3. číslo březen duben 2014 Výlet za železem Školy už bylo dost. To si myslí nejen studenti, ale také naši profesoři, kteří nám v rámci Evropské unie umožnili exkurzi do třineckých železáren. Konala se dne 15. dubna 2014. Jelikož je Třinec od Jevíčka vcelku vzdálený, museli jsme vyjíždět už v šest hodin ráno, což bylo pro mnohé z nás opravdu těžké. Přestože jsme nastoupili do autobusu celí rozespalí, po chvilce se v nás probudilo nadšení a najednou jsme byli plní energie. Za tři hodiny jsme byli na místě. Na parkovišti se nás ujal průvodce, který nám ještě v autobuse řekl obecné informace o železárnách. Poté jsme natěšeně vyskákali z autobusu a šli si pro ochranné brýle a helmy. Byli jsme rychle informováni o bezpečnosti a prohlídka mohla začít. Vjeli jsme do areálu autobusem a rozdělili se do tří skupinek. Každé se ujal jeden průvodce a vyrazili jsme k vysoké peci. Zde jsme se dozvěděli, čím se topí, jaké jsou produkty a odpadní látky. Vešli jsme dovnitř a mohli si vše detailně prohlédnout. Následovala návštěva velína, což je místnost, odkud je vysoká pec řízena čtyřmi počítači. Poté jsme opět nasedli do autobusu a přejeli jsme k další části prohlídky. Zde jsme viděli rozžhavené železo vytvarované do kvádrů různých délek. Ty byly uskladněny k vychladnutí a dalšímu zpracování, např. na výrobu kolejnic, kterou jsme v další části mohli vidět na vlastní oči. Kvádr železa byl znovu rozžhaven, natažen a vymodelován do určitého tvaru. Třinecké železárny jsou schopny vyrábět kolejnice dlouhé přes sedmdesát metrů. Vytvarované kolejnice byly vyskládány vedle sebe, aby vychládly. Po čtyřech hodinách se dále narovnávaly. Nakonec se měřily jejich celkové parametry a kontrolovala se povrchová úprava. Hotové kolejnice byly vyskládány venku, kde čekaly na distribuci. Ty, které jsme viděli tvořit, poputují do Kanady. Po prohlídce jsme nasedli do autobusu a vrátili se k hlavní bráně, kde jsme odevzdali ochranné pomůcky. Poděkovali jsme našim průvodcům bouřlivým potleskem, oni nám popřáli šťastnou cestu a vyrazili jsme domů. Cestou jsme se zastavili v Olomouci na rychlý oběd, popřípadě na rychlé nákupy. Domů jsme dorazili vyčerpaní kolem čtvrté hodiny odpoledne. Poděkovali jsme panu řidiči za bezpečnou a bezproblémovou jízdu a také našim profesorům, že tuto exkurzi zařídili. Kristýna Valíčková, Eliška Veselková, Lucie Přikrylová, Antonín Staněk
Historie Třinecké železárny, místním názvem Werk, patří k jednomu z nejstarších hutních podniků u nás. Tento podnik byl založen v roce 1839 Těšínskou komorou, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský. Období Těšínské komory Prvního dubna 1839 proběhl první odpich slévárenského železa v tehdejší dřevo uhelné vysoké peci. O tři roky později byla dostavěna slévárna, a v roce 1845 pak přibyla smaltovna. Hlavní výhodou pro Třinecké železárny je strategická poloha, která zajišťuje dostatek surovin (dřevo, voda, železná ruda, vápenec) a pracovní síly. Období Báňské a hutní společnosti V roce 1906 Těšínská komora železárny prodala Báňské a hutní společnosti. V jejích rukou byly železárny dále zvětšovány a modernizovány. (ve 20. letech 20. století patřily k nejmodernějším hutním závodům ve střední Evropě) Například zdejší válcovna byla jako první na světě elektrifikována. Z roku 1929 pochází ochranná známka tři kladiva v kruhu, která doprovází třinecké hutní výrobky dodnes. Období socialismu V období 2. světové války nebyly Třinecké železárny příliš poškozeny. Po válce v roce 1946 byly znárodněny a jejich rozvoj pokračoval i v období socialistického Československa. Růst produkce oceli a válcovaného materiálu dosáhl svého historického vrcholu v 80. letech 20. století. Vedle rostoucí produkce byl důraz kladen také na zavádění moderních hutních technologií. Od roku 1995 je veškerá ocel vyráběna v konvertorech nebo elektrických obloukových pecích, přičemž 95 % vyrobené oceli je kontinuálně odléváno. Poláček Tomáš, Nerušil Dominik
http://www.viktormacha.com/photos/trinecke zelezarny 540.jpg http://i.idnes.cz/11/103/cl6/spi335c0f_trinecke _zelezarny.jpg http://www.trz.cz/images/letecky_snimek.jpg
Současnost Obnovení privátní akciové společnosti Změna politického systému v Československu v roce 1989 vedla k postupné privatizaci Třineckých železáren, které byly v roce 1991 převedeny na státní akciovou společnost. V průběhu let 1994 až 1996 byla kapitálová účast státu v železárnách postupně snižována, a od roku 1996 jsou Třinecké železárny zcela odstátněny a jejich majoritním vlastníkem je akciová společnost Moravia Steel. Součástí skupiny TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY MORAVIA STEEL je celá řada dalších dceřiných společností. K nejvýznamnějším patří Energetika Třinec, a.s., Strojírny Třinec, a. s., Slévarny Třinec, a. s., Refrasil, s. r. o., Řetězárna, a. s., Sochorová válcovna TŽ, a. s., VÚHŽ a.s., Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o., Šroubárna Kyjov, spol. s r.o., Hanácké železárny a pérovny, a.s., Kovárna Viva a.s., Metalurgia S.A., Soukromá odborná škola Třineckých železáren, D&D Drótáru Zrt. a nejnověji ŽDB Drátovna a. s. a DALSELV DESIGN a.s. Energetika Třinec A.S. je energetickým komplexem, který dodává energii a energetické služby Třineckým železárnám ale i dalším firmám. Produkuje elektřinu, technologickou páru, topné plyny, užitkovou vodu... Strojírny a stavby Třinec A.S vyrábí strojně technologické celky, jednoúčelová strojní zařízení, strojní součásti a náhradní díly, svařované konstrukce (mosty a podobně), opravují hutní válce. Slévárny Třinec A.S. vyyrábí a dodává odlitky z oceli, litiny a v menší míře i barevné kovy. Sochorová válcovna TŽ A A.S. budování výrobkových řetězců a dosahování vyššího stupně finalizace prooduktů TŽ. zaměřují se na výrobu uhlíkových a legovaných ušlechtilých konstrukčních ocelí. Řětězárna A.S. výrobce řetězů z drátu a tyčí vyrobených v TŽ. REFRASIL S.R.O. výroba stavebních žáruvzdorných materiálů a hmot. VÚHŽ A.S. dodavatel pro automobilový průmysl, hutnictví a strojírenství. Vyrábí automatizační techniku a zařízení pro sekundární metalurgii. Materiálový a metalurgický výzkum S.R.O. se zabývá výzkumem a vývojem i servisní činností a také poloprovozní výrobou v oboru hutnictví železa. Šroubárna Kyjov, spol. S.R.O. vyrábí z třinecké oceli spojovací díly (matice, šrouby, speciální spojovací prvky a pod.). Hanácké železárny a pérovny A.S. vyrábí podvozkové pružiny pro železniční a automobilový průmysl. Kovárna VIVA A.S. výroba zápustkových výkovků z legovaných, mikrolegovaných, uhlíkových a konstrukčních ocelí. Metalurgia S.A. vyrábí tažený drát a hřebíky. D&D DRÓTÁRU Z.R.T výroba taženého drátu za studena. ŽDB Drátovna A.S. výroba nepatentovaného drátu, ocelových kordů a drátěné výroby. Dalselv design A.S. specializují se na projektovou a konstrukční činnost se zaměřením na řízení pro koksovny, koksánské materie a obsluhovací stroje.
Dnes jsou Třinecké železárny nejen významným hutním podnikem, ale také důležitým prvkem regionu a města Třinec, které se zejména díky železárnám proměnilo z malé zemědělské obce ve významné město. Třinecké železárny podporují český extraligový hokejový tým HC Oceláři Třinec a řadu dalších kulturních, sportovních a vzdělávacích aktivit v regionu i mimo něj. Vaněrková Andrea, Karafiátová Zdeňka, Pokorná Žaneta Širokopatní kolejnice Válcovaný drát http://www.allforpower.cz/publicfiles/userfiles/images/2011/400x240_img_ 3006%281%29.JPG
Ekologie třineckých železáren Třinecké železárny se už dlouhou dobu snaží redukovat ekologickou zátěž ve svém okolí, což se projevuje i v okolní krajině. Např. díky snižování vypouštění plynných emisí a prachu se postupně regenerují beskydské lesy. Díky systému uzavřených vodních okruhů a čistíren odpadních průmyslových vod jsou tyto vody také méně znečištěné. Značná část velkoobjemových i maloobjemových odpadů je recyklována a opět použita v hutní výrobě, část je využita pro další zpracování v jiných průmyslových odvětvích. Zbylý odpad, který se nedá recyklovat nebo jinak zpracovat, se ukládá na řízených skládkách. Ukládání se řídí přísnými hygienickými normami. Důležitou součástí programu ochrany životního prostředí je rovněž péče o biokoridor podél řeky Olše, která železárnami protéká v délce asi 7 km, a starost o zeleň ve městě Třinci i v okolí hutě. Železárny mají již zpracován projekt na odstranění příčin a následků výroby na postiženém území. I zde dosáhly prvních úspěchů a dokonce je připraveno vyřešení tohoto finančně i technicky náročného úkolu. Z toho vyplývá, že Třinecké železárny si uvědomují negativní dopad své činnosti na krajinu a snaží se ho řešit různými cestami. Mackerlová Martina, Ježová Lucie http://www.trz.cz/images/znecisteni_ovzdusi.png
ANKETA V rámci výletu do Třineckých železáren jsme vytvořili anketu s místním obyvatelstvem. Zeptali jsme se 10 lidí různého věku. Můžete se podívat na výsledky: 1. Žijete v Třinci od narození? ANO (7) NE (3) 2. Ovlivňuje vás přítomnost železáren? ANO (4) NE (6) 3. Plynou pro vás výhody /nevýhody z přítomnosti železáren? Jaké? VÝHODY (7) Mezi odpověďmi se objevilo: spousta pracovních míst provoz Střední odborné školy (uplatnění absolventů) sponzor českého extraligového hokejového týmu HC Oceláři Třinec NEVÝHODY (3) Mezi odpověďmi se objevilo: vypouštění odpadních vod do řeky Olše emise prachu do ovzduší hluk 4. Jste zaměstnancem železáren? ANO (4 z toho 2 v důchodu) NE (6) 5. Jste spokojení s přítomností železáren v Třinci? ANO (5) NE (5) 6. Líbí se vám prostředí a okolí železáren? ANO (6) NE (4) Reibl Aleš, Seidl Jakub