Deloitte Česká republika březen 2013 Účetní zpravodaj Daňový zpravodaj A&Dvocate zpravodaj Novinky z oblasti dotací Immigration newsflash Celní zpravodaj České účetnictví, IFRS a US GAAP Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata Novinky z právní oblasti Nejnovější dotace z EU fondů Informace z oblasti imigračních záležitostí Novinky pro dovozce a vývozce
Čím lépe znáte pravidla, tím lepší jste hráč Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP březen 2013, Deloitte Česká republika 02 České účetnictví Oprava chyb minulých let od 1. 1. 2013 04 IFRS Okénko IFRS praktika Stav schvalování IFRS v Evropské unii Aktualizace pracovního plánu IASB 06 US GAAP Účtování výnosů v rámci dohod o více složkách
České účetnictví Oprava chyb minulých let od 1. 1. 2013 V tomto vydání Účetního zpravodaje vám přinášíme článek, který připravil Milan Švec, manažer v oddělení auditu specializující se na společnosti s německy mluvící účastí. V novelizované vyhlášce č. 500 /2002 Sb. se s účinností od 1. 1. 2013 objevuje 15a, který zavádí pojem jiný výsledek hospodaření minulých let. Jiný výsledek hospodaření minulých let obsahuje: rozdíly ze změn účetních metod, část odložené daně podle 59 odst. 6 (první účtování a změna metody), opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Nový postup účtování Pokud není chyba z pohledu účetní závěrky významná, oprava v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích se účtuje stejně jako doposud prostřednictvím účtů nákladů a výnosů podle druhů, tj. na účtech, se kterými daná transakce věcně souvisí. Jestliže je však daná chyba významná, dojde nově k opravě proti účtu vlastního kapitálu. V tomto případě tak promítnutí opravy chyb neovlivní výsledek hospodaření v běžném účetním období. V této souvislosti odbočíme k pojmu významné nesprávnosti, která představuje takové nesprávné uvedení nebo neuvedení informace, jež může jednotlivě nebo kumulovaně ovlivnit rozhodování přiměřeně informovaného uživatele účetních informací. Společnost musí upravit srovnatelné informace za minulé účetní období a doplnit je / odůvodnit komentářem v příloze k účetní závěrce. Dále by měla společnost podat dodatečné daňové přiznání a zohlednit upravený výsledek hospodaření při rozhodování valné hromady v dalším období. Níže se budeme věnovat pouze opravám chyb minulých let, kdy nejprve porovnáme stávající postup účtování s novelizovaným postupem účtování a následně se pokusíme vše vysvětlit na zjednodušeném ilustrativním příkladu. Stávající postup účtování (viz ČÚS 019 Náklady a výnosy) Oprava v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích se účtovala prostřednictvím účtů nákladů a výnosů podle druhů, tj. na účtech, se kterými daná transakce věcně souvisela. V případě, že byla daná chyba z pohledu účetní závěrky významná, vykázala společnost tuto opravu prostřednictvím mimořádných nákladů, případně výnosů. Na základě této legislativy měla příslušná oprava chyb vliv na výsledek hospodaření v běžném účetním období, se kterým však daná transakce časově nesouvisela. Ilustrativní příklad Výrobní společnost mající účetní období končící k 31. 12. 2013 sestavila předběžné výkazy k 31. 12. 2013 v tis. Kč (zjednodušená podoba - abstrahujeme od všech daní včetně DPH, splatné a odložené daně atd.): Aktiva 31.12.2013 31.12.2012 Pasiva 31.12.2013 31.12.2012 Dlouhodobý majetek 60 000 70 000 Základní kapitál 200 200 Nerozdělený zisk minulých let 45 000 40 000 Oběžná aktiva 30 000 35 000 Výsledek hospodaření běžného účetního období 10 000 5 000 Závazky z obchodních vztahů / Dohadné účty pasivní 10 000 15 000 Ostatní cizí zdroje / Závazky 24 800 44 800 Aktiva celkem 90 000 105 000 Pasiva celkem 90 000 105 000 Výkaz zisku a ztráty 31.12.2013 31.12.2012 Výnosy 100 000 80 000 Náklady - služby 20 000 15 000 Náklady - ostatní 70 000 60 000 Výsl. hosp. za účetní období 10 000 5 000 02 pokračování na další straně
České účetnictví Společnost zjistila v průběhu roku 2013 následující skutečnosti (které nejsou promítnuty ve finančních výkazech na předchozí straně): a. Fakturu za služby mobilního operátora vztahující se k roku 2012 ve výši 2 000 Kč obdržela společnost až v roce 2013 a k 31.12.2012 nevytvořila dohadnou položku pasivní. Společnost tuto částku považuje za nevýznamnou. b. Fakturu za nájem vztahující se k roku 2012 ve výši 2 mil. Kč obdržela společnost až v roce 2013 a k 31.12.2012 nevytvořila dohadnou položku pasivní. Společnost tuto částku považuje za významnou. Řešení: a. Tato chyba je nevýznamná a zaúčtuje se standardně jako doposud, tj.: MD 51x-Služby / D 321- Závazky z obchodních vztahů ve výši 2 000 CZK (předpokládáme, že faktura stále není uhrazena) Tuto transakci pro zjednodušení a přehlednost nezahrnuji do finančních výkazů. b. Tato chyba je významná a je potřeba provést následující úpravy ve finančních výkazech: Běžné účetní období: MD A.IV.3.- Jiný výsledek hospodaření minulých let / D Závazky z obchodních vztahů (Dohadné účty pasivní) ve výši 2 000 tis. Kč pokud faktura ještě není uhrazena (v případě uhrazené faktury jako D 22x Účty v bankách) Zároveň se upraví údaje za srovnávací období: MD 51x Služby / D Závazky z obchodních vztahů (Dohadné účty pasivní) ve výši 2 000 tis. Kč, čímž dojde ke snížení výsledku hospodaření o 2 000 tis. Kč. Aktiva 31.12.2013 31.12.2012 Pasiva 31.12.2013 31.12.2012 Dlouhodobý majetek 60 000 70 000 Základní kapitál 200 200 Závěr: Opravy významných chyb související s předcházejícími účetními obdobími jsou vykázány ve finančních výkazech prakticky tak, jako by byly v příslušném minulém období účtovány. Tímto se přiblížila česká účetní legislativa Mezinárodním standardům účetního výkaznictví (viz Ostatní úplný výsledek za období - Other comprehensive income), kdy nedochází k ovlivňování výsledku hospodaření běžného roku. V praxi bude potřeba zvážit případné dopady na daň z příjmů, podat dodatečné daňové přiznání a zohlednit upravený výsledek hospodaření při rozhodování valné hromady v dalším období. Nerozdělený zisk minulých let 45 000 40 000 Oběžná aktiva 30 000 35 000 A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let -2 000 Výsledek hospodaření běžného účetního období 10 000 3 000 Závazky z obchodních vztahů / Dohadné účty pasivní 12 000 17 000 Ostatní cizí zdroje / Závazky 24 800 44 800 Aktiva celkem 90 000 105 000 Pasiva celkem 90 000 105 000 Výkaz zisku a ztráty 31.12.2013 31.12.2012 Výnosy 100 000 80 000 Náklady - služby 20 000 17 000 Náklady - ostatní 70 000 60 000 Výsl. hosp. za účetní období 10 000 3 000 Promítnutí do finančních výkazů je zobrazeno v tabulce. 03
IFRS Okénko IFRS praktika Dnes se budeme věnovat otázce našich klientů vztahující se k IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky. Otázka se týká účetních jednotek, které dosud nepřijaly Roční zdokonalení IFRS (cyklus 2009 2011), jež jsou účinná pro roční účetní období začínající 1. ledna 2013 nebo po tomto datu s tím, že dřívější použití je povoleno. Požadované zveřejnění informací v komentáři k dodatečnému výkazu o finanční situaci Situace Od účetních jednotek, které dosud nepřijaly Roční zdokonalení IFRS (cyklus 2009 2011) (viz poznámka níže) IAS 1(2007).10(f) vyžaduje, aby účetní závěrka obsahovala výkaz o finanční situaci k počátku nejzazšího srovnávacího období, pokud účetní jednotka aplikuje účetní pravidla retrospektivně nebo provádí retrospektivní úpravy položek účetní závěrky nebo pokud mění klasifikaci položek své účetní závěrky. IAS 1(2007).39 vyjasňuje, že pokud jsou zavedeny požadavky IAS 1(2007).10(f), účetní jednotka by měla prezentovat minimálně tři výkazy o finanční situaci, dvojici od každého z ostatních výkazů a související komentář. Otázka Jaký související komentář má být zveřejněn v souvislosti s dodatečným výkazem o finanční situaci? Odpověď Ačkoli se IAS 1(2007) nevyjadřuje výslovně, zdá se, že je třeba zveřejnit pouze takový komentář, který podporuje výkaz o finanční situaci, tj. takové informace, které vyžaduje IAS 1(2007).77 80A: další dílčí klasifikaci prezentovaných položek klasifikovaných způsobem odpovídajícím činnostem účetní jednotky. Podrobnosti uváděné v dílčí klasifikaci závisejí na požadavcích IFRS a na velikosti, povaze a funkci předmětných částek. Zveřejnění se může u jednotlivých položek lišit, například: a. položky pozemků, budov a zařízení jsou rozděleny do tříd v souladu s IAS 16; b. pohledávky jsou rozděleny na částky pohledávek za odběrateli, pohledávky za spřízněnými stranami, zálohy a ostatní částky; 04 c. zásoby jsou členěny v souladu s IAS 2 Zásoby do skupin, jako je zboží, výrobní zásoby, materiál, nedokončená výroba a hotové výrobky; d. rezervy jsou členěny na rezervy na zaměstnanecké požitky a další položky a e. vlastní kapitál a rezervní fondy jsou členěny do různých tříd například splacený kapitál, emisní ážio a rezervní fondy. Informace pro každou kategorii základního kapitálu: i. počet autorizovaných akcií; ii. počet akcií vydaných a plně splacených a vydaných, ale plně nesplacených; iii. nominální hodnotu akcie nebo to, že akcie nemají nominální hodnotu; iv. sesouhlasení počtu akcií v oběhu na počátku a na konci období; v. práva, přednostní práva a omezení přiřazená k dané kategorii včetně omezení výplaty dividend a splacení kapitálu; vi. akcie v držení účetní jednotky nebo v držení jejích dceřiných společností nebo přidružených podniků a vii. akcie vyhrazené k vydání na základě opcí a smluv o prodeji akcií včetně smluvních podmínek a částek a popis povahy a účelu jednotlivých rezervních fondů v rámci vlastního kapitálu. Pokud účetní jednotka reklasifikovala a. finanční nástroj s prodejní opcí klasifikovaný jako kapitálový nástroj, nebo b. nástroj, který účetní jednotce ukládá závazek dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci a je klasifikován jako kapitálový nástroj, mezi finančními závazky a vlastním kapitálem, zveřejní částku reklasifikovanou do každé z kategorií a z každé kategorie (finanční závazky nebo vlastní kapitál) a načasování a důvody této reklasifikace. Osoby sestavující účetní závěrku by měly zohlednit také požadavky na zveřejnění uvedené v IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních pravidlech a chyby s ohledem na změny účetních pravidel (viz IAS 8.28 a 29) a opravy chyb (viz IAS 8.49) a IAS 1(2007).41 s ohledem na reklasifikace. Poznámka Část IAS 1, která se zabývá dodatečnými srovnávacími informacemi, byla přepracována jako součást Ročních zdokonalení IFRS (cyklus 2009 2011). Odstavce účinné před 1. lednem 2013: IAS 1.39: Účetní jednotka, která zveřejňuje srovnávací informace, musí zveřejnit minimálně dvojici výkazů o finanční situaci, dvojici od každého z dalších výkazů a související komentář. Pokud účetní jednotka aplikuje účetní pravidlo retrospektivně nebo provádí retrospektivní přepočet položek účetní závěrky nebo mění klasifikaci položky účetní závěrky, musí zveřejnit minimálně tři výkazy o finanční situaci, dvojici od každého z ostatních výkazů a související komentář. Účetní jednotka zveřejňuje výkaz o finanční situaci: a. ke konci běžného období, b. konci předcházejícího období (který je shodný s výkazem k počátku běžného období) a c. k počátku nejzazšího srovnávacího období. Odstavce účinné pro roční účetní období začínající 1. ledna 2013 nebo po tomto datu: IAS 1.40A: Účetní jednotka zveřejní kromě minimálních srovnatelných finančních výkazů požadovaných v odstavci 38A (dva výkazy o finanční situaci, dva výkazy zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku, dva individuální výkazy zisků a ztrát (jsou-li zveřejňovány), dva výkazy peněžních toků a dva výkazy změn vlastního kapitálu a související komentář) třetí výkaz o finanční situaci k počátku předcházejícího období, pokud: a. aplikuje účetní pravidlo retrospektivně, provádí retrospektivní přepočet položek účetní závěrky nebo mění klasifikaci položek ve své účetní závěrce a b. retrospektivní aplikace, retrospektivní přepočet nebo reklasifikace má významný vliv na informace ve výkazu o finanční situaci k počátku předcházejícího období. pokračování na další straně
IFRS IAS 1.40B: Za podmínek popsaných v odstavci 40A účetní jednotka zveřejní tři výkazy o finanční situaci: a. ke konci běžného období; b. ke konci předcházejícího období a c. k počátku předcházejícího období. IAS 1.40C: Pokud musí účetní jednotka zveřejňovat dodatečný výkaz o finanční situaci v souladu s odstavcem 40A, musí zveřejnit informace vyžadované v odstavcích 41 44 a IAS 8. Nemusí však zveřejňovat související komentář k počátečnímu výkazu o finanční situaci k počátku předcházejícího období. Jak je z výše uvedených odstavců patrné, požadavky ohledně podpůrného komentáře ke třetímu výkazu o finanční situaci byly upraveny v Ročních zdokonaleních IFRS (cyklus 2009 2011) tak, že pokud účetní jednotka zveřejňuje třetí výkaz o finanční situaci ve své účetní závěrce za jedné z podmínek stanovených v IAS 1(2007).40A (dříve IAS 1(2007).39)), nemusí zveřejňovat komentář k tomuto třetímu výkazu o finanční situaci. [IAS 1(2007).40C] Roční zdokonalení IFRS (cyklus 2009 2011) jsou účinná pro roční období začínající 1. ledna 2013 nebo po tomto datu s tím, že dřívější použití je povoleno. Pokud chce účetní jednotka využít této úlevy v roční účetní závěrce před 1. lednem 2013, může tak učinit (za předpokladu, že zveřejní skutečnost, že tyto úpravy přijala před datem účinnosti). Upozorňujeme, že Roční zdokonalení IFRS (cyklus 2009 2011) nebyly dosud schváleny pro použití v Evropské unii, jejich schválení se očekává v prvním čtvrtletí roku 2013. 05 Stav schvalování IFRS v Evropské unii Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 18. února 2013. Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čeká k 22. únoru 2013 následujících pět dokumentů rady IASB: Standardy IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) a následné úpravy (úpravy IFRS 9 a IFRS 7 vydané v prosinci 2011) Úpravy Úpravy standardu IFRS 1 Státní půjčky (vydáno v březnu 2012) Zdokonalení IFRS cyklus 2009 2011 (vydáno v květnu 2012) Úpravy standardů IFRS 10, IFRS 11 a IFRS 12 Přechodná ustanovení (vydáno v červnu 2012) Úpravy standardů IFRS 10, IFRS 12 a IAS 27 Investiční účetní jednotky (vydáno v říjnu 2012) Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU. Aktualizace pracovního plánu IASB Dne 5. února 2013 aktualizovala Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) svůj pracovní plán pro rok 2013. Řada milníků v rámci pracovních postupů byla odložena, včetně finalizace části IFRS 9 o zajišťovacím účetnictví a nového zveřejnění návrhů týkajících se leasingu. Byla upřesněna řada dalších očekávaných termínů, přidán nový projekt a vyhlášeny některé nové očekávané termíny. Podrobné údaje o změnách: Finanční nástroje obecné zajišťovací účetnictví cílový termín vydání této části IFRS 9 - Finanční nástroje je nyní stanoven na druhé čtvrtletí roku 2013. Leasingy cílový termín vydání revidovaného zveřejněného návrhu je nyní stanoven na druhé čtvrtletí roku 2013. Vykazování výnosů termín finalizace IFRS upřesněn, připadá na druhé čtvrtletí roku 2013. Činnosti s regulovanými sazbami byl zaveden nový procesní krok komplexní fáze tohoto projektu, vydání výzvy k předložení informací se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2013, před vydáním diskusního materiálu ve druhé polovině roku 2013. IAS 39/IFRS 9 Finanční nástroje novace mimoburzovních (OTC) derivátů a pokračující určování zajišťovacího účetnictví nový rychlý projekt se zúženým obsahem (vyplývající z jednání na lednové schůzi IASB), který má umožnit pokračování stávajícího zajišťovacího vztahu tam, kde dochází k novaci některých OTC derivátů. Zveřejněný návrh se očekává v první čtvrtině roku 2013. IAS 41 Zemědělství plodící biologická aktiva termín vydání zveřejněného návrhu je upřesněn na druhé čtvrtletí roku 2013. IAS 36 Snížení hodnoty aktiv zveřejnění informací o zpětně získatelné částce u nefinančních aktiv na základě nedávné publikace zveřejněného návrhu bylo nově stanoveno cílové datum finalizace úprav na druhé čtvrtletí roku 2013. IAS 27 Individuální účetní závěrka ekvivalenční metoda u individuální účetní závěrky termín vydání zveřejněného návrhu byl upřesněn na druhé čtvrtletí 2013. Post-implementační revize IFRS 8 Provozní segmenty vydání zprávy vyplývající z revize se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2013.
US GAAP Účtování výnosů v rámci dohod o více složkách V současné ekonomice, kdy kupující vládnou trhu, musí společnosti přizpůsobit své produkty a služby tak, aby v co největší možné míře uspokojily očekávání a požadavky svých zákazníků. Podniky proto často poskytují více produktů, služeb či práv k aktivům nejen samostatně, ale i společně kombinovaných. Předměty dodávky, popř. plnění jsou na zákazníky převáděny, resp. dodávány v různém čase či v různě dlouhých časových obdobích. Platby zákazníků za tyto dodávky mohou být pak fixní, variabilní či kombinací fixních a variabilních. Přestože tento přístup pomáhá společnostem na trhu uspět, může vyžadovat specifické účetní zachycení. Předpisy US GAAP, konkrétně ASC 605-25 Dohody o více složkách, řeší některé aspekty účetnictví ze strany prodejce u dohod, u nichž bude provádět více činností generujících výnosy. Specificky řeší, jak určit, zda dohoda zahrnující více dodávek obsahuje více než jednu jednotku účtování, a jak bude měřena hodnota dohody a jak alokována na jednotlivé jednotky účtování v dohodě obsažených. Rozsah dohod o více složkách ASC 605-25 se vztahuje na všechny subjekty a transakce s výjimkou: 1. dohod, které zahrnují nabídky jednoho z následujících: a. produkty či služby, které jsou zdarma či diskontované a které budou dodány (buď prodejcem, či jinou nespřízněnou účetní jednotkou) k budoucímu datu za předpokladu, že zákazník dosáhne určité výše tržeb od tohoto prodejce nebo zůstane zákazníkem prodejce po specifickou dobu, b. rabaty nebo refundace specifické peněžní částky, pokud zákazník dosáhne určité výše tržeb od tohoto prodejce nebo zůstane zákazníkem prodejce po specifickou dobu, 2. dohod zahrnujících prodej bodů v rámci věrnostních programů jejich provozovatelem, 3. plateb týkajících se dodávek v oblasti výzkumu a vývoje, které jsou účtovány na základě postupného uznávání výnosů. Kritéria ke zvážení Při zvažování toho, zda by transakce měla být řešena jako dohoda o více složkách, je třeba posoudit dva základní aspekty: 1. Měla by dohoda být rozdělena do samostatných jednotek účtování? 2. Jak by měla být hodnota dohody měřena a alokována mezi samostatné jednotky účtování? Samostatné jednotky účtování Dodaná položka či položky budou považovány za samostatnou jednotku účtování, pokud budou splněna obě následující kritéria: 1. Dodaná položka nebo položky mají hodnotu pro zákazníka samy o sobě. Položka nebo položky mají hodnotu samy o sobě, pokud jsou prodávány samostatně jakýmkoli jiným prodejcem nebo pokud by zákazník mohl dodanou položku či položky opětovně prodat jako samostatné. 2. Pokud dohoda zahrnuje obecné právo vrátit zboží nebo službu, dodávka nebo plnění nedodané položky nebo položek je považována za pravděpodobnou a v zásadě pod kontrolou prodejce. Prodejce by měl zvážit následující faktory při analýze, zda položka v dohodě o více složkách představuje plnění (z pohledu zákazníka, tj. druhé strany dohody): zda položka v dohodě vyžaduje jasnou akci ze strany prodejce, vyloučení položky z dohody či zahrnutí položky do dohody nezpůsobí, že by se odměna související s dohodou lišila o více než zanedbatelnou částku, zda selhání prodejce dodat položku má za následek to, že: -- zákazník obdrží plnou či částečnou refundaci, -- prodejci vznikne smluvní pokuta, nebo -- obojí. zda je identifikováno každé závazné plnění (např. závazek poskytnout produkt, službu či právo buď v určitý čas, nebo během doby trvání dohody) - zejména závazná plnění, která: -- lze považovat za pomocná pro primární prodávané produkty, práva či služby, nebo -- nemají na základě podmínek dohody přiřazenou explicitní peněžní hodnotu, míru, do jaké je položka zásadní pro funkčnost jiných prodávaných produktů, služeb či práv, zda zákazník považuje položku za významnou či hodnotnou odděleně od ostatních předmětů dodávky. Tento seznam není vyčerpávající. Při identifikování předmětů dodávky by účetní jednotky měly vyhodnotit i všechna ostatní fakta a okolnosti dohody. 06 pokračování na další straně
US GAAP Příklad č. 1 Společnost N poskytuje satelitní televizní služby obyvatelům bytových domů. Společnost N generuje výnosy z prodeje a instalace hardwaru vlastníkovi nemovitosti a z prodeje programových služeb, tj. zajištění příjmu signálu. Hardware je standardní zařízení, které společnost N kupuje od výrobce. Programové služby jsou standardní služby zakoupené společností N od televizních společností. Společnost N nikdy neprodává a neinstaluje zařízení, pokud zároveň nepodepíše dlouhodobou programovou smlouvu s vlastníkem nemovitosti, na jejímž základě má společnost N exkluzivní právo dodávat programové služby rezidentům po specifický počet let. Otázka Je správné, aby společnost N při vykazování výnosů rozdělila prodej hardwaru a průběžné poskytování programových služeb do dvou samostatných jednotek účtování? Odpověď Společnost N v současné době neprodává hardware samostatně, ale má schopnost takto postupovat. Jelikož lze každou složku snadno koupit samostatně od řady prodejců, hardware a programové služby mají pro zákazníka hodnotu samy o sobě. Společnost N zároveň nemá právo na vrácení dodaných položek. Z tohoto důvodu představují prodej hardwaru a nepřetržité programové služby samostatné složky, které by společnost N měla při vykazování výnosů rozdělit (na základě příslušných prodejních cen) do dvou jednotek účtování. Prodejní cena hardwaru se vykazuje bezprostředně po prodeji a výnosy související s dlouhodobou programovou smlouvou jsou vykazovány po dobu trvání smlouvy. Příklad č. 2 Společnost Y vyvíjí integrovaný systém pro sledování pohybu produktů v rámci dodavatelského řetězce. Řešení společnosti Y je založeno na bezpečnostních kódech vyznačených na produktech nebo obalu a sloužících k jejich autentizaci a sledování. Produkty s bezpečnostními kódy společnosti Y mohou být ověřovány pomocí telefonu s fotoaparátem, ruční čtečky, SMS a internetu. Softwarové řešení společnosti Y je pak schopné poskytovat informace v reálném čase a obsahuje výkonné analytické nástroje podávající okamžité informace o hrozbách v dodavatelském řetězci. Zákazníci společnosti Y dostanou při uzavření smlouvy hardwarové vybavení pro připojování bezpečnostních kódů na balení zákaznických produktů a softwarovou licenci, která umožňuje pozdější autentizaci produktu v dodavatelském řetězci. Otázka Je správné, aby společnost Y při vykazování výnosů rozdělovala prodej hardwaru a prodej softwarové licence do dvou samostatných jednotek účtování? Odpověď Na rozdíl od příkladu č. 1 společnost Y neprodává hardware samostatně a zároveň takto ani postupovat nemůže. Hardware lze využít pouze pro práci s bezpečnostními kódy a jeho použití je vázáno na software, který společnost Y dodává. I opačně platí, že softwarová licence může být používána pouze v kombinaci se specializovaným hardwarem. Hardware ani software tedy nelze získat samostatně, zákazník ho nemůže opětovně prodat na samostatném základě a ani hardware, ani software nenabízejí alternativní použití. Jelikož tyto položky nemají pro zákazníka žádnou hodnotu na samostatném základě, není třeba dále posuzovat podmínku související s právem na vrácení zboží nebo služby. Alokace protihodnoty dohody Výše celkové hodnoty dohody musí být fixní nebo určitelná jinak než s ohledem na dopad jakýchkoli práv na vrácení zboží nebo služby nebo jiných oprávnění, na něž může mít zákazník nárok, nebo výkonnostních bonusů, na něž může mít nárok prodejce. Protihodnota dohody se alokuje při uzavření dohody na všechny dodávky na základě jejich příslušné prodejní ceny. Při použití metody příslušné prodejní ceny se prodejní cena každé dodávky určuje za použití objektivních informací konkrétního prodejce (vendor-specific objective evidence ( VSOE )) o prodejní ceně, pokud takové informace existují. V opačném případě se používají informace třetí strany o prodejní ceně. Pokud pro dodávku neexistují objektivní informace konkrétního prodejce (VSOE) ani informace třetí strany, prodejce použije nejlepší odhad prodejní ceny. Účetní jednotky by měly průběžně analyzovat své podnikání i celkovou situaci na trhu a aktualizovat své hodnocení, zda existují (nebo neexistují) objektivní informace konkrétního prodejce o prodejní ceně nebo informace třetí strany, jakmile se objeví skutečnosti a okolnosti, které mohou změnit předcházející hodnocení realizované společností. Frekvence, s jakou budou účetní jednotky takové analýzy provádět nebo aktualizovat, se může lišit na základě povahy podnikání účetní jednotky a míry variability její cenové politiky. Načasování a frekvence takových analýz se bude lišit na základě povahy odvětví/trhu, kde účetní jednotky působí. Z tohoto důvodu nepředstavují prodej hardwaru a související softwarové licence samostatné složky, které by měla společnost Y při vykazování výnosů rozdělovat (na základě jejich příslušných prodejních cen) na dvě jednotky účtování. Výnosy z prodeje vztahující se k hardwaru se nevykazují v plné výši při prodeji, ale vykazují se společně s výnosy z licence během průměrné doby trvání licence. Společnost Y průměrnou dobu trvání licence pravidelně přehodnocuje. 07 pokračování na další straně
US GAAP Objektivní informace konkrétního prodejce o prodejní ceně (VSOE) Pro určení objektivních informací konkrétního prodejce o prodejní ceně pro určitou dodávku musí účetní jednotka analyzovat reálné postupy cenotvorby pro danou dodávku. Taková analýza může zahrnovat zachycení prodejů dané dodávky za poslední období, aby bylo možné určit, zda existuje konsistentní koncentrace prodejních cen. Pokud taková analýza např. ukazuje, že ocenění 80 procent posledních samostatných prodejů spadá do rozpětí plus minus 15 procent od střední prodejní ceny, prodejce může dojít k závěru, že má VSOE - objektivní informaci o prodejní ceně dodávky konkrétního prodejce. Při analýze reálných postupů cenotvorby mohou účetní jednotky zvažovat, zda je vhodné použít stratifikaci prodejů podle typu zákazníka (tj. na základě specifických charakteristik zákazníků nebo prodejních transakcí). Koncentrace prodejních cen pro konkrétní produkt pro určitou skupinu zákazníků může také naznačovat, že byly vytvořeny objektivní informace konkrétního prodejce o prodejní ceně a že je proto musí prodejce použít ke stanovení prodejní ceny produktu. Informace třetí strany o prodejní ceně Při určování, zda existují informace třetí strany o prodejní ceně, by účetní jednotka měla bez zbytečných nákladů a úsilí provést následující (výčet není vyčerpávající): posoudit trh, na němž působí, analyzovat produkty a služby konkurentů, aby určila, zda jsou tyto produkty a služby do značné míry zaměnitelné za její vlastní produkty nebo služby, určit, zda jsou konkurenční produkty a služby nabízeny zákazníkům, kteří mají podobnou pozici jako její zákazníci, zvážit, zda se takové prodeje uskutečňují na samostatném základě. Zveřejnění požadovaná v případě dohod o více složkách U podobného typu dohody prodejce zveřejní veškeré následující informace: povaha dohod o více dodávkách, významné položky dodávky v rámci těchto dohod, časový plán dodání nebo plnění služeb v rámci těchto dohod, ustanovení o typu plnění, jeho zrušení, ukončení a náhrad, popis významných faktorů, vstupů, předpokladů a metod použitých pro stanovení prodejní ceny (objektivní informace konkrétního prodejce, informace třetí strany nebo odhadovaná prodejní cena), zda dodávky v rámci dohod představují samostatné jednotky účtování, popř. důvody, proč je nepředstavují, obecný časový rozvrh uznávání výnosů u významných jednotek účtování, samostatně dopad změn buď prodejní ceny, nebo metody či předpokladu použitého pro stanovení prodejní ceny pro konkrétní jednotku účtování, pokud měla kterákoli z těchto změn významný vliv na alokaci hodnoty dohody. Jak jsme ukázali na příkladech výše, oblast vykazování výnosů u dohod o více složkách je velmi složitá. Existuje řada faktorů, které je třeba při posuzování jednotlivých případů zvážit. Účelem tohoto článku nebylo poskytnout podrobnou analýzu všech možných modifikací, ale stručně tuto oblast představit. Pokud se s problematikou dohod o více složkách setkáte, můžete kdykoli kontaktovat společnost Deloitte. Naši odborníci vám rádi pomohou. Při určování, zda jsou produkty a služby zaměnitelné, musí účetní jednotky zvážit stupeň specifických úprav produktů a služeb prodejce a v případě služeb také úroveň dovedností, školení a zkušeností, které jsou pro poskytování takových služeb zapotřebí. Účetní jednotka by měla také posoudit typy zákazníků kupujících produkty a služby od třetích stran, aby se ujistila, že jsou tito zákazníci srovnatelní se zákazníky prodejce. 08
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: České účetnictví Stanislav Staněk: Michal Brandejs: sstanek@deloittece.com mbrandejs@deloittece.com IFRS a US GAAP Martin Tesař: mtesar@deloittece.com Soňa Plachá: splacha@deloittece.com Gabriela Jindřišková: gjindriskova@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně síť společností Deloitte ) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. Společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited, její členské firmy a přidružené společnosti neodpovídají nikomu za žádné škody vzniklé v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 195 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. 2013 Deloitte Česká republika
Zvážili jste dobře všechny možnosti? Daňový zpravodaj březen 2013, Deloitte Česká republika 02 Přímé daně 03 Nepřímé daně 04 Ostatní 04 Komplexní změny 05 Příloha Nejvyšší správní soud potvrdil svůj postoj k daňovému režimu nerealizovaných kurzových rozdílů Připravovaná novela zákona o DPH Judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU) Realizace Jednoho inkasního místa proběhne ve dvou fázích Daňové změny 2014 Daňové povinnosti na březen a duben 2013 Solidární navýšení daně
Přímé daně Nejvyšší správní soud potvrdil svůj postoj k daňovému režimu nerealizovaných kurzových rozdílů Solidární navýšení daně Nejvyšší správní soud vydal 25. ledna 2013 další rozsudek ve věci nerealizovaných kurzových rozdílů potvrzující předchozí názor soudu známý z rozsudku z dubna 2012. Připomínáme, že soud v dubnovém rozsudku poměrně překvapivě popřel zavedenou praxi zdaňování nerealizovaných kurzových rozdílů, když konstatoval, že tyto zisky nebo ztráty nemají být součástí daňového základu. Hlavní argumenty soudu v obou rozsudcích jsou následující: 1. Výsledkové účtování nerealizovaných kurzových rozdílů bylo stanoveno prováděcí vyhláškou k zákonu o účetnictví, tedy podzákonným předpisem. Změna podzákonného předpisu přitom ze své podstaty nemůže zavádět (daňové) povinnosti, které by zasahovaly do majetkové sféry daňových subjektů. 2. Nerealizovaný kurzový zisk dle názoru soudu nesplňuje kritérium ustanovení 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jelikož nejde o zisk, který by zvyšoval majetek daňového subjektu tím se stane až okamžikem realizace, tedy reálnou splátkou cizoměnového závazku, resp. inkasem cizoměnové pohledávky. K prvnímu rozsudku se Generální finanční ředitelství postavilo negativně a označilo judikát za rozhodnutí v konkrétní kauze nemající charakter ustálené judikatury s tím, že k nerealizovaným kurzovým rozdílům bude přistupovat dle dosavadní praxe, tj. považovat je za zdanitelné výnosy resp. daňové náklady. Po tomto dalším rozsudku a také s přihlédnutím k tomu, že původní judikát vyšel ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (č. 8/2012), však argument finanční správy ohledně neustálenosti padá a mělo by dojít k přehodnocení zavedené praxe nebo nové úpravě zdanění nerealizovaných kurzových rozdílů. V případě, že budete chtít tuto oblast blíže prodiskutovat, neváhejte se na nás obrátit. Rádi bychom Vás informovali, že v současné době probíhají diskuze mezi Komorou daňových poradců na jedné straně a státní správou na straně druhé ohledně charakteru solidárního navýšení daně. Základní otázkou je, zda solidární navýšení daně má charakter daňové povinnosti, na kterou se aplikují smlouvy o zamezení dvojího zdanění a úlevy pro zahraniční příjmy dle českého zákona o daních z příjmů. Dle názorů představitelů státní správy je solidární navýšení daně platbou, na kterou nelze aplikovat smlouvy o zamezení dvojího zdanění ani vynětí dle českého zákona. Takovýto výklad pak má dalekosáhlé dopady do oblasti zdanění fyzických osob, daňových rezidentů České republiky, kteří pobírají příjmy ze závislé činnosti nebo příjmy z podnikání, které jsou zdaněny v jiném smluvním státě. Dle výkladu představitelů státní správy tak např. zaměstnanec, český daňový rezident, vykonávající celý rok pracovní činnost v SRN, musí v České republice ze svého příjmu přesahujícího 1.242.432 Kč dodatečně odvést 7% solidární navýšení daně bez ohledu na to, že jeho příjem je plně zdaněn v SRN a pro účely odvodu daně z příjmů fyzických osob je tento příjem vyňat ze zdanění. 02
Nepřímé daně Připravovaná novela zákona o DPH V souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku Ministerstvo financí připravilo první návrh navazující novely zákona o DPH. Z důvodu změny terminologie občanského zákoníku by mělo dojít k úpravám ve stávajících podmínkách osvobození převodů staveb a pozemků stanovených zákonem o DPH. Podle navrhované úpravy zákona o DPH by navíc již nemělo být možné odlišně posuzovat DPH režim převodu pozemku a stavby, která na něm stojí. Vývoj v oblasti sazeb DPH u zdravotnických prostředků V případě zdravotnických prostředků lze dle novely zákona o DPH od letošního roku uplatnit sníženou sazbu daně pouze na omezenou skupinu zdravotnických prostředků striktně určených pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených. V praxi se výklad českého zákona o DPH v průběhu ledna 2013 ustálil na tom, že drtivou většinu zdravotnických prostředků podléhajících snížené sazbě tvoří tzv. zboží na poukaz a výjimečně i další výrobky (např. hypoalergenní náplasti). Počátkem února 2013 Generální finanční ředitelství zveřejnilo na svých internetových stránkách informaci v oblasti sazeb DPH u zdravotnických prostředků. Reaguje v ní na poslední vývoj evropské legislativy a připouští rozšířenou možnost aplikace snížené sazby DPH na zdravotnické výrobky zařazené v konkrétních oddílech Harmonizovaného systému. Podle našich poznatků by se mohlo jednat například o šicí materiál, reagencie, jednorázové operační sety, veškeré náplasti, dentální výplně, vaty, gázy, obinadla, obvazy, zábaly apod. Vývoj ve zveřejňování údajů o nespolehlivých plátcích a spolehlivých bankovních účtech V souvislosti s novými instrumenty ručení, které byly zavedené od roku 2013, plátcům DPH chybí automatizované prostředky k ověření potřebných údajů o obchodních partnerech. Podle posledních informací by na přelomu února a března 2013 měla být finanční správou představena internetová aplikace, která bude schopna požadované zajistit. Podrobnosti fungování této aplikace však nejsou prozatím známy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU) C-224/11 BGŻ Leasing Leasingová společnost požadovala po nájemcích, aby předmět leasingu pojistili mimo jiné proti zničení. Umožňovala nájemcům, že předmět pojistí sama leasingová společnost v rámci vlastní hromadné pojistné smlouvy s pojišťovnou s tím, že pojistné jim přefakturuje. SDEU dospěl k závěru, že přefakturace pojistného ve stejné výši je osvobozeno od DPH, za předpokladu, že představuje samostatné plnění nezávislé na poskytovaném nájmu. Soudní dvůr současně dává vodítka, jak samostatnost posuzovat. Otázku, jaký DPH režim by mělo přefakturované pojistné včetně navýšení, SDEU nekomentoval. C-543/11 - Woningstichting Maasdriel Na základě EU DPH Směrnice přísluší členským státům, aby vymezily pojem stavební pozemek. V tomto rozhodnutí se SDEU zabývá převodem pozemku mezi dvěma nizozemskými plátci, přitom nebylo zcela jasné, zda pozemek splňuje či nesplňuje definici stavebního pozemku. Nizozemská definice stavebního pozemku totiž byla příliš restriktivní a nezahrnovala případy, které by podle rámcových požadavků EU DPH Směrnice zahrnovat měla. Soudní dvůr určil, že má být nizozemská definice vyložena tak, aby převáděný pozemek zahrnovala. Dané rozhodnutí může mít dopady na výklad české definice uvedené v 56 odst. 2 zákona o DPH. Tato definice je již na první pohled zúžena tak, že výkladu Soudního dvora odpovídá jen částečně. V případě pochyb by měla být vyložena tak, aby převáděný pozemek zahrnovala. C-360/11 Komise vs. Španělsko Soudní dvůr posuzoval v tomto rozhodnutí možnost aplikace snížené sazby na prodej zdravotnických prostředků. SDEU potvrdil, že v případě zdravotnických prostředků je nezbytné rozlišovat, pro jaký účel jsou obvykle používány, a inovativním způsobem komentoval i pojem farmaceutický výrobek. Toto rozhodnutí bylo reflektováno v internetové informaci Generálního finančního ředitelství, o které informujeme výše. 03
Ostatní Komplexní změny Realizace Jednoho inkasního místa proběhne ve dvou fázích Ačkoli měl být projekt Jednoho inkasního místa ( JIM ) dle schválené legislativy spuštěn jednorázově od 1. ledna 2015, z návrhu zákona o změně daňových zákonů rovněž vyplývá, že Ministerstvo financí hodlá JIM realizovat ve dvou fázích. Pojem JIM označuje skutečnost, že výběr pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění přejde ze stávajících institucí (tj. z orgánů sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven) na orgány finanční správy. V rámci navrhované I. fáze JIM by mělo dojít ke sblížení právní úpravy daně z příjmů fyzických osob a předmětných pojistných konkrétně by měl být výrazně přiblížen okruh osob platících pojistné a daň z příjmů ze závislé činnosti a rovněž tak by měly pojistným podléhat téměř stejné příjmy jako dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V rámci I. fáze by mělo být dále umožněno činit některá formulářová podání týkající se daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální a zdravotní pojištění elektronicky na jednom místě. Kompletní správa pojistných (tj. zejména jejich vyměřování, výběr a vymáhání) by měla přejít na orgány finanční správy až ve druhé fázi v roce 2015. Stejně jako v případě ostatních daňových změn nicméně platí, že osud tohoto záměru je po oznámení moratoria na daňové změny nejistý. Daňové změny 2014 K 1. 1. 2014 v rámci tzv. rekodifikace soukromého práva by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. V rámci těchto předpisů dochází k celé řadě změn v terminologii občanského a obchodního práva (tzv. rekodifikace), kterou je třeba implementovat mj. do daňové legislativy. První daňovou změnou, která reflektuje rekodifikaci soukromého práva, je návrh nového zákona o dani z nabytí nemovitých věcí připravený Ministerstvem Financí. Tento návrh oproti současné dani z převodu nemovitostí přináší několik novinek, z nichž jako nejdůležitější můžeme označit změnu v osobě poplatníka (nově jím je nabyvatel nemovitosti) a zdanění převodů podílů ve společnostech, které vlastní nemovitosti. Následně byla do vnějšího připomínkového řízení předána novela zákona o daních z příjmů, která kromě implementace terminologie související s rekodifikací výše uvedených předpisů zavádí některé změny, které měly být původně účinné až od roku 2015 (osvobození přijatých dividend od daně u fyzických osob, prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z portfoliových investic fyzických osobo z 6 měsíců na 3 roky atd.). Dříve, než byly tyto novely předloženy Parlamentu, však došlo ze strany vlády k vyhlášení moratoria na daňové změny, v důsledku čehož je osud zmíněných novel značně nejistý. Ve hře je v současné době několik variant, mezi nimiž je schválení zmíněných novel (upravených bez věcných změn jen s úpravou terminologie) nebo i odložení celé rekodifikace (včetně účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích) na rok 2015. K datu uzávěrky tohoto příspěvku nejsou známy detailnější informace, jasněji by mělo být na konci února. O dalším vývoji Vás budeme samozřejmě informovat. 04
Příloha Daňové povinnosti Březen 2013 pátek, 1. úterý, 12. daň z příjmů spotřební daň podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací obodbí 2012 splatnost daně za leden 2013 (mimo spotřební daň z lihu) čtvrtek, 14. Intrastat výkazy pro intrastat za únor 2013 pátek, 15. středa, 20. pondělí, 25. daň z příjmů daň z příjmů spotřební daň daň z přidané hodnoty energetické daně čtvrtletní záloha na daň podání oznámení platebního zprostředkovatele. měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2012 podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za únor 2013 a splatnost zálohy na důchodové spoření daňové přiznání za únor 2013 daňové přiznání k ulatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty (technických) benzinů za únor (pokud vznikl nárok) splatnost daně za leden 2013 (pouze spotřební daň z lihu) daňové přiznání za únor 2013 souhrnné hlášení za únor 2013 výpis z evidence za únor 2013 daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2013 Duben 2013 úterý 2. daň z příjmů daň darovací odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za únor 2013 podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2012, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2012 podání přiznání k dani darovací v případě bezúplatně nabytých povolenek na emise skleníkových plynů úterý 9. spotřební daň splatnost daně za únor 2013 (mimo spotřební daň z lihu) pondělí 15. pondělí 22. daň silniční Intrastat daň z příjmů pojistné odvod z loterií a jiných podobných her záloha na daň za 1. čtvrtletí 2013 výkazy pro Intrastat za březen 2013. měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za březen 2013 a splatnost zálohy na důchodové spoření podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení zálohy za 1. čtvrtletí 2013 středa 24. spotřební daň splatnost daně za únor 2013 (pouze spotřební daň z lihu) čtvrtek 25. spotřební daň daň z přidané hodnoty energetické daně daňové přiznání za březen 2013 daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za březen 2013 (pokud vznikl nárok) daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen 2013 souhrnné hlášení za březen 2013 a 1. čtvrtletí 2013 výpis z evidence za 1. čtvrtletí a za březen 2013 daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2013 úterý 30. daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen 2013 Zdroj: www.mfcr.cz, www.czso.cz 05
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: Přímé daně Nepřímé daně Jaroslav Škvrna: John Ploem: Zbyněk Brtinský: Miroslav Svoboda: Marek Romancov: Peter Wright: LaDana Edwards: jskvrna@deloittece.com joploem@deloittece.com zbrtinsky@deloittece.com msvoboda@deloittece.com mromancov@deloittece.com pewright@deloittece.com ledwards@deloittece.com Tomas Seidl: Adham Hafoudh: Radka Mašková: tseidl@deloittece.com ahafoudh@deloittece.com rmaskova@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně síť společností Deloitte ) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 195 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. 2013 Deloitte Česká republika
Každá cesta má svůj cíl zpravodaj Newsletter advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal, březen 2013 Téma čísla: Berete zveřejňování účetních závěrek a výročních zpráv na lehkou váhu? Co vám hrozí dnes a zítra? Povinnost subjektů zveřejňovat účetní závěrky a výroční zprávy vychází z předpisů EU. (Pokračování na straně 2) Dále v tomto vydání: Vstupní prohlídky uchazečů o zaměstnání již od 1. dubna 2013 podle nových pravidel Novela zákona o spotřebitelském úvěru
A&Dvocate: březen 2013 Berete zveřejňování účetních závěrek a výročních zpráv na lehkou váhu? Co vám hrozí dnes a zítra? Vstupní prohlídky uchazečů o zaměstnání již od 1. dubna 2013 podle nových pravidel Novela zákona o spotřebitelském úvěru Povinnost subjektů zveřejňovat účetní závěrky a výroční zprávy vychází z předpisů EU. Důvodem zavedení této povinnosti je primárně ochrana třetích stran, zejména obchodních partnerů. Ti by měli mít možnost prověřit, s kým uzavírají obchody a jakému riziku se tím vystavují. Navíc je odpovědností statutárních orgánů jednat při výběru smluvních partnerů s péčí řádného hospodáře, aby společnosti nevznikala újma například tím, že se obchod uzavře se společností, která je předlužená a není schopná dostát svým závazkům. Za porušení povinnosti ukládat do sbírky listin požadované dokumenty, tj. výroční zprávu a účetní závěrku, po případném ověření auditorem a schválení valnou hromadou společnosti, hrozí řada sankcí vyplývajících z různých právních předpisů. Uložení nejpřísnější finanční sankce hrozí ze strany finančního úřadu a dosahuje výše až tří procent aktiv společnosti, která povinnost porušila. Vedení společností si mnohdy neuvědomuje, že nesplněním zveřejňovací povinnosti se management, ale i samotná společnost vystavuje riziku spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Za tento trestný čin lze uložit trest odnětí svobody až do výše dvou let nebo zákaz činnosti. Samotné společnosti by v této souvislosti mohl být uložen peněžitý trest. Státní orgány mohou stíhat tento trestný čin až po dobu pěti let, než dojde k promlčení trestnosti. Nakonec může vynucovat splnění této povinnosti i rejstříkový soud uložením pokuty až 20 000 Kč. Stát sice povinnost zveřejňovat účetní závěrky a výroční zprávy nijak koncepčně nesankcionuje, došlo jen k pár případům, kdy se tak například ze strany finančních úřadů stalo. Riziko sankce tedy bývá značně podceňované. Vzhledem k tomu, že porušování této povinnosti, které je možné jednoduše zjistit a ověřit, může být zneužito v rámci konkurenčního boje, doporučujeme v tomto ohledu co nejvyšší obezřetnost. Většina sankcí byla totiž uložena na základě podnětu vzneseného třetí stranou. Navíc se přístup orgánů k vymáhání této povinnosti může zásadně změnit, jedná se o milionové částky, které by mohly obohatit státní rozpočet. 02 Dne 1. dubna 2012 vstoupil v účinnost zákon o specifických zdravotních službách, který kromě jiných oblastí upravuje také podmínky poskytování pracovnělékařských služeb, jako je provádění vstupních a výstupních lékařských prohlídek. Zaměstnavatelům však zákon s výjimkou povinnosti hradit tyto služby umožnil postupovat podle staré úpravy až do 31. března 2013. Po uplynutí přechodného období budou zaměstnavatelé od 1. dubna 2013 povinni zajistit, aby se uchazeč o zaměstnání podrobil vstupní lékařské prohlídce, a to ještě před uzavřením pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Původně zákon o specifických zdravotních službách požadoval, aby se vstupní lékařské prohlídce povinně podrobovaly všechny osoby, které měly uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Tato povinnost se však setkala s kritikou odborné veřejnosti. Podle novely, která byla nedávno schválena Parlamentem ČR, se budou osoby pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr povinny podrobit vstupní prohlídce pouze v případě, že budou vykonávat práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví považována za rizikovou, nebo práci, pro jejíž výkon podmínku zdravotní způsobilosti stanoví jiný právní předpis. Významným důsledkem porušení povinnosti zaměstnavatele zajistit, aby se uchazeč o zaměstnání podrobil vstupní prohlídce, bude skutečnost, že bude považován za zdravotně nezpůsobilého pro výkon dané práce. Vzhledem k tomu, že je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práci, která neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti, bude vystaven riziku uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt na úseku bezpečnosti práce ze strany inspekce práce, a to až do výše 2 mil. Kč. Ačkoli žádný zákon nechrání před vlastní lehkomyslností, novela zákona o spotřebitelském úvěru alespoň nově nabízí jistou ochranu pro uživatele tohoto typu úvěrů, kteří ne vždy vstupují do smluvního vztahu, jehož podmínky mohou podle svého uvážení měnit. Novela také z tohoto důvodu zavádí základní obsahové a formální náležitosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Zamezuje tak zneužití postavení poskytovatele či zprostředkovatele úvěru na úkor spotřebitele tím, že pevně stanovuje základní rysy a omezuje možnosti volitelných ustanovení smluvního vztahu ze strany poskytovatele. Mimo zdánlivě banálního požadavku velikosti písma u obecných podmínek tak například zavádí povinnost dohody o ceně za zprostředkování úvěru přímo ve smlouvě, je-li úvěr poskytován prostřednictvím zprostředkovatele. Přináší i právo klientům zprostředkovatelů na odstoupení od smlouvy, pokud zprostředkovatel do 14 dnů nezajistí uzavření smlouvy, současně mají nárok na vrácení poplatku za zprostředkování. V roce 2013 už nebude možné poskytnout úvěr či požadovat jeho zajištění pomocí tzv. bianko směnek či šeků ani požadovat neúměrně vyšší hodnotu zajištění, než je hodnota poskytnutého úvěru (např. zástavou nemovitosti u nízkých úvěrů). Novela takto bojuje proti tzv. predátorům, kteří zejména těží z realizace zajištění úvěru. Jednou ze zásadních změn, kterou novela přináší je stanovení povinnosti poskytovatele prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Poskytovatel musí s odbornou péčí zhodnotit příjmy a výdaje spotřebitele a na základě těchto informací pak úvěr může poskytnout. Nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy použít tzv. telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou (linky začínající 9), které zpravidla několikanásobně převyšují standardní sazbu hovoru, je zakázáno. Při porušení uložených zákonných povinností pak poskytovateli hrozí pokuta až 20 000 000 Kč. I nadále tedy oblast regulace spotřebitelských úvěrů vyžaduje mimořádnou pozornost nejen spotřebitelů, ale zejména poskytovatelů, neboť účelem novely je pouze zajistit vyšší ochranu spotřebitele, nikoli rizika úplně odstranit.