www.zlinskedumy.cz 1
GOTIKA PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY FRANCIE VI. EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky
Přehled katedrál ve Francii Saint Chapelle v Paříži /saint šapel)/ - česky Svatá kaple Gotická kaple postavená v letech 1243-1248 na přání francouzského krále Ludvíka IX.. Dnes se nachází uvnitř komplexu Justičního paláce na pasířském ostrově Île de la Cité. Roku 1239 král Ludvík IX. přinesl do arcibiskupského města Sens nejcennější křesťanskou relikvii trnovou korunu, kterou vojáci narazili Kristovi na hlavu, pramínky krve, které mu vytryskly z hlavy, měly smýt dědičný hřích Adama a Evy a otevřely lidstvu ke spáse. Ve zlatém pouzdře byl uložen věnec ze zelených větviček posetý mnoha trny.
V roce 1241 se Ludvík IX. rozhodl, že v centru Paříže vybuduje z kamene a skla velkou patrovou Svatou kapli velký relikviář (schránka na relikvie, tj. ostatky svatých n. jejich předmětů). Kaple byla vybudována v samém srdci středověké Paříže, nedaleko katedry Notre-Dame a staly se dominantou ostrova Cité. Kaple latinsky cappella původ slova se váže k svatému Martinu, který obdaroval pláštěm samotného Krista. Cappella je zdrobnělina slova cappa znamenající plášť. Místo, kde byla část tohoto pláště uchováno, se nazvalo cappella, následně se tak pojmenovaly všechny menší sakrální stavby kaple, správce se jmenuje kaplan.
Chronologie stavby Sainte Chapelle: 1241 stavba dolní kaple až k náběhu na klenutí, poté byla práce kvůli tuhnutí malty na tři měsíce přerušena. Středověká malta tuhla pomaleji než dnešní směsi, takže stavba se musela na několik měsíců přerušit. 1242 zaklenutí dolní kaple 1242 1244 stavba horní kaple nejdříve zdi do úrovně oken okna s náběhy klenutí kameníci tesali klenební žebra
1245 zaklenutí horní kaple, tříměsíční přestávka na tvrdnutí malty 1246 práce na malířské a sochařské výzdobě polychromie a zlacení vybavení interiéru 1248 neděle 26. dubna horní kaple byla papežským legátem Eudes de Châteauroux zasvěcena Kristově koruně a svatému kříži Dolní kaple byla dedikována (věnována) Panně Marii, obřad vedl arcibiskup z Bourges. Neděle 26. dubna vrchol velikonočních oslav, hlavní bohoslužba na oslavu Spasitele, jeho mučednickou smrt a slavné zmrtvýchvstání oslava relikvií v horní kapli.
Saint - Chapelle - dvě kaple nad sebou propojené vnitřním schodištěm. Zeď se skládá s opěrných pilířů zakončených fiálami. Západní fasádě dominuje: velká rozeta trojúhelníkový štít po stranách dvě věže s točitým schodištěm uvnitř Nad střechou se tyčí útlá věž tvořící nezaměnitelnou dominantu stavby Portálem se vstupuje do dolní kaple. Kaple má 1,5 metru široké zdivo bez oken, protože tvoří podstavec horní kaple.
Dolní kaple je vysoká 6,5 metru Obsahuje tři chrámové lodi, působí jako masivní základna pro horní kapli. Výška lodí je stejná, boční lodě jsou velmi úzké. Klenba spodní kaple stojí na tenkých 14 sloupech nesoucí podlahu horní kaple. Vše vytváří optický dojem, který potlačuje dojem masivnosti a těžkosti. Dojem dotváří zlacení a barevná polychromie.(polychromie je barevná výzdoba plastik nebo materiálů používaných k pokrývání stěn či stropů)
Horní kaple Má pouze jednu chrámovou loď. Je široká 17 m a vysoká 20,5 m. Vysoká plinta (deska pod sloupem) obíhá kolem celého obvodu kostela. Plinta je doplněna mramorovými arkádami a v některých místech i hlubokými výklenky. Ve třetím poli mezi sloupy se nacházejí dva výklenky, vyhrazeny králi a jeho rodině. Nad arkádami jsou velká skleněná okna, vysoká 15 m. Přípory podpírají klenební žebra a jsou velmi útlé, připomínají pruty.
V kapli zůstává jen nezbytná konstrukce, která drží vše pohromadě. Stěny se změnily v obrovské prosklené plochy. Plochami proniká sluneční světlo, jedna nejzákladnější kategorie středověké estetiky. Janovo evangelium - Ježíš tvrdí: Já jsem světlo světa, kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života. Ráno paprsky ozářily chórová okna, přes den osvětlovaly velkou jižní stěnu a v závěru dne se rozzářily barevné vitráže západní rozety.
Stěny jsou plně nahrazeny okny, jimiž světlo proniká třemi světly. Spodní kaple má mystické příšeří Horní kaple je zářící prostor naplněný světlem. Je zde 15 oken s vitrážemi, kde je 1134 výjevů. Základní tóniny dominující skleněné ploše jsou hluboká červeň a modř. Barevnost je přizpůsobená barvám královské rodiny. Klenba modrá se zlatými hvězdami hvězdné nebe. Okna červená a modrá. Použitím malých kousků skla se světelné paprsky tříští a hrají všemi spektrálními barvami, jejíchž intenzita se mění z hodiny na hodinu.
Interiér působí jako zázračný a nadpozemský. Pocit je intenzivní, protože jde o jednolitý prostor. Kaple byla pojmenována jako capella vitrea skleněná kaple Přenesený význam česky vitrína. Celý prostor se stal obrovskou skleněnou plochou uzavřeným nehoře se vznášejícím baldachýnem (nebesa, kamenný ozdobný útvar v interiéru) křížové klenby. Vše je ztvárněno v čisté dokonalosti a harmonii. Snaha zobrazit ráj na zemi, kde není zánik a zmar. Každý z dvanácti pilířů je ozdoben sochou jednoho z apoštolů, pocházející ze 14. století.
V horní kapli byla vybudována tribuna s relikviářovou skříní. Skříň byla umístněná ve slepé gotické arkádě s reliéfem Krista na kříži, u kterého stála Panna Marie a sv. Jan. Dále zde byly vyobrazeny scény bičování Krista a Ježíšovo zmrtvýchvstání. Tato vyobrazení vizuálně připomínaly ostatky, které byly shromážděny uvnitř skříně: fragmenty Kristova kříže houba, kterou namočenou do octa voják Stephaton přiložil Kristu na kříži část kopí, voják Longinus jím proklál bok Krista kapky Kristovy krve nejcennější - trnový věnec trnová koruna
Dne 4. ledna 1378 přijel do Paříže jedenašedesátiletý panovník Karel IV. společně se synem Václavem IV.. Na francouzském dvoře strávili téměř dva týdny. Záměrem cesty byla touha uvidět svaté ostatky. Součástí oficiálního programu byla prohlídka Sainte Capelle. Karel VI. ji důvěrně znal už z dětství, kdy ji navštívil při pobytu na francouzském dvoře. Pro jeho syna sedmnáctiletého syna a dědice Václava IV. to byl životní zážitek.
Kováč, Peter, Kristova trnová koruna: Paříž, Sainte-Chapelle a dvorské umění svatého Ludvíka / Praha: Ars Auro Prior, 2009, ISBN 978-80- 904298-0-2 Georges Duby, Věk katedrál, umění a společnost 980-1420 / Praha: Argo, 2002, ISBN 80-7203-418-9 Mary Hollingsworthová, Umenie v dějinách člověka /Bratislava: Obzor, 1994, ISBN 80-215-0277-0 René Huyghe, Encyklopedie Umění středověku / Praha, Odeon, 1969 Pijoán, José, Dějiny umění [Sv.] 4./ Praha: Odeon, 1988