PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA TRESTNÍHO PRÁVA. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Drogové delikty a jejich řešení Martin Krob 2006

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA TRESTNÍHO PRÁVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Drogové delikty a jejich řešení Martin Krob 2006 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Drogové delikty a jejich řešení zpracoval sám a uvedl všechny použité prameny.

2 Obsah Rejstřík zkratek 3 1. Úvod 4 2. Historie právní úpravy drogových trestných činů.6 2.1. Rakousko-uherská monarchie 6 2.2. První republika 6 2.3. Právní úprava po druhé světové válce..7 2.4. Držení drog dle trestního zákona č. 140/1961 sb. do 31.12.1998 8 2.5. Drogové trestné činy po novele TrZ provedené zák. č. 12/1998 Sb. 9 2.6. Drogové trestné činy v zamýšlené rekodifikaci 11 3. Rozbor skutkových podstat.17 3.1. Rozbor skutkové podstaty 187 Zákona č. 140/1961 Sb. 17 3.2. Rozbor skutkové podstaty 187a Zákona č. 140/1961 Sb..19 3.3. Rozbor skutkové podstaty 188 Zákona č. 140/1961 Sb. 21 3.4. Rozbor skutkové podstaty 188a Zákona č. 140/1961 Sb..21 4. Charakteristika drogové scény v České republice..23 4.1. Popis jednotlivých druhů drog 23 4.1.1. Drogy přírodní 23 4.1.2. Drogy polysyntetické 23 4.1.3. Drogy syntetické 23 4.2. Prekursory a pomocné látky..23 4.2.1. Prekursory.24 4.2.2. Pomocné látky..24 4.3. Drogový trh v České republice..25 4.3.1. Domácí drogy a výrobci..25 4.3.2. Drogy ze zahraničí...26 4.3.3. Drogové exporty...28 5. Drogová trestná činnost v České republice 29 5.1. Specifika v různých oblastech ČR...31 5.1.1. Hlavní město Praha.31 5.1.2. Středočeský kraj..32 5.1.3. Jihočeský kraj..34 5.1.4. Plzeňský a Karlovarský kraj..35 5.1.5. Ústecký a Liberecký kraj 36 5.1.6. Královehradecký a Pardubický kraj..38 5.1.7. Kraje Jihomoravský, Zlínský a Vysočina.38 5.1.8. Olomoucký a Moravskoslezský kraj.39 6. specifika kriminalistických postupů při drogové trestné činnosti 41 6.1. Zásady komunikace s osobou pod vlivem OPL 41 6.2. Problematika odhalování drogové trestné činnosti..43 7. Závěr 44 Příloha č. I..46 Příloha č. II.47 Příloha č. III 48 Seznam použité literatury 49 Summery.50

3 Rejstřík zkratek: OSN OPL TrZ TrŘ ř.z. Sb. z. a n. PČR PČR NPC SKPV GŘC - Organizace spojených národů - Omamné a psychotropní látky - Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním - Říšský zákon - Sbírka zákonů a nařízení - Policie České republiky - Národní protidrogová centrála - Generální ředitelství cel

4 1. Úvod Problematika drog a drogové kriminality, s níž se zejména v poslední době stále častěji a obtížněji potýkáme, nepřišla z neznáma. Tento problém má své hluboké historické, sociální a i geopolitické kořeny. Česká republika, po společenských změnách v roce 1989, se pro svoji polohu ve středu Evropy začala považovat a nadále se považuje za ideální tranzitní zemi při přepravě drog, ale i jiných druhů zboží. Již v roce 1980 vyslovil ředitel Selce OSN pro omamné látky, pan G. M. Ling, názor že: Je známou skutečností, že každá země využívaná jako tranzitní prostor nezákonné přepravy drog se dříve nebo později setká s rozptylem omamných látek ohrožující její vlastní státní příslušníky. Rozmach drog v České republice ale nemůžeme připisovat jen tomu, že se naše země stala tranzitní zemí při nezákonném obchodu s drogami. Již před rokem 1989 byly v České republice komunity uživatelů drog. Tyto komunity ale byly spíše uzavřené tím, že výrobci si vyráběli drogu jen pro sebe a pro okruh svých nejbližších kamarádů a známých. Mnoho těchto osob se ale podařilo za jejich trestnou činnost odsoudit. Po plošné amnestii krátce po společenských změnách v listopadu 1989 bylo z věznic propuštěno mnoho lidí, kteří měli s výrobou a distribucí drogy velké zkušenosti. Tito později zjistili, že touto činností si lze poměrně rychle a s minimálním rizikem vydělat značné finanční částky. Proto se také vrhli na výrobu drog a jejich následnou distribuci ve větším. Postupně si zařizovali laboratoře a společně s dalšími osobami začali vyrábět a distribuovat drogy, zejména pak pervitin, který si následně získal přízeň velkého množství uživatelů drog a to pro jeho snadnou dostupnost na nelegálním drogovém trhu. Později se do České republiky začaly dostávat i zahraniční drogy, zejména pak heroin, dále pak kokain a jeho deriváty a v neposlední řadě i tzv. taneční drogy jako jsou tablety extáze a tripy LSD. Nesmíme ale zapomenout ani na marihuanu, která je velmi oblíbenou drogou mladších uživatelů.

5 Současně s nárůstem drog a drogové kriminality na našem území, museli na tuto situaci reagovat i orgány činné v trestním řízení, tedy orgány policie, státní zastupitelství a také soudy. Postupně se na policejních útvarech zřizovaly specializované problematiky toxi. Policisté pracující na této problematice svojí mravenčí prací pronikali a i dále se snaží pronikat do skupin výrobců a distributorů drog a svojí další činností pak mapují činnost jednotlivých pachatelů této trestné činnosti. Na vzniklou situaci v oblasti drogové problematiky museli reagovat i zákonodárci, kteří různými novelami jak trestního zákona, trestního řádu, ale i dalších souvisejících právních předpisů, umožnili orgánům činným v trestním řízení uplatňovat razantnější postupy a metody při odhalování nejen tohoto druhu trestné činnosti.

6 2. Historie právní úpravy drogových trestných činů 2.1. Rakousko-uherská monarchie Na našem území se problematika trestně právních deliktů, souvisejících s drogami, datuje již od padesátých let 19. století, tj. od období rakousko-uherské monarchie, nikoliv ovšem tak, jak má na mysli součastné trestní právo. Zákon č. 117/1852 ř.z., zákon o zločinech, přečinech a přestupcích se již dotýkal problematiky jedů a léčiv. Jednalo se však spíše o úpravu živnostenského podnikání, tj. o postih provinění proti tehdejším předpisům, upravujícím nakládání s léčivy a jedy. Trestný byl neoprávněný prodej léčiv vnitřních a zevních ( 354), nedbalost v chování a oddělení jedu ( 368) a zanedbání dohledu nad jedovatou látkou ( 370). Co se týče podávání drogy, trestným bylo tzv. užívání odvaru z makovic při dětech ( 337). V této souvislosti však hrozil trest pouze v případě, že nastalo těžké poškození na těle nebo usmrcení následkem podávání této látky. Pachateli zde hrozil trest za přestupek ve formě vězení od 1 až do 6 měsíců, v případě smrti pak šlo o tzv. přečin, který se trestal tuhým vězení od 6 měsíců do 1 roku ( 336). Tento způsob trestání se vztahoval i na osoby, které se neopatrně chovaly při vykuřování sírou a při užívání narkotizujících prostředků ( 336 písm. d). Zajímavou úpravu citovaný zákon taktéž obsahoval, pokud se týče provozování lékařství nebo ranhojičství bez povolení, kde zvláštní zřetel byl brán na skutečnost, že tato osoba užívala éterových par, tj. dopouštěla se narkotizování ( 343). Zákon o zločinech, přečinech a přestupcích se tedy zabýval spíše tím, co můžeme dnes nazvat distribucí, přičemž tresty nebyly příliš vysoké. Držba a užívání OPL tedy trestné nebyly. 2.2. První republika Rakousko-uherská trestněprávní úprava se zachovala až do 30. let 20. století, kdy významná změna nastala v souvislosti s přijetím Mezinárodní opiové úmluvy a Úmluvy o omezení výroby a úpravy

7 distribuce omamných látek. Zákonem č. 29/1938 Sb., kterým se provádí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlášená pod č. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. června 1925, vyhlášená pod č. 147/1927 Sb. z. a n. a Úmluva o zamezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ze dne 13. června 1931, vyhlášená pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon) byly obě úpravy promítnuty do právního systému tehdejšího Československa. Zákon trestal v prvé řadě úmyslné vyrobení OPL, přípravu, zpracování, přepracování, přechovávání, prodej, uvedení do oběhu, nabídku, dovoz, vývoz nebo průvoz. Takové chování bylo kvalifikováno jako přečin a trestáno tuhým vězením od 3 měsíců do 3 let a peněžitým trestem od 5.000,- do 50.000,- korun. Byl-li takový čin spáchán ve velkém rozsahu, v rámci provozování živnosti nebo za takových okolností, že z toho vzešlo těžké poškození těla nebo smrt člověka nebo nebezpečí pro život nebo zdraví lidí ve větším rozsahu, hrozil pachateli žalář od 1 do 5 let a peněžitý trest od 10.000,- do 100.000,- korun ( 19 odst. 1 citovaného zákona). Trestná byla taktéž výroba, opatření, přechovávání nebo přenechání nástroje nebo předmětu, který byl nepochybně určen k neoprávněné výrobě nebo k přípravě nebo k neoprávněné zpracování nebo přepracování OPL. Zde hrozil pachateli trest od 1 měsíce do 1 roku a peněžitý trest do 5.000,- korun ( 19 odst. 2 citovaného zákona). Pojem omamné prostředky později omamné látky upřesňovaly prováděcí vyhlášky. Jak vidno, zákon již v podstatě zakotvoval jednotlivé trestné činy obdobně, jak je zná současná právní úprava, přičemž nerozlišoval mezi držením drogy pro sebe či pro jiného. 2.3. Právní úprava po II. Světové válce Poválečná právní úprava již zařadila drogové delikty přímo do rámce trestního zákona. Šlo o dva drogové delikty, a to nedovolenou výrobu a držení omamných prostředků a jedů. Tomu, kdo bez povolení vyrobil, dovezl, vyvezl, jinému opatřil nebo přechovával omamné prostředky nebo jedy, hrozil trest odnětí svobody v trvání až tří let (

8 197 odst. 1), v případě, že se pachatel dopustil takového jednání ve větším rozsahu nebo výdělečně nebo jím způsobil smrt člověka nebo těžkou újmu na zdraví mnoha lidí, mohl být potrestán odnětím svobody v trvání 1 roku až 5 let ( 197 odst. 2). Výroba, přechování předmětu určeného k neoprávněné výrobě omamných prostředků a jedů byla trestána odnětím svobody v trvání až 2 let ( 198). 2.4. Držení drogy dle trestního zákona č. 140/1961 Sb. do 31.12.1998 Trestní zákon č. 140/1961 Sb. víceméně přejal předchozí trestněprávní úpravu. Dle ust. 187 odst. 1 byl postihován ten, kdo bez povolení vyrobil, dovezl, vyvezl, jinému opatřil nebo přechovával omamné prostředky nebo jedy. Za toto jednání mohl být potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem. Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby byly v 187 odst. 2 vyjádřeny tak, že trestem odnětí svobody na dvě léta až osm let měl být pachatel potrestán, jestliže tento čin spáchal jako člen organizované skupiny, získal jím značný prospěch nebo takovým činem způsobil těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt. Trestný čin dle ust. 188 tr. zák. postihoval pachatele, který vyrobil, sobě nebo jinému opatřil anebo přechovával předmět způsobilý k nedovolené výrobě omamných prostředků nebo jedů, a to trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem. Tato právní úprava platila až do novely trestního zákona, provedené zákonem č. 175/1990 Sb., kdy s účinností od 1.7.1990 byly skutková podstata trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 tr. zákona upravena tak, že se vztahovala nejen na omamné látky a jedy, ale i na psychotropní látky, a dále odstraňovala trestní postih přechovávání pro sebe, neboť dle této novelizace muselo být přechovávání omamné nebo psychotropní látky i jedu vykonáváno pro jiného.

9 2.5. Drogové trestné činy po novele trestního zákona, provedené zák. č. 12/1998 Sb. Novela trestního zákona, provedená zák. č. 112/1998, se dotkla všech skutkových podstat, upravujících tzv. drogové trestné činy. S účinností od 1.7.1998 byla skutková podstata 187 nedovolené nakládání a přechovávání OPL - zpřesněna, jednak pokud se týče dalších způsobů nakládání s OPL a jednak pokud jde o další předměty, se kterými je neoprávněně nakládáno. Dále byl podstatně zpřísněn trestní postih za spáchání tohoto tr. činu, přičemž byly rozšířeny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, které byly také rozčleněny do více odstavců. Skutková podstata 188, týkající se výroby OPL byla rozšířena i na vyrobení, opatření nebo přechovávání předmětu určeného k výrobě přípravku, obsahujícího omamnou či psychotropní látku a současně byl zpřísněn postih za tento trestný čin. Konečně u trestného činu šíření toxikomanie, upraveného v ust. 188a byl zpřísněn postih za tento trestný čin. Další podstatnou změnou bylo i přidání 187a, který trestá držení omamné nebo psychotropní látky a jedu i pro vlastní potřebu ve větším než malém množství. Pro upřesnění byla vydána tabulka, která uvádí orientační hodnoty většího než malého množství těchto látek. Novela přinesla také další výraznou změnu, neboť s účinností od 1.1.1999 opětovně zakotvila trestnost přechovávání omamné nebo psychotropní látky nebo jedu v množství větším než malém pro sebe. Dle předkladatelů novely si tuto změnu vyžádala zejména vázanost ČR mezinárodními úmluvami. Ministerstvo vnitra ČR taktéž považovalo za důležitý argument ulehčení důkazní situaci při prokazování trestné činnosti distributorů drog, kteří se dosud hájili poukazem na skutečnost, že drogu, která u nich byla nalezena, mají pro vlastní potřebu. V roce 1997 předložila Poslanecké sněmovně po letech diskusí a několika poslaneckých návrzích novelizací (proti)drogové legislativy vláda České republiky návrh novelizace tzv. drogové legislativy ( 187 až 188a TZ), skládající se z dlouhodobě připravované novely

10 Ministerstva spravedlnosti ČR coby garanta legislativního procesu, doplněné Ministerstvem vnitra ČR o ustanovení, zavádějící trestnost držení drog pro vlastní potřebu a tím implicitně i jejich užívání. Právě toto ustanovení se v průběhu projednávání novelizací na parlamentní půdě i ve veřejném prostoru ukázalo jako nejkontroverznější. Vznítilo vzrušenou diskusi o následcích kriminalizace držení nelegálních drog pro vlastní potřebu ve vztahu k léčebné péči o jejich uživatele, pro práci policie, o jejím dopadu na primární, sekundární a terciární prevenci a v neposlední řadě též o zvýšení míry právního nihilismu ve společnosti. Výrazem těchto vyhraněných diskusí bylo veto Václava Havla z 5. Dubna 1998, jímž prezident vrátil zákon k projednání Poslanecké sněmovně. Ta jej přijala v nezměněné podobě. Vláda České republiky v zájmu předejití možným negativním jevům, vyplývajících z implementace předmětných novelizací, zadala Ministerstvu spravedlnosti ČR úkol vypracovat analýzu možných negativních dopadů novelizací a návrh na jejich řešení. Tento materiál, nazvaný Analýza negativních dopadů novelizace trestního zákona (drogová kriminalita) s návrhy na opatření (Ministerstvo spravedlnosti ČR, 1998) a předložený ministrem Otakarem Motejlem, vláda dne 27. srpna 1998 přijala. Současně přijala Meziresortní protidrogová komise Vlády ČR záměr vědecky analyzovat dopady přijaté legislativní intervence. 7. prosince 1998 vzala Meziresortní protidrogová komise (MPK) na vědomí záměr provést Projekt analýzy dopadů (PAD) nové drogové legislativy v ČR se zaměřením na zavedení trestnosti držení nelegálních drog pro vlastní potřebu; na vědomí vzala též rámcový výzkumný plán; 30. března 1999 schválila MPK vyčlenění finančních prostředků na provedení studie PAD v roce 1999 a převzala nad projektem formální garanci. 10. března 2000 schválila Meziresortní protidrogová komise vlády ČR plán dokončení projektu a vyčlenila pro něj prostředky.

11 2.6. Drogové trestné činy v zamýšlené rekodifikaci. Nová rekodifikace Trestního zákona počítá i s odlišnými paragrafy upravujícími drogovou trestnou činnost. Jedná se o tyto paragrafy: 258 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. 259 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu 260 Nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku 261 Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu 262 Šíření toxikomanie 263 Společná ustanovení Trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy ( 261) osnova upravuje tak, aby zahrnoval i dále odůvodněné rozšíření znění. Doplňuje základní skutkovou podstatu v souladu s Úmluvou OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 62/1989 Sb.), která v čl. 3 smluvním stranám ukládá přijmout taková opatření, která mohou být nezbytná k tomu, aby jako trestné činy podle jejich trestního práva byly stanoveny, budou-li spáchány úmyslně, též zhotovení, převážení nebo šíření zařízení a materiálů nebo látek uvedených v tabulce I a v tabulce II, pokud je známo, že jsou určeny pro použití s cílem nedovoleného pěstování, výroby nebo zhotovení omamných nebo psychotropních látek [čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iv], držba zařízení nebo materiálů, nebo látek uvedených v tabulce II, pokud je známo, že se používají nebo jsou určeny k nedovolenému pěstování, výrobě nebo zhotovování jakýchkoli omamných nebo psychotropních látek [čl. 3 odst. 1 písm. a) bod ii]. Důvodem pro rozšíření trestního postihu na nedovolené užívání pomocných látek, uvedených v přílohách 10 a 11 zákona č. 167/1998 Sb., je skutečnost, že např. anhydrid kyseliny octové, pomocná látka uvedená v příloze 10 je zneužívána při nezákonné výrobě heroinu, manganistan draselný, pomocná látka uvedená v příloze 10 je zneužívána při výrobě kokainu

12 atd. V rámci mezinárodních projektů, označených Operation Topaz pro sledování anhydridu kyseliny octové a Operation Purple pro sledování manganistanu draselného, je monitorován pohyb těchto pomocných látek od výrobce až po konečného uživatele a kompetentní orgány zasílají informaci před uskutečněným vývozem, který je odsouhlasen kompetentním orgánem země dovozu. Zacházení se všemi pomocnými látkami uvedenými v přílohách 10 a 11 podléhá registraci (výroba, dovoz a vývoz). U tohoto trestného činu osnova dále odstraňuje přepínání trestní represe u některých okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby zavedením spodních hranic množství takových látek poskytovaných osobám mladším patnácti a osmnácti let [ 261 odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. d)]. Zvlášť přitěžující okolnosti vztahující se k prospěchu byly na základě požadavků praxe upraveny tak, aby se vztahovaly nikoli k získání takového značného prospěchu nebo prospěchu velkého rozsahu, ale již jen k úmyslu takový prospěch získat, který bude možno dovozovat z množství omamné nebo psychotropní látky nebo jedu. U trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu ( 262) bylo realizováno praxí požadované rozdělení omamných a psychotropních látek na měkké a tvrdé. Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 14. listopadu 2001 č. 1177 a ze dne 22. ledna 2003 č. 88 byly drogy rozděleny do dvou kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti, tj. podle negativních zdravotních a společenských dopadů v důsledku jejich zneužívání. Podle návrhu Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. března 2003 č.j. 6898/03; OZP/4-179/2 byly do první nejlehčí skupiny zařazeny konopné látky kanabinoidy (rostlinné produkty obsahující THC). V návaznosti na seznamy omamných a psychotropních látek připojené jako přílohy 1 až 7 k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byly vymezeny tyto látky podle přílohy 3 konopí a pryskyřice z konopí a podle přílohy 4 tetrahydrokanabinoly, všechny isomery a jejich stereochemické varianty. Tyto látky byly zařazeny do odstavce 1,

13 zatímco ostatní látky byly zařazeny do odstavce 2. Přechovávání ve větším rozsahu zůstává okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby ve vztahu k oběma samostatným skutkovým podstatám podle odstavce 1 a 2. Dále byla u tohoto trestného činu doplněna okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, a to spáchání činu ve značném rozsahu. Osnova zavádí v návaznosti na diferenciaci držení drog pro vlastní potřebu podle typu drogy také novou skutkovou podstatu trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku, neboť by měly existovat rozdílné sankce také pro pěstování těchto drog za účelem samozásobitelství (tzn. že navazujícím krokem není distribuce a s tím související ohrožení zdraví třetích osob) oproti sankcím pro komerční pěstování, které díky privilegovanosti navrhovaného 263 bude nadále postihováno jako výroba drogy. Navrhovaná zákonná úprava je analogická k současnému návrhu úpravy skutkové podstaty držení drog pro vlastní potřebu a stejně jako ona řeší odkazem na vládní nařízení v 266 stanovení pojmu větší množství a množství větší než malé a v daném případě i druhu rostliny resp. houby to mj. zajišťuje dostatečnou rychlost reakce na aktuální vývoj v epidemiologických trendech. Zároveň takováto úprava naplňuje záměr vlády, vyjádřený v usneseních vlády České republiky č. 1177/01 a 753/03, totiž legislativní rozdělení drog do dvou nebo tří skupin (bod 1 Přílohy 1177/01) a jeho zohlednění při rekodifikaci trestního práva hmotného (bod 4 Přílohy 1177/01). Vlastním smyslem je zachovat trestnost (držení a) pěstování psychotropních rostlin a z nich zejména nejčastěji pěstovaného konopí pro vlastní potřebu, zároveň však aktivně vyřadit (vesměs experimentální a rekreační, tedy neproblémové ) konzumenty konopných drog (a dalších rostlinných drog a hub) z účasti na trhu, na němž se vyskytují s komparativně významně nebezpečnějšími drogami typu heroinu, metamfetaminu, kokainu apod.

14 Privilegovaná skutková podstata 263 umožňuje změkčit trestní postih proti samozásobitelům psychotropních rostlin a hub přesně tak, jak jej měla na mysli vláda ve shora citovaném usnesení č. 1177/01. Formulace privilegované skutkové podstaty nedovoleného pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku (srov. i 266 odst. 3) umožňuje pak přísněji postihovat pěstování rostlin nebo hub, které obsahují psychotropní nebo omamné látky, které jsou pěstovány pro výrobu (např. kokový keř atd.), a nikoli pro vlastní potřebu. Na druhé straně ustanovení 263 nekriminalizuje pěstování rostlin s psychotropním účinkem, které dosud žádnému zákonnému omezení nepodléhají (jako je puškvorec, muškátový oříšek, petúnie atd.). U trestného činu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu ( 264) osnova upřesňuje základní skutkovou podstatu v souladu s Úmluvou OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 62/1989 Sb.), a to ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v důvodové zprávě u 261. Dále zde byla rozšířena sazba trestu odnětí svobody směrem dolů a upřesněny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. U šíření toxikomanie ( 265) byly doplněny pouze okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, spáchá-li pachatel tento trestný čin jako člen organizované skupiny a dopustí-li se tohoto trestného činu vůči osobě mladší patnácti let tak, aby tyto zvlášť ohrožené osoby byly proti takovému jednání zvýšeně chráněny. Vymezení šíření toxikomanie navazuje na definici návykové látky v 414, podle níž se za návykovou látku považuje i alkohol; naproti tomu se za návykové látky nepovažují jiné společensky akceptovatelné látky, např. tabák, káva, čaj, čokoláda apod., na které také může u člověka vzniknout návyk, ale na rozdíl od ostatních návykových látek nepříznivě neovlivňují psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.

15 Smyslem tohoto ustanovení není postihnout jednání, které je vykonáváno se záměrem zmírnit negativní psychické, zdravotní a sociální dopady zneužívání návykových látek na jejich uživatele. To odpovídá Národní strategii protidrogové politiky na období 2001 až 2004, neboť ta v kapitole 5. 3. 2. věnované cílům v oblasti léčby a harm reduction stanoví jako jeden z dlouhodobých cílů: Snížením negativních sociálních a zdravotních dopadů a poškození způsobovaných užíváním drog snížit s tím spojené společenské náklady. To souvisí i s terciální prevencí v oblasti sociální práce s uživateli drog, kde mezi moderní techniky práce s uživateli patří např. výměna injekčních stříkaček a jehel nebo toxikologické testování některých drog (např. extáze). Terciální prevence není totiž orientována na omezování poptávky po drogách, nýbrž na minimalizaci škod a úmrtí způsobených drogami. Vzhledem k potřebám praxe, když jen velmi obtížně se sjednocuje postup orgánů činných v přípravném řízení trestním (viz rozdílné tabulky v závazném pokynu policejního prezidenta č. 39/1998 a v pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 6/2000) a judikatura ohledně jednotlivých v zákoně stanovených množství omamných a psychotropních látek a jedů, což má za následek nejednotnost v postupu orgánů činných v trestním řízení, osnova v 266 zmocňuje vládu, aby vládním nařízením stanovila, jaké je množství větší než malé, větší rozsah, značný rozsah a velký rozsah u omamných látek, psychotropních látek a jedů, určení rostlin nebo hub, obsahujících omamnou nebo psychotropní látku a jaké je množství větší než malé, větší rozsah a značný rozsah ve smyslu 263. Jako již několikrát i při schvalování této osnovy se spustila velká diskuze zda kriminalizovat či nekriminalizovat tzv. měkké drogy jako je například marihuana. Dle mého názoru mého názoru by dekriminalizace této drogy byla velkou chybou. Podle názoru spousty laické i odborné veřejnosti je tato droga neškodná, ale je vědecky prokázáno že i marihuana a její pravidelné užívání způsobuje značné zdravotní problémy. Dalším důvodem je to, že marihuanu lze považovat za takzvanou startovací drogu. Dnešní mládež začne právě u kouření

16 marihuany, ale postupně přechází na drogy tvrdší ať už pervitin popřípadě heroin, protože účinky marihuany už se jím nezdají takové jaké by chtěli aby byly. Myslím si, že i výše trestní sazby u těchto trestných činů by měla být daleko vyšší než je tomu doposud nebo i zamýšlené rekodifikaci. Berme v úvahu, že se jedná o velice závažnou organizovanou trestnou činnost se kterou je spojena ještě další trestná činnost jako je například prostituce, krádeže a podobně. Nehledě na to, že vysoké finanční zisky z prodeje drog slouží k financování další trestné činnosti převážně velmi závažného charakteru. Ať už se jedná o obchod s lidmi popřípadě obchod se zbraněmi. Vezměme si příklad z některých zemí převážně v Latinské Americe, kde je trestní sazba za pašování nebo výrobu i minimálního množství drogy srovnatelná s trestní sazbou například za vraždu. A to v řádu několika desítek let. Nové znění trestního zákona by mělo umožnit i snadnější zařazování nových látek na seznam omamných a psychotropních látek a jedů, který je přílohou zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, což si myslím je velice přínosná věc, protože v dnešní době je uvádění těchto látek na seznam velice pomalé a zdlouhavé.

17 3. Rozbor skutkových podstat 3.1. Rozbor skutkové podstaty 187 Zákona č. 140/1961 Sb. Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku a prekursory. 1 Pojem neoprávněně vyrobí se rozumí nejen průmyslová nebo řemeslná výroba, ale i jakékoli jiné zhotovení nebo vytvoření omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo jedu neoprávněným subjektem. Jde tedy o jakýkoliv proces, kromě produkce, jež umožňuje získání některých z uvedených látek, přičemž zahrnuje rovněž čištění a přeměnu těchto látek v jiné takové látky. Pouhé vypěstování takových rostlin, které slouží k nedovolené výrobě jedu, omamné nebo psychotropní látky, je opatřením předmětu určeného k nedovolené výrobě jedu, omamné nebo psychotropní látky ve smyslu 188 odst. 1 TrZ. Trestná je výroba takové látky i pro vlastní potřebu. 2 Dikce jinak jinému opatří se vztahuje jen k předcházejícímu prodeji, ale nevztahuje se k výrobě, byť ta může také sloužit k opatření takové látky nebo prostředku. To vyplývá i z toho, že uvedená dikce se již logiky věci nemůže vztahovat obdobně k vývozu, dovozu, průvozu nebo nabídce, kde nejde o opatřování, ale o další nakládání s již opatřenou látkou nebo předmětem. Správnost tohoto závěru pak logicky plyne i z toho, že zákonodárce výslovně v ustanovení 188 odst. 1 TrZ. Sankcionuje opatření předmětu k výrobě nejen jinému, ale i sobě, přičemž by bylo nelogické, aby trestně sankcionoval opatření si předmětu určeného k výrobě takové látky pachatelem, ale současně by již nebyla 1 JUDr. SOTOLÁŘ, A. a kol. Tr.činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR., 2002. Stránka 55 2 ŠÁMAL, P., a kol. Trestní zákon. Komentář, C.H. BECK, 2001 s. 1004 a násl.

18 sankcionována samotná výroba, pokud by pachatel vyráběl takovou látku nebo předmět pro svoji potřebu. Dovozem se chápe režim, při kterém dovozce dopravuje omamné a psychotropní láky, přípravek je obsahující, prekursor či jed pocházející z cizího státu přes státní hranici do České republiky. Vývozem se rozumí režim, při kterém uvedené látky opouštějí Českou republiku přes státní hranici. Průvozem je potom režim, při kterém tyto látky vstoupí přes hranici do naší republiky a po určité době jsou přes hranici opět dopraveny do zahraničí. Nabízením se rozumí jednání, kterým pachatel projevuje ochotu některou omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed poskytnout jinému. Nabídka bude nejčastěji směřovat k prodeji, ale může to být i nabídka obdarování, půjčení apod. I když zákon používá výraz nabízí, z kterého by mohlo být dovozováno, že se tak musí stát opakovaně, postačí k naplnění tohoto znaku ve smyslu 187 TrZ i jediná nabídka jakéhokoli množství. Zprostředkováním se rozumí jakékoliv zajištění kontaktu mezi jednotlivými osobami zabývajícími se nakládáním s omamnou nebo psychotropní látkou, přípravkem obsahujícím omamnou nebo psychotropní látku, prekursorem nebo jedem, jestliže předmětem je dodání takové látky. Pojem prodá, nelze chápat v občanskoprávním smyslu, neboť nabídka je zde trestná samostatně jako zvláštní znak skutkové podstaty, a proto uvedený pojem vyjadřuje situaci, kdy prodávající již některou omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed odevzdal kupujícímu za dohodnutou peněžní protihodnotu Pod pojmem neoprávněně jinak jinému opatří se rozumí neoprávněné obstarání jedu, omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo

19 prekursor jinému jiným způsobem než je výslovně uvedeno v 187 odst. 1 TrZ, tedy například darováním, výměnou za jinou věc apod. Přechováváním je jakýkoli způsob držení jedu, omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo prekursoru. Pachatel nemusí mít uvedenou látku přímo u sebe, ale stačí že ji má ve své moci. Po subjektivní stránce se vyžaduje úmysl. Jde o ohrožovací trestný čin, a proto je trestný čin podle 187 TrZ dokonán již vyrobením, dovezením, provezením, nabízením, zprostředkováním, prodáním nebo jiným opatřením jinému nebo přechováváním pro jiného, pokud se tak děje neoprávněně. 3 3.2. Rozbor skutkové podstaty 187a Zákona č. 140/1961 Sb. Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami. Jde o snahu postihnout držení těchto látek v množství větším než malém i pro vlastní potřebu, byť se to výslovně v ustanovení 187a odst. 1 TrZ nezdůrazňuje, ale vyplývá to ze srovnání se zněním 187 odst. 1 TrZ, který postihuje přechovávání těchto látek pro jiného. Ustanovení 187a TrZ je značně problematické vzhledem k tomu, že tato skutková podstata dopadá především na ty, kteří jsou pouhými konzumenty drog, včetně těch, kteří jsou na droze natolik závislí, že je na ně třeba pohlížet jako na nemocné. V těchto případech nelze očekávat, že ustanovení 187a TrZ bude skutečným řešením drogové problematiky. Přechováváním ve smyslu 187 a TrZ je jakýkoli způsob držení omamné nebo psychotropní látky nebo jedu bez povolení. Pachatel nemusí mít takovou látku přímo u sebe, ale postačí, že ji má ve své moci. Na délce doby přechovávání nezáleží, avšak délka trvání 3 JUDr. SOTOLÁŘ, A. a kol. Tr.činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR., 2002. Stránka 59

20 přechovávání bude mít význam pro stupeň nebezpečnosti činu pro společnost. Pojem bez povolení je třeba vykládat obdobně jako pojem neoprávněně v ustanovení 187 odst. 1 TrZ. Přechovávání podle 187a TrZ musí být vykonáváno pro sebe, neboť přechovávání pro jiného je postihováno ustanovením 187 TrZ. Ustanovení 187a TrZ je subsidiární privilegovanou skutkovou podstatou ve vztahu k ustanovení 187 TrZ. Po objektivní stránce se vyžaduje úmysl. Jde opět o ohrožovací trestný čin, a proto je trestný čin podle 187a TrZ dokonán již přechováváním, pokud se tak děje bez povolení. Vedle jiných otázek spojených se zavedením této skutkové postaty do trestního zákona, je v současné době základním problémem vyložit pojem množství větší než malé omamné nebo psychotropní látky, který je základním pojmem pro trestní odpovědnost a současně je znakem odlišujícím trestný čin od přestupku podle 30 odst. 1 písm. j) Přestupkového zákona. Ze znění zákona není zcela jasně zřejmé na jakou okolnost je vázáno uvedené vyjádření množství omamné nebo psychotropní látky. Množství větší než malé může být chápáno v různém smyslu,a to jako: vyjádření hmotnosti přechovávané omamné nebo psychotropní látky, zpravidla v přepočtu na její čisté množství vyjádření jejího účinku na psychiku člověka či na jeho celkový zdravotní stav vyjádření její finanční hodnoty. Tyto možnosti uvažujeme ve vztahu k jednotlivým druhům omamných a psychotropních látek, které se z uvedených hledisek liší. Přitom by se zřejmě mělo přihlížet i k povaze zájmů, k jejichž ochraně je ustanovení 187a TrZ určeno, a to i vzhledem k jeho systematickému zařazení do hlavy čtvrté zvláštní části trestního zákona mezi trestné

21 činy obecně nebezpečné, pro které je typické, že je jimi ohrožen široký okruh chráněných hmotných i nehmotných statků. 4 3.3. Rozbor skutkové podstaty 188 Zákona č. 140/1961 Sb. Objektem je zájem na ochraně proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání se jedy, omamnými a psychotropními látkami a přípravky obsahující omamnou a psychotropní látku. Objektivní stránka spočívá v tom, že vyrobí, sobě nebo jinému opatří a nebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu. Subjekt je obecný, vyznačen slovem kdo. Subjektivní stránka vyžaduje úmyslné zavinění. Předměty určené k výrobě jsou nejen přístroje, jiná zařízení a jejich součásti, ale i suroviny, které jsou podle své povahy způsobilé a zároveň určené k takové výrobě Jde o úmyslný ohrožovací trestný čin, který je dokonán již vyrobením nebo opatřením anebo přechováváním předmětu určeného k výrobě takové látky nebo přípravku. 3.4. Rozbor skutkové podstaty 188a Zákona č. 140/1961 Sb. Objektem je zájem na ochraně před zneužíváním jiné návykové látky než je alkohol, tedy ochrana života a zdraví osoby. Objektivní stránka je spatřována odstavec 1 ve svádění jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje, anebo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří 4 JUDr. SOTOLÁŘ, A. a kol. Tr.činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR., 2002. Stránky 66-67

22 odstavec 2 ve spáchání činu uvedeného v odstavci 1 vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Subjekt je obecný, vyznačen slovem kdo. Subjektivní stránka vyžaduje zavinění úmyslné. Formy svádění nejsou v zákoně blíže vymezeny, proto mohou být jakékoli. Totéž platí o formách podporování, které rovněž zákon blíže nespecifikuje. Jednak se může jednat o podporování fyzické, jakým je jakékoliv opatření této návykové látky, opatření injekční stříkačky apod. Dále o podporování formou psychické pomoci např. je spatřováno v radě, utvrzování v předsevzetí zneužívání návykové látky apod. Podněcováním se rozumí projev, kterým pachatel zamýšlí vzbudit u jiných osob rozhodnutí nebo náladu k zneužívání návykových látek jiných než alkohol. Na rozdíl od svádění zde není projev pachatele zaměřen na konkrétní osobu, i když i zde jeho snaha míří k vyvolání zneužívání látek u těch, jímž je jeho projev určen. Šíření je další jednání k rozšíření zneužívání návykových látek jiných než alkohol (může jít např. o vyzývání osob, které látky zneužívají, aby své návyky a postoje dále šířili).

23 4. Charakteristika drogové scény v České republice Obecně lze říci, že všechny drogy jsou zdraví škodlivé. Relativně méně škodlivé jsou drogy přírodní, škodlivější pak jsou drogy polysyntetické a syntetické. Jedná se převážně o poškození jater a mozku, u těkavých látek dochází k rozleptání sliznic. A nedílnou součástí jsou poté i psychické poruchy, které se začnou při dlouhodobějším užívání dostavovat. Jedná se například o halucinace, vidiny a podobně. 4.1. Popis jednotlivých druhů drog 4.1.1. Drogy přírodní V této skupině jsou zařazeny canabis, opium a lístky keře koky, což jsou všechno drogy, které se vyskytují přirozeně ve formě rostlinné. Tyto druhy drog jsou jediné, které lze připravit bez pomoci chemikálií. Mezi přírodní drogy se zařazují například lístky keře koka, marihuana, různé druhy halucinogenních hub a podobně. 4.1.2. Drogy polysyntetické Do této skupiny jsou zařazeny drogy, které se nacházejí v přírodních produktech, ale musí být zpracovány chemickým procesem, aby je bylo lze přeměnit z jejich přírodního stavu do použitelné drogy. Jedná se například o kokain vyráběný z lístků keřů koky nebo heroin vyráběný přes několik chemických kroků z opia. 4.1.3. Drogy syntetické Tyto drogy jsou plně vyráběny z chemických ingrediencí. Jedná se zejména o amfetamin a jeho deriváty (metamfetamin, MDMA) a LSD. 4.2. Prekursory a pomocné látky Jestliže ke každé nelegální výrobě drog potřebujeme chemikálie, proč tedy chemikálie rozčleňujeme do dvou kategorií?

24 Obecně můžeme říci, že prekursory a pomocné látky jsou substance obecně používané při výrobě takových komodit, jako jsou například parfémy, pigmenty a farmaceutické produkty. Nicméně díky jejich odpovídajícím chemickým vlastnostem jsou využívány v nelegálních laboratořích při výrobě drog. 4.2.1. Prekursory Prekursory jsou do značné míry specifické a určující pro výrobu té či oné drogy. Každý prekursor je sám o sobě vestavěn do vyrobené drogy a každý se značnou měrou podílí na konečné molekulární struktuře této drogy. To znamená, že bez určitého prekursoru se nedá vyrobit konkrétní druh drogy. Přesný pojem prekursor je uveden v 2 písm. c) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Uvedené ustanovení uvádí pojem prekursor následovně: Prekursorem je látka uvedená v příloze č. 9 tohoto zákona, jakož i roztok nebo směs v jakémkoliv fyzikálním stavu obsahující jednu nebo více látek uvedených v příloze č. 9 tohoto zákona, kromě látek uvedených v 1 odst. 2 tohoto zákona. Prekursory jsou tedy látky uvedené v příloze č. 9 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. 4.2.2. Pomocné látky Pomocné látky dělíme na dvě kategorie, a to na rozpouštědla a reakční činidla. Ačkoliv jsou tyto chemikálie při výrobě drog důležité, jejich použití je méně specifické a určující pro výslednou produkci drog. Mohou být totiž snadno nahrazeny jinými chemickými látkami při dosažení stejného konečného produktu. Pomocné látky jsou chemikálie, které jsou rozšířeny po celém světě a běžně se používají v různých odvětvích chemického průmyslu. Pomocné látky jsou pak uvedeny v příloze č. 10 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.

25 a) rozpouštědla Jedná se o tekutá média, v kterých jsou chemikálie rozpouštěny za účelem vzájemných reakcí. b) reakční činidla Jsou to chemikálie, které jsou potřebné k přeměně prekursoru na drogu. Do této kategorie patří takové látky, jakými jsou kyseliny a zásady. 4.3. Drogový trh v České republice Společně se změnami spektra zneužívaných drog můžeme na české drogové scéně pozorovat i změny ve struktuře drogového trhu. Zájem o drogy a tím i jejich uživatelů roste. Úměrně roste i počet jejich dodavatelů. Krátce po změně společenského zřízení v České republice byla vyhlášena plošná amnestie, která do ulic vrhla spoustu lidí, odsouzených za drogové trestné činy. Řada z nich tak využila svých předchozích zkušeností a vrátila se k výrobě a distribuci drog. To vše ve spojení se stále rostoucí aktivitou, organizovaností a brutalitou zahraničních a domácích zločineckých skupin vytváří velice vhodné podmínky pro nelegální drogové aktivity, rozvoj trhu s omamnými látkami v České republice a zapojení našeho území do mezinárodních zločineckých aktivit. Množství a dostupnost drog na nelegálním českém trhu stále roste. 5 4.3.1. Domácí drogy a výrobci Drogy distribuované na českém černém trhu pocházejí jednak z tuzemských zdrojů a jednak ze zahraničí. Rokem 1989 končí u nás období relativně uzavřených toxikomanských komunit, vyrábějících drogy pouze pro sebe a své známé. Řada z výrobců drog, zejména pervitinu a braunu, si záhy uvědomila, že mohou slušně vydělávat. Nízké výrobní náklady, dostupnost potřebných surovin a laboratorních 5 NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha : KLP, 1997, str. 247

26 aparatur a relativní jednoduchost přípravy učinily z pervitinu zboží, o jehož výrobu se začali zajímat i lidé, kteří se v drogové oblasti dosud neangažovali a pervitin ani neužívali. Výroba pervitinu, původně soustředěná do Prahy a velkých průmyslových měst, se začíná rozšiřovat i do dalších částí České republiky. Droga se začíná vyrábět ve stále lépe vybavených laboratořích a to v množství nejméně 100 gramů. Z tohoto důvodu také výrobci pervitinu, kteří do této doby využívali k výrobě různé farmaceutické výrobky s obsahem efedrinu, začínají pervitin vyrábět výhradně z efedrinu, s čímž souvisel i nárůst úniků efedrinu přímo z výroby. 6 Na nelegálním českém trhu postupně pervitin získal pozici nejčastěji zneužívané drogy, kdy cena jednoho gramu této drogy se na nelegálním trhu pohybuje v rozmezí 600,- Kč až 1.000,- Kč a to v závislosti na odebraném množství pervitinu. Postupně toxikomané přestávají zneužívat drogy typu braun a různá fermaka, a přecházejí na pervitin, který se užívá jak nitrožilně, tak i šňupáním. 4.3.2. Drogy ze zahraničí Česká republika,vzhledem ke své poloze ve středu Evropy, se v průběhu devadesátých let dvacátého století stala významnou tranzitní zemí a významnou křižovatkou při přepravě drogy z jihovýchodní Evropy dále do dalších zemí, zejména na západ od našich hranic. Již v roce 1980 vyslovil ředitel Sekce OSN pro omamné látky, pan G.M. Ling názor, že: Je známou skutečností, že každá země využívaná jako tranzitní prostor nezákonné přepravy drog se dříve nebo později setká s rozptylem omamných látek ohrožujícím její vlastní státní příslušníky. Tento názor se počátkem devadesátých let dvacátého století beze zbytku vyplnil. Nejznámějším tranzitem drogy přes území České republiky pak byla Balkánská cesta, po které do České republiky a dále pak do 6 NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha : KLP, 1997, str. 247-249

27 Spolkové republiky Německo a dalších zemí, proudily desítky kilogramů heroinu. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika se stala významnou součástí nejen tzv. Balkánské cesty, se na našem území začal objevovat i heroin, který toxikomané na počátku devadesátých let dvacátého století, téměř neznali. Z počátku se cena jednoho gramu heroinu pohybovala kolem 3.000,- Kč za jeden gram. Proto také tuto drogu užívali movitější lidé. Heroin se zpočátku distribuoval v cigaretách s tabákem a především se kouřil. Později, se zvýšenou dostupností heroinu, se cena jednoho gramu pohybovala kolem 1.000,- Kč za jeden gram a toxikomané začali heroin užívat více a především nitrožilně. Na heroin vzniká poměrně rychle závislost a tak nejsou vyjímkou toxikomané, kteří užívají dva a více gramů heroinu denně. Česká republika se také stává cílovou zemí pro tzv. africkou hašišovou trasu a tzv. nizozemskou LSD trasu. 7 Droga LSD je mezi mládeží také velmi populární. Prodává se na různých párty a diskotékách a klubech. LSD se prodává v tripech, což jsou papírky napuštěné účinnou látkou LSD, ale byly zaznamenány také tzv. mikrotripy, což jsou malé granule. Marihuana je velmi populární mezi mládeží. V současné době se již pomalu upouští od pěstování marihuany v běžných podmínkách a stále ve větší míře se marihuana pěstuje hydroponním způsobem za stálých podmínek. Takto pěstovaná marihuana má zvýšený obsah účinné látky THC. Jedná se o nejčastěji zneužívanou drogu v České republice, Stejně tak se Česká republika stává cílovou zemí pro drogu extáze. Extáze bývá často nazývána jako taneční droga, kdy se jedná o tablety s obsahem účinné látky MDMA, která se podle současných informací vyrábí převážně v Nizozemí. Užívání této drogy je rozšířeno zejména mezi mládeží na diskotékách, tanečních párty. V neposlední řadě se do České republiky dostává i kokain. Tato droga původem zejména ze zemí Latinské Ameriky, je stále záležitostí 7 NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha : KLP, 1997, str. 250

28 zejména luxusních barů, erotických podniků a podobných zařízení vyšších cenových skupin. Velký zájem je o kokain mezi podnikateli a lidmi s nadprůměrnými příjmy a také mezi tzv. zlatou mládeží. Cena jednoho gramu kokainu se podle zjištěných poznatků pohybuje kolem 2.500,- Kč až 3.000,- Kč. 4.3.3. Drogové exporty Do České republiky se drogy jen nedováží, ale dokonce se z České republiky vyváží do zahraničí. Pervitin si koncem dvacátého století získal velkou popularitu v zahraničí. Zejména v pohraničních oblastech, ale i na dalších místech České republiky, se vyrábí pervitin, který je následně vyvážen zejména do Spolkové republiky Německo, ale i do Rakouska. Vzhledem k tomu, že ale české policejní orgány se tomuto problému začaly věnovat, začalo docházet i k tomu, že samotní výrobci jezdí do zahraničních laboratoří vyrábět pervitin pro tamní distributory, který pak sami zahraniční distributoři prodávají s podstatně vyšším ziskem, než by prodali pervitin dovezený z České republiky.

29 5. Drogová trestná činnost v České republice Situaci v oblasti zneužívání nelegálních návykových látek a drogové kriminality na území České republiky v roce 2005 lze charakterizovat zejména následujícími skutečnostmi: K nelegální výrobě metamfetaminu jsou ve velké míře zneužívány volně dostupné léky, zejména MODAFEN, PARALEN a NUROFEN STOPGRIP, které obsahují množství pseudoefedrinu do 30 mg v jednotce lékové formy. Stále převládá trend užívání konopných produktů mladými lidmi, kteří vzhledem k celospolečenskému klimatu v České republice nepokládají tyto produkty za zdravotně či sociálně nebezpečné. V rámci legislativních aktiv pokračují rekodifikační práce na trestním zákoníku, který by měl nabýt účinnosti 1.1.2007. Dochází mimo jiné k zavedení privilegované skutkové podstaty nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku a k diferenciaci přechovávání omamných a psychotropních látek a jedů (OPL) podle jednotlivého typu OPL. Ve vztahu ke konopným produktům lze z tohoto pohledu hovořit o nenápadné, skryté legalizaci, byť jsou v této souvislosti užívány termíny jako dekriminalizace apod. Postupně se začíná naplňovat širší definice pojmu extáze, kterou lze charakterizovat jako všechny nezákonně vyráběné lékové přípravky (tablety, kapsle, želatinové tobolky, čípky atd.) obsahující látky, které podléhají kontrole nebo jsou zakázány zákonem. Objevují se nové látky, které nejsou uvedeny v přílohách k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách byly zachyceny tablety extáze, které obsahují účinnou látku MCPP a které domácí konzumenti vzhledem k charakteristickému vzhledu nazvali duhovky. V roce 2005 došlo k výraznému nárůstu zneužívání a nelegální distribuce SUBUTEXU, se kterým se nelegálně obchoduje a tablety jsou zpravidla jednotlivě prodávány dalším uživatelům za několikanásobně vyšší cenu, než za kterou je osoba na lékařský

30 předpis zakoupí v lékárně. Také dochází k porušování pravidel substituční léčby, kdy si uživatelé aplikují Subutex nitrožilně. Ve většině krajů byla zaznamenána zvyšující se poptávka po kokainu, tedy droze, která na pomyslném žebříčku cen na nelegálním trhu zaujímá nejvyšší příčku. Dochází k prodeji drog nízké kvality, zejména u heroinu se koncentrace účinné látky v jednotlivé dávce při koncové distribuci pohybuje přibližně kolem 5 až 10%. Množí se informace týkající se obchodu s ketaminem. Tato látka je v praxi používána jako veterinární anestetikum a není uvedena v přílohách k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Byla opakovaně zjištěna nelegální výroba opiátu, slangově označovaného jako braun, z léčiv obsahujících kodein. Nadále vzrůstá počet pachatelů původem z bývalé Jugoslávie, kteří jsou zapojeni do organizace nelegálního dovozu efedrinu z Balkánu, výroby metamfetaminu a jeho následné distribuce do zahraničí, zejména Spolkové republiky Německo, zvýšila se míra jejich zapojení do nelegálního obchodu s kokainem, který je rovněž dopravován po tzv. Balkánské cestě. V rámci uspokojování potřeb drogového trhu dochází v důsledku uvolnění kontrol na státních hranicích po vstupu České republiky do Evropské unie k tzv. drogové turistice, která se projevuje například vývozem metamfetaminu v jednotlivých dávkách z našeho území do Německa či dovozem extáze v menších i větších množstvích z Nizozemí. Pachatelé nejen organizované trestné činnosti věnují značné úsilí změnám způsobů páchání trestné činnosti a používají přitom stále dokonalejší prostředky, aby ztížili své odhalení. Řada osob, proti kterým směřují aktivity Policie České republiky, je díky svým zkušenostem z projednávání dřívější trestné činnosti seznámena s metodami a prostředky práce policie a proto je

31 odhalování a zejména prokazování jejich trestné činnosti velice komplikované. 5.1.Specifika v různých oblastech ČR 5.1.1.Hlavní město Praha Hlavní město Praha si v oblasti drogové kriminality nadále udržuje mezi jednotlivými regiony České republiky jedno z předních míst. Oblastí nejvíce zatíženou prodejem a zneužíváním drog je centrum Prahy. Pozitivní dopad na otevřenou drogovou scénu v centru města mělo opatření k zesílení výkonu služby Policie České republiky v závěru roku 2005, kdy došlo k výraznému omezení výskytu uživatelů drog a související trestné činnosti, zejména distribuce omamných a psychotropních látek, v oblasti Václavského náměstí. Mezi další problémové lokality v Praze však patří širší centrum města, velká zábavní centra a dopravní uzly. Zde je páchána uvedená trestná činnost především příslušníky romského etnika, kteří se ve velké míře zabývají zejména pouliční distribucí omamných a psychotropních látek. Tato činnost je prováděna menšími, uzavřenými skupinami osob, které jsou dobře organizovány, projevuje se zde jistá hierarchie řízení. Z dosavadních zjištění vyplývá, že takto působící skupiny se nezaměřují pouze na trestnou činnost v oblasti drogové problematiky, v širším kontextu také úzce kooperují se skupinami zabývajícími se i jinou trestnou činností, zejména majetkového charakteru. Mezi další problémové lokality patří taktéž sídliště, kde se koncentrují skupiny mládeže a dochází zde ve větší míře ke zneužívání drog a k další trestné činnosti s tím spojené, zejména majetkového charakteru. Celkově je distribuce a konzumace drog rozšířena ve všech částech území hlavního města Prahy včetně periferních oblastí. Zaznamenávány jsou stále nové trendy v pouliční distribuci omamných a psychotropních látek, zvyšování konspirace, využívání pomocníků a různých technických prostředků. Zjištěny byly informace o existenci pevné struktury seskupení Vietnamců, kteří se zabývají hydroponickým pěstováním marihuany s vysokým obsahem THC (až 20%), a to nejen v malých, domácích pěstírnách, ale hlavně ve velkých