Odbor analýz a statistiky. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2003

Transkript

1 Odbor analýz a statistiky Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2003 Květen 2004

2 OBSAH Úvodní poznámka 3 Shrnutí výsledků finanční analýzy za rok I. Vývoj ekonomické přidané hodnoty v průmyslu 6 I.1 Ekonomická přidaná hodnota podle odvětvové struktury 7 I.2 Ekonomická přidaná hodnota podle čtyř kategorií 8 I.3 Ekonomická přidaná hodnota podle institucionálních sektorů 10 II. Dělení EBIT a účetní přidané hodnoty v průmyslu 11 III. Vývoj ekonomické přidané hodnoty ve stavebnictví 12 IV. Vývoj rozdílu rentability vlastního kapitálu a alternativního nákladu na kapitál (ROE r e ) 13 Přílohová část 15 I. Metodická část 17 II. Tabulky 23 III. Schémata 91 IV. Grafy 123 1

3

4 ÚVODNÍ POZNÁMKA Finanční analýza navazuje na souhrnné analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO, které ve čtvrtletní periodicitě zpracovává odpor analýz a statistiky MPO, s tím, že se podrobněji zabývá finančními ukazateli průmyslových a stavebních organizací. Uživatelům jsou poskytnuty informace o vývoji všech dostupných sledovaných ukazatelů. Hlavní důraz ve finanční analýze se soustře uje na meziroční vývoj ekonomické přidané hodnoty a pyramidový rozklad jednotlivých činitelů, které působily na její změnu. Meziroční změna ekonomické přidané hodnoty se hodnotí z hlediska: odvětvové struktury průmyslu, čtyř kategorií podle tvorby ekonomické přidané hodnoty a podle institucionálních sektorů. Důležitou částí finanční analýzy je příloha, která obsahuje tabulkovou část (podle 2 místné klasifikace odvětvových ekonomický činností OKEČ), schematickou část zahrnující pyramidový rozklad meziroční změny ekonomické přidané hodnoty (podle sekcí a subsekcí průmyslu), grafickou část a metodickou část. Data pro finanční analýzu vycházejí z kombinace dvou výkazů (čtvrtletní výkaz P3 04 ČSÚ a čtvrtletní resortní výkaz Res/MPO/P3 04), které byly v roce 2003 rozšířeny o další ukazatele. Při tvorbě datové základny pro finanční analýzu je snaha udržet meziroční věcnou a časovou srovnatelnost souboru podniků. Z tohoto důvodu se údaje ve finanční analýze jak v absolutních hodnotách, tak i v meziroční dynamice odlišují od údajů uvedených v Analýze vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2003, 1 v základních trendech a proporcích však rozpory nejsou. Finanční analýza v průmyslu zahrnuje 2039 organizací (o 15 % méně proti ČSÚ absolutně o 359 jednotek), které se na celkových výnosech podílely 93 %, a na přidané hodnotě 94 %. Ve stavebnictví to bylo 265 podniků (o 1,5 % méně ve srovnání s ČSÚ o 5 podniků) s 98 % podílem na celkových výnosech a přidané hodnotě větších stavebních organizací. 1 V souboru podniků Finanční analýzy : Výsledek hospodaření před zdaněním, v průmyslu vzrostl o 16,3 % na 125 mld. Kč, ve stavebnictví vzrostl o 28,1 % na 9,1 mld. Kč. Přidaná hodnota, v průmyslu vzrostla o 6,7 % na 489,5 mld. Kč, ve stavebnictví o 13,6 % na 36 mld. Kč, zatímco v Analýze vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. až 3. čtvrtletí 2003 : Výsledek hospodaření před zdaněním, v průmyslu vzrostl o 17,4 % na 131,8 mld. Kč, ve stavebnictví vzrostl o 23,8 % na 9,2 mld. Kč. Přidaná hodnota, v průmyslu vzrostla o 7,1 % na 522,1 mld. Kč, ve stavebnictví o 9,8 % na 36,9 mld. Kč. 3

5

6 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ FINANČNÍ ANALÝZY ZA ROK 2003 Celkově rovnoměrný solidní růst průmyslové produkce v roce 2003 a vysoká dynamika stavebních aktivit ve druhé polovině roku se projevily v meziročním zlepšení finančních výsledků. Přispěla k tomu příznivá relace cen zahraničního obchodu, kdy vývozní ceny vzrostly a dovozní se snížily, při předstihu růstu vývozu před dovozem (v b.c.). Rovněž příznivá relace domácích cen vstupů a výstupů se odrazila ve zlepšení finanční situace, avšak dopad na jednotlivá odvětví byl velmi diferencovaný. Podniky prohloubily optimalizaci celkových nákladů, které rostly pomaleji, než celkové výnosy a zlepšily výnosnost vlastního kapitálu i celkových aktiv. Větší průmyslové i stavební podniky pokračovaly ve snižování zaměstnanosti, 2 což se odrazilo ve zpomalení růstu mzdových nákladů při poklesu jejich podílu na výnosech. Na druhé straně se zvýšil podíl výkonové spotřeby, což může souviset, mimo jiné, s růstem najímání pracovních sil prostřednictvím agentur. Pozitivně se ve finančních výsledcích projevila také struktura souboru sledovaných organizací, která obsahuje jen aktivní podnikatelské subjekty, tj. bez podniků v likvidaci a většinou i bez podniků v konkurzním řízení. Základní vývojové trendy byly následující: A. Průmysl Meziročně vzrostl podíl skupiny podniků I. kategorie (s tvorbou ekonomické přidané hodnoty) na celkových výnosech průmyslu o cca 14 proc. bodů na 49 %, na zaměstnanosti o cca 8 proc. bodů na 34 %. Dlouhodobě tento podíl roste, např. v roce 1999 to bylo 34 %, resp. 24 %. Nejvyšší zastoupení na celkových výnosech (62 %) měla energetika, ve zpracovatelském průmyslu to bylo 48 % a v těžbě surovin 21 %. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu byly značné rozdíly, nejvyšší podíl na výnosech odvětví si udržela výroba dopravních prostředků (78 %), následovaná výrobou počítačů (70 %) a výrobou pryžových a plastových výrobků (67 % toto odvětví vykazuje dlouhodobě vysoký podíl I. kategorie). Dlouhodobě klesá podíl skupiny podniků ve IV. kategorii (se ztrátou, nebo záporným vlastním kapitálem), který na celkových výnosech průmyslu v roce 2003 dosáhl 16 % proti 20 % v roce 2002 a 25 % v roce Podíl na zaměstnanosti průmyslu klesl meziročně o 4 proc. body na 24 % (v roce 1999 činil 36 %). Průmysl jako celek sice netvořil ekonomickou přidanou hodnotu (v obou obdobích byla záporná), ale meziročně došlo ke zlepšení, na kterém se podílely rozdílným rozsahem všechny základní průmyslové sekce, nejvíce energetika (44 %), více jak třetinou zpracovatelský průmysl, těžba surovin 21 %. Z hlediska jednotlivých činitelů měl převažující pozitivní vliv pokles alternativního nákladu na kapitál (re), a dále pak meziroční zlepšení rentability vlastního kapitálu (ROE). Na druhé straně růst vlastního kapitálu při poklesu cizích zdrojů působil negativně. Ve struktuře výnosů rostl podíl přidané hodnoty a podíl tržeb za vlastní výrobky a služby, podíl osobních nákladů se meziročně nezměnil. Meziročně se zlepšily úrovně likvidit, především pak celkové a pohotové likvidity. Snížila se platební neschopnost, když klesly závazky po lhůtě splatnosti o 18 % na 46 mld. Kč, mírně i pohledávky po lhůtě splatnosti (o 4 %) na 73 mld. Kč. 2 Zaměstnanost nezahrnuje pracovníky najímané prostřednictvím personálních agentur formou dočasné práce, která je fakturována jako služba. V průmyslu dochází k růstu tohoto jevu, který do určité míry zkresluje výsledky zaměstnanosti, průměrné mzdy a produktivity práce. 5

7 Ve struktuře dělení EBIT (výsledek hospodaření před zdaněním včetně nákladových úroků) vzrostl nejvíce podíl pro podniky (čistý zisk), dále i podíl pro stát (daň z příjmu) a naopak klesl podíl pro věřitele (nákladové úroky). Podobný vývoj byl i v dělení účetní přidané hodnoty, kde klesl podíl pro zaměstnance a pro věřitele při růstu podílu pro podniky a pro stát. Z hlediska institucionálních sektorů ukazují výsledky finanční analýzy na zlepšení výnosnosti vlastního kapitálu a rentability aktiv ve veřejných podnicích a v sektoru podniků s převahou zahraničního kapitálu, přičemž výraznějšího meziročního zlepšení dosáhl sektor veřejných podniků. V soukromých podnicích národních se tyto ukazatele mírně zhoršily. Ve vztahu k úrovni dosažené v sektoru podniků pod zahraniční kontrolou zůstaly zhruba na poloviční výši. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou dosáhly nejvyšší úrovně celkové a pohotové likvidity a obratu aktiv. Z pohledu tvorby ekonomické přidané hodnoty vykázal sektor pod zahraniční kontrolou jako jediný sektor kladnou hodnotu tohoto ukazatele, tzn. tvořil ekonomickou přidanou hodnotu. B. Stavebnictví Stavebnictví jako celek tvořilo v obou srovnávaných obdobích ekonomickou přidanou hodnotu a meziročně dosáhlo zlepšení její tvorby. Z více jak 70 % se na jejím zlepšení podílel nárůst rentability vlastního kapitálu, v menší míře pak růst vlastního kapitálu a pokles alternativního nákladu na kapitál. Na výnosech stavebnictví se vysoce podílela skupina podniků I. kategorie (s tvorbou ekonomické přidané hodnoty), a to 62 %, a naopak velmi nízký podíl byl u skupiny podniků IV. kategorie (ztráta, záporný vlastní kapitál), jen 7 %. Ve struktuře výnosů vzrostl podíl tržeb za vlastní výrobky a služby, klesl podíl osobních nákladů, podíl přidané hodnoty zůstal nezměněn. Ve struktuře dělení EBIT vzrostl nejvíce podíl pro podniky (čistý zisk), mírně i podíl pro stát, zatímco podíl pro věřitele (nákladové úroky) klesl. Pozitivní byl i vývoj v dělení účetní přidané hodnoty, kde klesly podíly pro zaměstnance, věřitele i pro stát při růstu podílu pro podniky. I. Vývojekonomické přidané hodnoty v průmyslu Průmysl si udržuje významný třetinový podíl na tvorbě HDP. Za jeho meziročním zlepšením finančních výsledků nestojí jen výhodné cenové relace v zahraničním obchodě i v tuzemsku, ale především jeho zlepšující se výkonnost díky urychlení strukturálních změn, rozšiřování některých stávajících kapacit a uvedení nových kapacit do provozu s příznivým dopadem do produkce a růstu jeho vývozu. Rychle klesající zaměstnanost (nezahrnující dočasně zaměstnané pracovníky prostřednictvím personálních agentur) a snaha racionalizovat nákladové položky s cílem rychlejšího růstu výnosů než nákladů, se promítly i do výsledků finanční analýzy, včetně ukazatele ekonomické přidané hodnoty. Průmysl sice jako celek netvořil ekonomickou přidanou hodnotu v obou srovnávaných obdobích (propočet byl v záporných hodnotách), ale výsledek se meziročně zlepšil o 14,2 mld. Kč (z 48,1 mld. Kč na 33,9 mld. Kč). Z pyramidového rozkladu vyplývá, že v prvním patře tohoto rozkladu meziroční zlepšení nejvíce ovlivnily tyto ukazatele: pokles alternativního nákladu na kapitál (r e ), tj. snížení rizikovosti, s vlivem 8,9 mld. Kč (propočet alternativního nákladu na kapitál klesl o 1,1 proc. bodu na 11,1 %), nárůst výkonnosti rentability vlastního kapitálu (ROE), s vlivem 7,6 mld. Kč (rentabilita vlastního kapitálu se zlepšila o 0,8 proc. bodu na 7,8 %), Naopak negativní vliv měl růst zainvestovaného kapitálu (vliv 2,3 mld. Kč), vlastní kapitál meziročně vzrostl o 5,9%. 6

8 Ve druhém patře pyramidového rozkladu se kombinovaly tyto pozitivně a negativně působící vlivy: pozitivně působily především: pokles bezrizikové sazby 3 externí vliv vzhledem k podnikům (z 5,1 % na 4 %), nárůst produkční síly rentability aktiv (ROA), vysoce pozitivní vývoj, představující zvýšení celkové výkonnosti aktiv, pokles úrokové míry kombinace externích vlivů a bonity podniků negativně působily především: nedostatečný nárůst celkové likvidity, při meziroční změně kriteriální hodnoty, která byla větší než nárůst likvidity a proto změna likvidity působila negativně, nárůst podílu vlastního kapitálu na aktivech vliv působení finanční páky. V dalším (třetím) patře pyramidového rozkladu působí výrazně pozitivně na změnu ekonomické přidané hodnoty zlepšení ziskové marže (EBIT/Výnosy) v rozsahu 5,3 mld. Kč, mírně pozitivně působilo i zlepšení obratu aktiv (Výnosy/Aktiva obrat vzrostl ze 110 % na 111 %). Poslední, čtvrté patro rozkladu zobrazuje vlivy ukazatelů působících na ziskovou marži. V působení jednotlivých ukazatelů zcela převládl pozitivní vliv růstu podílu přidané hodnoty na výnosech (v rozsahu 14,4 mld. Kč), příznivě působil i pokles podílu osobních nákladů na výnosech (vliv v rozsahu 0,3 mld. Kč). Naopak nepříznivý byl vliv růstu podílu odpisů na výnosech, z dlouhodobého hlediska jde však o pozitivní jev. Výrazně negativně pak meziroční změnu ekonomické přidané hodnoty ovlivnilo zhoršení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů ve vztahu k výnosům. Souhrnně lze konstatovat, že ke zlepšení vývoje ekonomické přidané hodnoty v průmyslu přispěly více pozitivní trendy v provozní oblasti podniků (především růst podílu přidané hodnoty na výnosech) než neprodukční faktory I.1 Ekonomická přidaná hodnota podle odvětvové struktury Na meziroční zlepšení ekonomické přidané hodnoty v průmyslu se podílely v rozdílné míře všechny základní průmyslové sekce. Z hlediska výše vlivu (6,2 mld. Kč, tj. se 44 % podílem) byla na prvním místě energetika. Z pyramidového rozkladu vlivu jednotlivých ukazatelů (viz schéma č. 18) vyplývá, že rozhodující vliv na meziroční zlepšení měl neprodukční faktor, tedy zlepšení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů k výnosům. Naopak se zhoršil podíl přidané hodnoty k výnosům a klesl obrat aktiv, s negativním vlivem na meziroční změnu ekonomické přidané hodnoty v této sekci. Zpracovatelský průmysl přispěl k meziroční změně ekonomické přidané hodnoty v průmyslu objemem 5 mld. Kč, zejména pozitivně působil nárůst podílu přidané hodnoty na výnosech a pokles rizikovosti (alternativního nákladu na kapitál). Většina faktorů z pyramidového rozkladu (viz schéma č. 3) působila negativně, meziročně se mírně zhoršily rentability, jak vlastního kapitálu, tak i celkových aktiv (produkční síly). Zlepšení ekonomické přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu bylo docíleno provozním faktorem, nárůstem přidané hodnoty, což lze považovat za pozitivní. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu byly v meziročním vývoji ekonomické přidané hodnoty značné rozdíly. Podle 2 místné klasifikace odvětvových ekonomických činností (OKEČ 23 odvětví) tvořila ekonomickou přidanou hodnotu jako celek 4 odvětví: výroba tabáku a tabákových výrobků (oddíl 16), výroba pryžových a plastových výrobků (oddíl 25), výroba základních kovů a hutních výrobků (oddíl 27) a výroba elektrických strojů a zařízení (oddíl 31). Z hlediska vyšší agregace odvětví do 14 subsekcí 4 to byly v roce 2003 pouze 2 subsekce; výroba potravin, nápojů a zpracování tabáku (DA) 3 Bezriziková sazba = průměrný roční výnos 10 letých státních dluhopisů. 4 DA = výroba potravin. výr., nápojů a tabák. výrobků, DB = výroba textilií, textil. a oděv. výr., DC = výroba usní a výr. z usní, DD = zprac. dřeva, výr. ze dřeva kromě nábytku, DE = výroba vlákniny a papíru, DF = výroba koksu, raf. zprac. ropy, DG = 7

9 a výroba pryžových a plastových výrobků (DH). Tabulka č. 1 ukazuje podle subsekcí zpracovatelského průmyslu meziroční vývoj ekonomické přidané hodnoty z hlediska zlepšení a zhoršení. Tabulka č. 1 Meziroční vývoj ekonomické přidané hodnoty podle odvětví zpracovatelského průmyslu Hodnota ekonomické přidané hodnoty EVA Meziroční zlepšení Meziroční zhoršení Kladná EVA v obou obdobích DA Kladná EVA v roce 2003, záporná v roce 2002 DH Záporná Eva v roce 2003, kladná EVA v roce 2002 DM Záporná EVA v obou obdobích DB,DD,DE,DF,DI,DJ,DL,DN DC,DG,DK Z tabulky vyplývá, že většina subsekcí meziročně zlepšila ukazatel ekonomické přidané hodnoty. Např. ve výrobě potravin, nápojů a tabákových výrobků (DA) to byl jednoznačně vliv odvětví zpracování tabáku; výroba pryžových a plastových výrobků vykazuje dlouhodobě velmi dobré výsledky v ukazateli ekonomické přidaná hodnota. K nejvyšší změně objemu ekonomické přidané hodnoty došlo v těchto subsekcích: výroba základních kovů, hutních výrobků a kovodělných výrobků (DJ vliv v rozsahu 3,2 mld. Kč), výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (DF vliv 3 mld. Kč), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (DI vliv 2,2 mld. Kč) a výroba pryžových a plastových výrobků (DH vliv 1,8 mld. Kč). Ve všech těchto případech působil na zlepšení EVA pozitivně růst podílu přidané hodnoty na výnosech a poklesy podílu osobních nákladů a odpisů na výnosech. V posledních dvou jmenovaných subsekcích jsou poměrně výrazně zastoupeny podniky s převažujícím vlivem zahraničního kapitálu. Na zlepšení výsledků v hutnictví měla vliv jeho restrukturalizace a rozšíření exportu, v rafinérském zpravování ropy byla v roce 2002 velmi nízká srovnávací základna. Nejvíce se meziročně zhoršila ekonomická přidaná hodnota v objemově významných částech zpracovatelského průmyslu, a to ve výrobě dopravních prostředků (DM o 2,2 mld. Kč), ve výrobě základních chemikálií, přípravků a léčiv (DG o 2,1 mld.kč) a ve výrobě a opravách strojů j.n. (DK o 1,2 mld. Kč). Podle pyramidového rozkladu většina ukazatelů působila negativně, především pak pokles rentability vlastního kapitálu. Z mála pozitivních vlivů to byl růst podílu přidané hodnoty na celkových výnosech. Pyramidový rozklad zpracovatelského průmyslu (subsekcí) je uveden ve schématech č. 4 až 17. Příspěvek sekce těžby nerostných surovin k zlepšení ekonomické přidané hodnoty v průmyslu dosáhl 3 mld. Kč (schéma č. 2). Nejvíce pozitivně působil pokles alternativního nákladu na kapitál, dále zlepšení rentability vlastního kapitálu a mírně i pokles vlastního kapitálu. I.2 Ekonomická přidaná hodnota podle čtyř kategorií Dalším doplňujícím pohledem na meziroční vývoj ukazatele ekonomické přidané hodnoty je rozdělení podniků podle její tvorby 5 na čtyři kategorie a stanovení podílů jednotlivých kategorií na vybraných ukazatelích za jednotlivá odvětví a průmysl jako celek. Ve skupině podniků v I. kategorii (tvořících ekonomickou přidanou hodnotu schéma č. 23) se ukazatel ekonomické přidané hodnoty meziročně zlepšil o 3,8 mld. Kč. Podle rozkladu jednotlivých činitelů měl na toto zlepšení rozhodující vliv nárůst zainvestovaného kapitálu a v menší míře pak i pokles alternativvýroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken, DH = výroba pryžových a plastových výrobků, DI = výroba ostatních nekovových miner. výr., DJ = výroba zákl. kovů, kovodělných výr., DK = výroba a opravy strojů jinde neuved., DL = výroba el. a optic. přístrojů, DM = výroba dopravních prostředků, DN = zpracovatelský průmysl j.n. 5 I. kategorie ROE je větší než alternativní náklad na kapitál (re), podnik tvoří EVA. II. kategorie ROE je větší než výnos bezrizikového aktiva(rf), ale menší než alternativní náklad na kapitál (re). III. kategorie ROE je kladné, ale menší než výnos bezrizikového aktiva(rf). IV. kategorie záporné ROE, záporný vlastní kapitál. 8

10 ního nákladu na kapitál. Výrazně negativně naopak působil pokles rentability vlastního kapitálu (ROE), téměř ve stejném rozsahu jako pozitivní vliv růst objemu vlastního kapitálu ( 24,4 mld. Kč, resp. 22,8 mld. Kč). Z hlediska rozkladu ekonomické přidané hodnoty na jednotlivé vlivy se ukazuje, že vývoj v této kategorii nebyl příznivý, meziročně se dosti výrazně zhoršila rentabilita aktiv (produkční síla), a to jak zisková marže (EBIT/Výnosy), tak i obrat aktiv (Výnosy/Aktiva). Pozitivní vliv růstu podílu přidané hodnoty na výnosech a pokles podílu osobních nákladů nebyl již tak výrazný. Ve skupině podniků II. kategorie (netvořících ekonomickou přidanou hodnotu, ale s rentabilitou vlastního kapitálu větší než bezriziková sazba viz schéma č. 24) se meziročně propočet ekonomické přidané hodnoty zhoršil o 3,1 mld. Kč. V kombinaci negativně a pozitivně působících faktorů tak převážily negativní vlivy, především zhoršení alternativního nákladu na kapitál a vliv růstu vlastního kapitálu. V provozních faktorech to byl výrazný záporný vliv růstu podílu osobních nákladů na výnosech. Mírné meziroční zlepšení rentability vlastního kapitálu a pozitivní vliv růstu podílu přidané hodnoty na výnosech nestačil záporné vlivy kompenzovat. Ve III. kategorii podniků (s kladnou rentabilitou vlastního kapitálu, ale menší než bezriziková sazba schéma č. 25) se záporný propočet ekonomické přidané hodnoty meziročně zlepšil o 4,8 mld. Kč zásluhou výrazného poklesu vlastního kapitálu. Meziročně se zhoršila rentabilita vlastního kapitálu a vzrostl alternativní náklad na kapitál. Z interních faktorů je třeba vyzvednout kladný vliv růstu podílu přidané hodnoty na výnosech a poklesu podílu osobních nákladů, ale na druhé straně výrazné zhoršení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů k celkovým výnosům, které převážilo pozitivní vliv ostatních provozních ukazatelů. Meziroční změny ekonomické přidané hodnoty nebyly v této kategorii zcela příznivé. Ve IV. kategorii skupiny podniků (ztrátové, nebo se záporným vlastním kapitálem schéma č. 26) byl přes zlepšení záporného ukazatele ekonomické přidané hodnoty o 8,6 mld. Kč meziroční vývoj velmi nepříznivý, protože byl dosažen pouze výrazným poklesem vlastního kapitálu. Meziročně se zhoršila rentabilita vlastního kapitálu a vzrostla rizikovost (alternativní náklad na kapitál). Také všechny provozní faktory působily nepříznivě, především pak pokles podílu přidané hodnoty na výnosech, růst podílu osobních nákladů na výnosech a zhoršení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů k výnosům. Úrovně jednotlivých ukazatelů podle čtyř kategorií (tabulka č. 41) vyjadřují značnou rozkolísanost a diferenciaci mezi jednotlivými kategoriemi a průměrem za průmysl. Jde především o ukazatele rentabilit, a to vlastního kapitálu a rentability aktiv. Výsledky těchto ukazatelů v I. kategorii se dosti výrazně odchylují od jejich úrovně ve II. a III. kategorii. Překvapivý meziroční vývoj rentability vlastního kapitálu byl v I. kategorii podniků, kde tato rentabilita meziročně klesla o více jak 6 proc. bodů (z 22 % na 15,5 %) a zmírnil se tak rozdíl proti průměrné rentabilitě v průmyslu. V roce 2002 byla tato rentabilita v I. kategorii podniků proti průměru průmyslu 3krát vyšší, v roce 2003 dosáhla dvojnásobku. Velké rozdíly přetrvávají v produktivitě práce z účetní přidané hodnoty, která v I. kategorii dosáhla 946 tis. Kč/zam., zatímco ve II. kategorii 538 tis. Kč/zam. a ve III. kategorii 444 tis. Kč/zam. V meziročním srovnání vzrostly podíly I. kategorie na vybraných ukazatelích takto: na výnosech z 35 % na 49 %, aktivech z 29 % na 48 %, na přidané hodnotě z 38 % na 53 %, na přímém vývozu z 31 % na 58 %, na zaměstnanosti z 26 % na 34 %. V delším časovém srovnání jsou výsledky propočtu ekonomické přidané hodnoty pozitivní, jak vyplývá z grafu č.1 Srovnání výsledků těchto dvou kategorií naznačuje v roce 2003 zlom v efektivnosti průmyslu. 9

11 Graf č. 1 Vývoj podílů podniků I a IV. kategorie na celkových výnosech průmyslu (organizace se 100 a více zaměstnanci) % období I. kategorie IV. kategorie I.3 Ekonomická přidaná hodnota podle institucionálních sektorů Propočet ekonomické přidané hodnoty je dále posuzován z hlediska hlavních institucionálních sektorů v průmyslu, tj. na podniky veřejné, soukromé podniky národní a soukromé podniky pod zahraniční kontrolou. V meziročním srovnání se tento ukazatel zlepšil ve všech sektorech. Jako celek tvořil ekonomickou přidanou hodnotu v roce 2003 pouze sektor podniků pod zahraniční kontrolou (viz schéma č. 22). Na zlepšení tvorby ekonomické přidané hodnoty se podílely všechny faktory v prvním patře pyramidového rozkladu, nejvíce pak růst rentability vlastního kapitálu, následovaný poklesem rizikovosti (alternativního nákladu na kapitál), v menším rozsahu i nárůst objemu vlastního kapitálu. V tomto sektoru působila pozitivně i produkční síla, zlepšila se jak zisková marže, tak i obrat aktiv. V provozní oblasti působil kladně ve větším rozsahu růst podílu přidané hodnoty na výnosech, zatímco výrazně negativně růst podílu osobních nákladů na výnosech. Zlepšení ukazatele ekonomické přidané hodnoty v tomto sektoru tedy nebylo docíleno optimálním vývojem. Sektor soukromých podniků národních netvořil ekonomickou přidanou hodnotu (propočet v obou obdobích byl záporný viz schéma č. 21). Ale meziročně se zlepšil o 7,4 mld. Kč. Hlavní zásluhu na tom měl však pokles alternativního nákladu na kapitál, zatímco zhoršení rentability vlastního kapitálu a narůst vlastního kapitálu působily negativně. V tomto sektoru se zhoršila rentabilita aktiv, vlivem ziskové marže i poklesu obratu aktiv. V provozní oblasti působil negativně růst podílu osobních nákladů na výnosech a zhoršilo se saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů k výnosům. Sektor veřejných podniků netvořil v obou obdobích ekonomickou přidanou hodnotu, její propočet se zlepšil o 4,9 mld. Kč. V rozhodující míře se na tomto výsledku podílela zlepšená rentabilita vlastního kapitálu (vliv 4,6 mld. Kč), méně pak pokles rizikovosti (alternativního nákladu na kapitál vliv 0,6 mld. Kč). Z provozní oblasti, s výjimkou negativního vlivu růstu podílu odpisů k výnosům, působily zbývající faktory příznivě, výrazně pak růst podílu přidané hodnoty k výnosům, zlepšení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů k výnosům, méně pak pokles podílu osobních nákladů na výnosech. Ve srovnání se sektorem soukromých podniků národních byla meziroční změna ekonomické přidané hodnoty docílena spíše ekonomicky racionálními faktory. Z hlediska úrovně rentabilit se v roce 2003 veřejné podniky přiblížily úrovni podniků pod zahraniční 10

12 kontrolou. Srovnání úrovní rentability vlastního kapitálu a rentability aktiv v roce 2003 podle sektorů uvádí graf. č.2 Graf č. 2 Úrovně rentability vlastního kapitálu (ROE) a rentability aktiv (ROA) podle institucionálních sektorů (organizace se 100 a více zaměstnanci) 14,0 12,0 10,0 8,0 % 6,0 4,0 2,0 0, ROE ROA podniky pod zahr. kontrolou soukr. podniky národní veřejníé podniky Sektor pod zahraniční kontrolou zaznamenal nejlepší výsledky i u dalších poměrových ukazatelů, např.v obratu aktiv, celkové a pohotové likviditě. V převážné míře realizoval meziroční růsty celkových výnosů, výkonů i celkových nákladů a rozhodující přírůstky vlastního kapitálu. II. Dělení EBIT a účetní přidané hodnoty v průmyslu Výsledek hospodaření před zdaněním včetně nákladových úroků (EBIT) meziročně vzrostl o 8 %, s vysokým růstem v energetice (o 38,7 %) a v těžbě surovin (o 17,7 %), zatímco ve zpracovatelském průmyslu klesl o 1,9 %. Ve struktuře jeho dělení zůstal největší podíl podnikům (čistý zisk) a to 55,2 %, s jeho meziročním růstem o 8,2 proc. bodu. Meziročně vzrostl i podíl pro stát (daň z příjmu) o 4 proc. body na 31,4 %, zatímco podíl pro věřitele klesl z 18,2 % na 13,4 %. Podle institucionálních sektorů byl meziroční vývoj EBIT diferencovaný, když vzrostl ve veřejných podnicích (o 34,1 %) a v podnicích pod zahraniční kontrolou (o 10 %), zatímco v sektoru soukromých podniků národních klesl o 6,8 %. Tento vývoj se promítl i do struktury jeho dělení, když nejvíce vzrostl podíl pro podniky ve veřejném sektoru (z 38,9 % na 58,9 %), následován podniky pod zahraniční kontrolou (růst o 8,5 proc. bodu na 57,8 %). V soukromých podnicích národních se nezměnil a zůstal na 48,1 %. Podíl pro stát (daň z příjmu) vzrostl v sektoru veřejných podniků a podniků pod zahraniční kontrolou, v sektoru soukromých podniků národních se téměř nezměnil. Podíl pro věřitele (nákladové úroky) klesl ve všech sektorech. Vývoj a dělení EBIT podle sektorů dokumentuje graf č

13 Graf č. 3 Dělení EBIT v průmyslu podle institucionálních sektorů ,3 % 57,8 % mil. Kč ,2 % 11,1 % 48,1 % 48,1 % ,4 % 31,0 % podniky pod zahraniční kontrolou 25,4 % 18,1 % 33,7 % 33,8 % soukromé podniky národní 38,9 % veřejné podniky stát (daň) věřitel (náklad. úroky) podnik (čistý zisk) 58,9 % 12,4 % 15,1 % 20,6 % 28,7 % Ve struktuře dělení účetní přidané hodnoty v průmyslu rostl podíl pro podniky (čistý zisk a odpisy) a naopak klesl podíl pro zaměstnance a pro věřitele. III. Vývoj ekonomické přidané hodnoty ve stavebnictví Oživení investiční činnosti v ekonomice se projevilo zvýšenou konjunkturou ve stavebnictví, zvláště ve 2. pololetí Příznivě působily i relace cen vstupů (pokles) a výstupů. Z propočtu ekonomické přidané hodnoty vyplývá, že stavebnictví v obou srovnávaných obdobích vykázalo tvorbu ekonomické přidané hodnoty, přičemž její úroveň se meziročně zlepšila o 258 % (0,9 mld. Kč schéma č. 19). Z pyramidového rozkladu přírůstku ekonomické přidané hodnoty vyplývá, že výrazně pozitivně působilo zlepšení rentability vlastního kapitálu a pokles alternativního nákladu na kapitál, méně pak růst objemu vlastního kapitálu (viz první patro pyramidového rozkladu). Z hlediska provozních faktorů nejvýrazněji kladně působil pokles podílu osobních nákladů na výnosech, zatímco vliv podílu přidané hodnoty na výnosech byl neutrální (podíl se meziročně nezměnil). Z hlediska rozdělení podniků na čtyři kategorie podle tvorby ekonomické přidané hodnoty vyplývá mírný meziroční nárůst podílu I. kategorie (s tvorbou ekonomické přidané hodnoty) na výnosech o 1,1 proc. bodu na 61,5 %, zatímco podíly na ostatních vybraných ukazatelích této skupiny klesly: na aktivech o 0,8 proc. bodu na 58,9 %, na přidané hodnotě o 1,7 proc. bodu na 63,7 % na zaměstnanosti o 3,3 proc. bodu na 50,2 %. Skupina podniků ve II. kategorii (s rentabilitou vlastního kapitálu větší než výnos bezrizikového aktiva) zvýšila svůj podíl na účetní přidané hodnotě o 4,3 proc. bodu na 25,4 % a spolu s podniky I. kategorie dosáhla 89 % podílu na účetní přidané hodnotě ve stavebnictví. Podíl skupiny podniků ve III. kategorii (s kladnou rentabilitou vlastního kapitálu, ale menší než výnos bezrizikového aktiva) na výnosech klesl 12

14 o 4 proc. body na 4,5 %, podíl skupiny podniků IV. kategorie (ztrátové podniky, nebo se záporným vlastním kapitálem) zůstal na 7 %. V delším časovém období vykazuje stavebnictví nárůst podílu podniků na celkových výnosech v I. kategorii a pokles podílu ve IV. kategorii (v roce 1999 tyto podíly činily 45 %, resp. 13 %). Vývoj výsledku hospodaření před zdaněním a nákladových úroků (EBIT) byl ve stavebnictví příznivý, EBIT meziročně vzrostl o 25,5 %. V jeho dělení pak nejvíce podíl pro podniky (čistý zisk), a to o 14,1 proc. bodu na 63,5 %, podíl pro stát z 24,3 % na 30,8 %. Vývoj dělení EBIT je uveden v grafu č Graf č. 34 Dělení EBIT ve stavebnictví mil. Kč stát (daň) věřitel (náklad. úroky) podnik (čistý zisk) Ve struktuře dělení účetní přidané hodnoty převládly pozitivní tendence, meziročně klesl podíl pro zaměstnance (ze 38,9% na 36,7%) a naopak vzrostl podíl pro podniky (čistý zisk a odpisy) o 1,3 proc. bodu na 24,7%. IV. Vývoj rozdílu rentability vlastního kapitálu a alternativního náklady na kapitál (ROE r e ) Pro lepší srovnatelnost na podnikové úrovni je uveden ve schématech pyramidový rozklad vývoje rozdílu mezi rentabilitou vlastního kapitálu (ROE) a alternativním nákladem na kapitál (re), tzn. spreadu. Jedná se o tato schémata: č. 27 průmysl., č. 28 těžba nerostných surovin, č. 29 zpracovatelský průmysl, č. 30 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a č. 31 stavebnictví. Nárůst tohoto rozdílu zaznamenaly všechny základní sekce průmyslu i stavebnictví. Shodně pozitivně působil meziroční růst rentability vlastního kapitálu a pokles alternativního nákladu na kapitál v těžbě nerostných surovin a ve stavebnictví. Ve zpracovatelském průmyslu působil pozitivně pokles alternativního nákladu na kapitál, zatímco se zhoršila rentabilita vlastního kapitálu, v energetice to bylo obráceně. V dílčích faktorech se jednotlivé agregace liší především v intenzitě vlivu, daném změnou podílu přidané hodnoty na výnosech a podílu osobních nákladů na výnosech. 13

15

16 PŘÍLOHOVÁ ČÁST I. Metodická část II. Tabulky III. Schemata IV. Grafy 15

17

18 I. METODICKÁ ČÁST 1. Zdroj dat Analýzy jsou založeny na datech ze čtvrtletních výkazů ČSÚ P 3 04 mutace c, d a resortním výkazu RES (MPO) P Z dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky (R položka z rozvahy, V položka z výkazu zisků a ztrát, D doplňující ukazatel). Ř. Ukazatel Zdroj dat R1 Aktiva celkem R10 R2 Stálá aktiva R1 R5 R9 R3 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ČSÚ R4 Finanční investice R2 R3 R5 Oběžná aktiva R6+R7+R8 R6 Zásoby ČSÚ R7 Pohledávky ČSÚ + RES R8 Finanční majetek RES R9 Ostatní aktiva RES R10 Pasiva celkem ČSÚ R11 Vlastní kapitál ČSÚ R12 Základní kapitál RES R13 Cizí zdroje RES R14 Rezervy ČSÚ R15 Dlouhodobé závazky R14 R17 R18 R16 Dluhopisy ČSÚ + RES R17 Krátkodobé závazky RES R18 Bankovní úvěry a výpomoci ČSÚ + RES R19 Dlouhodobé bankovní úvěry R18 R20 R20 Běžné bankovní úvěry a výpomoci RES R21 Ostatní pasiva R10 R11 R13 V1 Tržby za prodej zboží ČSÚ V2 Náklady na prodané zboží ČSÚ V3 Obchodní marže V1 V2 V4 Výkony ČSÚ V5 Tržby za prodej vl. výrobků a služeb ČSÚ V6 Změna stavu zásob vl. výroby a výrobků ČSÚ V7 Aktivace ČSÚ V8 Výkonová spotřeba ČSÚ V9 Přidaná hodnota ČSÚ V10 Osobní náklady ČSÚ V11 Mzdové náklady ČSÚ V12 Soc. a zdravotní pojištění V10 V11 V13 V13 OON ČSÚ V14 Odpisy ČSÚ V15 Provozní výsledek hospodaření RES V16 Nákladové úroky ČSÚ V17 Finanční výsledek hospodaření RES V18 Výsledek hospodaření před zdaněním ČSÚ 17

19 Ř. Ukazatel Zdroj dat V19 Daň Dopočet V20 Výsledek hospodaření po zdanění (čistý zisk) V18 V19 D1 Pohledávky po lhůtě splatnosti RES D2 Závazky po lhůtě splatnosti RES D3 Pohledávky v podnicích s rozhodujícím a podstatným vlivem RES D4 Závazky v podnicích s rozhodujícím a podstatným vlivem RES D5 Úplatné zdroje R11+R16+R18 D6 Výnosy celkem ČSÚ D7 Náklady celkem ČSÚ D8 EBIT V18+V16 Vzhledem k tomu, že data jsou kombinována ze dvou výkazů, je v případě porušení vazeb ve statistických výkazech upřednostněn výkaz ČSÚ. 2. Použitý model MPO ČR používá pro hodnocení odvětví pyramidovou ukazatelovou soustavu INFA Inky a Ivana Neumaierových a to její část: pyramidový rozklad ročního ukazatele EVA. 5 Tento pyramidový rozklad je spojením finančního controllingu a controllingu rizik. 6 Pro controlling rizik je použit upravený ratingový model, který byl pro účely MPO ČR nejvhodnější. Ratingové agentury hodnotí sice především věřitelské riziko, ale mnohé z jejich přístupů lze aplikovat i na hodnocení rizika majitele. Principy přístupu ratingových agentur jsou inspirativní. Konkrétní postup ratingových agentur je jejich know how, ale díky existenci matematicko statistických studií lze na základě veřejně dostupných dat o uděleném ratingu a finančních dat podniku sestavit funkci, která by vedla ke stejným výsledkům jako postup ratingové agentury. Existují další alternativní metody odhadu rizika. 7 Výše rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu (r e ). Je to výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti. Studiem několika desítek matematicko statistických modelů ratingu byly vytipovány důležité fundamentální charakteristiky ovlivňující riziko a sestavena ratingová funkce. Byla tak získána představa o vzájemném poměru rizikových přirážek a o tom, na které finanční (i nefinanční) ukazatele jsou přirážky navázány. Problémem zůstávalo usazení funkce, tak aby odpovídala realitě. Minimální riziko bylo dáno výnosem státních pokladničních poukázek, popřípadě výnosem 10letých státních dluhopisů. Maximální hodnota rizika byla určena na základě expertních odhadů pracovníků z fondů rizikového kapitálu (okolo 40% nad pokladniční poukázky). Takto nastavená funkce rizika byla podrobena testování. Pro testování byly použita data z agentury Bloomberg. Výsledkem je funkce hodnotící riziko pro středně 5 Na zkratku EVA má poradenská firma Stern Stewart & Co. registrovanou ochranou známku. 6 Smyslem controllingu je řídit hodnotu podniku směrem k jejímu zvyšování. Je zaměřen na plánování a rozpočtování, vyhodnocování plnění finančního plánu, řízení odchylek od plánu, kontrolu aktuálnosti plánu a jeho změny. Řídit odchylky znamená řešit je bu ex post a nebo lépe se snažit je předvídat ex ante. Controlling má zabezpečit, aby podnik postupoval podle plánu v souladu s aktuální strategií, která je odpovídající reakcí na vývoj okolí. Nekontroluje pouze plnění plánu, ale stále konfrontuje předpoklady, na kterých je plán postaven se skutečností, a pokud se situace změnila, stimuluje reakci. V podnicích ČR je rozšířen především finanční controlling, zatímco controlling rizik je v ČR zatím málo využíván, ale lze se s ním setkat u velkých zahraničních společností. 7 Pomocí modelu CAPM (Capital Asset Princing Model). Zde je koeficient Beta (charakterizující riziko) odvozen z minulého vývoje cen veřejně obchodovaných podniků. Pro odhad beta veřejně neobchodovaných podniků se používají úpravy modelu CAPM pomocí expertních úprav konstant. To z tohoto modelu dělá expertní odhad nejedná se již o aplikaci modelu CAPM. Je možno použít také odhad rizika pomocí vybraných poměrů tržní ceny a fundamentálního ukazatele (např. tržní cena akcie/tržby na akcii). Poměry tržní ceny k hodnotám různých fundamentálních ukazatelů však často vedou k různým výsledkům hodnocení rizika. 18

20 rizikové podniky ve shodě se skutečností u testovaného vzorku podniků. Příznivěji jsou hodnoceny málo rizikové podniky a přísněji vysoce rizikové podniky. Ratingový model má tento tvar: WACC UZ U 1 d A BU O re = + VK A kde r e = alternativní náklad na vlastní kapitál WACC = vážený náklad na kapitál UZ = úplatné zdroje (VK + BU + O), tj. kapitál, za který je nutno platit A = aktiva celkem VK = vlastní kapitál BU = bankovní úvěry O = dluhopisy U BU + O = úroková míra a f F H UZ A VK A I K WACC = r + r + r + r f LA podnikatelské FinStab kde r f = bezriziková sazba r LA = funkce (ukazatelů charakterizujících velikost podniku) r podnikatelské = funkce (ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly) r FinStab = funkce (ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasívy). WACC je stanoven jako by podnik měl úplatné zdroje = vlastní kapitál. Dále je předpokládána nezávislost WACC na kapitálové struktuře. Při sestavení nejjednoduššího modelu stanovení r e, byly použity následující ukazatele: bezriziková sazba pro rok 2002 r f = 5,1 % bezriziková sazba pro rok 2003 r f = 4,0 % Ve skupině ukazatelů charakterizujících velikost podniku úplatné zdroje je-li UZ > 3 mld. Kč r LA = 0.00% (hranice vychází ze zkušeností firem poskytujících rizikový kapitál) je-li UZ < 100 mil. Kč r LA = 5.00% je-li UZ >100 mil. Kč ale < 3 mld. Kč použije se propočet takto: r LA = (3 mld. Kč UZ) 2 / 168,2 Ve skupině ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly EBIT/aktiva je riziko závislé na tomto ukazateli a splnění podmínky pro nahrazování úplatného cizího kapitálu vlastním jměním (pro práci s cizím kapitálem). Podmínka zní: EBIT A a f VK + BU + O A U BU + O 19

21 VK + BU + O položíme X1 = A a f U BU + O pokud EBIT A > X1 rpodnikatelské = 0, 00% pokud EBIT A < 0 rpodnikatelské = 10, 00% takže funkčně vyjádřeno r = X1 EBIT / Aktiva / 10 X1 podnikatelské a f b g 2 2 Ovšem hodnota r podnikatelské nemůže klesnout pod minimální hodnotu danou variabilitou ukazatele EBIT/A. Minimální hodnota je spočtena pro každé odvětví zvláš. Minimální hodnota r podnikatelské se zvýšila v průměru asi o 1 %, proto je rozdílné zařazení podniků podle IV. kategorie v roce 2002 ve finanční analýze za rok 2003 (proti finanční analýze za rok 2002). Ve skupině ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasívy likvidita L3: je-li celková likvidita > XL r FinStab = 000, % je-li celková likvidita < 1 r FinStab = 10, 00% je-li celková likvidita firmy > 1, ale <XL, propočte se r FinStab takto: r = XL celková likvidita /10 XL 1 FinStab a f a f 2 2 Pokud průměr průmyslu je nižší než 1,25, pak horní hranice XL = 1,25, pokud je průměr průmyslu větší než 1,25, pak XL = průměr průmyslu. Z tohoto důvodu je možný zdánlivý nelogický vliv změny likvidity na změnu EVA. U podniků s velkou finanční silou je provedena individuální úprava. Podrobný postup odhadu r e na základě výše uvedeného modelu není možno brát (stejně jako u ratingových agentur) jako pevný algoritmus, ale jako princip přístupu, v rámci kterého je třeba zohlednit odlišnosti hodnocených podniků. Alternativní náklad na kapitál (r e ) za odvětví je propočten podnikově, tak, že alternativní náklad na kapitál (r e ) jednotlivých podniků je vážen jejich vlastním kapitálem (získal se tzv. požadovaný zisk ) a tyto zisky byly sečteny za odvětví a vyděleny agregovaným vlastním kapitálem za odvětví. Jde o přesnější propočet za odvětví (výnosnost odpovídající riziku). Algoritmus propočtu ekonomické přidané hodnoty byl shodný pro všechny organizace s tím, že byla zohledněna odvětvová specifika v ukazatelích likvidit (velké vybrané společnosti energetické podniky apod.), u nichž byl výpočet proveden úpravou algoritmu. V pyramidovém rozkladu INFA jsou použity tyto ukazatele: Ukazatel EVA ROE (rentabilita vlastního kapitálu) r e (alternativní náklad na kapitál) CZ/Zisk ROA (rentabilita aktiv) VK/A UZ/A Úroková míra Likvidita L3 Likvidita L2 Likvidita L1 Výpočet (ROE r e ).VK Výsledek hospodaření po zdanění/vlastní kapitál Viz ratingový model Výsledek hospodaření po zdanění/výsledek hospodaření před zdaněním EBIT/Aktiva Vlastní kapitál/aktiva Úplatné zdroje/aktiva Nákladové úroky/(dluhopisy + bankovní úvěry) Oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) (Pohledávky + Finanční majetek)/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Finanční majetek/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) 20

22 Ukazatel EBIT/V (marže) V/A (obrat aktiv) PH/V ON/V Odpisy/V (Ostatní V N) Výpočet EBIT/Výnosy celkem Výnosy celkem/aktiva Přidaná hodnota/výnosy celkem Osobní náklady/výnosy celkem Odpisy/Výnosy celkem PH/V ON/V Odpisy/V Ukazatel EVA je rozložen pomocí několika pyramidových rozkladů na dílčí činitele (dále již nerozkládané) a pomocí logaritmické metody (popřípadě metody postupných změn) je vyjádřen vliv změny hodnoty dílčího ukazatele na změnu hodnoty EVA. Všechny tyto pyramidové rozklady jsou znázorněny ve schématech. Pro srovnání podniků je uveden zvláš rozklad spreadu, tj. rozdílu ROE r e. 21

23

24 II. TABULKY Poměrové ukazatele finanční analýzy v roce 2002 a 2003 Výsledek hospodaření po zdanění/vlastní kapitál (ROE) 1 EBIT/Aktiva (ROA) 2 Vlastní kapitál/aktiva 3 Úplatné zdroje/aktiva 4 Úroková míra 5 Likvidita běžná 6 Likvidita pohotová 7 Likvidita peněžní 8 EBIT/Výnosy 9 Výnosy/Aktiva 10 Výsledek hospodaření po zdanění/zisk před zdaněním 11 Poměrové ukazatele finanční analýzy podle institucionálních sektorů v roce 2002 a 2003 Struktura finančních ukazatelů v % v roce 2002 a Struktura aktiv celkem 13 v průmyslu podle institucionálních sektorů 14 Struktura pasiv celkem 15 v průmyslu podle institucionálních sektorů 16 Struktura výnosů (výkony, obchodní marže, tržby, přidaná hodnota) 17 v průmyslu podle institucionálních sektorů 18 Struktura výnosů (náklady, výkon. spotřeba, mzdy, nákl. úroky, daň) 19 v průmyslu podle institucionálních sektorů 20 Struktura finančních ukazatelů v Kč v roce 2002 a 2003 Aktiva celkem 21 v průmyslu podle institucionálních sektorů 22 Pasiva celkem 23 v průmyslu podle institucionálních sektorů 24 Výnosy celkem 25 v průmyslu podle institucionálních sektorů 26 Náklady, hospodářský výsledek celkem 27 v průmyslu podle institucionálních sektorů 28 Dělení hospodářského výsledku před zdaněním a úroky v roce 2002 a v průmyslu podle institucionálních sektorů 30 Struktura přidané hodnoty v % 31 Dělení přidané hodnoty v % 32 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) Propočet ukazatele EVA 33 podíly kategorií podniků na celkových výnosech odvětví v % 34 podíly kategorií podniků na celkových aktivech odvětví v % 35 podíly kategorií podniků na celkové přidané hodnotě odvětví v % 36 produktivita práce z přidané hodnoty podle kategorií v Kč 37 podíly kategorií podniků na přímém vývozu odvětví v % 38 počty zaměstnanců podle kategorií 39 podíly na počtu zaměstnanců podle kategorií 40 Průměrné hodnoty vybraných ukazatelů podle kategorií 41 23

25 24 Tab. č. 1 Poměrové ukazatele (organizace se 100 a více zaměstnanci) ROE = Výsledek hospodaření po zdanění/vlastní kapitál v % (přepočteno na roční hodnotu) OKEČ Název 1. čtvrtletí změna 1. pololetí změna čtvrtletí změna rok změna bodů bodů bodů bodů CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny 7,50 5,34 2,15 4,37 2,77 1,60 3,57 1,87 1,69 2,85 2,29 0,56 CB Těžba ostatních nerostných surovin -3,57-3,25-0,32 6,92 5,24 1,68 9,85 7,81 2,04 8,73 3,47 5,25 C Těžba nerostných surovin 6,56 4,67 1,88 4,59 2,98 1,61 4,18 2,42 1,76 3,43 2,40 1,03 DA Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků 12,96 13,32-0,36 16,43 14,26 2,17 16,16 15,34 0,82 13,33 13,54-0,20 17 Výroba textilií a textilních výrobků 9,65 6,63 3,02 6,49 5,45 1,05 5,35 2,38 2,97 3,96 1,37 2,59 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 13,82 16,97-3,15 2,80 9,68-6,87 5,22 3,70 1,53-7,98-8,16 0,18 DB Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků 10,02 7,78 2,25 6,17 5,91 0,26 5,34 2,53 2,81 2,55 0,40 2,14 DC Výroba usní a výrobků z usní -29,37 0,78-30,15-16,95-12,36-4,59-18,97-18,05-0,92-17,16-19,99 2,82 DD Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kr. nábytku 5,83 3,62 2,21 6,06 5,63 0,42 5,97 4,29 1,69 6,28 6,11 0,17 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 18,85 19,21-0,36 15,08 13,27 1,81 10,73 10,73 0,00 9,48 7,25 2,22 22 Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů 6,79 7,85-1,06 11,92 11,72 0,20 8,48 8,72-0,24 8,10 7,55 0,55 DE Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru 13,81 14,66-0,86 13,91 12,71 1,20 9,89 9,98-0,09 8,96 7,37 1,58 DF Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy 9,73-14,23 23,96 2,57-7,53 10,11 0,40-7,01 7,41 0,44-5,92 6,36 DG Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vlák. 8,84 5,07 3,78 7,89 6,63 1,25 5,90 5,10 0,80 0,66 4,58-3,92 DH Výroba pryžových a plastových výrobků 16,94 10,96 5,98 16,18 14,70 1,47 16,49 12,96 3,53 14,60 11,00 3,60 DI Výroba ostatních nekovových miner. výr. 5,91 4,28 1,63 10,43 8,69 1,74 11,97 8,38 3,59 10,70 8,59 2,11 27 Výroba zakladních kovů a hutních výrobků 12,35 11,59 0,76 14,02 24,84-10,82 12,59 17,03-4,44 10,61 11,14-0,53 28 Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. 7,65 8,38-0,73 9,44 8,78 0,66 13,74 8,69 5,05 10,81 7,52 3,29 DJ Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. 10,76 10,38 0,37 12,39 19,16-6,78 13,00 14,03-1,03 10,68 9,80 0,88 DK Výroba a opravy strojů j. n. -0,32 3,37-3,69 4,23 14,95-10,72 4,50 5,00-0,49 2,26 5,77-3,51 30 Výroba kanc. strojů a počítačů 7,76-71,06 78,83-67,18 69,51-136,69-63,62-12,15-51,47-82,88-15,84-67,04 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 11,98 11,54 0,44 11,86 14,77-2,90 14,68 13,46 1,21 14,80 13,05 1,76 32 Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a přístr. -2,02-5,39 3,37-1,46-1,21-0,26-5,45-4,37-1,08-1,61 1,39-3,00 33 Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přístrojů 15,08 15,21-0,13 17,89 17,40 0,49 15,95 15,89 0,06 14,12 13,22 0,90 DL Výroba elek.a optických přístrojů a zař. 8,09 8,06 0,03 7,67 12,49-4,83 8,00 9,62-1,63 8,65 9,09-0,44 34 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 11,50 13,02-1,52 12,29 15,99-3,70 11,05 13,25-2,20 9,04 12,23-3,19 35 Výroba ost. dopravních zařízení 94,36 121,69-27,32 57,80 88,06-30,26 41,25 55,17-13,92 18,25 27,37-9,12 DM Výroba dopravních prostředků a zař. 16,25 15,09 1,16 15,53 20,33-4,80 12,97 15,41-2,45 9,49 13,01-3,52 36 Výroba nábytku; zprac. průmysl j. n. 18,40 18,37 0,03 18,44 17,50 0,94 13,87 12,73 1,14 11,90 11,72 0,17 37 Recyklace druhotných surovin 14,13 3,48 10,64 11,00 3,98 7,02 11,33 2,14 9,19 9,34 2,72 6,62 DN Zpracovatelský průmysl jinde neuved. 18,11 17,39 0,72 17,91 16,70 1,21 13,68 12,05 1,63 11,72 11,14 0,57 D Zpracovatelský průmysl 10,54 8,63 1,91 11,35 12,64-1,29 10,70 9,91 0,79 8,48 8,63-0,15 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 14,00 16,77-2,77 14,05 10,96 3,08 9,51 6,61 2,90 8,59 6,21 2,38 41 Shromaž ování, úprava a rozvod vody 3,25 2,98 0,27 2,52 2,74-0,23 3,23 2,45 0,78 2,45 1,77 0,68 E Výroba a rozvod elekt., plynu a vody 12,19 14,40-2,21 12,13 9,52 2,61 8,46 5,88 2,58 7,59 5,44 2,15 Průmysl celkem 10,76 10,33 0,43 11,04 10,71 0,33 9,43 7,88 1,55 7,78 7,01 0,77 F Stavebnictví -1,20 1,73-2,92 11,23 14,92-3,69 17,31 15,81 1,50 14,84 13,09 1,75 G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. -1,00 4,29-5,28 4,83 7,40-2,57 6,10 7,47-1,36 1,67 8,28-6,61 H Ubytování a stravování -5,82 31,01-36,83 6,22 36,98-30,76 14,49 26,86-12,37 13,14 16,67-3,53 K Služby, nemovitosti, pronájem, podnikatelské činnosti -4,29-0,98-3,31 5,86 8,59-2,72 4,37 6,38-2,01 6,34 10,04-3,70 Celkem nefinanční sféra 9,18 9,57-0,39 10,41 10,74-0,32 9,38 8,20 1,18 7,50 7,43 0,07 Pramen: Propočty MPO z údajů ČSÚ a MPO

26 Tab. č. 2 Poměrové ukazatele (organizace se 100 a více zaměstnanci) 25 ROA = EBIT/Aktiva celkem v % (přepočteno na roční hodnotu) OKEČ Název 1. čtvrtletí změna 1. pololetí změna čtvrtletí změna rok změna bodů bodů bodů bodů CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny 8,01 6,20 1,81 4,76 3,48 1,28 3,67 2,67 0,99 3,19 2,92 0,27 CB Těžba ostatních nerostných surovin -0,79 0,69-1,48 7,12 6,22 0,89 9,71 8,19 1,52 9,10 4,94 4,16 C Těžba nerostných surovin 7,19 5,69 1,49 5,00 3,76 1,24 4,27 3,23 1,04 3,81 3,12 0,69 DA Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků 9,13 11,21-2,08 12,83 11,45 1,38 13,18 12,24 0,94 10,91 11,71-0,80 17 Výroba textilií a textilních výrobků 9,06 7,04 2,02 7,60 6,49 1,11 6,06 4,41 1,65 5,14 3,80 1,34 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 8,55 10,79-2,23 5,40 7,81-2,41 5,88 5,34 0,55 0,70 1,41-0,71 DB Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků 8,98 7,66 1,31 7,25 6,70 0,56 6,03 4,56 1,47 4,43 3,41 1,02 DC Výroba usní a výrobků z usní -1,53 5,08-6,60-1,70 2,16-3,86-2,86-0,26-2,60-3,05-0,96-2,09 DD Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kr. nábytku 6,36 5,14 1,21 6,56 6,53 0,03 5,45 5,36 0,08 6,41 6,57-0,16 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 13,13 14,54-1,41 10,42 11,80-1,38 9,66 8,66 1,00 9,05 6,57 2,48 22 Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů 7,18 7,95-0,77 10,16 10,19-0,03 8,45 8,62-0,17 8,03 7,62 0,41 DE Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru 10,89 12,04-1,14 10,33 11,30-0,97 9,24 8,64 0,59 8,69 6,93 1,76 DF Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy 8,75-6,97 15,72 2,68-3,41 6,09 0,78-3,12 3,90 0,94-2,36 3,30 DG Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vlák. 8,12 5,65 2,47 7,61 6,53 1,09 6,47 5,85 0,63 3,40 5,43-2,03 DH Výroba pryžových a plastových výrobků 14,57 9,72 4,85 15,65 12,06 3,59 15,06 11,69 3,38 13,50 10,73 2,77 DI Výroba ostatních nekovových miner. výr. 6,29 5,42 0,87 9,31 8,11 1,20 10,89 8,45 2,45 9,74 8,45 1,30 27 Výroba zakladních kovů a hutních výrobků 9,46 7,55 1,91 10,32 15,46-5,14 9,58 12,27-2,69 8,50 9,36-0,86 28 Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. 6,84 7,76-0,92 7,69 8,08-0,39 10,51 7,45 3,06 8,81 6,90 1,91 DJ Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. 8,57 7,62 0,95 9,32 12,80-3,48 9,91 10,56-0,65 8,61 8,48 0,13 DK Výroba a opravy strojů j. n. 2,99 4,93-1,94 4,40 9,68-5,28 5,20 5,58-0,38 4,13 6,56-2,43 30 Výroba kanc. strojů a počítačů 2,04 1,65 0,39-2,65 3,06-5,71-2,76 0,06-2,82-2,39-0,10-2,29 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 9,05 9,87-0,81 9,59 10,21-0,62 11,41 10,97 0,44 11,05 10,52 0,53 32 Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a přístr. 1,61 3,06-1,45 5,67 9,46-3,79 0,27 2,17-1,89 1,68 3,99-2,31 33 Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přístrojů 11,56 11,96-0,39 14,85 13,95 0,89 13,04 12,65 0,39 12,18 10,80 1,38 DL Výroba elek. a optických přístrojů a zař. 5,95 6,85-0,91 7,58 9,06-1,47 6,30 6,15 0,15 6,44 5,72 0,72 34 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 8,55 9,86-1,31 9,18 11,96-2,78 8,90 10,05-1,16 7,65 9,65-2,00 35 Výroba ost. dopravních zařízení 21,29 11,31 9,97 17,85 20,56-2,71 12,63 12,68-0,04 7,06 7,86-0,80 DM Výroba dopravních prostředků a zař. 10,65 10,12 0,53 10,49 13,36-2,88 9,47 10,48-1,02 7,57 9,35-1,78 36 Výroba nábytku; zprac. průmysl j. n. 13,55 13,73-0,18 12,57 12,95-0,37 10,42 10,63-0,21 9,92 10,14-0,22 37 Recyklace druhotných surovin 9,59 5,23 4,36 7,84 5,15 2,68 8,73 4,31 4,42 7,78 4,83 2,95 DN Zpracovatelský průmysl jinde neuved. 13,24 13,05 0,20 12,24 12,45-0,21 10,29 10,17 0,11 9,76 9,76 0,00 D Zpracovatelský průmysl 8,48 7,69 0,79 9,32 10,07-0,74 8,99 8,39 0,61 7,64 7,70-0,07 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 12,89 15,33-2,44 12,92 10,59 2,32 9,10 6,80 2,29 8,33 6,32 2,01 41 Shromaž ování, úprava a rozvod vody 3,57 3,42 0,14 2,81 3,07-0,26 3,38 2,73 0,65 2,57 1,97 0,60 E Výroba a rozvod elekt., plynu a vody 11,56 13,67-2,11 11,47 9,49 1,99 8,26 6,20 2,06 7,51 5,69 1,82 Průmysl celkem 9,28 9,29-0,01 9,66 9,53 0,13 8,49 7,46 1,03 7,37 6,86 0,51 F Stavebnictví 2,11 3,79-1,68 6,08 8,33-2,25 9,03 8,06 0,97 8,57 7,37 1,20 G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. 2,11 4,69-2,58 4,41 5,36-0,96 5,41 5,94-0,54 3,71 6,15-2,44 H Ubytování a stravování 3,51 12,47-8,95 6,85 17,56-10,71 7,96 13,34-5,38 7,18 8,98-1,79 K Služby, nemovitosti, pronájem, podnikatelské činnosti 0,65 2,73-2,08 3,84-3,66 7,49 4,73 6,39-1,66 6,40 7,98-1,58 Celkem 7,98 8,49-0,51 8,71 8,88-0,17 8,08 7,36 0,71 6,95 6,84 0,11 EBIT = zisk před úroky a zdaněním Pramen: propočty MPO z údajů ČSÚ a MPO