hygienická stanice hlavního města Prahy První vydání, Praha 2016 Rytířská 404/12, 100 01 Praha 1 www.hygpraha.cz ISBN 978-80-905520-9-8