Odbor analýz a statistiky. Finanční analýza prům

Transkript

1 Odbor analýz a statistiky Finanční analýza prům ůmyslu a stavebnictví za 1.. čtvrtle tletí tí 2007 Srpen 2007

2

3 OBSAH Seznam zkratek 3 Úvodní poznámka 5 I. Vývoj ekonomické přidané hodnoty v průmyslu 7 I.1. Ekonomická přidaná hodnota podle odvětví - sekcí a subsekcí 7 I.2. Ekonomická přidaná hodnota podle institucionálních sektorů 9 I.3. Ekonomická přidaná hodnota podle míry její tvorby (čtyři kategorie podniků) 10 II. Dělení EBIT a úřetní přidané hodnoty v průmyslu 12 III. Vývoj ekonomické přidané hodnoty ve stavebnictví 13 IV. Vývoj rozdílu rentability vlastního kapitálua alternativního nákladu na kapitál (ROE - r e ) 15 PŘÍLOHOVÁ ČÁST 17 I. Metodická část 19 II. Tabulky 25 III. Schémata 161 IV. Grafy 201 1

4

5 SEZNAM ZKRATEK A a.s. CZ ČSÚ EBIT EVA HV IF MPO NV OKEČ OON PH r e r f ROA ROE UZ V VK aktiva akciová společnost čistý zisk (výsledek hospodaření po zdanění) Český statistický úřad výsledek hospodaření před zdaněním včetně nákladových úroků (economic result before tax and interest payment) ekonomická přidaná hodnota (economic value added) výsledek hospodaření před zdaněním investiční fondy a společnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu nedokončená výroba odvětvová klasifikace ekonomických činností ostatní osobní náklady účetní přidaná hodnota alternativní náklad na kapitál (alternative cost of capital) výnos bezrizikového aktiva (risk-free rate) rentabilita aktiv (return on assets) rentabilita vlastního kapitálu (return on equity) úplatné zdroje výnosy vlastní kapitál 3

6

7 ÚVODNÍ POZNÁMKA Hodnocení vývoje finančních ukazatelů uvedených v Analýze vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. čtvrtletí 2007 podrobněji doplňuje Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za 1. čtvrtletí V roce 2007 došlo ke změně čtvrtletního statistického sledování finančních ukazatelů šetřených ČSÚ s tím, že obsah výkazu P 3-04 byl rozdělen. Ve výkaze P 3-04 se sledují vybrané tokové ukazatele a ve výkaze P 6-04 stavové ukazatele. Změnil se i rozsah zjišťování jak tokových, tak i stavových ukazatelů, ČSÚ již nesleduje např. hospodářský výsledek před zdaněním, celkové výnosy a náklady, sledování stavových ukazatelů bylo doplněno o požadavky ČNB. Změnila se také periodicita předkládání výkazů. Výkaz P 3-04 je předkládán do 18. dne po skončení čtvrtletí, výkaz P 6-04 pak do 30 dne po skončení příslušného čtvrtletí. Další změnou je sledování podle velikostní struktury organizací, kdy tokové ukazatele (výkaz P 3-04) jsou šetřeny kombinací výběrového a plošného šetření v organizacích od 10 zaměstnanců, zatímco stavové ukazatele (výkaz P 6-04) jsou plošně šetřeny pouze v organizacích s 250 a více zaměstnanci. Na základě požadavku MPO pro účely zpracování finančních analýz, bylo šetření výkazu P 6-04 doplněno o vybrané organizace s počtem zaměstnanců pod 250, ale s významnými aktivy (pasivy). Na čtvrtletní statistická šetření ČSÚ navazuje resortní výkaz RES(MPO) P3-04, který byl od roku 2007 rozšířen o sledování těchto ukazatelů: hospodářský výsledek před zdaněním, nákladové úroky, odpisy a celkové výnosy.tvorba datové základny se stává náročnější, data se skládají ze tří zdrojů výkazů, provádějí se dvoukolové kontroly při snaze zachovat meziroční srovnatelnost a to při organizačních změnách. V návaznosti na předcházející finanční analýzy zůstává shodný metodický přístup, který je zaměřen především na ekonomickou přidanou hodnotu. Meziroční změna tohoto ukazatele je rozebírána na jednotlivé vlivy příslušných faktorů a posuzována z následujících hledisek: podle odvětvové struktury průmyslu (sekce, subsekce, oddíly), podle institucionálních sektorů (veřejné podniky, soukromé podniky národní, soukromé podniky pod zahraniční kontrolou) a podle míry tvorby ekonomické přidané hodnoty (čtyři kategorie podniků a jejich podíly na vybraných finančních ukazatelích za průmysl a stavebnictví). Tabulková příloha zahrnuje údaje podle odvětvové struktury, dále tabulky typu A (obsahují výsledky finanční analýzy podle 4 kategorií podniků dle tvorby ekonomické přidané hodnoty) a tabulky typu B (výsledky finanční analýzy podle institucionálních sektorů). Příloha je doplněna schématy a grafy. Meziroční srovnání dynamiky i objemu jednotlivých ukazatelů ve Finanční analýze... s výstupy ukazatelů uvedených v Analýze vývoje ekonomiky... je problematické vzhledem k značné rozdílnosti srovnávaných souborů. Data pro finanční analýzu zahrnují podniky s 250 a více zaměstnanci plus vytypované organizace, zatímco Analýza... se důsledně drží sledování podle velikostní struktury organizací. Finanční analýza průmyslu zahrnuje podniků s 250 a více zaměstnanci plus vytypované organizace, které se na účetní hodnotě průmyslu celkem 1 podílely 71 %, na výkonech 76 % a na zaměstnanosti 56 % (v roce 2006 se jejich počet pohyboval kolem subjektů). Ve stavebnictví se jedná o 113 podniků (v minulých obdobích se jejich počet pohyboval kolem 270), které se na celkové účetní přidané hodnotě podílely cca 24 % a na výkonech 30 %. Pro finanční analýzu za rok 2007 (a pro srovnatelné období) byla vzhledem ke změnám ve sledování finančních ukazatelů vytvořena zcela nová základna podniků. Výsledky finanční analýzy od roku 2007 tudíž nejsou srovnatelné s výstupy předcházejících finančních analýz. 1 Průmysl celkem včetně odhadu za malé subjekty od 0 do 10 zaměstnanců. 5

8

9 I. VÝVOJ EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY V PRŮMYSLU Výsledky finanční analýzy velkých průmyslových organizací (s 250 a více zaměstnanci a vytypovaných organizací s významnými aktivy) se meziročně zlepšily a ukázaly na pokračující proces růstu aktivity a finanční stability průmyslových podniků. Na jejich meziroční vývoj pozitivně působil růst průmyslové produkce (tržeb za vlastní produkci), iniciovaný rostoucí zahraniční a domácí poptávkou. Tržby podniků příznivě ovlivnil růst vývozních cen i cen výrobců. V průmyslu pokračoval rychlejší růst výnosů (9,5 %) než nákladů (9 %), hrubý zisk tak meziročně vzrostl o 14,4 %. Za dobrými výsledky průmyslu stojí zpracovatelský průmysl, zatímco v energetice se finanční ukazatele výrazně zhoršily (převážně šlo o vliv klimatických podmínek). V těžbě surovin byl poměrně nízký meziroční růst finančních ukazatelů, a to při předstihu růstu nákladů před výnosy a tím zhoršení hrubého zisku. Většina poměrových finančních ukazatelů 2 se meziročně zlepšila, zejména rentabilita vlastního kapitálu (ROE) z 13,5 % na 14,4 %. Mírně vzrostla i rentabilita aktiv (ROA), o 0,5 p.b. na 12 % zásluhou růstu ziskové marže při nezměněném obratu aktiv. Meziročně klesla platební neschopnost (závazky po lhůtě splatnosti) o 3,9 % na 36,6 mld. Kč. Opačný vývoj byl u pohledávek po lhůtě splatnosti, které se zvýšily o 18,4 % na 72,3 mld. Kč. Mírné meziroční zlepšení vykázala celková likvidita (vzrostla o 0,03 bodu na hodnotu 1,41) a pohotová likvidita (o 0,04 bodu na hodnotu 1,05). Peněžní likvidita se mírně zhoršila (z hodnoty 0,22 na 0,20). Příznivý meziroční vývoj finančních ukazatelů se odrazil v ekonomické přidané hodnotě (EVA), která se meziročně zlepšila o 6,5 mld. Kč. Podle pyramidového rozkladu jednotlivých faktorů působících na její meziroční změnu (schéma č. 1) je patrný vysoký pozitivní vliv zlepšené rentability vlastního kapitálu (ROE - vliv 13,4 mld. Kč), zatímco nárůst rizikovosti r e (alternativního nákladu na vlastní kapitál) z 8,6 % na 9,5 % působil negativně. Na růst rizikovosti působilo zejména zvýšení bezrizikové sazby 3 r f z 3,5 % na 3,81 %. Ekonomická přidaná hodnota v průmyslu vzrostla jedině zásluhou zpracovatelského průmyslu (vliv 26,6 mld. Kč), zatímco v těžbě surovin a v energetice se meziročně zhoršila (o 1,5, resp. o 18,6 mld. Kč). I.1. Ekonomická přidaná hodnota podle odvětví - sekcí a subsekcí Provedené změny ve statistickém sledování finančních ukazatelů, zejména zaměření se jen na větší podniky, se odrazily v jejich zvýšené úrovni, a to především u rentabilit. To vyplývá především z toho, že větší organizace jsou stabilnější a vykazují větší schopnost tvorby zisku. Tyto výsledky však snižují srovnatelnost s výsledky předchozích období. Zpracovatelský průmysl tvořil v obou srovnávaných obdobích ekonomickou přidanou hodnotu (viz schéma č. 3). Na její meziroční růst působila především zvýšená rentabilita vlastního kapitálu (ROE) o 3,6 p.b. na 16,6 % (vliv 29,2 mld. Kč). Nárůst rizikovosti o 0,8 p.b. působil negativně (vliv 6,4 mld. Kč). Meziročně se zlepšila produkční síla (ROA) o 2,7 p.b. na 12,6 % s převažujícím kladným vlivem 2 Poměrové ukazatele, které srovnávají tokové a stavové veličiny byly převedeny na roční úroveň. 3 Bezriziková sazba = průměrná sazba výnosů 10-letých státních dluhopisů za příslušné čtvrtletí, převzatá z agentury Bloomberg. 7

10 růstu ziskové marže, pozitivně působil i růst obratu aktiv. Na růst ziskové marže působily pozitivně všechny čtyři faktory (poslední patro pyramidového rozkladu), nejvíce pokles podílu osobních nákladů k výnosům. Z hlediska přínosu jednotlivých odvětví je zřejmé, že na přírůstku ekonomické přidané hodnoty se podílela jen některá odvětví (subsekce), a to zejména: výroba hutních a kovodělných výrobků (15,5 mld. Kč), výroba dopravních prostředků (9 mld. Kč), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (4,8 mld. Kč), výroba chemických látek, přípravků a léčiv (3,5 mld. Kč), výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (3,1 mld. Kč) a výroba pryžových a plastových výrobků (1,3 mld. Kč). V 1. čtvrtletí 2007 tvořilo ekonomickou přidanou hodnotu jako celek 6 odvětví (subsekcí) ze 14, (ve srovnatelném období 2006 to bylo 9 odvětví), přitom v pěti subsekcích se meziročně zhoršila, nejvíce ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 5,9 mld. Kč) a ve výrobě potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků (o 4,3 mld. Kč). Srovnání jednotlivých odvětví (subsekcí) podle tvorby ekonomické přidané hodnoty z hlediska jejího meziroční zlepšení či zhoršení vyplývá z tabulky č. 1. Tabulka č. 1 Meziroční vývoj ekonomické přidané hodnoty podle odvětví (subsekcí) zpracovatelského průmyslu v 1. čtvrtletí 2007 Hodnota ekonomické přidané hodnoty EVA Meziroční zlepšení Meziroční zhoršení Kladná EVA v obou obdobích DG,DH, DJ, DM DN Kladná EVA v 1. Q. 2006, záporná v 1.Q DA, DC,DE, DL Záporná EVA v 1. Q, 2006, kladná v 1. Q DI Záporná EVA v obou obdobích DB,DD,DK,DF Legenda: DA = výroba potravin. výr.,nápojů a tabák. výr. DB = výr.textilií,textil. a oděv.výrobků DC = výr. usní a výr. z usní DD = zprac. dřeva, výr. ze dřeva kromě nábytku DE = výroba vlákniny, papíru; vydav. a tisk DF = výroba koksu, raf. zprac. ropy DG = výr. chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken, DH = výroba pryžových a plastových výrobků DI = výroba ostatních nekovových miner. výr. DJ = výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. DK = výroba a opravy strojů a zař. jinde neuved. DL = výroba el. a optic. přístrojů a zař. DM = výroba dopravních prostředků a zař. DN = zpracovatelský průmysl j.n. Rozklad meziroční změny ekonomické přidané hodnoty (EVA) podle odvětví (subsekcí) je uveden ve schématech č. 4 až 17 (viz příloha). Podle objemu ekonomické přidané hodnoty je stále na prvním místě výroba motorových vozidel (oddíl 34-22,1 mld. Kč), následovaná výrobou základních kovů a hutních výrobků (oddíl 27-19,4 mld. Kč) a výrobou chemických látek, přípravků a léčiv (oddíl 24-7,9 mld. Kč). Největší objem záporné ekonomické přidané hodnoty byl ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení (oddíl 32-6,6 mld. Kč) a ve výrobě potravin a nápojů (oddíl 15-4,4 mld. Kč). Sekce těžby surovin zhoršila tvorbu ekonomické přidané hodnoty o 1,5 mld. Kč (viz schéma č. 2). V této sekci sice vzrostla rentabilita vlastního kapitálu (ROE) o 2,7 p.b. na 19,3 %, ale čistý zisk meziročně klesl o 15 % a objem vlastního kapitálu o téměř 27 %. Produkční síla (ROA) se meziročně zhoršila o 1,4 p.b. na 13,3 % vlivem poklesu ziskové marže, na kterou nejvíce působilo zhoršení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů a pokles podílu účetní přidané hodnoty na výnosech. Na finanční výsledky v sekci výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody negativně působil pokles spotřeby zemního plynu, elektrické energie a tepla určeného k vytápění v důsledku zimních povětrnostních podmínek. Tvorba ekonomické přidané hodnoty se meziročně zhoršila o 18,6 mld. Kč (schéma č. 18). Pokles zisku se promítl do nižší úrovně rentabilit takto: rentabilita vlastního kapitálu klesla o 2,2 p.b. na 10,9 %, rentabilita aktiv o 3,1 p.b na 10,7 %. Na produkční sílu nejvíce negativně působilo zhoršení obratu aktiv, ale i pokles ziskové marže (nejvíce pokles podílu účetní přidané hodnoty na výnosech z 25,4 % na 22,5 %). 8

11 I.2. Ekonomická přidaná hodnota podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů 4 (veřejné podniky - sektor 11001, soukromé podniky národní - sektor a soukromé podniky pod zahraniční kontrolou - sektor 11003) získává sektor podniků pod zahraniční kontrolou postupně převažující podíl na výsledcích průmyslu, např. na výnosech (podniků zahrnutých do finanční analýzy) se podílel více jak 65 %. Tento sektor tvořil v obou srovnávaných obdobích ekonomickou přidanou hodnotu a její tvorbu meziročně zlepšil o 2,1 mld. Kč na 51,3 mld. Kč viz schéma č. 22). Většina poměrových ukazatelů se meziročně zlepšila, rozhodující vliv na růst ekonomické přidané hodnoty mělo zvýšení rentability vlastního kapitálu o 0,9 p.b. na 16,1 %. Negativně působil nárůst rizikovosti z 8,3 % na 9,6 %. Produkční síla se zlepšila o 0,4 p.b. na 12,8 % především zásluhou ziskové marže, na kterou pozitivně působil růst podílu účetní přidané hodnoty na výnosech a pokles podílu osobních nákladů a odpisů k výnosům. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou dosáhly ve srovnání s ostatními sektory nejvyšší úrovně rentability vlastního kapitálu (ROE), rentabilita aktiv (produkční síla) byla mírně vyšší ve veřejných podnicích (13 % proti 12,4 %). Výsledky sektoru pod zahraniční kontrolou ovlivňuje jeho vysoká exportní výkonnost. Ve srovnání se sektorem soukromých podniků dosahuje sektor pod zahraniční kontrolou téměř dvojnásobné produktivity práce z účetní přidané hodnoty (průměrné měsíční), a to 66,7 tis. Kč/zam. proti 33,3 tis. Kč/zam. Pouze v sektoru pod zahraniční kontrolou stále roste zaměstnanost, přičemž průměrná měsíční mzda v tomto sektoru byla skoro o čtvrtinu (23%) vyšší než v sektoru soukromých podniků národních. Sektor soukromých podniků národních se na výnosech průmyslu (podle finanční analýzy) podílel 28 %. Výsledky finanční analýzy v tomto sektoru ukazují na meziroční zlepšení rentabilit, které se odrazilo v ekonomické přidané hodnotě. Zatímco v 1. čtvrtletí 2006 sektor jako celek netvořil ekonomickou přidanou hodnotu, v 1. čtvrtletí 2007 tento ukazatel zlepšil o 6,9 mld. Kč (ze záporných 5,9 mld. Kč na 1 mld. Kč - viz schéma č. 21). Z podrobnějšího pohledu na faktory, které ovlivnily meziroční změnu ekonomické přidané hodnoty vyplývá, že růst ziskové marže (EBIT/Výnosy) nejvíce pozitivně ovlivnila změna salda ostatních výnosů a ostatních nákladů, zatímco růst podílu osobních Graf č. 1 Úrovně rentability vlastního kapitálu (ROE) a rentability aktiv (ROA) podle institucionálních sektorů 18,0 16,0 14,0 ROE ROA 12,0 v % 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1.Q.06 1.Q.07 1.Q.06 1.Q.07 podniky pod zahr. kontrolou soukr. podniky národní veřejné podniky 4 Finanční analýza nezahrnuje sektor zaměstnavatelů - podnikatelů, fyzických osob nezahrnutých v Obchodním rejstříku vzhledem k zanedbatelné váze tohoto sektoru na výsledcích průmyslu. 9

12 nákladů na výnosech a pokles podílu účetní přidané hodnoty na výnosech působily negativně. Je zřejmé, že růst zisku v tomto sektoru nejvíce ovlivnil neprodukční faktor. Výsledky v sektoru domácích podniků z pohledu na produkční oblast podniků již tak příznivě nepůsobí. Sektor veřejných podniků reprezentuje hlavně sekce energetiky (přesněji a.s. ČEZ), což ovlivňuje výsledky poměrových ukazatelů. Jedná se zejména o úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty a podíl účetní přidané hodnoty na výnosech, které dosahují nadprůměrných úrovní, přičemž podíl osobních nákladů na výnosech je nejnižší. V důsledku poklesu hospodářského výsledku před zdaněním v tomto sektoru se meziročně zhoršily rentability, když rentabilita vlastního kapitálu klesla o 1,3 p.b. na 14,4 % a rentabilita aktiv o 1,2 p.b. na 13 %. Tvorba ekonomické přidané hodnoty se meziročně zhoršila o 2,5 mld. Kč (z 25,5 mld. Kč na 23 mld. Kč). Na pokles produkční síly působila zisková marže (pokles z 32,5 % na 25,8 %), především v důsledku snížení podílu účetní přidané hodnoty na výnosech (viz schéma č. 20). Srovnání meziročního vývoje výkonnosti jednotlivých sektorů pomocí rentability vlastního kapitálu a rentability aktiv dokumentuje graf č. 1. I.3. Ekonomická přidaná hodnota podle míry její tvorby (čtyři kategorie podniků) Meziroční vývoj ekonomické přidané hodnoty je dále posuzován zatříděním podniků do čtyř kategorií 5 podle míry její tvorby a podílů těchto kategorií na vybraných finančních ukazatelích. Podniky zařazené v I. kategorii (ROE byla větší než alternativní náklad na vlastní kapitál - r e ) meziročně zlepšily ekonomickou přidanou hodnotu o 14,8 mld. Kč zásluhou zpracovatelskému průmyslu (28,9 mld. Kč), zatímco v těžbě surovin a v energetice došlo ke zhoršení. Rozhodující vliv měla zlepšená rentabilita vlastního kapitálu (ROE), která vzrostla o 3,2 p.b. na 23,1 % (viz schéma č. 23). Meziroční růst o 2 p.b. zaznamenala i produkční síla (ROA), a to na 18,4 % při růstu ziskové marže i obratu aktiv. Na růst ziskové marže nejvíce působil narůst podílu salda ostatních výnosů a ostatních nákladů k výnosům a růst podílu účetní přidané hodnoty k výnosům. Pro tuto kategorii jsou charakteristické nadprůměrné úrovně rentabilit, ziskové marže a nejnižší rizikovost. Skupina podniků v I. kategorii snížila meziročně podíl na výnosech průmyslu (dle finanční analýzy) o 5,5 p.b. na 66,9 %. Podíl klesl ve všech třech sekcích, nejvíce v energetice o 23,2 p.b. na 64,8 %, v těžbě surovin o 1,2 p.b. na 88,1 %, nejméně ve zpracovatelském průmyslu, jen o 0,5 p.b. na 66,7 %. Na celkové účetní přidané hodnotě se tato kategorie podílela 75,6 % proti 79,4 % ve srovnatelném období Naopak meziroční růst zaznamenala tato kategorie u podílu na zaměstnanosti v průmyslu, a to o 0,4 p.b. na 56,7 %. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu nejvyšší zastoupení I. kategorie na výnosech měla odvětví s vysokým zastoupením zahraničního kapitálu: výroba počítačů (oddíl %), výroba motorových vozidel (oddíl %) a výroba základních kovů a hutních výrobků (oddíl %). Podíl I. skupiny podniků na výnosech odvětví nejvíce klesl ve výrobě nábytku, ostatním zpracovatelském průmyslu j.n. (oddíl 36 - o 36 p.b.) na 38 % a ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení (oddíl 32 - o 32 p.b. ) na 41 %. Pyramidový rozklad ekonomické přidané hodnoty průmyslu a jeho sekcí v I. kategorii je uveden ve schématech č. 23,24, 25 a 26. Podniky ve II. kategorii (s rentabilitou vlastního kapitálu větší než bezriziková sazba r f, ale menší než alternativní náklad na vlastní kapitál (r e ) zhoršily meziročně záporný propočet ekonomické přidané hodnoty o 9,3 mld. Kč (z 8,2 mld. Kč na 15,5 mld. Kč, viz schéma č. 28). Na zhoršení ekonomické přidané hodnoty měl zásadní vliv pokles rentability vlastního kapitálu (ROE) o 1,3 p.b. na 5,5 %. 5 I. kategorie ROE je větší než alternativní náklad na kapitál (r e ), podnik tvoří EVA. II. kategorie ROE je větší než výnos bezrizikového aktiva(r f ), ale menší než alternativní náklad na kapitál (r e ). III. kategorie ROE je kladné, ale menší než výnos bezrizikového aktiva(r f ). IV. kategorie záporné ROE, záporný vlastní kapitál. 10

13 Produkční síla (ROA) sice nepatrně vzrostla (o 0,1 p.b.) na 6 % díky růstu ziskové marže, ale zhoršil se obrat aktiv. Zisková marže se zlepšila vlivem výrazného poklesu podílu osobních nákladů na výnosech (z 11,2 % na 7,9 %), ale negativně na marži působil pokles podílu účetní přidané hodnoty na výnosech (z 20,3 % na 17,1 %). Podíl této kategorie na výnosech průmyslu meziročně vzrostl o 7,9 p.b. na 17,1 %, nejvíce v energetice o 19,4 % p.b. na 22,7 %, ve zpracovatelském průmyslu o 5 p.b. na 16,2 % a v těžbě surovin o 1,6 p.b. na 2,7 %. Podíl podniků ve II. kategorii na zaměstnanosti průmyslu dosáhl 19,5 %, ve srovnatelném období činil 15,3 %. Podniky zařazené do III. kategorie (s rentabilitou vlastního kapitálu menší než výnos bezrizikového aktiva - r f ), zhoršily záporný propočet ekonomické přidané hodnoty o 2,4 mld. Kč (viz schéma č. 30). Z rozkladu jednotlivých faktorů vyplývá, že převážilo negativní působení většiny faktorů. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) se meziročně nezměnila (zůstala na 1,8 %), produkční síla (ROA) se zhoršila o 0,2 p.b. na 2,2 % vlivem poklesu ziskové marže (klesl podíl účetní přidané hodnoty na výnosech a podíl salda ostatních výnosů a ostatních nákladů k výnosům). Skupina podniků v této kategorii zaujímá nejnižší podíl na výnosech průmyslu, a to 4,9 % proti 4,7 % ve srovnatelném období, mírně klesl i podíl na zaměstnanosti průmyslu (o 0,1 p.b.) na 8,2 %. Podniky ve IV. kategorii (ztráta, předlužení) dosáhly zlepšení záporné ekonomické přidané hodnoty o 3,4 mld. Kč (ze 47 mld. Kč na 43,6 mld. Kč - viz schéma č. 32). Meziročně vzrostly záporné hodnoty rentabilit (ROE a ROA) a záporná zisková marže. O zlepšení záporného propočtu ekonomické přidané hodnoty se nejvíce zasloužil pokles objemu vlastního kapitálu (o cca 22 %). Podíl výnosů podniků ve IV. kategorii na výnosech průmyslu meziročně klesl o 3,2 p.b. na 11,1 % zásluhou zpracovatelského průmyslu (pokles o 5,1 p.b. na 11,8 %). V energetice podíl této skupiny na výnosech sekce vzrostl o 2 p.b. na 8,8 % a v těžbě surovin o 0,2 p.b. na 7,8 %. Výrazně klesl podíl této kategorie na zaměstnanosti průmyslu (o 6,1 p.b.) na 15,6 %. Ve struktuře zpracovatelského průmyslu bylo vysoké zastoupení této kategorie ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení (53 %), dále ve výrobě usní a výrobků z usní (46 %) a ve vydavatelství a tisku (37 %). Ztrátové a předlužené podniky se nevyskytovaly ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy a v recyklaci druhotných surovin. Srovnání vývoje podílů I. a IV. kategorie na celkových výnosech průmyslu a jeho sekcí je uvedeno v grafu č. 2. Graf č. 2 Vývoj podílů podniků I. a IV. kategorie na celkových výnosech průmyslu 100,0 90,0 průmysl celkem zpracovatelský průmysl těžba surovin energetika 80,0 70,0 podíly v % 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1Q.06 1.Q.07 1Q.06 1.Q.07 1Q.06 1.Q.07 1Q.06 1.Q.07 I. kategorie IV. kategorie V delším časovém období lze pozorovat, že se přesouvají podíly výnosů mezi I. a II. kategorií a klesají podíly III. a IV. kategorie. V 1. čtvrtletí 2007 se podniky v prvních dvou kategoriích podílely na výnosech průmyslu 84 %, ve srovnatelném období to bylo 82 %. 11

14 II. DĚLENÍ EBIT A ÚČETNÍ PŘIDANÉ HODNOTY V PRŮMYSLU Hospodářský výsledek před zdaněním vč. nákladových úroků (EBIT) vzrostl v průmyslu o 14,3 % při růstu jen ve zpracovatelském průmyslu (o 38,6 %), zatímco v v těžbě surovin a v energetice klesl o 11,4 %, resp. o 12,9 %. Ve struktuře dělení EBIT vzrostl meziročně podíl pro podniky čistý zisk o 1,3 p.b. na 65,7 % (absolutně o 16,7 %). Podíl pro stát daň z příjmu právnických osob mírně klesl, o 1,2 p.b. na 29,2 % (propočet zálohové daně vzrostl o 9,7 %), podíl pro věřitele (nákladové úroky) zůstal téměř nezměněn (5,2 % proti 5,3 % ve srovnatelném období). Objem nákladových úroků se meziročně zvýšil o 12,2 %. Podle institucionálních sektorů byl nejvyšší meziroční růst EBIT v sektoru soukromých podniků národních (o 21,3 %) na 19,5 mld. Kč, v sektoru pod zahraniční kontrolou vzrostl o 14 % na 49,2 mld. Kč a ve veřejných podnicích o 1,6 % na 14,4 mld. Kč. Srovnání meziročního vývoje EBIT podle sektorů dokumentuje graf č. 3. Graf č. 3 Dělení EBIT v průmyslu podle institucionálních sektorů sektor pod zahraniční kontrilou mld Kč sektor soukr. národní sektor veřejný Q.06 1.Q.07 1Q.06 1.Q.07 1Q.06 1.Q.07 stát (daň) věřitel (náklad. úroky) podnik (čistý zisk) Objem účetní přidané hodnoty v průmyslu meziročně vzrostl o 6,9 %, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 15,7 % a v těžbě surovin o 3 %, v energetice klesl o 14,9 %. Struktura dělení účetní přidané hodnoty ukazuje na růst podílu pro podniky (čistý zisk + odpisy) o 1,6 p.b. na 49,8 %, přitom v energetice byl nejvyšší (69 %), ve zpracovatelském průmyslu činil 44,7 %. Mírně meziročně vzrostl podíl pro zaměstnance (čistá mzda - při použití průměrné daňové sazby 21,5 % vč. odvodů) o 0,6 p.b. na 21 %. Podíl pro věřitele (nákladové úroky) se meziročně zvýšil z 2,3 % na 2,4 %. Meziroční pokles zaznamenal podíl pro stát (daně z příjmu právnických a fyzických osob, odvody), a to o 0,7 p.b. na 24,8 %. 12

15 III. VÝVOJ EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY VE STAVEBNICTVÍ Soubor velkých podniků ve stavebnictví (s 250 a více zaměstnanci plus vybrané organizace s významnými aktivy) zahrnuje pouze 113 podniků, které mají mnohem menší podíl na celkových výsledcích odvětví (30 % na výkonech) oproti v průmyslu. Tyto podniky v 1. čtvrtletí 2007 meziročně zlepšily finanční ukazatele v souvislosti s příznivými povětrnostními podmínkami, které umožnily realizovat vysokou poptávku po stavebních pracích. Rychlejší růst výnosů než nákladů převedl původní ztrátu v růst hrubého zisku při vysokém růstu účetní přidané hodnoty. Zlepšily se poměrové ukazatele, ale zhoršily se závazky po lhůtě splatnosti. Stavební podniky v obou sledovaných obdobích netvořily ekonomickou přidanou hodnotu, ale hodnoty jejího propočtu meziročně zlepšily o 3 mld. Kč. Působily na ní pozitivně rentability, které se změnily ze záporných čísel na kladné. Rentabilita vlastního kapitálu dosáhla 4,3 %, rentabilita aktiv 3,7 %. Negativně byl ukazatel ovlivněn nárůstem rizikovosti r e (zvýšení alternativního nákladu na vlastní kapitál) a také růstem vlastního kapitálu. Z podrobnějšího rozkladu je patrné, že alternativní náklad na vlastní kapitál se zvýšil díky vyšší bezrizikové sazbě a záporně působila finanční páka. Relace čistého a hrubého zisku se meziročně zlepšila, přičemž v 1. čtvrtletí 2006 byly oba zisky záporné. Všechny provozní faktory měly kladný vliv. Zlepšení ekonomické přidané hodnoty se odrazilo i ve vývoji podílů čtyř kategorií podle tvorby hodnoty. I. kategorie (ROE byla větší než alternativní náklad na vlastní kapitál - r e ) zvýšila podíly na všech ukazatelích, např. na zaměstnanosti o 13,3 proc. bodu na 35,2 %, na výnosech o 12,9 proc. bodu na 48,7 %. Nejnižší zastoupení měla II. kategorie (s rentabilitou vlastního kapitálu větší než bezriziková sazba r f, ale menší než alternativní náklad na vlastní kapitál r e ), která podíly zhoršila (na výnosech o 13 proc. bodu na 11,5 %). III. kategorie (s rentabilitou vlastního kapitálu menší než výnos bezrizikového aktiva - r f ) zvýšila podíl na výnosech o 7,6 proc. bodu na 14,5 %. Druhé nejvyšší podíly měla IV. kategorie (ztráta, předlužení), která snížila podíl na zaměstnanosti o 8,2 proc. bodu na 39,3 % a na výnosech o 9,8 proc. bodu na 25,3 %. Graf. č. 4. Podíly I. a IV. kategorie podniků na zaměstnanosti a na výnosech 60,00 50,00 na výnosech na zaměstnanosti podíl v % 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 1.Q.06 1.Q.07 1.Q.06 1.Q.07 I. kategorie IV. kategorie 13

16 Z pohledu třídění podle institucionálních sektorů měly vyšší zastoupení soukromé podniky národní, které netvořily ekonomickou přidanou hodnotu, avšak došlo k meziročnímu zlepšení tohoto ukazatele o 1,6 mld. Kč při změně rentability vlastního kapitálu ze záporných -3,8 % na kladné 5 %. Stejně tak podniky pod zahraniční kontrolou netvořily hodnotu, ale zlepšily její záporný propočet o 1,5 mld. Kč. Jejich rentabilita vlastního kapitálu se meziročně dostala ze záporných z -13,8 % na 3,1 %. 14

17 IV. VÝVOJ ROZDÍLU RENTABILITY VLASTNÍHO KAPITÁLU A ALTERNATIVNÍHO NÁKLADU NA KAPITÁL (ROE - r e ) Rozdíl mezi rentabilitou vlastního kapitálu a alternativním nákladem na kapitál, neboli spread, udává o kolik převyšuje výnos z vlastního kapitálu investovaného do podniku výnos z alternativní investice při stejném riziku. Schémata č obsahují pyramidový rozklad spreadu za průmysl, jeho sekce a stavebnictví. Nejvyšší meziroční růst spreadu byl ve stavebnictví (9,3 %), přesto rentabilita vlastního kapitálu nepřevýšila alternativní náklad na kapitál. V průmyslu celkem se spread nezměnil. Z jeho sekcí dosáhl nejvyššího zlepšení zpracovatelský průmysl (2,8 %), dále těžba nerostných surovin (1,1 %). V energetice se spread zhoršil, ale zůstal kladný. 15

18

19 PŘÍLOHOVÁ ČÁST I. Metodická část II. Tabulky III. Schemata IV. Grafy 17

20

21 I. METODICKÁ ČÁST 1. Zdroj dat Analýzy jsou založeny na datech ze čtvrtletních výkazů ČSÚ P 3-04 mutace (b) a (c), ČSÚ P 6-04 a resortním výkazu RES (MPO) P Z dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky (R - položka z rozvahy, V - položka z výkazu zisků a ztrát, D - doplňující ukazatel). Ř. Ukazatel Zdroj dat R01 Aktiva celkem ČSÚ R02 Dlouhodobý majetek R01-R09-R17 R03 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek ČSÚ+RES R04 Dlouhodobý finanční majetek R02-R03 R05 Akcie a účasti v a. s. ČSÚ R06 Akcie a účasti v investičních fondech ČSÚ R07 Akcie a účasti ostatní ČSÚ R08 Ostatní R04-R05-R06-R07 R09 Oběžná aktiva R10+R15-R16 R10 Zásoby ČSÚ R11 Materiál ČSÚ R12 Nedokončená výroba, polotovary a zvířata ČSÚ R13 Výrobky ČSÚ R14 Zboží ČSÚ R15 Pohledávky dlouhodobé a krátkodobé ČSÚ+RES R16 Krátkodobý finanční majetek RES R17 Časové rozlišení RES R18 Pasíva celkem ČSÚ R19 Vlastní kapitál ČSÚ R20 Základní kapitál ČSÚ R21 Výsledek hospodaření (čístý zisk) V20 R22 Nerozdělený zisk + fondy R19-R20-R21 R23 Cizí zdroje RES R24 Rezervy ČSÚ R25 Dlouhodobé závazky R23-R24-R28-R29 R26 Dluhopisy + směnky dlouhodobé RES R27 Ostatní dlouhodobé závazky R25-R26 R28 Krátkodobé závazky RES R29 Bankovní úvěry R30+R31 R30 Dlouhodobé bankovní úvěry ČSÚ R31 Běžné bankovní úvěry + výpomoci ČSÚ R32 Ostatní pasíva R18-R19-R23 V01 Tržby za prodej zboží ČSÚ V02 Náklady vynaložené na prodej zboží ČSÚ V03 Obchodní marže V01-V02 V04 Výkony V05+V06+V07 V05 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ČSÚ V06 Změna stavu zásob vlastní činnosti ČSÚ V07 Aktivace ČSÚ 19

22 Ř. Ukazatel Zdroj dat V08 Výkonová spotřeba ČSÚ V09 Účetní přidaná hodnota ČSÚ V10 Osobní náklady V11+V12+V13 V11 Mzdy ČSÚ V12 Soc. a zdr. pojištění V11*0,35 V13 OON ČSÚ V14 Odpisy RES V15 Provozní výsledek hospodaření RES V16 Nákladové úroky RES V17 Finanční výsledek hospodaření RES V18 Výsledek hospodaření před zdaněním RES V19 Daň Dopočet V20 Výsledek hospodaření V18-V19 D01 Státní a komunální dluhopisy ČSÚ D02 Opční listy a fin. deriváty aktivní ČSÚ D03 Pohledávky po lhůtě splatnosti RES D04 Pohledávky v podnicích s rozhodujím vlivem RES D05 Opční listy a fin.deriváty pasivní ČSÚ D06 Závazky po lhůtě splatnosti RES D07 Závazky k podnikům s rozhodujím vlivem RES D08 Úplatné zdroje R19+R26+R29 D09 Výnosy celkem RES D10 Náklady celkem D09-V18 D11 EBIT V18+V16 D12 Dlouhodobý majetek pořízení ČSÚ D13 Dlouhodobý majetek tržby z prodeje ČSÚ D14 Budovy a stavby pořízení ČSÚ D15 Budovy a stavby tržby z prodeje ČSÚ D16 Dopravní prostředky ČSÚ D17 Dopravní prostředky tržby z prodeje ČSÚ D18 Stroje pořizení ČSÚ D19 Stroje tržby z prodeje ČSÚ D20 Pozemky pořizení ČSÚ D21 Pozemky tržby z prodeje ČSÚ D22 Pěst. celky pořizení ČSÚ D23 Pěst. celky tržby z prodeje ČSÚ D24 Dlouhodobý nehmotný majetek pořizení ČSÚ D25 Dlouhodobý nehmotný majetek tržby z prodeje ČSÚ D26 Prům.event.počet zam. přep. ČSÚ D27 Prémie a odměny ČSÚ D28 Počet odprac. hodin ČSÚ Vzhledem k tomu, že data jsou kombinována ze dvou výkazů, je v případě porušení vazeb ve statistických výkazech upřednostněn výkaz ČSÚ. 2. Použitý model MPO ČR používá pro hodnocení odvětví pyramidovou ukazatelovou soustavu INFA Inky a Ivana

23 Neumaierových a to její část: pyramidový rozklad ročního ukazatele EVA. 6 Tento pyramidový rozklad je spojením finančního controllingu a controllingu rizik. 7 Pro controlling rizik je použit upravený ratingový model, který byl pro účely MPO ČR nejvhodnější. Ratingové agentury hodnotí sice především věřitelské riziko, ale mnohé z jejich přístupů lze aplikovat i na hodnocení rizika majitele. Principy přístupu ratingových agentur jsou inspirativní. Konkrétní postup ratingových agentur je jejich know how, ale díky existenci matematicko statistických studií lze na základě veřejně dostupných dat o uděleném ratingu a finančních dat podniku sestavit funkci, která by vedla ke stejným výsledkům jako postup ratingové agentury. Existují další alternativní metody odhadu rizika. 8 Výše rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu (r e ). Je to výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti. Studiem několika desítek matematicko statistických modelů ratingu byly vytipovány důležité fundamentální charakteristiky ovlivňující riziko a sestavena ratingová funkce. Byla tak získána představa o vzájemném poměru rizikových přirážek a o tom, na které finanční (i nefinanční) ukazatele jsou přirážky navázány. Problémem zůstávalo usazení funkce, tak aby odpovídala realitě. Minimální riziko bylo dáno výnosem státních pokladničních poukázek, popřípadě výnosem 10letých státních dluhopisů. Maximální hodnota rizika byla určena na základě expertních odhadů pracovníků z fondů rizikového kapitálu (okolo 40% nad pokladniční poukázky). Takto nastavená funkce rizika byla podrobena testování. Pro testování byly použita data z agentury Bloomberg. Výsledkem je funkce hodnotící riziko pro středně rizikové podniky ve shodě se skutečností u testovaného vzorku podniků. Příznivěji jsou hodnoceny málo rizikové podniky a přísněji vysoce rizikové podniky. Ratingový model má tento tvar: r e UZ WACC A = ( 1 d) U UZ BU + O A VK A VK A kde r e = alternativní náklad na vlastní kapitál WACC = vážený náklad na kapitál (viz dále) UZ = úplatné zdroje (VK + BU + O), tj. kapitál, za který je nutno platit A = aktiva celkem VK = vlastní kapitál BU = bankovní úvěry O = dluhopisy U BU + O d = úroková míra = daňová sazba 6 Na zkratku EVA má poradenská firma Stern Stewart & Co. registrovanou ochranou známku. 7 Smyslem controllingu je řídit hodnotu podniku směrem k jejímu zvyšování. Je zaměřen na plánování a rozpočtování, vyhodnocování plnění finančního plánu, řízení odchylek od plánu, kontrolu aktuálnosti plánu a jeho změny. Řídit odchylky znamená řešit je buď ex post a nebo lépe se snažit je předvídat ex ante. Controlling má zabezpečit, aby podnik postupoval podle plánu v souladu s aktuální strategií, která je odpovídající reakcí na vývoj okolí. Nekontroluje pouze plnění plánu, ale stále konfrontuje předpoklady, na kterých je plán postaven se skutečností, a pokud se situace změnila, stimuluje reakci. V podnicích ČR je rozšířen především finanční controlling, zatímco controlling rizik je v ČR zatím málo využíván, ale lze se s ním setkat u velkých zahraničních společností. 8 Pomocí modelu CAPM (Capital Asset Princing Model). Zde je koeficient Beta (charakterizující riziko) odvozen z minulého vývoje cen veřejně obchodovaných podniků. Pro odhad beta veřejně neobchodovaných podniků se používají úpravy modelu CAPM pomocí expertních úprav konstant. To z tohoto modelu dělá expertní odhad nejedná se již o aplikaci modelu CAPM. Je možno použít také odhad rizika pomocí vybraných poměrů tržní ceny a fundamentálního ukazatele (např. tržní cena akcie/tržby na akcii). Poměry tržní ceny k hodnotám různých fundamentálních ukazatelů však často vedou k různým výsledkům hodnocení rizika. 21

24 WACC = r f + r LA + r podnikatelské + r FinStab kde r f = bezriziková sazba r LA = funkce (ukazatelů charakterizujících velikost podniku) r podnikatelské r FinStab = funkce (ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly) = funkce (ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasívy). WACC je stanoven jako by podnik měl úplatné zdroje = vlastní kapitál. Dále je předpokládána nezávislost WACC na kapitálové struktuře. Při sestavení nejjednoduššího modelu stanovení r e, byly použity následující ukazatele: bezriziková sazba pro 1. čtvrtletí 2006 r f = 3,50 % bezriziková sazba pro 1. čtvrtletí 2007 r f = 3,81 % Ve skupině ukazatelů charakterizujících velikost podniku - úplatné zdroje je-li UZ > 3 mld. Kč r LA = 0.00 % (hranice vychází ze zkušeností firem poskytujících rizikový kapitál) je-li UZ < 100 mil. Kč r LA = 5.00 % je-li UZ >100 mil. Kč, ale < 3 mld. Kč, použije se propočet takto: r LA = (3 mld. Kč - UZ) 2 /168,2 Ve skupině ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly - EBIT/aktiva je riziko závislé na tomto ukazateli a splnění podmínky pro nahrazování úplatného cizího kapitálu vlastním jměním (pro práci s cizím kapitálem). Podmínka zní: EBIT A ( VK + BU + O) A U BU + O položíme X1 = ( VK + BU + O) A U BU + O EBIT pokud X1 r podnikatel ské = 0,00% A EBIT pokud < 0 r podnikatel ské =10,00% A takže funkčně vyjádřeno r podnikatelské = (X1 - EBIT/Aktiva) 2 /(10 * X1 2 ) Ovšem hodnota r podnikatelské nemůže klesnout pod minimální hodnotu danou variabilitou ukazatele EBIT/ /A. Minimální hodnota je spočtena pro každé odvětví zvlášť. Minimální hodnota r podnikatelské se zvýšila v průměru asi o 1%, proto je rozdílné zařazení podniků podle 4 kategorii v roce 2002 ve finanční analýze za rok 2003 (proti finanční analýze za rok 2002). 22

25 Ve skupině ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasívy - likvidita L3: Je-li celková likvidita > XL r FinStab = 0,00 % Je-li celková likvidita < 1 r FinStab = 10,00 % Je-li celková likvidita firmy > 1, ale < XL propočte se r FinStab takto: r FinStab = (XL - celková likvidita) 2 /10*(XL - 1) 2 Pokud průměr průmyslu je nižší než 1,25, pak horní hranice XL = 1,25, pokud je průměr průmyslu větší než 1,25, pak XL = průměr průmyslu. Z tohoto důvodu je možný zdánlivý nelogický vliv změny likvidity na změnu EVA. U podniků s velkou finanční silou je provedena individuální úprava. Podrobný postup odhadu r e na základě výše uvedeného modelu není možno brát (stejně jako u ratingových agentur) jako pevný algoritmus, ale jako princip přístupu, v rámci kterého je třeba zohlednit odlišnosti hodnocených podniků. Alternativní náklad na kapitál (r e ) za odvětví je propočten podnikově, tak, že alternativní náklad na kapitál (r e ) jednotlivých podniků je vážen jejich vlastním kapitálem (získal se tzv. požadovaný zisk ) a tyto zisky byly sečteny za odvětví a vyděleny agregovaným vlastním kapitálem za odvětví. Jde o přesnější propočet za odvětví (výnosnost odpovídající riziku). Algoritmus propočtu ekonomické přidané hodnoty byl shodný pro všechny organizace s tím, že byla zohledněna odvětvová specifika v ukazatelích likvidit (velké vybrané společnosti - energetické podniky apod.), u nichž byl výpočet proveden úpravou algoritmu. V pyramidovém rozkladu INFA( jsou použity tyto ukazatele: Ukazatel EVA ROE (rentabilita vlastního kapitálu) r e (alternativní náklad na kapitál) CZ/Zisk ROA (rentabilita aktiv) VK/A UZ/A Úroková míra Likvidita L3 Likvidita L2 Likvidita L1 EBIT/V (marže) V/A (obrat aktiv) PH/V ON/V Odpisy/V (Ostatní V N) Výpočet (ROE r e ).VK Výsledek hospodaření po zdanění/vlastní kapitál Viz ratingový model Výsledek hospodaření po zdanění/výsledek hospodaření před zdaněním EBIT/Aktiva Vlastní kapitál/aktiva Úplatné zdroje/aktiva Nákladové úroky/(dluhopisy + bankovní úvěry) Oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) (Pohledávky + Finanční majetek)/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Finanční majetek/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) EBIT/Výnosy celkem Výnosy celkem/aktiva Přidaná hodnota/výnosy celkem Osobní náklady/výnosy celkem Odpisy/Výnosy celkem PH/V ON/V Odpisy/V Ukazatel EVA je rozložen pomocí několika pyramidových rozkladů na dílčí činitele (dále již nerozkládané) a pomocí logaritmické metody (popřípadě metody postupných změn) je vyjádřen vliv změny hodnoty dílčího ukazatele na změnu hodnoty EVA. Všechny tyto pyramidové rozklady jsou znázorněny ve schématech. Pro srovnání podniků je uveden zvlášť rozklad spreadu, tj. rozdílu ROE - r e. 23

26

27 II. TABULKY Poměrové ukazatele finanční analýzy - Výsledek hospodaření/vlastní kapitál (ROE) 1 - Výsledek hospodaření/vlastní kapitál (ROE) podle kategorií tvorby hodnoty 1 A - Výsledek hospodaření/vlastní kapitál (ROE) podle institucionálních sektorů 1 B - EBIT/Aktiva (ROA) 2 - EBIT/Aktiva (ROA) podle kategorií tvorby hodnoty 2 A - EBIT/Aktiva (ROA) podle institucionálních sektorů 2 B - Vlastní kapitál/aktiva celkem 3 - Vlastní kapitál/aktiva celkem podle kategorií tvorby hodnoty 3 A - Vlastní kapitál/aktiva celkem podle institucionálních sektorů 3 B - Úplatné zdroje/aktiva celkem 4 - Úplatné zdroje/aktiva celkem podle kategorií tvorby hodnoty 4 A - Úplatné zdroje/aktiva celkem podle institucionálních sektorů 4 B - Úroková míra 5 - Úroková míra podle kategorií tvorby hodnoty 5 A - Úroková míra podle institucionálních sektorů 5 B - Běžná likvidita (L3) 6 - Běžná likvidita (L3) podle kategorií tvorby hodnoty 6 A - Běžná likvidita (L3) podle institucionálních sektorů 6 B - Pohotová likvidita (L2) 7 - Pohotová likvidita (L2) podle kategorií tvorby hodnoty 7 A - Pohotová likvidita (L2) podle institucionálních sektorů 7 B - Peněžní likvidita (L1) 8 - Peněžní likvidita (L1) podle kategorií tvorby hodnoty 8 A - Peněžní likvidita (L1) podle institucionálních sektorů 8 B - EBIT/Výnosy 9 - EBIT/Výnosy podle kategorií tvorby hodnoty 9 A - EBIT/Výnosy podle institucionálních sektorů 9 B - Výnosy/Aktiva celkem 10 - Výnosy/Aktiva celkem - podle kategorií tvorby hodnoty 10 A - Výnosy/Aktiva celkem podle institucionálních sektorů 10 B - Výsledek hospodaření po zdanění/výsledek hospodaření před zdaněním 11 Finanční výkazy - Aktiva celkem v mil. Kč 12 - Aktiva celkem v mil. Kč podle kategorií tvorby hodnoty 12 A - Aktiva celkem v mil. Kč podle institucionálních sektorů 12 B - Struktura aktiv celkem v % 13 - Struktura aktiv celkem v % - podle kategorií tvorby hodnoty 13 A - Struktura aktiv celkem v % - podle institucionálních sektorů 13 B - Pasiva v mil. Kč 14 - Pasiva v mil. Kč podle kategorií tvorby hodnoty 14 A - Pasiva v mil. Kč - podle institucionálních sektorů 14 B - Struktura pasiv v % 15 - Struktura pasiv v % podle kategorií tvorby hodnoty 15 A - Struktura pasiv v % - podle institucionálních sektorů 15 B - Výkaz zisku a ztráty v mil. Kč 16 - Výkaz zisku a ztráty v mil. Kč podle kategorií tvorby hodnoty 16 A - Výkaz zisku a ztráty v mil. Kč - podle institucionálních sektorů 16 B - Struktura výkazu zisku a ztráty v % 17 25

28 - Struktura výkazu zisku a ztráty v % podle kategorií tvorby hodnoty 17 A - Struktura výkazu zisku a ztráty v % - podle institucionálních sektorů 17 B Ostatní tabulky - Dělení účetní přidané hodnoty 18 - Dělení EBIT 19 - Alternativní náklad na vlastní kapitál (r e ) 20 - Podíly kategorií tvorby hodnoty v % 21 - Investice a zaměstnanci 22 - Produktivita práce a průměrná mzda 23 - Produktivita práce a průměrná mzda podle kategorií tvorby hodnoty 23 A - Produktivita práce a průměrná mzda podle institucionálních sektorů 23 B 26

29 Tab.č. 1 Výsledek hospodaření/vlastní kapitál (ROE) 27 ROE = Výsledek hospodaření/vlastní kapitál v % (přepočteno na roční hodnotu) Okeč Název 1. čtvrtletí změna 1. pololetí změna čtvrtletí změna rok změna CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny 19,84 23,32 3,47 CB Těžba ostatních nerostných surovin -8,39-1,55 6,83 C Těžba nerostných surovin 16,64 19,31 2,67 DA Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků 12,30 9,63-2,67 17 Výroba textilií a textilních výrobků 1,10 1,90 0,80 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 6,84 11,12 4,27 DB Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků 1,60 2,71 1,10 DC Výroba usní a výrobků z usní 24,13-23,78-47,91 DD Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kr. nábytku 4,92 9,11 4,20 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 11,61 12,05 0,45 22 Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů 10,07 9,99-0,08 DE Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru 10,99 11,23 0,24 DF Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy -6,51 7,30 13,82 DG Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vlák. 14,29 18,97 4,67 DH Výroba pryžových a plastových výrobků 15,03 19,36 4,33 DI Výroba ostatních nekovových miner. výr. 5,83 13,20 7,37 27 Výroba zakladních kovů a hutních výrobků 13,86 28,35 14,49 28 Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. 12,47 16,52 4,05 DJ Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. 13,43 24,97 11,55 DK Výroba a opravy strojů j.n. 6,89 9,85 2,96 30 Výroba kanc. strojů a počítačů 16,76 16,11-0,65 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. 12,24 20,07 7,84 32 Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a přístr. 25,30-27,99-53,29 33 Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přístrojů 27,19 32,21 5,03 DL Výroba elek. a optických přístrojů a zař. 18,31 12,73-5,58 34 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 21,99 23,34 1,35 35 Výroba ost. dopravních zařízení -94,89 11,79 106,68 DM Výroba dopravních prostředků a zař. 19,84 22,60 2,76 36 Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. 37,04 24,26-12,79 37 Recyklace druhotných surovin 6,91 7,83 0,92 DN Zpracovatelský průmysl jinde neuved. 33,39 22,17-11,21 D Zpracovatelský průmysl 13,04 16,63 3,59 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 14,53 11,40-3,13 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody 5,67 5,19-0,48 E Výroba a rozvod elekt., plynu a vody 13,71 10,85-2,86 Průmysl celkem 13,52 14,44 0,92 F Stavebnictví -6,26 4,32 10,58 G Obchod, opravy mot. vozidel 1,97 6,59 4,61 H Ubytování a stravování -1,84-7,78-5,94 K Pronájem, služby, výzkum 11,02 16,18 5,16 Celkem 11,94 13,40 1, bodů bodů bodů bodů

30 28 Tab. č. 1A Výsledek hospodaření/vlastní kapitál (ROE) - podle kategorií tvorby hodnoty ROE = Výsledek hospodaření/vlastní kapitál v % (přepočteno na roční hodnotu) OKEČ Název Kategorie 1. čtvrtletí změna 1. pololetí změna čtvrtletí změna rok změna C Těžba nerostných surovin 1. Tvoří hodnotu 21,31 25,82 4,52, ale netvoří hodnotu 4,30 4,03-0,27 1,82 x 4. Ztrátové ROE < 0 nebo VK < 0-14,20-11,27 2,94 D Zpracovatelský průmysl 1. Tvoří hodnotu 23,27 27,50 4,23, ale netvoří hodnotu 7,16 8,11 0,94 1,92 1,71-0,21 4. Ztrátové ROE < 0 nebo VK < 0-22,28-32,69-10,41 E Výroba a rozvod elekt.,plynu a vody 1. Tvoří hodnotu 16,16 16,04-0,12, ale netvoří hodnotu 5,08 2,96-2,12 1,70 1,90 0,20 4. Ztrátové ROE < 0 nebo VK < 0-15,52 8,26 23,77 Průmysl celkem 1. Tvoří hodnotu 19,91 23,07 3,17, ale netvoří hodnotu 6,78 5,47-1,31 1,82 1,82 0,00 4. Ztrátové ROE < 0 nebo VK < 0-21,31-25,17-3,86 F Stavebnictví 1. Tvoří hodnotu 30,71 27,55-3,16, ale netvoří hodnotu 6,84 9,35 2,51 1,48 0,84-0,63 4. Ztrátové ROE < 0 nebo VK < 0-28,33-33,01-4,68 Celkem 1. Tvoří hodnotu 20,37 23,39 3,02, ale netvoří hodnotu 6,75 5,69-1,06 1,81 1,77-0,04 4. Ztrátové ROE < 0 nebo VK < 0-20,94-22,84-1, bodů bodů bodů bodů

31 Tab. č. 1B Výsledek hospodaření/vlastní kapitál (ROE) - podle institucionálních sektorů ROE = Výsledek hospodaření/vlastní kapitál v % (přepočteno na roční hodnotu) Okeč Název Institucionální sektory 1. čtvrtletí změna 1. pololetí změna čtvrtletí změna rok změna C Těžba nerostných surovin Nefinační podniky veřejné 11,60 13,09 1,49 národní 30,19 31,01 0,83 zahr. kontrolou 14,70 16,98 2,28 D Zpracovatelský průmysl Nefinační podniky veřejné -4,04 5,36 9,40 národní 6,44 12,12 5,68 zahr. kontrolou 15,83 18,72 2,89 E Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Nefinační podniky veřejné 16,29 14,90-1,39 národní 10,89 7,76-3,14 zahr. kontrolou 12,83 6,77-6,06 Průmysl celkem Nefinační podniky veřejné 15,69 14,41-1,28 národní 9,14 11,05 1,90 zahr. kontrolou 15,20 16,12 0,92 F Stavebnictví Nefinační podniky veřejné 5,36-0,20-5,57 národní -3,78 5,00 8,78 zahr. kontrolou -13,79 3,12 16,91 Celkem Nefinační podniky veřejné 15,41 14,14-1,27 národní 8,46 10,80 2,34 zahr. kontrolou 12,81 14,46 1, bodů bodů bodů bodů 29

32 30 Tab. č. 2 EBIT/Aktiva ROA = EBIT/Aktiva v % (přepočteno na roční hodnotu) Okeč Název 1. čtvrtletí změna 1. pololetí změna čtvrtletí změna rok změna CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny 16,98 14,97-2,01 CB Těžba ostatních nerostných surovin -5,15 0,19 5,35 C Těžba nerostných surovin 14,67 13,31-1,37 DA Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků 9,19 8,43-0,77 17 Výroba textilií a textilních výrobků 4,76 5,46 0,70 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 5,79 6,87 1,08 DB Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků 4,89 5,64 0,75 DC Výroba usní a výrobků z usní 9,67-1,60-11,27 DD Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kr. nábytku 6,66 9,39 2,74 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 11,69 11,41-0,28 22 Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů 7,77 7,86 0,09 DE Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru 10,14 9,97-0,17 DF Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy -2,91 5,37 8,28 DG Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vlák. 12,17 15,73 3,56 DH Výroba pryžových a plastových výrobků 12,92 15,93 3,01 DI Výroba ostatních nekovových miner. výr. 6,13 11,09 4,96 27 Výroba zakladních kovů a hutních výrobků 11,26 23,93 12,67 28 Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. 9,28 11,97 2,70 DJ Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. 10,53 19,74 9,21 DK Výroba a opravy strojů j.n. 5,89 7,39 1,51 30 Výroba kanc. strojů a počítačů 3,91 3,86-0,05 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. 8,20 12,54 4,34 32 Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a přístr. 14,76-3,97-18,73 33 Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přístrojů 22,26 23,72 1,46 DL Výroba elek. a optických přístrojů a zař. 10,87 8,31-2,57 34 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 14,28 16,19 1,91 35 Výroba ost. dopravních zařízení -5,25 7,28 12,53 DM Výroba dopravních prostředků a zař. 12,37 15,30 2,93 36 Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. 20,10 14,13-5,97 37 Recyklace druhotných surovin 12,24 12,24 0,01 DN Zpracovatelský průmysl jinde neuved. 19,15 13,88-5,27 D Zpracovatelský průmysl 9,91 12,58 2,67 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 14,48 11,12-3,35 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody 6,04 5,69-0,35 E Výroba a rozvod elekt., plynu a vody 13,83 10,73-3,09 Průmysl celkem 11,48 11,97 0,49 F Stavebnictví -1,14 3,73 4,87 G Obchod, opravy mot. vozidel 3,80 6,02 2,22 H Ubytování a stravování 0,74-0,04-0,79 K Pronájem, služby, výzkum 8,91 12,60 3,69 Celkem 9,92 10,83 0, bodů bodů bodů bodů EBIT = zisk před úroky a zdaněním