DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové reformy (II. pilíř). 4. Centrální registr smluv a penzijní společnosti. 5. Osobní důchodový účet a důchodová jednotka. 6. Způsoby investování důchodového fondu. 7. Penzijní připojištění (III. pilíř) doplňkové penzijní spoření. 8. Legislativní rámec důchodové reformy. 9. Rizika vstupu do systému.
1. Cíle a důvody realizace penzijní reformy. zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu z důvodu růstu průměrné doby dožití; řešit problematiku úbytku ekonomicky aktivních lidí, kteří mohou přispívat na výplatu penzí současným důchodcům; zabezpečit dlouhodobě a finančně udržitelný vývoj základního důchodového pojištění; z důvodu potřeby plného krytí budoucích závazků zdroji pokračovat v postupných parametrických úpravách průběžně financovaného základního důchodového pojištění (tzv. I. státní pilíř); doplnit průběžný systém o tzv. kapitalizační, resp. fondový (tzv. II. pilíř) založený na dobrovolné účasti ve fondovém penzijním spoření (tzv. opt-out); podpořit dotačně formou příspěvků ze státního rozpočtu penzijní připojištění (tzv. III. pilíř).
2. Státní důchod (I.pilíř). je hlavním příjmem starobního důchodce v ČR; jde o průběžně financovaný systém, kdy příspěvky vybrané na důchodové pojištění od zaměstnanců a OSVČ jsou vyplácené jako penze současným důchodcům (nevytvářejí se žádné finanční rezervy); průběžný systém je nástrojem solidarity ekonomicky aktivních občanů s občany staršími; průběžný (I.) pilíř lze charakterizovat vysokým stupněm solidarity, kdy rozdíly v důchodech jsou podstatně nižší než rozdíly v příjmech; státní důchod umožňuje přežít toto období života na úrovni základních životních potřeb (v ČR je oproti vyspělým zemím velmi nízký tzv. náhradový poměr) a vyhnout se tak tak pasti chudoby; starobní důchod pobírá cca 2,3 mil. důchodců, průměrný důchod činí cca 10 600 Kč měsíčně (leden 2013).
3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové reformy (II. pilíř). vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností v rámci tzv. dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) za podmínky dodatečné vlastní platby ve výši 2 % z vyměřovacího základu pro sociální pojištění; vstup do dobrovolného II. pilíře budou mít osoby starší 18 let a mladší 35 let kdykoliv do konce kalendářního roku, v němž dosáhly věku 35 let; rozhodnutí je nevratné, ze systému již nelze vystoupit; pro zájemce starší 35 let je umožněno vstoupit do II. pilíře nejpozději do 6 měsíců. - od 1.1.2013, nebo - ode dne, kdy byla osoba od 1.1.2013 poplatníkem pojistného na důchodové pojištění.
4. Centrální registr smluv a penzijní společnosti. pro fungování II. pilíře byl vytvořen Centrální registr smluv (CRS), jehož správcem je Generální finanční ředitelství (nejvyšší orgán Finanční správy ČR); CRS vede údaje týkající se účasti na důchodovém spoření, jeho vznik a zánik, seznam účastníků a jimi uzavíraných smluv o důchodovém spoření s penzijními společnostmi a o pojistných smlouvách o pojištění důchodů; investiční zprávu ve fázi akumulace finančních prostředků budou ve II. pilíři provádět penzijní společnosti; pro tuto činnost musí mít penzijní společnosti zvláštní licenci udělovanou ČNB a splnit zákonný limit na kapitál (min. 300 mil. Kč); každá penzijní společnost bude nabízet 4 důchodové fondy (fond státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený a dynamický fond), které se liší : - investičními limity; - strukturou spravovaného portfolia; - riziky; penzijní společnost vede pro každého účastníka osobní důchodový účet; účast na důchodovém spoření vznikne dnem registrace první smlouvy o důchodovém spoření v CRS (o datu registrace bude informována penzijní společnost i účastník).
5. Osobní důchodový účet a důchodová jednotka. osobní důchodový účet vede pro každého účastníka penzijní společnost; osobní důchodový účet zahrnuje : - číselné označení; - datum jeho zřízení; - identifikační údaje účastníka; - peněžní podúčet; - majetkový podúčet; na penzijním podúčtu se eviduje především část výnosu připadající na účastníka převedenou na účet pro příjem plateb pojistného (a datum přijetí); na majetkovém podúčtu se eviduje především počet a hodnota připsaných (odepsaných) důchodových jednotek podle jednotlivých důchodových fondů a datum jejich připsání (odepsání); důchodová jednotka představuje podíl na majetku v důchodovém fondu (v Kč na 4 desetinná místa)
6. Způsoby investování důchodového fondu. Důchodový fond státních dluhopisů investuje pouze do : (a) dluhopisů, jehož emitentem je ČR nebo ČNB; (b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů, jejichž emitentem je členský stát EU nebo OECD nebo centrální banka takového státu, přičemž rating státu nebo emitenta patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků; (c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je EFFS, ECB, EIB, SB, MMF, jejíž závazky jsou zaručeny členskými státy; (d) nástrojů finančního trhu, jejichž emitentem je ČR nebo ČNB. Důchodový fond státních dluhopisů investuje alespoň 90 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů označených a) až d), přičemž do investičních nástrojů označených b) a c) lze investovat maximálně 30 % hodnoty majetku.
Konzervativní důchodový fond investuje pouze do : (a) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů, jejichž emitentem je členský stát EU nebo OECD nebo centrální banka takového státu, přičemž rating státu nebo emitenta patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků; (b) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát EU nebo OECD nebo centrální banka takového státu, přičemž rating státu nebo emitenta patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni v výjimkou 2 nejhorších ratingových kategorií; (c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je EFFS, ECB, EIB, SB, MMF, jejíž závazky jsou zaručeny členskými státy; (d) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky jiných než a) nebo c), přičemž jejich rating a rating emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií (e) dlouhodobých závazků; nástrojů peněžního trhu jiných než a) nebo c), přičemž jejich rating a rating emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni v výjimkou 2 nejhorších ratingových kategorií; (f) cenných papírů vydávaných podílovým fondem splňujícím určité podmínky. Konzervativní důchodový fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky uvedených v d) až f).
Vyvážený důchodový fond investuje pouze do : (a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat konzervativní důchodový fond; (b) akcií nebo cenných papírů představujících podíl na právnické osobě přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státu EU nebo na zahraničním trhu mimo EU; (c) cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem, které jsou veřejně nabízeny v ČR. Vyvážený důchodový fond investuje nejvýše 40 % hodnoty do majetku podle písm (b) a (c).
Dynamický důchodový fond investuje pouze do : (a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat vyvážený důchodový fond; (b) cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování a zahraničními fondy kolektivního investování podléhajícímu dohledu členského státu EU, které jsou veřejně nabízeny v ČR, s výjimkou speciálního fondu nemovitostí nebo srovnatelného zahraničního fondu kolektivního investování. Dynamický důchodový fond investuje nejvýše 80 % hodnoty svého majetku do majetku pod písm. (a) a (b) a do jiných investičních nástrojů, které odvozují svoji hodnotu převážně od akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě nebo od akciových indexů.
7. Penzijní připojištění (III. pilíř) doplňkové penzijní spoření. státem zvýhodňované spoření na stáří (existuje od r. 1994); cílem penzijního připojištění, resp. doplňkového penzijního spoření je zlepšit životní úroveň důchodců ve stáří; minimální výše příspěvku účastníka činí 100 Kč/měsíc; státní příspěvek náleží, pokud účastník zaplatil alespoň 300 Kč/měsíčně; je-li výše měsíčního příspěvku účastníka : - 300 až 999 Kč, výše státního příspěvku činí 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč; - 1 000 a více Kč, činí výše státního příspěvku 230 Kč; státní příspěvek činil do r. 2012 maximálně 1 800 Kč/rok, od roku 2013 činí maximálně 2 760 Kč/rok;
výhodu mají klienti, kterým na penzijní připojištění přispívá zaměstnavatel ( z celkového počtu 4,5 mil. klientů je to cca 1 mil.); důležitá je existence daňových výhod pro zaměstnance i zaměstnavatele; plnou daňovou výhodu uplatní poplatník, který přispívá částkou 2 000 Kč/měsíc, tj. 24 000 Kč/rok; v tomto případě snížení základu daně činí 12 000 Kč/ročně; platba zaměstnavatele v celkové výši 30 000 Kč/rok (jde o penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, příspěvek na penzijní pojištění a příspěvek na pojištění pro případ dožití či smrti) je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob; výběr naspořených příspěvků je možný při splnění 2 podmínek : - klient zaplatil alespoň 60 měsíčních příspěvků (spořil 5 let); - klient dosáhl věku 60 let; naspořené prostředky lze čerpat najednou nebo postupně jako pravidelnou penzi; naspořené prostředky lze čerpat i dříve, kdykoliv po zaplacení 24 příspěvků, avšak státní příspěvky se vrací do státního rozpočtu.
8. Legislativní rámec důchodové reformy. zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (II. pilíř); zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších přepisů (III. pilíř); zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření (II. pilíř); zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem (III. pilíř); zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění;
vyhláška č. 57/2012 Sb., o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a statutu důchodového fondu; vyhláška č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu; vyhláška č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu; vyhláška č. 341/2012 Sb., o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu; nařízení vlády č. 361/2012 Sb., o sdělení klíčových informací pro účastníky doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření; vyhláška č. 423/2012 Sb., o zvyšování důchodů vyplácených z pojistné smlouvy o pojištění důchodu; vyhláška č. 425/2012 Sb., o předkládání informací penzijní společností České národní bance;
9. Rizika vstupu do systému. (budou probrána ve výuce)