Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
4 Posuzování vlivů 4.1 SEA 4.2 EIA 4.3 HIA 4.4 Ostatní legislativa 4.4.1 NATURA 2000 4.4.2 Typy a funkce krajinné zeleně
SEA Posuzování koncepcí Specifickou oblastí je posuzování vlivů na životní prostředí u tzv. koncepcí. Tento proces upravuje 14 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění zákona č. 100/2001 Sb. Proces je podobný jako hodnocení běžných průmyslových záměrů, ale oproti němu má kratší průběh. Koncepcemi se rozumí: rozvojové koncepce a programy schvalované ústředními orgány státní správy (vládou a ministerstvy) v oblasti energetiky, dopravy, zemědělství, nakládání s odpady, těžby a zpracování nerostů, rekreace a turistiky, územní plány velkých územních celků (zpracovávané kraji nebo vládou), směrný vodohospodářský plán, Posuzování koncepcí provádí vždy MŽP.
EIA (z anglického Environmental Impact Assessment) slouží ke zjištění, nakolik bude zamýšlená stavba nebo činnost ovlivňovat přírodu, životní prostředí a život lidí. Pod režim zákona spadají velké stavby a rozsáhlé činnosti, jejichž dopad na okolí je značný (spalovny, chemičky, lomy, dálnice, přehrady apod.). Výsledkem procesu EIA může být doporučení záměr nerealizovat vůbec, častěji se však stanoví soubor omezujících podmínek, které by měly zajistit přiměřenost dané průmyslové aktivity Je velmi důležité do procesu EIA zapojit veřejnost. Části procesu EIA OZNÁMENÍ > ZJIŠŤOVACÍ ŘÍZENÍ > DOKUMENTACE > POSUDEK > STANOVISKO
HIA Posuzování vlivů na veřejné zdraví (Health Impact Assessment) HIA je způsob jak najít, prohloubit pozitivní a vyloučit nebo zmírnit negativní dopady na zdraví v různých skupinách populace. Cílem HIA (Health Impact Assessment) je najít všechny vlivy na zdraví, ať pozitivní nebo negativní a snížit zdravotní rizika na minimum. Hodnocení zdravotních rizik a posuzování vlivů na veřejné zdraví jsou postupy, které využívají syntézu nejnovějších vědeckých poznatků pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitými definovanými fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory. Tyto postupy dále určují v jakém rozsahu byly, jsou nebo mohou být působením těchto faktorů vystaveny dané skupiny populace a stanovují charakter existujících nebo potenciálních rizik z toho vyplývajících.
PROCES HIA screening= rozhodnutí zda koncepce by měla obsahovat posouzení vlivů na zdraví vytvoření HIA týmu= tým lidí, kteří posuzují pozitivní a negativní vlivy, navrhují opatření scoping= vytvoření hranic HIA: určení geografického rozsahu, skupin obyvatel, kterých se koncepce týká, včetně citlivých skupin obyvatel, časový rozvrh, předpokládané dopady, způsob a rozsah posouzení identifikace dopadů= identifikace možných dopadů návrhu koncepce hodnocení dopadů= hodnocení identifikovaných dopadů za účelem naformulovat doporučení ke zlepšení dopadů na zdraví vytváření doporučení= HIA by měla obsahovat doporučení, která by maximalizovala pozitivní a minimalizovala negativní dopady na zdraví monitoring dopadů= jakmile je návrh koncepce implementován, dopady na zdraví, které se projeví by měly být monitorovány pomocí systému indikátorů pro hodnocení strategie
OSTATNÍ LEGISLATIVA Hodnocení zdravotních rizik (HRA) Hodnocení zdravotních rizik (HRA - Health Risk Assessment) je v převážné části zpracováváno také jako součást Analýzy rizik kontaminovaného území a rovněž dalších rozhodovacích procesů zejména v oblasti preventivních opatření. Hodnocení zdravotních rizik zpracovává osoba, která je držitelem Osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik expozice chemickým látkám v prostředí (uděluje SZÚ).
ostatní legislativa Koncepce územních systémů ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Ochrana přírody a krajiny se podle zákona č. 114/92 Sb., zajišťuje mimo jiné ochranou a vytvářením právě územního systému ekologické stability krajiny.
CÍLEM ZABEZPEČOVÁNÍ ÚSES V KRAJINĚ JE: uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny, zajištění příznivého působení na okolní, ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny, uchování významných krajinných fenoménů.
Ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK) Kostra ekologické stability (KES) Zabezpečují ES krajiny. Jsou to části krajiny, které jsou tvořeny nebo v nichž převažují ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou (ES). Vyznačují se trvalostí bioty a ekologickými podmínkami umožňujícími existenci druhů přirozeného genofondu krajiny. Mezi ně lze zařadit např. zbytek bukového lesa uprostřed smrkových monokultur, remízek uprostřed polí apod. Soubor v krajině EXISTUJÍCÍCH ekologicky významných segmentů krajiny (EVSK) nazýváme kostra ekologické stability (KES). Kostra ekologické stability (KES) tvořena v současnosti existujícími ekologicky významnými segmenty krajiny (EVSK).
Obdobné programy v zahraničí (EECONET) Od r. 1993 probíhá v Polsku, Maďarsku, na Slovensku i v České republice rozsáhlý projekt Evropského programu IUCN (Světového svazu ochrany přírody), nazvaný "Národní strategie ochrany přírody: Národní ekologická síť v zemích střední Evropy". V politickém dokumentu Rady Evropy, nazvaném "Evropská strategie biologické a krajinné diverzity" (Štrasburk 1995), je deklarován společný cíl států Evropské unie "zajistit ochranu ekosystémů, ekotopů, druhů organizmů i genetické diverzity kontinentu ochranou krajin evropského významu v územně propojené podobě
NATURA 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. NATURA 2000 má za cíl zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné, či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy NATURA 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků ("směrnice o ptácích") a směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ("směrnice o stanovištích"). Směrnice ve svých přílohách vyjmenovávají, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy NATURA 2000 vymezeny.
Typy a funkce krajinné zeleně Rozptýlená zeleň je v našich podmínkách typická pro zemědělskou krajinu. Obvykle se tohoto termínu používá pro označování dřevinné vegetace, či smíšené vegetace dřevinné a bylinné. Z historického hlediska se formovala trojím způsobem: Ústupem lesů rozptýlená zeleň je tedy pozůstatkem původních lesních společenstev. Šířením lesních dřevin mimo lesní porosty: přirozený nálet. Vědomé šíření dřevin člověkem: výsadba či výsev.