TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS



Podobné dokumenty
TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ

TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY A EKONOMIKA INTEGROVANÉ PRODUKCE ZELENINY TECHNOLOGICAL SYSTEMS AND ECONOMY IN THE SYSTEM OF INTEGRATED VEGETABLE PRODUCTION

EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ BIOMASY PRO ENERGETICKÉ A PRŮMYSLOVÉ ÚČELY ECONOMY OF ENERGY PLANT GROWING

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Technika ošetřování půd uváděných do klidu

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ BIOMASY ENERGY UTILIZATION OF AGRICULTURAL BIOMASS

ENERGETICKÝ POTENCIÁL A EKONOMIKA ODPADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ BIOMASY Z OBILOVIN A OLEJNIN

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

DOTAZNÍK FADN ČR PRO PRÁVNICKÉ OSOBY

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC

Energetické plodiny pro vytápění budov

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Technické zabezpečení zemědělství a ekonomika zemědělské výroby

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky

Změna Jednotné žádosti

PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

ZEM ĚDĚLSKÁ TECHNIKA A BIOMASA 2006

Pěstování RRD na zemědělské půdě

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku Ministerstvo zemědělství

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD

EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ A SKLIZNĚ OBILOVIN

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák

AGRITECH SCIENCE, 18

Jednotná žádost. Příjmení osoby* 1.Obchodní firma vč. právní formy 2.Identifikační číslo 3.FO PO** 4.Příjmení žadatele 5.Jméno žadatele 6.

Jednotná žádost. Příjmení osoby*: 1.Obchodní firma vč. právní formy 2.Identifikační číslo 3.FO PO**

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

EFEKTIVNOST CHOVU MASNÉHO SKOTU THE EFFICIENCY OF BEEF CATTLE PRODUCTION. Zdeňka Kroupová, Michal Malý

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Biomasa - biopaliva. Ing.Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom České sdružení pro biomasu

Odhad možného výpočtu stropu pro podnik

SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

Odhady sklizně operativní zpráva k

Databáze zdrojů energetické biomasy Autoři: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., 1) Ing. Jiří Souček, Ph.D., 2) doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ

Porovnání topných briket z různých druhů biomasy

Biomasa Zdroj energie pro život

Možnosti podpor pro pěstitele luskovin a zpracovatele luštěnin v rámci SZP. Ministerstvo zemědělství

ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Technologie. Podrobný procesní diagram expertního systému je uveden na schématu.

Obnovitelné zdroje energie

Kompostování réví vinného s travní hmotou. Composting of vine cane with grass

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Změny v dotační politice v roce 2018

Regionalizace zemědělstvíčr

ZELINÁŘSKÉ DNY 2017 SKALSKÝ DVŮR

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Jednotlivé provozní úvahy o pěstování alternativně energetických rostlin. Lindach 1, Nebelschütz

Vyhodnocení příjmu jednotné žádosti (přímé platby) v roce 2017

BARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY.

DOPRAVA JAKO SOUČÁST LOGISTIKY ENERGETICKÝCH SUROVIN V ZEMĚDĚLSTVÍ TRANSPORT AS PAR T OF ENERGY RAW MATERIALS LOGISTIC IN AGRICULTURE

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha

Podpora pěstování energetických plodin. SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková

Příloha č. 5 Platby - Ekologické zemědělství

Určující faktory návratnosti investic do BPS

FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING. Michaela Antoušková, Zuzana Křístková

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE

Stav, vývoj a trendy prodeje biopaliv a bionafty ve světě a na trhu v ČR

Kalkulace vlastních nákladů jako podklad pro tvorbu cen

Stav, vývoj a možnosti diverzifikace podnikatelských aktivit v zemědělství ČR a EU 27

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k

Současnost a perspektiva pěstování trav a jetelovin na semeno v České republice

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ.

Vedoucí partner biomasy-klubu Freiberg

Vývoj reformy SZP

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

Program rozvoje venkova

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

DOTACE. Ing. Milan Kouřil Mgr. Martin Střelec DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA

118 EUR LFA - průměrná sazba 1772,8 tis. ha 96 EUR. TTP 805 tis. ha - dotace pouze na TTP

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

AGRITECH SCIENCE, 10 POSTUPY UCHOVÁNÍ ÚRODNOSTI PŮDY VE VÝROBNĚ NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNKÁCH

Vláda nařizuje podle 2c odst. 5 zákona č. 252/ /1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004

EKONOMIKA CHOVU KRAV BTPM

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

České předsednictví v EU priority ČR

AGRITECH SCIENCE, 15

Problematické okruhy u environmentálních opatření PRV

AK a obnovitelné zdroje energie

Přehled vybraných energeticky využitelných rostlin

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

FarmProfit. Ekonomický software pro zemědělce.

Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní

ití trvalých travních porostů

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015

Kvantifikace faktorů ovlivňujících intenzitu zemědělské výroby. Quantification of factors affecting intensity of agricultural production

Diferenciace plateb ANC a faremní systémy v podmínkách ČR

Compliance se směrnicemi EU o udržitelnosti výroby biopaliv do roku 2020 Splnění kritérií udržitelnosti, systém certifikace ISCC

Transkript:

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS Zdeněk Abrham, Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract Paper deals with economy and competitive level of solid bio fuels from perennial grass stands, annual and multi-annual energy plants and grass grown for energy purposes. Object of economic calculations are costs on production solid bio fuels including influence of dotations. Resulting costs of solid bio fuels production are comparing along main competitors in the fuel market-place. Key words: perennial grass stands, energy plants, technology and economy Úvod Česká republika by měla v souladu se svými mezinárodními závazky výrazněji zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkovém trhu s energií. Jednou z forem je využití tuhých biopaliv rostlinného původu. Významným zdrojem biomasy pro tato pevná biopaliva jsou trvalé travní porosty. Výrazný pokles objemu živočišné výroby a omezené možnosti využití trvalých travních porostů pro krmení činí z této produkce postupně zbytkovou a odpadní biomasu. Dalším významným zdrojem obdobné biomasy je produkce z narůstající plochy travních porostů na orné půdě, které vznikají v rámci agroenvironmentálních opatření podporovaných dotacemi v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (zpomalení odtoku vody zatravněním orné půdy, tvorba travnatých pásů na svažitých půdách, biopásy apod.). V poslední době rovněž narůstá množství zbytkové a odpadní biomasy z údržby krajiny a veřejné zeleně v obcích a městech. Dalším významným zdrojem mohou být záměrně pěstované energetické plodiny. Pěstování a produkce energetických plodin je reálnou alternativou pro postupné nahrazování části rostlinné výroby věnované dosud převážně potravinářské produkci. Využití produkce energetických plodin pro výrobu pevných biopaliv se rozvíjí zatím jen pomalu. Příčin je celá řada včetně technických, organizačních a legislativních. Z hlediska zemědělců je jedním z hlavních důvodů pomalého rozvoje energetického využití biomasy nepříznivá ekonomika a tvrdá konkurence ostatních fosilních zdrojů energie. Příspěvek je zaměřen na zhodnocení ekonomiky a konkurenceschopnosti těchto pevných biopaliv na celkovém trhu paliv. Materiál a metody Technologie a ekonomika pěstování a sklizně produkce z trvalých travních porostů byla zpracována s využitím databázového modelovacího programu AGROTEKIS (VÚZT Praha). Variabilní náklady jsou dány součtem nákladů na jednotlivé operace (materiálové vstupy, provoz a obsluha strojů). Fixní náklady (daně, poplatky, úvěrové zatížení, výrobní a správní režie apod.) jsou na základě dostupných podkladů stanoveny odborným odhadem ve výši 2500 Kč/ha. Pro pěstování travních porostů a vybraných energetických plodin lze pro rok 2006 využít následující dotace: - jednotná platba na plochu (SAPS) zemědělské půdy (pro rok 2006 předpoklad 2430 Kč/ha zemědělské půdy) 1

- doplňková platba (TOP UP) pro vyjmenované plodiny stanovena formou sazby na 1 ha (z hodnocených plodin se týká pouze triticale), sazba bude stanovena až v závěru roku, pro ekonomické hodnocení se uvažuje se sazbou roku 2005 tj. 2314 Kč na 1 ha plodiny) - podpora LFA vyrovnávací příspěvek na hospodaření v méně příznivých oblastech, poskytuje se pouze na kulturu travní porost (louky, pastviny i ostatní travní porosty) v méně příznivých oblastech, sazby pro rok 2006 jsou stanoveny: a. horská oblast - H A 4680 Kč/ha, H B 4014 Kč/ha b. ostatní méně příznivé oblasti O A 3490 Kč/ha, O B 2820 Kč/ha c. specifické omezení S 3420 Kč/ha, d. s ekologickými omezeními - E 2800 Kč/ha (území NATURA 2000) - podpora pěstování bylin pro energetické využití (dotace dle zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. platí jen pro vybrané druhy energetických bylin a trav, sazba 2000 Kč na 1 ha orné půdy využívané pro pěstování těchto plodin Pro posouzení ekonomiky energetické produkce byly vybrány následující technologie: - trvalé travní porosty - vybrána technologie bez hnojení, která vychází ekonomicky nejpříznivěji - energetické plodiny víceleté energetický šťovík (nově vyšlechtěná odrůda pro energetické účely), křídlatka Bohemica, - energetické plodiny jednoleté konopí seté, triticale ozimé (využití celé produkce pro energetické účely) - energetické trávy - chrastice rákosovitá, ozdobnice čínská (sloní tráva). Výsledky a diskuze Struktura jednotlivých položek nákladů, dotace, produkce a měrné náklady na jednotku produkce energetického biopaliva jsou pro vybrané plodiny uvedeny souhrnně v tabulce 1. Náklady a ekonomika vybraných druhů energetických plodin a travních porostů Tab.1 Ukazatel Měrná jednotka Trvalé travní porosty Mimo LFA LFA ostatní LFA horské Energetické trávy Jednoleté plodiny Víceleté plodiny chrastice rákosovitá ozdobnice čínská konopí seté triticale ozimé energetický šťovík křídlatka Bohemica Variabilní náklady Kč.ha -1 3685 3685 3685 6500 16400 14800 12570 6840 11250 Fixni náklady Kč.ha -1 2500 2500 2500 3000 3000 3000 3000 3000 3000 Výnos energetického produktu t.ha -1 3,0 3,0 3,0 8,0 13,5 10,5 10,0 8,5 18,0 Náklady celkem (bez dotací) Kč.ha -1 6185 6185 6185 9500 19400 17800 15570 9840 14250 Kč.t -1 2062 2062 2062 1188 1437 1695 1557 1158 792 Dotace SAPS Kč.ha -1 2430 2430 2430 2430 2430 2430 2430 2430 2430 Dotace TOP - UP Kč.ha -1 2314 Dotace LFA (horské oblasti) Kč.ha -1 3320 4460 Dotace (zákon č. 252/1997 Sb) Kč.ha -1 2000 2000 2000 2000 Náklady celkem (po odpočtu dotací) Kč.ha -1 3755 435-705 5070 14970 13370 10826 5410 11820 Kč.t -1 1252 145-235 634 1109 1273 1083 636 657 a) tuhá biopaliva ve formě válcových nebo hranolovitých balíků Výsledkem pěstování a zpracování travních porostů a vybraných energetických plodin je suchá hmota lisovaná do formy válcových nebo hranolovitých balíků. Produkce v této formě je vhodná jako palivo do velkých kotelen a zdrojů energie. Hlavním konkurentem pro tuto oblast využití jsou nejlevnější varianty hnědého uhlí. Při srovnání se vycházelo z ceny netříděného 2

hnědého uhlí (hruboprachy), které má přibližně shodnou výhřevnost a jeho cena (cena u výrobce, bez dopravného a bez DPH) se pohybuje podle výrobce a sezony zpravidla od 800 do 850 Kč.t -1 ). Výsledné náklady na biopaliva z travních porostů a vybraných energetických plodin jsou uvedeny na obr. 1. 2500 2000 Bez dotací S dotací SAPS S využitím dalších dotací (LFA ost.) LFA horské 1500 Cena hnědého uhlí u výrobce Měrné náklady (Kč/t -1 ) 1000 500 0 Trvalé travní porosty chrastice rákosovitá ozdobnice čínská konopí seté triticale ozimé energetický šťovík křídlatka Bohemica -500 Obr. 1. Náklady na 1 t energetické produkce (bez dotací) Pro plodiny pěstované bez dotací se náklady na 1 tunu biopaliva pohybují od 1158 Kč.t -1 do 2062 Kč.t -1. Určitou výjimkou jsou příznivé ekonomické výsledky křídlatky Bohemica s náklady 792 Kč.t -1, která však zatím není schválená a spíše se vedou diskuse, zda se jedná o perspektivní energetickou plodinu nebo invazivní plevel. Pěstitelé ve všech výrobních podmínkách mohou využít dotaci SAPS. S využitím dotací SAPS se sníží tyto náklady a pohybují se v rozmezí od 872 Kč.t -1 do 1464 Kč.t -1 (resp. 657 Kč.t -1 u křídlatky). Náklady na tato biopaliva jsou stále dosti vysoké a jen některé z nich mohou být konkurenceschopné (chrastice, šťovík, křídlatka). Ostatní jsou v podstatě na trhu neprodejná. Při pěstování travních porostů a energetických plodin mají pěstitelé možnosti využít i další formy dotací (TOP-UP, LFA, podpora energetických plodin specifikace je uvedena v tab. 1). Výsledné náklady na 1 tunu biopaliva jsou rovněž uvedeny v tab. 1 a na obr.1. Pokud má pěstitel možnost využít i tyto další formy dotací sníží se výrazně náklady na jednotku energetického biopaliva a většina těchto biopaliv je již ekonomicky příznivá a konkurenceschopná. Z výsledků vyplývá: - biopaliva z travních porostů v podmínkách LFA ostatní dosahují hodnoty 145 Kč.t -1 - travní porosty v podmínkách LFA horské mohou dokonce v současné době získat větší dotace než jsou náklady na pěstování a sklizeň - z energetických trav vychází ekonomicky příznivěji chrastice rákosovitá (634 Kč.t -1 ), méně příznivé se jeví pěstování ozdobnice čínské (1273 Kč.t -1 ) 3

- víceleté energetické plodiny - náklady na jednotku produkce biopaliva jsou příznivé (energetický šťovík 636 Kč.t -1, křídlatka Bohemica 657 Kč.t -1 ) - jednoleté energetické plodiny - náklady na jednotku produkce biopaliva nejsou příznivé, s využitím všech dotací se pohybují nad 1000 Kč.t -1 (konopí seté 1273 Kč.t -1, triticale ozimé 1083 Kč.t -1 ). Výhodou jednoletých energetických plodiny je však pro praxi dobře známá a rutinní technologie výroby, flexibilita změny druhu plodiny a výměry a rovněž možnost uplatnění části produkce za tržní ceny potravinářské nebo krmné. U konopí se jeví ekonomicky vhodnější pěstování konopí na vlákno (využití např. v průmyslu a ve stavebnictví) a energeticky využívat pouze odpadní pazdeří. U obilovin pěstovaných pro energetické účely je výhodou možnost uplatnění části produkce za tržní ceny potravinářské nebo krmné. Dále lze uvažovat, že přibližně 50 % produkce tvoří zrno, které samo má charakter pelety, není ho tedy nutno pro spalování již upravovat a lze tím tedy snížit celkové náklady na úpravu biopaliva. b) tuhá biopaliva ve formě briket a pelet Pro využití produkce z travních porostů nebo energetických plodin jako paliva pro rodinné domky a malé farmy je nutno zpracovat produkci do formy briket nebo pelet. Náklady na výrobu briket (pelet) se pohybují podle velikosti zařízení kolem 700 Kč na 1 tunu. Ekonomicky výhodné je využití této formy biopaliva lokálně bez významných nákladů na dopravu a distribuci ke spotřebiteli. Při této formě využití biopaliva je již hlavním konkurentem cena hnědého uhlí u prodejců paliva v maloobchodní síti (podle místa a sezony se pohybuje kolem 1600 Kč.t -1 ). Výsledné náklady na 1 tunu briket/pelet z produkce energetických plodin jsou na obr. 2 porovnány s průměrnou cenou hnědého uhlí u prodejců. Struktura výsledných nákladů je obdobná jako v části a) a vyplývá z nich, že ekonomicky příznivě vychází: - biopalivo z travních porostů pěstovaných v oblasti LFA - z energetických trav chrastice rákosovitá - z víceletých energetických plodin šťovík i křídlatka 3000 Bez dotací S dotací SAPS S využitím všech dotací LFA horské 2500 Měrné náklady (Kč.t -1 ) Cena hnědého uhlí u prodejců 2000 1500 1000 500 0 Trvalé travní porosty chrastice rákosovitá ozdobnice čínská konopí seté triticale ozimé energetický šťovík křídlatka Bohemica Obr 2. Náklady na 1 t biopaliva ve formě briket/pelet 4

Závěry Využití produkce travních porostů a energetických plodin jako paliva je v současné době bez dotací ekonomicky nereálné. Využití dostupných dotací výrazně zlepší ekonomiku výsledné produkce a konkurenceschopnost těchto biopaliv na trhu ostatních paliv. Ekonomicky méně příznivé výsledky vykazují zatím travní porosty pěstované mimo oblasti LFA a rovněž jednoleté energetické plodiny. Podpory v dalších letech jsou zatím předmětem jednání v rámci EU. Při přípravě a realizaci podnikatelského záměru na delší časové období zůstává tedy určitým problémem jistota a výše dotačních podpor. Literatura: Abrham Z.: Ekonomika pěstování a využití biomasy z energetických plodin a trvalých travních porostů, In: Sborník přednášek z mezinárodního odborného semináře Produkcia a možnosti využitia polnohospodárskej biomasy, Nitra, 23 júna 2004, Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2005, ČSÚ Praha Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006, č. 144/2005 Sb. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě, MZe ČR, Praha, 2003, ISBN: 80-7084-293-8 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2005 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, č.j.: 1820/2005-11000 www.mze.cz www.szif.cz www.mus.cz www.suas.cz www.czso.cz Abstrakt Příspěvek se zabývá ekonomikou a konkurenceschopností tuhých biopaliv z trvalých travních porostů, jednoletých a víceletých energetických plodin a trav pěstovaných pro energetické účely. Předmětem ekonomických úvah jsou náklady na produkci a výrobu tuhých biopaliv včetně vlivu dotací. Výsledné náklady na výrobu tuhých biopaliv jsou porovnávány s hlavními konkurenty na trhu paliv. Klíčová slova: trvalé travní porosty, energetické plodiny, technologie a ekonomika Příspěvek byl zpracován na základě výsledků řešení výzkumného záměru MZE 0002703101 Výzkum nových poznatků vědního oboru zemědělské technologie a technika a aplikace inovací oboru do zemědělství České republiky. Příspěvek byl publikován ve sborníku z mezinárodního semináře In Zemědělská technika a biomasa 2006. 5 Kontaktní adresa: Ing. Zdeněk Abrham, CSc., Ing. Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Drnovská 507, 161 01 Praha 6 Ruzyně tel.: 233 022 399 fax: 233 312 507

6 e-mail: zdenek.abrham@vuzt.cz