OBSAH 4 SWOT analýza 4.1 SILNÉ STRÁNKY 4.2 SLABÉ STRÁNKY 4.3 PŘÍLEŽITOSTI 4.4 OHROŽENÍ 4 SWOT analýza SWOT analýza shrnuje základní analytické poznatky o faktorech, které je možné využít ve prospěch regionálního rozvoje České republiky (silné stránky a příležitosti) a faktorech, kterým je třeba navrhovanou regionální strategií čelit, resp. je eliminovat (slabé stránky a ohrožení). Souhrnná SWOT analýza je komparativní syntézou dílčích SWOT analýz vypracovaných za jednotlivé problémové okruhy Strategie (6 dílčích analýz) a SWOT analýz vypracovaných jednotlivými regiony (14 dílčích analýz). Úplné znění SWOT analýzy pro Strategii regionálního rozvoje České republiky je prezentováno v dokumentaci Strategie svazek 1 "SWOT analýza pro strategii regionálního rozvoje České republiky". Dále jsou uvedeny jen souhrnné charakteristiky základních atributů jednotlivých stránek SWOT analýzy. 4.1 Silné stránky Česká republika má výhodnou polohu ve střední Evropě na společných hranicích se současnými vyspělými zeměmi Evropské unie, dostatečně vysokou úroveň zprůmyslnění země a vzdělanosti obyvatelstva a dostatečně vysokou míru otevřenosti ekonomiky a liberalizace hospodářství. Ekonomický potenciál je charakteristický vysokou úrovní industrializace hospodářství při oborové různorodosti průmyslu bez vyhraněné specializace, při existenci několika tradičních výrobců a průmyslových výrobků (trvající goodwill významných značek) a při současném rozvoji některých oborů sofistikované výroby. Jsou k dispozici strukturálně i objemově dostatečné kapacity průmyslu, je zachována základní úloha agrárního sektoru, realizuje se podpora mimoprodukčních funkcí lesa, existuje potenciál vědy a výzkumu jako inovativní zdroj rozvoje. Pro zahraniční investory je k dispozici ucelený systém pobídek. V oblasti lidského potenciálu je na trhu práce k dispozici dostatečné množství kvalifikované pracovní síly, která je profesně adaptabilní, realizuje se aktivní státní politika zaměstnanosti s vybudovanými systémovými nástroji a hustou sítí úřadů práce. Zdravotnictví disponuje poměrně dobře vybavenou a dostupnou sítí zařízení a tržně transformovanou ambulantní péčí. Úroveň vzdělání charakterizuje vysoký podíl populace s kvalitním středoškolským vzděláním a rovnoměrně rozložená síť základních i vyšších škol. Existuje hustá síť regionálních kulturních zařízení profesionálního i zájmového charakteru. Z hlediska technické vybavenosti a obsluhy území je území státu pokryto hustou sítí silnic a železnic, probíhá rekonstrukce mezinárodních železničních koridorů, existuje koncepce páteřní dálniční sítě a ve velkých městech fungují systémy MHD. Existuje infrastruktura pro dovoz ropy a plynu a dostatečně kapacitní přenosová a rozvodná síť elektřiny a plynu. Pro zásobování vodou jsou dobudovány základní vodárenské zdroje. Pro životní prostředí je přínosem existence základů environmentální legislativy, přijetí environmentální politiky a dalších celostátních programových dokumentů v oblasti životního pro-
středí. V oblasti ochrany jednotlivých složek životního prostředí je nejvýznamnější snížení znečišťování ovzduší v návaznosti na nabytí platnosti limitů emisí, v oblasti ochrany krajiny vymezení a postupná realizace územních systémů ekologické stability krajiny. Perspektivní je postupný rozvoj sítě environmentálně orientovaných občanských sdružení. Cestovní ruch mající významný podíl na tvorbě HDP a devizových příjmech má příznivé přírodní a kulturně historické podmínky rozvoje. Z regionálního hlediska jsou charakteristické relativní vyrovnanost krajů v ukazatelích sektorové struktury ekonomiky, hustoty obyvatelstva, jeho věkové struktury a ekonomické aktivity, vybavení krajů školskými a zdravotnickými zařízeními a rovnoměrné vybavení sítí energetických rozvodů a nižšími kategoriemi dopravních sítí. V některých krajích existuje výrobní potenciál a vhodné podmínky pro zemědělství a lesnictví, tři kraje disponují dobrou základní materiální vybaveností cestovního ruchu a kromě Prahy mají další dva kraje letiště schopná mezinárodního provozu. 4.2 Slabé stránky Výkonnost ekonomiky je v mezinárodním srovnání malá. Hodnoty tvorby HDP jsou hluboko pod úrovní průměru Evropské unie, nízká je také produktivita práce a mzdová a cenová úroveň při velkém rozdílu kurzu měny proti paritě kupní síly. Národní hospodářství trpí trvalým nedostatkem domácího kapitálu a nízkou mírou investic do průmyslu při všeobecném poklesu míry investic v posledních letech. Ekonomické prostředí je charakteristické nedokonalým právním rámcem, nedokončenou a ne vždy efektivní privatizací a nedostatečnou adaptabilitou na podmínky světového trhu. Ekonomický potenciál je relativně nízký, v průmyslu přetrvává neefektivní oborová struktura a nízká konkurenceschopnost výrobků vlivem zastaralosti technologií a nízké inovační aktivity. Velký počet průmyslových i zemědělských podniků je v tíživé ekonomické situaci, ve stavu podkapitalizace, trvalé platební neschopnosti, zadluženosti a často i na pokraji zániku. Malé a střední podnikání nezaujímá potřebný podíl na trhu a jeho rozvoj není účinně podporován. Energetická náročnost ekonomiky ČR je stále vysoká, vyšší než v průmyslově vyspělých zemích. Ke snižování této náročnosti jsou dosud nedostatečně využívány moderní průmyslové technologie a opatření pro úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Věda a výzkum jsou nedostatečně podporovány z podnikových i státních zdrojů, trpí nepříznivým technickým stavem, úbytkem kvalifikovaných pracovníků. Podnikový výzkum se nachází v hlubokém útlumu. V zemědělství se projevují podobné jevy jako v průmyslu zvýrazněné ještě nízkou kapitálovou výnosností zemědělské produkce, nízkou konkurenceschopností venkovské ekonomiky a nedostatečnou vybaveností venkovských obcí. Lidský potenciál vykazuje nepříznivou demografickou strukturu a negativní populační vývoj. Roste výskyt sociálně patologických jevů, rostou a koncentrují se problémové skupiny obyvatelstva. Roste celková míra nezaměstnanosti s rostoucím podílem dlouhodobě nezaměstnaných při současném poklesu nabídky pracovních míst a nízkém objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Podíl výdajů na školství z HDP je pod úrovní srovnatelných vyspělých zemí s následkem nízkého podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, trvale neuspokojené poptávky po studiu, nízké úrovně vybavení škol a odlivu kvalifikovaných pedagogických sil. Vzdělávací systém není dostatečně propojen s potřebami trhu práce. Zdravotnictví nemá specifikovány standardy zdravotní péče ani deklarovanou zdravotnickou politiku, mnoho zařízení je v obtížné ekonomické situaci. Zařízení sociální péče jsou nerovno-
měrně rozložena ve vztahu k potřebám, mají nedostatek kapacit a chybí moderní formy sociální péče. Bytový fond charakterizuje vysoké průměrné stáří se zanedbanou údržbou, nedostačující obnova a nízký přírůstek nových bytů. Z hlediska technické vybavenosti a obsluhy území je silniční síť nedostatečně napojena na nadřazenou evropskou síť, sít dálnic je nerovnoměrně rozložena a chybí dálniční připojení některých krajů (jižní Čechy, severní Morava). Okrajové lokality regionů jsou nedostatečně dopravně dostupné, technická úroveň železniční dopravy je nízká, komunikace ve městech jsou zastaralé a dopravně závadné, výrazně poklesl podíl osobní hromadné dopravy a železniční nákladní dopravy, vzrostla zanedbanost dopravních sítí. V rozvodu energií se uplatňují monopolní praktiky, je deformován cenový model v distribuci energií a zásobování vodou, projevují se vysoké ztráty vody a poruchovost zastaralých sítí. V oblasti životního prostředí lze identifikovat řadu slabých stránek, mezi něž patří vysoké hodnoty koncentrace průmyslových imisí v ovzduší severozápadních Čech, Ostravska a Prahy a vzrůstající hodnoty koncentrace imisí z dopravy ve většině velkých měst, nedořešené odkanalizování a čištění odpadních vod a související znečištění vodních toků, snižování biodiverzity a stability ekosystémů, výrazné narušení lesních porostů, projevující se mimo jiné snížením schopnosti krajiny zadržovat vodu s následnými povodňovými riziky. Řada chráněných území je poškozována imisemi, těžbou surovin a nevhodnými formami turizmu. Nadále převažuje skládkování odpadů před jejich využitím, resp. prevencí vzniku, využívání neobnovitelných zdrojů energie, upřednostňování "koncových" technologií apod., především v důsledku absence nebo nízké účinnosti vhodných ekonomických a normativních nástrojů. Nedostatky v propagaci a legislativě cestovního ruchu, nedostatky v komunální infrastruktuře a nízká úroveň základních a doplňkových služeb cestovního ruchu snižují zájem o cestovní ruch. Z regionálního hlediska je charakteristická vyrovnanost krajů (kromě Prahy) v nízké úrovni HDP na obyvatele (pod úrovní 75% průměru Evropské unie), v nízkém podílu malého a středního podnikání, v nedostatečné úrovni čištění odpadních vod, nízké technické a dopravní kvalitě silniční sítě a klesající dopravní dostupnosti okrajových lokalit regionů. Významné regionální disparity představuje existence regionů zvlášť ekonomicky i sociálně postižených útlumem dosud rozhodujících průmyslových odvětví a oborů a existence regionů hospodářsky nevyvinutých (některé pohraniční, podhorské a horské oblasti). Vysoká regionální diferenciace se projevuje v míře nezaměstnanosti a rozmístění pracovních míst a v kapacitách bydlení. Špatná dopravní dostupnost některých krajů (Ostravský, Budějovický) nebo mezoregionů a mikroregionů spojená s hospodářskou zaostalostí resp. útlumem ekonomiky signalizuje tendence celkového úpadku a vylidňování. Regionálně výrazně diferencované je rovněž poškození životního prostředí, zejména ovzduší, devastace krajiny po těžbě nerostů a poškození lesních porostů. 4.3 Příležitosti Z hlediska národohospodářských aspektů může geografická blízkost vyspělých zemí Evropské unie podpořit příliv kapitálu, špičkových technologií, know-how a využití kvalifikované pracovní síly. Po vstupu do Evropské unie se otevírá možnost přístupu k velkým odbytovým příležitostem na jednotném evropském trhu. Využívání podpůrných programů Evropské unie může přinést zrychlení procesu restrukturalizace průmyslu a zemědělství. Pokud jde o ekonomický potenciál, přijatý systém pobídek na podporu přímých investic v České republice přispěje k potřebnému dalšímu vstupu zahraničního kapitálu do průmyslu s pozitivními produkčními účinky a tvorbou pracovních míst. K rozvoji ekonomiky přispěje očekávaná systémová podpora exportu, zvýšená angažovanost vlády v průmyslové a zemědělské politice a podpoře malého a středního podnikání a v podpo-
ře průmyslového výzkumu a vývoje. Energetika očekává zvýšení stupně využití primární energie (např. kombinovanou výrobou tepla a elektřiny), diverzifikaci zdrojů energie vč. využití obnovitelných zdrojů energií a snižování energetické náročnosti uplatňováním moderních průmyslových technologií. Účast v 5. rámcovém programu výzkumu a vývoje Evropské unie a zavedení nepřímých nástrojů podpory vědy a výzkumu podle principů Evropské unie zvýší inovativní základ ekonomiky. Pro rozvoj lidského potenciálu bude významné posílení aktivní politiky zaměstnanosti a programů pro mládež, zdravotně postižené a dlouhodobě nezaměstnané, rozvoj dalšího vzdělávání a celoživotního učení v návaznosti na požadavky evropského trhu práce, optimalizace sítě a struktury škol na úrovni regionů a rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Úroveň zdravotnictví může zlepšit racionalizace a optimalizace sítě lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízení na základě standardů zdravotní péče a zavedení účinné kontroly hospodárnosti. Při řešení bytové situace se očekává zvýšený zájem státu a municipalit s vyváženou účastí soukromých a veřejných zdrojů při respektování sociálních aspektů bydlení. Úroveň technického vybavení a obsluhy území pozvedne realizace transevropských dopravních koridorů a jejich aktivační účinek, harmonizace podmínek dopravního trhu, zkvalitnění služeb veřejné dopravy a zavedení systémů preference hromadné dopravy. Standard regionů také pozvedne zavádění moderních technologií do zásobování vodou, vstup zahraničního kapitálu do rozvodných soustav a intenzivnější rozvoj a obnova všech druhů technických sítí a komunikací. Zlepšení kvality životního prostředí bude mimo jiné záviset na efektivním zavedení environmentální legislativy Evropské unie, zjednodušení státní správy, využití stimulační funkce ekonomických nástrojů a především na uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje a hledisek životního prostředí v sektorových politikách. Příležitostí v rámci předvstupní strategie bude také odpovídající účast veřejnosti při rozhodování v oblasti životního prostředí a finanční a odborná podpora států Evropské unie a sousedících vyspělých zemí. V cestovním ruchu lze očekávat rozvoj informačních systémů a nových moderních produktů cestovního ruchu, prezentaci ČR v zahraniční, rozvoj moderních a nekonvenčních forem turistiky, muzejnictví a lázeňství a rozvoj přeshraniční spolupráce. Regionální rozvoj podpoří přírůstek pracovních míst zejména v malém a středním podnikání. Příležitostí bude také získání rozvojových impulsů z fungování nových krajů a jejich center jako rozvojových pólů, aktivační efekt realizace mezinárodních dopravních koridorů a přímá přeshraniční spolupráce v místním průmyslu, zemědělství a cestovním ruchu u hraničních regionů, ve většině regionů také rozvoj netradičních forem cestovního ruchu a ve všech regionech přístup ke strukturálním fondům Evropské unie. 4.4 Ohrožení V národohospodářské úrovni půjde o tlak světového trhu s vyspělými produkty a vysokou produktivitou na zaostalý trh České republiky s možností rychlé destrukce domácích kapacit, nákladové šoky v důsledku harmonizace daňové, sociální a ekologické politiky a pokračující stagnaci inovační a investiční aktivity, pomalý růst produktivity práce a nedokončení privatizace. Pro ekonomický potenciál bude závažný další pokles ekonomické aktivity v nerozvinutých a strukturálně postižených regionech, přetrvávání snížené investiční aktivity, nepřipravenost regionů na vytváření podmínek pro zahraniční investory, pokračující stagnace vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu. Ohrožením bude též nedostatek zdrojů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví s následnou devastací rozsáhlých krajinných celků, rostoucí labilita lesních ekosystémů imisními vlivy a nedodržováním těžebních a pěstebních režimů lesního hospodaření.
V oblasti lidského potenciálu se jako nejzávažnější jeví rozsáhlejší narušení sociálního smíru, růst sociálního vylučování některých skupin obyvatelstva, rostoucí míra nezaměstnanosti a prohlubování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti a nabídce pracovních míst, směřující ke kritickým situacím v některých mikroregionech. Dochází rovněž ke zhoršování některých demografických jevů, především ohrožení stability v problémových regionech. Dalšími závažnými bariérami mohou být malá přizpůsobivost vzdělávacího systému na potřeby trhu práce, nedostatečné propojení počátečního a dalšího vzdělávání, prohlubování ekonomických problémů zdravotnictví a sociálních služeb, jakož i prohloubení zanedbanosti bytového fondu. V oblasti technické vybavenosti a obsluhy území lze očekávat nedostatek zdrojů na rozvoj dopravní infrastruktury rozhodné pro připojení na evropské dopravní sítě (dálnice, železniční koridory) a jejich neefektivní vynakládání. Závažnými problémy mohou být dále degradace silniční sítě nedostatečnou údržbou, omezení provozu hromadné dopravy v některých oblastech pod práh veřejné služby, útlum železnic, nedostatečná reprodukce vozového parku veřejné dopravy a celkové snížení dopravní dostupnosti některých lokalit. Pokud jde o životní prostředí, jako závažné problémy se jeví ekonomická náročnost přípravy na vstup do Evropské unie (splnění jejích standardů) a odkládání opatření na ochranu životního prostředí. Neméně závažné mohou být nízká podpora úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů vyvolávající požadavky na výstavbu nových energetických zdrojů, další nárůst automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí a obyvatelstvo a podceňování role veřejnosti při řešení problémů životního prostředí. Rozvoj cestovního ruchu budou ohrožovat především pokračování koncentrace cestovního ruchu do Prahy při neúčinné nabídce jiných regionů a pokračující zaostávání regionů v úrovni služeb spojených s cestovním ruchem. Rozvoj regionů ohrožují zejména vnější vlivy a podmínky, především malá dynamika hospodářství s důsledky v růstu nezaměstnanosti a poklesu pracovních příležitostí, které v některých již nyní extrémně postižených regionech a mikroregionech mohou způsobit sociálně ekonomický kolaps. Další ohrožení představují důsledky zpožďování potřebných procesů restrukturalizace zemědělství (devastace krajiny), důsledky nízké podpory rozvoje malého a středního podnikání, nedostatečného rozvoje dopravní infrastruktury (ztráta zájmu zahraničních investorů, úpadek a vylidnění nedostupných lokalit ap.) a zaostávání obnovy památek (pokles zájmu o cestovní ruch).