Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 12/2016 Obsah Zahraniční investice... 2 Přímé zahraniční investice v Polsku v roce 2015... 2 Závazky z titulu přímých zahraničních investic... 2 Výnosy přímých investorů... 2 Polské přímé investice v roce 2015... 3 Stav pohledávek z titulu polských přímých investic... 3 Výnosy polských přímých investorů... 3 Údaje UNCTAD a mezinárodní kontext... 4 Inflace... 4 Průmyslová produkce... 4 1
Nezaměstnanost... 6 Průměrná mzda... 6 Obrat zahraničního obchodu... 7 Kurzy měn... 8 Úrokové sazby... 9 Zahraniční investice Přímé zahraniční investice v Polsku v roce 2015 V roce 2015 čistý příliv přímých zahraničních investic do Polska dosáhl 50,8 mld. PLN (cca 11,8 mld. EUR). Vliv na tuto hodnotu měl reinvestovaný zisk ( 30,4 mld. PLN), příliv kapitálu ve formě akcií a dalších kapitálových podílů (15,5 mld. PLN) a příliv čistého kapitálu ve formě dluhových nástrojů (4,9 mld. PLN). To znamená, že příliv kapitálu do Polska byl o 12,8 % větší než před rokem, což způsobil především růst objemu reinvestic. Lze to také interpretovat tak, že investoři na trhu využili prémie, která byla zapříčiněna nižší hodnotou polské měny než před rokem. Největší příliv investic byl zaznamenán z Nizozemska (12,0 mld. PLN), Velké Británie (10,6 mld. PLN) a Německa (9,8 mld. PLN). K dezinvesticím (odstoupení investorů) došlo mj. v případě USA (-1,3 mld. PLN). Přímé zahraniční investice směřovaly do zpracovatelského průmyslu (11,8 mld. PLN) a poradenství v oblasti managementu (10,3 mld. PLN). Závazky z titulu přímých zahraničních investic Na konci roku 2015 čisté závazky Polska z titulu přímých zahraničních investic činily 712,1 mld. PLN (cca 165 mld. EUR). Patřily k nim závazky z titulu akcií a dalších kapitálových podílů (534,2 mld. PLN) a z dluhových nástrojů (177,9 mld. PLN). Znamená to pokles závazků o cca 4 % oproti předchozímu roku. Pokles globální hodnoty byl výsledkem pohybu kurzových rozdílů. Nejvyšší závazky byly zaznamenány vůči investorům z Nizozemska (129,3 mld. PLN), Německa (116,6 mld. PLN), Lucemburku (82,2 mld. PLN) a Francie (76,3 mld. PLN) a z hlediska odvětví ve zpracovatelském průmyslu (229,6 mld. PLN), finančnictví a pojišťovnictví (134 mld. PLN), obchodní činnosti (108,6 mld. PLN) a realitní činnosti (56,0 mld. PLN). Výnosy přímých investorů Výnosy přímých investorů z titulu přímých zahraničních investic v Polsku v roce 2015 dosáhly 67,4 mld. PLN, z toho dividendy téměř 29,0 mld. PLN, reinvestované zisky 30,4 mld. PLN a úrokové výnosy 8,1 mld. PLN. Byly o cca 5,2 % vyšší než před rokem. Nejvyšší výnosy byly zaznamenány u investorů z Nizozemska (14,5 mld. PLN), Německa (13,7 mld. PLN), Lucemburku (6,9 mld. PLN) a Francie (6,5 mld. PLN). Největších výnosů dosáhli 2
investoři ve zpracovatelském průmyslu (27,8 mld. PLN), v obchodní činnosti (10,5 mld. PLN) a v oblasti finančnictví a pojišťovnictví (9,7 mld. PLN). Polské přímé investice v roce 2015 Transakce z titulu polských přímých investic V roce 2015 polští přímí investoři investovali v zahraničí 12,1 mld. PLN (cca 2,8 mld. EUR), tyto investice tvořily akcie a další formy kapitálových podílů (10,9 mld. PLN), záporné reinvestice zisků (-0,6 mld. PLN) (dividendy z dosažených zisků v předchozím roce byly vyšší než zisky dosažené v roce 2015) a dluhové nástroje (1,9 mld. PLN). To znamená, že tyto investice byly o více než 32 % vyšší než před rokem. K největším polským přímým investicím došlo na Kypru (11,2 mld. PLN) a ve Švýcarsku (4,0 mld. PLN). Polští investoři stáhli zpět kapitál mj. z Lucemburku (-2,2 mld. PLN) a v případě Švédska záporná hodnota (-4,4 mld. PLN) vyplývala z uzavírání nových závazků investorů se svými ovládanými subjekty. V roce 2015 polské přímé investice směřovaly především do finančnictví a pojišťovnictví, především do finančních holdingů (13,1 mld. PLN) a hornictví a těžby (4,3 mld. PLN). Ke stažení kapitálu došlo v oblasti profesních, vědeckých a technických činností (-6,4 mld. PLN). Stav pohledávek z titulu polských přímých investic Ke konci roku 2015 pohledávky z titulu polských přímých investic dosáhly 93,6 PLN. Patřily k nim pohledávky z titulu: akcií a dalších forem kapitálových podílů v hodnotě 97,7 mld. PLN, snížené o -4,1 mld. PLN z titulu dluhových finančních nástrojů (závazky polských subjektů převýšily pohledávky od spřízněných subjektů ze zahraničí). Byly o cca 4 % nižší než před rokem. Nejvyšší pohledávky polských přímých investic koncem roku 2015 byly zaznamenány vůči Kypru (35,1 mld. PLN), Lucemburku (19,3 mld. PLN), České republice (7,3 mld. PLN) a Nizozemsku (7,1 mld. PLN). Největší zápornou hodnotou měly pohledávky vůči Švédsku (-22,8 mld. PLN). Měl na to vliv fakt, že se jedná o jednu ze zemí, kde k navyšování kapitálu docházelo pomocí vydávání dluhopisu prostřednictvím dceřiných společností. Největší hodnoty pohledávek byly zaznamenány v oblasti finančnictví a pojišťovnictví (48 mld. PLN), zpracovatelského průmyslu (15,3 mld. PLN), administrativních služeb a podpůrné činnosti (14,8 mld. PLN) a profesní, vědecké a technické činnosti (11,3 mld. PLN). Výnosy polských přímých investorů Výnosy polských investorů z titulu polských přímých investic v roce 2015 dosáhly 2,3 mld. PLN, tj. o více než 50 % méně než před rokem. Deklarované dividendy činily 2,6 mld. PLN, reinvestované zisky měly zápornou hodnotu 0,6 mld. PLN, úrokové výnosy dosáhly 0,3 mld. PLN. Nejvyšší výnosy byly dosaženy díky investicím v Litvě (1,3 mld. PLN) a na Kypru (0,9 mld. PLN). V roce 2015 výnosy polských investorů pocházely především z investic do průmyslové produkce (1,0 mld. PLN) a do obchodní činnosti (0,5 mld. PLN). 3
Údaje UNCTAD a mezinárodní kontext Každoročně v červenci United Nations Conference on Trade and Development publikuje studii World Investment Report, ve které v případě Polska vychází z odhadovaných červnových údajů Polské národní banky pro provedení vlastní analýzy a mezinárodního srovnání. Tyto odhady se každoročně liší od výsledků Polské národní banky. Pokud jde o rok 2015, je možné zaznamenat, že: Inflace podle UNCTAD příliv přímých zahraničních investic do Polska (7,5 mld. USD) měl být o 40 % nižší než před rokem, kdežto Polská národní banka zaznamenala 12,8% růst. Tak výrazný rozdíl se nezdá být způsoben kurzovými rozdíly. Přesto podle UNCTAD bylo Polsko v roce 2015 lídrem ve střední a východní Evropě a dosáhlo 13. pozice, pokud jde o hodnotu přímých zahraničních investic v Evropě. Podle UNCTAD v roce 2015 vzrostla hodnota transakcí fúzí a akvizic na 1,3 mld. USD o téměř 38 %, díky čemuž Polsko získává 15. pozici v EU a 2. místo po České republice ve střední a východní Evropě. Naproti tomu o více než polovinu klesly zahraniční fúze a akvizice realizované polskými společnostmi (0,5 mld. USD). Spotřebitelské ceny zboží a služeb v říjnu 2016 vzrostly o 0,5 % (z toho růst cen zboží činil 0,7 % a růst cen služeb 0,1 %). U jednotlivých skupin zboží a služeb byla zaznamenána rozdílná dynamika cen. Největší vliv na index spotřebitelských cen zboží a služeb měly v tomto období vyšší ceny oděvů a obuvi (o 3,6 %), ceny spojené s dopravou (o 1,5 %) a ceny potravin, které zvýšily tento ukazatel o 0,18 p.b., 0,13 p.b. a 0,11 p.b Tabulka č. 1: Růst inflace v % v letech 2013-2016 Rok/měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Oproti stejnému měsíci 2013 předchozího roku 0,1 0,0 0,2 0,6 0,5 0,5 0,8 0,5 0,5 0,7 0,5 0,7 Oproti předchozímu měsíci 0,1 0,0 0,2 0,4-0,1 0,0 0,3-0,3 0,1 0,2-0,2 0,1 Oproti stejnému měsíci 2014 předchozího roku 0,7 0,5 0,7 0,3 0,2 0,3-0,2-0,3-0,3-0,6-0,8-1,0 Oproti předchozímu měsíci 0,1 0,1 0,1 0,0-0,1 0,0-0,2-0,4 0,0 0,0-0,2-0,3 Oproti stejnému měsíci 2015 předchozího roku -1,3-1,5-1,5-1,1-0,9-0,8-0,7-0,6-0,8-0,7-0,6-0,5 Oproti předchozímu měsíci -0,2-0,1 0,2 0,4 0,0 0,0-0,1-0,4-0,3 0,1-0,1-0,2 Oproti stejnému měsíci 2016 předchozího roku - 0,9-0,8-0,9-1,1-0,9-0,8-0,9-0,8-0,9 0,5 Oproti předchozímu měsíci - 0,5-0,1 0,1 0,3 0,1 0,2-0,3-0,2 0,0-0,2 Průmyslová produkce V říjnu 2016 průmyslová produkce byla nižší o 1,3 % v porovnání s říjnem předchozího roku a ve stavebně-montážní produkci byl zaznamenán pokles o 20,1 %. V období leden-říjen 2016 průmyslová produkce byla o 3,1 % vyšší oproti stejnému období loňského roku, kdy byl zaznamenán růst o 4,3 %, a stavebně-montážní produkce byla o 15,0 % nižší než před rokem, kdy byl zaznamenán růst o 3,5 %. Podle předběžných údajů průmyslová produkce ve stálých cenách (v podnicích s počtem zaměstnanců více než 9 osob) byla v říjnu 2016 o 1,3 % nižší než ve stejném měsíci loňského roku 4
(kdy vzrostla o 2,4 %) a o 2,5 % nižší než v září 2016. Sezónně očištěná průmyslová produkce vzrostla o 1,3 % oproti stejnému měsíci předchozího roku a v porovnání se zářím 2016 klesla o 0,9 %. Oproti říjnu 2015 pokles průmyslové produkce byl zaznamenán ve 20 ze 34 odvětví, mj. ve výrobě nápojů o 16,0 %, v těžbě černého a hnědého uhlí o 10,7 %, ve výrobě a dodávce elektřiny, plynu, vodní páry a horké vody o 8,7 %, ve výrobě koksu a rafinovaných ropných výrobků o 7,8 %, kovů o 5,3 %, strojů a zařízení o 4,3 %, chemikálií a chemických výrobků o 3,9 %. K růstu průmyslové produkce došlo ve 14 odvětvích, mj. ve výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 7,0 %, textilních výrobků o 5,3 %, ostatních dopravních zařízení o 5,1 %, potravinářských výrobků o 4,8 % a nábytku - o 4,4 %. Vývoj dynamiky stavebně-montážní výroby v porovnání s průměrnou měsíční úrovní v roce 2011 znázorňuje následující graf. Graf č. 1: Průmyslová produkce v měsíčních intervalech v období 2011-2016 Zdroj: Polský Hlavní statistický úřad Podle předběžných údajů stavebně-montážní výroba (ve stálých cenách), včetně prací investičního charakteru a rekonstrukcí realizovaných na území Polska stavebními podniky s počtem zaměstnanců přes 9 osob, byla v říjnu letošního roku o 20,1 % nižší než před rokem a o 1,6 % nižší než v září 2016. Sezónně očištěná stavebně-montážní výroba klesla o 17,5 % oproti říjnu 2015 a o 3,0 % v porovnání se zářím 2016. 5
Nezaměstnanost Počet nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce koncem října 2016 činil 1.308 tis. osob, tj. 8,2 %. Tabulka č. 2: Míra registrované nezaměstnanosti v letech 2013-2016 (v %) Rok / měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 2013 14,2 14,4 14,3 14,0 13,6 13,2 13,1 13,0 13,0 13,0 13,2 13,4 2014 13,9 13,9 13,5 13,0 12,5 12,0 11,8 11,7 11,5 11,3 11,4 11,4 2015 11,9 11,9 11,5 11,1 10,7 10,2 10,0 9,9 9,7 9,6 9,6 9,8 2016 10,3 10,3 10,0 9,5 9,1 8,8 8,6 8,5 8,3 8,2 Tabulka č. 3: Počet registrovaných nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti - stav ke konci září 2016 Počet registrovaných Míra nezaměstnanosti nezaměstnaných VOJVODSTVÍ (%) (v tis. osob) Dolnoslezské 7,2 84,3 Kujavsko-pomořské 11,6 93,8 Lublinské 9,9 90,6 Lubušské 8,4 31,1 Lodžské 8,6 91,5 Malopolské 6,6 94,7 Mazovské 7,2 189,7 Opolské 8,7 31,1 Podkarpatské 11,3 104,6 Podleské 10,4 48,2 Pomořské 7,2 62,7 Slezské 6,6 119,9 Svatokřížské 10,6 55,9 Varmijsko-mazurské 13,7 69,8 Velkopolské 5,0 77,6 Západopomořanské 10,6 63,0 Průměrná mzda Průměrná zaměstnanost v podnikovém sektoru vzrostla meziročně v říjnu 2016 o 3,1 % a dosáhla 5.779,1 tis. osob a hrubá měsíční mzda zaznamenala meziroční růst o 3,6 % a činila 4.259,37 PLN. Tabulka č. 4: Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikovém sektoru v letech 2012-2016 (v PLN) Rok / Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 2012 3666 3568 3771 3720 3618 3754 3700 3686 3640 3718 3780 4112 2013 3680 3709 3833 3830 3700 3809 3830 3760 3771 3834 3897 4222 2014 3805 3856 4018 3977 3878 3943 3965 3893 3900 3981 4004 4379 2015 3943 3982 4214 4123 4002 4040 4095 4025 4059 4111 4164 4515 2016 4101 4137 4351 4313 4166 4252 4212 4218 4259 6
Obrat zahraničního obchodu V období leden-září 2016 export v běžných cenách činil 586.321,2 mil. PLN a import 568.375,8 mil. PLN. Kladné saldo se udrželo na úrovni 17.945,4 mil. PLN oproti 6.993,7 mil. PLN před rokem. V porovnání se stejným obdobím 2015 export vzrostl o 5,8 % a import vzrostl o 3,9 %. Export vyjádřený v amerických dolarech činil 150.441,3 mil. USD a import 145.813,2 mil. USD (objem exportu vzrostl meziročně o 0,9 % a objem importu klesl o 1,0 %). Kladné saldo dosáhlo 4.628,1 mil. USD (ve stejném období 2015 činilo 1.907,4 mil. USD). Export vyjádřený v euro činil 134.850,2 mil. EUR a import 130.716,0 mil. EUR (objem exportu vzrostl o 1,2 % a objem importu klesl o 0,6 %). Kladné saldo činilo 4.134,2 mil. EUR oproti 1.668,7 mil. EUR ve stejném období roku 2015. Pasivní saldo bylo zaznamenáno s rozvojovými zeměmi a dosáhlo -92.119,4 mil. PLN (-23.599,6 mil. USD, -21.177,0 mil. EUR) a také se zeměmi střední a východní Evropy: -9.861,8 mil. PLN (-2.534,7 mil. USD, -2.285,2 mil. EUR). Aktivní saldo se projevilo v obchodní výměně s rozvinutými zeměmi ve výši 119.926,6 mil. PLN (30.762,4 mil. USD, 27.596,4 mil. EUR), z toho se zeměmi EU saldo dosáhlo úrovně 119.879,1 mil. PLN (30.747,7 mil. USD, 27.587,9 mil. EUR). Podíl rozvinutých zemí na celkovém exportu činil 86,5 % (z toho EU 79,8 %) a na importu 68,1 % (z toho EU 61,2 %) oproti podílu na exportu 85,8 % (z toho EU 79,5 %) a podílu na importu 66,7 % (z toho EU 59,9 %) ve stejném období roku 2015. Tabulka č. 5: Obrat zahraničního obchodu v období leden-září 2016 I-IX 2016 Obrat I-IX 2015 = 100 v mil. PLN v mil. USD v mil. EUR PLN USD EUR Export 586 321,2 150 441,3 134 850,2 105,8 100,9 101,2 Import 568 375,8 145 813,2 130 716,0 103,9 99,0 99,4 Saldo 17945,4 4628,1 4134,2 X X X Podíl Německa na exportu byl vyšší než ve stejném období 2015 o 0,3 p.b. a činil 27,4 %, podíl Německa na importu vzrostl o 0,9 p.b. a činil 23,6 %. Aktivní saldo činilo 26.327,9 mil. PLN (6.732,7 mil. USD, 6.054,1 mil. EUR) oproti 26.016,5 mil. PLN (7.012,4 mil. USD, 6.247,2 mil. EUR) ve stejném období předchozího roku. Podíl Ruska na exportu v porovnání s obdobím leden - září 2015 klesl o 0,1 p.b. a dosáhl 2,8 %, podíl Ruska na importu klesl o 1,8 p.b. a činil 5,8 %. Pasivní saldo činilo 16.265,0 mil. PLN (-4.179,1 mil. USD, -3.756,0 mil. EUR) oproti -25.636,0 mil. PLN (-6.926,0 mil. USD, -6.180,4 mil. EUR) před rokem. V období leden-září 2016 Ukrajina byla 17. největším obchodním partnerem Polska z hlediska exportu a 21. nejvýznamnějším obchodním partnerem v oblasti importu (ve stejném období roku 2015 18. místo v oblasti exportu a 23. místo v případě importu). Podíl Ukrajiny na exportu vzrostl v porovnání se stejným obdobím 2015 o 0,1 p.b. a činil 1,7 % a na importu vzrostl o 0,1 p.b. a činil 1,0 %. Kladné saldo činilo 4.577,9 mil. PLN (1.1174,3 mil. USD, 1.050,9 mil. EUR) oproti 3.965,9 mil. PLN (1.061,9 mil. USD, 954,9 mil. EUR) ve stejném období 2015. 7
V období leden-září 2016 mezi hlavními obchodními partnery Polska byl zaznamenán růst exportu do všech zemí z první desítky obchodních partnerů Polska a růst importu z Belgie, USA, Číny, Německa, Francie, České republiky, Velké Británie, Nizozemska a Itálie. Pokles importu byl zaznamenán z Ruska. Obrat s první desítkou největších obchodních partnerů Polska činil 66,4 % exportu (oproti 66,3 % ve stejném období roku 2015) a 66,0 % importu (oproti 66,2 % před rokem). Tabulka č. 6: Obrat zahraničního obchodu dle důležitějších zemí v období leden-srpen 2016 I-IX 2016 2015 2016 I-IX 2015 = 100 I-IX ZEMĚ v mil. PLN v mil. USD v mil. EUR PLN USD EUR Podíl v % EKSPORT 1. Německo 160597,8 41194,4 36938,6 106,8 101,7 102,3 27,1 27,4 2 Česká republika 38917,8 9985,8 8953,7 106,2 101,1 101,6 6,6 6,6 3. Velká Británie 38500,5 9882,1 8857,2 104,2 99,2 99,7 6,7 6,6 4. Francie 32857,8 8432,8 7560,7 106,2 101,2 101,7 5,6 5,6 5. Itálie 28555,0 7335,0 6572,0 105,8 100,9 101,3 4,9 4,9 6. Nizozemsko 25404,1 6516,3 5842,8 102,9 98,0 98,5 4,5 4,3 7. Švédsko 16844,3 4322,5 3875,9 111,6 106,5 106,8 2,7 2,9 8. Rusko 16663,8 4274,9 3828,3 105,0 100,3 100,3 2,9 2,8 9. Španělsko 15942,7 4091,9 3667,9 110,3 105,0 105,7 2,6 2,7 10. Maďarsko 15477,6 3972,1 3560,3 104,9 99,9 100,4 2,7 2,6 IMPORT 1. Německo 134270,5 34461,7 30884,5 108,0 102,9 103,4 22,7 23,6 2. Čína 68417,1 17530,6 15721,7 110,1 105,0 105,4 11,4 12,0 3. Rusko 32928,8 8454,0 7584,3 79,3 75,6 75,9 7,6 5,8 4. Itálie 30139,8 7740,4 6932,9 101,4 96,7 97,0 5,4 5,3 5. Francie 22525,2 5780,4 5182,0 107,4 102,4 102,9 3,8 4,0 6. Nizozemsko 21165,4 5427,8 4867,1 102,4 97,6 97,9 3,8 3,7 7. Česká republika 20403,0 5239,9 4694,1 106,0 101,1 101,4 3,5 3,6 8. USA 16208,1 4156,7 3727,3 111,2 106,4 106,4 2,7 2,9 9. Belgie 15166,6 3893,4 3488,5 112,0 106,7 107,1 2,5 2,7 10. Velká Británie 14752,1 3784,9 3392,1 103,7 98,7 99,2 2,6 2,6 Kurzy měn Podle Polské národní banky kurz polské měny dne 5. prosince 2016 vůči americkému dolaru činil 4,22 PLN/USD a vůči euro 4,48 PLN/EUR. 8
Úrokové sazby Polská Rada pro měnovou politiku ( Rada Polityki Pieniężnej NBP ) rozhodla na listopadovém zasedání o ponechání úrokových sazeb na stejné úrovni. Tabulka č. 7: Základní úrokové sazby NBP Úrokové sazby Úrokování Platí od: Referenční sazba 1,50% 05.03.2015 Lombardní sazba 2,50% 05.03.2015 Depozitní sazba NBP 0,50% 05.03.2015 Diskontní sazba 1,75% 05.03.2015 Míra povinné rezervy - z vkladů ve zlotých a v cizí měně, z prostředků získaných z emisí cenných papírů Zdroj: Polská národní banka 3,50% 31.12.2010 Stav k 5. prosinci 2016 9