Finanční analýza podnikové sféry

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Únor 213 Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za 1. pololetí 212 1

O B S A H... STRANA 1. ÚVOD... 5 2. NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM... 8 2.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...8 2.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...9 2.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...11 2.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...12 2.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...14 3. PRŮMYSL... 17 3.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...17 3.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...18 3.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...2 3.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...21 3.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...22 4. DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA... 26 4.1 Ekonomický zisk celkem...26 4.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...27 4.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...28 4.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...3 4.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...31 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL... 34 5.1 Ekonomický zisk celkem a podle odvětví...34 5.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...35 5.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...36 5.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...38 5.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...39 6. ENERGETIKA... 43 6.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...43 6.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...44 6.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...45 6.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...47 6.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...48 7. VODA A ODPADY... 51 7.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...51 7.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...52 7.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...53 7.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...55 7.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...56 8. STAVEBNICTVÍ... 59 8.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...59 2

8.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...6 8.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...61 8.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...63 8.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...64 9. VÝSTAVBA BUDOV... 67 9.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...67 9.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...68 9.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...69 9.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...71 9.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...72 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ... 75 1.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...75 1.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...76 1.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...77 1.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...79 1.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...8 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI... 83 11.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...83 11.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...84 11.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...85 11.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...87 11.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...88 12. VYBRANÉ SLUŽBY... 91 12.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...91 12.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...92 12.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...93 12.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...95 12.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...96 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY... 99 13.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...99 13.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...1 13.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...11 13.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...13 13.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...14 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ... 17 14.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...17 14.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...18 14.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...19 14.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...111 14.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...112 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI... 115 3

15.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...115 15.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...116 15.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...117 15.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...119 15.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...12 16. METODICKÁ ČÁST... 123 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost...123 16.2 Použitá metoda finanční analýzy...126 16.2.1 Finanční controlling... 126 16.2.2 Controlling rizik... 13 16.3 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku)...135 17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH... 137 18. SEZNAM PŘÍLOH... 137 4

1. ÚVOD Finanční analýza podnikové sféry za 1. pololetí 212 se soustřeďuje na měření ekonomických výsledků odvětví. V pojetí Finanční analýzy je za úspěšné odvětví považováno odvětví, ve kterém převažují podniky tvořící hodnotu pro své majitele. Takový podnik má rentabilitu vlastního kapitálu (vkladu majitele do podniku) vyšší, než je alternativní náklad na vlastní kapitál (očekávaná rentabilita vzhledem k rizikovosti podnikání v daném odvětví, zadluženosti podniku a dalším faktorům). Když podnik tvoří hodnotu, je majitel spokojen s výkonností podniku. Hodnocení tvorby hodnoty pro majitele představuje konkurenceschopnost z pohledu majitelů podniků. Spokojený majitel má zájem na rozvoji takovéhoto stroje na peníze a je ochoten do něj dále investovat a to nejen do kapitálu, ale i do hlavního hybatele úspěchu podniku, tj. do zaměstnanců. Spokojení majitelé, spokojení zaměstnanci a vyrábějící podnik mají multiplikační efekt pro navazující kooperační vztahy a znamenají přínos pro rozvoj ekonomiky a pro státní rozpočet. Cílem Finanční analýzy podnikové sféry je analyzovat vývoj odvětví, jejichž výkonnost se odráží v souhrnném ukazateli tvorby HDP. Tato mezo úroveň je rozhraním mezi makro a mikro ekonomikou. V rámci makroekonomických dat jsou zveřejňována data za tvorbu HDP dle odvětví jen do úrovně 1 místa CZ-NACE, označována jako tvorba HPH. K podrobnějšímu pohledu na odvětví (na úrovni 2 míst CZ-NACE) můžeme dojít pouze agregováním podnikových dat. Zdrojem dat pro Finanční analýzu je statistické šetření ČSÚ. Tokové ukazatele jsou sledovány výkazem P 3-4, kdy je pokryto celé velikostní spektrum podniků a živností (dopočty za firmy s -19 zaměstnanci, výběrem za podniky s 2-49 zaměstnanci a celoplošným šetřením u podniků s 5 a více zaměstnanci). Stavové ukazatele a vybrané tokové ukazatele sleduje výkaz P 6-4 plošně u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců. Jedinečnost zpracování dat pro Finanční analýzu spočívá v kombinaci individuálních dat z výše řečených dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Z těchto dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky a následně agregovány. Základna pro zpracování Finanční analýzy byla sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti a věcné správnosti. V grafu č. 1.1 jsou podíly podniků ve finanční analýze na počtu zaměstnanců, přidané hodnotě a obratu na celé ekonomice, tj. na všech podnicích včetně živnostníků. Finanční analýza obsahuje prakticky všechny velké podniky a část středních podniků. Reprezentativnost vzorku podniků z finanční analýzy je poměrně vysoká. Pro lepší zasazení podniků z finanční analýzy (FA) do celé ekonomiky (Celkem) jsme spočetli produktivitu práce (Graf č. 1.2). Až na Ostatní služby je produktivita práce ve finanční analýze výrazně vyšší. V grafu č. 1.3 je podíl produktivity práce ve finanční analýze k ekonomice celkem. Vybrané podniky do finanční analýzy jsou výrazně produktivnější. 5

Graf č. 1.1 Podíly podniků z finanční analýzy na celém odvětví Pracovníci % 1% 9,6% A Zemědělství, lesnictví a rybářství Přidaná hodnota 2% 3% Obrat 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% 21,7% 16,6% 81,9% B Těžba a dobývání 4,9% C Zpracovatelský průmysl 55,6% 93,1% 9,% 66,% 67,5% D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 81,5% 89,1% 47,5% 52,5% 46,% E Voda a odpady 43,% Průmysl (B+C+D+E) 15,4% F Stavebnictví 71,1% 24,6% 27,% 23,3% Vybrané služby (G až N bez K) 6,7% 32,9% 37,7% 19,% 16,5% 17,2% Ostatní služby (P až S) 3,% Nefinanční podniky (bez K) 44,3% 52,% Graf č. 1.2 Porovnání produktivity práce (Přidaná hodnota na zaměstnance) v Kč/osoba Celkem FA 2 4 6 8 A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) Nefinanční podniky (bez K) Graf č. 1.3 Podíl produktivity práce - Finanční analýza/odvětví celkem A Zemědělství, lesnictví a rybářství 225% B Těžba a dobývání 114% C Zpracovatelský průmysl 136% D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 121% E Voda a odpady 11% Průmysl (B+C+D+E) 141% F Stavebnictví 16% Vybrané služby (G až N bez K) 141% Ostatní služby (P až S) 87% Nefinanční podniky (bez K) 148% % 5% 1% 6 15% 2% 25%

Na Obr. 1.2 je členění Finanční analýzy podle navazujících CZ-NACE (odvětvové členění). Podbarvená odvětví jsou předmětem Finanční analýzy. V tabulkové části Finanční analýzy jsou data i za neanalyzovaná odvětví a to v členění na 2 místa klasifikace CZ-NACE. Odvětvové členění je základem Finanční analýzy. Vedle toho je v každé kapitole také pohled podle Institucionálních sektorů (vlastnictví) a podle úrovně tvorby hodnoty pro majitele (konkurenceschopnosti). Tyto kapitoly obsahují pohled na vývoj hodnoty Ekonomického zisku (EVA), počtu zaměstnanců a obratu v čase. Každá kapitola je zakončena pohledem na příčinný pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. Obr. 1.2 Vazby vybraných CZ-NACE ve Finanční analýze Nefinanční podniky (bez K) Zemědělství Průmysl (B+C+D+E) Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba, rozvod el.,plynu a chladu Voda a odpady Stavebnictví Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) Pramen: MPO 7 Velko a malo obchod a opravy Doprava skladování a Informační komunikační činnosti a

2. NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 2.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací Hodnota ekonomického zisku (EVA) je nejsyntetičtějším ukazatelem konkurenceschopnosti podniku. Kladná hodnota značí, že podnik je konkurenceschopný v daném období. Hodnota EVA za nefinanční podniky je jejím součtem za jednotlivé podniky. Nefinanční podniky jako celek (bez agregace K, což jsou finanční služby) byly v období 1. čtvrtletí 211 až 1. čtvrtletí 212 v záporných hodnotách, tedy z tohoto pohledu méně efektivní (Graf č. 2.1). Až ve 2. čtvrtletí 212 se hodnota EVA dostala do kladných hodnot, paradoxně při současném prohloubení recese celkové ekonomiky. První tři čtvrtletí roku 211 hodnota EVA klesala a od posledního čtvrtletí 211 nabrala pozitivní trend. Nefinanční podniky jsme také rozdělili do několika skupin podle klasifikace CZ-NACE: Zemědělství, lesnictví a rybářství, Průmysl, Stavebnictví, Vybrané služby a Ostatní služby, kdy Zemědělství, lesnictví a rybářství a Ostatní služby uvádíme pro úplnost agregátu nefinančních podniků. Dále se podrobněji budeme věnovat pouze průmyslu, stavebnictví a vybraným službám, tj. odvětvím v kompetenci MPO ČR. Kladných hodnot EVA dosáhl pouze průmysl a to během prvního pololetí 211 a také prvního pololetí 212. Ostatní agregace se pohybovaly neustále pod nulou. Zcela nejhorších výsledků dosahují vybrané služby. Z grafu 2.1 je vidět, že tahounem v tvorbě ekonomického zisku je průmysl. Graf č. 2.1 EVA nefinanční podniky (v mld. Kč) Nefinanční podniky (bez K) Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) A Zemědělství, lesnictví a rybářství Ostatní služby (P až S) 16, 12, 8, 4,, -4, -8, -12, -16, Graf č. 2.2 ukazuje počet zaměstnanců, graf č. 2.3 podíl jednotlivých agregací nefinančních podniků na obratu (součet tržeb za prodej zboží a výkonů). Nejvýznamnějšími agregacemi jsou průmysl, vybrané služby a stavebnictví. Celkový počet zaměstnanců v nefinanční sféře v 1. pololetí 212 meziročně mírně klesl o 1,3%. Nejvíce poklesla zaměstnanost v zemědělství (o 2,1%) a ve stavebnictví (o 1,6%). Ovšem ve stejném období ve službách narostl počet zaměstnanců o,7% a v průmyslu o,4%. Obrat měl příznivější vývoj, když za nefinanční sféru se meziročně zvýšil o 4,8%, přičemž největší růst zaznamenal průmysl a to o 7,9%. Naproti tomu nejvíce poklesl obrat ve stavebnictví. 8

Graf č. 2.2 Počet zaměstnanců A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) 1 9 3 971 31 19 31 285 31 248 3 963 31 83 35 57 35 73 34 551 32 862 295 228 294 361 4 744 41 23 41 129 4 919 37 95 38 473 526 413 53 189 532 345 533 762 532 319 532 732 9 739 9 677 9 739 9 699 9 316 9 477 8 7 6 5 4 3 2 1 Graf č. 2.3 Podíl na obratu A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) 1,%,8%,7%,7%,7%,7%,7% 32,3% 33,2% 33,7% 33,6% 3,9% 31,9% 2,3% 3,% 3,4% 3,5% 1,9% 2,5% 64,1% 62,6% 61,7% 61,6% 66,% 64,4%,6%,5%,6%,5%,5%,5% 9,% 8,% 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% 2.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Vývoj hodnoty ekonomického zisku podniků podle jejich většinového vlastnictví (institucionálních sektorů) znázorňuje graf č. 2.4. Podniky pod státní a pod domácí soukromou kontrolou po celé sledované období netvořily hodnotu. Naproti tomu podniky pod zahraniční kontrolou hodnotu tvořily v 1. čtvrtletí 211 a ve 2. čtvrtletí 212. Jinak byly také v záporných hodnotách EVA. Jednoznačně podniky pod zahraniční kontrolou byly hlavním tahounem konkurenceschopnosti. V grafech č. 2.5 a 2.6 je počet zaměstnanců a podíl na obratu podle institucionálních sektorů. Z obou grafů je opět patrná dominance podniků pod zahraniční kontrolou. 9

Graf č. 2.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Nefinanční podniky (bez K) 15, 1, 9,6 55, 5, 2,5, -3,5-4,2-16, -18,1-5, -17,4-2,1-43,1-76,4-67, -51,4-22, -36,4-49,6-49,7-51,8-8,5-45,9-38,2-27,2-18, -1, -121,5-15, Graf č. 2.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 1 9 8 7 6 532 6 535 79 537 783 539 558 536 946 536 561 223 935 225 28 225 982 226 21 225 11 225 967 156 983 156 784 155 282 152 732 143 821 143 598 5 4 3 2 1 Graf č. 2.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% 8% 7% 67,2% 67,1% 66,7% 66,6% 67,3% 67,% 2,7% 21,2% 21,4% 21,2% 2,1% 2,6% 12,1% 11,8% 11,9% 12,1% 12,6% 12,4% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 1

2.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Nejzajímavější pohled na podniky je prostřednictvím jejich vztahu k tvorbě hodnoty1. Vycházíme z předpokladu, že úspěch v konkurenčním boji se dříve nebo později musí objevit ve finanční oblasti podniky musí svému majiteli přinášet hodnotu. Z tohoto pohledu jsme podniky rozdělili do čtyř skupin. I. skupina (označená TH tvoří hodnotu) obsahuje podniky tvořící hodnotu pro své majitele, tj. mají rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) vyšší než alternativní náklad na vlastní kapitál (re). Jde o podniky dosahující excelentní konkurenceschopnosti. Zajímavé je, že i když nefinanční podniky jako celek vykazují záporné hodnoty EVA, existují v rámci nich vynikající podniky, které se drží stále, s menšími sezónními výkyvy, na stabilních kladných hodnotách EVA. Ve II. skupině (označené RF risk free) jsou podniky mající hodnotu ROE vyšší než bezrizikovou sazbu, ale nižší než alternativní náklad na vlastní kapitál. Jedná se o poměrně dobře konkurenceschopné podniky, kterým k tvorbě hodnoty trochu ROE chybí. Tato skupina dosahuje přibližně stabilní záporné hodnoty EVA. Do III. skupiny (označení ZI - ziskové) se dostaly podniky, které mají kladný čistý zisk, ale jejich ROE je nižší než bezriziková sazba. Jde o podniky s nižší konkurenceschopností. V poslední IV. skupině (označení ZT - ztrátové) jsou podniky ve ztrátě nebo podniky se záporných vlastním kapitálem. Jedná se o podniky v kritickém stavu. V grafu č. 2.7 je velikost tvorby hodnoty (EVA) podle kategorií tvorby hodnoty. Tvůrci hodnoty, podniky ze skupiny TH, v roce 211 postupně tvorbu hodnoty snižovali, ale v roce 212 tvorbu hodnoty začali opět zvyšovat. Největší ničitel hodnoty, skupina podniků ZT, měla opačný vývoj. Během roku 211 se jejich záporné hodnoty zlepšovaly, avšak v 1. čtvrtletí 212 svou hodnotu EVA výrazně zhoršila, ve 2. čtvrtletí 212 se opět mírně zlepšila. Zajímavé je, že rozdíl tvorby hodnoty obou skupin (TH a ZT) se během roku 211 rychle snižoval, což mělo pozitivní vliv na celkový vývoj EVA. V roce 212 se rozdíl zvýšil, ovšem nárůst tvorby hodnoty skupinou TH převážil, což způsobilo pozitivní vývoj celkové hodnoty EVA. Graf č. 2.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT Nefinanční podniky (bez K) 3, 273,3 25, 2, 22,2 19,9 147,4 15, 12, 111,8 1, 55, 5,, -5, -34,4-67, -57, -47,4-76,4-66,7-1, -19,8-15, -48,8-52,1-72,5-121,5-117, -45,9-41,1-47,9-45,3-52,1-79, -91,9-18, -12,9-159,1-166,5-2, 1 Podrobněji v metodické části analýzy. 11

Význam jednotlivých skupin podniků si můžeme ilustrovat v grafech č. 2.8, kde je počet zaměstnanců a č. 2.9, kde jsou podíly na obratu podle jednotlivých kategorií podniků. Skupina TH zaměstnává přibližně třetinu lidí a podílí se více než 5% na obratu. Podniky z této skupiny jsou nejvýkonnější. Graf č. 2.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT 1 9 8 226 283 7 6 5 12 494 179 586 155 143 169 448 253 68 145 343 166 799 21 545 266 258 253 396 74 853 51 571 229 958 246 936 242 829 337 211 35 25 316 543 38 47 4 187 278 266 217 3 2 371 179 377 778 1 Graf č. 2.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 1% 9% 8% 17,8% 8,6% 19,8% 18,9% 1,1% 11,8% 14,8% 14,% 19,5% 8,3% 16,5% 5,8% 7% 6% 19,9% 21,9% 25,7% 26,3% 43,6% 44,9% 2,2% 25,% 5% 4% 3% 53,6% 2% 48,2% 51,9% 52,7% 1% % 2.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů Velmi zajímavý je kombinovaný pohled podle institucionálních sektorů podle skupin tvorby hodnoty. V grafu č. 2.1 jsou hodnoty EVA v I. skupině podniků podle institucionálních sektorů. V grafech č 2.11 a 2.12 je počet zaměstnanců a podíl na obratu. Ve skupině nejlepších podniků zcela jasně dominují podniky pod zahraniční kontrolou. 12

Graf č. 2.1 EVA I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Nefinanční podniky (bez K) 3, 273,3 25, 21,5 22,2 19,9 2, 147,4 15, 137,4 132,7 12, 111,8 17,9 1, 9,2 5, 31,8 26,4 2,6 18,8 84,6 33,8 31, 12,5 17,3 1,7 31,9 3,9 16,5, Graf č. 2.11 Počet zaměstnanců I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů 4 35 3 25 2 255 364 261 897 234 28 23 495 63 563 66 722 267 174 268 586 82 99 84 364 15 1 5 58 741 72 346 23 15 15 782 18 953 11 19 21 96 24 827 Graf č. 2.12 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu I. skupiny tvorby hodnoty 1% 9% 8% 7% 65,2% 67,3% 16,3% 15,2% 17,6% 18,5% 17,5% 66,5% 67,2% 67,3% 69,1% 17,2% 16,% 13,9% 13,3% 16,3% 16,8% 18,8% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 13

2.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA Příčinný pohled na meziroční (pololetí 212 oproti pololetí 211) vývoj hodnoty EVA u nefinančních podniků celkem je na Obr. 2.1. Meziročně se hodnota EVA zvýšila o 131 41 mil. Kč, což je velmi pozitivní. Ještě pozitivnější zpráva je, že celé toto zvýšení bylo taženo zejména zlepšením hodnoty spreadu, což způsobilo zvýšení hodnoty EVA o 13 5 mil. Kč. Změna investice (vlastního kapitálu) působila na změnu EVA také pozitivně a způsobila její nárůst o 1 45 mil. Kč. Na zvýšení hodnoty spreadu se podílel především vysoký nárůst hodnoty ROE, který způsobil zvýšení EVA o 131 454 mil. Kč. V posledním patře pyramidového rozkladu na obr. 2.1 je souhrnný vliv ukazatelů působících na tvorbu EBIT ( tvorbu koláče k rozdělení ), dělení EBIT ( dělení koláče ), stabilitu (za jaké finanční stability se tvorba a dělení koláče dělo) a ostatních ukazatelů (jako např. bezrizikové sazby). Tvorba EBIT, tj. koláče k rozdělení, se mírně zlepšila a způsobila růst hodnoty EVA o 2 32 mil. Kč. Nejvyšší pozitivní vliv na vzrůst hodnoty EVA mělo zlepšení dělení EBIT (především vliv změny kapitálové struktury a ceny úvěrů), tj. růst EVA o 1 722 mil. Kč. Vývoj finanční stability způsobil mírný nárůst hodnoty EVA o 2 289 mil. Kč a vliv ostatních faktorů způsobil nárůst hodnoty EVA o 24 961 mil. Kč. Jediný negativní vliv měl nárůst rizika (re) a to -1 448 mil. Kč. V grafu č. 2.13 jsou souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty EVA. Obr. 2.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -76 427 54 983 131 41 Ukazatel 1.Pol.211 1.Pol.212 Vliv Spread (ROE-re) -2,76% 1,95% 13 5 Investice (VK) 2 773 851 2 824 84 1 45 ROE 1,65% 15,4% 131 454 Tvorba EBIT 2 32 re 13,41% 13,46% -1 448 Dělení EBIT 1 722 Stabilita 2 289 Ostatní 24 961 Za vlivy na změnu hodnoty EVA je nutno vidět změny dílčích ukazatelů. V grafu č. 2.14 je porovnán vývoj hodnoty spreadu, ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf. Spread se meziročně (pololetí 212/pololetí 211) zvýšil o neuvěřitelných 4,71 proc. bodu, což, jak jsme již konstatovali, zvýšilo hodnotu EVA o 13 5 mil. Kč. Každá setina proc. bodu spreadu znamená změnu hodnoty EVA o 27,6 mld. Kč. To samé platí i o ROE a re. 14

Graf č. 2.13 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA 131 41 Spread 13 5 Investice 1 45 ROE re 131 454-1 448 Tvorba EBIT 2 32 Dělení EBIT 1 722 Stabilita 2 289 Ostatní -2 24 961 2 4 6 8 1 12 14 Graf č. 2.14 Spread (ROE-re) 2,% 15,% 1,% 5,%,% -5,% -1,% Spread ROE re rf -2,34% 1,49% 12,83% 3,86% -2,76% 1,65% 13,41% 3,79% -4,32% 9,5% 13,37% 3,59% -3,85% 8,77% 12,62% 3,51% -1,6% 1,68% 12,28% 3,2% 1,95% 15,4% 13,46% 2,87% Tvorbu EBIT ovlivňuje především hodnota ukazatele Produkční síla, která je ovlivňována marží (EBIT/Obrat) a obratem aktiv (Obrat/Aktiva). Vývoj hodnot těchto ukazatelů zachycuje graf č. 2.15. Meziročně nastal nárůst produkční síly a hodnoty marže i obratu aktiv Důsledkem vývoje těchto ukazatelů je zvýšení tvorby EBIT a tím i velikosti koláče k rozdělení. Dělení EBIT lze charakterizovat pomocí více ukazatelů, přičemž pravděpodobně nejdůležitějším je velikost a struktura úročeného kapitálu (graf č. 2.16). Velikost úročeného, tj. kapitálu co není zdarma, se meziročně mírně snížila, což příznivě působilo na růst hodnoty EVA (za menší část kapitálu pasiv musíme něco platit). Při poklesu ceny úvěrů velmi mírně narostl podíl cizího úročeného kapitálu při současném poklesu podílu vlastního kapitálu (převážil pozitivní vliv na hodnotu ROE před negativním vlivem na riziko). Opět pozitivní vliv daný změnou struktury kapitálu na hodnotu EVA. Stabilitu si můžeme charakterizovat pomocí hodnoty likvidity (graf č. 2.17). Celková likvidita meziročně vzrostla a její struktura se změnila ve prospěch podílu finančního majetku (nejlikvidnější část aktiv) a v neprospěch podílu zásob (nejméně likvidní část). Vcelku to znamenalo mírný pozitivní vliv na hodnotu EVA. V ostatních vlivech je největším hybatelem nárůstu EVA pokles meziroční bezrizikové sazby. 15

Graf č. 2.15 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 8,% 1,4 7,% 1,2 6,% 1, 5,% 4,%,98 3,%,96 2,%,94 1,%,% EBIT/Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 6,79% 7,2%,97 5,92% 5,85% 1,1 5,32% 5,28% 1,1 5,33% 5,2% 1,2 6,82% 6,63% 1,3 6,14% 6,% 1,2 Graf č. 2.16 Struktura úročeného kapitálu 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% (BU+O)/Aktiva VK/Aktiva 15,1% 49,8% 15,23% 48,96% 15,62% 49,71% 15,97% 49,16% 15,69% 49,21% 15,72% 48,1%,3,89,3,29,85,34 Graf č. 2.17 Likvidita 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Zásoby Pohledávky Finanční majetek,3,97,29,28,86,28,31,89,3 16,3,87,32,92

3. PRŮMYSL 3.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací V průmyslu se v průběhu 1. pololetí ukazatel EVA vyvíjel meziročně protichůdně s vývojem ekonomiky, měřeným HDP. Zatímco recesí zasažená ekonomika prohlubovala svůj pokles, v průmyslu tvorba EVA výrazně narůstala (viz graf č. 3.1). Nositeli růstu byla energetika a zpracovatelský průmysl. Tohoto zvýšení EVA bylo dosaženo při meziročním zpomalování růstu průmyslové produkce, celkových tržeb i tržeb z vývozu a to za zhoršujících se ekonomických podmínek pro průmyslové firmy, kdy ceny průmyslových výrobců zpomalovaly svůj meziroční růst. Nepříznivá byla také směnná relace, kdy ceny dovozu rostly rychleji než ceny vývozu (včetně vlivu vývoje kurzu). Tyto vlivy působily na jednotlivá odvětví i podniky v průmyslu diferencovaně podle struktury jejich vstupů a výstupů. Na zlepšení ukazatele EVA v 1. pololetí 212 měl zásadní vliv meziroční i mezičtvrtletní pokles bezrizikové sazby (výnosnost 1-ti letých státních dluhopisů). Graf č. 3.1 EVA průmysl (v mld. Kč) Průmysl (B+C+D+E) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, -2, -4, -6, Graf č. 3.2 Počet zaměstnanců B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady 6 5 22 518 21 296 22 564 21 19 22 57 21 235 22 57 21 261 22 413 21 316 22 354 21 339 453 996 456 992 459 115 46 551 46 485 46 66 4 3 2 1 28 62 29 443 29 426 29 381 28 15 28 973 17

Ve vývoji zaměstnanosti nedošlo k výrazným změnám, kdy v největším odvětví zpracovatelského průmyslu meziročně počet zaměstnanců narostl, ale ve 2. čtvrtletí 212 se oproti 1. čtvrtletí 212 snížil (viz graf č. 3.2). U obratu je patrné meziroční zvýšení podílu energetiky na úkor zpracovatelského průmyslu (viz graf 3.3). Graf č. 3.3 Podíl na obratu B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 1,% 1,6% 1,6% 1,6% 1,4% 1,5% 28,7% 26,6% 26,1% 27,1% 29,8% 27,5% 67,5% 69,2% 69,7% 68,8% 66,7% 68,7% 2,1% 9,% 8,% E Voda a odpady 1,6% 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% 2,3% 2,6% 2,6% 2,5% 2,3% 3.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Z grafu 3.4 je zřejmé, že soukromé domácí podniky po celé sledované období zůstaly v záporných hodnotách tvorby EVA, když se meziročně tyto hodnoty zlepšily, zatímco podniky pod státní kontrolou zůstaly po celou dobu v kladných hodnotách. Je to dáno strukturou podniků, ovlivněnou energetickými společnostmi. Ve výsledcích podniků, pod zahraniční kontrolou, jejichž výsledky velmi oscilují, se promítají tržní a konjunkturální vlivy. V meziročním vývoji zaměstnanosti a obratu byly patrné protichůdné tendence u podniků pod státní kontrolou a domácích soukromých firem, kdy při poklesu zaměstnanosti u státních podniků vzrostl podíl na obratu, zatímco u domácích soukromých firem byl růst zaměstnanosti doprovázen poklesem podílu na obratu. U zahraničních firem byl meziroční růst zaměstnanosti v souladu s růstem podílu na obratu (graf č. 3.5 a graf č. 3.6). Soulad vývoje obou ukazatelů si zahraniční firmy udržely i mezi 1. a 2. čtvrtletím 212, avšak tentokrát se jednalo o pokles. U soukromých domácích a státních firem při mezičtvrtletním poklesu zaměstnanosti vzrostl jejich podíl na obratu. 18

Graf č. 3.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Průmysl (B+C+D+E) 16, 138,2 14, 121,5 12, 1, 8, 57,1 6, 41,6 4, 33,8 31,6 2,2 2, 24,9 13,6 6,7 6,7 4,2 24,4 3,7, -1,2-2, -13,5-4, -1,6-25,5-8,8-2,4-2,3-39,9-23,8-7,7-6, Graf č. 3.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 6 5 4 35 166 353 22 354 98 356 79 355 484 355 373 148 566 149 419 149 96 15 21 149 759 15 295 3 2 1 27 681 27 568 27 53 27 482 27 76 27 63 Graf č. 3.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% 8% 7% 69,2% 69,4% 69,1% 68,9% 69,6% 69,7% 17,8% 18,1% 18,1% 17,9% 17,1% 17,3% 13,% 12,5% 12,8% 13,2% 13,3% 13,% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 19

3.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska tvorby EVA se meziročně výrazně zvýšila váha nejlepší skupiny podniků (jediné, které tvoří hodnotu), a to i v průběhu 1. pololetí 212 (graf č. 3.7). Graf č. 3.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT Průmysl (B+C+D+E) 25, 224,5 2, 153,2 15, 136,1 138,2 15,2 1, 82,8 77,2 57,1 5, 41,6 6,7, -17,1-17,9-21, -24,3-5, -53,2-59,5-25,5-26,6-34,8-41,3-27,9-39,9-3,7-12,9-23,4-59,8-64,2-11,2-26,9-48,2-1, Výrazné posílení úlohy nejvýkonnějších podniků je patrné i z vývoje zaměstnanosti a podílu na obratu (graf č. 3.8 a graf č. 3.9). Příznivé je snížení váhy nejhorších podniků (ztrátové, nebo se záporným vlastním jměním). Graf č. 3.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT 6 5 4 3 15 457 9 718 93 337 93 537 37 521 53 653 64 983 74 621 14 219 137 861 243 216 247 957 152 581 151 441 221 443 214 163 9 787 25 72 7 384 27 854 126 716 154 69 289 97 28 424 2 1 2

Graf č. 3.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 1% 12,4% 9% 18,5% 13,2% 18,% 9,4% 8% 8,4% 1,8% 6,% 9,4% 14,6% 15,9% 7% 1,1% 12,8% 21,4% 15,9% 19,1% 2,2% 19,6% 53,9% 51,% 52,7% 6% 5% 4% 62,3% 3% 61,9% 62,5% 2% 1% % 3.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů Ve struktuře nejlepších podniků podle institucionálních sektorů převládají firmy pod zahraniční kontrolou, s výrazným meziročním růstem, zejména ve 2. čtvrtletí 212. Zvýšení své role zaznamenaly v této skupině i firmy pod státní kontrolou a domácí soukromé firmy (graf č. 3.1). Při porovnání podílu sektorů v I. skupině podniků na zaměstnanosti a obratu (graf. č. 3.11 a graf č. 3.12), je u státního sektoru patrný výrazně nižší podíl na zaměstnanosti oproti podílu na obratu. Je to dáno zejména charakterem odvětví v tomto sektoru, kde převažují energetické firmy. Graf č. 3.1 EVA I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Průmysl (B+C+D+E) 25, 224,5 2, 178,1 153,2 15, 136,1 15,2 1, 1,5 91,5 82,8 77,2 72,3 6,4 57,1 5, 26,1 29,4 18,5 19,6 13,3 1,9 11,5 23,3 9,8 1,3 29,1 17,3, 21

Graf č. 3.11 Počet zaměstnanců I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů 35 3 25 2 15 191 71 211 386 26 145 64 34 6 85 181 578 164 484 159 122 43 995 45 82 1 5 38 534 53 347 13 611 13 33 12 965 9 221 13 47 14 194 Graf č. 3.12 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu I. skupiny tvorby hodnoty 1% 9% 8% 7% 65,5% 64,5% 66,1% 64,9% 68,1% 12,8% 12,1% 11,1% 14,5% 11,9% 19,4% 21,8% 23,4% 22,8% 2,7% 2,% 67,8% 6% 5% 4% 3% 12,8% 2% 1% % 3.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA Příčinný pohled na meziroční (pololetí 212 oproti pololetí 211) vývoj hodnoty EVA u nefinančních podniků celkem je na Obr. 3.1. Meziročně se hodnota EVA zvýšila o 131 476 mil. Kč, což je velmi pozitivní. Průmysl tvoří celý nárůst hodnoty EVA nefinančních podniků. Dobré je, že celé toto zvýšení bylo taženo zejména zlepšením hodnoty spreadu, což způsobilo zvýšení hodnoty EVA o 131 83 mil. Kč. Na zvýšení hodnoty spreadu se podílel především vysoký nárůst hodnoty ROE, který způsobil zvýšení EVA o 116 541 mil. Kč. Také pokles rizika byl pozitivní a způsobil nárůst hodnoty EVA o 15 289 mil. Kč. V posledním patře pyramidového rozkladu na obr. 3.1 je souhrnný vliv ukazatelů působících na tvorbu EBIT ( tvorbu koláče k rozdělení ), dělení EBIT ( dělení koláče ), stabilitu (za jaké finanční stability se tvorba a dělení koláče dělo) a ostatních ukazatelů (jako např. bezrizikové sazby). Tvorba EBIT se mírně zlepšila a způsobila růst hodnoty EVA o 658 mil. Kč. Nejvyšší pozitivní vliv na vzrůst hodnoty EVA mělo zlepšení dělení EBIT (především vliv změny kapitálové 22

struktury a ceny úvěrů), tj. růst EVA o 113 135 mil. Kč. V grafu č. 2.13 jsou souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty EVA. Obr. 3.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA 6 723 138 198 131 476 Ukazatel 1.Pol.211 1.Pol.212 Vliv Spread (ROE-re),42% 8,17% 131 83 Investice (VK) 1 66 794 1 691 48-354 ROE 14,2% 2,87% 116 541 re 13,6% 12,7% 15 289 Tvorba EBIT 658 Dělení EBIT 113 135 Stabilita 2 39 Ostatní 15 647 Graf č. 3.13 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA 131 476 Spread 131 83 Investice -354 ROE 116 541 re 15 289 Tvorba EBIT 658 Dělení EBIT 113 135 Stabilita 2 39 Ostatní -2 15 647 2 4 6 8 1 12 14 V grafu č. 3.14 je přehledný vývoj hodnot ukazatelů spreadu, ROE, re a rf. Hodnota ROE byla nižší než re pouze v druhém pololetí 211. Pozitivní je, že ROE se drželo po celé období vysoko nad bezrizikovou sazbou. V grafech č. 3.15 až 3.17 je vývoj vybraných ukazatelů finanční analýzy. V oblasti tvorby EBIT je významný meziroční nárůst (pololetí na pololetí) především ukazatele Obrat/aktiv, který je doprovázen také nárůstem marže (EBIT/aktiva). 23

Graf č. 3.14 Spread (ROE-re) 25,% 2,% 15,% 1,% 5,%,% -5,% Spread ROE re rf 2,47% 14,4% 11,57% 3,86%,42% 14,2% 13,6% 3,79% -2,45% 11,34% 13,79% 3,59% -1,55% 11,29% 12,85% 3,51% 3,33% 14,17% 1,84% 3,2% 8,17% 2,87% 12,7% 2,87% Graf č. 3.15 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 1,% 1,18 9,% 1,16 8,% 1,14 7,% 1,12 6,% 1,1 5,% 1,8 4,% 1,6 3,% 1,4 2,% 1,2 1,%,% EBIT/Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 8,91% 8,41% 1,6 7,52% 6,84% 1,1 6,38% 5,89% 1,8 6,3% 5,77% 1,9 9,21% 7,94% 1,16 7,62% 6,85% 1,11 Graf č. 3.16 Struktura úročeného kapitálu 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% (BU+O)/Aktiva VK/Aktiva 13,4% 5,4% 13,2% 49,15% 13,56% 5,22% 24 13,66% 49,7% 13,36% 5,8% 13,86% 48,6% 1,

Graf č. 3.17 Likvidita 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Zásoby Pohledávky Finanční majetek,32,99,27,31,85,28,36,9,3 25,34,88,3,33,92,27,32,84,35

4. DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 4.1 Ekonomický zisk celkem V těžebních odvětvích se tvorba EVA vyvíjela protichůdně ve srovnání s energetikou a zpracovatelským průmyslem. V 1. čtvrtletí 212 došlo sice k meziročnímu zlepšení ze záporných hodnot do kladných, ale ve 2. čtvrtletí 212 byl meziroční propad do záporných čísel velmi strmý (graf č. 4.1). Relace mezi vývojem zaměstnanosti a obratu jsou zřejmé z grafu č. 4.2 a 4.3, kde je mezi 1. a 2. čtvrtletím patný nárůst u obou ukazatelů. Graf č. 4.1 EVA dobývání a těžba (v mil. Kč) 3 5 3 47 3 2 832 2 5 2 1 621 1 5 1 412 5-33 -5-1 -766 29 443 29 426 29 381 Graf č. 4.2 Počet zaměstnanců 35 3 28 62 28 15 28 973 25 2 15 1 5 26

Graf č. 4.3 Čtvrtletní obrat (v mil. Kč) 3 25 839 25 23 769 22 512 22 356 2 418 2 48 2 15 1 5 2.Q.11 3.Q.11 4.Q.11 2.Q.12 4.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů se meziročně polepšily v tvorbě EVA, při jejím výrazném zhoršení u domácího soukromého sektoru (do záporných čísel). Zahraniční sektor má tendenci postupného zlepšování tvorby EVA, meziročně ze záporných do kladných hodnot (graf č. 4.4). Graf č. 4.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 3,5 3,3 3, 3, 2,8 3, 2,5 2,1 2, 1,6 1,4 1,5 1,,9,2,1,2,1, -,5,6,4,5 -,3 -,8,5, -,3 -,6 -,6-1, -1,1-1,5-1,2-1,1 V tomto odvětví je patrný dominantní podíl domácího sektoru na zaměstnanosti i obratu, při tendenci růstu podílu zahraničního sektoru na obratu (graf č. 4.5 a graf č. 4.6). 27

Graf č. 4.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 35 3 2 538 2 96 2 999 3 7 19 875 2 295 2 236 6 189 6 188 2 51 2 962 2 186 19 449 19 839 6 191 6 187 6 155 6 172 25 2 15 1 5 Graf č. 4.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% 1,4% 13,5% 14,4% 14,7% 15,1% 17,4% 73,6% 72,8% 72,1% 7,1% 68,2% 15,1% 12,9% 12,8% 13,2% 14,8% 14,4% 8% 7% 6% 5% 74,5% 4% 3% 2% 1% % 4.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty V struktuře podniků podle míry tvorby EVA převzala významnou úlohu II. skupina podniků, které netvoří EVA, ale jejich ROE je větší, než bezriziková sazba (graf 4.7). Potvrzuje to i vývoj ve struktuře zaměstnanosti a podílu na obratu podle skupin podniků (graf č. 4.8 a graf č. 4.9). Zajímavé je poměrně významné snížení role skupiny nejhorších podniků, zejména v podílu na zaměstnanosti, které však nemělo pro tvorbu EVA takovou váhu, jako přesun firem z I. do II skupiny. 28

Graf č. 4.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 8, 5,8 6, 6, 5,6 4,1 4,1 4, 3,8 3, 2,8 2, 1,6,4, -,8-1,2-2, -1,7 -,5 -,6-1,2-1,2 -,9 -,5-1,1-1,2 -,9-1,3-2, -4,, -,5-1, -1,1-1,8-3,8-6, Graf č. 4.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT 35 3 25 3 95 584 3 5 1 154 1 825 3 2 965 1 549 2 999 1 116 934 589 64 75 5 226 2 15 17 68 14 864 23 459 23 99 1 5 17 513 2 41 9 249 8 974 1 115 1,7% 4,5% 2,5% 4,4% 52,8% 52,3% 41,% 4,8% Graf č. 4.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH 1% 9% 3,8% 4,5% 2,5% 6,4% 2,6% 5,7% 6,5% 5,9% RF ZI ZT 2,9% 6,3% 18,8% 8% 7% 6% 55,3% 5% 84,6% 4% 85,8% 72,1% 3% 2% 36,4% 1% % 29

4.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů V I. skupině podniků došlo v 1. pololetí k vyrovnání výkonu v tvorbě EVA u podniků ve všech sektorech, po předchozí výrazné převaze soukromých domácích podniků (graf č. 4.1). Je to zřejmé i z vývoje zaměstnanosti a podílu na obratu (graf č. 4.11 a graf č. 4.12), přičemž je vidět u zahraničního sektoru podstatné zvýšení jeho podílu na obratu při minimalizaci podílu na zaměstnanosti, což činí obrovský skok v nárůstu produktivity práce. Graf č. 4.1 EVA I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 7, 6, 6, 5,8 5,6 5, 4,1 4,3 4,1 4,1 3,8 4, 3,3 3, 2,3 2, 2, 1,7 1,7 1,4 1,4 1, 1, 1,,7 1,5,9,8,8,5,, Graf č. 4.11 Počet zaměstnanců I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů 3 25 823 1 326 2 1 195 15 19 178 1 5 19 12 18 846 3 5 488 3 46 3 458 3 463 3 319 1 52 5 22 5 67 3 453 3 455

Graf č. 4.12 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu I. skupiny tvorby hodnoty 1% 9% 6,5% 1,6% 8,8% 1,8% 22,5% 26,8% 8% 7% 6% 5,8% 79,6% 5% 44,% 77,4% 41,1% 89,2% 4% 3% 2% 38,7% 1% 13,9% 13,8% %,% 33,6% 32,2% 4.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA Na rozdíl od průmyslu je vývoj hodnoty EVA v těžbě a dobývání negativní (Obr. 4.1). Hlavním viníkem je pokles hodnoty ROE, což bylo dáno vlivy jak tvorby, tak i dělení EBIT. Přehledně jsou vlivy změn jednotlivých ukazatelů na vývoj hodnoty EVA v grafu č. 4.13. Obr. 4.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA 2 832-2 865-33 Ukazatel 1.Pol.211 1.Pol.212 Vliv Spread (ROE-re) 2,86% -,4% -3 37 Investice (VK) 99 13 93 73 172 ROE 17,43% 14,4% -3 184 Tvorba EBIT -2 17 re 14,57% 147 Dělení EBIT -2 283 Stabilita 292 14,43% Ostatní 972 Z grafu č. 4.14 je patrný pozvolný pokles hodnoty spreadu daný především poklesem ROE. V dalších grafech č. 4.15 až 4.17 je vývoj dalších ukazatelů působících na změnu EVA. Pro těžbu a dobývání je charakteristická tvorba produkční síly vysokou marží a nižším obratem. Také je pro toto odvětví charakteristický vyšší podíl vlastního kapitálu na aktivech a vyšší hodnota likvidity. 31

Graf č. 4.13 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA Spread -2 865-3 37 Investice 172 ROE -3 184 re 147 Tvorba EBIT -2 17 Dělení EBIT -2 283 Stabilita 292 Ostatní -3 5 972-3 -2 5-2 -1 5-1 -5 5 1 1 5 Graf č. 4.14 Spread (ROE-re) 2,% 15,% 1,% 5,%,% -5,% Spread ROE re rf -,81% 1,55% 11,36% 3,86% 2,86% 17,43% 14,57% 3,79% 3,6% 16,16% 13,1% 3,59% 1,65% 14,32% 12,67% 3,51%,42% 1,44% 1,1% 3,2% -,4% 14,4% 14,43% 2,87% Graf č. 4.15 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 25,%,57,56 2,%,55,54 15,%,53,52 1,%,51,5 5,%,49,% EBIT/Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 8,8% 15,79%,51 12,% 21,58%,56 11,87% 21,4%,56 32 1,63% 18,79%,57 7,12% 13,49%,53 9,1% 16,26%,55,48

Graf č. 4.16 Struktura úročeného kapitálu 8,% 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% (BU+O)/Aktiva VK/Aktiva 3,87% 6,5% 5,53% 6,2% 6,6% 61,73% 5,7% 61,11% 4,72% 62,75% 5,35% 58,35%,23 1,6,94,27,69,87 Graf č. 4.17 Likvidita 2,5 2, 1,5 1,,5, Zásoby Pohledávky Finanční majetek,16 1,5,76,19,86,87,26 1,4,9 33,24 1,7,99

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.1 Ekonomický zisk celkem a podle odvětví Výrazné zlepšení tvorby EVA zpracovatelského průmyslu v 1. pololetí 212, kdy EVA přešla z předešlých záporných hodnot do kladných, bylo taženo hlavně automobilovým a gumárenským a plastikářským průmyslem, které povýšily své předchozí kladné hodnoty. Také další významné odvětví zpracovatelského průmyslu - strojírenství přešlo ze záporných do kladných výsledků, ale naopak hutnictví a elektronický průmysl zůstali v červených číslech (graf. č. 5.1). Graf č. 5.1 EVA zpracovatelský průmysl a vybraná odvětví (v mld. Kč) C Zpracovatelský průmysl 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta 3, 2, 1,, -1, -2, -3, Podíly na zaměstnanosti a obratu se u těchto vybraných odvětví nijak výrazně neměnily, jak ukazuje graf č. 5.2 a graf č. 5.3. Graf č. 5.2 Počet zaměstnanců 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní 5 45 4 216 751 217 399 218 224 218 677 217 85 218 28 112 775 113 786 114 45 115 78 117 178 116 97 1 46 22 46 989 47 489 47 849 48 386 48 655 5 2 423 31 144 2 68 31 31 2 527 31 463 2 313 31 68 18 728 31 571 18 32 31 339 35 3 25 2 15 26 684 26 99 27 7 27 26 26 817 26 771 34

Graf č. 5.3 Podíl na obratu 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní 1% 9% 8% 4,5% 41,3% 41,9% 42,% 4,1% 41,1% 31,% 3,2% 29,6% 29,7% 32,7% 31,6% 6,1% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,4% 9,% 8,7% 8,8% 8,8% 7,9% 7,8% 7,4% 7,5% 7,4% 7,1% 6,8% 6,7% 6,% 6,% 6,% 6,% 6,3% 6,3% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 5.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Z pohledu institucionálních sektorů pouze firmy pod zahraniční kontrolou byly schopny tvorby EVA (kromě 2. pololetí 211), s jejím výrazným zlepšením v 1. polovině 212. Domácí soukromé i státní firmy byly v celém sledovaném období v záporných hodnotách, které se v 1. polovině 212 zmírnily (graf č. 5.4). Ze struktury zaměstnanosti i obratu vyplývá naprostá převaha firem pod zahraniční kontrolou, přičemž k žádným podstatným výkyvům nedošlo (graf. č. 5.5 a graf č. 5.6). Graf č. 5.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 3, 24,1 26,6 18,4 2, 14,7 1, 8,3 2,1, -,7-1, -1, -2,7 -,7 -,2 -,7 -,8-2, -3,1-2,2-1,6-11,7-1,2-15,4-12,8-11,9-2, -1,1-22,8-3, 35

Graf č. 5.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 5 45 4 35 3 329 674 332 226 333 824 334 921 334 642 334 11 117 81 117 613 118 176 118 539 118 911 119 89 7 242 7 153 7 115 7 91 6 931 6 875 25 2 15 1 5 Graf č. 5.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% 8% 7% 6% 83,5% 83,% 82,8% 82,9% 83,8% 83,4% 1% 15,9% 16,4% 16,6% 16,6% 15,6% 16,1% %,5%,6%,6%,6%,5%,6% 5% 4% 3% 2% 5.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska tvorby EVA bylo meziroční zlepšení EVA ve zpracovatelském průmyslu v 1. pololetí 212 taženo skupinou nejlepších podniků, tvořících EVA (graf č. 5.7). To potvrzuje i struktura zaměstnanosti a obratu (graf č. 5.8 a graf č. 5.9). Při nárůstu I. skupiny podniků a nyní i jejich převaze na zaměstnanosti i obratu je patný pokles II. skupiny podniků, které tvoří zisk, ale jejich ROE je menší než bezriziková sazba. 36

Graf č. 5.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 1, 91,5 8, 68,7 89,7 65,2 58,7 6, 54,6 4, 24,1 2, 14,7, -2,7-1,6-12,1-13,7-2, -14,7-15,2-4, -7,7-15,4-17,4-18,6-38, -17,5-22,8-22,8-15,9-37, -38,2-42,9-53,2-53,5-6, -7,4-15,3-8, Graf č. 5.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT 5 45 4 35 99 159 32 62 84 585 86 888 87 582 44 42 49 92 6 93 3 25 113 771 123 384 29 5 24 621 14 969 135 89 181 337 176 258 88 91 21 261 67 555 23 144 97 312 12 862 253 82 248 55 2 15 1 5 Graf č. 5.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 1% 9% 8% 16,5% 19,1% 18,5% 16,% 12,9% 11,% 11,8% 17,8% 7% 6% 18,8% 2,5% 24,% 15,% 13,1% 6,6% 7,9% 19,7% 22,7% 58,7% 56,2% 2,9% 5% 4% 3% 51,8% 49,4% 45,7% 45,2% 2% 1% % 37

5.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů V I. skupině podniků dominují zahraniční firmy, které v 1. pololetí 212 dále zvýšily svůj náskok v tvorbě EVA. Zlepšily se také domácí soukromé firmy i podniky pod státní kontrolou, jejich role ve zpracovatelském průmyslu je však mizivá (graf č. 5.1). S tím koresponduje i podíl na zaměstnanosti a obratu (graf č. 5.11 a graf č. 5.12). Graf č. 5.1 EVA I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 1, 91,5 89,7 9, 77,9 8, 68,7 7, 65,2 58,8 6, 76,9 58,7 58, 54,6 52,8 48,6 5, 4, 3, 2, 13,2 9,7 1, 7,,2,,2,2 12,5 5,9 5,7,5,1,4 Graf č. 5.11 Počet zaměstnanců I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů 3 25 2 15 177 412 197 171 193 452 54 237 51 868 2 412 3 185 17 84 1 156 793 149 359 22 22 2 523 24 923 1 975 5 28 975 2 618 31 23 2 55 38

Graf č. 5.12 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu I. skupiny tvorby hodnoty 1% 9% 8% 7% 6% 89,% 87,5% 88,7% 88,7% 85,7% 86,1% 1,6%,4% 12,% 1,8%,5% 1,9%,4% 13,9% 13,4%,4%,5% 5% 4% 3% 2% 1% %,5% 5.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA Na Obr. 5.1 je meziroční vývoj hodnoty EVA ve zpracovatelském průmyslu. Potěšitelné je, že ekonomický zisk se vrátil ze záporných hodnot do kladných. Zpracovatelský průmysl jako celek opět začal tvořit hodnotu. Vývoj ve zpracovatelském průmyslu byl ukázkový. Hlavním tahounem byl nárůst spreadu a v něm především růst ROE (7% růstu spreadu) a snížení rizika (3% spreadu). Na nejnižším patře pyramidového rozkladu jsou všechny vlivy kladné. Lepší tvorba EBIT způsobila nárůst EVA o 3 231 mil. Kč. Dokumentovat si tento vliv můžeme i pomocí grafu č. 5.15. Hlavním faktorem zde byl nárůst hodnoty produkční síly, který byl dán jednak nárůstem marže a jedna nárůstem obratu. V grafu č. 5.18 je vývoj hodnot produkční síly v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Každé odvětví tedy k tvorbě EVA přispívalo jinak. Nejvíce působícím vlivem bylo příznivější dělení EBIT. Jedním z faktorů působím na dělení EBIT je výše úplatného kapitálu (graf č. 5.16). Jeho pokles měl příznivý vliv jak na ROE, tak na re. Také struktura úplatného kapitálu má svůj vliv. Pokles podílu vlastního kapitálu na aktivech působí pozitivně na ROE a negativně na re. Zde převážil pozitivní vliv na ROE. Hlavním ukazatelem pro finanční stabilitu je likvidita (graf č. 5.17). Přestože se likvidita téměř nehnula, měl její vývoj pozitivní vliv na změnu hodnoty EVA. Příznivý vývoj ostatních vlivů na vývoj hodnoty EVA byl dán především poklesem bezrizikové sazby. V grafu č. 5.13 jsou graficky znázorněny vlivy jednotlivých faktorů na zvýšení hodnoty EVA. V grafu č. 5.14 je pak uveden vývoj spreadu a jeho složek v čase. 39

Obr. 5.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -2 677 24 14 26 818 Ukazatel 1.Pol.211 1.Pol.212 Vliv Spread (ROE-re) -,31% 2,7% 26 714 Investice (VK) 861 989 895 483 14 ROE 13,2% 15,18% 19 14 re 13,33% 12,48% 7 573 Tvorba EBIT 3 231 Dělení EBIT 14 44 Stabilita 1 47 Ostatní 8 32 Graf č. 5.13 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA 26 818 Spread 26 714 Investice 14 ROE 19 14 re 7 573 Tvorba EBIT 3 231 Dělení EBIT 14 44 Stabilita 1 47 Ostatní 8 32 5 1 15 2 25 3 Graf č. 5.14 Spread (ROE-re) 2,% 15,% 1,% 5,%,% -5,% Spread ROE re rf -1,2% 11,74% 12,94% 3,86% -,31% 13,2% 13,33% 3,79% -1,75% 12,12% 13,88% 3,59% 4-2,6% 1,85% 13,45% 3,51% 1,61% 13,87% 12,26% 3,2% 2,7% 15,18% 12,48% 2,87%

Graf č. 5.15 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 1,% 1,46 9,% 1,44 8,% 1,42 7,% 6,% 1,4 5,% 1,38 4,% 3,% 1,36 2,% 1,34 1,%,% EBIT/Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 7,43% 5,46% 1,36 7,87% 5,51% 1,43 7,2% 5,17% 1,39 6,73% 4,85% 1,39 8,94% 6,27% 1,43 9,19% 6,4% 1,44 Graf č. 5.16 Struktura úročeného kapitálu 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% (BU+O)/Aktiva VK/Aktiva 12,21% 5,8% 12,8% 49,54% 12,28% 49,98% 12,54% 49,15% 12,74% 49,32% 12,7% 48,34%,45,87,29,44,85,28 Graf č. 5.17 Likvidita 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Zásoby Pohledávky Finanční majetek,44,96,21,43,86,27,46,86,3 41,45,83,3 1,32

Graf č. 5.18 Produkční síla (EBIT/Aktiva) podle odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení Ostatní zpracovatelský průmysl Výroba nábytku Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba elektrických zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba papíru a výrobků z papíru Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba oděvů Výroba textilií Výroba tabákových výrobků Výroba nápojů Výroba potravinářských výrobků -15,% -1,% 42-5,%,% 5,% 1,% 15,% 2,% 25,% 3,%

6. ENERGETIKA 6.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací Za excelentním zvýšením tvorby EVA v energetice (graf č. 6.1) je zřejmě příznivá relace mezi cenami vstupů a výstupů, podpořena snížením alternativního nákladu na vlastní kapitál. Graf č. 6.1 EVA energetika (v mil. Kč) 14 119 385 12 1 8 6 57 1 45 662 4 2 11 657 1 65-2 -22 54-4 Při velmi stabilní zaměstnanosti v tomto odvětví (graf č. 6.2) došlo k meziročnímu zvýšení obratu, se zřejmými sezónními výkyvy, charakteristickými pro energetiku (graf č. 3). Graf č. 6.2 Počet zaměstnanců 25 21 296 21 19 21 235 21 261 21 316 21 339 2 15 1 5 43

Graf č. 6.3 Čtvrtletní obrat (mil. Kč) 35 3 286 897 295 52 255 127 25 237 662 221 918 211 315 2 15 1 5 2.Q.11 3.Q.11 4.Q.11 2.Q.12 6.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Výsledky podle institucionálních sektorů ukazují poměrně stabilní kladné hodnoty v tvorbě EVA u podniků pod státní kontrolou a velmi variabilní výsledky u domácích a zahraničních firem (graf č. 6.4). Graf č. 6.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) VÝROBA A ROZVOD ELEKT.,PLYNU,TEPLA A KLIM.VZD. 14, 119,4 12, 1, 94,4 8, 57, 6, 45,7 4, 29,8 22,9 27,4 27, 17,4 2, 11,7 8,7 4,4 8,6 14,4 1,6 1,7 4,3, -4,3-1,5-2, -8,7-22,1-2,4-8,7-22, -4, Ve struktuře zaměstnanosti a obratu mírně převažují podniky pod státní kontrolou, při poměrné stabilitě těchto podílů (graf č. 6.5 a graf č. 6.6) 44

Graf č. 6.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 25 2 6 342 6 345 6 394 6 441 6 649 6 637 6 753 6 682 6 687 6 673 6 626 6 645 8 21 8 163 8 154 8 147 8 41 8 57 15 1 5 Graf č. 6.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% 8% 4,9% 4,% 38,7% 39,2% 17,% 16,4% 16,% 15,7% 42,1% 43,7% 45,3% 42,1% 4,5% 16,2% 15,7% 45,1% 41,7% 43,8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Vývoj cen vstupů a výstupů v odvětví s charakteristickou silnou koncentrací se projevuje i ve vývoji struktury skupin podniků podle úrovně tvorby EVA (graf č. 6.7). Při nepříznivých relacích cen a sezónním útlumu převažují skupiny se špatnou tvorbou EVA (3. čtvrtletí 211), při dobrých podmínkách pak dominují podniky I. skupin (1. pololetí 212). Uvedené relace se projevují i ve struktuře skupin podniků podle zaměstnanosti (graf č. 6.8) a podle obratu (graf č. 9). 45