VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE TEXTOVÁ ČÁST. II. plánovací období ( )

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE TEXTOVÁ ČÁST II. plánovací období (2015-2021)

Pořizovatel: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové Krajským úřadem Pardubického kraje Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice Krajským úřadem Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 Krajským úřadem Středočeského kraje Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Krajským úřadem Kraje Vysočina Žižkova 57, 587 33 Jihlava Magistrátem hlavního města Prahy Mariánské náměstí 2, Praha 1 a dotčenými ústředními správními úřady Ministerstvem zemědělství Ministerstvem životního prostředí Ministerstvem zdravotnictví Ministerstvem dopravy Ministerstvem obrany Ministerstvem pro místní rozvoj 2

Zpracovatelé podkladů: AGPOL s.r.o. Ing. Ondřej Vaculín, Ph.D. Ing. Radoslav Sáblík Ing. Jakub Feltl Ing. Jaroslav Hetmánek Mgr. Jan Zapletal KONEKO spol. s r.o. ENVICONS s.r.o. Ing. Oldřich Kazda Ing. Sergej Gorbunov Ing. Jan Šebrle Ing. Ladislav Plaček Ing. Lukáš Řádek RNDr. Lukáš Krejčí, Ph.D. 3

OBSAH VIII. Doplňující údaje... 5 VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou... 5 VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP... 7 VIII.2.1. Způsoby informování veřejnosti a možnosti jejich zapojení... 7 VIII.2.2. Povinně zveřejňované informace... 8 VIII.2.3. Výsledky zapojení veřejnosti... 9 VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP... 10 VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod... 12 VIII.5. Nejistoty a chybějící data... 13 VIII.5.1. Nejistoty v kapitole I Charakteristiky dílčího povodí... 13 VIII.5.2. Nejistoty v kapitole II - Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod... 13 VIII.5.3. Nejistoty v kapitole III - Monitoring a hodnocení stavu... 15 VIII.5.4. Nejistoty v kapitole IV - Cíle pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti vázané na vodní prostředí... 16 VIII.5.7. Nejistoty v kapitole VII - Ekonomické údaje... 16 VIII.5.8. Nejistoty v kapitole VIII - Doplňující údaje... 16 4

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou Plán dílčího povodí je základním podkladem pro zpracování Národních plánů povodí. Vedle plánů dílčích povodí a Národních plánů povodí jsou v České republice zpracovány ještě další plány a koncepce s vodohospodářskou tématikou. Jsou to zejména: Plány rozvoje vodovodů a kanalizací Plány rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKÚK) se realizují na základě 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích [L33]. Jsou základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací a mají za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje. PRVKÚK je zpracován v územní působnosti krajů s výhledem 10 let. Podkladem pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací jsou územní plány jednotlivých obcí a prognóza rozvoje území krajů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je podkladem pro revize územních plánů obcí a pro regulační plány. PRVKÚK stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod. Dále se zabývá vhodnou dobou realizace staveb v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navržených technických řešení v kraji, včetně řešení vlastnických vztahů. V dílčím povodí Horního a středního Labe jsou platné následující plány rozvoje vodovodů a kanalizací: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Hlavního města Prahy (2005-2015), aktualizován 2007 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina (2005-2015) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2005-2015) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (2005-2015) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (2005-2015) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (2005-2015) Vodohospodářská bilance za rok 2012 Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 vodního zákona [L1], ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o vodní bilanci [L4], sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon [L1] zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona [L1]). Vodohospodářská bilance za rok 2012 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o vodní bilanci [L4] a podle Metodického pokynu MZE pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí č. j. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8. 2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2012 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona [L1], jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o vodní bilanci [L4] a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o vodní bilanci [L4]. 5

Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik Mapy povodňových nebezpečí a povodňových rizik jsou základním podkladem pro zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik, které zahrnují návrh opatření, jejichž cílem je omezit riziko nepříznivých účinků spojených s povodněmi, zejména na lidské zdraví a na život, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Zároveň budou také významným regulačním prvkem v oblasti územního plánování. K 22. 12. 2013 byly mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik na území celé České republiky zpřístupněny široké veřejnosti pomocí Centrálního datového skladu (CDS) a to prostřednictvím webových stránek http://hydro.chmi.cz/cds/. Dopravní sektorová strategie Ministerstva dopravy ČR [O10] Dopravní sektorové strategie, 2. fáze definují zásady pro efektivní a kvalitní zajištění provozování existující dopravní infrastruktury a obsahují principy pro určení významu připravovaných rozvojových projektů při konkrétní výši finančního rámce. Dokument představuje základní resortní koncepci Ministerstva dopravy formulující priority a cíle v oblasti rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury ve střednědobém horizontu roku 2020 a rámcově i v dlouhodobém horizontu až do roku 2050. Návazným dokumentem týkajícím se lodní dopravy je připravovaný dokument Plavba 2020. Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území Účelem generelu je na základě vyhodnocení souboru lokalit vymezených ve směrném vodohospodářském plánu, podle kterého vodohospodářské orgány vycházely při svém rozhodování do 22. prosince 2009, stanovit nový aktualizovaný soubor lokalit pro jejich územní ochranu jako odborně technický podklad pro zapracování do politiky územního rozvoje a do územně plánovací dokumentace. Generel stanoví soubor lokalit vhodných pro rozvoj vodních zdrojů. Plochy těchto lokalit jsou morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod a mohou sloužit jako jedno z adaptačních opatření pro případné řešení dopadů klimatické změny v dlouhodobém horizontu (v příštích padesáti až sto letech), především k zajištění zdrojů pitné vody a snížení nepříznivých účinků povodní. Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2012 [O60] Publikace známější pod stručným názvem modrá zpráva informuje o stavu vodního hospodářství v roce 2012 pomocí popisu stavu v hlavních ukazatelích: Hydrologická bilance Povodňová situace Jakost povrchových a podzemních vod Nakládání s vodami Zdroje znečištění Správa vodních toků Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu Rybářství Dále informuje o státní finanční podpoře vodního hospodářství, legislativních opatřeních a prioritních úkolech, programech a stěžejních dokumentech ve vodním hospodářství. Zpráva o pokroku dosaženém při provádění programů opatření Jde o zprávu zasílanou formou reportingu EK v souladu s čl. 15 odst. 3 rámcové směrnice o vodách [E1]. Sběr dat byl zacílen především na data k jednotlivým projektům v pěti vybraných typech klíčových opatření, vybraných ze širšího seznamu klíčových opatření. 1. Výstavba, nebo intenzifikace ČOV a kanalizace mimo požadavky evropské směrnice o čištění městských odpadních vod [E12] 2. Sanace starých ekologických zátěží 3. Zlepšení podélné prostupnosti vodních toků (například výstavba rybích přechodů) 4. Zlepšení hydromorfologických podmínek vodních útvarů (mimo podélné prostupnosti vodních toků) 5. Výzkum, zlepšení vědomostí, kterým se snižují nejistoty 6

VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP Způsoby informování veřejnosti a možnosti jejich zapojení Základním předpokladem pro úspěšné zapojení veřejnosti do procesu plánování v oblasti vod je informování v dostatečném předstihu. Informování bylo zajištěno formou vyvěšení vybraných informací a dokumentů v elektronické podobě na webových stránkách. Informování proběhlo ve dvou úrovních: - Národní úroveň Informace a dokumenty koordinované a zpracované v rámci celé ČR (Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Krajské úřady) - Dílčí úroveň Informace a dokumenty vztahující se pouze k dílčímu povodí (Povodí Labe, státní podnik) Veřejnost měla možnost obrátit se na zpracovatele formou dotazu ať v telefonické, elektronické či písemné formě. V případě užšího zapojení veřejnosti do zpracování dokumentů byla možnost písemného připomínkování. Veškeré došlé připomínky byly seskupeny a vypořádány v samostatných zprávách. Nejužší možností podílet se na přípravě plánu dílčího povodí mají členové Komise pro plán dílčího povodí ustanovené při státním podniku Povodí. Komise pro plánování v oblasti vod (dále jen KPOV ) je poradním orgánem úřadů veřejné správy a dalších institucí pro koordinaci zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik podle ustanovení hlavy IV. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a přechodných ustanovení k zákonu č. 150/2010 Sb. pro přípravu druhého plánovacího období do 30. června 2016. Členy KPOV jsou zástupci ústředních správních úřadů, do jejichž působnosti spadají jednotlivé oblasti mající vztah k plánování v oblasti vod, krajských úřadů, Asociace krajů ČR, správců povodí, LČR, s. p., významných vodohospodářských institucí, Agentury ochrany přírody a krajiny, České inspekce životního prostředí, významných uživatelů vod, nevládních organizací a dalších institucí. Úplný seznam členů komise je uveden v tabulce VIII.3a. KPOV podle statutu zřídila Programový výbor (dále jen PV KPOV ), který připravuje a předjednává odborné podklady pro její jednání. Do KPOV byla rovněž začleněna pracovní skupina pro implementaci směrnice 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Pravidelně se konají jednání Programového výboru KPOV a velké komise KPOV. Programový výbor se schází poměrně často. Jednání velké komise KPOV se koná alespoň jednou ročně a proběhla v níže uvedených termínech. 20. 09. 2011 10. 11. 2011 28. 06. 2012 29. 11. 2012 11. 09. 2013 26. 06. 2014 V rámci činnosti Povodí Labe, státní podnik, jakožto prakticky vůdčího subjektu procesu plánování, byla vedena soustavná činnost k informování zainteresované veřejnosti, státní správy a samosprávy. Jednalo se o tyto události: Jednání subkomise KPOV při Povodí Labe, státní podnik konané v termínech: 13. 03. 2012 12. 06. 2012 18. 09. 2012 22. 01. 2013 23. 05. 2013 25. 09. 2013 08. 04. 2014 7

Přednášky a koordinační porady 22. 09. 2010 - Oybin (Německo) - Sympózium "EUREX Čistá Nisa" 2010 (KÚ Libereckého kraje) - účast ČR/Polsko/Německo - přednáška o plánování 17. 05. 2011 - Hradec Králové - Krajský úřad Královéhradeckého kraje - porada s ORP 25. 11. 2011 - Janské Lázně - Krajský úřad Královéhradeckého kraje - porada s ORP 26. 10. 2012 - Kolesa - Krajský úřad Pardubického kraje - porada s ORP 08. 11. 2012 - Smržovka - Krajský úřad Libereckého kraje - porada s ORP 15. 11. 2012 - Hradec Králové - Koordinační porada správců povodí k procesu plánování v oblasti vod 31. 10. 2013 - Jihlava - Krajský úřad kraje Vysočina - porada s ORP 15. 11. 2013 - Pastviny - Krajský úřad Pardubického kraje - porada s ORP 26. 02. 2014 - Humpolec - Koordinační porada správců povodí k procesu plánování v oblasti vod 12. 03. 2014 - Staré Splavy (Doksy) - Sympózium "EUREX Čistá Nisa" 2014 (KÚ Libereckého kraje) - účast ČR/Polsko/Německo - přednášky o plánování (Rámcová směrnice, Povodňová směrnice) 29. 5. 2014 - Pec pod Sněžkou - Krajský úřad Královéhradeckého kraje - porada s ORP 13.5. 2015 - Milín u Příbrami - Porada MŽP s vodoprávními úřady ČR Semináře k představení Plánů dílčích povodí na Krajských úřadech 4. 3. 2015 -Krajský úřad Pardubického kraje - Pardubice 10. 3. 2015 - Krajský úřad kraje Vysočina - Jihlava 17. 3. 2015 - Krajský úřad Libereckého kraje - Liberec 24. 3. 2015 - Krajský úřad Ústeckého kraje - Ústí nad Labem 26. 3. 2015 - Krajský úřad Královéhradeckého kraje - Hradec Králové 31. 3. 2015 - Krajský úřad Středočeského kraje - Praha 31. 3. 2015 - Magistrát hlavního města Prahy - Praha Povinně zveřejňované informace Povinně zveřejňované informace, termíny a způsob jejich uveřejnění včetně lhůt jsou legislativně zakotveny. Jedná se však až o nadřazené dokumenty na národní úrovni ČR, jež všechny informace z dílčích dokumentů (Plánů dílčích povodí) zahrnují s rozdělením na povodí Labe, Odry a Dunaje. Dle 25 odst. 1 písm. a), b), c) vodního zákona [L1] a 16 a 19 vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik [L2] se zpřístupňují výsledky přípravných prací po dobu 6 měsíců ode dne zveřejnění k písemným připomínkám uživatelům vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí, na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách takto: nejpozději 3 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí týkat, tj. do 22. 12. 2012 - Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik; nejpozději 2 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí týkat, tj. do 22. 12. 2013 - Analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik, ekonomickou analýzu užívání vody. Na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů a určení silně ovlivněných vodních útvarů, jeho zdůvodnění a návrhy zvláštních cílů ochrany vod. nejpozději 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat, tj. do 22. 12. 2014 - Návrhy plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik. 8

Povinně zveřejňované informace jsou doplněny oznámeními o jejich zveřejnění a termínu pro uplatnění připomínek. Dále byly definovány příslušné termíny ve schváleném Časovém plánu a programu prací pro zpracování plánů dílčích povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik. S ohledem na povinnosti specifikované v kapitole 5.1., požadavky vyplývající z mezinárodní spolupráce, průběh přípravných prací a časové požadavky na projednání plánů a jejich posouzení procesem SEA, byly pro zveřejnění výsledků přípravných prací navrženy v Časovém plánu a programu prací pro zpracování plánů dílčích povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik následující významné termíny z hlediska zapojení veřejnosti: Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik byl zveřejněn od 2. 5. 2012 do 2. 11. 2012. Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů zvláštních cílů ochrany vod bude zveřejněna od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013. Návrhy plánů dílčích povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik budou zveřejněny od 15. 12. 2014 do 14. 6. 2015. Zaslání návrhu opatření obecné povahy k plánům na dotčené orgány k připomínkám, zapracování stanoviska a vyjádření od dotčených orgánů a zveřejnění návrhu opatření obecné povahy k připomínkám veřejnosti bude probíhat od 1. 11. 2014 do 14. 6. 2015 Projednání a vydání stanoviska SEA k NPP bude probíhat od 31. 7. 2015 do 30. 10. 2015 Kromě povinně zveřejňovaných informací bylo doporučeno zveřejňovat i ostatní vhodné dílčí výstupy z přípravy plánů povodí, které by zvýšili veřejnou informovanost (ať už listinnou, elektronickou či osobní cestou). Pro plán dílčího povodí byly ve všech směrech informovanosti veřejnosti nejdůležitější webové stránky zřízené přímo za tímto účelem, kde bylo možné najít i předchozí plánovací cyklus a kompletní výstupy. Elektronické zveřejnění zajišťovalo průběžnou informovanost během celého procesu. http://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov2013/ Výsledky zapojení veřejnosti Obecně lze konstatovat, že výsledkem zapojení veřejnosti do procesu plánování v oblasti vod a přípravy plánů povodí je zejména lepší informovanost veřejnosti (laické i odborné) a jejich aktivní zapojení do plánování v oblasti vod a tím i na základě podnětů veřejnosti zkvalitnění plánů povodí. Dalším nezanedbatelným výsledkem je úprava plánů povodí dle připomínek před jejich konečným schválením. Nejvýznamnější měrou se veřejnost zapojila do přípravy plánu dílčího povodí v rámci půlroční lhůty, ve které mohly být podány písemné připomínky k návrhu plánu dílčího povodí. Výsledkem zapracování připomínek veřejnosti je upravený plán dílčího povodí. Způsob vypořádání připomínek je zřejmý z dokumentu Zpráva o způsobu vypořádání připomínek, který je zveřejněn na internetových stránkách Povodí Labe, státní podnik v sekci Plánování v oblasti vod Etapa II (2010-2015). 9

VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP Pořízení plánu dílčího povodí je podle odst. 13 24 vodního zákona [L1] povinností správce povodí, který tak učiní ve spolupráci s krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují kraje podle své územní působnosti. Ke koordinaci prací na plánu dílčího povodí byla vytvořena Komise pro plánování při státním podniku povodí Labe, jejím účelem je dohlížet na postup prací při zpracování plánů dílčího povodí Horního a středního Labe. Členy komise jsou krajské úřady, ČIŽP, a ústřední vodoprávní úřady. Protože plán dílčího povodí doplňuje podle odst. 5 24 vodního zákona [L1] Národní plán povodí, řídí se příprava plánů dílčích povodí také závěry z jednání komise pro plánování v oblasti vod (velká komise). Seznam členů Komise pro plánování při státním podniku povodí Labe je uveden v tabulce VII.3a. Tabulka VIII.3a - Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí Název kompetentního úřadu Územní působnost Oblasti povodí Právní statut KÚ Pardubického kraje Pardubický kraj HSL kraj Magistrát hl. m. Prahy Hlavní město Praha HSL kraj KÚ Libereckého kraje Liberecký kraj HSL, LNO kraj KÚ Kraje Vysočina Kraj Vysočina HSL kraj KÚ Královéhradeckého kraje KÚ Středočeského kraje Královéhradecký kraj HSL kraj Středočeský kraj HSL kraj Lesy ČR Česká republika HSL, LNO státní podnik ČIŽP Hradec Králové Královéhradecký a Pardubický kraj HSL ČIŽP Liberec Liberecký kraj HSL, LNO Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Agentura ochrany přírody a krajiny Ředitelství vodních cest Povodí Labe, státní podnik závod Hradec Králové závod Pardubice závod Jablonec nad Nisou závod Střední Labe Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika Povodí horního a středního Labe Povodí horního a středního Labe Povodí horního a středního Labe Povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Povodí horního a středního Labe HSL, LNO HSL, LNO HSL, LNO HSL, LNO HSL organizační složka státu organizační složka státu organizační složka státu organizační složka státu organizační složka státu organizační složka státu státní podnik Působnost územní samospráva územní samospráva územní samospráva územní samospráva územní samospráva územní samospráva správa vodních toků ochrana životního prostředí ochrana životního prostředí ústřední vodoprávní úřad ústřední vodoprávní úřad Ochrana přírody a krajiny Vodní doprava správce povodí, pořizovatel PDP HSL státní podnik správce povodí HSL státní podnik správce povodí HSL, LNO státní podnik správce povodí HSL státní podnik správce povodí Členstv í Mezinárodní vztahy 10

V tabulce níže jsou uvedeny subjekty, u kterých se předpokládá, že budou mít v plánování (tj. i v realizaci PDP) nějakou roli. Jedná se v podstatě o rámec zodpovědných institucí za realizaci opatření. Tabulka VIII.3b - Odborné subjekty a správní úřady řízené kompetentními a ostatními správními úřady Název Povodí Labe, státní podnik Lesy ČR, s.p. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Ředitelství vodních cest ČR Česká inspekce životního prostředí Ministerstvo financí České republiky Státní pozemkový úřad Adresa Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 - Chodov Nábřeží L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 Na Břehu 267, 190 00 Praha 9 Letenská 15, 118 10 Praha Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 - Žižkov Zřizovací dokument Typ a funkce organizace státní podnik státní podnik organizační složka státu organizační složka státu organizační složka státu ústřední orgán státní správy organizační složka státu Úkoly ve vztahu k VH plánování pořizovatel, nositel opatření nositel opatření nositel opatření nositel opatření kontrolní orgán, nositel opatření nositel opatření nositel opatření 11

VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod Informace o povolení k nakládání s vodami poskytují příslušné vodoprávní úřady. Tabulka VIII.4a - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o plánu dílčího povodí Postup. krok číslo Plán dílčího povodí a jeho části 1 HSL 2 HSL Vazba na postupové kroky SEA Kontaktní místa pro získávání informací Povodí Labe, státní podnik www.pla.cz Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Postup pro získávání informací - zveřejnění částí PDP průběžně sledovat písemně, telefonicky, elektronicky Aktivní účast veřejnosti Lhůty Tabulka VIII.4b - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí Subjekty, spravující a poskytující informace o stavu povrchových a podzemních vod Druh informací, které subjekty zpracovávají (dle vyhlášky č. 391/2004 Sb.) Kontaktní místa pro získávání informací Postup získávání informací Povodí Labe, státní podnik ČHMÚ Ministerstvo životního prostředí Vodoprávní úřady Informace o monitoringu stavu povrchových vod Informace o monitoringu stavu podzemních vod Informace o monitoringu stavu povrchových a podzemních vod povolení k nakládání s vodami www.pla.cz, www.chmi.cz www.env.cz Místně a věcně příslušný vodoprávní úřad osobně, písemně, telefonicky, elektronicky písemně, telefonicky, elektronicky písemně, telefonicky, elektronicky osobně, písemně, telefonicky, elektronicky 12

VIII.5. Nejistoty a chybějící data V následujících kapitolách jsou popsány významné nejistoty, chybějící data nebo metodiky, které provázely sestavení plánu dílčího povodí v jednotlivých kapitolách. VIII.5.1. Nejistoty v kapitole I Charakteristiky dílčího povodí Hydrologické poměry Jako zdroj hydrologických údajů vodních útvarů byla použita data poskytnutá ČHMÚ. Místa limnigrafických stanic nejsou v mnoha případech naprosto totožná s uzávěrovými profily vodních útvarů, proto jsou v některých případech data o průtocích jen orientační. Data o dlouhodobých průměrných ročních průtocích a specifických odtocích byla převzata z minulého plánovacího období. Tam, kde došlo k dělení vodních útvarů, byly tyto hodnoty určeny expertním odhadem. K eliminaci této nejistoty by bylo vhodné zahustit či upravit soustavu hlásných profilů tak, aby byly v úrovni vymezených vodních útvarů. Demografické a socioekonomické informace Vzhledem k tomu, že hlavní město Praha je značně rozlehlé a zasahuje svou územní působností do více dílčích povodí, byly údaje o počtu pražských obyvatel žijících v dílčím povodí Horního a středního Labe určeny odhadem na základě hustoty zalidnění hlavního města. Obecně platí, že sídelní struktury nerespektují hranice hydrologických útvarů, proto nemusí být demografické údaje o sídlech ležících na hydrologických hranicích naprosto korespondující. Typologie vodních útvarů V rámci ČR nejsou plošně stanoveny typově referenční podmínky hydromorfologie vodních toků. Z tohoto pohledu tedy nelze zcela přesně a objektivně stanovit odklon od referenčních (kvazipřirozených) podmínek. Umělé a silně ovlivněné vodní útvary Určení HMWB proběhlo v souladu s předepsanou metodikou, nicméně vzhledem k tomu, že poměrně důležitá část hodnocení vlastního ovlivnění morfologie je založena na distančních datech, může dojít ke značným nepřesnostem. Toto se týká zejména menších vodních toků. Pro hodnocení biologických ukazatelů nebylo použito nejaktuálnější hodnocení, poněvadž hodnocení biologických složek proběhlo až po vymezení HMWB. Odběry určené pro lidskou spotřebu Pro hodnocení odběrů (povrchových i podzemních vod) určených pro lidskou spotřebu byly použity jen ty, které byly obsaženy ve vodohospodářské bilanci pro rok 2012. Informace o odběrech evidovaných nad rámec vodohospodářské bilance se nepodařilo získat i přesto, že jsou evidovány v jednotné databázi. VIII.5.2. Nejistoty v kapitole II - Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod Bodové zdroje znečištění Data o lokalizaci, množství a jakosti vypouštěných odpadních vod do vod povrchových byla převzata z vodohospodářské bilance. Tato data jsou každoročně ohlašována uživateli na základě vyhlášky č. 431/2001 Sb. o vodní bilanci [L4]. Data o množství a jakosti vypouštěných odpadních vod uvedená ve vodohospodářské bilanci pokrývají bodové zdroje znečištění s vypouštěným množstvím větším než 6 000 m 3 za rok (500 m 3 za měsíc). Menší zdroje evidovány zpravidla nejsou. Přesnost a úplnost dat záleží na odpovědnosti jednotlivých uživatelů vody splňujících výše uvedená kritéria, kteří jsou na základě vyhlášky č. 431/2001 Sb. o vodní bilanci [L4] povinni tato data každoročně hlásit. Vyhodnocení dopadů bylo provedeno jen na základě parametrů vypouštění v evidenci uvedených a je zřejmé, že zcela nepokrývá všechny možné zdroje znečištění. Mezi tyto nepodchycené zdroje znečištění patří všichni ostatní uživatelé, kteří nemají povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, anebo mají povolení, ale nesplňují kritéria zařazení do evidence. 13

Typickým příkladem těchto uživatelů z komunální sféry mohou být: malé obce do cca 500 obyvatel s centrálním systémem odkanalizování avšak bez přiměřeného čištění odpadních vod; malé obce bez centrálního systému odkanalizování a se zástavbou rozmístěnou podél drobného vodního toku; dešťové oddělovače a výusti oddílných dešťových kanalizací, rekreační oblasti apod. Vodohospodářská bilance eviduje jen základní skupinu vypouštěných znečišťujících látek (P celk, CHSK Cr, BSK 5, N-NH 4 atd.). Nejsou zde však evidována vypouštění dalších znečišťujících látek, které jsou svým charakterem velmi nebezpečné pro vodní prostředí. Jedná se zejména o zvlášť nebezpečné látky, definované přílohou č. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon [L1], prioritní a prioritní nebezpečné látky. Údaje o vypouštění těchto nebezpečných látek jsou v současné době evidovány v Integrovaném registru znečišťování: úniky do vody, přenosy v odpadních vodách, úniky do ovzduší (zdroj MŽP). Povinnost ohlásit příslušné údaje do IRZ vzniká provozovateli pouze při překročení ohlašovacích prahů. Databáze tudíž neobsahuje všechna vypouštění, ke kterým dochází v dílčím povodí. Jako zdroj dat pro sestavení výstupu o vypouštění prioritních látek byl rovněž použit Registr průmyslových zdrojů znečištění za rok 2010. Správce této databáze (VÚV TGM, v.v.i.) upozorňuje, že v ní nejsou obsaženy údaje od všech znečišťovatelů v ČR, jelikož se jednalo o dobrovolné poskytování údajů. Tato databáze není již v současné době aktualizována. Difuzní zdroje znečištění Jedná se o odpadní vody vypouštěné do recipientu obyvateli, kteří nejsou napojeni na kanalizaci anebo jsou napojeni na kanalizaci, která je zaústěna do recipientu bez přiměřeného čištění. Údaje o počtu obyvatel nenapojených na kanalizaci v členění dle katastrálních území byly poskytnuty MZe ČR. Jedná se o vybrané údaje majetkoprávní evidence vodovodů a kanalizací viz příloha č. 3 a č. 4 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích [L28]. Jakosti vypouštěných odpadních vod v jednotlivých ukazatelích byly stanoveny výpočtem na základě metodiky EMISE VÚV T.G.M., v.v.i. Pro výpočet jakosti byly využity orientační hodnoty specifického znečištění v gramech za jeden den produkovaného jedním obyvatelem (viz níže): Dusík celkový - 13,0 g/obyv./den Dusík amoniakální - 9,0 g/obyv./den Fosfor celkový - 1,7 g/obyv./den Metodika posouzení vlivu difuzních zdrojů na kvalitu vody v posuzovaném uzávěrovém profilu nezohledňuje rozložení těchto zdrojů na ploše VÚ. Rovněž zde není zohledněna skutečnost, zdali se jedná o samostatné výusti z nemovitosti anebo lokální kanalizační systémy (například kanalizační stoky, které byly vybudovány v polovině minulého století v tak zvaných akcích Z ). Proto lze předpokládat, že skutečný vliv vypouštěných odpadních vod na VÚ bude o něco příznivější oproti provedeným analýzám. Údaje o počtu nepřipojených obyvatel zpracovávají jednotlivé vodoprávní úřady. Neexistuje však centrální metodika a v některých případech se proto data o počtu obyvatel nepřekrývají s daty o sčítání lidu, domů a bytů 2011 zpracovanými ČSÚ. Jedním z důvodů může být i to, že do odkanalizované aglomerace je zahrnuto více územních jednotek. Tyto disproporce byly při zpracování zohledněny. Zároveň platí, že sídelní struktury nerespektují hranice hydrologických útvarů, proto nemusí být údaje o počtu nepřipojených obyvatel v jednotlivých VÚ naprosto korespondující. Plošné zdroje znečištění Plošné zdroje byly obecně zpracovány dle metodiky EMISE VÚV T.G.M., v.v.i. Metodika sice představuje určitý posun v přístupu k tomuto druhu znečištění, nicméně některé důležité zdroje znečištění z důvodu absence relevantních dat neřeší. Důležitým opomíjeným zdrojem je užívání herbicidů podél železničních tratí. Jednak se 14

při této činnosti používá velké množství totálních herbicidů, jednak jsou transportní cesty do vodních toků poměrně krátké, neboť železniční tratě velice často využívají údolních niv a říčních údolí. V Metodice jsou jako datové zdroje pro hodnocení využití území doporučeny databáze ZABAGED nebo Corine Land Cover. Jelikož analýzy plošných zdrojů znečištění byly zaměřeny na hospodářsky využívanou půdu, byla pro zpracování využita vrstva LPIS (aktuální k 31. 12. 2012, zdroj MZe). Tato databáze je průběžně aktualizována a je rovněž zpracována v dostatečně podrobném měřítku. Morfologické úpravy V rámci morfologických úprav byly hodnoceny pouze vodní útvary ve smyslu páteřních vodních toků. Z důvodu nedostatku dat nebyly hodnoceny ostatní vodní toky v ploše vodních útvarů. Některé dílčí aspekty bude nutné do budoucna zpřesnit. Jedná se zejména o vrstvu příčných překážek poskytnutou MŽP. Aby byla tato data relevantní, bylo by třeba doplnit výšku překážky a přítomnost rybího přechodu či jiného objektu zajišťujícího zprostupnění. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod K hodnocení některých vlivů požadovaných Guidance dokumentem pro reporting nejsou dostupná podkladová data, jedná se například o data představující znečištění při přepadech odlehčovacích komor, lokální vlivy znečištění, znečištění komunálním odpadem, lokální vlivy související s hydrologickými specifiky apod. Trendy v užívání vod do roku 2021 Oproti I. plánovacímu období nebyl aktualizován či nově zpracován s časovým horizontem k roku 2021 Základní scénář [O48]. Pro expertní odhad trendů v užívání vod do roku 2021 tak bylo nutno vycházet z jiných dostupných podkladů. Vzhledem k nejistotám souvisejícím s expertním odhadem nebyla použita kvantifikace trendů. VIII.5.3. Nejistoty v kapitole III - Monitoring a hodnocení stavu V hodnocení stavu vodních útvarů povrchových vod vycházejí nejistoty z rozsahu sledovaných ukazatelů, četnosti měření a reprezentativního místa. Nejistoty byly vyjádřeny stupnicí od jedné do pěti a jsou pro jednotlivé vodní útvary uvedeny v tabulce v příloze. Značné nejistoty jsou v hodnocení stavu vodních útvarů stojatých. Zde zcela chybí metodika pro výslednou syntézu hodnocení chemického a ekologického potenciálu. Lze ještě dodat, že nejistoty mohou vycházet již ze samotného návrhu programu provozního monitoringu, který ne vždy odráží užívání a dopady lidské činnosti na stav vod. Nevyhovující ukazatel ve vodním útvaru nemusí nutně odrážet stav daného vodního útvaru. Ukazatel by tedy měl být monitorován v útvarech s ohledem na zjištěné vlivy. Bylo by vhodné provést revizi programu monitoringu s ohledem na výstupy kapitoly II a kapitoly III plánu dílčího povodí. V chráněných oblastech s vazbou na vodní prostředí jsou největší nejistoty v monitoringu a hodnocení stavu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu a dále v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů vázaných na vodní prostředí. Nejistoty obou typů chráněných oblastí jsou podrobně popsány v kapitole III.4.3. Zcela chybí cílený monitoring zvláště chráněných území, stejně tak jako metodika hodnocení stavu zvláště chráněných území. V oblastech vymezených pro ochranu stanovišť a druhů se hodnocení stavu těchto chráněných oblastí opírá o hodnocení stavu vodních útvarů. Vedle nejistot spojených s vlastním hodnocením stavu VÚ zde navíc figuruje nejistota spojená s určením reprezentativního vodního útvaru, který by nejlépe odrážel stav chráněného území. Hodnocení stavu oblastí vymezených pro odběr vody pro lidskou spotřebu má sice poměrně dobře nastaven legislativní základ. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích [L28], přesně předepisuje soubor monitorovaných ukazatelů a četnost v závislosti na odebíraném množství a dokonce ukládá provozovatelům vyhodnotit kategorie upravitelnosti surové vody. Zcela ovšem chybí důslednost v plnění těchto legislativních požadavků a stav formulářů, které provozovatelé předkládají krajským úřadům a správcům povodí, je mnohdy velmi špatný. V samotném formátu formulářů chybí prostor pro zatřídění kategorie surové vody. Provozovatele nejsou na zatřídění dotazováni, přestože jim toto ukládá vyhláška [L28]. 15

VIII.5.4. Nejistoty v kapitole IV - Cíle pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti vázané na vodní prostředí Vzhledem ke změnám metodiky a převymezení sítě vodních útvarů oproti prvnímu plánovacímu období nebylo možné vyhodnotit cíle nezhoršování stavu vodních útvarů. Pouze se předpokládá nezhoršování stavu, které je zakotveno již v principu vydávání povolení k nakládání s vodami. Nejistoty ve stanovení cílů dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod jsou přímo závislé na nejistotách monitoringu a hodnocení stavu těchto vodních útvarů. Cíle mohou být stanoveny pouze pro ukazatele, pro které je v daném vodním útvaru prováděn monitoring v dostatečné četnosti a může být tedy určen stav ukazatele. Pro snížení nejistot by bylo vhodné provést revizi programu monitoringu s ohledem na výstupy kapitol II a III plánu dílčího povodí. Nejistoty ve stanovení cílů v chráněných oblastech s vazbou na vodní prostředí se odvíjí od hodnocení stavu vodních útvarů v těchto oblastech. V případě oblastí vymezených pro odběr vody pro lidskou spotřebu jsou nejistoty spojené s nedostatečným rozsahem sledovaných ukazatelů a neúplnými datovými sadami. Bylo by vhodné pro příští plánovací období zajistit spolehlivou databázi monitoringu kvality surových vod. VIII.5.7. Nejistoty v kapitole VII - Ekonomické údaje Pro stanovení poplatků z odebraného množství podzemní vody bylo použito dat z evidence uživatelů vody získaných podle pravidel určených vyhláškou č. 431/2001 Sb., o vodní bilanci [L4]. Ta obsahuje množství odebrané vody, pokud odběr přesahuje 6000 m 3 v kalendářním roce, nebo 500 m 3 v kalendářním měsíci. Důležité je, že jde o dělení na jednotlivé odběry. Naproti tomu povinnost platit poplatky za odběr podzemní vody se řídí 88 vodního zákona [L1]. Ten v odstavci 3 uvádí, že pokud odběratel odebírá podzemní vodu z jednoho zdroje na více místech jedné obce, odebírané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Může tak nastat situace, kdy jednotlivé odběry jsou podlimitní a tudíž nejsou uvedeny v evidenci uživatelů vod, ale v součtu za území celé obce jsou tyto odběry nadlimitní a je z nich odváděn poplatek. Lze předpokládat, že tato chyba není příliš velká vzhledem k celkovému objemu odebírané podzemní vody. Přesto by bylo vhodnější používat k ekonomické analýze spíše data ČIŽP. Zde ovšem chybí jednotná centrální databáze. Data byla pro potřeby zpracování plánu povodí poskytnuta pouze v členění na kraje, odhad rozdělení do dílčích povodí by vnesl větší nejistotu než při použití dat z evidence uživatelů vody. VIII.5.8. Nejistoty v kapitole VIII - Doplňující údaje Kapitola VIII neobsahuje významné nejistoty 16