Rozbor úrovně, konstrukce, struktury a uplatňování životního minima a odvození minima existenčního Přílohy ke svazku 2

Revize věcné náplně a konstrukce životního minima a stanovení existenčního minima Svazek 2a Rozbor úrovně, konstrukce, struktury a uplatňování životního minima a odvození minima existenčního Přílohy ke svazku 2 - prosinec 2002

Rozbor úrovně, konstrukce, struktury a uplatňování životního minima a odvození existenčního minima Přílohy ke svazku 2 Obsah Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Obsahová náplň výdajově-spotřebních okruhů, přehled výrobků a služeb zahrnutých do komoditní redukce Základní charakteristiky vývoje a konstrukce životního minima Optimalizace doporučených výživových dávek pro stanovení životního minima pro vybrané skupiny obyvatelstva Dosažená úroveň výživy Lineární regresní analýza vydání na výživu, bydlení a ostatní zboží a služby Minimální příjmové veličiny ve Slovenské republice Lineární extrapolace úrovně vydání nízkopříjmových domácností zajišťující minimalizaci vydání

Příloha 1 Obsahová náplň výdajově-spotřebních okruhů, přehled výrobků a služeb zahrnutých do komoditní redukce Řešitelé: Ing. Ivo Baštýř Ing. Ludmila Chomátová - listopad 2002 -

Obsahová náplň výdajově-spotřebních okruhů, přehled výrobků a služeb zahrnutých do komoditní redukce I. Výdajově-spotřební okruhy A Spotřební vydání: Potraviny a nealkoholické nápoje Do tohoto okruhu jsou zařazeny vydání na pekárenské výrobky, maso a masné výrobky, mléčné výrobky, oleje a tuky, ovoce a zeleninu, cukrovinky a nealkoholické nápoje. Alkoholické nápoje, tabák Okruh zahrnuje výdaje na lihoviny, víno, pivo a tabák. Veřejné stravování Okruh zahrnuje výdaje na stravování v jídelnách školských zařízení a zaměstnavatelů a stravování v restauracích, včetně nápojů. Zdraví Okruh zahrnuje vydání na léčiva a zdravotnické prostředky a zdravotní péči Doprava Do tohoto okruhu připadají výdaje na pořízení a provoz osobních dopravních prostředků a výdaje na dopravní služby. Pošty a telekomunikace Okruh zahrnuje vydání na pořízení telefonních a telefaxových přístrojů a výdaje na telefonní, telefaxové a poštovní služby. Rekreace a kultura Okruh zahrnuje výdaje na zařízení a vybavení audiovizuální a fotografická a pro zpracování dat, výrobky pro rekreaci, kulturu a sport v přírodě a doma, na květiny a domácí zvířata, na knihy a tiskoviny, ubytovací služby a na dovolenou s komplexními službami. Vzdělávání Do tohoto okruhu jsou zařazeny výdaje na vzdělání ve všech stupních škol a výdaje na ostatní mimoškolní vzdělávání. Ostatní zboží a služby V tomto okruhu jsou vykazovány výdaje na výrobky a služby osobní péče, klenoty a osobní potřeby a doplňky, na služby sociální péče a výdaje na pojištění a ostatní finanční služby jinde neuvedené. Výdaje na bytové zařízení, vybavení domácnosti, opravy Okruh zahrnuje výdaje na pořízení nábytku a bytového zařízení a výzdoby, textilu, nádobí a přístrojů pro domácnost. Bydlení, voda a energie Okruh zahrnuje vydání na nájemné z bytu, běžnou údržbu a drobné úpravy bytu, dodávku vody, elektrické a tepelné energie a související služby. B Nespotřební výdaje Do tohoto okruhu jsou zařazeny vydání na pořízení a rekonstrukci domu nebo bytu, vydání na hospodářské a pěstitelské potřeby, nákup cenných papírů, daň z nemovitosti a dědická, příspěvky organizacím, dary příbuzným, vydání na soukromé podnikání a ostatní vydání jinde neuvedená PO Povinné odvody 1

V okruhu jsou zahrnuty daň z příjmů (zálohy a účtování) a příspěvky na zdravotní a sociální pojištění. II. Komoditní redukce Z výdajů uvedených ve statistice rodinných účtů 2000 byly jako výrobky a služby investičního, luxusního a návykového (zdraví ohrožujícího) charakteru vyloučeny: A. Spotřební vydání 1. Celý oddíl 02 - alkoholické nápoje a tabák 2. Z oddílu 11.1 - veřejné stravování - stravování v restauracích 1) 3. Z oddílu O3 odívání a obuv - oděvní doplňky 4. Z oddílu O5 - bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy - pořízení nábytku, bytového zařízení a doplňků - pořízení přístrojů a spotřebičů pro domácnost - pořízení nádobí - bytový textil - ruční nářadí 5. Z oddílu O6 - zdraví 1) - léky bez receptu a další léčiva - placená ambulantní lékařská péče - placená ústavní péče 6. Z oddílu 07 - doprava 1) - pořízení automobilu nebo motocyklu - doprava taxislužbou - letecká, námořní nebo říční doprava - pořízení jízdního kola 7. Z oddílu 08 - pošta a telekomunikace - pořízení telefonních a telefaxových přístrojů 8. Z oddílu 09 a 11.2 - rekreace a kultura - zařízení pro rekreaci uvnitř - potřeby pro pěstování okrasných květin - tiskoviny (mimo noviny) - ubytovací služby - pořízení zařízení a vybavení audiovizuální a fotografická a zařízení pro zpracování dat - pořízení výrobků dlouhodobé spotřeby pro rekreaci v přírodě - herny a loterie - nákup zahraniční rekreace s komplexními službami 9. Z oddílu 12 - ostatní zboží a služby - elektrické přístroje pro osobní péči - osobní doplňky - pojištění - pořízení klenotů, hodinek a bižuterie - finanční služby jinde neuvedené - poradenské služby 2

B. Vydání nekvalifikovaná jako spotřební (nespotřební vydání) - pořízení a rekonstrukci domu nebo bytu - hospodářské a pěstitelské potřeby, služby 1) Výdaje byly redukovány zhruba v rozsahu 20 %. - nákup cenných papírů - příspěvky organizacím - vydání na soukromé podnikání - ostatní vydání jinde neuvedená 3

Příloha 2 Základní charakteristiky vývoje a konstrukce životního minima Řešitelka: Ing. Ludmila Chomátová - červenec 2002 -

Obsah Úvod... 2 1. Vývoj částek k zajištění výživy a ostatních základních životních potřeb občana a vývoj částek k zajištění nezbytných nákladů na domácnost... 2 2. Vývoj výše ŽM pro jednotlivé velikostní typy domácností... 2 3. Stupnice spotřební ekvivalence jednotlivých velikostních typů domácností... 3 4. Relace minimálních částek na osobní potřeby a relace minimálních částek na společné potřeby domácnosti... 4 5. Stupnice příjmové elasticity... 4 6. Podíly složek životního minima na celkovém ŽM domácnosti... 5 7. Skutečné výdaje domácností... 5 8. Reálná kupní síla životního minima v okamžiku valorizace... 7 9. Relace životního minima k minimální a průměrné mzdě a k čistému příjmu... 7 Shrnutí... 8 Použité prameny... 9 Bibliografické citace... 10

Úvod Tato studie je úvodním pohledem do problematiky. Jejím cílem je charakterizovat v základních obrysech vývoj a trend změn v nominální a reálné výši životního minima jako celku i jednotlivě jeho složek a popsat základní vztahy jeho současné konstrukce. Relace mezi úrovní příjmového minima různých velikostních typů domácností i jejich členů v závislosti na věku a pořadí v domácnosti je popsána pomocí koeficientů spotřební ekvivalence. Stupnice spotřební ekvivalence a příjmové elasticity identifikuje míru, v jaké je při stanovení částek životního minima zohledněna množstevní redukce výdajů ve vícečetných rodinách. Skutečné výdajové poměry zaměstnaneckých domácností jsou popsány bazickými indexy na základě statistiky rodinných účtů s cílem zjistit, zda valorizace životního minima odpovídá vývoji skutečných výdajů domácností. Stanovení úrovně životního minima nelze provádět bez zřetele na jeho vztah k výši minimální mzdy a průměrnému příjmu, vzhledem k souvislosti vlivu institutu životního minima a z něho odvozených dávek sociální pomoci na motivaci lidí zapojit se do trhu práce. Do studie jsou zahrnuty údaje za roky 1991, 1996, 1998, 2000 a 2001 pro čtyři základní typy domácností - domácnost jednotlivce, úplná rodinná domácnost dvou dospělých osob, úplná rodinná domácnost dvou dospělých osob a jednoho dítěte a úplná rodinná domácnost dvou dospělých osob a dvou dětí. 1. Vývoj částek k zajištění výživy a ostatních základních životních potřeb občana a vývoj částek k zajištění nezbytných nákladů na domácnost Pomocí kumulativních indexů se základním obdobím v roce 1991 byla sledována valorizace obou složek životního minima v 5 zvolených letech: 1991, 1996, 1998, 2000, 2001. Z tabulky 1.2. je patrné, že rychlejší valorizací prošla složka životního minima (ŽM) určená na úhradu společných potřeb domácnosti (Sp), která byla v roce 2001 oproti roku 1991 vyšší ca. 3,6x u všech velikostních typů domácnosti. Částka ŽM na osobní potřeby (Op) se zvýšila ca. 1,9x pro všechny věkové kategorie. Nejvýraznější zvýšení proběhlo u ŽM dospělé osoby, kdy index dosáhl hodnoty 1,933 vzhledem k roku 1991, u ostatních věkových kategorií nepřekročil hodnotu 1,9, nejméně zvýšeno bylo ŽM dítěte ve věku 10-15 let (I=1,858). Výraznější valorizace částky ŽM určené na společné potřeby domácnosti reflektuje nárůst výdajů na bydlení. Úroveň indexu u jednotlivých typů domácností se v roce 2001 pohybuje v rozmezí 3,560-3,600, proporce valorizace jsou tedy téměř shodné, zatímco v roce 1996 se index po valorizaci pohyboval v rozmezí 1,720-1,750. 2. Vývoj výše ŽM pro jednotlivé velikostní typy domácností Pro další analýzu byly utvořeny modelové typy domácností: Dom,1 domácnost jednočlenná, tj. domácnost jedné dospělé osoby; Dom,2..domácnost úplná dvoučlenná, tj. domácnost dvou dospělých osob Dom,3 průměr.. domácnost úplná 3členná, tj. domácnost dvou dospělých osob a jednoho dítěte, ŽM této domácnosti bylo vypočteno jako aritmetický průměr ŽM domácnosti s jedním nezaopatřeným dítětem ve věku do 6 let (Dom,3 min ) a ŽM domácnosti s jedním nezaopatřeným dítětem ve věku 15-26 let (Dom,3 max ) Dom,4 průměr.domácnost úplná 4členná, tj. domácnost dvou dospělých osob a jednoho dítěte, ŽM této domácnosti bylo vypočteno jako aritmetický průměr ŽM domácnosti se dvěma nezaopatřenými dětmi ve věku do 6 let (Dom,4 min ) a ŽM domácnosti se dvěma nezaopatřenými dětmi ve věku 15-26 let (Dom,4 max ) Sledujeme-li vývoj výše ŽM za domácnosti jako celek, je patrná nejvýraznější valorizace ŽM jednočlenné domácnosti, které bylo oproti roku 1991 zvýšeno 2,412x. ŽM 2

čtyřčlenné domácnosti bylo oproti roku 1991 zvýšeno 2,159x. Ve výraznějším nárůstu částky ŽM pro jednočlennou domácnost se odráží progresivnější valorizace částky na osobní potřeby u dospělé osoby vzhledem k valorizaci částek na osobní potřeby dětí a nevýrazné rozdíly v úrovni valorizaci částek na společné potřeby různorodých domácností. Progresivnější valorizace ŽM jednočlenné domácnostmi je v souladu s předešlými studiemi VÚPSV, kdy bylo doporučeno více zohlednit množstevní redukci ve vícečetných rodinách a zjištěno podhodnocení částky ŽM jednočlenné domácnosti vzhledem ke skutečným výdajům nízkopříjmových domácností. 3. Stupnice spotřební ekvivalence jednotlivých velikostních typů domácností Sledujeme-li výši životního minima pro typy domácností podle rostoucího počtu osob, zjistíme degresivní charakter závislosti; zvýšení souhrnného ŽM se odklání od přímé lineární úměrnosti. Míra odklonu může být charakterizována pomocí - koeficientů spotřební ekvivalence, sestavením ekvivalenčních stupnic - koeficientů příjmové elasticity - ukazateli průměrné míry degrese příjmových minim při růstu počtu osob domácnosti. Sestavením ekvivalenční stupnice je zajištěna srovnatelnost (ekvivalentnost) příjmů domácností, které vykazují různé charakteristiky (počet členů, věkové složení apod.). Pomocí ekvivalenční stupnice je možno stanovit relace mezi příjmy jednotlivých typů domácností tak, aby tyto příjmy zajišťovaly ekvivalentní příjmovou úroveň. Souhrnné koeficienty spotřební ekvivalence (tab.3.2.a 3.3.) vyjadřují vztah příjmového minima domácnosti s n-osobami k příjmovému minimu domácnosti položenému za základ stupnice (většinou se jedná o jednočlennou domácnost Dom, 1, příp. domácnost úplnou dvoučlennou Dom, 2 ). Míra degrese ekvivalenční škály záleží na výdajově spotřebních okruzích, které se přiřazují dospělým osobám a dětem v domácnosti. Obecně platí, že pokud se výdaje na bydlení a ostatní společné potřeby plně započítají do spotřebního okruhu dospělých, je míra degrese větší, protože do spotřebního okruhu dětí se započítávají jen výdaje na jejich osobní potřeby. Sledujeme-li průběh souhrnné ekvivalenční stupnice při základu jednočlenné domácnosti Dom, 1, jsou patrné vysoké hodnoty koeficientů: v roce 1991 u čtyřčlenné domácnosti 3,176. Takovou úroveň koeficientu vykazují USA, Bavorsko v roce 1992 nejdříve až u 8členné domácnosti. Takto vysoká hodnota koeficientu je způsobena nedostatečným zohledněním množstevní redukce výdajů (tj. snižování výdajů v přepočtu na 1 člena domácnosti) ve vícečetných rodinách. Množstevní redukce se v ČR realizuje jen v oblasti společných potřeb domácnosti (bydlení, drogistické zboží, výdaje na provoz domácnosti ), u osobních potřeb se sčítají pevné příjmové moduly přiřazené jednotlivým osobám. U vícečetných domácností se pak projevuje kumulace částek na osobní potřeby pro více osob. V průběhu 10 let od zavedení institutu životního minima je patrná tendence postupného snižování hodnot souhrnných koeficientů spotřební ekvivalence (u 4členné domácnosti z 3,176 v roce 1991 na 2,844 v roce 2001). Ve snižování hodnoty koeficientu se projevuje rychlejší valorizace částí ŽM určené na společné potřeby domácnosti ve srovnání s valorizací částek na osobní potřeby jednotlivce (viz tab1.2.). Výraznější valorizace částek na společné potřeby domácnosti je podmíněna růstem nákladů na bydlení, tj. stálým růstem cen nájemného a energií. V tabulce 3.1. je vyčíslena absolutní komplexní hodnota příjmu jednotlivých členů domácnosti. Je patrná sestupná tendence výše komplexního minimálního příjmu pro další osoby v pořadí. Jednotkové koeficienty spotřební ekvivalence vyjadřují změnu příjmového minima jednotlivých osob pořadově sestupně následujících od příjmového minima domácnosti položené za základ stupnice (tj. Dom, 1 =1,000). 3

Hodnota jednotkových koeficientů spotřební ekvivalence (tab.3.3. a 3.4.) vzhledem k přednostovi domácnosti vykazuje také pokles, od roku 2000 progresivnější. Hodnota jednotkových koeficientů u 4. osoby v domácnosti klesla z 0,647 v roce 1991 na 0,505 v roce 2001, tzn. na 50% hodnoty koeficientu spotřební ekvivalence u první osoby v domácnosti. To také ukazuje na větší míru zahrnutí množstevní redukce do konstrukce příjmového minima vícečetných domácností. Hodnoty jednotkových i souhrnných koeficientů spotřební ekvivalence jsou ovšem stále výrazně vyšší než v zahraničí. 4. Relace minimálních částek na osobní potřeby a relace minimálních částek na společné potřeby domácnosti V tabulce 4.1. lze sledovat odstupňování příjmových minim na osobní potřeby pro další osoby v pořadí od životního minima přednosty domácnosti. Částka pro 1. a 2. osobu zůstává nadále shodná vzhledem k přetrvávajícímu modelu, kdy pro krytí nezbytných potřeb domácnosti je zapotřebí dvou příjmů. Podíl minimálních částek v pořadí dalších osob vzhledem k přednostovi domácnosti vykazuje klesající tendenci i v čase. Je otázkou, zda by měla být zachována relativně vyšší částka ŽM na osobní potřeby nezaopatřených dětí do 15-26 ku ŽM přednosty domácnosti. Zvýšené náklady na studium, dopravu apod. by mohly být kryty pomocí systému státní sociální podpory a nezahrnovány do institutu ŽM. V tabulce 4.2. jsou sledovány relace minimálních částek na společné potřeby u jednotlivých velikostních typů domácností vzhledem k jednočlenné domácnosti. Proporce mezi ŽM jednočlenné a vícečlenné domácnosti zůstaly zachovány, jedná se o rozdíl 0,3 u dvoučlenné a 0,6 procentních bodů u tří a čtyřčlenné domácnosti. Výraznější pokles procentního podílu lze sledovat u pětičlenné domácnosti. I v tomto případě se potvrzuje nutnost zohlednění množstevní redukce u výdajů na krytí společných potřeb domácností, tj. rozvolnění odstupňování výše valorizace dle jednotlivých velikostních typů domácností, protože zejména výdaje na bydlení mají značně degresivní charakter. V porovnání se stabilizovanými tržními zeměmi jsou ale relace stále značně vyšší, což opět ukazuje na nedostatečné zohlednění množstevní redukce. 5. Stupnice příjmové elasticity Škála příjmové elasticity (tab.5.1.) je tvořena koeficienty elasticity oficiálních příjmových minim (e) jednotlivých domácností a charakterizuje míru degrese spotřební ekvivalence různorodých domácností při základu jednočlenné domácností. V koeficientech elasticity se odráží odstupňování příjmových minim členů domácnosti a zohlednění množstevní redukce. Koeficient elasticity je vypočtený dle vzorce e = log KSE / log O s, kde KSE koeficient spotřební ekvivalence, O s počet členů domácností. Pomocí koeficientu elasticity lze převádět skutečné příjmy na standardizované dle vztahu 1) W = D / S e, kde W standardizovaný příjem domácnosti, 4

D skutečný příjem domácnosti, S počet osob v domácnosti. Koeficient elasticity nabývá hodnot v intervalu <0,1>, čím vyšší je míra degrese oficiálních příjmových minim, tím více se e blíží nule. Znamená to, že jsou respektovány úspory ze společného hospodaření více členů domácnosti. Pokud se e blíží 1, lze to interpretovat tak, že v daných ekvivalenčních stupnicích je preferován počet členů domácnosti a z toho vyplývající částky na osobní potřeby a nerespektuje se množstevní redukce 2). Hodnota koeficientu příjmové elasticity poukazuje na relativně vysoký podíl částky na osobní potřeby na celkové výši životního minima vzhledem k částce na společné potřeby domácnosti. Průměrná hodnota koeficientu je dána geometrickým průměrem hodnot koeficientu jednotlivých typů domácností. V letech 1991-2001 se hodnota průměrného koeficientu příjmové elasticity snížila z 0,840 na 0,764. 6. Podíly složek životního minima na celkovém ŽM domácnosti Relativní podíly dvou složek ŽM na jeho celkové výši vykazují výraznou změnu v průběhu 10 let. U všech velikostních typů domácností klesá podíl částky na osobní potřeby a vzrůstá podíl částky na společné potřeby domácnosti. Je to způsobeno zejména výraznějším růstem nákladů na bydlení ve srovnání s růstem nákladů na výživu, tj. cen potravin. Částka na osobní potřeby členů domácnosti (Op) tvořila v roce 2001 u všech typů domácnosti v průměru 67,1 % ŽM a částka na společné potřeby domácnosti (Sp) 32,9 % ŽM, v roce 1991 činil průměrný podíl Op 79 % a podíl Sp 21 % celkového minimálního příjmu. Nejmenší odstup podílů složek ŽM vykazuje příjmové minimum jednočlenné domácnosti, kdy v roce 2001 Sp=43,4 %, Op=56,6 %. Sledujeme-li vývoj v čase, činil v roce 1991 podíl Op u této domácnosti 70,6 % a podíl Sp byl 29,4 %. Z rozdílu 41,2 procentních bodů v roce 1991 došlo k poklesu o 28 procentních bodů na 13,2 procentních bodů, což také svědčí o nárůstu konstantních nákladů, které se s růstem domácnosti nemění, tj. nákladů na bydlení. U čtyřčlenné domácnosti částka na osobní potřeby v roce 2001 činí 75,3 % celkové částky ŽM a částka na společné potřeby domácnosti 24,7 % ŽM, rozdíl mezi oběma složkami je 50,6 procent. bodů. Oproti roku 1991 došlo ke zmenšení odstupu těchto částek o 19,8 procentních bodů. V čase tedy dochází ke zvyšování podílu částky na společné potřeby domácnosti a k poklesu podílu částek na osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti u všech sledovaných typů domácnosti. U všech sledovaných domácností s více než jedním členem zaujímala částka na osobní potřeby ca. 2/3 a částka na společné potřeby ca.1/3 celkové částky ŽM. Výsledky potvrzují, že došlo k relativnímu zlevnění cen potravin a zdražení nákladů na bydlení, což značně znevýhodňuje jednočlenné domácnosti, které téměř polovinu příjmu vydají na bydlení, tj. hradí náklady, jejichž výši mohou podstatně hůře ovlivnit vzhledem k situaci na trhu s byty. Úspory ze společného hospodaření umožňují vícečetným domácnostem snížit životní náklady. 7. Skutečné výdaje domácností Tabulka 7.1. zachycuje skutečné výdaje domácností podle statistiky rodinných účtů ČSÚ. Cílem bylo zjistit, zda způsob a míra valorizace obou složek ŽM odpovídá vývoji skutečných výdajů domácností. Struktura výdajů byla analyzována u domácností zaměstnanců 5

celkem, u domácností zaměstnanců s dětmi a u domácností zaměstnanců s dětmi s minimálními příjmy. Pro charakteristiku vývoje byly použity číselné údaje z materiálu č. 4 a č. 8 (viz seznam použitých pramenů). Jednotlivé kategorie výdajů dle statistiky rodinných účtů byly seskupeny do dvou. Do kategorie skutečné výdaje na společné potřeby domácností jsou zařazeny výdaje na bydlení (tj.nájemné a energie, údržba, výstavba a koupě domu,bytu) a na zařízení a provoz domácnosti (nábytek, bytový textil, spotřební elektronika, drogistické zboží, potřeby pro domácnost) a kategorie ostatní výdaje zahrnuje výdaje na výživu, na alkohol a tabák, na odívání a obuv, na osobní potřeby a léčebnou péči, na dopravu a spoje, na kulturu, vzdělání, sport a rekreaci, a na peněžní platby. V roce 1999 došlo ke změně metodiky statistiky rodinných účtů ČSÚ, proto bylo nezbytné korigovat údaje za rok 2000 tak, aby jejich obsahová náplň odpovídala údajům v letech 1991-1998. Jedná se zejména o tyto změny: - rozdělení výdajů na spotřební a nespotřební, - přeskupení položek mezi jednotlivými kategoriemi výdajů. Pro zajištění srovnatelnosti výdajů mezi roky 1998 a 2000 bylo nutné přiřadit k výdajům na společné potřeby poměrnou část výdajů za 1 měsíc z kategorie pořízení a rekonstrukce domu, bytu a z kategorie hospodářské a pěstitelské potřeby, zařazenou v nové metodice do nespotřebních výdajů. Odpovídající částka byla vypočtena dle údajů ze statistiky rodinných účtů a přičtena k číselným údajům z materiálu MPSV, úroveň celkových výdajů je shodná s údaji materiálu MPSV. Údaje statistiky rodinných účtů za domácnosti s minimálními příjmy nebyly v době výpočtů k dispozici, srovnatelnost údajů je proto zajištěna odlišným způsobem. Na základě údajů materiálu MPSV byla zjištěna výše podílu výdajů na bydlení v roce 1998 podle staré a nové metodiky. Procentní podíl výdajů na bydlení v roce 2000 je navýšen o tento rozdíl, který činil 2,4 %. Celková úroveň výdajů je shodná s údaji z materiálu MPSV. Tabulka tedy zahrnuje výdaje domácností v metodice roku 1998. Odhad dle statistiky rodinných účtů pro průměrnou zaměstnaneckou domácnost v tomto roce činil 2,81 členů a průměrný počet nezaopatřených dětí 0,951. Bazický index se základem v roce 1991 porovnává úroveň skutečných výdajů celkem, výdajů na společné potřeby a výdajů na ostatní potřeby za roky 1991 a 2000. Hodnota indexu celkových výdajů se pohybuje v rozmezí 2,208 u domácností zaměstnanců s minimálními příjmy až 2,893 u domácností zaměstnanců celkem. Index ŽM se pohybuje v rozmezí 2,009 u 3 a 4 členné domácnosti až 2,218 u jednotlivce. Hodnota indexu ŽM (tab.2.2.) 3členné nebo 4členné průměrné domácnosti v roce 2000 činila 2,069. Hodnota indexu skutečných výdajů na společné potřeby se pohybuje v rozmezí 3,118 u domácnosti s minimálními příjmy až 4,127 u domácnosti s dětmi. Index částky ŽM na společné potřeby (tab.1.2.) se pohybuje v rozmezí 3,160 u jednotlivce až 3,200 u 3členné nebo 4členné průměrné domácnosti. Hodnota indexu výdajů na ostatní potřeby se pohybuje v rozmezí 1,984 u domácností s minimálními příjmy až 2,652 u domácností zaměstnanců celkem. Index částky ŽM na osobní potřeby v roce 2000 vykazuje hodnotu 1,777 u nezaopatřeného dítěte 15-26 let až 1,825 u dospělého. Procentní podíly skutečných výdajů domácností na společné potřeby a na ostatní potřeby odpovídají procentním podílům částek na společné potřeby domácnosti a osobní potřeby členů domácnosti v institutu ŽM: Výdaje na společné potřeby u domácností zaměstnanců celkem činí 28,8 % celkových částky, ostatní výdaje činí 71,2 % celkových výdajů. Nízkopříjmové domácností vydají na bydlení a provoz domácnosti 27,9 % z celkových výdajů. Porovnáme-li tento údaj s údajem o procentní struktuře ŽM pro 6

tříčlennou domácnost z tabulky 6.2., je patrné, že procentní podíl částky na společné potřeby této domácnosti je mírně vyšší než skutečný podíl. Lze učinit závěr, že valorizace ŽM v zásadě kopíruje vývoj skutečných výdajů domácností. Nejmenší rozdíly vykazují hodnoty indexu ŽM při porovnání s indexem domácností s dětmi s minimálními příjmy, liší se řádově o setiny procentních bodů. 8. Reálná kupní síla životního minima v okamžiku valorizace Reálná hodnota (kupní síla) ŽM v roce 2001 je vyjádřena očištěním (vydělením) nominálních částek ŽM bazickým indexem spotřebitelských cen (životních nákladů). Bazický index životních nákladů se základem v roce 1991 je vypočten součinem z řady řetězových indexů životních nákladů domácností zaměstnanců dle údajů ČSÚ. Ve srovnání s rokem 1991 je v roce 2001 ŽM 2x vyšší (I= 2,114-2,412). Jeho reálná hodnota se pohybuje pod úrovní roku 1991. Od roku 1991 do roku 1996 klesla reálná kupní síla v porovnání s rokem 1991 u 4členné domácnosti na 86,9 % vzhledem k výchozímu roku, u 3členné domácností na 87,7 %, u 2členné domácnosti na 88,5% a u jednotlivce na 89,3%. O roku 1996 se pokles zastavil a reálná kupní síla životního minima narůstala. V roce 2001 kupní síla ŽM dosahovala hodnoty 92,9 % u čtyřčlenné domácnosti, 95,9 % u tříčlenné domácnosti, 98,2 % u dvoučlenné domácnosti a 103,7 % u jednočlenné domácnosti výchozí úrovně. Kupní síle ŽM v roce 1991 se ve všech sledovaných letech nejvíce přibližovala reálná kupní síla ŽM jednotlivce; a po deseti letech ji překročila. Nejvíce se od kupní síly výchozího roku oddaluje reálná kupní síla ŽM 4členné rodiny. Tento stav odráží rychlejší valorizaci částky na společné potřeby domácnosti, která zaujímá u jednotlivce podstatně větší podíl (43,4 %) na celkové výši ŽM než u domácnosti 4členné (24,7 %). Institut životního minima byl poprvé zákonně upraven zákonem č.463/1991 Sb., o životním minimu, v letech 1989 a 1990 byly podzákonným právním předpisem stanoveny hranice sociální potřebnosti. V okamžiku uzákonění životního minima byla jeho nominální výše o 54,5 % vyšší než hranice sociální potřebnosti v roce 1989 a jeho reálná kupní síla činila 89,96 % kupní síly v roce 1989. Propad kupní síly lze přičíst mohutnému uvolnění cen v roce 1991, které se vzhledem k předchozímu roku zvýšily o 56,6 % a vzhledem k roku 1989 o 71,8 %. 9. Relace životního minima k minimální a průměrné mzdě a k čistému příjmu V tabulce 9.1. je uvedena výše minimální mzdy v únoru 1991 a lednu 1996, 1998, 2000 a je porovnána s výší životního minima jednotlivce. Podklady pro propočty, tj. údaje o výši minimální mzdy jsou převzaty z pramene č.5 (viz seznam použitých pramenů). Při stanovení výše ŽM je nutno brát v úvahu výši státem garantované minimální mzdy. Měla být stanovena tak, aby po odečtení daně z příjmu a odvodu sociálního a zdravotního pojištění její úroveň nepůsobila demotivačně na případné uchazeče o práci. Je-li úroveň garantovaného životního minima vyšší než úroveň minimální mzdy, lidé dobrovolně setrvávají v systému sociální pomoci, protože pracovat se nevyplatí. Z tabulky je zřejmé, že životní minimum převyšovalo čistou minimální mzdu ve všech sledovaných letech. V roce 1991 se čistá minimální mzda pohybovala na úrovni 96 % životního minima, v absolutním vyjádření rozdíl činil 62 Kč. Nejvýraznější propad čisté minimální mzdy pod úroveň životního minima jednotlivce nastal roce 1998, kdy rozdíl mezi nimi činil 1 111 Kč, minimální mzda hradila 68 % životního minima. Do roku 2000 se tento rozdíl snížil na 358 Kč a minimální mzda se pohybovala na úrovni 90 % životního minima. V tabulce 9.2. je provedeno porovnání životního minima s průměrnou měsíční čistou mzdou, údaje o její výši jsou převzaty z pramene č.4 (viz seznam použitých pramenů). V roce 1991 činil podíl ŽM 55 % průměrné čisté mzdy. Tento podíl ve sledovaných letech klesal, v roce 2000 činil 35 %. 7

Relace životního minima k čistému průměrnému příjmu je jedním z nástrojů měření chudoby. Za hranici chudoby se v EU považuje 50 % průměrného příjmu v dané zemi. V tabulce 9.3. je vypočten podíl ŽM na čistém průměrném příjmu zaměstnanecké domácnosti - činil v roce 1991 68 %, nejnižší úroveň zaznamenal v roce 1996, kdy činil 47 %, v letech 1998 a 2000 se pohyboval okolo 50 %. V roce 2000 ŽM o 3 % tuto úroveň překročilo. Jeho výše se tedy pohybuje na mezinárodně uznávané hranici chudoby. Shrnutí Životní minimum bylo v roce 2001 zvýšeno dvojnásobně vzhledem k jeho úrovni v roce 1991, nejvýraznější valorizaci zaznamenala částka životního minima pro jednočlennou domácnost. Valorizace probíhala rozdílně u částek na osobní potřeby členů domácností, které bylo nominálně zvýšeno o 90 %, a u částek na společné potřeby domácností, která byla zvýšena 2,5x. Reálná kupní síla životního minima u sledovaných typů domácností byla ovšem ve všech letech ca. o 10 % nižší než jeho kupní síla v roce 1991. Poslední dvě valorizace zajistily postupné vyrovnání této diskrepance, takže reálná hodnota životního minima jednotlivce v roce 2001 o 3,7 % překročila původní hodnotu. U ostatních typů domácností dochází také k vyrovnání reálné kupní síly, přičemž u vícečetných domácností pomaleji. Relace mezi částkou životního minima určenou na společné potřeby domácností a na osobní potřeby jednotlivců v zásadě odpovídají relacím skutečných výdajově-spotřebních okruhů tak, jak byly pro účely této studie sestaveny na základě statistiky rodinných účtů. Progresivnější valorizace životního minima jednotlivce a částek na společné potřeby domácnosti reflektuje skutečný stav, kdy rychleji rostou náklady na bydlení v porovnání s náklady na výživu. Pozornost je třeba věnovat vztahu životního minima a minimální mzdy vzhledem k demotivačním účinkům životního minima. Ve sledovaných letech byla částka životního minima vyšší než úroveň čisté minimální mzdy, od roku 1996, kdy byl zaznamenán největší propad minimální mzdy, se rozdíl mezi nimi snižuje. Počátkem roku 2001 se vzhledem ke zvýšení minimální mzdy relace obrátila. Jedním z hlavních úkolů poslání institutu životního minima je zajistit ekvivalentnost příjmů pro různé kategorie osob a domácností a tedy rovnost sociální ochrany. Konstrukce životního minima pro jednotlivé typy byla popsána pomocí koeficientů spotřební ekvivalence a sestavením ekvivalenční stupnice. Hodnoty ekvivalenční škály sestavené pro domácnosti i jednotlivce značně převyšují úroveň koeficientů ekvivalence v zahraničí, v posledních letech se jim začínají více přibližovat. Pro zjištění příčin tohoto rozdílu by bylo vhodné porovnat věcnou náplň životního minima v zahraničí a v České republice. Nedostatečné zohlednění množstevní redukce výdajů potvrzují i hodnoty koeficientů příjmové elasticity, které jsou opět značně vyšší než v zahraničí a poukazují na preferování osobních potřeb jednotlivce při určení výše životního minima, a tedy relativně vyšší míru sociální ochrany domácností s větším počtem osob v nich žijících. 8

Použité prameny 1) BUHMANN, B. and Co.: Equivalence Scales, Well-being, Inequality and Poverty: Sensitivity Estimates across Ten Countries Using the Luxembourg Income Study (LIS) Database, Income and Wealth, 1988, The Review of Income and Wealth 34, No.2. 2) KOTÝNKOVÁ, M.: Příjmová nerovnost, chudoba a sociální vyloučení v české společnosti, habilitační práce, Praha 1998 3) VÚPSV: Životní minimum v zahraničí a v České republice, Praha 1997 4) MPSV ČR: Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1990-2000, Praha 2001-11-01 5) HIRŠL, M.: Vývoj životního minima a minimální mzdy v České republice v letech 1991-2000, Sondy 1/2000, s.5 6) HIRŠL, M: Životní minimum a situace rodin s dětmi s minimálními příjmy, Pohledy 4/1996, s. 23-26 7) Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), září 2001, ČSÚ 2001 8) Statistika rodinných účtů, za roky 1991, 1996, 1998, 2000, ČSÚ 9

Bibliografické citace 1) BUHMANN, B. and Co.: Equivalence Scales, Well-being, Inequality and Poverty: Sensitivity Estimates across Ten Countries Using the Luxembourg Income Study (LIS) Database, Income and Wealth, 1988, The Review of Income and Wealth 34, No.2. 2) KOTÝNKOVÁ, M.: Příjmová nerovnost, chudoba a sociální vyloučení v české společnosti, habilitační práce, Praha 1998 10

Použité symboly: De, 6;10;15;26, Do Sp, 1;2;3,4;5+ Dom, 1 Dom, 2 Dom, 3 min Dom, 3 max Dom, 3 prumer Dom, 4 min Dom, 4 max Dom, 4 prumer e ZM KSE prům. e Částka životního minima na osobní potřeby dětí do 6 let, 6-10 let, 10-15 let, 15-26, dospělého Částka ŽM na společné potřeby domácnosti 1členné, 2členné, 3-4 členné, 5+ členné Domácnost jednotlivce Domácnost úplná dvoučlenná Domácnost úplná 3 členná s jedním dítětem do 6 let Domácnost úplná 3 členná s jedním dítětem 15-26 let Dom,3 prumer = (Dom,3min + Dom,3max)/2 Domácnost úplná 4 členná se dvěma dětmi do 6 let Domácnost úplná 4 členná se dvěma nezaopatřenými dětmi ve věku 15-26 let Dom, 4 prumer = (Dom,4min + Dom,4max)/2 Koeficient příjmové elasticity Oficiální životní minimum Koeficient spotřební elasticity Průměrný koeficient příjmové elasticity 11

1. Vývoj cástek k zajištení výživy a ostatních základních životních potreb obcana a nezbytných nákladu na domácnost 1.1. Cástky životního minima v Kc na osobní/spolecné potreby Rok 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Do 1200 1800 2130 2190 2320 De, 6 900 1320 1560 1600 1690 De, 10 1000 1460 1730 1780 1890 De, 15 1200 1730 2050 2110 2230 De, 26 1300 1900 2250 2310 2450 Sp, 1 500 860 1300 1580 1780 Sp, 2 650 1130 1700 2060 2320 Sp, 3,4 800 1400 2110 2560 2880 Sp, 5+ 950 1580 2370 2870 3230 1.2. Kumulativní indexy cástek životního minima Rok 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Do 100 1,500 1,775 1,825 1,933 De, 6 100 1,467 1,733 1,778 1,878 De, 10 100 1,460 1,730 1,780 1,890 De, 15 100 1,442 1,708 1,758 1,858 De, 26 100 1,462 1,731 1,777 1,885 Sp, 1 100 1,720 2,600 3,160 3,560 Sp, 2 100 1,738 2,615 3,169 3,569 Sp, 3,4 100 1,750 2,638 3,200 3,600 Sp, 5+ 100 1,663 2,495 3,021 3,400

2) Vývoj výše životního minima pro jednotlivé typy domácností Cástky životního minima v Kc na osobní/spolecné potreby Rok 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 De, 6 900 1320 1560 1600 1690 De, 10 1000 1460 1730 1780 1890 De, 15 1200 1730 2050 2110 2230 De, 26 1300 1900 2250 2310 2450 Do 1200 1800 2130 2190 2320 Sp, 1 500 860 1300 1580 1780 Sp, 2 650 1130 1700 2060 2320 Sp, 3,4 800 1400 2110 2560 2880 Sp, 5+ 950 1580 2370 2870 3230 2.1. Životní minimum domácností Rok 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Dom, 1 1700 2660 3430 3770 4100 Dom, 2 3050 4730 5960 6440 6960 Dom, 3 min 4100 6320 7930 8540 9210 Dom, 3 max 4500 6900 8620 9250 9970 Dom, 3 prumer 4300 6610 8275 8895 9590 Dom, 4 min 5000 7640 9490 10140 10900 Dom, 4 max 5800 8800 10870 11560 12420 Dom, 4 prumer 5400 8220 10180 10850 11660 2.2. Kumulativní indexy ŽM pro domácnosti Rok 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Dom, 1 100 1,565 2,018 2,218 2,412 Dom, 2 100 1,551 1,954 2,111 2,282 Dom, 3 prumer 100 1,537 1,924 2,069 2,230 Dom, 4 min 100 1,528 1,898 2,028 2,180 Dom, 4 max 100 1,517 1,874 1,993 2,141 Dom, 4 prumer 100 1,522 1,885 2,009 2,159

3. Stupnice spotrební ekvivalence Životní minimum domácností v Kc 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Dom, 1 1700 2660 3430 3770 4100 Dom, 2 3050 4730 5960 6440 6960 Dom, 3 prumer 4300 6610 8275 8895 9590 Dom, 4 prumer 5400 8220 10180 10850 11660 3.1. Komplexní hodnota príjmu jednotlivých clenu domácnosti 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Do 1 1700 2660 3430 3770 4100 Do 2 1350 2070 2530 2670 2860 De 1 1250 1880 2315 2455 2630 De 2 1100 1610 1905 1955 2070 3.2. Stupnice souhrnných koeficientu spotrební ekvivalence Dom, 1 = 1,000 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Dom, 1 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 Dom, 2 1,794 1,778 1,738 1,708 1,698 Dom, 3 prumer 2,529 2,485 2,413 2,359 2,339 Dom, 4 prumer 3,176 3,090 2,968 2,878 2,844 3.3. Stupnice souhrnných koeficientu spotrební ekvivalence Dom, 2 = 1,000 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Dom, 1 0,557 0,562 0,576 0,585 0,589 Dom, 2 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 Dom, 3 prumer 1,410 1,397 1,388 1,381 1,378 Dom, 4 prumer 1,770 1,738 1,708 1,685 1,675 3.4. Stupnice jednotkových koeficientu spotrební ekvivalence Dom, 1 = 1,000 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Do 1 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 Do 2 0,794 0,778 0,738 0,708 0,698 De 1 0,735 0,707 0,675 0,651 0,641 De 2 0,647 0,605 0,555 0,519 0,505 3.5. Stupnice jednotkových koeficientu spotrební ekvivalence Dom, 2 = 1,000 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Do 1 0,557 0,562 0,576 0,585 0,589 Do 2 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 De 1 0,410 0,397 0,388 0,381 0,378 De 2 0,361 0,340 0,320 0,304 0,297

4. Relace složek životního minima 4.1. Relace minimálních cástek na osobní potreby (ve vztahu k první dospelé osobe v domácnosti) 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Do 1 1200 1800 2130 2190 2320 Do 2 1200 1800 2130 2190 2320 De, 6 900 1320 1560 1600 1690 De, 10 1000 1460 1730 1780 1890 De, 15 1200 1730 2050 2110 2230 De, 26 1300 1900 2250 2310 2450 Do 1 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 Do 2 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 De, 6 0,750 0,733 0,732 0,731 0,728 De, 10 0,833 0,811 0,812 0,813 0,815 De, 15 1,000 0,961 0,962 0,963 0,961 De, 26 1,083 1,056 1,056 1,055 1,056 4.2. Relace minimálních cástek na spolecné potreby (ve vztahu k jednoclenné domácnosti) Sp, 1 500 860 1300 1580 1780 Sp, 2 650 1130 1700 2060 2320 Sp, 3,4 800 1400 2110 2560 2880 Sp, 5+ 950 1580 2370 2870 3230 Sp, 1 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 Sp, 2 1,300 1,314 1,308 1,304 1,303 Sp, 3,4 1,600 1,628 1,623 1,620 1,618 Sp, 5+ 1,900 1,837 1,823 1,816 1,815

5. Stupnice príjmové elasticity Souhrnné koeficienty spotrební ekvivalence 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Dom, 1 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 Dom, 2 1,794 1,778 1,738 1,708 1,698 Dom, 3 prumer 2,529 2,485 2,413 2,359 2,339 Dom, 4 prumer 3,176 3,09 2,968 2,878 2,844 5.1. Stupnice príjmové elasticity jednotlivých typu domácností 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Dom, 1 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 Dom, 2 0,843 0,830 0,797 0,772 0,764 Dom, 3 prumer 0,845 0,829 0,802 0,781 0,773 Dom, 4 prumer 0,834 0,814 0,785 0,763 0,754 prum. e 0,840 0,824 0,795 0,772 0,764

6. Podíly cástek Op a Sp na celkovém ŽM domácnosti 6.1. Absolutní výše cástek složek ŽM jednotlivých typu domácností v Kc 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Dom, 1 1 700 2 660 3 430 3 770 4 100 Dom, 2 3 050 4 730 5 960 6 440 6 960 Dom, 3 prumer 4 300 6 610 8 275 8 895 9 590 Dom, 4 prumer 5 400 8 220 10 180 10 850 11 660 Op Dom,1 1 200 1 800 2 130 2 190 2 320 Op Dom,2 2 400 3 600 4 260 4 380 4 640 Op Dom,3 prume 3 500 5 210 6 165 6 335 6 710 Op Dom,4 prume 4 600 6 820 8 070 8 290 8 780 Sp, 1 500 860 1 300 1 580 1 780 Sp, 2 650 1 130 1 700 2 060 2 320 Sp, 3,4 800 1 400 2 110 2 560 2 880 6.2. Podíly cástek Op a Sp na celkovém ŽM domácnosti 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 Op Dom,1 70,6% 67,7% 62,1% 58,1% 56,6% Sp, 1 29,4% 32,3% 37,9% 41,9% 43,4% Op Dom,2 78,7% 76,1% 71,5% 68,0% 66,7% Sp, 2 21,3% 23,9% 28,5% 32,0% 33,3% Op Dom,3 prumer 81,4% 78,8% 74,5% 71,2% 70,0% Sp, 3,4 18,6% 21,2% 25,5% 28,8% 30,0% Op Dom,4 prumer 85,2% 83,0% 79,3% 76,4% 75,3% Sp, 3,4 14,8% 17,0% 20,7% 23,6% 24,7% prumer Op 79,0% 76,4% 71,8% 68,4% 67,1% prumer Sp 21,0% 23,6% 28,2% 31,6% 32,9%

7. Nominální cisté penežní výdaje domácností (prumer na 1 clena domácnosti) rok 1991 1996 1998 2000 index podíl / absolutní výše rel. Kc rel. Kc rel. Kc rel. Kc 00/91 domácností zamestnancu celkem 100 2 292 100 5 307 100 6 443 100 6 631 2,893 výdaje na bydlení 19,8 511 23,1 1 224 26,9 1 734 28,8 1 907 3,731 ostatní výdaje 80,2 1 781 76,9 4 083 73,1 4 709 71,2 4 724 2,652 domácnosti zamestnancu s detmi 100 2 148 100 4 608 100 5 567 100 5 739 2,672 výdaje na bydlení 18,3 394 22,1 1 017 25,8 1 440 28,3 1 626 4,127 ostatní výdaje 81,7 1 754 77,9 3 591 74,2 4 127 71,7 4 113 2,345 domácnosti zamestnancu detmi s min.príjmy 100 1 498 100 2 501 100 3 153 100 3 315 2,208 výdaje na bydlení 19,7 296 24,8 620 27,4 865 27,9 923 3,118 ostatní výdaje 80,3 1 202 75,2 1 881 72,6 2 288 72,1 2 392 1,984

8. Reálná kupní síla životního minima po valorizaci Rok 28.11.1991 1.1.1996 1.4.1998 1.4.2000 1.10.2001 CPI 1,000 1,752 2,104 2,232 2,325 Dom, 1 1 700 2 660 3 430 3 770 4 100 nominálne 1,000 1,565 2,018 2,218 2,412 reálne 1,000 0,893 0,959 0,994 1,037 Dom, 2 3 050 4 730 5 960 6 440 6 960 nominálne 1,000 1,551 1,954 2,111 2,282 reálne 1,000 0,885 0,929 0,946 0,982 Dom, 3 prumer 4 300 6 610 8 275 8 895 9 590 nominálne 1,000 1,537 1,924 2,069 2,230 reálne 1,000 0,877 0,914 0,927 0,959 Dom, 4 prumer 5 400 8 220 10 180 10 850 11 660 nominálne 1,000 1,522 1,885 2,009 2,159 reálne 1,000 0,869 0,896 0,900 0,929

9. Relace ŽM k minimální a prumerné mzde a cistému príjmu 9.1. Relace ŽM k minimální mzde rok únor 1991 leden 1996 leden 1998 leden 2000 výše ŽM Dom, 1 v Kc 1 700 2 660 3 430 3 770 minimální mzda hrubá (Kc) 2 000 2 500 2 650 4 000 cistá (Kc) 1 638 2 188 2 319 3 412 míra odvodového zatížení 18,10 12,48 12,49 14,70 ŽM / min. mzda cistá v % 103,79 121,57 147,91 110,49 rozdíl v Kc 62 472 1111 358 9.2. Relace ŽM k prumerné mesícní mzde rok 1991 1996 1998 2000 výše ŽM Dom, 1 v Kc 1 700 2 660 3 430 3 770 prumerná mesícní mzda hrubá (Kc) 3 792 9 676 11 693 13 491 cistá (Kc) 3 087 7 538 9 144 10 577 míra odvodového zatížení 18,59 22,10 21,80 21,60 ŽM / prumerná mzda cistá v % 55,07 35,29 37,51 35,64 rozdíl v Kc 1387 4878 5714 6807 9.3. Relace ŽM k cistému mesícnímu príjmu rok 1991 1996 1998 2000 výše ŽM Dom, 1 v Kc 1 700 2 660 3 430 3 770 cistý mesícní príjem na osobu v (Kc) 2 496 5 601 6 821 7 084 ŽM / cistý príjem 68,11 47,49 50,29 53,22 rozdíl v Kc 796 2941 3391 3314

Příloha 3 Optimalizace doporučených výživových dávek pro stanovení životního minima pro vybrané skupiny obyvatelstva Řešitel: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Ing. Olga Štiková, Ing. Ilona Mrhálková, Ing. Helena Sekavcová - prosinec 2001 -

Optimalizace doporučených výživových dávek pro stanovení životního minima pro vybrané skupiny obyvatelstva Výživové doporučené dávky (platné od roku 1990)) vyjadřují teoretickou potřebu výživy stanovenou pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Na základě výživových doporučených dávek (které jsou stanoveny v nutričních hodnotách) byla, pro účely stanovení životního minima, provedena optimalizace pro vybrané skupiny obyvatelstva na základě minimalizace nákladů, tj. u spotřebitelských cen potravin. Vstupními údaji pro propočty byly: 1. výživové doporučené dávky zadané jako pásmo biologické potřeby výživy. Jednotlivé výživové faktory byly zadány v rozmezí ± 5 % pro základní výživové faktory (energie, tuky, bílkoviny, sacharidy) a ± 10 % pro vitamíny a minerální látky, 2. rozsah potravinových podskupin event. druhů potravin a stanovení rozmezí spotřebních limitů (u 102 podskupin potravin), 3. nutriční hodnoty vybraných podskupin výrobků, 4. průměrné spotřebitelské ceny za rok 2000 u vybraných podskupin výrobků. Po dohodě se zdravotníky bylo u všech skupin obyvatelstva počítáno s fortifikací vitamínu C ve výši cca 25 % u skupiny nejmenších dětí s fortifikací kojenecké mléčné výživy železem. Vlastní optimalizace byla provedena pro následující skupiny obyvatelstva: Děti do 6 let vážený průměr podle demografického zastoupení pro skupiny kojenci 0-6 měsíců, kojenci 7-12 měsíců, děti 1-3 roky, děti 4-6 let Děti 7 10 let Děti 11 14 let vážený průměr dětí 11-24 let chlapci, 11-14 let dívky Studující 15 18 let vážený průměr studující 15-18 let chlapci, studující 15-18 let dívky Ženy lehká práce vážený průměr ženy lehká práce 19-34 let, ženy lehká práce 35-54 let Muži lehká práce vážený průměr muži lehká práce 19-34 let, muži lehká práce 35-54 let Nepracující ženy vážený průměr nepracující ženy 55-74 let, nepracující ženy 75 let a více Nepracující muži vážený průměr nepracující muži 60-74 let, nepracující muži 75 let a více Základem optimalizace je naplnění stanovených výživových doporučených dávek potravinami pro jednotlivé vybrané skupiny tak, aby došlo k minimalizaci nákladů a přitom řešení představovalo spotřebně reálné množství potravin. V modelech je zahrnuta veškerá spotřeba potravin oceněná průměrnou spotřebitelskou cenou za rok 2000. Vzhledem k účelu optimalizace (minimalizace nákladů na výživu pro stanovení životního minima) nebyly do potravinových skupin zařazeny výrobky luxusnějšího charakteru (např. drahé uzeniny, hotové výrobky, raná a skleníková zelenina a ovoce, čokoláda a 1

čokoládové cukrovinky apod.). Z nápojů nejsou v modelu zastoupeny limonády (výrobky nápojářského průmyslu), ale jen ovocné sirupy určené k ředění vodou a pro dospělou populaci 2 dcl 10º piva denně (nebo káva či jiný nápoj ve stejné cenové relaci). U kojenců do poloviny 1 roku života je připočtena cena 1 litru minerální vody denně (pro přípravu kojenecké mléčné výživy). Zpracoval: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Ing. Olga Štiková, Ing. Ilona Mrhálková, Ing. Helena Sekavcová 2

Náklady na potraviny a nápoje u skupiny (ceny - průměr roku 2000) DĚTI 0-6 LET potravinová skupina děti 0 6 let množství kg/rok náklady Kč/rok maso hovězí 10,1 1 314,11 maso telecí 2,0 397,42 maso vepřové 2,5 235,86 vnitřnosti 3,0 184,65 drůbež 6,5 365,73 masné výrobky a konzervy 4,2 336,61 ryby a rybí výrobky 2,4 269,05 mléko konzumní 140,0 1 976,80 sýry celkem 5,4 762,13 kysané mléčné výrobky a tvarohy 7,0 375,24 mléčné konzervy 0,2 23,94 vejce (ks) 90,0 247,50 máslo 1,0 89,66 sádlo 1,0 53,69 rostlinné jedlé tuky a oleje 3,9 260,59 cukr 10,8 237,06 nečokoládové cukrovinky, med 4,0 554,70 brambory 38,5 326,72 luštěniny 3,7 108,56 mouka, kroupy, ovesné vločky 16,1 122,00 rýže 3,0 57,51 chléb 12,0 169,56 pečivo 13,4 705,37 těstoviny 3,0 80,19 zelenina čerstvá celkem 44,5 886,54 zeleninové výrobky 12,0 340,44 ovoce čerstvé mírného pásma 47,0 1 560,68 ovoce jižní 22,6 609,72 ovocné výrobky 12,8 469,27 ořechy 0,8 32,00 droždí 0,2 14,47 DV mléčná 2,8 492,87 DV cereální 0,1 7,23 DV ovocná 0,3 18,87 minerální vody (l) 25,4 190,75 pivo (káva) - - náklady celkem za rok (Kč) 13 877,49 náklady celkem za měsíc (Kč) 11 56,46 3

Náklady na potraviny a nápoje u skupiny (ceny - průměr roku 2000) DĚTI 7-10 LET potravinová skupina děti 7 10 let množství kg/rok náklady Kč/rok maso hovězí 8,5 1 103,45 maso telecí 0,3 59,61 maso vepřové 6,0 597,86 vnitřnosti 3,5 213,73 drůbež 8,1 432,12 masné výrobky a konzervy 13,2 1 081,76 ryby a rybí výrobky 3,0 342,66 mléko konzumní 140,0 1 976,80 sýry celkem 11,0 1556,15 kysané mléčné výrobky a tvarohy 20,9 1 283,69 mléčné konzervy 3,0 359,13 vejce (ks) 90,0 247,50 máslo 4,0 358,64 sádlo 1,0 48,90 rostlinné jedlé tuky a oleje 3,4 216,20 cukr 16,0 351,20 nečokoládové cukrovinky, med 2,4 332,91 brambory 83,0 712,65 luštěniny 6,7 178,92 mouka, kroupy, ovesné vločky 22,0 183,90 rýže 4,0 76,68 chléb 47,80 675,14 pečivo 26,2 1 065,35 těstoviny 3,5 93,55 zelenina čerstvá celkem 58,6 1 085,18 zeleninové výrobky 8,0 226,96 ovoce čerstvé mírného pásma 36,5 1 020,80 ovoce jižní 21,0 561,51 ovocné výrobky 9,5 458,30 ořechy 0,5 20,00 droždí 0,2 14,47 DV mléčná - - DV cereální - - DV ovocná - - minerální vody (l) - - pivo (káva) - - náklady celkem za rok (Kč) 16 935,72 náklady celkem za měsíc (Kč) 1 411,31 4

Náklady na potraviny a nápoje u skupiny (ceny - průměr roku 2000) DĚTI 11-14 LET potravinová skupina děti 11 14 let množství kg/rok náklady Kč/rok maso hovězí 8,0 1 025,40 maso telecí 0,3 59,61 maso vepřové 11,2 942,62 vnitřnosti 4,0 246,84 drůbež 8,1 432,12 masné výrobky a konzervy 9,5 762,65 ryby a rybí výrobky 3,5 399,96 mléko konzumní 140,0 1 976,80 sýry celkem 11,0 1 556,15 kysané mléčné výrobky a tvarohy 26,1 1 492,49 mléčné konzervy 3,0 359,13 vejce (ks) 234,0 643,50 máslo 2,5 224,15 sádlo 1,6 75,84 rostlinné jedlé tuky a oleje 4,6 318,37 cukr 11,7 256,02 nečokoládové cukrovinky, med 0,2 27,74 brambory 90,0 801,90 luštěniny 6,8 179,92 mouka, kroupy, ovesné vločky 22,0 183,90 rýže 6,0 115,02 chléb 66,0 933,10 pečivo 33,0 1 013,04 těstoviny 6,0 160,38 zelenina čerstvá celkem 73,5 1 260,68 zeleninové výrobky 20,0 528,70 ovoce čerstvé mírného pásma 41,3 1 186,50 ovoce jižní 31,0 812,61 ovocné výrobky 5,7 152,40 ořechy 1,0 40,00 droždí 1,0 72,36 DV mléčná - - DV cereální - - DV ovocná - - minerální vody (l) - - pivo (káva) - - náklady celkem za rok (Kč) 18 239,90 náklady celkem za měsíc (Kč) 1 519,99 5

Náklady na potraviny a nápoje u skupiny (ceny - průměr roku 2000) DĚTI 15-18 LET potravinová skupina děti 15 18 let množství kg/rok náklady Kč/rok maso hovězí 11,5 1376,28 maso telecí 0,3 59,61 maso vepřové 6,7 646,97 vnitřnosti 4,0 246,84 drůbež 9,2 524,04 masné výrobky a konzervy 9,5 762,65 ryby a rybí výrobky 6,0 672,63 mléko konzumní 140,0 1 976,90 sýry celkem 11,0 1 556,15 kysané mléčné výrobky a tvarohy 18,2 990,77 mléčné konzervy 1,6 269,70 vejce (ks) 234,0 643,50 máslo 2,5 224,15 sádlo 2,2 108,81 rostlinné jedlé tuky a oleje 5,2 356,61 cukr 20,0 439,00 nečokoládové cukrovinky, med 0,2 27,74 brambory 90,0 901,90 luštěniny 6,8 179,92 mouka, kroupy, ovesné vločky 22,0 183,90 rýže 6,0 115,02 chléb 44,3 625,65 pečivo 33,00 1 013,04 těstoviny 6,0 160,38 zelenina čerstvá celkem 108,1 1 816,45 zeleninové výrobky 26,0 719,86 ovoce čerstvé mírného pásma 42,4 1 195,75 ovoce jižní 57,3 1 253,88 ovocné výrobky 5,7 152,40 ořechy 2,0 80,00 droždí 2,0 144,72 DV mléčná - - DV cereální - - DV ovocná - - minerální vody (l) - - pivo (káva) - - náklady celkem za rok (Kč) 19 325,12 náklady celkem za měsíc (Kč) 1 610,43 6

Náklady na potraviny a nápoje u skupiny (ceny - průměr roku 2000) ŽENY - LEHKÁ PRÁCE potravinová skupina ženy lehká práce množství kg/rok náklady Kč/rok maso hovězí 6,6 862,71 maso telecí 0,5 99,36 maso vepřové 5,4 528,12 vnitřnosti 5,0 308,55 drůbež 6,0 317,82 masné výrobky a konzervy 14,0 1 132,59 ryby a rybí výrobky 3,0 346,48 mléko konzumní 90,0 1 270,80 sýry celkem 5,0 747,89 kysané mléčné výrobky a tvarohy 9,0 490,53 mléčné konzervy 0,9 153,24 vejce (ks) 270,0 742,50 máslo 3,6 322,78 sádlo 3,2 158,24 rostlinné jedlé tuky a oleje 4,1 271,04 cukr 18,0 395,10 nečokoládové cukrovinky, med 0,7 100,13 brambory 90,0 801,90 luštěniny 5,5 143,31 mouka, kroupy, ovesné vločky 28,5 246,63 rýže 1,0 19,17 chléb 50,0 706,50 pečivo 23,7 774,60 těstoviny 1,5 40,09 zelenina čerstvá celkem 111,6 2 069,21 zeleninové výrobky 18,0 507,98 ovoce čerstvé mírného pásma 39,0 1 131,44 ovoce jižní 19,0 511,29 ovocné výrobky 10,7 264,70 ořechy 0,5 20,00 droždí 0,7 52,22 DV mléčná - - DV cereální - - DV ovocná - - minerální vody (l) - - pivo (káva) - - náklady celkem za rok (Kč) 16 649,44 náklady celkem za měsíc (Kč) 1 387,45 7

Náklady na potraviny a nápoje u skupiny (ceny - průměr roku 2000) MUŽI - LEHKÁ PRÁCE potravinová skupina muži lehká práce množství kg/rok náklady Kč/rok maso hovězí 6,6 862,71 maso telecí 0,5 99,36 maso vepřové 5,1 509,21 vnitřnosti 5,0 308,55 drůbež 6,0 317,82 masné výrobky a konzervy 6,3 518,73 ryby a rybí výrobky 3,0 346,48 mléko konzumní 90,0 1 270,80 sýry celkem 5,0 747,89 kysané mléčné výrobky a tvarohy 14,0 858,78 mléčné konzervy 5,0 542,72 vejce (ks) 248,0 682,45 máslo 3,6 322,78 sádlo 3,5 170,84 rostlinné jedlé tuky a oleje 8,7 535,03 cukr 18,0 395,10 nečokoládové cukrovinky, med 0,7 100,13 brambory 90,0 801,90 luštěniny 3,9 95,13 mouka, kroupy, ovesné vločky 28,5 246,63 rýže 6,0 115,02 chléb 65,0 918,45 pečivo 35,0 1 290,66 těstoviny 6,0 160,38 zelenina čerstvá celkem 91,0 1 881,67 zeleninové výrobky 16,0 453,92 ovoce čerstvé mírného pásma 32,5 873,98 ovoce jižní 19,0 511,29 ovocné výrobky 12,7 428,09 ořechy 0,5 20,00 droždí 1,0 71,63 DV mléčná - - DV cereální - - DV ovocná - - minerální vody (l) - - pivo (káva) - - náklady celkem za rok (Kč) 17 570,65 náklady celkem za měsíc (Kč) 1 464,22 8