Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Podobné dokumenty
Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Další fotografie k prezentovaným druhům a další informace naleznete na stránkách.

Trendy ve výzkumu MR. Genetika a šlechtitelství MR

Organizace přednášek a praktika MR

Obsah. - seznámení s organizací - informační zdroje -masožravost - pohled do historie i současnosti -přehled pastí - evoluce pastí

Masožravé rostliny. aneb kdo je nezná, jako by nežil

Moderní biologie na dosah ruky MASOŽRAVÉ ROSTLINY. Jaroslava Kubešová, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie ekosystémů

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Masožravé rostliny. Jméno: Anna Kovácsová Třída: 9. B Školní rok: 2017/18

Úvod do biologie rostlin Výživa VÝŽIVA ROSTLIN. rostliny

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Masožravé rostliny. Úvod, obecná charakteristika. Přednáška JN

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková

Masožravé rostliny 4 řád Ericales

Masožravé rostliny ostatní

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ

OBRAZOVÁ TABULE 1. Historie

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Název práce: Masožravé rostliny. Jméno: Anna Kovácsová. Třída: 9. B. Datum odevzdání: 19. května 2018

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Masarykova univerzita. Výukové tabule ve sklenících Botanické zahrady PřF MU

Listy = boční výrůstky stonku, zakládají se exogeně, postranní orgány omezeného růstu

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Mendělejevova tabulka prvků

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michal Burian

Průduchy regulace příjmu CO 2

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Schéma rostlinné buňky

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

MASOŽRAVÉ ROSTLINY MILOSLAV STUDNIČKA. Obsah:

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

M A T U R I T N Í T É M A T A

kvasinky x plísně (mikromycety)

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Elektrické signály v rastlinách

Lauderovy MŠ, ZŠ a gymnázium při Židovské obci v Praze. Pokusné pěstování masožravé rostliny Nepenthes ampullaria x ventricosa

Digitální učební materiál

Mendelova univerzita v Brně

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Studium struktury fotosyntetického aparátu pomocí konfokální mikroskopie a stereologických metod

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Regulace růstu a vývoje

Masožravé rostliny 4 řád Ericales

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent


Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Vylepšování fotosyntézy

Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Biologie - Kvinta, 1. ročník

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

Úvod do mikrobiologie

Energetický metabolizmus buňky

Obsah vody v rostlinách

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

3) Membránový transport

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

Transkript:

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin - co a jak MR přijímají - zvlášní mechanismy uplatňující se v pastech rostlin - se zvláštním zřetelem na Dionaea muscipula - symbiózy a hemicarnivorie

Co a jak MR přijímají autotrofie x heterotrofie fototrofie x chemotrofie litotrofie x organotrofie mixotrofie? (záleží na definici)

Co a jak MR přijímají vodu a minerální roztoky kořeny (listy) CO 2 průduchy produkty trávení přes buněčnou stěnu a dále selektivní transportéry v cytoplazmatické membráně minerální dusík a fosfor, ionty, AK, cukry, mastné kyseliny u některých druhů prokázáno přímé využití v metabolických drahách

žlázky

Struktrura buněčné stěny Luštinec et Žárský 2003

Konflikt zisk x výdaj (costs and benefits) redukce asimilační plochy energetická náročnost u lepicích pastí velký odpar vody

Drosera binata

Co s vodou? obvykle vlhká stanoviště sekret na tentakulích slizovité povahy menší odpar než voda / vodný roztok u gravitačních pastí je trávicí tekutina kryta (foto: www.nyflora.org) příjem vody spodkem listů některé tučnice (Pinguicula) lapání mlhy sezónní nemasožravost + mykorhiza???

inguicula -tučnice - mexické druhy ze suchých oblastí: sezónní heterofylie

Asimilace dusíku saturace chloroplastů dusíkem významná pro rychlost fotosyntézy dále nutný vysoký osvit zpravidla velmi slunná stanoviště

+ dusík - dusík

stres (zástin) optimální podmínky

Dionaea - mucholapka

Mechanismy zajišťující rychlé pohyby rostlin změna turgoru motorických buněk (Mimosa) elastické pohyby (Impatiens) kyselý růst (fototropismy) + fyzikální pohyby suchých částí

Kroky při sevření pasti mucholapky podráždění rychlé sevření chlopní pastí hermetické uzavření (prolnutí okrajů) opětovné otevření pasti

podráždění hermetické uzavření pasti (organizovaný kyselý růst) elastické překlopení

David Kutt in Schnell 20

Dionaea -kořist

Citlivé trichomy

Co spouští sevření pasti? 2 po sobě následující podráždění chlupů lechtání pasti z vnějšku + 1 podráždění chlupů násilné sevření pasti pomocí prstů viz dále = obrana proti zbytečnému zavírání např. při dešti

Akční potenciál součet elektrochemických potenciálů iontů vně a uvnitř buňky v klidu cca 70 mv (-50- -80 mv) při vzniku AP hyperpolarizace na cca + 30 mv u živočichů především rovnováha Na + iontů (dále K +, Ca ++, Cl - ) u rostlin především rovnováha K + iontů (dále Ca ++, Cl- * Na+ méně významné) lavinovitě se šíří po membráně neuronů u rostlin se šíří symplastem: plasmodesmy, floém přenos u rostlin se velmi podobá gap-junctions u živočichů ( elektrické synapse )

Kroky při sevření pasti mucholapky podráždění: akční potenciál rychlé sevření chlopní pastí: změna turgoru motorických buněk elastické překlopení pasti (1/3 s, 1/10 s, 1/3 s) hermetické uzavření (prolnutí okrajů) kyselý růst (extenziny) + změna turgoru opětovné otevření pasti kyselý růst

Struktrura buněčné stěny Luštinec et Žárský 2003

foto: Lubomír Daněk

čtyřramenná trávicí žláza Utricularia podélný řez pastí - rozdíly mezi terestrickými, epifitickými a vodními druhy slizová žláza záklopka anténovitý výčnělek citlivé chlupy velum vábící slizové žlázy práh dvojramenné chlupy

foto: Stephan Joly foto: Makoto Honda

Přehled pohybů u pastí MR

Trávení kořisti (vlastní trávení x mikrobiální rozklad) Upraveno podle: Studnička 1984

Symbiózy Byblis + ploštice Setocoris méně těsné soužití Roridula + ploštice Pameridea typický mutualismus Utricularia + Eugenophyta nejasná povaha vztahu mutualismus / komenzalismus / parazitismus samovolné mikrobiální symbiózy + mykorhiza???

Roridula + Pameridea roridulae, P. marlothii foto: Lubomír Daněk foto: Rostislav šimek (www.bestcarnivorousplants.com)

Trendy ve výzkumu MR

Trendy ve výzkumu MR Ekofyziologie viz následující přednáška Fylogenetika Ultrastruktura Enzymologie Biochemie (sekundární metabolity)

Velmi precizní a překvapivě jasné důkazy o významu živin z ulovené kořisti pro stimulaci fotosyntetické aktivity láčkovek. Za zmínku stojí, že bylo prokázáno zvýšení fotosyntetické aktivity v jiných pletivech, než kde dochází k trávení. Pasti MR jsou tedy evidentně specializované orgány jejichž vlastní fotosyntetický aktivita může být relativně nízká. Získané látky jsou však transportovány a zužitkovány na jiném místě, případně v jiném čase.

čeleď bublinatkovité Lentibulariaceae Pinguicula Genlisea Utricularia

Sekce rodu Utricularia Aranella Australes Avesicaria Avesicarioides Benjaminia Calpidisca Candollea Chelidon Choristothacae Enkside Foliosa Iperua Kamienskia Lectiluca Lloydia Martinia Meionula Mirabiles Nelipus Nigrescentes Oligocista Oliveria Orchidioides Pleiochasia Phyllaria Polypompolyx Psyllosperma Setiscapella Sprucea Steyermarkia Stomoisia Stylotheca Tridentaria Utricularia Vesiculina

(Jobson et al. 2003) Pinguicula Genlisea Psyllosperma + Foliosa Orchidioides + Iperua

ylogenetické vztahy Lentibulariaceae (Jobbson et al. 2003)

ylogenetické vztahy entibulariaceae

ylogenetické ztahy enlisea

logenetické tahy rraceniaceae (Bayer et al. 2006)

(Bayer et al. 2006)

ylogenetické ztahy roseraceae a epenthaceae

da podtřídy (úplné) řády (výběr) čeledi MR (úplné) Magnoliidae Hammamelidae Droseraceae Drosophyllaceae Caryophylidae Caryophyllales Nepenthaceae Dioncophyllacea agnoliopsida Dilleniidae Ericales Sarraceniacae Roridulaceae Rosidae Rosales / Geraniales Cephalotaceae Asteridae Lamiales Lentibulariaceae Byblidaceae

Analýza proteinů v trávicí šťávě Nepenthes alata Hatamo et Hamada 07

(Hatano et Hamada 2007)

Nepenthesiny spartátové proteinázy, významně zastoupené v trávící tekutině čkovek říbuzné proteiny nově identifikovány ve vakuolách a domembránovém systému Arabidopsis thaliana odobné např pepsinu, mají však stabilnější strukturu díky častejšímu skytu S-S můstků. Adaptace? lavní práce: akahashi K, Niwa H, Yokota N, et al. 2008: Nepenthesin, a unique member of a novel ubfamily of aspartic proteinases: Enzymatic and structural characteristics akahashi K, Athauda SBP, Matsumoto K, et al. 2007: Nepenthesin, a unique member of a ovel subfamily of aspartic proteinases: Enzymatic and structural characteristics thauda SBP, Matsumoto K, Rajapakshe S, et al. 2004: Enzymic and structural characterization f nepenthesin, a unique member of a novel subfamily of aspartic proteinases

Nepenthesin Pepsin

osfatázová aktivita v pastech MR: Adamec, Plachno et al. 2006 yselé fosfatázy: olňování esterových zeb utilizace fosforu dílejí se na rozkladu kovin ou považovány za znamnou součást sožravého aparátu

Sekundární metabolity Farmokologické využití Drosera rotundifolia - málo biomasy, nízká efektivita kultivace - Drosera edelae, D. binata srovnatelné účinky, kultura efektivnější

Vysoká produkce metabolitů v kalusových kulturách in-vitro Triphyophyllum peltatum Alkaloidy naftylchisochinolinové řady antimalarika

Převzato z Ponte-Sucre et al. 2007 ioncophylein A, B, C, D ncistrocladidin ncistrohynin a další