Salix L. vrba. Radim J. Vašut. Olomouc 2006

Podobné dokumenty
Vrby Severní Moravy a Slezska

Salicaceae: Salix -vrba. Kurs ekologické floristiky

Kurz ekologické floristiky. Den druhý, část druhá: Vrby (Salix), violky (Viola), vrbovky (Epilobium)

Pokusné výsadby dřevin v oboře Fláje

Univerzita 3. věku. drobná 2mm dlouhá semena + jejich 1,5 cm křídla. samčí. zralé šišky až 2,5 cm dl. Samičí

Ostřece různoklasé subg. Carex - ostřice

borůvka bažinná (vlochyně) Vaccinium uliginosum L.

meruzalka alpínská (rybíz alpínský) Ribes alpinum L.

VRBY České republiky

přirozené porosty. výška výjimečně přes 20 m dožívá se kolem 200 let

Určovací cvičení B BOT/UCCB 2010

* D2 Rychlost růstu. Větvení - postavení hlavních větví vůči vertikále kmene (obr. 2)

Univerzita 3. věku. samčí samičí květy. šišky 6-10 cm dlouhé. šupiny na špičce zubaté. Semena 2-3mm dlouhá mm dlouhé křídlo

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Carex L. ostřice. Radim J. Vašut.

dřevo světle nahnědlé měkké

VY_52_INOVACE_104 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

květy široce otevřené asi 10 cm v průměru, bílé, někdy slabě načervenalé s 9-12 okvětními lístky (počet se liší podle variet) Univerzita 3.

HORSKÉ VRBY. (alpínské a subalpínské druhy) Blanka Brandová Václav Dvořák OTŽP II. PřF UP Olomouc 2006

Eragrostis N. M. Wolf - milička

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

21. Nábřeží Ostravice

Vybrané skupiny hluchavkovitých (Lamiaceae) Kurs ekologické floristiky

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Brusinka obecná. VY_52_INOVACE_97 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Dendrologická stezka. Seznam druhů:

VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika

Ostřice různoklasé. Koncový klásek samčí, postranní klásky samičí. vysoké mokřadní rostliny

Ostřice stejnoklasé subg. Vignea - tuřice

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Vojtěška setá Medicago sativa L.

Dřeviny Širší stupeň. Bučin

Višeň obecná. VY_52_INOVACE_108 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Glyceria R. Br. - zblochan

VY_52_INOVACE_77 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Rakytník řešetlákový. VY_52_INOVACE _102 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Ohrožené druhy ostřic v ČR. Jana Holečková Bohdana Orlová

Univerzita volného času. žanovec měchýřník (ž. obecný) Colutea arborescens L.

Univerzita 3. věku

Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš

Kurz ekologické floristiky. Kapradiny (Polypodiophyta) Karel Boublík & Pavel Špryňar

Hybridizace horských druhů vrb na příkladu vrby hrotolisté ve Velké kotlině

VY_52_INOVACE_106 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea

TYPHA ANGUSTIFOLIA L. orobinec úzkolistý / pálka úzkolistá Čeleď:orobincovité

Terénní floristika část VIII

Poznáváme vybrané druhy původních listnatých dřevin během celého roku Pomůcka k určování deseti druhů dřevin

VY_32_INOVACE_097. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

10/2009. LESNICKÝ PRŮVODCE RnDr. Ing. VLADIMÍR ČÍŽEK Ing. LUĎKA ČÍŽKOVÁ, Ph.D. DETERMINACE HYBRIDNÍCH TOPOLOVÝCH KLONŮ PĚSTOVANÝCH V ČESKÉ REPUBLICE

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

VY_52_INOVACE _99 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky

Zvyšování kvality výuky technických oborů

VY_52_INOVACE _76 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Dub zimní

VY_52_INOVACE_79 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Lamiaceae - hluchavkovité. Ranunculaceae - pryskyřníkovité. Geraniaceae - kakostovité

Rostliny z našeho okolí. Přírodní společenstvo V lese

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Terénní floristika část VI

Vrba jíva. Vrba jíva Salix Caprea L.

Vignea. ostřice nebo tuřice??? o ostřicích, které možná nejsou ostřicemi

Zajímavé rostliny v botanické zahradě PřF UP

Vegetace Evropy 11. Arktická oblast Verze

8 Obrazový klíč k určování mladých rostlin dvouděložných plevelů

Invazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava

Praktické cvičení č. 12.

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie

Biologická olympiáda

Určování hůře rozlišitelných semen. Bc. Hana Potyšová květen 2012

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Evropa jeden ze světadílů

Copyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena

Terénní floristika část III

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Stromy a keře. Univerzita volného času. Jiří Viewegh

Co je a co není Galium

Luskoviny. Luskoviny

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: VY_32_inovace/7_402

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

VY_52_INOVACE_87 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jeřáb ptačí

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Slivoň trnitá ( trnka ) VY_52_INOVACE_105 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Ligularia Cass. popelivka

Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/10. Název materiálu: Povrch České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Zpracoval: Pavel Šulák

Stromy a keře. Univerzita 3. věku. Jiří Viewegh

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin 2. Bříza bělokorá (Betula pendula)

Krytosemenné rostliny

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Šedokřídlec jívový Trichopteryx carpinata (Borkhausen, 1794) Jiný název: šedokřídlec habrový

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Malakozoologie. Clausiliidae

Modřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část. tapestry-sm-pots.jpg

Trojské trumfy. pražským školám DENDROBĚH VE STROMOVCE. Pracovní list č. 14. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Transkript:

Salix L. vrba Radim J. Vašut Olomouc 2006

Salicaceae Mirbel 3 rody: -Salix - Populus - Chosenia s ca. 700 druhy po celé zeměkouli (vč. tropů) s těžištěm v mírném pásmu Populus Chosenia dřeviny anemochorní Populus Salix

Salix Dvoudomé opadavé dřeviny Taxonomicky kritické: -značná hybridizace - díky anemochorii redukce morfologických znaků na květech x = 19 (2n = 38) ca. 500 druhů po celém světě, v Evropě ca. 65 druhů v ČR 25 původních druhů

Salix hlavní morfologické znaky Květy: tvar jehněd zbarvení doba květu počet tyčinek odění semeníku tvar čnělky počet základů semen Listy: tvar čepele (!!) barva seratura odění rubu a líce počet žílek černání listů charakter palistů Prýty: zbarvení větví odění letorostů barva pupenů přítomnost lišt barva lýka charakter katafylů

Salix V Evropě 3 hlavní podrody - Salix - Vetrix - Chamaetia - Longifoliae (Amerika)

Salix subgen. Salix Obvykle stromy Kvete až po olistění Tyčinek 2-15

Salix alba L. vrba bílá Mírné a meridionální pásmo z. Eurasie (do z. Sibiře a Přední Asie); s. Afrika; zavlečená do sev. Am. ČR: roztr. v nižších polohách, podél řek stoupající i do podhůří (kde vz.) Ekologie: teplomilná dřevina rostoucí na hlubších půdách; břehy větších řek a lužní lesy poměrně variabilní: -var. sericea (hedvábitě chlupatá) -var. vitellina (žluté prýty)

alix alba znaky až 35 m dřevo bez jádra prýty různé odstíny od žluté po červ. prýty a pupeny chlupaté samičí květy 1 medovou žlázku listy často nejširší uprostřed, alespoň na rubu chlupaté

alix alba hybridi fragilis = S. rubens (dosti často) babylonica = S. sepulcralis (dosti často pěstovaná) triandra = S. undulata (dosti vz.) pentandra = S. ehrhartina (dosti vz.)

Salix fragilis L. vrba křehká stř., sv. a v Evropa; izolované lokality ve Francii, sev. Balkánu a Kavkaze ČR: po celém území hojně od suprakolinního do montánního stupně; hlavně mezofytikum pobřežní křoviny, břehy toků (ne lužní lesy!). Na propustných půdách, skelet. často i okraje mokřadů Morfologicky značně homogenní (problém činí hlavně hybrid s druhem S. alba)

listy hrubě pilovité, obyvkle obkopinaté (nejširší v hor. 1/3), na rubu lysé, jen sivě voskově ojíněné alix fragilis Do 15 m znaky křivolaký a větvený kmen dřevo má tmavší jádro prýty šedé, lysé (i pupeny) větve lámavé (!!) velké palisty samičí květy 2 medové žlázky

alix fragilis hybridi alba = S. rubens (dosti často) babylonica = S. blanda (často pěstovaná) pentandra = S. meyeriana (velmi vz.) triandra = S. alopecuroides (velmi vz.)

Salix triandra L. vrba trojmužná sect. Amygdallinae rozpadá se na 5 poddruhů Eurasie, kromě aktického pásma -subsp. discolor mediteránní -subsp. triandra - kontinentální ČR: roztroušeně po celém území, především mezofytikum, podhůří Břehy řek a nádrží, snáší i stálou vodu, naopak nesnáší rašelinné půdy

alix triandra s.l. znaky 3 tyčinky (!!!) borka se odlupuje v šupinách (!!) listy hrubě pilovité žílky na listech pod tupým úhlem (!) okraje čepele rovnoběžně, někdy až vmáčklé (!!)

Salix triandra subsp. triandra Salix triandra subsp. discolor větve snadno lámavé borka se odlupuje ve velkých kusech listy na rubu zelené řapíky lysé jehnědy tlusté podpůrné šupiny květy jen slabě chlupaté listeny na ose jehněd téměř celokrajné větve nelámavé borka se loupe v šupinách listy na rubu sivé řapíky chlupaté jehnědy úzké a dlouhé podpůrné šupiny květy dlouze chlupaté listeny na ose jehněd ostře pilovité

alix triandra s.l. hybridi fragilis = S. alopecuroides (velmi vz.) viminalis = S. mollissima (velmi vz.) alba = S. undulata (velmi vz.)

Salix pentandra L. vrba pětimužná s., stř. a v. Evropa (v j. EU schází); z. Sibiř, Stř. Asie ČR: roztr. V horských a podhorských oblastech (hojněji na Šumavě či Vrchovině); v nížinách jen na rašelinných loukách okraje bažinných a rašelinných, aluvia chladnějších oblastí evolučně ancestrální druh morfologický blízký rodům Populus a Chosenia

alix pentandra znaky eliptické, lesklé, jemně pilovité listy žlázky na řapících hořkomandlová vůně vadnoucích listů červenohnědé, jakoby lakované prýty 6-12 tyčinek (ne 5!!) široké podpůrné květní šupiny balzámová pryskyřice v rašících pupenech větší počet nektarových žlázek

alix pentandra hybridi fragilis = S. meyeriana (velmi vz.)

Salix babylonica L. vrba babylónská pův. ve stř. a s. Číně; velmi hojně pěstován ČR: u nás poměrně vzácná; častěji jsou pěstováni její kříženci

alix babylonica znaky Převislé větve, ale chabě splývající Prýty zelenavé, v mládí chlupaté Řapíky zkroucené a chlupaté (!!) Palisty nápadně vyvinuté a zkroucené (!!)

alix babylonica hybridi alba cv. Tristis = S. sepulcralis (dosti často pěstovaná) fragilis = S. blanda (často pěstovaná) matsudana cv. Tortuosa = S. erythroflexuosa (velmi vz.)

Salix matsudana Koidz. vrba Matsudova pův. ve v. Asii v poslední době poměrně často pěstovaná nejasné taxonomické vztahy k S. babylonica

alix matsudana znaky Úzké, jemně a ostře pilovité listy, které jsou na rubu bílé a chlupaté Listy i větve nápadně pokroucené (!!!)

alix matsudana hybridi babylonica = S. erythroflexuosa (velmi vz. pěst.)

Salix rubens Schrank větve lámavé listy na rubu slabě pýřité žilnatina nepravidelná čepel intermediárního tvaru

Přehled dlouholistých vrb alba fragilis triandra pentandra daphnoides rub listů větve lámavé okraj listů listy široce kvete před chlupatý 2 tyčinky rovnoběžný eliptické rašením listů 2 tyčinky 1 medová 2 medové žlázky 3 tyčinky odlupující se >5 tyčinek medových přirostlé palisty k řapíku žlázka prýty borka žlázek 2+ pýřitý řapík rýty žluté šedozelené, žílky pod lesklé prýty ojíněné větve ž červené, chlupaté lysé tupým úhlem lepkavé pupeny žílky pod tupým úhlem

Přehled převislých vrb lba cv. Tristis babylonica sepulcralis blanda erythroflexuosa větve žluté, větve větve žluté, větve větve oranžovým zelenavé, se zelenavým lámavé zprohýbané nádechem na svrchní Nádechem zelené červené straně rýty poněkud červené prýty nápadně prýty odstávající chabé střapaté

Salix subgen. Vetrix Dumort. Kvete před nebo s vyrašením listů Keře nebo nepříliš statné stromy Dělí se na větší množství sekcí, nejpočetnější podrod vrb Hybridizace velmi častá

Salix daphnoides Vill. vrba lýkovcová Perialpské rozšíření (Alpy + hory j. a stř. Evropy); j. Skandinávie a Pobaltí u nás jen Karpaty na sv. Morava jinde vysazována Především břehy potoků, štěrkové náplavy, lemy horských toků var. angustifolia S. sect. Daphnella

alix daphnoides znaky voskově ojíněné větve palisty přirostlé k řapíku (!!) řapík pýřitý jehnědy podobné jívě, ale jsou bez šupin žluté lýko

alix daphnoides hybridi caprea = S. erdingeri (dosti vz.) elaeagnos = S. reuteri (dosti vz.) purpurea = S. calliantha (dosti vz.) viminalis = S. digenea (dosti vz.)

Salix acutifolia Willd. vrba špičatolistá Pův ve v. a sv. Evropě, na v. po Kazachstán; hojně vysazována ve stř. Evropě U nás introdukovaná, hojněji např. na Bzenecku Přirozeně na písčitých březích řek, písčitých přesypech

alix acutifolia znaky Voskově ojíněné i letorosty Větve dlouhé tenké, na konci převislé Dlouhé, úzce kopinaté, oboustranně lysé listy; žláznatě pilovité

alix acutifolia hybridi Kříženci u nás nejsou známí

Salix purpurea L. vrba nachová j. a stř. Evropa, s. Afrika, pěstovaná v s. Americe ČR: na celém území od nížin do nižších horských poloh; hojně např. MS Beskydy (negativní selekce pastvou) Štěrkové náplavy, břehy toků, příkopy, minerálně bohatší půdy, skeletovité var. lambertiana

alix purpurea znaky Srostlé tyčinky Listy bez palistů Žluté lýko Nachové samčí jehnědy (prašníky!) Listy často vstřícné

alix purpurea hybridi appendiculata = S. austriaca (Alpy) aurita = S. dichroa (vz.) caprea = S. wimmeriana (poměrně často) cinerea = S. pontederana (dosti vz.) daphnoides = S. calliantha (dosti vz.) elaeagnos = S. wichurae (dosti vz.) repens = S. doniana (dosti vz.) rosmarinifolia = S. parviflora (dosti vz.) silesiaca = S. siegertii (vz.) viminalis = S. rubra (dosti často)

Salix caprea L. vrba jíva Eurasie v celé ČR, od termofytika do nejvyšších hor světlé lesy, paseky, křoviny, -- nepříliš vlhké nebo zrašelinělé půdy vnitrodruhově nepříliš variabilní

alix caprea znaky Eliptické listy, na rubu souvisle sivě plstnaté Žilky pod úhlem 90, nečetné Jednoleté prýty plstnaté, prýty šedé (hnědočervené) Prašníky před rozkvětem žluté Pestíky zcela chlupaté Stromkovitý vzrůst

alix caprea hybridi Druh hypersexuálně hyperpromiskuitní kříží se se vším a často aurita = S. capreola (často) cinerea = S. reichardtii (zřídka) daphnoides = S. erdingeri (dosti vz.) eleagnos = S. flueggeana (vz., jen MSB) hastata = S. merxmuelleri (dosti vz.) purpurea = S. wimmeriana (roztr.) silesiaca = S. subcaprea (dosti často, v MSB místy hojněji než rodičovské druhy) viminalis = S. smithiana (poměrně často)

Salix aurita L. vrba ušatá z., stř. a v. Evropa V celé ČR roztr. Až hojně v suprakolinním až montánním stupni; - ve vyšších i nižších polohách vzácná Vlhké až zrašelinělé louky, vrchoviště; na minerálně chudých půdách (!)

alix aurita znaky Bochníkovitý keř Pod kůrou lišty Jednoleté prýty olysalé, červenohnědé, s hnědočervenými lysými (!) pupeny Blizny přisedlé (bez čnělky) Pestíky ochlupacené Listy drobné, nápadně svraskalé, špička listu ohnutá, na rubu jakoby setřená; žílek mnoho, ke špičce ohnuté; na rubu lysé Nápadné palisty

alix aurita hybridi Druh hypersexuálně hyperpromiskutní kříží se často a rád (se vším appendiculata = S. limnogena (dosti vz.) caprea = S. capreola (často) cinerea = S. multinervis (vz.) elaeagnos = S. patula (dosti vz.) lapponum = S. obtusifolia (dosti vz.) myrtilloides = S. onusta (dosti vz., jen jč) purpurea = S. dichroa (vz.) repens = S. ambigua (dosti vz.) rosmarinifolia = S. plicata (roztr. v místě společ. výskytu) silesiaca = S. subaurita (dosti často, v MSB místy hojněji než rodičovské druhy) viminalis = S. fruticosa (dosti vz.)

Salix cinerea L. vrba popelavá od stř. a v. Evropy do z. Asie (Altaj) v ČR: od nížin do podhorského stupně; hojně, ve vyšších polohách vzácně lužní lesy, bažiny, vlhké (slatinné) louky; na minerálně bohatších lokalitách (!) druh morfologicky dosti variabilní

alix cinerea znaky Bochníkovitý keř i dvouleté prýty plstnaté, Pupeny chlupaté, šedé Pod kůrou lišty Listy podlouhle obkopinaté na rubu plstnaté až olysalé, s rovnou špičkou

alix cinerea hybridi Druh poměrně sexuálně normální kříží se jen vzácně aurita = S. multinervis (vz.) caprea = S. reichardtii (zřídka) elaeagnos = S. capnoides (dosti vz.) purpurea = S. pontederana (vz.) silesiaca = S. subcinerea (velmi vz., jen Krkonoše) viminalis = S. dasyclados (vz.; občas vysazovaná)

Salix silesiaca Willd. vrba slezská hory stř. a jv Evropy (Sudety, Karpaty, Balkán) v ČR: horské až subalpínské polohy Sudet a Beskyd břehy horských potoků, horská prameniště, zastíněná místa vlhkých luk; chladnomilný druh.

alix silesiaca znaky Rozkladitý keř Starší prýty s lískovou kůrou; Jednoleté prýty a pupeny špinavě (žluto)zelené Semeníky zcela lysé (!!) (hybridi alespoň olysalé) Listy při rašení načervenalé (i hybridi) Listy obvykle eliptické, žilky pod ostrým úhlem, rub listů olysalý

alix silesiaca hybridi Druh poměrně promiskuitní kříží se s mnoha druhy, ale až na výjimky ne moc často alpina = S. tatrae (Tatry) aurita = S. subaurita (dosti často, v MSB místy hojněji než rodičovské druhy) bicolor = S. paxii (velmi vz., jen Krkonoše) caprea = S. subcaprea (dosti často, jako subaurita) cinerea = S. subcinerea (velmi vz., jen Krkonoše) daphnoides = S. zenoniae (velmi vz.) elaeagnos = S. andrae (dosti vz.) hastata = S. chlorophana (velmi vz., jen Krkonoše) lapponum = S. neppetifolia (velmi vz., jen Krk. a HJ) purpurea = S. siegertii (roztr.)

Salix appendiculata Vill. vrba velkolistá Alpy a jejich podhůří ČR: velmi vzácně v horských polohách Šumavy a Novohradských hor; - v Alpách hojně Vlhké sutě a strže; v Alpách břehové lemy horských řek, horské lesy a lavinové dráhy

alix appendiculata znaky Rozkladitý keř Starší prýty s hladkou šedou kůrou, pod kůrou lišty Pestíky chlupaté Jednoleté prýty chlupaté Listy velké, s velkým počtem postranních žilek, rub roztroušeně stejnoměrně chlupatý

alix appendiculata hybridi aurita = S. limnogena (dosti vz.) caprea = S. macrophylla (dosti vz.) elaeagnos = S. intermedia (jen Alpy) purpurea = S. austriaca (dosti vz.)

Salix starkeana Willd. vrba bledá s. a sv. Evropa, Sibiř, v. Asie, sev. Amerika ČR: vyhynulý druh rostoucí v minulosti v Černovíře u OL (ještě v 50. letech); nejbližší lokality na stř. Slovensku) Vlhké, minerálně bohaté, louky a prameniště

alix starkeana znaky Podobná druhu S. aurita Okrouhlé téměř lysé listy Vidličnaté rozdělené čnělky Světlé pupeny

alix starkeana hybridi aurita = S. livescens (Levočské vrchy)

Salix hastata L. vrba hrotolistá hory stř. Evropy a j. Skandinávie ČR: jen Hrubý Jeseník (Velká a Malá kotlina, Petrovy kameny, Šerák) břehy horských potoků, horská prameniště a vysokostébelné nivy severský vs. alpsko karpatský morfotyp: taxonomická hodnota nejasná ( subsp. vegeta )

alix hastata znaky Drobný rozkladitý keř Letorosty tmavě šedohnědé Listy eliptické, úhledné ; lysé; se síťnatou žilnatinou; okraj jemně ostře pilovitý Semeníky lysé

alix hastata hybridi silesiaca = S. chlorophana (velmi vz., jen HJ) caprea = S. merxmuelleri (dosti vz.) appendiculata = S. pustariae (Alpy)

Salix bicolor Willd. vrba dvoubarvá hory jz. a stř. Evropy (Pyreneje, Franc. středohoří, Vogézy, Harz, Sudety) ČR: Úpská jáma v Krkonoších prameniště a břehy horských toků (chladnomilný a světlomilný druh)

alix bicolor znaky Nízký keř Letorosty silné, žlutohnědé Listy eliptické, jemně pilovité, na líci tmavozelené, lesklé, na rubu sivozelené lysé (vz. s chlupy), do 5 cm dl.

alix bicolor hybridi silesiaca = S. paxii (velmi vz., jen Krkonoše)

Salix lapponum L. vrba laponská s. Evropa a z. Sibiř + hory stř. a z. Evropy (Sudety, Karpaty, Franc. středohoří) ČR: vz. v Krkonoších a Hrubém Jeseníku (Praděd) subalpínská vrchoviště, křoviny a vysokostébelné nivy

alix lapponum znaky Nízký ale statný keř, s přímými větvemi Listy úzce kopinaté, sivozelné, chlupaté Jehnědy štíhlé válcovité Pupeny zašpičatělé Rašící listy dlouze hladce chlupaté Listy nejširší v dolní polovině

alix lapponum hybridi aurita = S. obtusifolia (dosti vz.) silesiaca = S. nepetifolia (vz. Krk., HJ)

Salix helvetica Vill. vrba švýcarská hory stř. Evropy (Alpy, Karpaty) ČR: neroste; nejblíže v Tatrách. subalpínská vrchoviště, křoviny a vysokostébelné nivy blízce příbuzná S. lapponum

alix helvetica znaky Velice podobná druhu S. lapponum, ale Nízký vzrůst s křivolakými větvemi Jehnědy zavalité, eliptické Pupeny tupé, oblé Rašící listy moučnatě chlupaté Listy nejširší uprostřed nebo v horní polovině čepele

alix helvetica hybridi appendiculata = S. khekii (Alpy) waldsteiniana = S. huteri (Alpy)

Salix nigricans Sm. vrba černající sev. Evropa a z. Sibiř (hojně), s ostrůvkovitým výskytem ve stř. Evropě (Alpy a předhůří) v ČR velmi vz. na Šumavě, Českém lese a na Třeboňsku mokré a rašelinné louky, břehy toků, vlhké lesy Nesmírně variabilní! (syn.: S. myrsinifolia)

alix nigricans znaky Rozkladitý keř až malý stromek Listy připomínají švestku: na lící svraskalá žílnatina, tmavě zelené a lesklé, na rubu roztroušeně chlupaté; při sušení černající Katafyly pilovité (!!) Semeníky lysé i chlupaté: původní typy lysé pěstované chlupaté

alix apeninna Skvor. Salix glabra Scop. příbuzná S. nigricans j. Alpy a Apeniny hojně ve v. Alpách skalní sutě, břehy řek drobné, široce kopinaté až eliptické, pravidelně pilovité listy, na rubu bílé ojíněné, na lící tmavě zeleně lesklé

Salix viminalis L. vrba košíkářská Eurasie: od stř. a s. Evropy do v. Asie; zavlečená do sev. i již. Ameriky (Chile) ČR: na celém území roztr. Od nížin do podhůří; často pěstovaná Pobřežní křoviny řek a nádrží; minerálně bohatší půdy

alix viminalis znaky Rozkladitý keř Listy velice dlouhé, úzce kopinaté, na líci tmavozelené, lysé; na rubu leskle hedvábitě chlupaté, chlupy sčesané kupředu (!); okraj žláznatě oddáleně pilovitý, okraj čepele podvinutý; žlázky extramarginální

alix viminalis hybridi aurita = S. fruticosa (velmi vz.) caprea = S. smithiana (poměrně často) cinerea = S. dasyclados (vz.; občas vysazovaná) daphnoides = S. digenea (dosti vz.) elaeagnos = S. kerneri (dosti vz.) purpurea = S. rubra (dosti často) repens = S. friesiana (dosti vz.) rosmarinifolia = S. angustifolia (pouze Opavsko) triandra = S. mollissima (velmi vz.)

Salix elaeagnos Scop. vrba šedá hory stř. a j. Evropy (Alpy, Karpaty, hory Pyrenejského, Balkánského a Apeninského poloostrova; Malá Asie; Atlas ČR: jen velmi vzácně na štěrkových náplavech podbeskydských řek (Olše, Lomná, Morávka, Ostravice, Rožnovská Bečva) štěrkové náplavy horských a podhorských řek; břehy subsp. angustifolia (=rosmarinifolia auct. non L.)

alix elaeagnos znaky Rozkladitý keř, bochníkovitého tvaru Listy na prýtech vzpřímené Listy obkopinaté (nejširší v hor. 1/3). -na rubu matně kadeřavě chlupaté. -při sušení černající (!)

alix elaeagnos hybridi appendiculata = S. intermedia (jen Alpy) aurita = S. patula (dosti vz.) caprea = S. flueggiana (dosti vz.) cinerea = S. capnoides (dosti vz.) daphnoides = S. reuteri (dosti vz., MSB) purpurea = S. wichurae (dosti vz.) silesiaca = S. andrae (dosti vz.) viminalis = S. kerneri (dosti vz.)

Salix repens L. vrba plazivá z., s. a stř. Evropa; velmi hojně podél mořského pobřeží Severního moře na písčitých dunách ČR: velmi vz. v z. a s. Čechách, na V po Drahanskou vrchovinu Vlhké až rašelinné louky, obvykle na písčitých podkladech, ale i jíly, humózních až rašelinných incl. S. argentea L.

alix repens znaky Drobný keř, letorosty tenké, chlupaté Samičí i samčí jehnědy nápadně válcovité Palisty nápadné Listy eliptické, drobné, výrazně stříbřitě chlupaté, alespoň na rubu

alix repens hybridi aurita = S. ambigua (dosti vz.) elaeagnos = S. subalpina (Alpy) purpurea = S. doniana (dosti vz.) rosmarinifolia = S. incubacea (dosti vz.) starkeana = S. stenoclados (SZ Evropa) viminalis= S. friesiana (dosti vz.)

Salix rosmarinifolia L. vrba rozmarýnolistá stř., sv. a v. Evropa, na jih do s. Itálie; v. Eurasie (do Mongolska a Kazachstánu) ČR: roztr. až vz. Od nížin do podhůří; hojněji jen v j. Čechách, Nízkém Jeseníku a na Opavsku slatinné až rašelinné louky, rašelinné březiny v j. Čechách a na Vrchovině přechodné typy k S. repens (=S. incubacea)

alix rosmarinifolia znaky Drobný keř s tenkými letorosty Samičí i samčí jehnědy kulovité (ca. 1 cm) Palisty nezřetelné Listy úzce eliptické, obvykle nejširší uprostřed Na rubu nápadně stříbřitě chlupaté, chlupy sčesané dos tran podél žilek; na líci tmavě zelené, lesklé

alix rosmarinifolia hybridi aurita = S. plicata (dosti vz.) purpurea = S. parviflora (vz.) repens = S. incunacea (vz.) viminalis = S. angustifolia (dosti vz., pouze Opavsko)

Nejčastější hybridi podrodu Vetrix ejčastějí se kříží druhy -S. caprea(jíva) -S. aurita(ušatá) -S. silesiaca(slezská) -S. purpurea(nachová) - S. viminalis (košíkařská) S. rubra S. fruticosa některých oblastech kříženci velmi častí!!

Salix subgen. Chamaetia (Dumort.)Nasarov drobné plazívé keříčky případně nízké vzpřímené keře Salix polaris druhy sub-/arktických a sub-/alpínských poloh reliktní stanoviště

Salix myrtilloides L. vrba borůvkovitá cirkumboreální rozšíření, hory stř. Evropy v ČR velmi vzácná, jen j. a z. Čechy (Mnichovské hadce; Slavkovský les) v ČR vlhké rašelinné louky, okraje vrchovišť

alix myrtilloides znaky nízký keřík, ca. 0.5 m lysé hnědočervené prýty listy podobné borůvce (!)

alix myrtilloides hybridi aurita = S. onusta (velmi vz.)

Salix herbacea L. vrba bylinná boreální a arktické pásmo Eurasie a sev. Ameriky + ostrůvkovitě v sub- /alpínském stupni pohoří Evropy (Alpy, Karpaty, Sudety, Pyreneje ) ČR: jen Krkonoše a Hrubý Jeseník (Petrovy kameny, Velká kotlina) sněhová výležiska, alpské hole; silikátové podklady (Salicion herbaceae)

alix herbacea znaky plazivé keříky do 10 cm okrouhlé, jemně vroubkované listové čepele chudokvěté téměř kulovité jehnědy

alix herbacea hybridi reticulata = S. eichenfeldii

Salix retusa L. vrba uťatá hory stř. a j. Evropy v ČR neroste, nejblíže na SK (Malá Fatra, Tatry) sutě, skály

alix retusa znaky nízké, ale nápadně rozkladité, bohatě větvené keře listy obvejčité, na vrcholu často uťaté, celokrajné jehnědy válcovité, zelené

alix retusa hybridi alpina = S. retusoides (Karpaty, Alpy) glabra = S. fenzliana (Alpy) glaucosericea = S. eleagnoides (Alpy) mielichhoferi = S. breunia (Alpy)

Salix serpillifolia Scop. vrba douškolistá hory stř. Evropy v ČR neroste; pouze Alpy (tam poměrně často!) podobně jako S. retusa

alix serpillifolia znaky velmi podobná S. retusa ale drobnější vzrůst listy menší, +- eliptické, okraj vroubkovaný; jehnědy kulovité, drobnější květní listeny lysé

Salix kitaibeliana Willd. vrba Kitaibelova endemit Karpaty V ČR neroste; nejblíže na SK Skaly, sutě, alpínské polohy

alix kitaibeliana znaky Podobně jako S. retusa, ale morfometricky větší!

Salix alpina Scop. vrba alpská hory stř. Evropy (Alpy, Karpaty, Dinaridy) v ČR neroste; nejblíže na SK (Nízké, Západní a Belanské Tatry, Malá i Velká Fatra) alpské skály S. myrsinites agg.

alix alpina znaky drobný plazivý keřík listy obvejčité, poměrně tupé na vrcholu. celokrajné, na okraji alespoň v mládí brvité (!!) -nervy početné v tupém úhlu jehnědy kulovité, růžové až červené

alix alpina hybridi retusa = S. retusoides (Karpaty, Alpy)

alix breviserrata Flod. vrba jemnopilovitá Alpy a hory j. Evropy skály, sutě

alix breviserrata znaky Podobná S. alpina, ale větší vzrůst listy pilovité a žláznaté, podlouhle elpitické/obkopinaté jehnědy válcovité

Salix reticulata L. vrba síťnatá cirkumpolární, hory Evropy, Ameriky v ČR neroste; nejblíže na SK (Malá a Velká Fatra; Tatry) Skály alpínských poloh

alix reticulata znaky Nápadné listy: okrouhlá čepel, na lící tmavě zelené s výrazně vyniklou žílnatinou, na lící sivobílé Jehnědy červeně zbarvené

alix reticulata hybridi herbacea = S. eichenfeldii