*
*Průkopníci ekologického zemědělství * Podněty půdní biologie * Statkář Albrecht Thaer humus je podmínkou života * Charles Darwin žížaly jsou předchůdcem pluhu * Richard Bloeck půda se činnosti mikroorganismů stala skutečným živým organismem * Alois Stöckli úrodnost půdy je možná jen za předpokladu koloběhu látek * Hans-Peter Rusch živá hmota směřuje v koloběhu látek k dalšímu využití * Franz Sekera půdní garé je vytváření drobtovité struktury půdními mikroorganismy *
* * Světonázorové ideje a podněty * Rudolf Steiner hnojení musí spočívat v oživení země a v semínku získáme obraz vesmíru * Eve Balfourová jen ekologie nás přivede k poznatku, že všechno na na nebi a zemi je součástí jednoho celku * Sir Albert Howard Matka země vždycky pěstuje smíšené kultury * Proč mluvíme o ekologickém či biologickém zemědělsvtví * Klade důraz na ekosystémy, nikoli na jednotlivé prvky
*Úrodnost půdy proměny pojmu * Půdní úrodnost je ekologický životní proces * Půda je životním prostorem pro obrovské množství mikroorganismů, živočichů a kořenů rostlin * Úrodnost půdy je výsledkem biologických procesů, nikoli chemických živin * Úrodná půda je aktivní, sama si udržuje strukturu a má schopnost regenerace * Vědecká analýza úrodné půdy * Sledujeme dostupnost živin, poměru C:N v organické hmotě a mikrobiální aktivity a kvality humusu v půdě *
*Co rozumíme půdní úrodností v EZ *Vlastnosti živé půdy * Fyzikální vlastnosti např. pomocí tzv. rýčové zkoušky * Chemické vlastnosti měřením obsahu jednotlivých živin, ph * Biologické vlastnosti aktivita v průběhu látkové přeměny a výskyt viditelných stop půdních organismů *
*Nedocenitelný přínos půdních organismů * Žížaly budovatelé úrodných půd * Vytvoří za rok 40 až 100 tun kvalitních výměšků na 1 ha půdy * Tj. nárůst půdy na poli o 0,5 cm a na louce až o 1,5 cm * Zapracují do půdy až 6 tun mrtvého organického materiálu /1ha/1rok * Žížala je velice dobrým zemědělcem : svou práci vykonává spolehlivě, nic nestojí a nikdy si nebere dovolenou. Proto se o ni musíme dobře starat a především ji dobře krmit Uwe Brede ekologický zemědělec. *
*Jak žížaly chránit a podporovat?
*Bakterie a houby podceňovaní pomocníci * *1 gram půdy obsahuje stovky milionů bakterií a stovky metrů houbových vláken *Rozkládají rostlinný a živočišný materiál *Regulují koloběhy živit *Poutají vzdušný dusík *Vytvářejí symbiotické spojení s rostlinami *Podílejí se téměř na všech mineralizačních procesech v půdě
*Jak šetrně pracovat s půdou? * *Krédo EZ: Půdu do hloubky kypřit a mělce obracet *Keminkův systém kypření půdy, stále pojezdové řádky, dvojvrstvá orba a kypření ve dvou hloubkách. *Důsledkem redukovaného zpracování půdy roste obsah humusu v ornici, zvyšuje se biologická aktivita a zlepšuje s půdní struktura, zvyšuje seš schopnost zadržovat vodu
* *Přímá pozorování * Pozorovat rostliny * Nejenom kulturní, ale i doprovodné - plevele * Interpretovat povrch půdy * Rozplavení, eroze * Studovat půdní edafon * Činnost žižal, drobnějších živočichů, rychlost odbourávání rostlinných zbytků * Přivonět k půdě * Úrodná půda voní příjemně a ne odpudivě
*Pozorování s použitím nástrojů *Rýčová zkouška * Osvědčená praktická metoda *
*Půdní sonda (penetrometr) *Železná tyč, vybavená měřičem a ukazatelem tlaku *Měří odpor půdy proti vnikání, tedy její hustotu *ph metr *Ukazuje kyseleost, respektive zásaditost půdy *
*Hospodaření s humusem * *Většina problémů s půdou v EZ souvisí s tvorbou humusu *Humus je pro půdní úrodnost rozhodující * Udělejme si více času na to, abychom půdu a rostlinu vnímali všemi smysly a ne jen povrchně. Rozvíjejme pro své půdy a rostliny cit, zachovávejme si zvídavost a ochotu učit se, abychom komplexnímu systému půdy čím dál lépe rozuměli Nikla Patzel, FIBL
*Hospodaření s humusem *Jak mohu zvýšit obsah humusu v půdě? * Zapracováním kompostovaného hnoje přispívají k výstavbu humusu v půdě * Dřevnaté posklizňové zbytky se odborávají jen pomalu přispívají k tvorbě trvalého hmusu * Víceletá jetelotráva v osevním postupu přináší vedle tvorby humusu i velké množství snadno odbouratelné kořenové hmoty dodává tím živiny pro žížaly amikroorganismy *
*Osevní postupy podporující zachování humusu v půdě * Ústředním bodem je jetelotráva a široký a pestrý osevní podíl pokrytí půdy, střídání období zpracování půdy a sklizně Hansueli Dierauer * Zásady: * Minimálně 20% jetelotrávy * Maximálně 60% obilovin a nanejvýš 20% jedné plodiny * Střídání listových a stébelnatých plodin, plodin spotřebovávajícíhumus a plodin tvořící humus, ozimů a jařin * Pěstování meziplodin a zeleného hnojení *
* *Modelové příklady osevního postupu
*Organická hnojiva *Kompost * Napomáhá rozvoji edafonu a úrodnosti půdy více než jiná organická hnojiva, spoluvytváří půdu *Kejda * Obsahuje rychle dostupný N v čpavkové formě a rychle mineralizující organické látky * Rychlý cíleně využitelný hnojivý účinek ve vegetačním období *
*Hnůj * Směs rostlinných a živočišných látek * Kvalita je závislá na způsobu uložení * Pro tvorbu půdy a výnos je vyzrálý hnůj a kompostovaný hnůj lepší než čerstvá mrva *Kvasné zbytky? produkt bioplynových stanic * Hnojení digestátem (tekutým, pevným) je v ekologickém zemědělství povoleno jen s omezeními!! *
* *Zelené hnojení * Výběr rostlin podle účelu * Zlepšení půdní struktury, tvorba humusu * Jetelotravní směsi, pěstované minimálně 1,5 roku * Ochrana před erozí v průběhu zimy * Včasný výsev přezimujícího zeleného hnojení - * Zásobení následné plodiny dusíkem * Čisté leguminózové porosty * Uchování dusíku pro následnou plodinu * Rychle rostoucí druhy oves, žito na zeleno, hořčice, řepice
* *Podpora doprovodné flóry místo hubení plevelů * Půdu zpracovávat mělce * Zavést pravidelná období úhoru * Volit velkou meziřádkovou vzdálenost nebo ruční výsev plodin * Zavést pozdní podmítku s využitím strniště jako pastvy ovcí či skotu * Zařadit starší kulturní rostliny typické pro danou oblast * Případně pěstovat víceleté pícniny
*Utužení půdy a jak mu zabránit *Utužení půdy poškození půdy způsobené mechanizací! * Hluboké kypření provádět jen tehdy, je-li půda do hloubky kypření vlahá * Prokypřenou strukturu stabilizovat pokud možno ještě v rámci téhož pojezdu výsevem víceletých hluboce kořenících rostlinných druhů (např. jetelotrávy, vojtěšky) * Způsob hospodaření změnit tak, aby se chyby neopakovaly *
* *Půdní eroze a jak jí zabránit * Naším nejdůležitějším cílem v zemědělství by mělo být neustálé zakrytí půdy Bernd Ewald, IBLA, Lucembursko * Krajinotvorná a agrotechnická opatření proti erozi * Napříč svahu založit pásy křoví * Podél potoků založit jako pufr široké zelené pásy * Hospodařit po vrstevnici * Na polích silně ohrožených erozí zcela upustit od pěstování širokořádkových plodin * Půdu pokrývat meziplodinami a podsevy
*Převzít odpovědnost za klima *Zemědělství a klimatická změna spolu úzce souvisejí * Zemědělství je oteplováním klimatu ohroženo * Zemědělství se 10-15ti % podílí na celkové produkci skleníkových plynů * Významnou roli hraje koloběh uhlíku *
*
*Zlepšit stabilitu agroekosystému * Především je důležité umět si poradit s příliš velkým nebo naopak nedostatečným množstvím vody * Vitální a rozmanitý půdní život * Propustná strukturní půda * Úplné pokrytí půdy snižuje ztráty vody * Humus dokáže pojmout 3-5 násobek vody jeho vlastní vláhy * Půda musí zůstat co nejhlouběji propustná pro kořeny * Vhodný výběr odrůd odolnost proti škůdcům, chorobám, plevelům, odolnost proti suchu * Pěstování smíšených kultur *
* *Nápady pro budoucí ekologickou péči o půdu * Méně se zaměřovat ne jednotlivé výnosy a více na výnosy celkové * Více a lépe spolupracovat s půdními organismy * Ekologické zemědělství potřebuje jiné odrůdy * Přiměřená mechanizace * Péče o půdu potřebuje vzdělání a kulturnost * Udržitelnost potřebuje obnovu sil a zdrojů * Vize začínají u jednotlivce a vedou ke společenství BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
*
*Dr.Rudolf Steiner: * Životu rostlin nelze v žádném případě porozumět, aniž by se bralo v úvahu, že všechno, co na Zemi existuje, je vlastně jen odrazem toho, co se odehrává ve vesmíru. *
*
* * Pozitivní dopady bio-dynamického přístupu k práci: * Kvalita výpěstků, chuť, vzhled, obsah živin * Výše výnosů * Odolnost rostlin proti chorobám a škůdcům * Odolnost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám * Rychlé zpracování plodů vyšší kvalita produktů, uchování prospěšných látek * Lepší skladovatelnost plody nehnijí * Ochrana vodstev, životního prostředí * Stále živá plodící půda * Ochrana semenářství * Ochrana užitečného hmyzu * Zachování rozmanitosti druhů * Urychlení růstu lesa a kvality dřeva * Pozitivní dopad na včelstva * Více pracovních míst * Spravedlivé finanční ohodnocení * Šetření zdrojů energií * Mezilidské vztahy
*
*
*
*
*
*Děkuji za pozornost *Kontakt: * http://www.anthroposof.cz/ * info@anthroposof.cz *Použitá literatura: * http://orgprints.org/24684/ * http://orgprints.org/21814 * http://www.anthroposof.cz/clanky/detail/35- vzpominka-na-marii-thun/ * http://www.fibl.org * http://www.bioinstitut.cz