Pracovní rizika z pohledu všeobecných sester XV. Jubilejní multidisciplinární nefrologický kongres Brno 3. 4. prosince 2015 Jindra Kracíková
Obsah sdělení Úvod seznámení proč toto téma Pracovní rizika v legislativě Pracovní rizika specifická Pracovní rizika nespecifická (nová pracovní rizika) Popis a připomenutí rizik Šetření a jeho výsledky Co si odnést z prezentace?
Úvod seznámení proč toto téma Založení nové skupiny při prezidiu ČAS v roce 2011. Od roku 2011 diskuze na SMĚRNICI RADY 2010/32/EU O prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Riziko poranění ostrým předmětem příliš úzce zaměřené, proto širší seznámení s pracovními riziky
Pracovní rizika v legislativě Nařízení vlády č. 93/2012 Sb., ze dne 29. února 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zapracovává příslušné předpisy EU a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, (rozděluje pracovní rizika do 4 kategorií). Zákoník práce - Pracovněprávní vztahy se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 365/2011 Sb.), který zapracovává a uplatňuje předpisy EU.
Pracovní rizika Z hlediska jejich působení se dělí na specifická, to jsou všechna, které uvádí vyhláška č. 432/2003 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. a nespecifická.
Pracovní rizika-specifická Z hlediska působení se dělí na specifická, to jsou všechna, které uvádí vyhláška č. 432/2003 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 1. chemické látky, 2. prach, 3. hluk, 4. ultrazvuk, 5. vibrace, 6. neionizující záření a elektromagnetické pole, 7. ionizující záření, 8. fyzická zátěž, 9. pracovní poloha, 10. mikroklima, 11. psychická zátěž, 12. senzorická zátěž, 13. práce s biologickými činiteli.
Pracovní rizika nespecifická I. Vlivy nespecifické, zpravidla nevyvolávají poruchu zdraví, ale mohou se podílet na vzniku a rozvoji nespecifických onemocnění. Pracovní podmínky rušivé nebo nepříjemné, vedou ke snížení výkonu nebo ke změně postojů, spolu s dalšími faktory dovedou ovlivňovat pracovní pohodu.
Pracovní rizika nespecifická II. Kolísání biorytmu, časová tíseň, přílišná odpovědnost, nejistota a strach, nedostatky v životním stylu, nevhodný režim stravování, nedostatek spánku aj. (Podstatová, 2002, s. 193)
Chemické látky Chemické látky a chemické přípravky vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností. Pro své vlastnosti jsou klasifikovány zákonem jako: výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, toxické, vysoce toxické, a toxické pro reprodukci. Dále mohou být žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, zdraví škodlivé a v neposlední řadě nebezpečné pro životní prostředí. (Zákon č. 350/2011 Sb., tzv. Chemický zákon) Na pracovištích: přístupné bezpečnostní listy, školení, manipulace, uložení látek.
Fyzikální rizika I. Fyzikální faktory, které na člověka působí v pracovním prostředí: Tepelně-vlhkostní mikroklima Cílem je vytvořit pracovní podmínky, aby člověk pociťoval tepelnou pohodu. Tepelná pohoda pak určuje stupeň tolerance člověka k ostatním složkám pracovního prostředí. Někde se řeší klimatizací - ALE Od roku 1983 se pro soubor potíží užívá název syndrom nemocných budov z anglického sick-building syndrom (SBS). Stísňující pocit z uzavřeného prostředí, dráždění očí a krku, výrazný pocit suchosti sliznic, bolesti hlavy, psychické příznaky jako jsou roztěkanost, snížení pracovní kapacity, nesoustředěnost, poruchy paměti, vznětlivost, nervozita, denní ospalost a naopak noční nespavost. Pro uvedené příznaky je charakteristická jejich vazba na pracoviště, po jehož opuštění ustupují nebo úplně vymizí. (Baumruk, Cikrt a kol., 2000, s. 63)
Fyzikální rizika II Fyzikální faktory prach, hluk, vibrace, elektromagnetické záření, osvětlení, ionizace a čistota ovzduší. Mají negativní dopad na zdraví. Zejména jsou-li překračovány přípustné expoziční limity, stávají se značnými zdravotními riziky.
Fyzická zátěž Při vykonávání pracovní činnosti může fyzická zátěž převyšovat možnosti pracovníků. Pokud dojde k nerovnováze, jedná se o zátěž nepřiměřenou, respektive o zátěž nadlimitní. Negativní působení nepřiměřené fyzické zátěže se projevuje zvýšeným počtem pracovních úrazů, potížemi a onemocněním svalově kosterního aparátu, zejména páteře, onemocněním svalů, šlach, kloubů, úponů a kostí. (Komačeková, 2009, s. 26).
Pracovní poloha Základní pracovní poloha je poloha těla, v níž je vykonávána hlavní činnost. Je určena pracovním místem, pracovními prostředky, pracovním procesem a technologií, dále organizací práce a typem pracoviště. Fyziologicky přípustné polohy jsou vsedě a ve stoje. (Baumruk, Cikrt a kol. 2000, s. 132) Při mnoha činnostech zdravotníci pracují ve vynucené pracovní poloze. Nevhodné pracovní polohy ovlivňují nejen kosterní a svalový aparát, ale i dýchání a krevní oběh. Všeobecné sestry často při ošetřování nemocných pracují v předklonu.
Psychická zátěž Psychická zátěž je proces psychického vyrovnání se s požadavky pracovního a životního prostředí. Tři formy psychické zátěže. Senzorická neboli smyslová zátěž vyplývá z požadavků práce na činnost smyslových orgánů. Mentální zátěž vyplývá z požadavků na zpracování informací kladoucí nároky na psychické procesy, zejména pozornost, paměť, myšlení, představivost, rozhodování. Emoční zátěž vyplývá ze situací a požadavků vyvolávajících emoční odezvu (prožívání problémů spojených s utrpením, bolestí, nemocí a smrtí pacientů, představuje velkou psychickou zátěž a může ohrozit sestru vznikem syndromu vyhoření) (Podstatová, 2002)
Psychická zátěž - přetížení Mezi rizikové faktory práce v souvislosti s psychickou zátěží se řadí přetížení, je to kombinace vysoké náročnosti na odpovědnost a nízké míry vlastní kontroly nad svou prací, vnucené vysoké pracovní tempo, časový tlak, konfliktní interpersonální vztahy na pracovišti, riziko ohrožení zdraví vlastního či jiných osob. Práce v nepřetržitých provozech a střídání směn jsou závažným fyziologickým i psychologickým problémem. kladou zvýšené nároky na adaptaci související se změnami životního stylu, omezují sociální kontakty s rodinnými příslušníky a také limitují možnosti realizace společenských a kulturních zájmů, ovlivňují denní rytmus a mohou být příčinou různých zdravotních potíží, jako je např. pocit nedostatečného odpočinku, spánkový dluh, chronická únava.
Psychosociální rizika ve zdravotnictví Podle Mezinárodní organizace práce mohou psychosociální rizikové faktory vyvolat onemocnění (syndrom vyhoření), úraz, stigmatizaci, izolaci, a dokonce i smrt Z důvodu vysokého stresu jsou zdravotníci ohroženi rizikem zneužívání návykových látek. Další rizika vedoucí k negativním zdravotním následkům, jsou obtěžování a násilí. Násilí vůči zdravotnickým pracovníkům má zvyšující se tendenci. Násilí se na pracovišti objevuje v nejrůznějších formách: ve formě slovního napadení, fyzického útoku, dokonce vraždy. (ICN, 2001, s. 5)
Násilí ve ZZ Z pohledu vztahů na pracovišti jsou nepříznivá atmosféra a konflikty rizikem pro vznik některé specifické formy násilí. Formy násilí na pracovišti: šikana, mobbing (šikana spolupracovníky); eventuálně bossing (šikana nadřízeným); sexuální obtěžování. Násilí ve zdravotnictví ze strany pacienta V posledních letech stoupá násilí způsobené zdravotníkovi pacientem. Dříve zmiňováno nejčastěji v záchranné službě. Méně pozornosti je věnováno projevům násilí ze strany pacientů na běžných nemocničních odděleních nebo v ambulantní péči (Haškovcová, 2004, s. 59).
Senzorická zátěž Ve ZZ existují pracoviště, která mají zvýšené riziko zátěže na zrak. Zraková pohoda při práci má prvořadý význam pro člověka, ovlivňuje jeho základní funkce, psychiku, pracovní výkon i celkovou pohodu. Pracovní činnosti se často odehrávají při ztlumeném osvětlení, aby byl zachován spánkový režim pacientům. Zvýšené nároky jsou zejména při vykonávání noční práce při monitorování a sledování proměnlivých dějů, kde je vysoká odpovědnost za případné chybné rozhodnutí. (Podstatová, 2002).
Práce s biologickými činiteli Z hlediska rizikové práce je práce s biologickými činiteli ve zdravotnictví nejčastější a velmi riziková. Biologickými činiteli jsou mikroorganizmy, včetně těch, které byly geneticky modifikovány, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou být schopni vyvolat infekční onemocnění, alergické nebo toxické projevy. Biologickým činitelům je vystaven každý zdravotník a ostatní zaměstnanci při kontaktu s pacientem, při manipulaci s biologickými vzorky a biologickým materiálem, při manipulaci s kontaminovaným prádlem, při manipulaci s biologickým odpadem. Míra rizika je však různá a hodnotí se podle míry expozice biologickým činitelem.
Práce s biologickými činiteli a profesionální onemocnění Ve ZZ jsou původci infekčního onemocnění nejčastěji: bakterie (stafylokoky, streptokoky, pseudomonády, enterobakterie, mycobacteria), viry (viry hepatitidy A, B, C a HIV, herpetické viry, EB virus, cytomegalovirus), plísně a kvasinky (aspergillus a kandida), paraziti (veš, svrab). Zdroje nákazy jsou osoby s akutním či chronickým infekčním onemocněním s manifestním nebo skrytým průběhem nebo asymptomatičtí nosiči z řad zdravotnických pracovníků, pacientů či návštěvníků ZZ nebo ostatního zdravotnického personálu, rizikové osoby - Starší osoby, nezaměstnaní, promiskuitní osoby a osoby provozující sex za úplatu, bezdomovci, uživatelé drog, romská populace, cizinci méně vyspělých zemí včetně evropských například Ukrajiny, Albánie, Moldávie. (Maďar, Podstatová, 2007)
Infekce přenosné krví Infekce přenosné krví virové hepatitidy, HIV/AIDS Nejvyšší riziko představuje pro přenos infekcí přenosných krví perkutánní poranění dutým ostrým předmětem naplněným krví. Je to primární cesta, kterou zaměstnanci ve zdravotnictví získávají krví přenosné potenciálně smrtelné choroby (Hamplová a kol., 2013). Nejdůležitějším prostředkem snížení VHB jako nemoci z povolání u zdravotnických pracovníků v ČR se stalo očkování zavedené v roce 1982. (V současné době je platná vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů).
Směrnice Rady 2010/32/EU Problematiku poranění zdravotníků ostrým předmětem řeší Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU, které představují evropské sociální partnery. Členské státy uvedou v účinnost nezbytné právní a správní předpisy a zavedou nezbytná opatření do 11. května 2013. Rozborem českých právních předpisů zejména Zákoníku práce a vyhlášky č. 306/2012 Sb., Zákonu č. 258/2000 Sb., bylo zjištěno, že požadavky směrnice jsou z velké části splněny.
Založení nové skupiny při prezidiu ČAS v roce 2011 Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků Složení členů (Kracíková, Pavlicová, Šlégrová) Stanovit si vize, cíle, plán aktivit www.cnna.cz První kroky k dosažení informací zpětná vazba Anketa v časopise Florence (velmi úzce zaměřené) Anketa podklad pro další šetření Nové šetření proběhlo jako součást DP
Cíle nového šetření Identifikovat úroveň znalostí všeobecných sester o pracovních rizicích, která se vyskytují při práci ve zdravotnictví. Zjistit názor všeobecných sester na to, která rizika při práci ve zdravotnictví považují za nejnebezpečnější. Zvýšit povědomí o pracovních rizicích ve zdravotnictví u všeobecných sester a realizovat programy dalšího vzdělávání zaměřené na pracovní rizika a bezpečí pracovníků.
Metodika Kvantitativní průzkum Dotazníkové šetření pomocí elektronické distribuce Dotazník vlastní konstrukce - Anonymní, strukturovaný, 20 položek; - Socio-demografické indikátory; - Otázky 2 otevřené, 18 uzavřených. V otevřených otázkách všeobecné sestry měly možnost uplatnit své znalosti o pracovních rizicích.
Průzkumný soubor Soubor respondentů byl vybrán podle typu pracovišť. Byl určen všeobecným sestrám, které pracují v ambulanci, standardním lůžkovém oddělení interním, chirurgickém, na ARO- JIP a LDN. Průzkum probíhal od 10.5.2013 do 10.6.2013. Na dotazník odpovědělo 658. Po vyloučení dotazníků, které vyplnily sestry z jiných pracovišť bylo použito pro další zpracování 479 odpovědí. Pro účely šetření byl vzorek 479 respondentů považován za 100%.
Znalosti pracovních rizik výsledky Vyjmenujte, prosím, pracovní rizika vyskytující se ve zdravotnictví: (napište, prosím, co nejvíce rizik, která znáte). Nejčastěji byly zastoupeny střední hodnoty 1 9 rizik. Více než polovina respondentů byla schopna vyjmenovat alespoň 5 druhů pracovních rizik. Pouhých 15 respondentů nevyjmenovalo žádné riziko. vyjmenovala 10 a více rizik vyjmenovala 5-9 rizik vyjmenovala 1-4 rizika nevyjmenovala žádné riziko KOLIK VYJMENOVALY PRACOVNÍCH RIZIK VE ZDRAVOTNICTVÍ 3 8 0 10 20 30 40 50 44 45 %
Nejzávažnější pracovní riziko Pracovní rizika lze posuzovat podle závažnosti působení na zdraví osob. Pokud byste měl/a určit jen jedno pracovní riziko na Vašem pracovišti jako nejzávažnější, které byste vybral/a?
Analýza odpovědí ukázala, že za naprosto nejzávažnější riziko práce ve zdravotnictví považují sestry v 32 % psychickou zátěž. Ta souvisí i se syndromem vyhoření, který byl nejzávažnější pro 11 % respondentů. Nejzávažnější pracovní riziko - výsledky psychická zátěž práce s biologickými fyzická zátěž syndrom vyhoření poranění ostrým cytostatika násilí mezi zdravotníky násilí páchané chemické látky ionizující záření pracovní poloha mikroklima hluk ultrazvuk návykové riziko senzorická zátěž neionizující záření, vibrace prach Významné podíly získalo i riziko práce s biologickými činiteli a obecně fyzická zátěž. 0 NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PRACOVNÍ RIZIKO 4 4 3 3 3 1 1 0 0 0 0 0 0 8 15 13 11 32 0 10 20 30 40 %
Co říci závěrem? Sestra pečuje o své vlastní zdraví, aby nebyla narušena její schopnost poskytovat péči (Etický kodex - Sestra a ošetřovatelská praxe) www.cnna.cz Zdraví je dobro, o němž nevíme dokud ho neztratíme
Děkuji Vám za pozornost
Použitá literatura ČESKO. 2000. Zákon č. 258 ze dne 11. srpna 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 74, s.3622. ISSN 1211-1244. PODSTATOVÁ, H., 2002. Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa. Olomouc: Epava. 267 s. ISBN 80-86297-10-1.