Efektivní využití bioplynu a odpadového tepla v pivovarech



Podobné dokumenty
Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

OPŽP šance pro finance obcím

AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny října Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 5.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

PODPOROVANÁ OPATŘENÍ. Systémy měření a regulace Výroba energie pro vlastní spotřebu

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

Zelená energie udržitelná energetika na regionální úrovni

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

Vícepalivový tepelný zdroj

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

KONTEJNEROVÉ MIKRO-KOGENERAČNÍ JEDNOTKY

Expert na zelenou energii

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Prezentace společnosti VENTOS s.r.o.

Elektrárny. Energetické využití bioplynu z odpadních vod

Prioritní osa 2 OPŽP Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

Základní údaje o čistírně odpadních vod

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Bioplyn - hořlavý a energeticky bohatý plyn

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

enia úspor v podnikoch rodná konferencia ENEF Energetický audit - príklady Michal Židek VŠB - TU Ostrava - 1 -

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Využití tepla z průmyslových a jiných procesů

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI

Jak to bude s plynovými spotřebiči?

Alternativní energie KGJ Green Machines a.s. Kogenerace pro všechny. Buďte nezávislý a už žádné účty.

Elektrochemické články v elektrické trakci železniční (Rail Electromobility)

Alternativní zdroje energie

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA

Aktuální informace o výzvách programů PO3 OP PIK. Ing. Zdeněk Hála

Pravidla získání podpory z OPŽP v rámci

KOGENERAČNÍ JEDNOTKY ZAŘÍZENÍ NA ÚPRAVU PLYNU PLYNOVÉ TEPELNÉ ČERPADLO GENERÁTOROVÁ SOUSTROJÍ SPALOVACÍ MOTORY

Podpora komunitních obnovitelných zdrojů v připravovaných operačních programech

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.

Stávající projednávání

Zaměření PO 2 OPŽP Základní principy hodnocení projektů

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

ŠKO-ENERGO Projekt udržitelného rozvoje při dodávkách energií pro ŠKODA AUTO. Ing. Miroslav Žďánský, MBA

1/62 Zdroje tepla pro CZT

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

Technologie zplyňování biomasy

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Vanadové redoxní baterie

Perspektivní metody. PROČ sušení pevných paliv? Většina dodané energie se ztrácí. Klasická metoda sušení horkými spalinami

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Logatherm WPL 10 IK C 35 C A ++ A + A B C D E F G. db kw kw /2013

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

Expert na zelenou energii

Zveřejněno dne

- VODA NENÍ SAMOZŘEJMOST -

Obsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

Tepelné zdroje soustav CZT. Plynová turbína. Zásobovaní z tepláren s velkými spalovacími (plynovými) turbínami

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Matematické modely v procesním inženýrství

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

Kogenerační jednotky KARLA ENERGIZE

Strojírenství a doprava. CNG v dopravě

THRs/THs 2-17 B A ++ A + A B C D E F G B C D E F G /2013

Náklady na dekarbonizaci energetiky

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Politika ochrany klimatu

Možnost čerpání dotací na vytápění biomasou z OP ŽP

1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie 1 ) a) způsob určení množství elektřiny z vysokoúčinné

Projekt EPC v Národním divadle aneb snížení nákladů s garancí. Ivo Slavotínek

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje

Aditiva TechenomicsNanoLub snižující emise výfukových plynů

SOUVISLOSTI MEZI OMEZOVÁNÍM EMISÍ, ZMĚNAMI V KONSTRUKCI AUTOMOBILOVÝCH MOTORŮ A ZMĚNAMI VE SLOŽENÍ AUTOMOBILOVÝCH MOTOROVÝCH OLEJŮ

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe. Firemní profil

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Plynové kotle.

ZEVO Mohelnice špičková technologie pro ekologické a ekonomické využití odpadu. TCN ENERGIE s.r.o. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.

NANOTECHNOLOGIES FOR NEW MATERIALS, INNOVATIONS AND A BETTER LIFE. FN-NANO s.r.o.

Kogenerační jednotky o výkonu 20, 50, 100 kwh.

Inovacemi k efektivnějšímu využívání energie

Digitální učební materiál

Používání energie v prádelnách

Transkript:

Efektivní využití bioplynu a odpadového tepla v pivovarech SAPPORO BREWERIES LTD. Závod Čiba, odd. technologie Kamiyama Takeshi

OBSAH Profil firmy Sapporo Breweries a její aktivity v oblasti životního prostředí Popis anaerobní čistírny odpadních vod v naší firmě Příklad realizace kogeneračního zařízení využívajícího plyn Ostatní zařízení využívající bioplyn palivové články na bioplyn kogenerační systém s bioplynovým motorem Budoucí úkoly

Profil společnosti SAPPORO BREWERIES LTD. 1876 zahájení činnosti 1. září 1949 rozdělení pův. spol. a založení Nippon Breweries 1. července 2003 transformace na holdingovou společnost Základní kapitál: 10 mld. jenů Předmět činnosti: Výroba a prodej piva, nízkosladového piva a dalších lihovin v Japonsku Prodej vín a likérů a další Objem tržeb: 278,8 mld. jenů Podíl firem (divizí) v rámci Sapporo Group na tržbách: tuzemská divize alkoholických nápojů 71,6 % zahraniční divize alkolických nápojů 6,5 % divize nealkoholických nápojů 8,8 % divize restauračního stravování 6,9 % realitní divize 6,0 %

Korporátní environmentální politika Základní environmentální filozofie Sapporo Group se zavazuje, věrna zásadě vedení přispívat k obohacování života a relaxaci, že každý zaměstnanec bude chránit životní prostředí a aktivně se podílet na vytváření udržitelné společnosti v celém životním cyklu produktů a služeb, které v rámci činnosti svých divizí firma poskytuje. Program pro environmentální ochranu 1) Nastavit normy řízení v souladu s legislativou relevantní pro ochranu ŽP. 2) Vytvořit systém pro environmentální management a vykonávat aktivity pro ochranu ŽP. 3) Vyvíjet technologie a produkty s ohledem na životní prostředí. 4) Snažit se docílit úspor energií, zdrojů a redukce environmentální zátěže. 5) Pracovat na redukci objemu a recyklaci vedlejších produktů a odpadů. 6) Zvyšovat povědomí zaměstnanců o životním prostředí a podporovat dobrovolnou účast na environmentálních aktivitách v regionu. 7) Snažit se vytvářet zelená prostranství v rámci závodů a zkrášlovat ŽP v jejich okolí. 8) Rozvíjet externí komunikaci prostřednictvím zveřejňování informací.

SAPPORO BREWERIES LTD. Environmentální cíle pro období 2011-2015 Naší snahou je v rámci životního cyklu našich produktů a služeb dosáhnout následujících cílů, abychom vyjádřili naši vděčnost za dary přírody a předali budoucím generacím udržitelné životní prostředí: Snížení environmentální zátěže v rámci životního cyklu našich výrobků snížit emise CO 2 ve všech výrobních pobočkách do roku 2015 o 60 % v porovnání s rokem 1990 udržet na 100 % snižování objemu vedlejších produktů a odpadů z výroby a jejich recyklaci atd. Snížení environmentální zátěže způsobené obchodní a kancelářskou činností Vývoj a zavádění nových technologií Snaha o zkrášlování životního prostředí a ochranu ekosystémů Vytváření lidských zdrojů schopných přispívat k ochraně životního prostředí, dialog se zákazníky výňatek

Hlavní aktivity v environmentálních otázkách Milníky v historii firmy z hlediska životního prostředí 1968: začátek instalace ČOV do závodů 1970: přechod na palivo s nízkým obsahem síry (z uhlí na ropu) 1973: rozvoj opatření jako je recyklace odpadního tepla nebo recirkulace a opětovné využití vody 1982: plynofikace závodů na místo doposud používaných paliv 1983: začátek zavádění absorpčních chladniček 1989: začátek zavádění anaerobních čistíren odpadních vod 1991: zřízení Oddělení pro životní prostředí (dnešní Sekce společenského prostředí) 1994: ustanovení Programu a cílů pro environmentální ochranu 1997: začátek zavádění kogeneračních systémů s plynem 1998: instalace palivového článku o výkonu 200 kw využívajícího bioplyn v závodu Čiba 1999: dosaženo 100 % recyklace vedlejších produktů a odpadů ve všech závodech; získání certifátu ISO 14001 ve všech závodech 2004: dosažení environmentálního cíle (pro energie, vodu a emise CO 2 ) (o 6 let dříve oproti plánu) nastolen nový environmentální cíl 2010: dosažení environmentálního cíle (objem emisí CO 2 ) 2011: nastavení nového střednědobého environmentálního cíle

Popis anaerobní čistírny odpadních vod SAPPORO BREWERIES LTD. zavedla anaerobní ČOV v 6 závodech v hlavních tuzemských výrobních pobočkách Účel zavedení anaerobních ČOV V porovnání s původními aerobními čistírnami umožňuje: velké snížení spotřeby el. energie zredukovat plochu pro instalaci zařízení snížit náklady na zpracování odpadů, protože je u nich menší výskyt kalu Vznikající bioplyn (metan) je možné zpracovat a efektivně jej využít jako paliva v podobě páry ve výrobním procesu.

Proces vaření piva ječmen slad chmel zrna, rýže rmutování scezení vaření usazování filtrování kvasnice kvašení dozrávání balení čistírna odpadních vod

odpadní voda Proces čištění odpadní vody Pivovar Čiba nádrž na odpadní vodu síto úpravná nádrž neutralizační nádrž shrnovací tlaková nádrž parní topení bioplynový kotel bioplyn CH4 odváděcí nádrž reakční nádrž kyselá nádrž aerobní ČOV

Anaerobní ČOV Kapacita: 11.000 m 3 /den (max.) Max. generované množství plynu: 437 Nm 3 /hod. (max.)

Bioplynový kotel Kapacita 2 tuny/hod x 5 ks Tlak páry 1 MPa

Mechanizmus anaerobního čištění odpadní vody využití jako paliva pro kotel 150 200 Nm 3 /hod CO 2 metan odpadní voda z procesů výroby piva voda mikroorganizmy Je možné znovu využít palivo (bioplyn). V porovnání s aerobním zpracováním (aktivní kal): snížení energie na pohon asi o 30 %, redukován přebytečný kal

Kapacita ČOV (závod Čiba) Anaerobní ČOV: instalovaná kapacita 11.000 m 3 /den ph n 4.0 10.0 out 6.0 8.0 teplota 30 38 nerozpuštěné částice in < 1,000mg/l out < 500mg/l (SS) přes shrnovací tlakovou nádrž biochemická spotřeba in < 3,000mg/l out < 300mg/l kyslíku (BSK) míra odstranění 90% max. generované Nm 3 /hod množství plynu

Kogenerační zařízení využívající plyn SAPPORO BREWERIES LTD. zavedla v hlavních výrobních pobočkách kogenerační zařízení využívající plyn (plynové motory, plynové turbíny) Účel zavedení Snížit spotřebu energie a náklady díky efektivnímu využití odpadního tepla při výrobě elektrické energie. snížení celkové spotřeby energie redukce nakupované el. energie (paušální poplatky, poplatky podle spotřeby) redukce výdajů za nákup paliva pro kotle Snížit environmentální zátěž celkové snížení zátěže v podobě odpadního plynu díky redukci použití tradičních kotlů

Kogenerační zařízení v SAPPORO BREWERIES LTD. závod Hokkaidó: plynový motor (845 kw) x 2 realizováno v roce 2001 jako projekt ESCO závod Sendai: plynová turbína (700 kw) x 3 realizováno v roce 2003 závod Čiba: plynová turbína (1200 kw) x 2 přemístěna v roce 2004 z původního závodu Saitama, projekt podpořený NEDO jakožto variabilní systém teplo/el.energie závod Šizuoka: plynový motor (1900 kw) x 2 realizováno v roce 2003, projekt podpořený NEDO jakožto systém využívající tepelného čerpadla Zařízení instalována ve 4 závodech z 5 hlavních pivovarů

V čem spočívá kogenerační systém? elektrárna energetické společnosti palivo parní turbína kogenerační systém efektivní využití energie snížení jednotky energie plynový motor ztráty odpadního tepla 60 % vypuštěné odpadní teplo ztráty z přenosu elektřiny 5 % přenos do závodu ztráty odpadního tepla 15,9 % vypuštěné odpadní teplo rekuperace odpadního tepla ztráty z přenosu elektřiny 0 % přenos do místa spotřeby vyhozená energie 65 % použitá energie 35 % vyhozená energie 15.9 % použitá energie 84.1 % V porovnání s elektrárnou je podíl využitelné energie větší.

Kogenerační systém (turbínový)

Schéma kogeneračního systému s plynovou turbínou plyn 405 Nm 3 /hod sací filtr palivový plyn 1,2 MPa spalovací jednotka s nízkými emisemi oxidů dusíku pára 2 3 tuny/hod pára (1,5 MPa) kompresor palivového plynu generátor redukce kompresor nízkotlakého stupně kompresor vysokotlakého stupně turbínový stupeň odpadní plyn soustava energetické společnosti chladící jednotka odsiřovací jednotka spotřeba (zatížení) v závodě el. energie 1,1 1,3 MW doplňování vody vstřikovaná pára 0 1 tuna/hod přehřívač páry kotel na odpadní teplo ekonomizér vstup suchý režim: celková účinnost 70,1 % efektivní energie ztráta elektřina 24,9 % 26,9 % pára 46,2 % 31,6 % chladící věž režim vstřikování páry: celková účinnost 58,8 %

Kogenerační systém s variabilním systémem teplo/elektřina nově vyvinutý systém využívající parní turbínu s variabilním systémem teplo/elektřina a vstřikováním páry tento systém s kapacitou 1 MW první na světě svého druhu vstřikuje max. cca 1/3 (1,0 t/hod) vznikající páry do parní turbíny umožňuje zvýšení množství generované elektřiny téměř o 20 % Tento systém flexibilně reaguje na potřebu elektřiny a tepla v závodě. Podpořeno v roce 1999 organizací NEDO v rámci Projektu pro podporu podniků zavádějících nové energie výjimečná environmentální šetrnost spalovací jednotka s nízkými emisemi NOx (metoda DLN) 35 ppm (16 % O 2 ) aplikace denitrifikačního systému max. 20 ppm (16 % O 2 )

Kogenerační systém (KGS) (efekt instalace zařízení) kogenerační systém využívající plynovou turbínou s variabilním systémem teplo/elektřina generátor (1220 kw) x 2 ks kotel na odpadní teplo (3000 kg/h) průtokový x 2 ks celková účinnost 71,1 % (energetická účinnost 24,9 %,účinnost rekuperace 46,2 %) před instalací po instalaci elektrická energie nakupovaná el. energie 100 % nákup KGS 40 % pára nakupovaná pára kotel na bioplyn 15 % nakupovaná pára kotel na bioplyn 10 % KGS 40 %

Schéma kogeneračního systému s plynovým motorem přídavná zařízení soustava energetické společnosti odpadní plyn obtok tlumič spotřeba v závodě spotřeba v závodě kogenerační jednotka deodorační a odsiřovací jednotka parní kotel na odpadní teplo 1172 kg/hod teplovodní kotel na odpadní teplo 665 MJ/hod z jednotky č. 2 ks pára (1,4 MPa) generátor 1910 kw plynový motor chladící jednotka lubrikačního oleje primární ch chladící voda tepelný výměník teplá voda pro zpětné hod získávání teplé vody z jedn. č. 2 doplnění vody (65 ) plyn palivo pro zapálení topný olej 382 Nm 3 /hod 6,9 l/hod kompresor plynu chladící jednotka vzduchu sekundární chladící voda z jedn. č. 2 do jedn. č. 2 teplá voda (85 ) doplnění vody (20 ) tepelný výměník pro ohřev vody energetická účinnost účinnost rekuperace páry teplá voda (primární chladící voda) teplá voda (sekund. chladící voda) celková účinnost 42.8% 15.7% 12.2% 13.3% 84.1% chladící věž do jedn. č. 2 absorpční tepelné čerpadlo s rekuperací tepla drenáž rekuperační jednotka

Formy smluv na odběr elektřiny v Japonsku Poplatky za elekřinu 1) paušální poplatek podle smlouvy 13,72 JPY/kWh předem dohodnut podle špičkového odběru výroba el. en při špičce snížení paušálního 2) poplatek podle skutečné spotřeby poplatku účtováno podle spotřebovaného množství v příslušných obdobích vysoký tarif (denní proud v létě) noční tarif (víkendy a noční proud) 6,08 JPY/kWh 10,56 JPY/kWh denní proud (doba mimo výše uvedené) nákup a výroba elekřiny

Výhody samostatné výroby elektřiny pomocí kogeneračního systému příklad ze závodu, kde se instaloval kogenerační systém [kw] ř před instalací 6.800 kw po instalaci 3.200 kw nakoupená elektřina vyrobená elektřina č. 2 vyrobená elektřina č. 1 základní spotřeba elektřiny [čas]

Využití tepelné energie v pivovaru množství tepla z páry množství tepla z teplé vody příklad z pivovaru, kde se instaloval kogenerační systém základní spotřeba tepelné energie č

Efekt snížení oxidu uhličitého díky instalaci kogeneračního systému ě Převodní ukazatel Úspora (t/ rok) ř ř plynu v kogeneračním systému ř plynu na rekuperaci tepla příklad z pivovaru, kde se instaloval kogenerační systém Pozn.: vypočtená data v době instalace označuje nárůst Roční vypouštěné množství oxidu uhličitého: sníženo o 4.313 Snížení oproti stavu před instalací o 11,2 %

Úspora nákladů díky instalaci kogeneračního systému ř ě ř ě příklad z pivovaru, kde se instaloval kogenerační systém ě č č ř č Č ů Pozn.: vypočtená data v době instalace Roční úspora nákladů 135 mil. jenů

Hodnocení kogeneračního systému využívajícího plyn Umožňuje rekuperaci tepla za využití elektřiny a odpadního tepla. efektivním využitím odpadního tepla je dosaženo úspory energie spotřebovaná energie na jednotku (MJ/kL) v pivovaru snížena: o cca 4 % Efekt snížení emisí oxidu uhličitého v závislosti na způsobu výroby elektřiny energetickou společností snížena spotřeba fosilních paliv díky snížení nakupované elektřiny a rekuperací tepelné energie možné snížit emise oxidu uhličitého Efekt snížení nákladů výrazné snížení poplatků za nakupovanou elektřinu díky přehodnocení smluvně dodávané elektřiny vůči nákladu na nakupovanou elektřinu 13 jenů/kwh je náklad na výrobu elektřiny cca 3 jeny/kwh výsledný efekt úspory nákladů se však významně mění v závislosti na nákupní ceně plynu

Vztah příjmů/výdajů na energii a ceny paliva v kogeneračním systému využívajícím plyn č ů Klíčové: výdaje Provozovat systém co možná nejstabilněji na a energii beze zbytku využít zpětně získanou tepelnou energii cena za palivo provoz na 100 % kapacity 100 % efektivně využít generovanou elektřinu a tepelnou energii efekt úspory nákladů se snižuje při zvýšení ceny plynu náklady na údržbu jsou také důležitý prvek ů

Výsledek snížení emisí CO2 při výrobě piva Environmentální cíl: zamezit oteplování zeměkoule Celkové emise CO2 Míra snížení oproti roku 1990 Emise CO2 (tis. tun rok) Cíl: 86,4 Rok 2010: 79,5 Míra snížení (%) Cíl Rok a cíl

Systém palivových článků využívajících jako palivo bioplyn

Charakteristiky kogeneračního systému s palivovými články energetická účinnost a celková účinnost je vysoká nízká hlučnost a vibrace téměř žádné látky znečišťující ovzduší environmentálně adaptivní kogenerační systém

Schéma kogeneračního systému s palivovými články soustava energetické spol. plyn výkon článků: 200 kw spotřeba v závodě spotřeba v závodě předúprava zásobní nádrž plynu bioplyn 53 Nm3/hod. CH4: 95 % Cca 80 % energie obsažené v palivu je efektivně využito energie paliva elektrickochem. reakce chem. reakce vodík reformátor elektřina 40 % pára 41 % ztráta 19 % jednotka palivových článků chladící voda efektivní energie 81 % tepelný výstup 736 MJ/hod 60 teplá voda nádrž s teplou vodou pára teplá voda (85 ) tepelný výměník na ohřev vody

Efekt ze zavedení systému snížení poplatků za elektřinu efektivní využití nevyužité energie snížení emisí CO2 zlepšení životního prostředí vlastní výroba elektřiny zlepšení image podniku

Mechanizmus bioplynu a výroby elektřiny využívá plyn, který vzniká jakožto derivát při anaerobním zpracování odpadní vody metan: 65 70, CO2: necelých 30, podíl síry atd.: cca 0,5 v rámci předúpravy se odstraní síry atd. (odsiřovací jednotka atd.) po dosažení koncentrace metanu min. 95 % zaveden do palivových článků v reformátoru je z metanu (CH 4 ) oddělen vodík (H 2 ) v palivových článcích se spustí reakce s kyslíkem ve vzduchu a vyrábí se elektřina

Princip palivového článku Princip výroby elektřiny je proces obrácené elektrolýzy Elektřina se vytváří pomocí elektrochemické reakce vodíku a kyslíku Vodík se vyrábí reformací metanu. stejnosměrný proud zatížení Z vodíku se uvolní elektrony a vznikají vodíkové ionty. Vodíkové ionty reagují s kyslíkem a s proudícími elektrony a vzniká voda. Proudící elektrony vytvářejí elektrický proud. H2 elektrody (platina) H2 O2 elektrody (platina O2 (výstup cca 1,3 kw/článek) uhlík palivová elektroda (uhlík) elektrolyt (kys. fosforečná) vodík kalalyzátor (platina voda + elektrolyt (např.h2so4) voda + elektrolyt (např.h2so4) elektrolýza vody palivový článek elektroda vzduchu (uhlík) separátor vzduch (kyslík)

Hodnocení palivového článku využívajícího bioplyn anaerobní zpracování + palivový článek bioplyn, který vzniká při anaerobním zpracování, lze využít nejen jako páru ale i jako elektřinu. systém palivových článků vysoká celková účinnost, nízká hlučnost a vibrace, bez emisí plynů efekt ze zavedení systému snížení poplatků za elektřinu, efektivní využití nevyužité energie, snížení CO zlepšení okolních environmentálních vlastností, vlastní vyrobená elektřina, zlepšení image podniku efekt snížení nákladů je nepatrný snížení jednotky energie v pivovaru: elektřina 3 %, zpětně získaná teplá voda = palivo 2 % vůči nákladu na nakupovanou elektřinu 13 jenů/kwh je náklad na výrobu elektřiny cca 25 jenů/kwh nákladná údržba Úkolem zůstává snížení nákladů životního cyklu (LCC) zahrnujících počáteční náklady a náklady na údržbu

Ostatní způsoby využití bioplynu kogenerace s motorem na bioplyn bioplyn (hypotéza) 300 Nm3/hod 6.860 kcal/nm3 energie páry 4 t/hod (0.98MPa) 2,880kW účinnost 96 % ztráta 4 % bioplyn (hypotéza) 300 Nm3/hod 6.860 kcal/nm3 energie z elektřiny 900 kw, účinnost 35 % energie z teplé vody 650 kw, účinnost 25 % energie z páry 410 kw, účinnost 16 % ztráta 25 %

Budoucí úkoly nově navrhnout celkovou energetickou rovnováhu snížit množství spotřebovávané energie ve výrobních procesech vytvořit výrobní procesy tak, aby spotřebovávané množství energie bylo co nejmenší redukovat ztráty co nejvíce zredukovat výkyvy ve spotřebě ve výrobních procesech zlepšit provozní účinnost stávajících technologických zařízení s ohledem na celkovou energetickou rovnováhu zvážit zavedení nových úsporných zařízení

Závěr SAPPORO BREWERIES LTD. bude i nadále nabízet kvalitní produkty, aby se naši zákazníci mohli těšit z příjemného a bohatého života, a zároveň bude seriózně pracovat na úkolech souvisejících se životním prostředím. Děkuji Vám za pozornost!