Současny stav ZNHČ na U - lokalitách ve správě DIAMO s.p. o.z. GEAM Dolní Rožínka

Podobné dokumenty
ČIŠTĚNÍ TECHNOLOGICKÝCH VOD A VÝPUSTNÉ PROFILY CHÚ

PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ

ČIŠTĚNÍ ODKALIŠTNÍCH VOD NA ZÁVODĚ GEAM DOLNÍ ROŽÍNKA

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2012

Ing. Jiří Charvát, Ing. Pavel Kolář Z 13 NOVÉ SMĚRY A PERSPEKTIVY SANACE HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PO CHEMICKÉ TĚŽBĚ URANU NA LOŽISKU STRÁŽ

Radiologické metody v hydrosféře 15

Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ing. Růžena Šináglová Buchlovice

VÝVOJ CHARAKTERU DŮLNÍCH VOD ZATOPENÉHO LOŽISKA ZADNÍ CHODOV

Současný stav těžby uranu v České republice a možnosti jejího dalšího rozvoje

ZPRÁVA. o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí odštěpného závodu GEAM za rok 2008

Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2014

Zkušenosti s membránovými procesy na Chemické úpravně uranové rudy

SANACE NÁSLEDKŮ TĚŽBY A ÚPRAVY URANOVÉ RUDY V OBLASTI DOLNÍ ROŽÍNKY

70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách

SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ. Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček

PROBLEMATIKA SANACE ZLATOHORSKÉHO RUDNÍHO REVÍRU

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2017

Vstupní šneková čerpací stanice

ZPRACOVÁNÍ MATEČNÝCH LOUHŮ PO KRYSTALIZACI KAMENCE V PROCESU SANACE HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PO CHEMICKÉ TĚŽBĚ URANU

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2013

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2011

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2015

PROBLEMATIKA ODKALIŠTNÍCH VOD MYDLOVARY

Ing. Jan Kotris Z 10 ČIŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD VE ZLATOHORSKÉM RUDNÍM REVÍRU

ZAJEČÍ - prameniště. projekt hloubkového odvodnění

SANACE TURONSKÉ ZVODNĚ KONTAMINOVANÉ BÝVALOU TĚŽBOU URANU V SEVERNÍCH ČECHÁCH

Profesní životopis vedoucího pracovníka

NÁPRAVA ENVIRONMENTÁLNÍCH ŠKOD NA PŘÍKLADĚ PODNIKU DIAMO REMEDY OF ENVIROMENTAL DAMAGES ON THE EXAMPLE OF ENTERPRISE DIAMO

Ložisková hydrogeologie. V. Odvodnění a zatápění ložisek

Sanace skládky průmyslového odpadu v k.ú. Nový Rychnov Monitorovaná přirozená atenuace zbytkového znečištění podzemních vod

Zahlazování následků po úpravnické činnosti v lokalitě Příbram Březové Hory

Profesní životopis vedoucího pracovníka

Dekontaminace areálu Elektrárny Kladno v letech 1997 a 2004

Zpracoval: Mgr. Petr Brůček, Ph.D. vedoucí oddělení ekologie DIAMO s.p., o.z. SUL Příbram Datum:

Sekundární kontaminace turonské zvodně vlivem chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bi) (54) Způsob čištěni radioaktivních odpadních vod uranového průmyslu

Vladimír Ekert, DIAMO, státní podnik, odštěpný závod Těžba a úprava uranu, Máchova 201, Stráž pod Ralskem, tel.

Zkušenosti s využíváním odpadů na povrchu terénu na Odvalu Hrabůvka

Čistírny odpadních vod 20 LET TRADICE VÝROBY

ÚVOD DO PROBLEMATIKY STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŢÍ. RNDr. Pavla Kačabová Ministerstvo životního prostředí odbor ekologických škod

Jak se čistí odpadní voda

KUMSP00QB8I1C. Aquatest a.s. Geologická Praha 5

RECYKLACE VOD OVĚŘOVÁNÍ A KONKRÉTNÍ REALIZACE. Ondřej Beneš (Veolia ČR) Petra Vachová, Tomáš Kutal (VWS Memsep)

Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení

Základní údaje o čistírně odpadních vod

Vývoj napouštění jezera Most

Výsledky rozborů vod toků v oblasti činnosti o. z. GEAM Dolní Rožínka za rok 2015 (lokalita Olší Drahonín)

Kontrolní závěr z kontrolní akce 16/07. Peněžní prostředky určené na zahlazování následků hornické činnosti v podniku DIAMO, státní podnik

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO

v oblastech těžt ěžby nerostných surovin

Inventarizace opuštěných úložných míst těžebních odpadů v ČR. Vít Štrupl

A. OBEC Žirovnice B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

3. VÝCHOZÍ PODMÍNKY PODNIKU VODOVODY A KANALIZACE, a. s. MLADÁ BOLESLAV Charakteristika podniku odpadového hospodářství

ÚV SOUŠ - DOPLNĚNÍ 1. SEPARAČNÍHO STUPNĚ, FLOTACE

Ing. Libor Jalůvka Datum: Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand

EXKURZE ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRAHA. Katedra zdravotního a ekologického inženýrství. Stará čistírna odpadních vod Papírenská 199/6 Praha

ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V LESNÍM NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍ VODOU BSK ČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY PRINCIP ČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY V

Čistírna odpadních vod

Ing. Milan Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 3. kontrolní den

BULLETIN. Těžba uranu a zahlazování následků hornické činnosti jsou klíčové činnosti s. p. DIAMO DIAMO. státní podnik Stráž pod Ralskem

Bourací práce a realizace nápravných opatření v areálech s. p. DIAMO po hlubinné těžbě uranu Likvidace areálu Dolu Křižany I

Průběh a výsledky odstraňování rizik ohrožujících kvalitu podzemí vody v CHOPAV kvartéru řeky Moravy.

Popis stavby. Obrázek číslo 1 mapa s vyznačením umístění jednotlivých ČOV. ČOV Jirkov. ČOV Údlice. ČOV Klášterec nad Ohří ČOV Kadaň.

Ing. Vladimír Polívka, Ing. Igor Němec Z 5 REKULTIVACE ODVALU DOLU TUCHLOVICE

m3 bahna. 148 mil. K

J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a

Právní rámec sanace hnědouhelných děl v Mostecké pánvi. Tomáš Burian odbor ţivotního prostředí a zemědělství

Nízkonákladové čištění komunálních odpadních vod v malých obcích, turistických oblastech a chráněných území rok

integrované povolení

Problematika sucha v podmínkách

Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel,

Název části obce. Bydlící obyvatelé Sedliště trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Voda pro ŠKODA AUTO JIŘÍ MACH ŠKO-ENERGO. Česko-dánské dny vody 2019 Technologie ve vodním hospodářství jak lépe hospodařit s vodou

Lis na shrabky INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

ACO Produktový katalog. ACO Clara. âistírny odpadních vod

STUDIE PROVEDITELNOSTI otvírky ložiska Brzkov. Souhrnná zpráva

Světlá nad Sázavou. Název části obce

Pacov. Název části obce

Vyskytná nad Jihlavou

PZ_cerven.indd :22:51

Orientačně lze uvažovat s potřebou cca Kcal na vypaření 1 l kapalné odpadní vody.

Horní Cerekev. Název části obce

Městský úřad Břeclav odbor životního prostředí

2. POPIS SOUČASNÉHO STAVU ČOV

Současnost a budoucnost sanace následků po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem

MĚSTO RALSKO NÁHLOV OVĚŘOVACÍ VRT PODKLAD PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

A. OBEC Třešť B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ukládání odpadů na povrchu terénu a do podzemí, definice hodnocení rizik a souvisejících požadavků

Nové Město na Moravě

Sanace kontaminovaného území Plzeň Libušín kombinací několika sanačních metod

Sanace radioaktivní zátěže po zpracování uranových rud v oblasti Mydlovar. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram

Sanace radioaktivní zátěže po zpracování uranových rud v oblasti Mydlovar. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram

O B S A H. Úvodní slovo ředitele Základní identifikační údaje organizace Profil organizace Organizační struktura...

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina, okres Jihlava. Obcí protéká vodní tok Šlapanka. Rozsah zástavby je m n.m.

SOUČASNÝ STAV A VÝVOJ REKULTIVAČNÍCH PRACÍ, REALIZOVANÝCH NA DIAMO, STÁTNÍ PODNIK ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA OSTRAVA. Květoslava Hrubá

Transkript:

Současny stav ZNHČ na U - lokalitách ve správě DIAMO s.p. o.z. GEAM Dolní Rožínka

Státní podnik DIAMO

Malá ložiska a rudní výskyty staré zátěže Regionálně jsou rozčleněny na lokality v oblasti: Železných hor západní Moravy Orlických hor Rychlebských hor Byly předmětem geologického průzkumu zvláště v 60. aţ 70. letech 20. století. V reţimu stanoveném legislativou jsou v současnosti zajišťovány povinnosti správce loţisek: - monitoring vod - kontrola stavu ústí hlavních důlních děl - způsob vyuţití materiálů z odvalů.

Hlavní lokality ve správě o.z. GEAM loţisko: vytěţeno kovu t U Olší Drahonín 2 917 Licoměřice Březinka 383 Jasenice Pucov 311 Slavkovice Petrovice 175 Brzkov 65 Roţná do roku 2010 19 495

Ložisko Olší - Drahonín Loţisko bylo otevřeno dvěma hlavními těţebními jámami do úrovně 10. patra a třemi slepými jámami. Centrální část loţiska byla předána k těţbě k 1.7. 1959. Nejniţší úrovní bylo 18. patro v hloubce cca 900 metrů pod povrchem. Hloubení jámy Olší bylo zahájeno v 11/1958 a ukončeno v r. 1959. Jáma Drahonín byla vyhloubena v r. 1960 Objem těţby na loţisku Olší kulminoval v letech 1966 67, v roce 1970 71 došlo k výraznému poklesu těţby. Těţba na loţisku byla ukončena v roce 1989. Dobývací prostor by zrušen v roce 1994.

Likvidace HDD Na loţisku je 112 HDD. Nezlikvidována zůstala pouze odvodňovací štola do VK 3/0 3, kterou jsou čerpány kontaminované vody ze zatopeného loţiska k čištění na ČDV.

Sanace a rekultivace ploch Odval j. č. 1 Olší

Odval Olší stav v roce 2011

Odval Drahonín stav v roce 2011

Nakládání s důlními a kontaminovanými oplachovými vodami U ústí odvodňovací štoly do VK- 3/0-3 byla vybudována čistírna důlních vod, na které jsou čištěny kontaminované oplachové a důlní vody celého loţiska Olší. K zatopení dolu Olší po úroveň štoly (cca 451 m n.m.) a zahájení čištění důlních vod došlo v lednu 1996. Vyčištěné důlní vody v objemu cca 210 tis m 3 jsou vypouštěny do veřejné vodoteče Hadůvka, která je levostranným přítokem řeky Loučky.

Technologie čištění kontaminovaných vod Důlní vody společně s vodami oplachovými z AN jsou čerpány z komína VK-3/0-3 ponorným čerpadlem FLYGHT do technologie ČDV. Koncentrace uranu ve vodách jsou postupně sniţovány sorpcí na ionexu umístěném v pěti, v sérii zapojených kolonách. Filtry obsahují celkem cca 25 m 3 silně bazického anexu (Varion AP, AMP). Nasorbovaný ionex je z kolony odčerpán a odvezen k regeneraci na ZChÚ. Kolona je následně naplněna ionexem zregenerovaným nebo novým.

Loţisko Olší je prvním z významných loţisek uranu, kde byla na základě útlumu těţby uranu, vyhlášeného v 80. letech, prakticky dokončena technická likvidace a sanace následků těţby U-rud na ţivotní prostředí. Na rekultivaci loţiska Olší Drahonín bylo v letech 1989-2010 vynaloţeno 125 104 tis. Kč. Od zahájení čerpání kontaminovaných vod v roce 1996 bylo vyčištěno a vypuštěno 3 523 806 m3 těchto vod. Od počátku čištění kontaminovaných vod bylo k výrobě uranového koncentrátu na ZCHÚ vyuţito 25 107,8 kg uranu zachyceného na ionexu technologie ČDV.

Lokalita Licoměřice Březinka Hlavní část loţiska Licoměřice byla ověřována z jámy č. 56, vyhloubené do úrovně 4. patra v letech 1965-1968. V období 1977-85 probíhalo na povrchových výchozech dobývek i v podzemí řízené vyluhování pomocí zkrápění surovou důlní vodou rozvedenou vodovody po povrchu i v podzemí za podpory aerobních bakterií Thiobacillus ferooxidentalis. Biologickým louţením bylo získáno 10 % z celkového vytěţeného uranu. Od roku 1982 bylo dobývání zastaveno a o čtyři roky později byla zahájena likvidace loţiska. Dobývací prostor Březinka u Hošťálovic byl zrušen rozhodnutím OBÚ Liberec č. j. 1423-02-Šk/97 ze dne 2. 9. 1997. Dobývací prostor loţiska Licoměřice nebyl dosud zrušen, neboť není zlikvidováno poslední HDD ústící na povrch, tj. jáma č. 56, která slouţí k čerpání důlních.

Likvidace HDD 16 z celkového počtu 17 HDD ústících na povrch na bývalém úseku Ţelezné hory bylo zlikvidováno zavezením před platností vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. Dodatečně byla zajištěna krycí deskou a bezpečnostní zátkou jáma č. 60. Nezlikvidovaná je pouze jáma č. 56, která je vyuţívána pro čerpání důlních vod.

Sanace a rekultivace ploch Od roku 1986 byla zahájena likvidace úseku Ţelezné hory, kterou realizoval GP ČSUP závod IV Nové Město na Moravě (později o. z. PEGAS, s. p. DIAMO). Odval u jámy č. 60 na ploše 3,7 ha byl zrekultivován, zalesněn a předán do správy s. p. Lesy ČR. Povrchové objekty areálu byly prodány bývalému podniku ÚV SVAZARM Modela Praha včetně pozemků. Po uvedení nové ČDV v roce 2000 do trvalého provozu byly odstraněny veškeré zbývající stavební objekty na odvale a v blízkosti odvalu jámy č. 56 (Licoměřice). Byla dokončena technická rekultivace a zalesnění odvalu jámy č. 56 (plocha 4,7 ha, uloţeno 120.000 m3 haldoviny). V roce 2005 byl odval předán s. p. Lesy ČR.

Rekultivace loţiska Licoměřice

Odval j.č. 56 Licoměřice

Rekultivovaný odval j. č. 56 foto IV/2011

Rekultivované loţisko Březinka

Technologie čištění kontaminovaných vod Jáma č.56 Důlní vody jsou čerpány z jámy č.56 ponorným čerpadlem GRUNDFOS do technologie ČDV. V technologii upravené důlní vody jsou v usazovacích nádrţích zbaveny vzniklého kalu a natékají do akumulační nádrţe č.1. Technologie ČDV Filtrace kalu Akumulační nádrţ č.1 Měrný objekt Kal vznikající při čištění důlních vod je odvodňován tlakovou filtrací na kalolisu a odváţen na odkaliště KI na o.z. GEAM. Akumulační nádrţ č.2 Vyčištěné vody přepadají z akumulační nádrţe č.1 do nádrţe č.2 a přes měrný objekt do toku Kurvice.

Technologie čištění kontaminovaných vod Základem technologie je míchaný reaktor s aerací pro zvýšení účinnosti oxidace ţeleza a manganu a dvě kruhové sedimentační nádrţe. Dávkováním cca 10% suspenze vápenného hydrátu před reaktor je upravena hodnota ph důlní vody do alkalické oblasti (ph 8,5-10). Upravená důlní voda natéká do sedimentačních nádrţí, kde je oddělena vzniklá sraţenina (ţeleza, manganu). Pro urychlení sedimentace sraţeniny je přidáván roztok flokulantu (Praestol). Zahuštěný kal je ze dna sedimentačních nádrţí pravidelně odčerpáván k odvodnění na kalolisu. Provoz technologie ČDV je do značné míry automatizován. Pro jeho řízení je pouţit průmyslový automat Allen-Bradley.

Od zahájení čerpání důlních vod ze zatopeného loţiska v roce 1991 bylo vyčištěno a do vodoteče vypuštěno 1 659 026 m 3 upravených vod. Na sanace loţisek Licoměřice a Březinka bylo do roku 2010 vynaloţeno celkem 118 801 tisíc Kč. V průběhu sanace loţiska Licoměřice byla provedena celá řada technických opatření s cílem sníţit infiltraci povrchových a sráţkových vod do loţiska.

Lokalita Jasenice - Pucov Vyhledávací a průzkumné práce na loţisku Pucov probíhaly od roku 1956. Po ukončení průzkumných prací na uran a vypracování závěrečné zprávy bylo loţisko předáno v roce 1961 k těţbě UD Dolní Roţínka. V roce 1974 byla zahájena II. etapa průzkumu z šurfu č. 32. Následné dobývání probíhalo aţ do roku 1989. Vlastní průzkumná jáma č. 13 byla zaloţena v roce 1983 s projektovaným průzkumem prognózních zásob v úrovni 4. patra. Ohlubeň jámy č. 13 je na kótě 453,0 m.n.m., hloubka jámy 225 m. Dobývací prostor loţiska Pucov byl zrušen rozhodnutím OBÚ Liberec č. j. 0084-02/94 ze dne 5. 4. 1994. Loţisko Pucov má přípovrchovou pozici U-zrudnění. Hlavní objemy dobývacích prací byly realizovány na 1. a 2.patře.

Likvidace HDD V souladu s PLHDD loţiska Pucov bylo 30 z celkového počtu 31 HDD zavezeno nezpevněnou zaváţkou. Jáma č. 13 zůstává v úseku mezi 2. patrem a povrchem nezavezena (z celkové hloubky 255,2 bm je nezavezeno 122,0 bm). Jáma č. 13 slouţí k čerpání kontaminovaných vod na čistírnu důlních vod.

Sanace a rekultivace ploch V období let 1991-1992 probíhaly likvidační práce v podzemí loţiska Pucov, které realizoval UP ČSUP závod IV Nové Město na Moravě (později o.z. PEGAS, s. p. DIAMO). Povrchové objekty v areálu šurfu č. 32 Jasenice byly zlikvidovány a celý areál včetně odvalu (plocha 4,4 ha, uloţeno cca 200 000 m 3 haldoviny) byl technicky rekultivován, převezen zeminou a zalesněn. Povrchové objekty v areálu jámy č. 13 Pucov, které byly umístěny na vlastním odvale, byly zlikvidovány. Správní budova, kotelna a DS včetně inţenýrských sítí, které jsou umístěny mimo odval, byly zachovány. Odval jámy č. 13 (plocha 4,8 ha, uloţeno cca 150 000 m 3 haldoviny) byl technicky zrekultivován, svahy odvalu byly pokryty zeminou a zalesněny. Temeno odvalu, na němţ jsou skládky zeminy pro rekultivaci, deponie haldoviny pro zásyp jámy č. 13 a část obsluţných objektů DS (bazény a jímky) nebylo dosud biologicky rekultivováno (plocha cca 2,0 ha).

Technologie čištění kontaminovaných vod Důlní vody jsou čerpány z jámy č.13 ponorným čerpadlem GRUNDFOS přes rozdělovací jímku do dvou sedimentačních nádrţí. V sedimentačních nádrţích dochází k primárnímu odstranění nerozpuštěných látek a částečné oxidaci ţeleza. Radium zde sedimentuje ve formě síranu radnatého. Ze sedimentačních nádrţí přepadá voda do akumulační nádrţe. Zde je na hladině umístěna turbína BSK-GIGANT, pomocí níţ je voda intenzivně okysličována a dochází tak k účinnější oxidaci ţeleza a částečně i manganu. Doba zdrţení důlní vody v akumulační nádrţi je podle intenzity čerpání 1-2 dny.

Technologie čištění kontaminovaných vod Důlní vody jsou z akumulační nádrţe převáděny do čerpací jímky a odtud jsou čerpány na pískové filtry. V technologii jsou paralelně zapojeny tři filtry s hrubší pískovou náplní, za nimi jsou zařazeny dva seriově zapojené filtry s jemnozrnnější filtrační náplní. Zachycené nerozpuštěné látky a sraţeniny ţeleza, manganu a rádia jsou pravidelně z filtrů vypírány tlakovou vodou. Prací voda je spolu s nerozpuštěnými látkami plavena do kalových nádrţí, kde dochází k odvodňování kalu spodními drenáţemi a přirozeným odparem. Do kalových nádrţí gravitačně natékají i kaly zachycené v sedimentačních nádrţích a v nádrţi akumulační. Odvodněné kaly jsou odváţeny v utěsněných kontejnerech na odkaliště K1 na o.z. GEAM.

Na loţisku je sanace a rekultivace téměř dokončena. Po realizaci investiční akce - vrtu a změně způsobu čerpání důlních vod bude dokončen zásyp jámy č.13 a tím bude zlikvidováno poslední HDD loţiska. Na sanace a rekultivace loţiska Pucov Jasenice bylo v letech 1992-2010 vynaloţeno 64 714 tis. Kč. Od zahájení čerpání kontaminovaných důlních vod v březnu 1992 bylo vyčištěno a vypuštěno 2 282 548 m3 těchto vod.

Loţisko Jasenice Pucov foto IV/2011

Loţisko Slavkovice - Petrovice Loţisko bylo objeveno emanačním průzkumem v roce 1957. Těţební práce probíhaly v letech 1964 1969. Likvidace probíhala v letech 1969 1972 a byla hrazena z prostředků ČSUP. Dobývací prostor byl zrušen v roce 1980 10 ze 13 HDD bylo zlikvidováno zavezením v 70. letech. Jáma č. 6 a šurf č. 49 byly v roce 2000 definitivně zlikvidovány nezpevněným zásypem. VK-3/0-4, který je zajištěn ţelezobetonovou deskou slouţí pro odvod důlních vod (bez čištění) do veřejné vodoteče. Celkové náklady hrazené z dotace SR byly na likvidace loţiska Slavkovice - Petrovice 6 405 tis. Kč

Odval šurfu č. 49 na ploše 3,3 ha (uloţeno 130 tis. m 3 haldoviny) byl rekultivován v období 1995 2000 foto IV/2011

Loţisko Brzkov Loţisko bylo objeveno v roce 1976 a předběţný a podrobný průzkum na něm probíhal v období 1981 1990 (ČSUP GP, závod Nové Město na Moravě) Loţisko bylo otevřeno těţní jámou J-12 (hl. 300,5m) do úrovně 5 patra, která byla v horizontu 3. patra propojena s VK III/P -1. Tato dvě HDD byla likvidována v roce 2004 plným zásypem v souladu s Vyhláškou ČBÚ č. 52/97 Sb. Likvidační práce povrchu probíhaly ve dvou etapách. Částečná likvidace v roce 1991 proběhla ještě před delimitací na o.z. GEAM. Na likvidační a rekultivační práce do roku 2010 byly hrazené ze SR do roku 2010 prostředky ve výši 1 975 tis. Kč.

Ohlubňový poval jámy č. 12 na lokalitě Brzkov

Brzkov rekultivovaný areál foto IV/2011

Loţisko Roţná Loţisko bylo objeveno v roce 1954. Těţební práce byly zahájeny v roce 1958. V současné době probíhá dobývání v úrovni 20. 24. patra slepé jámy R7S. Do procesu ZNHČ jsou zařazeny v současnosti následující hlaví akce: Program monitoringu ţivotního prostředí Likvidace bývalého dolu Jasan Čištění odkalištních vod Kontroly a dosypy zlikvidovanných HDD (mimo DP Roţná) Likvidace povrchových nevyuţitelných objektů Do roku 2010 byly vynaloţeny náklady na útlum a ZNHČ ve výši 3 190 775 tis. Kč

V minulosti byly provedeny likvidační práce v areálech: - bývalý úsek Rozsochy - areál bývalého dolu Jasan - areál jámy R4 - areál šurfu č. 37 Milasín

Areál dolu Roţná 1

Areál bývalého dolu Jasan

Areál závodu Chemické úpravny

Odkaliště K I

Odkaliště K II

Profil hráze (jiţní část) K I

Technologie elektrodialýzy se skládá ze dvou linek uspořádaných do 3 stupňů. Kaţdý stupeň má 5 dialýzérů.

Dvě linky reversní osmózy produkují hodinově 30 m3 vyčištěných vod s vodivostí do 200 μs/cm.