Geografické rozšíření. Ca 20% veškeré rozlohy kontinentů

Podobné dokumenty
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Savana. Místy neostrá hranice biomu s tropickými lesy někdy spojována do jednoho biomu se sezónními tropickými lesy

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)

téměř 1/2 povrchu Afriky (akáciové) značná část Austrálie, Jižní Ameriky (llanos, cerrado) a Indie (Velké Antily, J Mexiko).

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Tundra a alpínské vysokohoří

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Struktura a funkce lučních ekosystémů

Regionální geografie světa Zdeněk Máčka

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Biocenóza Společenstvo

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech

Savana. Místy neostrá hranice biomu s tropickými lesy někdy spojována do jednoho biomu se sezónními tropickými lesy

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

ends/pictures/f10_1.gif

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S


Úvod k lesním ekosystémům

Bonita stanoviště a bonita porostu

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Geografické vymezení. 1/5 plochy souše (40) o z.š. (s polopouštěmi 1/3)

severská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Korespondenční soutěž Tajemství lesů

Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

Mgr. Vladimír Ledvina

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

Pozor na chybné definice!

BIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)

Rozšíření. po obou stranách rovníku mezi 10 s.š a 10 j.š.

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Název: Zonálnost Afriky

Abiotické faktory působící na vegetaci

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kameny a voda. Geobotanika

Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe - UNCCD

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

, Brno Připravila: Hana Habrová. Přírodní poměry tropů

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

5. Biogeografické poměry Latinské Ameriky

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

fytopatogenů a modelování

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

CO JE TO KLIMATOLOGIE

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

World of Plants Sources for Botanical Courses

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

Základy pedologie a ochrana půdy

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Maturitní otázky do zeměpisu

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Zeměpisná olympiáda 2011

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

JIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY

aridní (suché) oblasti Země zaujímají % rozlohy souše rozhodujícím parametrem je nedostatek srážek, resp. potenciální výpar >> srážky teplé

ročník 7. č. 15 název

Tematický plán učiva BIOLOGIE

BIOSFÉRA TEST. 1. Rozmístění vegetace na Zemi závisí hlavně na: a) zeměpisné šířce b) počasí c) rozložení pevnin a oceánů d) nadmořské výšce

Indikátory biodiverzity, jejich hodnocení a vazba na ekosystémové služby. Veselý, Věra Zelená

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi

Meteorologické faktory transpirace

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Transkript:

Tropické savany (Sub)tropické ekosystémy s významnou přítomností trav a dřevin traviny (graminoidy) trávy (Poaceae) + rostliny analogické morfo-anatomické stavby a životní formy šáchorovité (Cyperaceae) [sítinovité (Juncaceae)] herbivorie graze vs. browse centrum druhové diverzity organismů

Geografické rozšíření Ca 20% veškeré rozlohy kontinentů

Afrika Pás po obou stranách rovníku (mezi 10 15 s.š.), asi 65% rozlohy kontinentu drobní savci, velcí býložravci, karnivoři největší početnost ve východo- a jiho-afrických savanách radiace kopytníků (> 90 druhů) rozsáhlé savanové lesy miombo v j. Africe, výrazným aspektem baobab (Adansonia) termití savany

Austrálie Severní a východní okraje kontinentu mulga, brigalow blahovičníky (Eucalyptus), kapinice (Acacia), Melaleuca, trávy Themeda, Heteropogon, Sarga herbivorní vačnatci, bezobratlí (sarančata) termití savany

Jižní Amerika Venezuela (llanos, Gran Sabana), Brazílie (cerradao, cerrado, campo sujo, campo limpio), částečně Stř. Amerika stromy Curatella, Byrsonima, palmy Mauritia, trávy Andropogon, Aristida

Bohatá třetihorní fauna (endemické skupiny kopytníků) recentní herbivoři jelenovití, kapybara nejsou vázáni výhradně na savany, schází praví spásači Jižní Amerika

Paleoekologie savan Paleocén/Eocén fosilní záznam trav, Oligocén první spásači Miocén aridizace a sezónnost klimatu Pleistocénní klimatické oscilace recentní vliv člověka

Paleoekologie savan Afrika, Jižní Amerika recentní radiace dřevin adaptace na požáry

Klima Tropické klima, unimodální rozložení srážek, sezónní amplituda teplot teplé a humidní období vs. suché, relativně chladné období alespoň 1 měsíc srážky < 60 mm, roční úhrn 250 až >1500 mm, průměrná měsíční teplota většinou neklesá pod 18 C

Zonální půdy Staré kontinentální plošiny (většinou součásti gondwanského kontinentu) půdy velmi staré dlouhodobé vyluhování půdního horizontu ochuzení živinami oxisoly kyselé (ph většinou ~5), chudé, vysychavé půdy, kaolinit (1:1) vertisoly tmavě černé půdy, chudé na P, montmorillonit (2:1) podle stupně hydratace trhliny v půdním profilu lateritizace pomalé rozpouštění silikátů, relativní akumulace Al, Fe a Mn (feralitizace), které vytváří kompaktní vrstvu pedologický efekt činnosti termitů redistribuce půdních částic

Trávy Vytrvalé, životnost 4 8 let, výška až 3 m, Andropogon (vousatka), Panicum (proso), Paspalum, Imperata, Themeda, Chrysopogon skleromorfní listy, obnovovací meristémy při povrchu půdy (hemikryptofyty) klonální růst, svazčité kořeny C4 metabolismus, vysoká primární produkce

Dřeviny Stáří většinou 30 40 roků (vs. baobab), nadzemní vzrůst většinou do 10 m (stromovité savany > 20 m) vždyzelené, skleromorfní listy (kutikula, zapuštěné průduchy), v aridních podmínkách opad listů deštníkovitá koruna, sekundární metabolity, trny extenzivní, hluboce uložený kořenový systém (až 20 m Curatella americana) silná borka, regenerace z bází (Burkea africana) palmy Borassus, Hyphaea, Copernicia, Mauricia

Vegetační gradient savana tropický sezónní les

Trávy vs. dřeviny Kompetiční model ekologií antagonistické organismy směřují k vzájemnému vyloučení (Walter 1971) srážky jako primární faktor limitující výskyt dřevin kořenový systém, vodní provoz

Edaficky podmíněné savany Nepropustná vrstva v půdě relativně mělký půdní profil (80 100 cm), vysýchavá půda, v období dešťů přeplavená vodou arecife lateritická vrstva venezuelských llanos caliche vysrážený CaCO 3 v mladých půdách semiaridní východní Afriky parkland (matas) v místech mírně zvlněného reliéfu mozaika travinné a dřevinné vegetace

Trávy vs. dřeviny Demografický model disturbance určují mortalitu a míru regenerace dřevin savanové požáry herbivorie 1934 1959

Kompetiční vs. demografický model Rovnovážný stav diferenciace nik Nerovnovážný stav přežívání a regenerace dřevin

Klima vs. disturbance

Savanové požáry Odumřelá biomasa trav většinou konec suchého období rychlý průběh, teplotní gradient urychlení koloběhu vs. riziko ztráty živin (až 95% N do atmosféry)

Savanové požáry Změna druhového složení a struktury porostu populační hustota a diverzita živočichů selekční faktor přirozené a antropogenní požáry pyrofyty borka savanových dřevin, přerušení dormance semen (Themeda australis), indukce kvetení (Xanthorrhoea) kryptofyty (geoxylofyty, lignotuber) dřevnaté podzemní xylopodium zásobní látky, obnova nadzemních orgánů regenerací z adventivních pupenů

Herbivorie NPP řádově jednotky t/ha za rok (0.4 35 t/ha), trávy 80 90% chronická herbivorie (obratlovci, bezobratlí) konzumace až >50% roční produkce

Rostlinná biomasa Sezónní variabilita produkce biomasy proměnlivost kvality potravy (obsah proteinů) translokace prvků do zásobních orgánů, vymývání produkce sekundárních metabolitů, fytolity (trávy, ostřice)

Adaptace herbivorních savců Stavba čelistí a zubů pastva (graze) vs. okus (browse) složený žaludek přežvýkavců, kapacita bachoru, fyziologie trávení trade-off rychlost a množství vs. účinnost zpracování potravy

Pastevní pořádek Serengeti Masai Mara Velikost organismu absolutní množství potravy, specifická rychlost metabolismu, fyziologie trávení, kvalita a kvantita pastvy, chování (délka pastvy, sezónní změny selektivity), sezónní migrace Serengeti Masai Mara odhadem 3 mil. kopytníků nepřežvýkavci extenzivní pastva, nejrychlejší trávení (zebra) vs. přežvýkavci selektivní pastva (pakůň, gazela) větší zvířata předchází menší, objemově větší potřeba pastvy neselektivní spásaní

Vztah herbivor rostlina Odpověď společenstva rostlin na herbivorii kompenzační růst zvýšená produkce biomasy (střední míra pastvy) grazing lawns druhová skladba pastvin, zamezení pastvy převládnutí nutričně nevýhodných druhů, zvýšené riziko požárů

Mechanická, chemická a biologická (myrmekofilie) Obrana rostlin proti herbivorii

Vliv člověka Antropogenní požáry pastva domestikovaných zvířat přepásání, degradace společenstva, půdní eroze introdukce nepůvodních druhů, škůdci, choroby atd.