MINIMALIZACE VZDUŠNÉHO SPADU V OBJEKTECH

Podobné dokumenty
Biologická problematika vodojemů Problémy s udržením jakosti akumulované vody Vzdušná kontaminace

Rekonstrukce zemního vodojemu Chloumeček

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Praha Podbabská 30, Praha 6,

Stále opomíjený rizikový bod v systému zásobování pitnou vodou Vodojemy z pohledu biologických auditů

SLOŽENÍ NÁROSTŮ A CHARAKTER SEDIMENTŮ

INFORMACE O VYDANÉM TECHNICKÉM DOPORUČENÍ

Rychlé screeningové metody hodnocení kvality vody a povrchů ve vodárenských provozech

VYUŽITÍ SCREENINGOVÝCH MIKROBIOLOGICKÝCH TESTERŮ HACH LANGE

Monitoring mikrobiologického oživení v provozu demineralizační linky na elektrárně Ledvice


POZNATKY S UPLATNĚNÍM ROUNOVÉ TEXTILIE

POMALÉM PÍSKOVÉM. Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha

Fotodokumentace mikroskopických nálezů

MINIMALIZACE RIZIK PŘI PROVOZU AKUMULACÍ S PITNOU VODOU

Výzkum řešení degradace jakosti pitné vody při její akumulaci

ZAJIŠTĚNÍ ZDRAVOTNĚ NEZÁVADNÉ A BEZPEČNÉ PITNÉ VODY V DISTRIBUČNÍ SÍTI JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ

Jméno a příjmení: Datum odevzdání protokolu:

Případové studie využití hydrobiologického auditu v plánech pro zajištění kvality pitné vody

INFORMACE O VYDANÉM TECHNICKÉM DOPORUČENÍ

Standardy bezpečného provozu filtračních náplní a využití nanočástic pro jejich prodloužení

Stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann

HYDROBIOLOGICKÝ AUDIT VODÁRENSKÉ SOUSTAVY

ZKOUŠENÍ MALÝCH ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD VE VÚV TGM, V.V.I

Další vývoj mikroskopických ukazatelů v pitné vodě s ohledem na zavádění posouzení rizik

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

Zajímavý případ využití mikroskopického rozboru při objasnění epidemie z pitné vody

Význam monitoringu distribučních sítí pro jejich provoz a projektování

Dana Baudišová. Mikrobiologický rozbor podle novely vyhlášky o pitné vodě

Kvantitativní stanovení abiosestonu

Stanovení abiosestonu

Měření a hodnocení rychlosti koroze při procesu úpravy vody

Dana Baudišová. Novinky v mikrobiologii vody 2014

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Zkoušení malých čistíren odpadních vod ve VÚV TGM, v.v.i.

Aerosolové a mikrobiální mikroklima čistého prostoru

ČISTÁ VODA ZDRAVÉ MĚSTO Cizorodé látky ve vodách podzemních, povrchových a odpadních jako důsledek lidské činnosti

Přístroje na doúpravu pitné vody z hlediska mikrobiologie MUDr. Markéta Chlupáčová Státní zdravotní ústav, Praha

VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

Revidovaná norma ČSN Kvalita vod Biologický rozbor Stanovení abiosestonu

Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM?

ONLINE BIOSENZORY PŘI HLEDÁNÍ KONTAMINACE PITNÉ VODY

HYDROBIOLOGICKÝ AUDIT NA CHRUDIMSKU

NÁVOD PRO STANOVENÍ ŽIVOTASCHOPNÝCH MIKROORGANISMŮ V BIOAEROSOLECH MONITORING VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ V MATEŘSKÝCH ŠKOLKÁCH 2016

Stanovení mikroskopického obrazu ve vodě

P r a c o v n í n á v r h. VYHLÁŠKA ze dne 2013, o nákladech dodatečné kontroly. Předmět úpravy

Plnění kvalitativních ukazatelů pitné vody

Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě - úvod Petr Pumann

Požadavky na jakost pitné vody

Vodárenská biologie. Organismy během procesu úpravy vody, v pitných vodách a v distribučních sítích

Mikrobiální kontaminace sedimentů. Dana Baudišová

AQUATEST a.s. Zkušební laboratoře. Co znamenají naměřené hodnoty v pitné vodě?

ODŮVODNĚNÍ. Obecná část

Řasy a sinice ve vodárenství

Změny v revidované ČSN Jakost vod Biologický rozbor Stanovení biosestonu

Dana Baudišová. Novinky v mikrobiologii vody 2016

Stížnosti na špatnou kvalitu vnitřního prostředí staveb Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

VYUŽITÍ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE PRO DETEKCI ÚČINNOSTI FILTRACE BAKTERIÍ V PROCESECH ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Hodnocení současného stavu zásobování pitnou vodou ve Zlínském kraji z pohledu hygienika

Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V ČR V ROCE 2008

Optimalizace metody PCR pro její využití na vzorky KONTAMINOVANÝCH PITNÝCH VOD

Obecné zásady interpretace výsledků - mikrobiologie vody

12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

Vodní nádrže jako silně ovlivněné vodní útvary aneb co po nás Evropa vlastně chce?

Předmět úpravy. Základní pojmy

Modelování úbytku chloru a nárůstu koncentrací železa v distribuční síti pitné vody

APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY

Stavebně technické předpoklady: - mikroklimatické podmínky - rešerše norem sálů - vzduchotechnické systémy pro čisté provozy operačních sálů

Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Laboratoř pitných vod Šířava 482/21, Přerov I - Město, Přerov

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR

6/2003 Sb. Předmět úpravy

VYBRANÉ PATOGENNÍ BAKTERIE V SEDIMENTECH. Dana Baudišová, Andrea Benáková

Moderní metody stanovení mikroorganismů

obchodní oddělení Nitranská 418, Liberec , /fax ,

Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni Plzeň, Skrétova 15 - ÚP RokycODtcai úrad V Clleznovicich. Protokol o kontrole

Návod na provoz a údržbu malého čistícího zařízení GRAF Picobells. Funkční popis

PT#V Odběry vzorků pitné vody a vody určené k výrobě pitné vody

KVANTIFIKACE RIZIK VYBRANÝCH NEŽÁDOUCÍCH STAVŮ VE VODÁRENSKÝCH DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMECH

Vliv dešťových srážek na mikrobiologickou kvalitu koupacích vod

Vyhodnocení účinnosti ftalocyaninových preparátů na inhibici růstu řas

PROVOZNÍ EVIDENCE - STAVBA PRO ÚPRAVU VODY

OBOROVÁ SPECIFIKACE Březen 2010

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Čisté prostory ZZ aneb sledování kvality prostředí jako prevence infekcí spojených se zdravotní péči

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

REVIZE ČSN KVALITA VOD BIOLOGICKÝ ROZBOR STANOVENÍ BIOSESTONU

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Správní orgány. Stavební úřady Vodoprávní úřady Dotčené orgány (vydávají závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí)

Charakter a účinnost biologické filtrace

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích. Hygiena povrchů, předmětů, instalací a zařízení ve školních jídelnách

e) způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V ČR

Odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu ČSN EN ISO : RNDr. Jaroslav Šašek SZÚ Praha

DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ

Rizika při zásobování pitnou vodou od zdroje ke spotřebiteli - Hodnocení stavu objektů na jímání podzemní vody

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ VE VH OBJEKTECH VE SPOLEČNOSTI VODOVODY A KANALIZACE VSETÍN, A.S. Ing. Michal Korabík RNDr. Václav Janík Mgr.

Projekt SOPOR Systematická ochrana vodních zdrojů před rizikem znečištění pesticidy a jejich metabolity

Transkript:

MINIMALIZACE VZDUŠNÉHO SPADU V OBJEKTECH S AKUMULACÍ PITNÉ VODY RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. 1), Jaroslav Říha 2), Ing. Jana Hubáčková CSc. 3), doc. Ing. Iva Čiháková, CSc. 4) 1) VŠCHT, Ústav technologie vody a prostředí Technická 3, 166 28, Praha 6, e-mail:jana.ambrozova@vscht.cz 2) SčVK, a.s., závod Most, Dělnická 14, 434 01 Most, e-mail:jaroslav.riha@scvk.cz 3) Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. VVI Podbabská 30, 160 62 Praha 6, e-mail:jana_hubackova@vuv.cz 4) ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, 166 29 Praha 6, e-mail:cihakova@fsv.cvut.cz Stručný nástin problému V roce 2005, po úspěšném výběrovém řízení veřejné soutěže NAZV a rozhodnutí o financování a podpoře ve výzkumu při řešení projektu s hlavní prioritou řešení degradace jakosti pitné vody při její akumulaci, pracoviště VÚV T.G.M., VŠCHT ÚTVP a ČVUT FSV zahájila řešení projektu s cílem zamezení nežádoucích organoleptických závad akumulované vody, která je zhoršována v důsledku nedostatečného zabezpečení funkce objektu. Účelem projektu 1G58052 Výzkum řešení degradace jakosti pitné vody při její akumulaci je definování těch vnějších i vnitřních klíčových faktorů, které mají vliv na udržení jakosti vody v akumulaci a dále pak v distribuční síti. Zásobní akumulace jsou navrženy, budovány a provozovány tak, aby se zabránilo kontaminaci nebo jiným chemických, fyzikálním a biologickým změnám škodlivým pro jakost vody (směrnice rady 98/83/ES z 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě). Účelem zásobních vodojemů je akumulovat objem vody potřebný pro zásobování uvažovaného zásobovacího pásma vodou. Po dosažení tohoto cíle musí plnit následující funkce: vyrovnávat rozdíl mezi přítokem a odběrem vody a pokrývat špičkové odběry vody; udržovat požadovaný tlak systému rozvodu vody; udržovat rezervu pro případ přerušení dodávky z vodárenských zařízení a poruch na rozvodném systému vody; poskytnout vodu pro požární účely v souladu s místními předpisy. Při distribuci vody je vodojem jedním z klíčových prvků, které mají potenciální vliv na sekundární kontaminaci pitné vody dodávané spotřebiteli. Vlivem nižší spotřeby pitné vody a delší doby zdržení, vlivem vzdušné kontaminace a tvorby bakteriálních nárostů na smáčených stěnách v místě kulminace (pohybu) hladiny v akumulacích vodojemů, dochází zjm. ke zhoršení biologických ukazatelů jakosti pitné vody (hygienické mikrobiologické ukazatele dle vyhlášky MZd. č. 252/2004 Sb. v platném znění). 167

S přívodem a odvodem vzduchu, který je umožněn konstrukcí systému odvětrání (přirozené či nucené), souvisí pohyb hladiny vody. Je nutné zabezpečit jakost přiváděného (odváděného) vzduchu do (ze) zásobního vodojemu a zajistit jeho kontrolu, např. osazením filtračních tkanin do větracích otvorů a jejich včasná výměna. Metodika sledování V rámci projektu 1G58052 jsou vybrané lokality vodojemů navštěvovány v době před jejich čištěním. Metodika způsobu odběru vzorků stěrů molitanem pro hydrobiologické posuzování kontaminace a dále pak i způsob odběru pomocí tzv. pádlových testerů byly detailně popsány např. ve sborníku Vodárenská biologie 2007 [1]. Výsledky stupně mikrobiální kontaminace zjištěné pomocí pádlových testerů, byly porovnávány s výsledky zjištěnými kultivací na selektivních agarových plotnách. Z výsledků byla zjištěna věrohodnost a dostatečná interpretace v případě používání pádlových testerů, nicméně o věrohodnosti použité metody dostatečně referovala již RNDr. Dana Baudišová, Ph.D. [2]. V průběhu roku 2007 lokality, které byly v rámci projektu navštíveny podruhé, byly vzorky stěrů odebírány z vícero míst ze dna objektu, z pravé stěny, z levé stěny, na odtoku a ze sloupu (pokud v objektu byl, jinak byl volen jiný typ vzorku, např., na přítoku, či vzorek vody, sedimentu, apod.). Příklad jedné sledované lokality uvádí tabulka 1, kde je současně patrné, že paralelní sledování míst v rámci jedné lokality je opodstatnělé. Tabulka 1. Souhrnné výsledky z mikrobiologických a hydrobiologických rozborů stěrů Lokalita/ Mikrobiologické ukazatele Hydrobiologické ukazatele Typ vzorku TB 36 C TB 22 C COLI DEZ MI ŽMO MMO ABUN % Odtok 10 4 10 4 0 10 2 0 100 800 >40 Sloup 10 1 10 2 0 10 2 10 1 0 0 10 Dno 10 2 10 3 0 10 2 0 0 1 000 40 Pravá stěna 10 1 10 2 0 0 0 0 4 400 20 Levá stěna 10 2 10 3 0 0 0 0 500 20 Zkratky použité v Tabulce 1., 2. a 3.: TB 36 C... celkové aerobní organismy stanovené při 36 C, TB 22 C... celkové aerobní organismy stanovené při 22 C, COLI... koliformní bakterie, DEZ... kontrola dezinfekce, MI... mikromycety (kvasinky, plísně), ŽMO... živé mikroorganismy, MMO... mrtvé mikroorganismy, ABUN... abundance biosestonu nezahrnutého do celkového počtu mikroorganismů. Z našeho rozsáhlého ročního sledování jsme na základě výsledků hydrobiologických a mikrobiologických rozborů dospěli následně k doporučeným limitům pro typ vzorku stěr. Tabulka 2. Návrh na doporučené limity pro typ vzorku stěr, popř. otisk (u pádlového testeru) Mikrobiologické ukazatele Hydrobiologické ukazatele TB 36 C TB 22 C COLI DEZ MI ŽMO MMO ABUN 0-10 2 0-10 3 0 0-10 2 0-10 1 0 Nemá smysl Nemá smysl % 168

U ukazatele MMO a ABUN nemá smysl určovat doporučené limity, protože jejich úroveň je značně ovlivněna metodou odběru, místem odběru a lokalitou, na které je odběr prováděn (včetně provozu a manipulací v objektu). Navíc hodnocení abiosestonu je subjektivní metodou, která může být examinátorem nadhodnocována. Aby mělo naše sledování, hodnocení a následná doporučení význam pro provozovatele, je potřeba se zaměřit na řešení problematiky vzdušné kontaminace. A to nejen na konstatování stávajícího stavu, ale hlavně na jeho řešení. Při řešení problematiky vzdušné kontaminace můžeme vycházet i z několikaletých zkušeností při provádění auditů vodárenských společností. Tyto zkušenosti jsou uvedeny v textu dále. To, že je sekundární kontaminace akumulované pitné vody významná, prokazují i závady, které byly zjištěny při hydrobiologickém auditu společností s podzemními zdroji surové vody. Bohužel hydrobiologické nálezy, které byly zjištěny v akumulované pitné vodě se v podzemní vodě nevyskytují, do akumulované vody se dostávají druhotně. Jedná se např. o zrna škrobu, pylová zrna, motýlí šupiny, ptačí peří, travní a rostlinné zbytky, zbytky tkanin, apod. Tyto částice mohou mít nepřímý vliv na jakost akumulované vody, mohou se stát substrátem pro uchycení jiných organismů, popř. i zdrojem živin pro další potravně závislé organismy, což nás trápí podstatně víc.. Dalším z příkladů vlivu vzdušné kontaminace na zhoršování vlastností akumulované vody v příhladinové vrstvě a smáčených stěn v horní části akumulace (kde je možné za provozu odebrat stěr) je např. jedna z lokalit, která byla sledována v rámci ročního hloubkového biologického auditu. Biologické ukazatele znázorňuje tabulka 3. I když bylo uskutečněno čištění akumulace, v místech, kdy bylo možné provádět za provozu běžné kontroly, nebylo patrné zlepšení. Podíl na zhoršené jakosti smáčených stěn má zjm. vzdušná kontaminace, která právě na této lokalitě má markantní vliv, viz komentář ke sledování. V rámci běžného sledování biologického charakteru vody a stěrů byla zahrnuta i otázka sledování možného stupně vzdušné kontaminace. Tabulka 3. Příklad ročního auditu lokality L1 vzorky vody a stěry z levé komory (LK) a pravé komory (PK) akumulace Datum odběru/typ vzorku Σ MO ( ) Σ ŽMO ( ) AB % Sledované ukazatele KO KO 22 C 36 C (titr) (titr) DEZ (titr) COLI (titr) MI (titr) V.07/voda LK 2 0 1-3 10 3 0 0 0 10 3 V.07/stěr LK 100 100 40 10 5 10 1 0 10 1 10 5 VI.07/voda LK 0 0 1 10 2 0 0 0 0 VI.07/stěr LK 0 0 20 10 4 10 2 0 10 2 0 VI.07/stěr PK 0 0 40 <10 1 <10 1 0 10 2 <10 1 VII.07/stěr PK 8 0 20 10 2 10 1 0 10 1 0 X.07/voda PK 0 4 3 10 2 10 1 0 0 0 X.07/stěr PK 0 0 20 10 3 10 3 0 10 4 0 X.07/stěr LK 0 0 20 10 4 10 5 10 1 10 4 10 1 169

Cituji z komentáře ze sledování:... Ve vzorcích vody i stěrů nalezeny železité bakterie vlákna bakterií, konidie a hyfy mikromycet, škrob, rostlinné a živočišné zbytky, zbytky chitinu hmyzu (na hladině ve větším počtu což se projevuje na zvýšeném titru na testeru pro záchyt mikromycet, ve vzorku vody i stěru), pylová zrna, ptačí peří, motýlí šupiny, trichomy rostlin. Z organismů krásnoočka, rozsivky, bezbarví bičíkovci a háďátka. Tester pro kontrolu stupně dezinfekce a pro záchyt koliformních bakterií poukazuje na vysokou kontaminaci smáčených stěn. Znepokojivý je i nález kultivovatelných mikroorganismů a mikromycet ve vzorcích vody i ve stěrech. Kontaminace bakteriemi je na vyšší úrovni, je odrazem nezajištění prostor před vzdušnou kontaminací. Objekt není vůbec zajištěn před sekundární kontaminací, akumulace nejsou odděleny od manipulačního a vstupního prostoru (viz orb. 1 a). Stropem vede roura (viz orb. 1 b), nekrytá a ničím nezajištěná, přímo ven mezi vegetaci (viz obr. 1 c). Taktéž nepořádek na podlaze, prach, partikule, to vše se podílí na negativních nálezech ve stěrech. Doporučuji zajistit objekt před vzdušnou kontaminací, např. osazením mřížky a geotextilie do větracího otvoru, ošetřit podlahy tak, aby byly bezprašné. V případě sledování stupně vzdušné kontaminace byly zjištěny nejhorší výsledky, po 20 minutách expozice 46 KTJ mikromycet s přerostlými a obtížně počitatelnými koloniemi po 3 dnech kultivace, později bylo obtížné vyhodnocení misek z důvodu přerostlých a rychleji rostoucích kolonií. a) b) c) Obr. 1. Fotodokumentace lokality L1 Pokud je lokalita dostatečně zajištěna před sekundární kontaminací vzduchem, pak výsledky auditu v době před čištěním a po čištění akumulací mají následující charakter. Cituji z dalšího z auditů... 170

Porovnání vzorku vody (odebíraného z příhladinové vrstvy) před čištěním a po vyčištění komory: Nepatrné zvýšení % pokryvnosti abiosestonu z 3-5 % na 7 %. Po vyčištění výsledky z pádlových testerů prokázaly výskyt kultivovatelných mikroorganismů při 22 C (<10 1 ). Před čištěním komory ve vodě nalezeny živé mikroorganismy (améby) v počtu 6 org. ml -1 (ve vyhl.č.252/2004 Sb. v platném znění je limit živých mikroorganismů 0 org. ml -1 ), po vyčištění nalezeny 4 mrtvé mikroorganismy (rozsivky) v limitu dle vyhl.č.252/2004 Sb. v platném znění je limit mrtvých mikroorganismů 50 org. ml -1. Porovnání vzorku stěru před čištěním a po vyčištění levé komory: Hodnota % pokryvnosti abiosestonu před a po vyčištění nezměněna - 10 %. Sníženy počty (na testerech) kultivovatelných mikroorganismů při 22 C z 10 2 na <10 1, počty kultivovatelných mikroorganismů při 36 C sníženy z 10 3 na 10 1. Po vyčištění komory nepotvrzen indikátor nedostatečné dezinfekce dostatečné vyčištění stěny akumulace. Z výše uvedených důvodů jsme se v další části projektu 1G58052 zaměřili na problematiku vzdušné kontaminace, na způsob jejího měření, kvantifikaci výsledků a problematiku filtračních materiálů. Pro potřeby sledování a hodnocení stupně vzdušné kontaminace bylo sestrojeno jednoduché mobilní zařízení, které umožňuje zjišťovat úroveň vzdušné kontaminace. K sestrojení jednoduchého a mobilního zařízení byli vyzváni kolegové z firmy Hach Lange, kteří vybrali a dodali vhodný zdroj napětí a zařízení pro odběr vzorků vzduchu (typ vývěvy). Zařízení bylo doplněno o další nezbytné doplňky, umožňující umístění misek i pádlových testerů, nasávací hlavici a hadičky. Zařízení bylo ověřováno v akumulacích za provozu, současně bylo použito i na zjištění účinnosti různých filtračních materiálů, které byly osazovány do průduchu. Pro účel bylo zvoleno celkem 6 filtračních vrstev (dle EN 1508), představované vložkou s aktivním uhlím (AU) a 5 geotextilií. Každý z materiálů byl testován zvlášť [3, 4]. Inspirací způsobu odběru vzorků (např. aeroskopem) byla vyhláška č.6/2003 Sb., kterými se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Dalším krokem při sledování bylo i vhodné navržení filtrační jednotky, která je postupně osazována do průduchů v akumulacích. Účinnost filtrace jednotlivých vrstev znázorňuje graf na obr. 2, kde je současně k dispozici i vzhled jedné z filtračních vrstev po 6 měsících osazení ve větracím otvoru. KTJ ve vzduchu po dobu 5 minut 600 500 400 300 200 100 0 bez filtru bez filtru 1 vrstva 1 vrstva a AU 6 vrstev 6 vrstev Obr. 2. Příklad záchytu KTJ vrstvami 171

Firmou Eco-Air navržená filtrační jednotka vzduchu je uzpůsobena tak, aby byla jednoduše aplikovatelná do libovolného průměru, jednotky či prostoru. Pro jednoduchost manipulace jsme zvolili plastové provedení tzv. typu roura, které umožňuje nejen zasazení jednotlivých mezistupňů filtrace, ale současně umožňuje i snazší manipulaci při výměně vložek či vlastní osazení do vybraných prostor. Filtrační jednotka se skládá ze šesti samostatně osazených filtračních jednotek o známé filtrační ploše, krytých dvěma mřížkami a osazených rámečkem do stěny zdiva. Závěry a doporučení Z důvodu možné kontaminace vody (znečištění vzduchem, prachem, hmyzem či jinými živočichy) je nutné zabezpečit vstupy a zařízení určené k větrání. V případě výskytu otvorů přímo nad hladinou pitné vody je nutné upravit otvory tak, aby se zabránilo vniknutí cizorodých částic z okolí. Vhodným řešením je osazení filtračních netkaných textilií či geotextilií do všech větracích a nasávacích otvorů. S četností 1-2 ročně, popř. dle potřeby, je nutné filtrační vložky vyměnit za nové (předpokládá se v době návštěvy lokality v termínu pravidelného čištění akumulace). Dále se doporučuje mikroskopická a bakteriologická kontrola vyjmutých a použitých tkanin. Výměna tkanin se doporučuje v termínu po vyčištění akumulace (vodojemu). V současné době spolupracujeme při osazování filtru do vybraných větracích objektů. Autoři děkují za finanční podporu agentuře NAZV při řešení projektu 1G58052, dále MSM6046137308 a MSM6840770002. Použitá literatura: [1] Říhová Ambrožová, J. 2007. Rychlé screeningové metody hodnocení kvality vody a povrchů ve vodárenských provozech. Sbor. konf. Vodárenská biologie 2007, Praha 30.1.-31.1.2007: p. 42-46. [2] Baudišová, D., 2007: Současné metody mikrobiologického rozboru vody. Příručka pro hydroanalytické laboratoře.- Výzkum pro praxi, sešit 54, VÚV T.G.M. v.v.i. Praha: 100 str.+přílohy [3] Říhová Ambrožová, J., Hubáčková, J., Čiháková, I., Říha, J., Kollár M., Dobrovodský J. 2007: Sekundární kontaminace vodojemů a problémy s udržením jakosti vody. Plynár-Vodár-Kúrenár+Klimatizácia, Jeseň/2007, roč. 5, 22-25, ISSN 1335-9614 [4] Říhová Ambrožová, J., Hubáčková, J., Čiháková, I. 2008: Spolupráce na projektu NAZV 1G58052. Zlepšujeme jakost pitné vody.- Vodohospodársky spravodajca roč. XLIII, č.1-2: ISSN 0322-886X. 172