1.1 Monistický a dualistický model akciové společnosti

AKCIOVÁ SPOLEČNOST OBECNÝ ÚVOD A1.1 STRANA 1 1.1 Monistický a dualistický model akciové společnosti Asi nejvýraznější změnou, kterou zákon o korporacích přináší, je pro akciové společnosti možnost volby mezi dualistickým a monistickým systémem či strukturou řídicích orgánů. V dualistickém modelu tradičně narazíme na představenstvo a správní radu. Systém monistický se vyznačuje tím, že jako řídicí orgán slouží pouze správní rada. V ZOK se však setkáme u monistického systému ještě s jedním orgánem, kterým je statutární ředitel. Otázkou je, jak přesně se vlastně budou tyto systémy v praxi lišit. Správní rada bude mít širší kompetence než dozorčí rada. V zákoně však přesný výčet nenajdeme, takže vše bude nutné upravit ve stanovách. Statutární ředitel je volen valnou hromadou, ale jmenován správní radou, která také schvaluje jeho smlouvu o výkonu funkce. V některých zemích, jako je Francie či USA, je tento model (ačkoli pouze se správní radou, jelikož generální ředitel CEO, není statutárním orgánem, jako je tomu v monistickém systému, který bude zaveden u nás) zcela běžný a setkáme se s ním také u evropské akciové společnosti. Jeho největší výhodou je pravděpodobně jeho jednoduchost. Jak bude ale tento systém fungovat v našich podmínkách a jestli vůbec bude nějaký výrazný rozdíl mezi dualistickým a monistickým systémem, ukáže až praxe. rozdíl mezi modely! možné výhody

A1.1 AKCIOVÁ SPOLEČNOST OBECNÝ ÚVOD STRANA 2 volba vhodného modelu Pokud jde o volbu jednoho či druhého systému, je dobré zvážit následující výhody monistického systému: menší a střední podniky nepotřebují komplikovanější dualistickou strukturu, zahraniční společnosti zvyklé na monistický systém mohou využívat tento systém i pro dceřinou společnost v ČR, silná osobnost může vést podnik téměř sama a mít dostatečný vliv na všechno, co se v podniku děje, pokud má důvěru akcionářů (statutární ředitel a předseda správní rady mohou být ztělesněni v jedné osobě), správní rada rozhoduje o strategii společnosti, dohlíží na její provádění a její členové ji mohou uvádět do praxe, tzn. že zde není nezávislost představenstva a vlastníci společnosti mohou mít přímý vliv na její vedení bez toho, aby se ho museli účastnit, náklady na řízení společnosti jsou nižší, není potřebné vytvářet dva orgány s vlastními řády, prostory apod., je přitom otázkou, zda se toto skutečně projeví i v českém monistickém systému.

PRÁVA, POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST ČLENŮ STATUTÁRNÍCH A2.2 STRANA 1 2.2 Jednání za společnost Představenstvo vystupuje ve vnějších vztazích jako kolektivní statutární orgán akciové společnosti, který řídí její činnost a jedná za ni v zákonném zastoupení. Jak bylo ale již řečeno, zákon nevylučuje, aby bylo představenstvo orgánem jednočlenným, přičemž vychází z předpokladu, že pokud stanovy neupravují jinak, představenstvo má tři čle ny ( 439 odst. 1 ZOK). Členem představenstva také nově může být právnická osoba. Zástupce právnické osoby, který fakticky realizuje funkci člena statutárního orgánu, musí splňovat požadavky pro výkon funkce stanovené pro výkon funkce člena představenstva. Způsobí -li tento zástupce obchodní korporaci újmu, hradí ji společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje ( 46 odst. 3 ZOK). Obdobné postavení jako představenstvo v dualistickém systému, má v systému monistickém statutární ředitel. Ten však může být pouze osobou fyzickou. Statutárnímu orgánu tedy přísluší tzv. obchodní vedení společnosti a toto mu nemůže být odebráno ani úpravou společenské smlouvy (např. přenesení kompetencí představenstva na valnou hromadu společnosti). Úprava, která by něco takového stanovila, by byla, dle dosavadní judikatury Nejvyššího soudu, pro rozpor se zákonem neplatná. Předpokládáme, že na této situaci se nic nezmění ani s novou úpravou. Členové představenstva jsou oprávněni jednat za společnost navenek každý samostatně, pokud není stanoveno jinak. kolektivní i jednočlenný statutární orgán požadavky pro výkon funkce obchodní vedení společnosti

A2.2 PRÁVA, POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST ČLENŮ STATUTÁRNÍCH STRANA 2! Obvykle je však jednatelské oprávnění ve stanovách upraveno tak, že jménem, resp. po novu tzv. za společnost jednají společně předseda a jeden z členů představenstva, případně dva členové představenstva společně. Způsob, jakým ve vztahu ke třetím osobám jednají, se zapisuje do obchodního rejstříku. omezení jednatelského oprávnění na/hrazení újmy V rámci stanov společnosti, ve smlouvě o výkonu funkce, rozhodnutím valné hromady, dozorčí či správní rady je možné jednatelské oprávnění členů představenstva omezit. Nicméně je třeba upozornit na skutečnost, že omezení jednatelského oprávnění není účinné vůči třetím osobám, proto se nelze dovolávat neplatnosti uzavřené smlouvy vůči třetí osobě. V daném případě je chráněna dobrá víra druhé smluvní strany, přičemž toto omezení není účinné vůči třetím osobám, a to ani v případě, že bylo zveřejněno a třetí osoba s ním byla seznámena. Zákon nově vychází z toho, že není bezpodmínečně nutné, aby byla případná újma způsobená společnosti členy orgánů hrazena, resp. přímo nahrazována. Umožňuje, aby nejvyšší orgán obchodní korporace rozhodl, že újma bude saturována jinak, např. snížením odměn, započtením na jiné pohledávky. Je však třeba kvalifikovaného souhlasu valné hromady (konkrétně alespoň 2/3 většiny hlasů všech společníků, resp. akcionářů). V opačném případě bude člen orgánu hradit škodu jako doposud. Umožňuje to ust. 53 odst. 3 ZOK upravující smlouvu o vypořádání újmy.

PRÁVA, POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST ČLENŮ STATUTÁRNÍCH A2.3 STRANA 1 2.3 Práva a povinnosti členů statutárního orgánu, odpovědnost za škodu Členové představenstva (statutární ředitel) jsou povinni při výkonu své funkce dodržovat a plnit stejné povinnosti jako členové statutárních orgánů ostatních obchodních korporací, tak jak byly nastíněny v předmluvě. NOZ stanoví, že každý, kdo přijme funkci voleného orgánu (tedy i člen statutárního orgánu), je kromě výše uvedených povinností povinen též vykonávat svou působnost s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí tedy s péčí řádného hospodáře. Povinnost péče řádného hospodáře je dále v ZOK modifikována tzv. pravidlem podnikatelského úsudku. Důvodem jeho zakotvení je podle důvodové zprávy k ZOK myšlenka, že je -li celková koncepce korporace vystavěna na smlouvě s nejistým výsledkem, není možné chtít po profesionálním managementu, aby nesl všechna možná rizika svého jednání, tedy i ta, která nemohl ovlivnit. Toto pravidlo tak umožnuje členům statutárního orgánu vyhnout se odpovědnosti za újmu za předpokladu, že jednali v dobré víře (i) informovaně, (ii) v obhajitelném zájmu korporace a (iii) s nezbytnou loajalitou, a to i tehdy, že jejich řádným jednáním byla korporaci způsobena újma. Důkazní břemeno zde však nese člen statutárního orgánu. Pokud statutární orgán poruší právní povinnost vyplývající z výkonu působnosti statutárního péče řádného hospodáře liberační důvody porušení povinností při výkonu funkce

A2.3 PRÁVA, POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST ČLENŮ STATUTÁRNÍCH STRANA 2! obchodní vedení účetní závěrka zveřejnění na internetových stránkách orgánu a způsobí tím společnosti škodu, je za tuto škodu odpovědný. Pokud takovou škodu způsobí při výkonu působnosti statutárního orgánu někteří členové představenstva, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Pokud by byla uzavřena mezi společností a členem statutárního orgánu smlouva o vyloučení či omezení odpovědnosti člena statutárního orgánu za škodu, jednalo by se o smlouvu neplatnou (to platí i v případě, pokud by toto bylo určeno stanovami). Představenstvo, příp. statutární ředitel rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí či správní rady. Představenstvo (statutární ředitel) dále zabezpečuje obchodní vedení společnosti včetně vedení řádného účetnictví. V této souvislosti předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty v souladu se stanovami společnosti. Účetní závěrku nebo vybrané údaje z ní s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře, jsou členové představenstva či statutární ředitel povinni uveřejnit způsobem stanoveným zákonem a stanovami, a to nejméně 30 dnů před valnou hromadou. První uvedený způsob uveřejnění účetní závěrky není obligatorně nutné dodržet, pokud společnost

VZNIK, VÝKON A ZÁNIK FUNKCE ČLENA ORGÁNU A 4 Vznik, výkon a zánik funkce člena orgánu obchodní korporace A4.1 STRANA 1 Aby se konkrétní osoba mohla ucházet o post člena v představenstvu, dozorčí radě, správní radě či o post statutárního ředitele, musí splňovat určitá zákonem předepsaná kritéria, tzv. podmínky pro výkon funkce. podmínky pro výkon funkce 4.1 Předpoklady a podmínky pro výkon funkce ZOK pro výkon funkce člena orgánu akciové společnosti stanovuje následující podmínky: musí se jednat o osobu (fyzickou či právnickou v případě statutárního ředitele pouze fyzickou), bezúhonnou dle živnostenského zákona, u níž nenastala zákonná překážka provozování živnosti ani překážka výkonu funkce. Dále se musí jednat o osobu svéprávnou, tj. osobu se způsobilostí nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Kdo se má stát členem orgánu obchodní korporace, má také povinnost předem informovat zakladatele nebo obchodní korporaci o tom, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo za poslední 3 roky působil jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení, nebo o tom, zda u něj není dána jiná překážka funkce. ustanovení ZOK informace o překážkách

A4.1 VZNIK, VÝKON A ZÁNIK FUNKCE ČLENA ORGÁNU STRANA 2 448 odst. 5 ZOK! plná svéprávnost v 18 letech! Jako speciální podmínka pro výkon funkce je v ZOK uvedena neslučitelnost členství v představenstvu a dozorčí radě ( 448 odst. 5 ZOK). Člen dozorčí rady dále nemůže zastávat funkci prokuristy, případně nemůže být zároveň jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti, např. likvidátorem či insolvenčním správcem. Je nezbytné upozornit, že výše uvedené vyloučení souběhu funkcí se posuzuje v rámci vztahů v jedné společnosti. Nicméně i ve vztahu k dalším společnostem je třeba věnovat pozornost tomu, aby členstvím v jejich orgánech nebyl porušen zákaz konkurence, o kterém již byla řeč výše. Bližší úpravou stanov společnosti se připouští zakotvení dalších požadavků na členy jednotlivých orgánů. Rozšiřující podmínky způsobilosti členů k výkonu funkce by si měla společnost definovat sama. Tyto podmínky by nicméně neměly být diskriminačního charakteru, ale měly by odrážet potřeby společnosti. Svéprávnost a právní osobnost Fyzická osoba ucházející se o funkci člena orgánu obchodní korporace musí být svéprávná ve smyslu občanského zákoníku. Musí být tedy schopná pro sebe nabývat práva a povinnosti. Plné svéprávnosti nabývá člověk po dosažení 18 let, může ji získat ale již dříve např. sňatkem, a to v 16 letech. Vzhledem k tomu, že v ZOK není pravidlo, že člen obchodní korporace musí být starší 18 let, jako tomu bylo dosud, lze předpokládat, že nově bude moci být členem i plně svéprávný 16letý člověk. To

POSTAVENÍ JEDNATELE DLE NOZ A ZOK B1.2 STRANA 1 1.2 Zásadní povinnosti jednatele ZOK posílí osobní odpovědnost jednatele za řádný výkon funkce, a to nejen díky nové úpravě možnosti vyloučení člena statutárního orgánu a jeho ručení při úpadku společnosti. O vyloučení bude rozhodovat soud (tento proces je podrobněji popsán dále). Na druhou stranu ZOK zavádí také tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, které spočívá v možnosti jednatele prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře, a tím se zprostit odpovědnosti za případnou újmu (vyvinit se). Pokud totiž jednatel jednal s péčí řádného hospodáře a v souladu s podnikatelským úsudkem, nebude odpovídat za výsledek svého jednání, i když společnosti způsobil újmu. Péče řádného hospodáře a povinnost loajality Jednatel musí při výkonu funkce plnit a dodržovat celou řadu povinností. Mezi podstatné novinky, které s sebou ZOK v této oblasti přináší, patří zejména rozšíření povinností jednatelů. Dosavadní ObchZ ukládal jednatelům společností s ručením omezeným povinnost vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře NOZ a ZOK přebírá, přičemž však nově výslovně vymiňuje coby její složku vedle povinnosti péče (tzn. povinnosti vykonávat funkci informovaně a svědomitě) již dosavadní judikaturou a teorií dovozovanou povinnost loajality, která spočívá v povinnosti statutárního orgánu mít při veškerém posílení odpovědnosti pravidlo podnikatelského úsudku rozšíření povinností jednatelů výčet povinností

B1.2 POSTAVENÍ JEDNATELE DLE NOZ A ZOK STRANA 2 jednání na zřeteli nejlepší zájem společnosti, za niž jedná, a nenechat se při výkonu funkce ovlivňovat. 159 odst. 1 NOZ minimální standard péče povinnost loajality Předmětnou povinnost konkretizuje NOZ, který v 159 odst. 1 stanoví, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jednatel může požádat valnou hromadu o udělení pokynu k obchodnímu vedení, ale tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, tj. s nezbytnou mírou pečlivosti, loajálně, informovaně, s potřebnými znalostmi a v obhajitelném zájmu společnosti s ručením omezeným. Jednatel může i nadále při výkonu své působnosti spoléhat na pomoc profesionálů (např. znalců, advokátů, auditorů). Péče řádného hospodáře tvoří minimální standard péče. Bližší obsah péče řádného hospodáře je vždy potřeba najít v konkrétním případě, protože jakkoliv je formulována jako standard, bude se často v různých případech posuzovat různě. Jak již bylo uvedeno výše, je povinnost loajality, dosud dovozovaná judikaturou a teorií, v NOZ nově výslovně určena, a to v 159 odst. 1. Povinnost loajality je institut, který předpokládá od členů společnosti určitou dávku věrnosti a měl by pomoci zamezovat možnému zneužití právní způsobilosti právnické osoby jejím vedením. Příklad Loajalita se projevuje např. jako povinnost jednatele dát k službám společnosti veškeré schopnosti, znalosti

POSTAVENÍ JEDNATELE DLE NOZ A ZOK B1.3 STRANA 1 1.3 Charakteristické rysy odpovědnosti jednatele Pokud jde o změny týkající se vymezení odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným, v současné době je jednatel povinen při výkonu své funkce postupovat s péčí řádného hospodáře, přičemž za porušení této povinnosti odpovídá celým svým majetkem ( 194 ObchZ). Pokud tuto povinnost poruší více jednatelů, odpovídají společně a nerozdílně, přičemž odpovědnost jednatele vůči společnosti dopředu nelze žádným způsobem smluvně omezit. NOZ rozvádí odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným ještě dále. Základní rámec pro odpovědnost jednatele stanoví 159 NOZ, podle něhož je tento povinen vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. To není samo o sobě nic převratného, nová je však již odpovědnost za samotné přijetí funkce a za řádný průběh jejího výkonu. NOZ shledává nedbalost v jednání osoby, která přijala funkci statutárního orgánu (resp. nevyvodila patřičné důsledky), ačkoli při přijetí funkce věděla nebo při jejím výkonu zjistila, že není potřebné péče řádného hospodáře schopna. Nedbalostní jednání je samozřejmě titulem k odpovědnosti za škodu. Každý, kdo přijímá funkci statutárního orgánu, by měl v této souvislosti důkladně zvážit, zda je s ohledem na předmět činnosti společnosti skutečně schopen funkci řádně a s potřebnými znalostmi vykonávat, aby se nevyodpovědnost vůči společnosti a vůči třetím osobám 159 NOZ! TIP

B1.3 POSTAVENÍ JEDNATELE DLE NOZ A ZOK STRANA 2 stavil riziku odpovědnosti za škodu, která může ve svých důsledcích postihnout celý jeho majetek a v některých případech vést i ke vzniku zákonného ručení. Stejně tak musí člen statutárního orgánu postupovat a vyvodit z toho pro sebe patřičné závěry, pokud při výkonu své funkce zjistí, že ji není schopen vykonávat při dodržení všech složek, z nichž se péče řádného hospodáře skládá.! obchodněprávní i trestněprávní odpovědnost Jednatel jako statutární orgán společnosti s ručením omezeným odpovídá za dodržování veškerých právních norem, které se na činnost společnosti vztahují. Odpovědnost může vyplývat i ze zvláštních (vnitřních společenstevních) předpisů. Odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným může mít nejčastěji obchodněprávní charakter (míněno zejména odpovědnost za způsobenou škodu), jednatel však může být za svou činnost odpovědný i trestněprávně, jak již bylo u jednotlivých povinností jednatele nastíněno výše. Odpovědnost vůči společnosti a související sankce Jak již bylo zmíněno, základním typem odpovědnosti jednatele je odpovědnost vůči společnosti. Vychází ze vztahu mezi funkcionářem a společností, který se, nestanoví -li smlouva o výkonu funkce něco jiného, přiměřeně řídí ustanoveními o příkazu.

JEDNATEL VZNIK, VÝKON A ZÁNIK FUNKCE B2.3 STRANA 1 2.3 Jednání jednatele za společnost s ručením omezeným Jednatel může dle 164 NOZ zastupovat společnost ve všech záležitostech. NOZ vychází ze zcela odlišné koncepce jednání za právnickou osobu zatímco dnes je jednání statutárního orgánu považováno za jednání samotné právnické osoby, podle nové úpravy bude jednání statutárního orgánu (v tomto případě tedy jednatele) považováno za formu zákonného zastoupení, stejně jako např. jednání zástupce na základě plné moci (tedy jedná -li statutární orgán, nejedná sama společnost, ale jedná za společnost). Omezení jednatelského oprávnění Jako dosud jsou jednatelé (ať už samostatně, či jednotlivě) statutárním orgánem společnosti a náleží jim obchodní vedení, v rámci něhož jim nikdo nemůže udělovat pokyny. zákonné zastoupení pokyn k obchodnímu vedení Nicméně nově mají jednatelé výslovnou možnost požádat valnou hromadu o pokyn týkající se obchodního vedení, udělení takového pokynu je ale nezbavuje povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Dle 47 ZOK lze jednatelské oprávnění omezit buď společenskou smlouvou, stanovami, smlouvou o výkonu funkce, jiným vnitřním předpisem obchodní korporace, nebo z rozhodnutí orgánu společnosti (tj. zpravidla valné hromady), ovšem takové omezení je vůči třetím osobám neúčinné, i když bylo zveřejněno. omezení jednatelského oprávnění

B2.3 JEDNATEL VZNIK, VÝKON A ZÁNIK FUNKCE STRANA 2! Předmětná omezení tedy sice jednatele zavazují, avšak pouze v rámci úpravy vnitřních poměrů společnosti. Pokud je jednatel překročí, nemá to za následek neplatnost právního jednání. Společnost je jednáním jednatele vázána; ten bude ale odpovídat společnosti za škodu takovým jednáním způsobenou, neboť překročením pro něho závazného omezení porušil povinnost, kterou vůči společnosti má. Od omezení jednatelského oprávnění je třeba i nadále odlišovat způsob jednání členů statutárního orgánu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. úprava ve společenské smlouvě úprava v NOZ 161 NOZ 162 NOZ Určení způsobu jednání za společnost Od omezení jednatelského oprávnění je tedy nezbytné odlišovat určení způsobu jednání za společnost. Způsob jednání za společnost by měla dle 146 odst. 1 písm. g) ZOK upravovat společenská smlouva. Jednání za právnickou osobu je v obecné rovině upraveno v 161 167 NOZ, které uvádějí následující: 161 NOZ: Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne -li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. 162 NOZ: Zastupuje -li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepři-

GENERÁLNÍ ŘEDITEL A SPOLEČNOST D2.5 STRANA 1 2.5 Smlouva o výkonu funkce podle nové právní úpravy Smlouva o výkonu funkce mezi společností a členem jejího orgánu (např. jednatelem) je upravena poměrně stručně v 66 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObchZ ). stávající právní úprava Z 66 odst. 2 ObchZ vyplývá, že uzavření smlouvy o výkonu funkce není povinností, v takovém případě se pak úprava práv a povinností ve vztahu mezi společností a členem jejího statutárního orgánu řídí přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Uzavření smlouvy, a to v písemné podobě, lze samozřejmě jen doporučit, především s ohledem na princip právní jistoty, tj. zejména pro jasné vymezení práv a povinností stran, podmínek výkonu funkce (včetně materiálních), určení odměny, náhrad a jiných plnění (případně způsobu jejich výpočtu či stanovení), vymezení zákazu konkurence a sdělování důvěrných informací, trvání a ukončení smlouvy aj. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě nelze omezit odpovědnost vůči obchodní korporaci, je vhodné při jejím uzavírání klást i důraz na přesnější vymezení péče řádného hospodáře ve vztahu k výkonu funkce člena orgánu v obchodní korporaci. Práva a povinnosti založené smlouvou o výkonu funkce uzavřenou mezi společností a jejím statutárním orgánem se podle ustanovení 261 odst. 3 písm. f ) ObchZ bez výjimky řídí ustanoveními třetí části ObchZ. Jde tedy o tzv. absolutní obchod, TIP povaha závazkového vztahu

D2.5 GENERÁLNÍ ŘEDITEL A SPOLEČNOST STRANA 2 který podléhá úpravě ObchZ bez ohledu na postavení smluvních stran. judikatura rozsáhlejší a podrobnější nová úprava ObchZ stanoví, že smlouva o výkonu funkce musí být uzavřena písemně a schválena valnou hromadou společnosti. ObchZ nijak nezakazuje, aby smlouva o výkonu funkce byla uzavřena také jako smlouva bezúplatná (bez práva na odměnu). Pro případ, že by smlouva nebyla uzavřena vůbec, ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR dovodila, že v takovém případě právo na odměnu za výkon funkce členu orgánu vyplývá přímo ze zákona, tj. z přiměřeného použití ustanovení o mandátní smlouvě ( 566 a násl. ObchZ). Nová právní úprava účinná od 1. 1. 2014 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ), a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen ZOK ), přinášejí řadu změn i v právní úpravě vztahu mezi obchodní korporací a členem jejích řídicích a kontrolních orgánů. Nová úprava je v tomto směru značně rozsáhlejší a podrobnější než stávající 66 ObchZ a poskytuje nové možnosti úpravy vztahů uvnitř obchodní korporace. Smlouva o výkonu funkce zůstane obecně nadále fakultativní, což lze dovodit z ustanovení 59 odst. 1 ZOK, resp. z jeho dikce byla -li uzavřena. Účelem této smlouvy je blíže upravit práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu, přičemž obchodními korporacemi jsou podle 1 odst. 1 ZOK obchodní společnosti a družstva.

HLAVNÍ ZMĚNY A PRINCIPY SMLUVNÍHO PRÁVA PO 1. 1. 2014 F2 STRANA 1 F 2 Hlavní změny a principy smluvního práva po 1. 1. 2014 Odstranění dvojkolejnosti závazkového práva Základní koncepční změnou v novém občanském zákoníku oproti stávajícímu právnímu stavu je sjednocení úpravy jednotlivých smluvních typů do jediného právního předpisu. Okamžikem účinnosti NOZ tak dojde k odstranění dosavadní tzv. dvojkolejnosti závazkového práva obchodního a neobchodního (občanského), která v praxi způsobovala často nemalé problémy a nepříjemnosti. jediný právní předpis Zmiňovaná dualita se navíc týkala nejen úpravy jednotlivých smluvních typů (např. kupní smlouvy, smlouvy o dílo a další), ale také ustanovení obecného závazkového práva (příkladem může být dvojí druh promlčení, odpovědnosti, záruky atd.). Do soustavy jednotlivých smluvních typů byly v rámci NOZ zařazeny i ty, které v současném právním řádu stojí mimo občanský i obchodní zákoník. Jedná se např. o pojistnou smlouvu upravenou zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, která poté, kdy její úprava byla ze současného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. vypuštěna byla upravena samostatným zákonem. Prostřednictvím NOZ pak dochází i ke sjednocení úpravy licenční smlouvy, která byla rovněž duální, neboť licence k předmětům průmyslového vlastnictví byla upravena ve stávajícím obchodním pojistná smlouva licenční smlouva

F2 HLAVNÍ ZMĚNY A PRINCIPY SMLUVNÍHO PRÁVA PO 1. 1. 2014 STRANA 2 zákoníku (z.č. 513/1991 Sb.) a licence k dílům chráněným autorským právem v autorském zákonu (z.č. 121/2000 Sb.). NOZ zavádí jednotnou právní úpravu licenční smlouvy a licence, přičemž kromě obecných ustanovení dopadajících na všechny licence obsahuje i zvláštní ustanovení týkající se jen některých typů licenčních smluv.! Jinými slovy, nový občanský zákoník řeší smluvní typy v jednom kodexu, kontrahenti tak nebudou muset řešit (zejména, pokud vystupuje alespoň na jedné straně podnikatelský subjekt), kterým právním předpisem se řídit a postupovat. Ale jako všude a vždy existují výjimky, např. smlouva o výkonu funkce je z důvodu své podstaty řešena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích ( ZOK ). 1740 odst. 3 NOZ odchylka nabídky Kontraktační proces Úprava kontraktačního procesu čili oferta (návrh, nabídka) a akceptace (přijetí) byla převážně převzata z dosavadní právní úpravy, dochází ke kombinaci úpravy dnešního občanského a obchodního zákoníku s několika doplněními. Za podstatnou změnu oproti současné úpravě lze považovat úpravu uvedenou v 1740 odst. 3 NOZ, který zavádí zásadu, že odpověď na nabídku s dodatkem či odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky za předpokladu, že navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. V dosavadní úpravě, která přísně trvá na úplném přijetí návrhu do všech detailů, by i drobné změny

KONKRÉTNÍ TYPY SMLUV UŽÍVANÉ V PODNIKÁNÍ F 4 Konkrétní typy smluv užívané v podnikání F4.1 STRANA 1 4.1 Smlouva o smlouvě budoucí V souladu s tím, že NOZ klade větší důraz na smluvní autonomii smluvních stran než dosavadní právní úprava, již není požadována povinně písemná forma smlouvy o smlouvě budoucí. I přes výše uvedenou skutečnost týkající se písemné formy budoucí smlouvy nelze než doporučit setrvat na písemném ujednání, a to zejména z důvodů snazší vymahatelnosti a zamezení pochybností při určení obsahu vlastní smlouvy. nepovinná písemná forma TIP NOZ také stanovuje, že obsah budoucí smlouvy musí být stanoven alespoň obecným způsobem a každá smlouva budoucí by měla obsahovat ujednání o době, v níž musí být zavázaná strana vyzvána k uzavření smlouvy. Oprávněný z budoucí smlouvy tedy bude muset učinit výzvu, a to včas k zachování jeho nároků ze smlouvy budoucí. Zavázaný je pak povinen uzavřít budoucí smlouvu v ujednané lhůtě, a pokud tato není sjednána, do jednoho roku po vyzvání. výzva Dle NOZ platí, že pokud zavázaná strana nesplní svou povinnost samotnou smlouvu uzavřít, má oprávněná strana možnost požadovat určení obsahu takové smlouvy soudem, anebo osobou v budoucí smlouvě určenou. Obsah se určí podle účelu, který byl zamýšlen dle návrhů stran a vzhledem

F4.1 KONKRÉTNÍ TYPY SMLUV UŽÍVANÉ V PODNIKÁNÍ STRANA 2 k okolnostem, za nichž byla smlouva budoucí uzavírána, přihlíží se i k poctivému uspořádání práv a povinností stran. náhrada škody změna okolností absence oznámení vzor Dále se může oprávněná strana domáhat náhrady škody, která jí v důsledku nesplnění závazku uzavřít vlastní smlouvu vznikla. Na rozdíl od stávající právní úpravy NOZ nevylučuje možnost se náhrady škody domáhat. K zániku závazku povinné strany uzavřít samotnou smlouvu dochází také (mimo absenci výzvy) v případě, že došlo k takové změně okolností (z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy budoucí vycházely), že po zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela. Ve stávající právní úpravě byl tento způsob zániku povinnosti uzavřít smlouvu podmíněn včasným oznámením této změny okolností oprávněnému, dle NOZ bude absence tohoto oznámení znamenat pouze možnost domáhat se náhrady případné škody, která by oprávněné straně v této souvislosti vznikla. Konkrétně NOZ stanoví, že neoznámí -li zavázaná strana straně oprávněné tuto změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. Vzor smlouvy o smlouvě budoucí (konkrétně smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy) podle nové právní úpravy naleznete na přiloženém CD- -ROMu.