ČÍNSKÁ OBCHODNÍ POLITIKA

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika ČÍNSKÁ OBCHODNÍ POLITIKA Chinese Trade Policy Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Monika Jandová, Ph.D. Autor: Petr Kapucián Brno, 2012

Jméno a příjmení autora: Petr Kapucián Název diplomové práce: Čínská obchodní politika Název práce v angličtině: Chinese trade policy Katedra: Ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Monika Jandová, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Anotace Tato práce se zabývá vlivem čínské celní politiky na čínský obchod se zahraničím. Jejím cílem je analyzovat čínskou celní politiku v posledních dvou desetiletích v souvislosti s jejím vlivem na čínský zahraniční obchod. První kapitola se věnuje teoretickému vlivu různých druhů cel na mezinárodní obchod. Druhá kapitola popisuje způsoby, jakými způsoby Čína realizovala svou celní politiku v posledních letech. Třetí kapitola zkoumá vliv jednotlivých celních opatření na objem dovezeného zboží do Číny. Annotation This thesis deals with the influence of Chinese tariff policy on Chinese trade with foreign countries. Its aim is to analyze Chinese trade policy during last two decades in connection with its influence on Chinese foreign trade. The first chapter provides theoretical background describing the influence of tariffs on foreign trade. The second chapter describes implementing of Chinese tariff policy in practice of recent years. The third chapter analyses the impacts of some Chinese tariff measures on quantity of imports to China. Klíčová slova Čína, clo, celní politika, zahraniční obchod, odstranění cel, preferenční clo, diskriminační obchodní liberalizace, obchodní dohoda Keywords China, tariff, tariff policy, foreign trade, removal of tariffs, preferential tariff, discriminatory trade liberalization, trade agreement 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Čínská obchodní politika vypracoval samostatně pod vedením Ing. Moniky Jandové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. dubna 2012 vlast no r uč ní podpis aut o r a 3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Monice Jandové, Ph.D. za připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. 4

ÚVOD... 6 1 Clo a jeho vliv na zahraniční obchod... 9 1.1 Druhy cel... 9 1.2 Význam cla a celní politiky... 11 1.3 Dopady nediskriminačního odstranění cel... 12 1.4 Dopady diskriminačního odstranění cel... 19 1.5 Kvantifikace vlivu cel na mezinárodní obchod... 24 1.6 Vliv odstranění cel na obchodní bilanci... 25 1.7 Ostatní významné vlivy na výši mezinárodního obchodu... 26 2 Celní politika Číny po roce 2000... 28 2.1 Obecná charakteristika čínské celní politiky... 28 2.2 Členství ve WTO... 30 2.3 Regionální dohody... 33 2.4 Bilaterální dohody... 36 2.5 Unilaterální (jednostranné) preference... 40 2.6 Obecné celní sazby... 40 2.7 Porovnání výše jednotlivých druhů cel... 41 3 Skutečný vliv čínské celní politiky na čínský zahraniční obchod... 45 3.1 Vliv čínských MFN cel na import zboží v letech 1996 2008... 45 3.2 Vliv vybraných preferenčních dohod na čínský import... 55 3.3 Vliv unilaterálních preferencí na čínský import a obchodní bilanci... 64 Závěr... 68 Seznam použité literatury... 71 Seznam grafů... 75 Seznam tabulek... 75 5

ÚVOD Čína se svou ekonomikou prošla během posledních tří desetiletí obdobím výrazného ekonomického růstu. Na počátku tohoto období měl u Číny zahraniční obchod druhořadý význam. Ke konci období se Čína stala největším světovým exportérem a druhým největším importérem. Během tohoto období došlo zároveň k výraznému snížení průměrných čínských cel uvalovaných na zboží pocházející ze zahraničí. Takováto obchodní politika otevírání se zahraniční konkurenci je mnohými autory považována za důležitý prvek pro vytváření obchodních kontaktů se zahraničím a na nich založeném trvalém ekonomickém růstu. Výsledkem poklesu cel také bývá větší efektivita ve využívání zdrojů díky rozvoji mezinárodní dělby práce. Nicméně jak se čínská cla svou hodnotou postupně přibližují nule, začíná být jejich vliv na vytváření obchodu hůře pozorovatelný. Často pozorovaným prvkem v moderní (nejen čínské) obchodní politice jsou různá preferenční celní opatření, jejichž vliv na rozvoj mezinárodního obchodu může být z pohledu efektivity při využívání zdrojů i negativní. Snižování cel se v poslední době může stát spíše nástrojem zvýhodňování jedněch oproti druhým. V této práci se autor zaměřuje na analýzu celní politiky Číny jako jednoho z největších subjektů mezinárodního obchodu. Je zde podán ucelený přehled druhů cel a způsobů, jakým je Čína stanovuje, ať už jednostranně nebo ve spolupráci s jinými zeměmi. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhů čínských cel na celkový obchod se zbožím. Dalším pilířem práce je zkoumání vlivu jednotlivých druhů čínských cel na strukturu čínského zahraničního obchodu. Při posuzování těchto vlivů bude autor vycházet z teoretických podkladů uvedených na začátku práce. Časové období ve kterém budou tyto vlivy zjišťovány vychází částečně z dostupnosti dat potřebných k analýze a částečně ze skutečnosti, že teprve po roce 2002 Čína začala uzavírat většinu preferenčních dohod. V souladu s výše uvedeným si autor stanovuje jako cíl práce: Analyzovat čínskou celní politiku v posledních dvou desetiletích v souvislosti s jejím vlivem na čínský zahraniční obchod. Struktura práce směřuje k naplnění výše uvedeného cíle. První kapitola podává přehled informací nezbytných k interpretaci dalších částí práce. První oddíl objasňuje některé kategorie nezbytné pro členění a klasifikaci mezinárodního obchodu a celní politiky. Dalších pět oddílů vysvětluje teoretický vliv cel na mezinárodní obchod a hospodářství. Poslední 6

oddíl první kapitoly uvádí některé významné skutečnosti mimo oblast celní politiky, ovlivňující mezinárodní obchod. Druhá kapitola podrobně popisuje čínskou celní politiku a čínská cla podle způsobů, jakými jsou určována. Těmito způsoby jsou například mezinárodní obchodní dohody, členství v mezinárodních obchodních organizacích nebo jednostranně stanovená celní opatření. Každý z těchto způsobů je předmětem samostatného oddílu. Způsob členění cel v druhé kapitole umožní ve spojení s daty o zahraničním obchodu ve třetí kapitole zhodnotit vliv jednotlivých druhů cel na zahraniční obchod. Prozkoumání skutečných smluv o clech a celních opatření navíc ukazuje reálný proces vytváření čínské celní politiky a umožňuje posoudit vlivy, které působí při tvorbě čínské celní politiky a při jejím dopadu na zahraniční obchod. Tento způsob členění čínských cel dle názoru autora nejlépe přispěje k naplnění cíle práce. Poslední oddíl kapitoly způsoby určení cel porovnává podle toho jak rychle cla jimi určovaná klesala. Třetí kapitola obsahuje analýzu závislosti objemu čínského zahraničního obchodu na čínských clech. Výběr analyzovaných způsobů stanovení cel je v této kapitole proveden podle výše změny cel plynoucích z těchto způsobů a množství obchodu a obchodních partnerů, vůči kterým jsou tyto způsoby stanovení cel uplatňovány. Kapitola hodnotí dopad jednotlivých obchodních dohod a dalších cla ovlivňujících opatření na čínský zahraniční obchod pouze skrze čínská cla. První oddíl analyzuje dopad MFN1 cel na dovoz zboží do Číny, druhý oddíl hodnotí dopad změn cel plynoucích z některých obchodních dohod a třetí oddíl se zabývá vlivem čínských jednostranných preferencí na dovoz zboží do Číny. K dosažení vymezeného cíle autor používá následující nástroje a metody: v první kapitole autor používá popisnou analýzu teorií zabývajících se cly, teorie vychází z rešerší mezinárodně nejuznávanějších autorů. V druhé kapitole autor využil informací dostupných v mezinárodních obchodních smlouvách, pravidlech a databázích mezinárodních organizací zabývajících se obchodem a čínských institucí. Tyto informace autor utřídil do logického, k naplnění cíle práce směřujícího celku. Ve třetí kapitole autor používá ekonomicko-matematické metody (lineární regresní model) a základní algebraické metody. Výpočty, které autor provádí, se opírají hlavně o data pocházející z mezinárodních institucí jako je Světová obchodní organizace, OSN, MMF a jsou doplňovány daty z regionálních či národních institucí. Metody pro práci s daty zde nutně nemají podobu přesných modelů. 1 Most Favoured Nation doložka nejvyšších výhod 7

Autor také usiluje o intuitivní ověření a demonstraci souvislostí na konkrétních praktických příkladech. K tomu autor využívá mnoho grafů a tabulek. Grafy a tabulky autor používá i v prvních dvou kapitolách. 8

1 CLO A JEHO VLIV A ZAHRA IČ Í OBCHOD Hlavním cílem této kapitoly je vyložit základní teoretické přístupy hodnotící vliv cel na zahraniční obchod. Zde uvedené přístupy vycházejí z prací mezinárodně uznávaných autorů. Kapitola má ukázat, jaké vlivy cel je možné podle teorie očekávat při analýze vlivu čínské celní politiky na čínský zahraniční obchod. Autor zde také řeší, jaké faktory ovlivňují kompetentní čínské orgány při tvorbě celní politiky. Zjištění těchto skutečností pomůže vysvětlit podobu čínské celní politiky, popsanou ve druhé kapitole, a založit hodnocení jejího vlivu na čínský zahraniční obchod v kapitole třetí. První oddíl kapitoly definuje základní pojmy a metody používané při naplňování cíle této práce. Druhý oddíl ukazuje, proč má smysl zkoumat vliv cel na zahraniční obchod. Třetí oddíl se zabývá vlivem nediskriminačního odstranění cel na zahraniční obchod a blahobyt skupin obyvatel uvnitř státu. Čtvrtý oddíl řeší dopady diskriminačního odstranění cel. Pátý oddíl uvádí jednoduchý postup, jak kvantifikovat vliv nediskriminační změny cla na dovoz zboží do malé země. Šestý oddíl odvozuje vliv cel na obchodní bilanci. A konečně sedmý oddíl uvádí některé další významné faktory, mající vliv na zahraniční obchod. 1.1 Druhy cel Hned na začátku práce považuje autor za vhodné uvést definici a členění předmětu, kterým se práce zabývá, tedy cel. Tomuto úkolu věnuje tento oddíl. Také zde uvede nejrozšířenější mezinárodní členění obchodu. Cílem oddílu je definovat základní pojmy používané v průběhu celé práce. Clo je definováno jako peněžitá částka, kterou stát vybírá v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, tj. při přechodu celních hranic [19, s. 42]. Tato práce se však zabývá výhradně cly vybíranými v souvislosti s dovozem zboží. Dovozní cla lze členit podle mnoha hledisek například podle účelu na finanční (fiskální) a ochranná (protekcionistická). Uvedena jsou zde však pouze členění nezbytná pro pochopení této práce. Jedním z těchto důležitých členění je členění cel podle výpočtu [19, s. 45 46] na: 9

a) Valorická vypočítají se procentní sazbou z hodnoty dovezeného zboží, záleží na konkrétní zemi, co vše je do hodnoty zboží zahrnuto a jak je tato hodnota určena b) Specifická jejich výše je stanovena pevnou částkou na jednotku zboží, kterou může být například jednotka váhy nebo jednotka objemu c) Smíšená clo je vypočteno valorickým i specifickým způsobem, podle předpisů je pak použito buď to, které je vyšší nebo to, které je nižší d) Kombinovaná celkové vypočtené clo je kombinací jak specifického, tak i valorického cla (celková výše cla je tak například určena jako 10 % z hodnoty zboží plus 1 dolar za kilogram dovezeného zboží) Při analýze vlivu cel na zahraniční obchod v dalších kapitolách bude pod pojmem clo míněno vždy clo valorické, pokud nebude uvedeno jinak. Důvodem je, že Čína používá v naprosté většině cla valorická (zjištěno studiem dat z: [29]). Cla se člení také podle druhu zboží, na které se vztahují. Celní sazby jsou podle druhu zboží uváděny v celním sazebníku. Více než 200 zemí světa včetně Číny dnes člení zboží v celním sazebníku podle Harmonizovaného systému popisu a kódování komodit (zkráceně Harmonizovaný systém, nebo-li HS). Členění podle HS je uplatňováno na více než 98 % zboží mezinárodního obchodu. Harmonizovaný systém je členěn do 96 kapitol, každá z nich obsahuje jiný druh zboží (zdroj: [30]). 2 Zboží lze samozřejmě členit i podle jiných systémů, avšak tyto nejsou používány v celních sazebnících zemí. Významným je například SITC (Standardní mezinárodní členění obchodu). Používá deset základních kategorií členění (0 9). 3 Další důležitý způsob členění cel se provádí podle dohod, ze kterých cla vyplývají [19, s. 47]. Podle tohoto členění existují cla: 2 Kategorie 1 24 zahrnují zemědělské komodity, kategorie 25 97 průmyslové zboží. Kapitola 77 je však určena pro budoucí mezinárodní užití a kapitoly 98 a 99 pro užívání speciálních národních kategorií zboží. Jednotlivé kapitoly se dále členění na 4, 6 a 8číselné kategorie zboží. Členění zboží na 6číselné úrovni má kupříkladu definováno zhruba 5000 kategorií. Celé členění Harmonizovaného systému je dostupné na internetové stránce uvedené v seznamu použité literatury, viz [9]. 3 Podrobné členění SITC je dostupné na internetových stránkách statistického oddělení OSN, viz [26]. 10

a) Všeobecná cla bývají nejvyšší celní sazbou uvalovanou na určitou položku, aplikují se vůči státům, s nimiž není uzavřena dohoda o poskytnutí doložky nejvyšších výhod, ani žádná preferenční dohoda a tento stát není ani příjemcem jednostranných (unilaterálních) preferencí; svým charakterem se řadí mezi cla nediskriminační b) MF cla (cla podle doložky nejvyšších výhod) jsou nižší než cla všeobecná, uplatňují se vůči členským státům WTO a vůči státům, s nimiž je použití MFN cla dojednáno v obchodní dohodě; MFN clo je clo nediskriminační c) Preferenční cla sazby preferenčních cel jsou v celním sazebníku používány na základě uzavřených dohod o volném obchodu, popřípadě dohod o preferenčních clech (ty jsou však v rámci WTO zakázané), dále jsou potom poskytovány jednostranně (unilaterálně) rozvojovým zemím v rámci Všeobecného systému preferencí vypracovaného OSN; preferenční cla jsou vždy nižší než všeobecná cla, můžou být však vyšší i nižší než MFN cla; svým charakterem se jedná o cla diskriminační Diskriminačními cly jsou přitom míněna ta cla, která se uplatňují pouze vůči určité, úzce vymezené skupině států, které díky těmto diskriminačním clům požívají výhod, kterých se zbytku států nedostává. ediskriminační cla jsou naopak cla uvalovaná vůči všem státům ve stejné výši a za stejných pravidel (zpracováno podle: [5, 127 164]). Autor bude v této práci důsledně rozlišovat, zda je nějaké clo diskriminační či ne. Z předchozích informací se čtenář dozví, jaké druhy cel existují a jak se od sebe liší. Dopady těchto druhů cel na zahraniční obchod se zabývají oddíly 1.3 a 1.4 Tento oddíl také obsahuje popis nejběžnějšího mezinárodního členění zboží podle druhu. Členění zahraničního obchodu do skupin podle Harmonizovaného systému bude používáno v celé této práci. 1.2 Význam cla a celní politiky Tento krátký oddíl uvádí skutečnosti, proč má smysl se cly a celní politikou zabývat. Snižování či zvyšování cel má podle ekonomické teorie přímý vliv na objem zahraničního obchodu, zejména pak na dovoz zboží. Z tohoto důvodu mají cla i významný vliv na celkový ekonomický rozvoj země vůbec. Weil [28] uvádí, že otevřená ekonomika má lepší přístup 11

k lidskému i fyzickému kapitálu, což přispívá k jejímu ekonomickému růstu. Hortová [15] pak tuto skutečnost potvrzuje ve svém modelu na příkladu čínské ekonomiky. Význam cel je také založen na skutečnosti, že snížením či zvýšením cel je ovlivněno mnoho skupin lidí uvnitř států, jejichž zájmy jsou často protikladné (podrobněji viz oddíl 1.3). Není proto divu, že výše cel mezi státy je často předmět složitých vyjednávání. Na druhé straně Krugman a Obstfeld [18, s. 186 187 a s. 239] uvádějí, že význam cel se v moderní době snížil, protože státy raději chrání své domácí trhy pomocí netarifních nástrojů. Z výše uvedeného vyplývá, že cla a celní politika zasluhují pozornost kvůli svému vlivu na hospodářský růst a odlišnému dopadu na blahobyt různých skupin lidí uvnitř státu. 1.3 Dopady nediskriminačního odstranění cel V tomto oddílu čtenář nalezne teoretické koncepty vlivu nediskriminačního odstranění cel na ekonomiku a především na mezinárodní obchod. Druhy nediskriminačních cel byly uvedeny v oddílu 1.1. Subjektem odstraňování cel je v tomto oddílu buď malá, nebo velká ekonomika. Malá (velká) ekonomika je teoretický koncept, který při odstraňování cel malou (velkou) domácí zemí předpokládá nulový (velký) vliv na ceny zboží v zahraničí (zpracováno podle: [5, 18]). Zároveň oddíl obsahuje analýzu dopadu odstranění či zavedení cla na blahobyt jednotlivých skupin subjektů v ekonomice. Teoretické vlivy snižování cel na zahraniční obchod nám pomůžou analyzovat skutečné dopady čínské celní politiky na zahraniční obchod ve třetí kapitole této práce. Dopady odstranění cla na mezinárodní obchod a ceny Vliv nediskriminačního odstranění cel (dále též nediskriminační liberalizace) na mezinárodní obchodní toky je zde demonstrován na Domácí zemi, která nejprve uvaluje stejné clo vůči všem zahraničním zemím, které jsou v modelu zastoupen jednou Zahraniční zemí. Následně je clo vůči Zahraniční zemi odstraněno. Model částečné rovnováhy v grafu č. 1, 2 a 3 předpokládá existenci dvou zemí: Domácí země a Zahraniční země. Odstranění cel bude ukázáno v modelu částečné rovnováhy, jelikož vliv obchodní politiky může být ve většině případů smysluplně analyzován pouze v jedné části ekonomiky (viz Krugman, Obstfeld [18, s. 187]). Vliv cel na zahraniční obchod analyzují pomocí modelu částečné rovnováhy i Baldwin a Wyplosz [5, 130 138]. Modely obou autorů 12

předpokládají, že obě země produkují jeden stejný statek. V grafu č. 1 je zobrazena situace na trhu zboží Domácí země a v grafu č. 2 situace na trhu zboží Zahraniční země. Z domácího trhu je odvozena importní křivka Domácí země (MD), ze zahraničního trhu exportní křivka Zahraniční země (XS). Cena zboží na domácím trhu je před zavedením možnosti zahraničního obchodu ve výši PH(1). Této ceně odpovídá množství importu do země ve výší QH(1) = 0. Zahraniční země má před zavedením zahraničního obchodu cenu zboží na domácím trhu ve výši PZ(1). Tato cena je nižší než cena v Domácí zemi. V případě Zahraniční země tato cena odpovídá množství exportu ze země ve výši QZ(1) = 0. Po zavedení možnosti obchodu mezi zeměmi se vlivem zahraniční konkurence ceny PH(1) a PZ(1) začnou k sobě přibližovat. To znamená, že poroste import do Domácí země a export ze Zahraniční země. Nakonec se mezinárodní cena ustálí na úrovni PW, platící jak pro Domácí, tak pro Zahraniční zemi. Mezinárodní cena je odvozena z křivek poptávky po importu Domácí země a nabídky exportu Zahraniční země, které jsou odvozeny v pravých částech grafů č. 1 a č. 2. Průnik těchto křivek a mezinárodní cenu daného zboží zobrazuje graf č. 3 v bodu 1 (zpracováno podle: [18, s. 186 až 192, 5, s. 130 133]). Graf 1: Odvození poptávky po importu (importní křivky) z domácího trhu (Zdroj: Krugman, Obstfeld) 13

Graf 2: Odvození nabídky exportu (exportní křivky) ze zahraničního trhu (Zdroj: Krugman, Obstfeld) Graf 3: Vliv cla velké země na ceny na trzích a na množství obchodu (Zdroj: Krugman, Obstfeld) V grafu č. 3 je zároveň zobrazen vliv uvalení a odstranění nediskriminačního cla na dovoz zboží do velké Domácí země ve výši t za jednotku zboží. Při zavedení cla náklady exportérů zboží do Domácí země vzrostou o výši cla t na jednotku exportovaného zboží. Budou tedy při exportování do domácí země požadovat za své zboží alespoň cenu o t vyšší, než je cena v zahraniční zemi. To situace v bodě č. 1 ovšem nesplňuje. Export do velké Domácí země tedy bude klesat. To bude zvyšovat cenu zboží v Domácí zemi a snižovat cenu v Zahraniční zemi (to je právě důsledek velikosti Domácí země). Situace se po uvalení cla ustálí v bodech 2 a 3. Bod 2 leží na úrovni ceny zboží po uvalení cla PH(T) na trhu Domácí země a bod 3 leží na úrovni ceny zboží po uvalení cla PZ(T) na trhu Zahraniční země. Rozdíl mezi těmito cenami je právě t, clo uvalené na jednotku zboží [18, s. 186 192]. Baldwin a Wyplosz [5, s. 133] ve svém modelu odlišují křivku exportní nabídky Zahraniční země (XS) od importní 14

nabídky Domácí země (MS). V případě zavedení cla Domácí zemí se křivka MS posune vlevo vzhůru a protne křivku MD v bodě 2 (viz graf č. 3). Posun křivky MS ovšem nastane pouze pokud v grafu č. 3 cenu na ose y považujeme za cenu zboží na trhu Domácí země. Pokud cenu na ose y považujeme za cenu zboží na hranicích Domácí země, křivka MS se zavedením cla neposune a zůstane totožná s XS [5, s. 133]. V obou způsobech analýzy však budou dopady na zahraniční obchod stejné. V důsledku zavedení cla import do Domácí země poklesne na množství Q(T) a to o stejné množství o jaké poklesl export ze Zahraniční země. Při odstranění cla by import naopak vzrostl a vrátil se na původní úroveň značenou v grafu jako Q [18, s. 186 192]. V případě odstranění cla malou zemí by se situace o něco lišila. Náklady dovozu zboží by se při zavedení cla opět zvýšily o t za jednotku zboží. Rozdíl mezi cenami zboží v Domácí zemi a Zahraniční zemi by se tedy opět musel zvýšit na t [18, s. 186 192]. Pro malou Domácí zemi ovšem platí, že nemůže svými cly ovlivnit ceny zboží, které dováží, v Zahraniční zemi [18, s. 191]. Exportní křivka Zahraniční země (XS) tedy bude plochá a celá výše zavedeného cla se promítne pouze do ceny zboží v Domácí zemi. Vyšší cena více sníží poptávané množství importovaného zboží ze zahraničí. Import do malé země tedy po zavedení cla klesne více než import do země velké. Tuto odlišnou situaci zachycuje graf č. 4, využívající opět křivek XS a MD. Cena P se na trhu v Zahraniční zemi téměř nezměnila (v důsledku relativní velikosti zahraničního trhu), a proto se clo zcela promítlo pouze do ceny na trhu Domácí země. Následuje i větší pokles dovezeného množství zboží. Při odstranění cla malou zemí je tedy situace opačná, množství dovezeného zboží vzroste a více než tomu bylo v případě velké země. Graf 4: Vliv cla malé země na ceny na trzích a na množství obchodu (Zdroj: Krugman, Obstfeld, vlastní zpracování) 15

Kromě vlivu nediskriminační liberalizace na objem dovezeného zboží lze zmínit i její vliv na ceny dovezeného zboží při vstupu do země, tedy na takzvané ceny na hranicích (viz [5, s. 153 164]). Cenou zboží na hranicích je v případě Číny vyjadřováno množství zboží dovezeného do země [27]. Jde o ceny utvořené na trhu vyvážející země, v praxi se k nim přičítají ještě náklady na dopravu a pojištění (takzvaná CIF-hodnota). Tyto ceny jsou důležité, neboť podle nich jsou sestavovány dostupné statistiky o dovezeném zboží. Jestliže vzroste cena za jednotku dováženého zboží na hranicích, vzroste tedy podle statistik vyjádřených v cenách dovezeného zboží i celkové množství dovezeného zboží do země. Zatímco u nediskriminační liberalizace malou zemí hodnoty dovezeného zboží na hranicích dovážející země nevzrostou, u velké země tyto ceny vzrostou, jelikož odstranění cla velkou zemí ovlivní cenu zboží na zahraničních trzích (zdroj: [5, s. 153 154 a s. 163]). U velké země bude mít tedy při nediskriminační liberalizaci růst cen zboží na hranicích vliv na zvýšení celkového množství zboží dovezeného do země. Závěr o vlivu nediskriminační liberalizace pomocí odstranění cel na obchod zní, že ať už jde o malou nebo velkou zemi, v obou případech bude mít odstranění cla vliv na zvýšení množství importovaného zboží do domácí země. V případě malé země bude tento efekt výraznější z důvodu vyššího poklesu cen na domácím trhu. V případě velké země se na množství importu (měřeném v penězích) zase projeví růst ceny zboží na hranicích. Dopady cla na blahobyt a konflikty zájmů Při analýze smluv o liberalizaci obchodu pomocí odstranění cel ve druhé kapitole této práce se setkáme s dlouhými výčty typů zboží, kterých se liberalizace týká a které z ní mají být vyjmuty. Nabízí se otázka, proč nejsou plošně eliminována cla na všechny typy zboží. Tento postup by byl nepochybně administrativně mnohem jednodušší. V realitě však smlouvy často obsahují tisíce výjimek, které jsou navíc různě vyjednané s různými zeměmi. V této části kapitoly je ukázáno, proč je dosažení konsenzu o eliminaci cel tak obtížné, což při vyjednávání ústí ve vytváření velmi komplikovaných obchodních dohod. Tato část kapitoly umožní pohlížet na obchodní smlouvy mezi Čínou a dalšími zeměmi nejen z ekonomického, ale i z politického hlediska. Právě politické obtíže při sestavování obchodních smluv ústí v omezený vliv dojednaných dohod na obchodní toky. První politickou komplikací jakékoli vlády, tedy i té čínské, při mezinárodních obchodních jednáních je, že z domácího prostředí čelí tlakům ze strany různých zájmových skupin. Proč 16

tomu tak je ukazuje graf č. 5. V grafu je ukázán vliv odstranění cla na blahobyt domácích výrobců a spotřebitelů podle Krugmana a Obstfelda [18, s. 192 196] (blahobyt těchto skupin je zde vyjádřen pomocí přebytku spotřebitelů a výrobců). Graf č. 5 zobrazuje domácí trh velké země. V tomto případě odstranění cla velkou domácí zemí klesne cena zboží na domácím trhu z P(H) na P(W). Cena zboží v zahraničí vzroste z P(F) na P(W). Spotřebitelský přebytek (a tedy i blahobyt) spotřebitelů v domácí zemi vzroste o plochu vyznačenou v grafu jako a + b + c + d. Přebytek výrobců klesne o plochu označenou písmenem a. Blahobyt vlády (její příjem v podobě cla) klesne o plochu c + e na nulu (zpracováno podle: [18, s. 192 až 196]. Podobný dopad odstranění cla na domácí spotřebitele a výrobce uvádějí i Baldwin a Wyplosz [5, s. 129 131]. V realitě bude pravděpodobně existovat mnoho skupin spotřebitelů a výrobců, z nichž každá bude mít zájem na odstranění či zachování cla na jiný druh zboží. Čím lépe bude určitá skupina organizovaná, tím větší bude její vliv na vládu či jiné kompetentní orgány a tím více bude tato vláda či orgán při vyjednávání obchodních smluv motivována zachovat či zrušit konkrétní clo. Důvodem pro toto jednání vlády je například skutečnost, že lépe organizované skupiny mohou snáze přispívat politikům na jejich politické aktivity a podporovat je (zdroj: [12]). Tato logika je založena na modelu použitém Hillmanem, ve kterém jsou ekonomické politiky určitého politického subjektu určovány politickou podporou, kterou mu vynesou (zdroj: [14]). Je obecně známo, že výrobci bývají lépe organizováni než spotřebitelé (viz např. [18, s. 235]), proto lze předpokládat, že v případě liberalizace obchodu to budou především skupiny výrobců, kteří budou vyvíjet tlak na zachování cel uvalovaných na výrobky, které tito výrobci produkují. Graf 5: Vliv odstranění cla velkou zemí na různé zájmové skupiny (Zdroj: Krugman, Obstfeld) 17

V případě odstranění stejně velkého cla malou zemí by se blahobyt spotřebitelů zvýšil více a blahobyt výrobců klesl více, než tomu bylo v předchozím případě. Příjem vlády by opět klesl na nulu. Důvodem je skutečnost, že cena zboží na domácím trhu by poklesla více, protože odstraněné clo by nezvýšilo cenu zboží v zahraničí, nýbrž pouze snížilo cenu zboží na domácím trhu. Motivace jednotlivých skupin by se v tomto případě svým směrem nelišily, pouze by byly u spotřebitelů a výrobců vyšší. Další důvod, proč cla nejsou odstraňována plošně lze spatřovat v tom, že jednání o liberalizaci obchodu lze chápat jako konflikt mezi státy, ve kterém se každá strana snaží vyjednat co nejvýhodnější podmínky pro své spotřebitele a výrobce [18, s. 236]. Každá ze stran bude ochotnější přistoupit k odstranění cla na určité zboží čím více je toto zboží v zemi spotřebováváno a čím méně je zde vyráběno. Jinými slovy čím menší je plocha a a čím větší je plocha a + b + c + d. Výjimky naopak budou zachovávány u cel, která významně zvyšují přebytek výrobce a příliš nesnižují přebytek spotřebitele. Protivník o tom samozřejmě ví a pokud má významný zájem na odstranění některých cel druhou stranou (jejichž odstranění však tato druhá strana tvrdošíjně odmítá), může tento protivník trvat na zachování jistých vlastních cel, která druhou stranu poškozují (z nichž však domácí strana ani nemusí mít prospěch) z důvodu udržení si silné vyjednávací pozice pro případná příští kola vyjednávání. Jedna strana (nebo i obě) tedy může trvat na zachování cel čistě z mocenských (nikoli ekonomických) důvodů. Podrobněji se strategiemi vyjednávajících států lze zabývat v rámci teorie kooperativních her (zdroj: [13]). V předchozím oddílu byly ukázány dopady nediskriminačního odstranění cla na ceny a obchod. Ukázalo se, že rozdíl mezi dopadem odstranění cel malou a velkou zemí na objem dovezeného zboží (měřený hodnotou zboží) není velký. V obou případech vzroste hodnota dovezeného zboží. V případě malé země vzroste pouze množství dovezeného zboží. V případě země velké vzroste množství dovozu méně, hodnotu dovozu ale dále zvýší růst jeho ceny na hranicích. Ukázalo se, že zájem subjektů na odstranění cel se liší především podle toho, zda se jedná o spotřebitele, či výrobce. Nicméně konkrétní domácí výrobci mají zájem především na zachování cel vztahujících se na zahraniční substituty zboží, které vyrábí. Stejně tak různé konkrétní skupiny domácích spotřebitelů mají zájem na odstranění těch cel, která se vztahují na druhy zboží, které tito spotřebitelé spotřebovávají. Vláda tak nečelí pouze otázce, zda 18

jednat ve prospěch výrobců, nebo spotřebitelů, ale i otázce, kterou z jednotlivých skupin výrobců či spotřebitelů zvýhodnit. Záleží na tom, jaký vliv má daná skupina na vládu. Situaci dále komplikuje rozmanitost různých strategií, které mohou vlády používat při vyjednávání cel se zahraničním partnerem. Složitost a propletenost zájmů vysvětluje komplikovanost a rozsah dohod popsaných v druhé kapitole. Tím se také dají vysvětlit omezené dopady obchodních dohod na zahraniční obchod v důsledku časté tvorby mnoha výjimek při odstraňování cel. 1.4 Dopady diskriminačního odstranění cel V tomto oddílu čtenář nalezne teoretické koncepty vlivu diskriminačního odstranění cel na ekonomiku a především na mezinárodní obchod. Subjektem odstraňování cel je zde buď malá, nebo velká ekonomika. Malá (velká) ekonomika je teoretický koncept, který při odstraňování cel malou (velkou) domácí zemí předpokládá nulový (velký) vliv na ceny zboží v zahraničí. Teoretické vlivy snižování cel na zahraniční obchod nám pomůžou analyzovat skutečné dopady čínské celní politiky na zahraniční obchod ve třetí kapitole této práce. Diskriminační odstranění cel (dále též diskriminační liberalizace) nastává tehdy, když jedna země odstraní své clo, ale pouze vůči některým ze svých obchodních partnerů. Důsledky tohoto druhu liberalizace můžou být překvapivě poněkud jiné, než je tomu u nediskriminační liberalizace. Zatímco u nediskriminační liberalizace se blahobyt všech států v součtu vždy zvýší, Krugman a Obstfeld [18, s. 246] uvádí, že u nediskriminační liberalizace se efektivita a blahobyt u všech zemí může celkově snížit. Podle těchto autorů může odstranění cla vůči jedné zemi a jeho ponechání vůči zemi druhé pokřivit vnímání relativních cen zboží pocházejícího z těchto zemí a dále tak prohloubit neefektivní chování spotřebitelů na domácím trhu. Diskriminační liberalizace se dále samozřejmě liší svými různými dopady na obchodní partnery domácí země. Tyto dopady autor jsou vysvětleny v následujících dvou pododdílech na příkladu malé a velké země preferenčně odstraňující svá cla. Diskriminační liberalizace velkou zemí V pravé části grafu č. 6 je zobrazena velká domácí země, která původně uvalovala clo T1 na zboží pocházející od obou svých obchodních partnerů. Po čase se však rozhodla o odstranění 19

svého cla vůči jedné ze zahraničních zemí (Partner) a jeho ponechání vůči zemi druhé (Cizina). Levá a prostřední část grafu zobrazují exportní křivky Partnera a Ciziny, jejichž součtem je celková exportní nabídka obou zemí (XS) na trhu domácí země (zdroj: [5, s. 145 až 147]). Graf 6: Vliv preferenční liberalizace velkou zemí na objem obchodu a ceny (Zdroj: Baldwin, Wyplosz) Při existenci cla T1 uvaleného domácí zemí na obě zahraniční země, dodávaly obě zahraniční země dohromady na domácí trh množství zboží D1. Na dodávkách se podílely každá polovinou (cizina v množství C1, Partner v množství P1). Po odstranění cla domácí zemí vůči Partnerovi zůstala pouze povinnost Cizině platit clo T2, které se svou výší nelišilo od cla T1. V důsledku preferenční liberalizace získal Partner možnost dodávat zboží na trh Domácí země s vysokými cenami ve výši P(NED) bez povinnosti platit clo. Množství dováženého zboží do Domácí země z Partnerské země tedy stouplo a jeho cena v Domácí zemi poklesla na P(DIS). V důsledku poklesu ceny na domácím trhu Domácí země však poklesla i ochota výrobců z Ciziny do této země exportovat. Export z ciziny tedy poklesl z hodnoty C1 na C2. Zatímco při této preferenční liberalizaci Cizina zaznamenala pokles exportu, Partner naopak zaznamenal exportní boom. Množství zboží importovaného domácí zemí od Partnera je dokonce vyšší, než jaké by bylo, kdyby se clo odstranilo úplně pro obě zahraniční země (zpracováno podle: [5, 145 147]). 20

Efekt prudkého vzrůstu množství dovezeného zboží z Partnerské země bude dále podpořen růstem cen zboží z této země na hranicích. Naopak cena zboží na hranicích z Ciziny poklesne, což dále sníží hodnotu (a podle statistik zaznamenávaných v peněžní hodnotě i množství) zboží dovezeného z této země. Diskriminační liberalizace malou zemí Rozdíl mezi preferenční liberalizací obchodu velkou a malou zemí je větší, než tomu je u nediskriminační liberalizace. Varianty které mohou nastat jsou ukázány v grafu č. 7. Malá země opět není schopna svou celní politikou a množstvím zboží, které poptává, ovlivnit cenu zboží v zahraničí. Množství zboží, které doveze tedy závisí pouze na ceně zboží určené čistě na zahraničních trzích a clu, které stanoví. Graf 7: Vliv preferenční liberalizace malou zemí na domácí trh (Zdroj: Baldwin, Wyplosz) V grafu č. 7 je zobrazen domácí trh s křivkou nabídky domácích výrobců (HS) a křivkou domácí poptávky po zboží (HD). Nabídky zemí exportujících do domácí země jsou rovnoběžné s osou x a leží na úrovni ceny P(A) (pro exportující zemi A) a ceny P(B) (pro exportující zemi B). Rovnoběžnost nabídek zemí A a B s osou x odráží fakt, že domácí země je malá a může tak nakoupit libovolné zboží ze zemí A a B, aniž by ovlivnila jeho cenu na zahraničních trzích. Země A vyrábí zboží efektivněji než země B, proto je jeho cena P(A) nižší než cena zboží ze země B ve výši P(B). Při clu T uvaleném domácí zemí na obě zahraniční země budou spotřebitelé v domácí zemi kupovat zboží od domácích výrobců v množství Q(3) a zbytek zboží v množství Q(4) - Q(3) dovezou pouze ze země A, jelikož 21

cena zboží z této země plus clo je nižší než celková cena zboží ze země B plus clo (zpracováno podle: [5, s. 162 163]). Pokud se domácí země rozhodne pro preferenční liberalizaci obchodu (odstranění cla) se zemí A, důsledkem bude pokles ceny zboží na domácím trhu z P(A) + T na P(A). Dojde k růstu celkové spotřeby (díky poklesu ceny zboží doma) a zvýšení dovozu zboží ze země A. Růst dovozu bude vyšší, než růst spotřeby, protože kvůli nižší ceně zboží část domácích výrobců přestane vyrábět a jejich produkci nahradí zboží z dovozu. Cena zboží na hranicích zůstane nezměněna [5, s. 162 163]. Při preferenční liberalizaci se zemí B bude změna ještě dramatičtější. Nejlevnější zboží dostupné na domácím trhu bude nyní pocházet ze země B a bude stát P(B). Při této situaci stoupne celková spotřeba zboží doma, ale ne tolik jako v předchozím případě. Avšak dovoz ze země B vzroste z nuly na Q(5) - Q(2). Dovoz ze země A naopak klesne na nulu. Navíc vzroste cena dováženého zboží na hranicích z P(A) na P(B) [5, s. 162]. Z předchozího výčtu druhů liberalizací je patrné, že nejvýraznější změna struktury dováženého zboží může nastat v případě preferenční liberalizace malou zemí vůči zahraniční zemi s nižší efektivitou výroby, než mají ostatní zahraniční obchodní partneři. Nezbytnou podmínkou ale je, aby výše preferenčně odstraněného cla byla vyšší, než rozdíl mezi efektivitou výroby v preferované zahraniční zemi a ostatními partnerskými zeměmi. Jelikož se tato práce zabývá především vlivem odstranění cel na množství dovezeného zboží do země, shrnuje autor v následují tabulce č. 1, jak jednotlivé druhy liberalizace ovlivní dovoz ze země, se kterou liberalizace proběhla. Jednotlivé sloupce tabulky ukazují, jak daný faktor ovlivní růst množství dovezeného zboží (pozitivně, negativně nebo nijak ). U nediskriminační liberalizace je brán v úvahu růst celkového dovozu z partnerských zemí. U diskriminační liberalizace je brán v potaz nárůst dovozu z preferovaných zemí vůči nepreferovaným. Tabulka má poskytnout pouze orientační přehled vlivu odstranění cla jednotlivými druhy zemí na import. 22

Tabulka 1: Vliv faktorů na množství dovozu do liberalizující země odstranění cla země cena na hranicích počet kusů výše odstraněného cla nediskriminační malá velká diskriminační malá s efektivní zahraniční zemí malá s neefektivní zahraniční zemí (Zdroj: Vlastní zpracování) velká Čím více vzhůru směřujících šipek dané okénko obsahuje, tím je silnější vliv daného faktoru u daného druhu odstranění cla na množství zaznamenaného dovozu do liberalizující (clo odstraňující) země. Počet šipek má pouze srovnávací vypovídací charakter v daných sloupcích. Např. ve sloupci počet kusů 3 šipky v daném okénku značí, že vliv příslušného druhu odstranění cla na celkové množství zaznamenaného dovozu (prostřednictvím růstu počtu kusů dovezeného zboží) je vyšší, než u druhu odstranění cel se dvěma šipkami. Tři červené šipky u diskriminační liberalizace malé země s neefektivní zahraniční zemí značí, že pokud není v tomto případě odstraněné clo dost vysoké (vyšší než rozdíl mezi efektivností výroby v preferované zahraniční zemi a zbytku zemí), nebude mít odstranění cla žádný vliv na zaznamenané množství dovezeného zboží. Nabízí se otázka, zda Čínu považovat za malou či velkou zemi, tedy zda má Čína svou celní politikou vliv na ceny zboží (obchodovaného mezi Čínou a zahraničím) v zahraničí a jak velký tento vliv je. V této kapitole byl vliv velké ekonomiky u nediskriminační liberalizace popsán na příkladu dvou stejně velkých zemí, které spolu obchodovaly. Je třeba si uvědomit, že jedna ze zemí měla svou celní politikou významný vliv na ceny v druhé zemi, protože obě země měly podobně velké domácí trhy (viz graf č. 1 a 2 [18, s. 186 192]). Odstranění cla domácí zemí se v uvedeném případě z poloviny promítlo do poklesu ceny zboží na domácím trhu a z poloviny růstem ceny zboží v zahraničí (viz graf č. 3 [18, s. 186 192]). Je jasné, že celkový vliv Číny na mezinárodní ceny zboží (obchodovaného mezi Čínou a zbytkem světa) není stejně velký jako tomu bylo v případě velké domácí země v této kapitole. Čínská poptávka a nabídka totiž tvoří pouze malou část celkové světové poptávky a nabídky zboží. Stejně tak ale nelze říci, že vliv Číny na mezinárodní ceny obchodovaného zboží je nulový (takto byla výše popsána malá země). Podat jednoznačnou odpověď na otázku, zda je Čína při nediskriminační liberalizaci velkou či malou zemí ani není možné. Je dobré si uvědomit, že pojmy malá a velká země (tak jak byly používány v předchozím textu, vycházejícím 23

z převzaté literatury) jsou při nediskriminační liberalizaci spíše dva extrémní teoretické případy a Čína svým charakterem leží někde mezi nimi. Pro analýzu vlivu čínské celní politiky na zahraniční obchod je důležité nejdříve určit, zda je daná liberalizace diskriminační, či nediskriminační. Pokud je nediskriminační, pak platí výše uvedený odstavec. Avšak diskriminační liberalizace provedená Čínou s malou skupinou zemí, či dokonce jednou malou zemí, výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že Čína bude mít vliv na cenu zboží v zahraniční preferované zemi. Pak bude nutné Čínu při posuzování výše dovozů z této malé země považovat spíše za velkou ekonomiku. 4 V předchozím textu je popsán teoretický vliv diskriminačního odstranění cel na mezinárodní obchod. Výše vlivu na mezinárodní obchod v tomto případě není tak jednoduchá jako v případě nediskriminačního odstranění cel. Ukázalo se, že nejodlišnější situace mohou nastat u odstranění cla malou zemí. V tomto případě záleží výše efektu dvojnásob na tom, v jaké výši je clo odstraněno. Čím větší clo je odstraněno, tím víc roste nejen efekt cla, ale i pravděpodobnost, že dojde k nahrazení dovozů z jedné země dovozy ze země druhé. Roli hraje také skutečnost, zda je preferovaným zahraničním partnerem země efektivní, či neefektivní. K této skutečnosti se vrátíme ve třetí kapitole, kde budeme zkoumat vliv preferenčního odstranění cel vůči nejméně rozvinutým, a pravděpodobně tedy i málo efektivním zemím. Také se ukázalo, že při preferenční liberalizaci Číny s menšími ekonomikami výrazně roste pravděpodobnost, že Čína bude ve vztahu k těmto preferovaným partnerům vystupovat jako velká ekonomika. Tato skutečnost je zohledněna při analýze vlivu čínské celní politiky na zahraniční obchod ve třetí kapitole práce. 1.5 Kvantifikace vlivu cel na mezinárodní obchod Pro analýzu vlivu cel na mezinárodní obchod je vhodné uvést si základní měřítko, podle kterého by se dal tento vliv kvantifikovat. Baldwin a Wyplosz [5, s. 155 156] uvádí symbolický vzorec pro změnu dovozů v závislosti na citlivosti dovozů na změně cen, tedy jako: = /, 4 Zda Čínu v daném odstraňovaného cla považovat za velkou ekonomiku samozřejmě významně závisí i na druhu zboží, u kterého je celní liberalizace prováděna; velikost čínského trhu s jedním určitým zbožím může být relativně malá i vůči trhu s tímto zbožím v jinak ekonomicky menší cizí zemi 24

kde M je změna dovozů do domácí země, M počáteční množství dovozů, ε je elasticita domácí poptávky po dovozu, T změna celní sazby v p.b. (která se plně promítá do změny ceny dováženého zboží v domácí zemi). P lze vnímat jako úroveň počáteční ceny dováženého zboží v domácí zemi před změnou cla, v tomto případě 1. Stejní autoři uvádí, že obvyklá elasticita poptávky po dovozech je rovna 2,0 (zdroj: [5, s. 156]). Pokud dojde ke zvýšení cla domácí zemí, dojde ceteris paribus k poklesu importu ( M bude záporné). Při snížení cla dojde k růstu importu do domácí země (zdroj: [5, s. 155 156]). Předchozí vzorec platí pouze pro malou zemi provádějící odstranění cel nediskriminačním způsobem [5, s. 156]. Případy jiných druhů odstranění cel se budou od hodnoty vypočtené tímto vzorcem lišit tak jak lze orientačně zjistit z tabulky č. 1. Vzorec uvedený v tomto oddílu použijeme pro odhad vlivu některých čínských obchodních dohod na zahraniční obchod ve třetí kapitole. 1.6 Vliv odstranění cel na obchodní bilanci Obchodní bilance (dále také OB) je definována jako srovnání mezi hodnotou vývozů a dovozů zboží za dané časové období [17, s. 18]. Pokud se zabýváme pouze vlivem obchodní liberalizace pomocí odstranění cel na obchodní bilanci mezi dvěma zeměmi, je jasné, že tento vliv se musí projevit skrze jednu složku OB, tedy dovoz nebo vývoz zboží. Vlivem odstranění cla na dovoz jsem se zabýval v předchozí části této kapitoly. Jelikož export ze země je importem jiného státu, lze vliv odstranění cel na export vnímat podle stejné logiky, pouze z pohledu zahraniční partnerské země. Vliv odstranění cel na obchodní bilanci by se tedy měl vyskytnout v případě, kdy je odstranění cel prováděno obchodními partnery nesouměrně. Nesouměrnost může spočívat například v rozdílnosti či množství položek zboží, u kterého je clo odstraňováno. Pokud je clo odstraňováno oběma zeměmi na stejné položky, může nesouměrnost vlivu na OB pramenit z odlišné struktury vzájemných dovozů obou obchodujících zemí. Vliv na obchodní bilanci by rovněž měly mít jednostranná celní opatření, realizovaná pouze jedním z obchodních partnerů. Vliv některých čínských jednostranných celních opatřeních na čínskou obchodní bilanci je ověřen v 25

1.7 Ostatní významné vlivy na výši mezinárodního obchodu Při analýze vlivu cel na mezinárodní obchod ve třetí kapitole musíme vzít samozřejmě v potaz, že cla nejsou jediným parametrem majícím vliv na mezinárodní obchod. Pokud se vrátíme ke grafům č. 1 a 2, uvidíme, že exportní a importní křivky jsou odvozeny ze situací na zahraničním a domácím trhu [18, s.186 192], a tyto trhy proto také významně ovlivňují výši mezinárodního obchodu. Z těchto grafů vyplývá, že pokud se změní nabídka či poptávka na jednom z těchto trhů, změní se i exportní či importní křivka. To poté samozřejmě ovlivní množství mezinárodního obchodu mezi zeměmi, aniž by došlo ke změně cla. Pokud například vzroste poptávka na trhu v Zahraniční zemi v grafu č. 2, dojde k posunu exportní nabídkové křivky doleva. Důsledek se projeví např. v grafu č. 3 jako růst ceny na trhu v Domácí zemi a pokles množství zboží dováženého do Domácí země. Výše cla zůstane nezměněna. Obdobné změny lze očekávat u všech případů diskutovaných v předchozí části textu. Situaci dále komplikuje existence rozdílného ekonomického růstu zemí a skutečnost, že mezinárodní obchod roste rychleji než HDP kvůli existenci mezinárodních výrobně-dodavatelských řetězců. Kvůli existenci těchto řetězců zboží často překročí hranici státu několikrát, než se dostane ke svému konečnému uživateli a započte se tedy i vícekrát do statistik sledujících objem obchodu [36, s. 20 21]. Pokud například vzroste celková poptávka po zboží v celém světě rovnoměrně o 10 %, pak množství dovezeného zboží ve světě vzroste o více než 10 %. Podle struktury a rozložení výrobně-dodavatelských řetězců se navíc bude růst celkového dovozu zboží lišit mezi jednotlivými zeměmi. Dalším, v současnosti velmi diskutovaným faktorem ovlivňujícím mezinárodní obchod, jsou různé druhy administrativních překážek, majících dopad především na zboží pocházející ze zahraničí. Jedná se o tzv. frikční bariéry obchodu, které zvyšují reálné náklady na nákup zboží ze zahraničí [5, s. 137]. Pokud dojde mezi některými zeměmi například k významnému omezení vlivu frikčních bariér na zboží pocházející z ciziny, může tím být výše obchodu mezi těmito zeměmi také výrazně ovlivněna (zdroj: [5, s. 137 139]). Nicméně vliv frikčních bariér opět není patrný v grafech diskutovaných v této kapitole. Všechny zde uvedené grafy a situace totiž vycházejí z předpokladu, že mezinárodní obchod není zatížen žádnými dalšími náklady a překážkami kromě cel. 26

Shrnutí první kapitoly V první kapitole se čtenář dozvěděl, že odstranění (snížení) cla se promítne zvýšením hodnoty dováženého zboží, a to ve všech případech snižování cla. Dopady odstraňování a snižování cel na dovoz se však liší ve výši tohoto dopadu v závislosti na několika skutečnostech. Důležité je rozlišovat zejména mezi nediskriminačním odstraněním (snížením) cla pomocí MFN cel a všeobecných cel a diskriminačním odstraněním cla pomocí preferenčních cel. Dále je dobré rozlišovat, zda je ekonomika odstraňující clo spíše malá, či spíše velká, tedy zda a jak hodně země svou celní politikou ovlivňuje ceny zboží v zahraniční zemi, vůči které clo odstraňuje. Čína svým charakterem při nediskriminační liberalizaci bude v průměru ležet někde mezi charakteristikou velké a malé země, tzn. že její vliv na ceny zboží v zahraničí bude mírný a odstranění cla povede více k poklesu ceny zboží na domácím trhu, než k růstu ceny zboží v zahraničí. Nárůst zaznamenaného dovozu bude způsoben spíše růstem množství kusů dovezeného zboží. Při diskriminační liberalizaci s menšími partnery již však Čína bude vystupovat vůči těmto partnerům jako velká ekonomika. Může tedy svou celní politikou významně ovlivnit ceny zboží v těchto malých preferovaných zemích, a tedy i ceny zboží na hranicích. Preferenční (diskriminační) odstranění cel by obecně mělo vést k vyššímu růstu dovozů z dané země, než nepreferenční, protože bude docházet k nahrazování dovozu zboží z nepreferovaných zemí zbožím z preferované země. Nicméně část zaznamenaného růstu dovozu z preferovaných zemí bude důsledkem růstu ceny zboží na hranicích, nikoliv růstem množství kusů dovezeného zboží. V kapitole byly také uvedeny faktory, které ovlivňují vytváření obchodních smluv. Tyto faktory bychom měli mít na paměti, až budeme ve druhé kapitole zkoumat čínskou celní politiku v praxi. Pomohou nám pochopit často neuvěřitelnou složitost některých obchodních smluv. 27

2 CEL Í POLITIKA ČÍ Y PO ROCE 2000 Tato kapitola podává přehledný a stručný popis stavu a vývoje čínské celní politiky v posledních letech. V první části kapitoly jsou popsány některé obecné charakteristiky čínské celní politiky, jejichž znalost umožní pochopit proces utváření čínské celní politiky. Další části se věnují konkrétním obchodním dohodám a clům a jejich porovnání. Cílem kapitoly je podat čtenáři informace o čínské celní politice realizované v praxi a odhadnout její nejvýznamnější prvky s ohledem na vývoj zahraničního obchodu. První oddíl informuje čtenáře o obecných pravidlech a postupech uplatňovaných ve všech oblastech čínské celní politiky. Další oddíly řeší právě jednotlivé oblasti čínské celní politiky. Druhý oddíl se tak zabývá celní politikou uplatňovanou na základě členství ve WTO, třetí, čtvrtý a pátý oddíl se zabývají čínskými preferenčními cly vyplývajícími z existence bilaterálních a regionálních dohod a unilaterálních preferencí. Šestý oddíl zmiňuje obecné čínské celní sazby. Poslední (sedmý) oddíl hodnotí a porovnává význam těchto oblastí celní politiky pro pokles cel a ovlivnění zahraničního obchodu. 2.1 Obecná charakteristika čínské celní politiky Aby nedocházelo ke zmatkům při vyhodnocování významu cel a pro snazší orientaci v čínské celní politice, považuje autor za vhodné nejprve čtenáře informovat o obecných charakteristikách čínské obchodní a celní politiky. Tomuto úkolu se věnuje následující oddíl. Cíle čínské obchodní politiky Jako hlavní cíl své obchodní politiky čínské orgány uvádí zrychlit otevírání se vůči vnějšímu světu (s vírou v zavádění zahraničních technologií a know-how), rozvinout zahraniční obchod a povzbudit zdravý ekonomický rozvoj [34, s. 15, vlastní překlad]. Logika tohoto cíle se zdá být v souladu se závěry některých výzkumníků (viz oddíl 1.2). Čínské úřady dále zdůrazňují své závazky při vyjednávání členů WTO v Doha a snahu vyvinout veškeré možné úsilí pro dosažení dohody v tomto kole jednání [34, s. 15, vlastní překlad]. Hlavní zákony zabývající se obchodní politikou a jejími cíli a prováděním jsou Zákon o zahraničním obchodu, Celní zákon a Předpisy o importních a exportních clech (ty také obsahují platné celní sazby). 28